1
masthead
V Praze, v úterý dne 18. července.
Praha
2
masthead
K číslu 195.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Politické schůze.
Z Berlína, 18. července. »Vossische Zei-
tung« oznamuje z Petrohradu: Organisa ční
kancelář zemstev konala v soukromém
bytě presidenta zemstev Kolovina v Moskvě
schůzi, ve které bylo jednáno o nastávajícím
sjezdu zemstev. Policie vnikla do
bytu a vyzvala 24 přítomné, ab
schůzi přerušili. Protože se tito zdrá-
hali, byl zaveden protokol. Schůze potom vyří-
dila úplně svůj program. Stejně se stalo včera
se schůzí ústředního demokrati-
ckého svazu.
K událostem v Lodi.
Z Varšavy, 18. července. Z Lodi se ozna-
muje: Když v ulici Kamienické táhl průvod de-
monstrantů, vystřelili kozáci na zástup. Potom
bylo z domu č. 10 házeno jeho obyvateli ka-
mením na policii a vojíny. Na dům proveden
pak útok, při čemž 3 osoby z něho zastřeleny,
6 zraněno a všechny ostatní zatčeny. Ruští
úřadníci v Lodi poslali petrohradským úřadům
telegramy, ve kterých žádají, aby dosavadní na-
řízení o obmezených právech židů zůstal
v platnosti.
jítmonstrant
Rus
Berlín
Petrohrad
Moskva
Varšava
Vossische Zei
6
article
Ke vzpouře kronštatské.
Z Petrohradu, 18. července. »Ruský Listok«
oznamuje z Kronštatu: Námořníci na řadové
lodi »Alexandr II.«, kteří se vzbouřili, kapitu-
lovali nyní, vydali 16 náčelníků vzpoury a po
druhé složili služební přísahu.
Nepokoje na jižní Rusi rostou.
Z Oděssy, 18. července. Z venkovských
okresů se oznamuje, že selské nepokoje n
jižní Rusi přes všechno namáhání úřadů ne-
ustávají, nýbrž se vzmáhají. Sta sedláků bylo
zatčeno a četní z nich byli vojíny ztýráni. V
Porubinu u Chersonu bylo přes 1000 osob
zatčeno a všechny zbity. Dvě z nich následkem
zranění zemřely. Kozáci byli vysláni k ochraně
statků v okolí Oděssy, následkem čehož jest
zde klidněji, ale ze vzdálenějších okresů ozna-
mují se stále nepokoje.
Ministr dopravy kníže Chilkov
odjel 15. července do Hamburku k přehlídce
lodí, určených pro sibířské řeky.
»Kňaz Potemkin«.
V námořní správě ruské nebylo vůbec jed-
náno o přeměně pojmenování obrněnce »Kňaze
Potemkina« a odnětí svatojirských odznaků na
čapkách námořníků.
Otázka o mužstvu »Kňaze Potemkina«, deser-
tovavším do Rumunska, považuje se v ruském
ministerstvu zahraničním za vyřízenou, po-
něvadž jednání Rumunska v případě tom přesně
odpovídalo pravidlům mezinárodního práva.
Rus
Kozák
Potemkin
Kňaz Potemkin
Petrohrad
Rus
Oděssy
Hamburk
Rumunsko
7
article
Válka.
Válka.
Japonská půjčka.
Z Berlína, 18. července. Lassanova kan-
celář oznamuje z Tokia: Japonská půjčka byla
více nežli 4krát přepsána. Finanční trh v Ja-
ponsku má pevnou tendenci, proto že Witte
jmenován byl vyjednavačem o mír.
Kapitán Klado.
Z Petrohradu, 18. července. Proslýchá se,
že kapítán Klado byl jmenován pobočníkem
správce ministerstva námořnictví viceadmirála
Birilel va.
Wittova audience.
Z Berlína, 18. července. »Post« oznamuje
z Petrohradu: V dobře zpravených kruzích při-
kládá se poslední audienci, kterou mě! Wittev
Petěrhofu, dalekosáhlý, ano přímo neobyčejný
význam. Dlouhá rozmluva panovníka s presi
dentem ministerského komitétu platila nejen kon-
ferenci mírové ve Washingtonu, nýbrž zabývala
se také otázkou vnitřního uklidnění říše. Kon-
statuje se, že projevy státního sekretáře, v obou
těchto směrech učiněné, jevily neobyčejnou ote-
vřenost a způsobily neobyčejný dojem na cara,
který poprve vyslovil souhlas s náhledy. Witta.
Z tohoto významného fakta odvozuje se ve vyš-
ších kruzích závěr, že nejen naděje na mír na-
byly neobyčejné podpory, nýbrž že také otázka
ústavní byla přivedena na cestu rozřešení a že
vnitřní krise bude záhy rozřešena.
Lassanův
Witt
Klado
Wittův
Berlín
Tokio
Petrohrad
Washington
Kon
Post
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
K mírovým poradám.
—ch. Z Petrohradu, 17. července. Státní
tajemník S. J. Witte odjede ve středu do
Washingtonu, ostatní zástupci z Petrohradu pak
v sobotu.
Další změny v ruském námořnictvu.
Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva
»N. L.«) Velitel petrohradského přístavu kontre-
admirál Kuzmič opustí své místo a určen
bude na jiné.
Minonosky pro Amur.
Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva
»N. L.«) Ve zdejším přístavu dějí se přípravy
k odeslání malých minonosek k účelům váleč-
ným na řeku Amur. Vybráno bude 12 nejlep-
ších minonosek. Na Amuru jest již malý oddíl
minonosek od loňska tám z Petrohradu poslaný.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Baron Gautsch v Kazlových Varech.
Z Badenu, 18. července. Ministerský před-
seda baron Gautsch odejel dnes do K ar-
lových Varů, odkud se vrátí dne 2. srpna.
Do té doby bude v Karlových Varech vyřizovati
běžné záležitosti.
Uherská krise.
Z Pešti, 18. července. Podle zprávy » Neues
Pesti Journalu« dověděla se opposice, že je d-
notlivá municipia odepřela dodá-
vánílistin, kterými se svolávají
záložníci k pravidelnému cvičeni
ve zbrani a že následkem toho v kabinetu za-
vládlo velké znepokojení.
Ke zřízení české university na Moravě.
Ke zprávě »Lidových Novin« brněnských,
že druhá česká universita zřízena býti má
v Králově poli, kterážto předměstská obec
u Brna tyto dni na město povýšena byla, do-
dává »Neue Freie Presse«: »Tato zpráva obje-
vila se již přede dvěma léty a byla hned tehda
za frašku prohlášena myšlenka, aby v Králově
poli česká universita byla zřízena. Králo vo
pole je totiž stavebně s Brnem
přímo spojeno a vede z Brna do Králova
pole několik plně vystavených velkých ulic, tak
S J Witt
Kuzmič
Baron Gautsch
Gautsch
Petrohrad
Washington
Amur
Kazlový Vary
Baden
Karlová Vary
Pešť
Králov
Brno
český univerzita na Morava
Neue Frei Presse
Neue Pest journal
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na pustém ostrově.
11
article
Napsal V. V. Bilibin. Z ruského přel. A. Drábek.
Známo, že okeán není — Něvský prospekt
Potkávají-li již ve Finském zálivu blíže Kron
štatu lodi rozmanité příhody, jako uváznutí n
mělčině, vjetí na skálu nebo nějakou písčinu
tím spíše se může ztroskotati koráb na volném
moři.
A také se to jednou stalo.
Na lodi jel mezi jinými mužík.
Tento se zachránil plováním a dostal se n
pustý ostrov. Sedí na břehu a naříká:
„Ztracena má hlavička! Sirotek, siroteček
Co si ubožák počnu? Nižádných úřadů tu není
Starosty není... nikoho není, kdo by mi po-
ručil, co mám dělat, abych neumřel hlady.“
Avšak zařídil se přece. Postavil si chatrč
zrobil si harmoniku, zhodí, hraje, až se hory
ozývají a dosti ošklivě spílá zvěři. Jednou se
porval i s medvědem a dal mu co proto. Živil se
korou ze stromů, zvykl tomu a myslil si: „Ni-
čevo!
Ale proto mu bylo přece smutno.
„Zahynu, najisto zahynu! Starosty tu není.
úřadů není! Poroučet nemá kdo! Jak budu živ?
Bez rozkazu neumím nic dělat! Ocho — cho!“
Najednou, kde se vzal, tu se vzal, Ně-
mec... tlustý, hezký, solidní Němec; rovněž se
s ním ztroskotal koráb. Nemohl se utopit —
ploval jako sud. Jde a klidně kouří z dýmky. Je
celý mokrý, ale dýmku má suchou.
Mužík měl z Němce velikou radost.
V V Bilibin
A Drábek
Němec
Mužík
12
article
„Bože!... Vaše blahorodí! ... Učiňte mi-
lost a buďte představeným.“
„Tobše,“ řekl Němec.
I žili spolu. Němec vozil na mužíkovi vodu
a rozdělával jeho rukama oheň. Postavili dům
a vedle něho pivnici — „Bier-Halle“. Sem cho-
díval Němec každého večera na domácí pivo
čísti staré noviny. Mužík mu v té době čisti
boty, protože si Němec rád chodil čistě.
Zili tak velmi přátelsky a byli druh s dru-
hem spokojeni.
Jednoho krásného jitra objevil se na ostrově
ze ztroskotané lodi — Francouz.
„Cha, cha, cha!... Mon Dieu! Voilů c
qu'en appelle histoire! Nepostavíme, pánové.
z dlouhé chvíle operetní divadlo?! Budu vystu-
povat... A komu se tu možno dvořit?
Němec pohlížel úkosem na lehkomyslného
Franecuze a myslil si: darmojed... Než, žili
jakž takž pohromadě. Francouz vypravoval mu-
žíkovi anekdoty. Přátelé pomýšleli na postavení
krčmy, již chtěl Francouz nazvati „kavárnou —
restaurací“,
Najednou se objevil — Angličan. Rovněž
z moře. Měl nepromokavý šat.
Angličan se strašně rozhorlil, když zasta
na pustém ostrově tuto společnost.
„Pánové, toť uchvácení cizího vlastnictvío
Tento ostrov jest — naší kolonií! Vyvážíme od-
tud dávno slonové kly pro naše dámy a dová-
žíme sem plechová zrcádka pro opice ... Po-
vedu si stížnost... budu telegrafovat . ..“
Tou dobou plul mimo ostrov koráb a vida
jistou čásť oděvu mužíkova vyvěšenou k sušení.
soudil, že je to prapor, zvoucí ku pomoci. I od
vezl nešťastné poutníky z pustého ostrova.
Němec
Mužík
Francouz
Angličan
Halle
Mona Dieo
13
article
Radostná událost.
Humoreska.
Pan Půlka seděl u stolu, jsa zabrán ve
čtení dopisu svého zetě, pana Čermáka.
„... Brzy snad už Vám oznámím radost-
nou událost...“ četl a zarazil se; hned však
položil psaní na stůl a usmál se.
„No, no, však už jsou taky deset roků svoji,
není divu,“ řekl si prc sebe a kráčel rychle do
kuchyně oznámiti obsah dopisu paní Alžbětě,
své choti.
„Tak, ženuško, nebude trvati dlouho a bu-
deme... míti vnoučka nebo vnučku,“ povídal
pomalu a tajemně a jeho obličej zářil radostí.
„Opravdu?“ vyhrklo z paní Půlkové.
„No, pohleď,“ a pan Půlka okazoval ženě
dopis pana Čermáka, lékaře v malé pohraniční
vesnici.
S blahou myslí četla paní Půlková řádky
pro ně lahodné a dlouho čekané: „Brzy snad už
Vám oznámím radostnou událost.“
Odpoledne se oba manželé téměř ozhně-
vali na sebe, neboť Půlka tvrdil, že se novo-
rozeňátko bude jmenovati po tatínkovi, paní
Alžběta zase, že po mamince, její dceři.
Ubohý pan Půlka znal tichou povahu své
dcery, a mohl proto určitě říci, že první potomek
rodu Čermákova ponese křestní jméno papín-
kovo. Ale večer nabídl sám ženušce smír. Bylo
mu ovšem vyslechnouti delší kázáníčko o jeho
urputnosti, ale byl rád, že se již Bětuška ne-
hněvá, neboť zejtra měli jíti oba koupit dárek
šťastným (v budoucnosti) rodičům.
Druhého dne se vydali oba manželé na ob-
chodní cestu. Po nejživějších ulicích se bra
Čermák
Alžběta
Čermákův