1
masthead
14. února 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
General Billot žádá za vrácení čl. 31.
jenž stanoví zásadu dvouleté doby služební
komisi, poněvadž pokládá zásadu tu za ne-
bezpečnou. Ministr vojenství André potírá
návrh ten, jenž pak zamitnut 191 hlasem
proti 84. Článek 31. přijat pak 231
hlasy proti 26.
Článek 32., jenž umožňuje propuštění
jistého počtu vojáků po 1. roce služebníma
článek 33., jenž určuje říjen za měsíc ke
svolání nováčků, přijaty bez rokování.
Schůze potom ukončena.
Lev XIII.
Z Říma, 13. února. (C.-B.) Papez
přijal dnes poutníky z Beureutu a Puglie
s jich arcibiskupy a biskupy. Poutníci jei
hlučně aklamovali.
Z belgické sněmovny.
Z Brusselu, 12. února. (C.-B.) Sně
movna zamítla 73 proti 35 hlasům Vander
veldův návrh, v němž žádá se, by vyčkalo
se důvodův o zvýšení daně ze spotřeby lihu,
než bude rozhodováno o pilnosti.
Když debata protáhla se pro obstrukci
liberálů a sociálních demokratů až do 6 hodin
večer, socialista Fournemont navrhl,
aby odročila se, ale většina zamítla tento na-
vrh. Poslanec Anseele (socialista) volal:
Vězte tedy, že bude se sedět až do rána. Po-
slanec Denis prohlásil, že vláda žene parla-
mentarism v záhubu.
Sněmovna přijala pilnost 76 proti 13
hlasům.
Opposice navrhla mnoho změn, jež ve-
směs propadly hlasy pravice proti levici.
O půl 10. hodině příjat 77 proti 10 hlasům
vládní návrh na dosazení výboru, jenž má
bez meškání projednati předlohu o zvýšení
spotřební daně lihové.
Fournemont navrhoval tajné hlaso
vání, což přijato. Hlasování ukončeno večer
v 10 hodin a sněmovna odročena do půl
12. hodiny, aby výbor měl pokdy k poradě.
André
Papez
Poutník
Vander
Anseele
Denis
Řím
Beureut
Puglia
Brusel
General Bellot
6
article
Když byla schůze obnovena, poslane
Denis (socialista) v delší řeči hájil posta-
vení menšiny proti předloze, jež dává vláde
k disposici milliony, aby mohla ještě po léta
zachovati své panství a utlačovati demokracii.
O 5. hodině ranní byla schůze přerušena
až do 2 hodin odpoledne.
— 13. února. Schůze obnovena o
poledne o 2. hodině. Menšina postavila se
zase do opposice. Událo se mnoho příhed.
tak že se předvídá opět noční schůze.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 13. února. (C.-B.) Při pro-
jednávání rozpočtu vnitra pojednal státní ta-
jemník hr. Posadowsky o socialistickém
i agrárním hnutí a prohlásil, že hnutí agrární
vzniklo odstraněním starého agrárního zří
zení na počátku minulého století a hnutí
prvé rovněž povlovným odstraněním starého
zřízení země v minulém století. Opomenulo
se v obou případech na místo starých insti-
tucí postaviti nové, čímž zvláště v průmyslu
osobní poměr mezi zaměstnavatelem a děl-
níkem byl zrušen. Řečník vyzývá sociali-
stické poslance, aby dělnickou politiku svou
nespojovali s politickými snahami, jež smě
řují k změně nynější státní formy. Potom
by prospěli nejlépe vlastní věci své, jak
tomu spolkové vlády a většina sněmu rov-
něž chce.
Posl. Eckardt ujímá se stavebních živ
ností proti socialistům.
Posl. Ahlwardt (zdivoký« antisemita
praví, že se ho bolestně dotklo, slyšel-l
z levice, že mezi kapitálem a prací jest
smíření nemožné.
Další rokování odročeno potom na
zejtřek.
Denis
Posl
Eckardt
Berlín
7
article
Arabie.
Z Cařihradu, 12. února. (C.-B.) An
glický vyslanec podal protest u Porty proti
domnělému vyslání 15 praporův a proti vy-
slání vojska do Yemenu vůbec, dokud ne-
bude skončena úprava hranic pozadí yemen-
ského a adenského. Turecký vyslanec v Lon-
dýně obdržel rozkaz, by ujistil anglickou
vládu, že Porta přihlédne ke všem posledním
anglickým reklamacím, poněvadž právě nyní
klade váhu na zachování dávných osvědče-
ných styků přátelských.
Venezuela.
Z Washingtonu, 12. února. (C.- B.)
Jak se zde ze spolehliveho pramene pro-
slýchá, vedlo vyjednávání o zále-
žitosti venezuelské kuspokoji
vému výsledku, tak že lze pode
psání protokolu zejtra neb po-
zejtří očekávati.
Z Washingtonu, 12. února. (C. B.)
Jak se praví, bude protokol dnes a sice pro
německého vyslance Herberta na anglickém
vyslanectvu podepsán. Doslovné znění proto-
kolu má býti sepsáno tak, že se ponechá
východiště, kdyby projevilo se dodatečně
přání, aby otázka přednosti upravena byla,
aniž by musila býti předkládána haagskému
soudu smírčímu. Bowen učinil opatření, aby
30 celních příjmů z přístavů Puerto Cabello
a La Guairu v březnu ukládalo se stranou
k zaplacení požadavků spojencův a aby první
splátky dostalo se Německu 15. března.
Port
Herbertus
Bowen
Cařihrad
Lon
Venezuela
Washington
Německo
Puerto Cabello
Le Guaira
8
article
Telegrafieké zprávy hospodářské.
Z Pešti, 13. února. (C.- B.) Zdejší měst-
ské zastupitelstvo přijalo společnou nabídku
zdejší vlastenecké spořitelny a hyp. úvěrní banky
uherské, dle níž oba ústavy provedou kon-
versi 44 peštských dluhopiso
45,254.600 K v 49 v 50 letech splatne
obligace. Majitelům starých dluhopisů nabízí
se výměna za 97.5. Oferující banky převezmou
neohlášené k výměné dluhopisy po 97.59. (Viz
o tom předběžnou zprávu v rubrice národo
hospodářské. Pozn. red.)
st. Z Pešti, 13. února. (Zv áštní telegram
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 11.000 met
centů beze změny. Platila: pšenice tisská
82.5 kg K 8.45, 81.5 kg K 8.40, 88 kg K 8.374.
80 kg K 8.30, 79 kg K 8.10, peštská 83 k
K 8.274, 80 kg K 8.10, 79 kg K 7.95 s při-
měsi, horňácká 76 kg K 7.80, banátská 77.5 k
K 8 22k. 77 kg K 8 071, čanadská 78 kg
K 8.—, bačská 78 kg K 8.274, 76.8 k
K 8 22. žentská 76 8 kg K 8 20 na čtvrt leta
žito K 6.77, oves K 6.35 až 6.55, kuku
řřee K 5.62.
Terminový obchod byl pevnýn
úhradu.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.52, na říjen K 7.59, žito na duben K 6.61.
oves na duben K 6.04, kukuřice na květen
K 6.12, na červenec K 6.09, řepka na srpen
K 11.75.
Sádlo po K 75.—, jiné zboži bez
změny.
Počas i bouřné.
Platil
Sádlo
Pešť
K 8.274
úvěrní banka
kg
071
9
article
Zahraniční obchod.
Z Vídně, 13. února. (C. B.) Permanentní
komise pro otázky obchodu zahraničního konala
dnes za předsednictví sekčního chefa Mataje
schůzi. Předseda zmínil se o osnově nového
celního tarifu, jehož zavedením odstraněny bu
dou četné nynější svízele, vyskytující se př
statistických pracích, představil sekčního radu
Wolfa, jenž byl jmenován přednostou oddělen
pro zahraniční obchod při ministerstvu obchodu
a poznamenal, že týž bude jej častěji zastupo
vati. Po vyřízení programu schůze skončena.
Schodnica.
Z Vídně, 13. února. (C.-B.) V dnešn
sehůzi správní rady akc. společnosti pro petro
lejový průmysl Schodnica byla předložena
bilance za rok 1902. Tato vykazuje z trátu
845.468 K 27 h, která bude hražena z re
servního fondu. Valná hromada koná se4
března t. r.
Wolf
Vídeň
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nejistota cukerního vývozu. Stručný tele
gram, který jsme sdělili ve včerejším čísle, do-
kazuje, že obavy cukerního exportu, se kterým
sledoval názor ciziny na kontingentaci cukerní
nebyly bezpodstatny. Interessované eukerní spolky
v Hamburce, Magdeburce a v Londýně jednaj
totiž o tom, aby byly eukerní závěrky s rakou-
skými vývozci zjednávány pouze s dovětkem,
že vývozei ponesou sami trestn
ela, bude-li jimi cukr z Rakousko-
Uherska zatižen. Dle dosavadního stavu
týká se dovětek tento především našeho cuker
ního vývozu do Spojených států. Jak známo.
Londýn
RakouskoUhersko
spojený stát
11
article
prohlásily celní úřady Spojených států, že sv-
stém kontingentační, jak zaveden v Rusku, ob
sahuje vlastně skýtání nepřímých premil, a za
tížily ruský cukr do Spojených států dopravo
vaný vyrovnacím elem. Brusselská konvence —
třeba Spojené státy se nezúčastnily — uznala
nicméně stanovisko severoamerické Unie a také
v tom smyslu o nakládání s ruským cukrem
rozhodla. Po přijetí našeho nového cukerního
kontingentačního zákona netajily se interessované
korporace Spojených států názorem, že rakou-
ská soustava jest obdobna ruské a že tedy bude
nutno zatížiti rakouský dovoz cukerní do Spo
jených států vyrovnacím clem. Oficiálního roz-
hodnutí dosud přirozeně není a nedojde k němu
také dříve, dokud nenabude platnosti cukerni
konvence a s ní nové poměry, utvořené naším
cukerním zákonodárstvím. Není ale pochybnosti
že může dojíti k zavedení trestního vyrovna-
cího cla na rakouský cukr Spojenými státy.A
protože vývozní obchody londýnské, magdebur
ské a hamburské již nyní připravují závěrky na
říjen prosinec (tedy na obdobl, v němž bude
již platiti cukerní konvence brusselská), zajištují
se požadavkem uvedeného dovětku pro případ
zavedení trostních cel na export rakouský. Jak
patrno, nehrozi tedy nebezpečí zatím ze zemi,
zastoupených v komisi brusselské, nýbrž od
jinud, ze Spojených států a dle jich vzoru —
což pro nás silně na váhu padá — z Indie.
spojený stát
Rusko
spojený stát názor
spo
Indie
severoamerický Unia
12
article
Ale přiklad tento může býti snadno podnělem
i Anglii, aby uznala stanovisko Spojených států
a jím se proti našemu cukru řídila. Smluvní
státy byly by ovšem povinny předložiti otázku
dle čl. VII. brusselské dohody stálé mezinárodní
komisi, které přísluší rozhodo ati o tom, nepo-
volují-li smluvné státy přímě nebo nepřímé
premie na výrobu nebo vývoz cukru, resp. zda
plně dostávají stanovením konferenčním. Pro
rozhodnutí o tom, je-li náš systém kontingentační
soustavou, z niž vyplývají nepřímé cukerní premie,
jest rozhodným čl. I. cukerní úmluvy, který podává
definici prémií. Sem spadají všecky výhody, jež
prostředně nebo bezprostředně vyplývají pro
různé druhy výrobků z berního zákonodárství
jednotlivých států a to: 1. bezprostřední vý-
hody, jež se poskytují vývozu, 2. bezprostředn
odměny výrobě povolené, 3. úplné nebo čá-
stečné berní svobody, povolené části výrobků
4. výhody z přebytků cukerní těžby ; 5. výhody
z vrácení spotřební daně při vývozu; 6. vý
hody z každě přirážky, která přesahuje míru čl.
Anglie
spojený stát
13
article
III. (6 fr. ela). Jak patrno, jest dle slovného
znění konvence velmi sporno, možno li poklá-
dati naši soustavu kontingentační za porušení
smlouvy. Příklad ruský není proto směrodatným
pro posuzování otázky, protože jeho systém
proveden v rámci vysokého ochran-
ného cla. Ale to uznává konvence sama, že
ela 6 fr. možno úplně využíti. Ale jak již uve-
deno: i kdyby rozhodla komise brusselská ve
prospěch Rakouska, není ani severo-americká
Unie ani Indie rozhodnutím tímto vázánaa
okolnost, že by vybíraly vyrovnací elo na nás
cukr, znamenala by jisté znehodnocen
našeho cukru na světovém trhu.
O tom není pochyby, stejně jako jest jisto, že
Spojené státy asi nebudou neochotny proti
našemu cukru vystoupiti. Dosud byla jim každá
příležitost, při které mohly vytlačovati evropský
dovoz ze svých trhů, vítaná a milá. Nepro-
pasou pravdépodobně ani této. Ale kdyby ani
k trestnímu zatížení nedošlo — sama o sobě
znamená již dnešní nejistota nebezpečí pro náš
cukerní vývoz. Našim vývozeům respective rafí-
nériím a surovárnám nezbude, než se rychle
rozhodnouti, chtějí-li pojmouti dovětek uvedený
do dodacích smluv čili nic. Jak se oznamuje
odepírají zatím podepsati smlouvy klausuli zml-
něnou obsahující. To bude ale miti za následek
že obchod, kterému záleží na sjednání obchodů
na říjen-prosinec, bude sjednávati je ve Franci
resp. v Německu v míře zvýšené. Bude nás
tedy do jisté míry zatlačovati z trhu světového.
Rakousko
Indie
spojený stát
Německo
14
article
Jest tedy v našem zájmu, aby situace byla co
nejdřive vyjasněna. Co do smluvních států může
se tak státi brusselskou komisi, co do ostatních
přímou intervencí u příslušných úřadů. Toto
zakročení jest přímou a neodkladnou povinnosti
vládní, které jest v zájmu stability našeho cu-
kerního obchodu vázaná co nejdříve dostáti
Neboť nic neohrožuje tak obchod a průmysl.
jako nejistota. Bylo by neodpustitelným hříchem,
kdybychom nejistoty neodklidili a vysadili tím
cukerní průmysl dalším a těžkým úhonám. Ale
zároveň vyniká z tohoto případu jen tím jasněj
povinnost dbáti o zvýšení spotřebnosti domá-
cího trhu. Jen tento může svým vzrůstem být
pevnou oporou rozvoje a síly cukerního prů-
myslu. A v tom směru dálo se právě dosud
nejméně !
15
article
Sníženi akciové daně podniků průmyslových
Spolek rakouských průmyslníků, který se loni velmi
účinně ujal otázky zdanění akciových společností
ukončil nyní i druhou část své akce. V řadě schůzl
vypracován návrh zákona, kterým se mají změniti
ustanovení zákona z 25. října 1896, pokud platío
průmyslových podnicích nebo úvěrní ústavy se zá-
kladním kapitálem ne vyšším než 10 mill. K. Zda-
ňovací míra těchto společnosti má býti postupně
ročně o 1% snižována až klesne na 5%, příští nor-
mální sazbu. O vypočítání čistého zisku stanoví se
prosté zásady, které se jen v několika bodech liší
od dosavadních ustanovení. Zvláštní paragral obrací
se proti dvojímu zdanění. Návrh sám zaslán inter-
essovaným akciovým společnostem k posouzenía
bude dle výsledků oběžníků změněn. Pak bude po-
dán vládě. Osnova sama zní: § 1. zdaněn má býtí
v posledním berním roce docílený čistý zisk, který
vyplacen členům společnosti jako úrok nebo divi-
denda anebo dle míry jich podllů skytnut, v pravé
(ziskové) reservní fondy vložen nebo na příští účel
přenesen. Čistý zisk nutno vypočísti dle zásad, které
16
article
j ou rozhodny při stanovení bilance nebo inventury
dle obchodního práva a zvyklosti a dle jiných oby-
čejů řádného kupce anebo které jsou dány zvláštní
povahou zdanitelného závodu. V těchto mezích jest
rozhodným pro ocenění majetkových částí a pohle-
dávek při inventuře a pro míru přípustných odpisů
a amortisací názor poplatníků samých. Nepřísl ušnost
při odpisech nebo amortisacích zjistí berní úřad po-
mocí znalců a poplatníka. 8 2. K čistému zisku
nutno přičísti obnosy, jichž užito z výsledků provo-
zovacích obchodníhe roku nebo k umoření nebo
splacení dluhů kapitálových na účet o zisku
ztrátě, k umoření základního kapitálu nebo k roz-
množení provozovacího kapitálu. Do základu zdaňo-
vacího nutno také pojmouti obnosy v dřívějších lé-
tech beze zdanění uložené, pokud jich užito k úče-
lům zakládajícím povinnost berní. Za takovýto účel
nutno také pokládati, rozdělujíli se ze vkladů ne-
zdanitelně uložených při rozpuštění společnosti pře-
bytky nad kmenový kapitál. § 3. Ze zdanitelného
čistého zisku nutno ale vyloučiti ony další obnosy.
17
article
které byly již jednou zdaněny anebo které plynouz
nezdanitelných nebo takových výnosových zdrojů,
které podlehají dani pozemkové, domovní nebo vše-
obecné výdělkové. Čislého zisku, získaného z čistého
výnosu pozemkových nebo domovních objektů nutno
vyloučiti obnosem ne nižším než rovnajícím se daní
reální. § 4. Všeobecné nebo zvláštní fondy, nashro-
mážděné za platnosti dřívějšího zákona o dani
příjmové, nutno pokládati co do zdanění za
úspory. § 5. Výdělková daň shora označených spo-
lečností (s kap. do 10 mill. K) činí 5% zdanitel-
ného čistého zisku, nejméně ale půl pro mille ze
splaceného akciového kapitálu. Společnosti, které
platí v roce daní podléhajícím více než 1090 divi-
dendu ze splaceného kapilálu akciového, mají zapla-
titi z obnosu rozdělovacího při dividendě 10—15 0
platiti 2% a při vyšší 490. § 6. Uvedená daňová
sazba zavede se teprve na základě 5letého průměru.
18
article
Přechod z daných poměrů siane se postupně.
Konverse. Jednání vlády s Rothschildovou sku-
pinou, se skupinou pěti bank a poštovní spořitelnou
o obchodním provedení konverse, není dosud skon-
čeno. Předmělem jednání jsou manipulační poplatky.
Z kruhů parlamentních ozývá se přání, aby vláda
provedla konversi ve vlastní režii.
Konverse 4.5procentní pežtské městské půjšky
25 mill., o které včera definitivně městským zastu-
pitelstvem rozhodnuto, má býti provedena tím způ-
sobem, že hlavní město vypoví samo zvláštní vy-
htáškou titry tyto jich majitelům a nabídne jim nové
4procentní titry v kursu 97 procent. Peštská vlaste-
necká společnost se zavázala, že převezme onen dll
4procentních titrů, který nepřevezmou dosavadní
vlastníci, v kursu 975
K brusselské dohodě. Oznamujíce schválení
brusselské dohody pariamenty připojily rakouská a
anglická vláda jisté výhrady. Výhrada připojená vlá-
dami předlitavskou a uherskou zní: C. k. rakouská
a král. uherská vláda beron výhradu velkobritské
vlády na vědomí jen s předpokladem, že po čas
platnosti konvence nebude dovážen žádný pré-
miovaný cukr z kolonií autonomních ve značnějším
množství do Anglie a Irska, a vyhražují si pro přl-
pad, že by byl lakovýto cukr ve značnějším množ-
ství do Anglie dovážen, nejúplnější volnost akce.«
Rothschildův
Anglie
Irsko
19
article
Anglická výhrada zní: »Veliká Brilanie pokládá za
bezpodrnlnečně nutné, aby konstatovala, že nebude
vláda J. britského Veličenstva v žádném případu
souhlasiti s povinností zatěžovati trestníni cly pré-
miový cukr, který bude z té či oné autonomní bri
ské kolonie do spojeného království dovážen. Pro-
hlašuje mimo to, že Velká Britanie nemůže s tím
souhlasiti, aby byla nějaká podobná otázka předlo-
ena stálé komisi, zřízené na základě čl. 7. kon-
vence, a že J. Vel. schvalilo konvenci jen s tímto
výslovným prohlášením.« Tedy: Anglie smí dovážeti
prémiovaný cukr svých autonomních kolonií, aniž
by ho zatížila cukerními trestními cly. Označili li
jsme cukerní konvenci za výsledek imperialistních
snah anglických, nemohlo se vám dostati lepšího
dok ladu.
Ohrožení zakouského vývozu nábytku z ohýbaného
dřeva. Od 1. ledna t. r. platí v Brasilii zvýšená cla
na sesle a lenošky, které ohrožují ne nepatrný rakou-
ský vývoz. Tak zvýšena cla na sesle z obyčejného
ohýbaného dříví s dřevěným sedadlem a opěrami ze
7 na 20 mil. (1 mil. = 1 K) na kusu.
Proti devilihodinné pracovní době v dolech. Dnes
bude se konati u správního soudního dvoru opět líčení
o výkladu zákonného devitihodinného dne pracov-
ního v dolech. Bude jednáno o čtyřech stižnostech
a sice o třech z plzeňského revíru a o jedné z kla-
denského. Rozsudek bude sdělen asi 21. února. O řadě
podobných stížností není rok dosud určen.
spojený království
Velká Británie
Vela
Anglie
Brasilia
20
article
Různé zprávy. Slezští a sasští přadláci lnu
zvýšili, dle zprávy »Breslaver Zigu.«, ceny příze lněné
o 3 mk. — Belgický ministerský předseda před-
ložil sněmovně zákon, kterým se zvyšuje spotřební
daň z alkoholu ze 100 na 150 fr. Výlěžku zvýšené
daně má býti užito k zružení cla na nepraženou kávu,
zvýšení dělnických pensí a umoření státního dluhu.
— Kartelu pruských továren lokomotiv
zadána pruskou železniční správou dodávka
460 lokomotiv.
Z pražské plodinové buzsy. V poslední schůzi
předsednictva byla mezi jinými podána také zpráva
o činnosti smírčího soudu pražské plodinové bursy
v roku 1902, obsahující následující data: Podáno bylo
celkem 412 žalob; z těchto týkalo se 354 sporných
předmětů do 2000 K, 58 pak sporných předmětů přes
2000 K. Vyřízeny byly tyto spory následujícím způ-
sobem: soudním smírem 15, kontumačním rozsudkem
72, rozsudkem po předchozím jednání 103, jiným
způsobem (zpět vzetm žaloby, mimosoudním narov-
náním atd.) 214. Osm sporů zůstalo ke konci roku
nevyřízeno. Řízení v oněch případech, které roz
sudkem byly vyřízeny, trvalo ve 170 sporech do
1 měsíce a pouze v 5 sporech přes 1 měsíc. Advo-
káti intervenovali za žalobce ve 133 případech, za
žalovaného v 51 případu. Právní prostředek nebyí
proti rozsudkům smírčiho soudu v žádném případě
Breslaver Ziga
21
article
Spolek rakouských velkoobchodníků s umělými
hnojivy, krmivy a semsny v Praze zabýval se na své
poslední výborové schůzi, konané za předsedniciví
pana Jaromíra Pragra, vládním návrhem autonom
ního celního tariíu. Všeobecně bylo konstato-
váno, že celá řada celních položek v oddílu semen
přivésti by musila těžké poškození nejen domácímu
obchodu se semeny, ale těž rakouskému zemědělství
což zvláště platí o navržených clech, na semena na ole
bohatá, vojtěšku, jeteliny, jílek anýz, kmin a fenykl
Výbor se usnesl, podati na všech příslušných místec
memorandum, ve kterém s důkladným motivováním
navrhuje rakouským zájmům odpovídající změnu do-
podán.
Pragr
Praha
22
article
tčených celních položek a požádá hospodářské korpo-
race, aby v zájmu zemědělství, návrhiy v tomto memo-
randu obsažené podporovali.
Názorný běh textilního zbožízuslsíví. Představen-
stvo Nového obchodního gremia král. hlav, města
Prahy žádá členy a příslušníky, kteří názorný běh
textilního zbožíznalství hodlají navštěvovati, aby se
záhy v sekretariátu gremia, Václavské nám., 47, dali
zaznamenati, kde též nečlenům možno se přihlásiti,
pokud ustanovený počet účastníků běhu z Nového
obchodního gremia nebude dovršen.
Ovocnářsko-zelinářský kurs, který pořádati bude
Ústřední hospodářská společnost pr
české kraje ve vévodství slezském v pátek 20.
a v sobotu 21. února 1903 v Opavě, v místnostech
Matice Opavské, 1. posch., Rybí trh, bude míti tenio
pořad: 20. února od 9. do 12. hodiny dopoledne: O dů-
ležitosti pěstování ovocných stromů a o příčinách
úpadku ovocnictví ve Slezsku. O ponebí, půdě a poloze
pro ovocné stromoví. O zakládání ovocných školek
Od 2. do 5. hod. odpoledne: O pěstění ovecných strom-
ků vysokokmenných ve školce. Způsoby a provádění
šlechtění. Vysazování stromků do zahrad, stromořadi
a polí. 21. února od 9. do 12. hod. dopoledne: Ose
třování stromů vysázených, na kořenech, kmenu
koruně. Ošetřování a zmlazování stromů starších
Hnojení ovocných stromů. Volba odrůd ovocného stro-
moví pro naše poměry. O škůdcích ovecného stromoví
dále česání, ukládáni, balení, jakož i zasílání ovoce
Od 2. do 5. hod. odpoledne: Přednášky o pěstění a zu-
žitkování zelí a nejdůležitějších druhů zeleniny. Ve-
škeré tyto přednášky konati bude inspektor ovocnictv
a zelinářství zemědělské rady pro markrabství morav-
ské pan Frant. Suchý. Pokračování v praktické části
tohoto kursu diti se bude letos v létě, v některé větší
školce.
Opavský
František
Praha
Ovocnářsko
Opava
Slezsko
pr český kraj
23
article
Ústřední hospodářská společnest pro české kraje
ve vévodství slozském v Opavě koná valnou hromadu
a sezení rozšířeného výboru ve čtvrtek dne 5. března
1903 v místnostech Matice Opavské (na Rybím trhu)
v Opavě. a) Sezenírozšířenéhovýboru začne
přesně o 9. hodině dopoledne a v něm bude se jednati
předběžně o subvencích státních a zemských, ktere
požadovány býti mají pro rok 1904 a schválení roz-
počtu pro rok 1903. b) Valná hromada započne
o 10. hodině dopoledne s tímto jednacím pořadem
Zahájení schůze předsedou. Čtení protokolu posledn
valné hromady. Přednesení výroční zprávy o činnost.
společnosti, jakož i zprávy účetní tajemníkem spo-
lečnosti a schválení obou zpráv. Zpráva revisorů účtů
Volba 4 členů výboru. (Podle řady vystupují pánové
dr. Gruda, Josef Svozil, Th. Majvald a Antonín Besta.
Volba revisorů účtů pro rok 1903. Projednání návrhů
jež podány byly členy neb zástupci spolků nejméně
8 dní před valnou hromadou předsednictvu. Jak mají
býti spravovány hospodářské spolky, pojedná tajemníi
p. F. J. Zika.
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko
v Praze. V Hamburku nabízí se čilý zástupce pro
země zámořské a zvláště Japonsko. Zastupoval by
nejraději firmy z oboru textilního a papírnickéhoa
zajímá se o papír pro lisk, hedvábný, cigaretový, dále
o sukna, zboží bavlněné, hedvábné, plyše a pod. —
Pro Vídeň, země alpské, Přimoří rakouské, Chorvat-
sko, Bosnu a jižní Uhry hlásí se s místními poměry
dobře obeznalý a přičinlivý jednatel. Zvláště pro vý-
robce bavlněných a lněných zefírů, prádla, mollinů.
barchentu a flanelů dělai by dobré ebchody. — z
Braily hlásí se řádná a dobře zavedená firmna jedna-
telská a komisionářská, která převezme zastoupení
továren na šrouby, matice a ostatní zboží z oboru
železářského.
Opavský
doktor
Gruda
Svozil
Th
Majvald
Best
F J Zika
Chorvat
Uher
Opava
Morava
Slezsko
Praha
Hamburk
Japonsko
Vídeň
Bosna
Braila
Matica
spolek pro Čechy
24
article
Tariíní pomúcky rak. státních dráh. Dnem 1. led-
na nabyly platnosti tyto tarifní pomůcky: 1. Dodatek
III. k polabskému překladištnímu tarifu pro západní
Rakousko. 2. Nový taril, díl I., pro polabské překla-
dištní dopravy. 3. Dodatek III. k labskému překladišt-
nímu tarilu, západní Rakousko-Riesa—labské nábřeží.
4. Doplněk k tarilům, dílu II., sešitu 1. a 2., pro pří-
mou dopravu zboží mezi společností české severní
dráhy a státními dráhami rakouskými. Dále zaveden
byly s platnosti od 1. února 1903: 1. Dodatek I. k ta-
rilu, dílu II., sešitu 1., pro rýnsko-vestfálsko-rakousko-
uherský železniční svaz. 2. Dodatek II. k tarifu, dílu
II., seštlu 1., pro nizozemsko-rakousko-uherský želez-
niční svaz. 3. Dodatek X. k dílu II., sešitu 1. a dodatek
V. k dílu II., sešitu 2., pro východoněmecko-rakouský
svaz železniční.
Dodávky státních dráh. Cestou offertní zadá s
u ředitelství státních dráh v Praze dodavka mecha-
nických zařízení pro vodárnu ve Slaném. Bližší pod-
mínky obsaženy jsou v „Pražských Novinách“ z
dne 10. února 1903. Offerty buďtež podány do 15.
přezna 1903.
Rakousko
Riesa
Praha
II
25
article
Banky, záložny a spořitelny.
Okresní hospodářská záležna v Hampolci vyka-
zuje v rozvaze za rok 1902 aktiva: Hotovost
K 17.503.12, půjčky K 1,079881, dům č. p. 301/2
Humpolci K 48.000, cenné papíry K 9684, uložené
vklady vlastní K 170.006.38, jmění inventární K 1000.
zásoba tiskopisů K 500, nájemné z domu nedopla-
cené K 116.67, jmění fondu reservního K 15.948.15.
nedoplacené úroky K 4240.42; úhrnem K 1,346.879.74.
Passiva: Jmění kmenové K 138.809.44, vklady
K 1,176.574.69, úroky z půjček na r. 1903 přepla
cené K 5090 49, záloha dlužn. poplaíků K 879 60
fond reservní K 15.948.15, fond pensijní úřadníko
K 1130.—, přebytky úrokové K 8447.37.
Okresní záložna hospodářská va Volicích koná
svou letošní řádnou valnou hromadu dne 21. února.
Rozvaha za r. 1902 vykazuje aktiva: Hotovení
pokladniční K 18.795.33, půjčky K 1,782.125.83, ulo-
žené přebytky K 5844.24, nájemné pro rok 1903 pla-
cené K 126.66, nábrada na výlchy správní K 60.65.
cenně papíry K 106.550.60, úroky z cenných papírů
nevyzdvižené K 2141.26, úroky z půjček dlužné
K 26.271.99, inventář K 3000, deposita v uschování
K 53.425.50, úhrnem K 1,998.342.06. Passiva
Vklady 2072 ukladatelů K 1,723.311.48, jméní kme-
nové K 126.223 87, reservní londy K 73.301.72.
úroky z půjček pro rok 1903 placené K 7963.05.
nevyzdvižená dividenda K 1190.52, deposita v uscho-
vání K 53.425.50, záloha na daně za r. 1902 dlužné
K 700.—, zisk za rok 1302 K 12.225 92.
Trhy peněžní.
Z Vídně, 13. února. (Závěrečné úřadn
kursy.)
100 90 Ivovskočernovická 582.—
Únorová renla
spol. st. dr. rak. uh. 693.—
100 90
květnová
jižní dráha
červenc, ,
štyrsko hr.-köHl. . —.—
říjnová ,
100.9
severní dráha . 5555.—
121.05
rakouská » zlatá
rak. severozáp dr. 448.—
. kor.
doktor
Humpolec
Vídeň
26
article
101.35
121 25
pardubická dráha
uherská » zlatá
99 60
polabská dráha . 453 —
„ kor.
94.30
400.—
česká sev. dráha.
rak. invest. renla
buštěhradská A .
uher. »
1028.—
4% zást. listy Hyp.
199.—
pražsko duchcov.
banky král. č.
duchcuv.« podmok.
31/2% zást. 1. Hyp.
ústecko lepl. dr. -
banky král č. .
dunnj paroplaveb. 905.—
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 810.—
Zem. banky kr. č.
turecká tabák, rež. 345.—
4% žel. dl. úpisy
340.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr. č.
Rudulfova hut
364 —
státní losy 1854
alpská montan. sp. 394.—
» » 1860
488 —
rým.-muráň. spol.
po 500 zl. .
Poldina huť . .
329 —
po 100 zl.
praž. želez. sp..
1654.—
státní losy 1864
1152.—
česká montan. sp.
losy úvěrního úst.
343.—
Daněk . . .
vídeň l. komun.
západočeská ubl.
tisské losy . ..
severočeská uhl.
turecké losy ..
mostecka uhil. sp.
715.—
rak. úvěrní ústav
vídcň. stavební sp.
b. anglo- rakouská
595 —
vídeňská unionka
544 50
doktor
Lloyd
Daněk
Poldin huť
30
article
Schodnica ..
412 50
peštska vagonka-
b. pro zemně rak.
743.—
117 05
dovisa německa.
uh. úvěrní banka
480 50
95.40
» pařížská
bank. jednota .
948 —
95 25
curyšská
r. úst. pro úv. poz
česká b. Union . 255 50
» londýnská
239 95
dvacelifrank
Živnost. banka . — —.
19.08
marka papirová . 117 05
rak.uh. banka . 1582.—
roln. úvěr. banka 298.— rubi
253.—
Eskontní sazby 21/2— 31/2 prouent.
Při klidném smýšlení kursy upevněny. — Doda
tečná bursa: Kredilky 6011/2, státní dráha 694.—
alpinky 395.—.
x. Z Vídně, 13. února. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Spekulace byla vyšízením otázky
Doda
Vídeň
pařížský banka
marka
31
article
úrokové míry konversní zklamána, vzbledem na te
byla nálada chabější, kursy však značně neklesly,
protože chabost byla paralysována příznivými zprá-
vami o situaci na Balkáně a pevností burs zabra-
ničních, zvláště berlfnské. Kursy bank vních hodnot
byly nejvíce poškozeny. Obě kreditky, bodenkredilky.
Unionka a Bankverein zlaciněly. Jen Länderbanka
se mírně zlepšila. Státní hodnoty poněkud klesly.
Paroplavební trochu zdražily. Železářské hodnoly na
pevnost berlínského trhu dražší. Schodnica zdražila
o 40 K, což odůvodňováno zamýšlenou emissí nových
akcií. Turecké losy se zotavily. Na trhu ukládacím
byly jen nepatrné změny. Společné renty zachovaly
včerejší kursy. Ostatní renty s nižšími úroky ochably.
Devisy a valuty prodeji se zboršily. Na eskomptním
trhu peníze snadnější: 21/s proc.
x. Z Vídně, 13. února. (Telefgrm. »Nár. Listů-.)
(Večerní bursa.) Kreditky 691..50 (po —.—)
uherské kreditky 745.—, anglobanka 277.50, bankovní
jednola 481.—, unionka 545.—, länderbauka 411 50,
státní dráha 69450, jižní dráha 56 —, polabská dr.
454 —, severozápadní dráha 449 50, turecké tabákové
345.—, rýmavsko muráňské 489 50, alpinky 395.
květnová renta 100.90, uberská korunová 99. 45,
lurecké losy 120 25, marky za hotové 117. 12, na
ultimo leden —.—, únor —.—. Smýšlení klidné.
Dovisy. (První číslo značí peníze, druhě zboží.)
Amsterotlam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197. 70,
197.90, Ansterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel žek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.
Balkán
Vídeň
Brusel
Unionka
SF
32
article
—. Némecko šek a
kr. lhůty za 100 nk. 117 0712, 117.271/, Německo na
delší dhůty 117.10. 117.40. Londýn šek a kr. lh.
za 10 1. st. 239.90, 240.10, Londýn na delší lhůty
K 240 05, 240.35, Nový York za 100 doll. —.—,
— Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95.30,
95.45, Italie delší jhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
— Petrohrad delší th. —.—. —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 tr. 95.371/2, 25.50, Paříž delší ah.
—.—, Curých a Basslej šek a krátké lhůly
95 221/2, 95.35, detší th. —.—, —.—, Švýcary šek
5 kr. hl. 95221/2, 95.35, delší lhůty —.—, —.—,
V Praze, 13. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při dosti pevném trhu jednány na dnešní burse pouze
kom. diužní úpisy Zemské hanky za K 100.40. Dále
podáváno za akcie: Živnostenské banky K 259.—,
české banky »Union« K 256.—, české společnosti
pro průmysl cukerní K 165.—, strojírny Daňkovy
K 342.—, hospodářské úvěrní banky K 295.—, zaji-
šťovací banky K 190.— peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofsciální záznamy znějín
Daňkův
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Praha
český banka
hospodářský úvěrní banka
Italia šek
Italia
33
article
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
» » Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886 . . .
» » Teplice r. 188
» » Smíchova r. 1888.
Zástavní listy české byp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » » mel, úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Buštěhradská dráha .
„ 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. . . .
Česká montanní Em. 1896 . .
Česká eskomptní banka . . .
„ banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy .
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A)
(lit B.
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi
Akc. tov. na um. hnojíva v Kolině
Podolská cemenfárna
Česká spol. pro prům. cukerní.
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeoh. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dt. Ruston).
První českomorav. tov. na stroje
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Vltava
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
34
article
Berlínská bursa, 13. února (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Ježto nebylo žádného zvláštního pod-
nětu, uhájen byl dnešní trh smýšlením klitným, pro
bankovní akcie spíše slabým. V průběhu obchod
oživí a byla poptávka po akciích železářských a bo
na zprávy o dodávkách do Ameriky a na objednávky
státních dráh. Konec bursy byl klidný, železárny
však zůstaly upevněny, naproti tomu ulilářské hod-
noty nemohly udrželi vyšší kursy, ale přece končí
o něco málo výše. Rak. kreditky tlsněny byly vídeň-
skými chabými záznamy, kdužto domnácí hodnaty
této kategorie se ke konci zlepšily. Dopravní trh
klidný, splše při malém obchodě slabší, jenom drána
varšavsko-vídeňská pevná a vyšší. Kasoval hodnoty
pevné, rovněž tak renty. Soukromý diskout nezmě-
něn: 1.87 proc.
První cifry znamenají začáteční, drohé konečné
kursy: Rakouské kreditky 218.40, 218.40, Diskouto
197 80, 198.—, Německá banka 216.50, 217.—, Ob-
chodní spoječnost 161 60, 16225, Drážďanská ban-a
15040, 150.75, Spanélské exterieury 91.80, 92.—,
Bochumské ocel. 186 25, 186.—, Laauřina huť 219. 75,
220.25, Dortmund Union lit. C. 7275, 73 12, Har-
penské uhl. doly 172.25, 173.50, Gelseokirchunské
uhl. doly 172.75, 173.50, Hlibernia 170 25, 170.. 75,
Consolidace 337.50, 338.—, Severoněmecký Llovt
98 25, 98.50, Hamb.-amer. dopravní spol. 106.—.
106 25, Kanada 135.75, 135 75. Transvaal 169 25,
169.50, turecké losy 135.40, 133.25.
Z kasovních papírů: Concordia 269 25, Esch-
weiler 217 50, Geisweider 148.50, Hochdahl 154.—
Katovické 210.50, Wilhelm 182..25, Phönix 134—
Rh. Stahl 159.—, Schalker Gr. 356—, Westfanra
133.—, Orenstein 123 25, Rh. Metail 78.50, Hasper
153.—, Donnersmark 205.50, Huidschinský 102 90,
Vulcan 210.25, Bismark 226.—, Caro 96.—, Housch
157.50, Georg Marie 105.—, Königaborn 138.—, Novt-
stemn 234. 50.
Esch
Wilhelm 182
Stahl
Orenstein
Cara 96
Georg
Marie
Amerika
Ob
Laauřina huť 219
Dortmund
Haro
Hamb
Kanada
Transvaal
Westfanr
Donnersmark
Schalker Gr . 356
Bismark 226
Diskoout 197 80
Hlibernia 170 25
Llovt 98 25
Hochdahl 154
katovický 210.50
Phönix 134
Hasper 153
35
article
Dodatečná bursa. Z Berlína, 13. února.
C.-B.) Kreditky 218 60, stální dráha 149.—, jižáí
Jráha 1570. Diskonto 198.—, německá b. 216 20,
obchodní b. 162.40, drážďanská b. 15075, darmštadt-
ská banka 141 60, národní banka 120.20, dráha
Dortmund-Gronau 197 90, Henri 106 60, Transvaal
169 50, Kanada 135 80, Gotthard. 181..90, Llov
98 75, Packet 106.10. — Za hotové: Lauřina hut
220 25, dortmundské 73.25, bochumské 186.—, gel-
senkirchenské 173.—, Hibernia 170 90, harpenské
172 90. Consolidace 338.—. Smýšlení pevné.
Z Berlina, 13. února. (0 1 hod. 30 min. odpol.y
Kreditky 218.40, státní dráha 149.—, lombardy 15 60.
Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 13. února (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 21840, akcie společnosti státní drahy
149.—, lombardy 15.70, papírová renta 101.40, stří-
brná renta 101 30, zlatá renta 103.40, uhurská zlatá
renta 100 20, uh. korunova renta 101.70, 4% rak.
korun. renta 102. 15. Smýšlení klidně.
Z Frankíuriu, 13 února. (Dodatečná bursa.) Úvěrní
akcie 218.40, státní dráha 149 —, lombardy 15. 70.
Z Paříže, 13. února. (Počáleční bursa.) Bproc.
renta 100 07. 31/2% půjčka —.—. Smýšlení upevněné.
Z Pařiže, 13. února (Telegrafické závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, Bproc. renta 100.—,
3 roc. renta —.—, italská renta 102.52. rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1315. stální dráha —.—,
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.151/2, rakou-
ská zlatá renta 104.20, uherská zlatá renta 103 25.
Henri
Berlín
Dortmund
Gronau
Transvaal
Kanada
Gotthard . 181
Llov
Hibernia
Paříž
Londýn
národní banka
Packet 106.10