že by se zřízení české university v tomto městě docela rovnalo žá- danému zřízení české university v Brně. Musili by se tedy Němci proti tomuto projektu velmi důrazně opříti a z něho tytéž důsledky vyvoditi, jako kdyby česká uni- versita v Brně samém byla zřízena. Královo pole má nyní asi 12.000 obyvatelů a obecní zastupitelstvo tamější je většinou české.«

Telegrafické zprávy. Jmenování. Z Vídně, 18. července. (C.-B.) Panovník jmenoval nejvyšším rozhodnutím ze dne 2. t. m. kaplana dra. Eduarda Eichmanna, dosud v Juliově nemocnici ve Würzpurce, mimořád- ným professorem církevního práva na německé theologické fakultě v Praze. Ministr kultu a vyučování udělil titut pro- fessora učiteli hudby na německém ústavu učitelek v Praze, Emilu Bezecnému. Dále udělil místo zatímního učitele na státním gym- nasiu v Kadani supplentu Josefu Ma yr lov v Inšpruku. Skutečný učitel náboženství na státní re- álce v Hradci Králové Dobroslav Orel jmeno- ván byl učitelem náboženství na státní reálce v Praze, v Holešovicích-Bubnech. Supplujíeí učitel náboženství pak na této reálce dr. Václ. Pavlík, jmenován byl skutečným učitelem ná- boženství na státní reálce v Hradci Králové. Anglo-francouzské námořní přátelství. Z Brestu, 17. července. (C.-B.) Důstojníci anglické a francouzské eskadry vyměnili si ná- vštěvy na rozloučenou a fotografie na důkaz přátelských citů. Anglický admirál May uspořá- dal na počest admirála francouzské eskadry sní- daní na palubě »King Edwarda«. Z anglického parlameniu.

Z Londýna, 17. července. (C.-B.) Dolní sněmovna. Na učiněný dotaz prohlašuje státní tajemník pro Indii Brodrick, že anglická vláda byla s to připojiti se k záměrům indické vlády o jistých změnách v organisač- ním vojenském plánu, aniž na zákla- dech plánu cos změnila. Vzhledem k předsed- nickému opatření ohledně postupu při poradě o návrzích na nové rozdělení voleb- ních krajů prohlašuje řídící ministr Balfour za hlučné pochvaly opposice, že návrhy své odvolá. Avšak řídící ministr doložil, že v příštím zasedání předloží o téže věci o snovu zákona. — Státní podsekretář pro zahra- ničné záležitosti earl of Perey prohlašuje na učiněný dotaz, že byla anglická vlá da od vlády marocké pozvána, aby se v konferenci zúčastnila. Vláda pro- hlásila na to, s výhradou uspokojivého stano- vení programu, doby a místa konference, že jest ochotna pozvání tomu vyhověti. — Leng táže se, zdali jeden z bodů, na jichž základě Německo a Francie o marocké konferenci se dohodly, totiž hospodářská v oln o st párek, živě rozmlouvající, co by se mělo koupiti darem. Pán navrhoval to i ono, ale nic se ne- hodilo. Konečně se oba usnesli, že koupí ko- lébku. Pěknou, elegantní. To byl nejlepší dárek.

Dva dni na to seděl pan Půlka zase na svém divanu, kouře doutník. Díval se, jak se jemné obláčky dýmu vznášely ke stropu, halily pokoj v šero, uvádějíce pana Půlku v příjemné vzrušení. Venku bylo pochmurno, déšť na spadnuti. V tom ozval se v předsíni zvonek. Pan Půlka sebou hnul a pohledl na ho- Giny, jež visely na protější stěně; bylo devět pryč. V tu dobu přicházel listonoš. „Milostpane, psaní,“ volala služka, nesoue Hopis. Pan Půlka vzal chvatně psaní a rozevřel je. Bylo to od zetě. „Milý pane tcháne!“ Pak byly dvě stránky jakéhosi úvodu, plného radostné nálady a žertů. Pan Půlka ani nečetl, přeskakoval řádky, dychtě po tom, co čekal. Konečně! „Oznamuji Vám, tedy, co jsem dlouho oče kával... Pan Půlka pln blaženosti na chvíli ustal „Myslím, že i Vám to udělá radost . .. „Jak by ne!“ děl pan Půlka. Ale nánles zamračil a odhodil psaní zeťovo.

„Byl jsem jmenován prvním nádraž- ním lékařem, o kteréž místo jsem už několikráte s. S. Mánel, žádal ... beze vši nerovnosti, znači zásadu »otevřených dveří« pro cizinský obchod a zdali anglická vláda nasledkem toho ponavrhne změnu anglo-francouzské smlouvy potud, dokud se touto smlouvou Francii po uplynutí třicíti let zaručuje obchodní monopol v Ma- rokku. — Státní podsekretář earl of Perey odpovídá, že anglo francouzská smlouva žádného takového ustanovení neobsahuje a že tedyo žádné revisi nebo změně její nemůže býti řeči. Schůze anglických konservativců. Z Londýna, 18. července. (C.-B.) Řídieí ministr Balfeur svolal schůzi konser- vativní strany. V poslaneckých kruzích soudí se, že schůze, jež zajisté velmi četně bude navštívena, má za účel schváliti brzké rozpuštění sněmovny aneb že se v ní státi má usnesení, aby na podzim svolána byla valná schůze strany, ve kteréž by se projednaly vládní návrhy na nové rozdělení volebních krajů. Čína chce seznati cizí politické systémy. Z Londýna, 18. července. (C.-B.) »Standard« oznamuje ze Šanchaje: Na rozkaz císařův, ode- béře se prine Tsui-Tsu se šestij mí- stopředsedy různých úřadů do ci- ziny, aby prostudovali různé cizí politické soustavy.

Denní zprávy. — »Všeněmecko a jeho všeobjímajfící moc«. V Touškově konala se v neděli schůze zástupců německých obcí západních Čech, řečnili posl. Iro a posl. dr. Schalk. Tento všeněmeckký mluvčí skončil řeč o nutnosti celní jednoty, rakousko- německé těmito slovy: »Rakousko bude nuceno provozovati všeněmeckou politiku, nechce-li ohro- ziti své trvání jakožto státu, nebok co přijíti musí, jest »Všeněmecko se svou všeobsáhlou mocí.« (Bouřlivé volání heil!) Na sjchůzi přijata resoluce, kterouž shromáždění rozbjořčuje se na domnělé poslovaňování úřadnictva v německých krajinách i vyzývá německé poslance, aby tak dlouho nedopouštěli jednání sněmu českého, dokud nebude ve smyslu německých požadavků provedeno povýšení německých úřadníků a jich umístění v německém jazykovéjm území. N konec vyslovuje resoluce ostrýý protest proti německé agrární straně; kteroužýproklíná jakožto vládní úskok proti všeněmecké? agrární politice, aby zřízena byla strana, kteráži by vládě konala služby nádennické. Jakožto obzvláštní zajímavost konstatují německo-liberální listy, že schůze zúčastnili se četní židé z Touškova i okolí také pro resoluci hlasovali.

— Úmrtí. Na Malé straně zemřel dne 17. t. m. ve věku 84 let pan Jan Mathiasch, senátní president nejvyššího kasačního soudu v. v. a přísedící člen agrární komise nejvyššího přestupkového soudu. Po- hřeb koná se ve středu dne 19. července o 4. hodině odpolední z domu na Malé straně, Plasská ul. č. 4 n.- na hřbitov olšanský, — Ve Světlé zemřela dne 18. července choť tamního přednosty stanice pí. Eleo- nora Kubešová ve stáří 34 let. Pohřeb koná se tamtéž ve čtvrtek dne 20. července 1905. — První mezinárodní sjezd fysiotherapie v Liege (12.—15. srpna 1905.) Výstavka o sjezdu tom pořá daná obeslána bude též českými spisy, z oboru fysi- kální léčby vydanými. Účastenství ohlásili dálea sjezdový příspěvek zapravili pp. prof Janovskýa dr. Mixa, lázeňský lékař v Karlových Varech. Před- nášky o sjezdu ohlásili doc. dr. Mladějovský, doc. dr. Haškovec a ředitel dr. Veselý z Luhačovic. Další přihlášky přijímá, jakož i dotazy ochotně zodpoví v nepřítomnosti doc. dr. Jedličky doc. dr. Haškovec, Perlová ul. 9.

— Z c. k. zkušební komise pro učitelství če- ského těsnopisu na středních školách v Praze. V let- ním terminu přihlásilo se k státním zkouškám 19 kandidátů, z nichž nabylo approbace 17 a to: 3 pro- fessoři, 9 učitelů a učitelek, 4 posluchači filosofie 1 úřadník. Příští zkoušky konají se 1. a 2. prosinc 1905. Žádosti jest podati do 20. listopadu předsedovi p. V. Starému, řediteli c. k. reálky v Ječné ulici v Praze. — Sokol a c. a k. kadet. Pan Vendelín Bastař, úřadník zdejší známé podnikatelské firmy, nám píše Dne 16. t. m. jel jsem o půl 8. hod. večer z výsta- viště v kroji sokolském ze slavnosti sokolského dne na Žižkov. V Hybernské ulici proti státnímu nádraží dohonil motorový vůz elektrického podniku jednoho pána v ohčanském obleku a jednoho kadeta, kteří spatříce mne sedícího na plošině vozu, ihned činili po mně různé posuňky. Zvlášť dotyčný c. a k. kadet třikráte si odplivl směrem k vozu a sice tak, že každý poznal, že urážka platí mně, resp. měmu kroji. To dosvědčiti může několik svědků. Vystoupil jsem s vozu a zjistil jména. Jsou to: Willi Bauer, kadet III. setniny v kadetní škole v Praze a Rudolt Bauer, asekurační úřadník na Vinohradech, Šumav- ská ul. č. 23, který říkal, že je strýcem kadeta. Oba budu stíhati soudně.

— Zpronevěra německého advokáta. Z Bystřice p. Host., 17. července. Zdejší advokát dr. Kamilo Budik, známý německý liberál, prchl odtud, zpro- nevěřv svým klientům velké sumy peněz, jichž cel- ková výše dosud není známa. Z Nového Jičína zaslal advokátní komoře v Brně přípis, v němž doznává, že zklamal způsobem zločinným důvěru svých klientů a stal se tak nehodným povo- lání advokáta. Zde má se za to, že buď prchl anebo že v Novém Jičíně sám se udal a zatknut byl. Dn. Budik stal se 1. ledna 1888 advokátem v Holešově, odkudž 28. prosince 1893 přesídlil do Bystřice p. H. Dr. Budik byl již jednou a sice r. 1891 pro nepo- řádné naložení se svěřenými penězi disciplinárně k pokutě 300 zl. odsouzen. V Holešově stál v čele německé strany a byl vždy důvěrníkem Němců. — O zatčení Ferd. Fňouka v Divácích oznamují se tyto podrobnosti: Sternbergův adlatus, Ferda Fňouk z Jaroměře, přijel do Diváků u Klobouk na Moravě za svojí milenkou. Byl také v kostele při kázání a choval se tam tak, že lidé viděli v tom pohoršení. Starosta, jemuž to bylo oznámeno, dal Fňouka večer o 10. hodině v bytě jeho milenky za- tknouti a zavřel jej do obecní šatlavy, odkud byl Fňouk druhý den četníkem odveden k soudu do Klobouk a po zjištění propuštěn. Státní návladnictví vzneslo na Fňouka obžalobu pro rušení náboženství i bude se o ní jednati počátkem srpna před zem- ským soudem v Brně.

— Jiná nepřístojnost na státní dráze Františka Josefa. Píše se nám z obecenstva: Ke včerejšímu, veskrz oprávněnému článku o nepořádcích na dráze císaře Františka Josefa sděluji další nepřístojnost: Vlak benešovský, který do Prahy v 7 hodin 37 min. ráno přijeti má, setkává se následkem pravidelného zpozdění s vlakem, jenž od Plzně přijíždí, v malé stanici Král. Vinohrady! Cestující z vlaku benešovského, chvátající k východu stanice vinohrad- ské přes kolej plzeňskou, jsou skorem každodenně v nebezpečí, že zasáhne je vlak, který, právě v ten okamžik od Plzně do stanice vinohradské vjíždí, dva, tři zřízenci s nadlidskou námahou a huronským řevem zabraňují vstup na kolej plzeňskou, jsouce pří tom sami v nebezpečí života. Nedávno starší dáma již již lokomotivou zasažena byla. Pokaždé odebrá- vají se divoké scény. Nejspíše není telegrafů a ji- ných signálů, aby vlak plzeňský na tak dlouho mi- mo stanici Vinohrady zdržen byl, než cestující z be- nešovského vlaku stanici vinohradskou opustí. Na trati v polích, kde není žádné frekvence, zřízeny jsou mostové přechody na místě šraňků, aby žádná kráva k úrazu přijíti nemohla a v stanici vínohrad- ské vjíždí vlak do sta pasažérů, kteří nevědí, kam se vyhnouti. Nestane-li se ihned náprava, dojíti musí k neštěstí.

— Neumí česky. K referátu ze soudní síně, pod tímto názvem v nedělním čísle uveřejněnému, píše nám p. dr. Julius Miener: „Národní Listy“ přinesly v čísle 193 v soudní síni pod názvem „Neumí česky“ zprávu o líčení mezi panem K. Pfeifrem a mým man- dantem panem Bleyerem. K vysvětlení dotyčných po- známek dovoluji si podotknouti, že můj klíent pan Bleyer jen proto v německé řeči vypovídal, po- něvadž stupeň jeho znalosti české řeči pro jasný roz- hovor před soudem nestačí, při čemž budiž podo- tknuto, že přes to dle možnosti částečně na otázky mu kladené též v české řeči vypovídal, nejlepší to důkaz, že se mu nejednalo o žádné zúmyslné rozli- šování mezi jednou nebo druhou řečí. Nejlépe to ostatně vychází též z té okolnosti, že k mému vý- slovnému návrhu celý protokol a tedy též vý- povědi mého klienta v české řeči sepsány byly.“ — Cisařské manávry v jižních Čechách konány budou dle došlého posledního ujištění z rozhodují- cích kruhů od 4. do 7. září t. r. Za tou příčinou byly vojenskou správou již podrobné plány pochodu vojsk vypracovány. Vojsko maněvrové bráti se bude ze svých stanovišť ke Strakonicům nikoli přímo, nýbrž ve značném okruhu. Vojsko od strany plzeňské půjde směrem na Nepomuky, Plá- nici, Stříbrné Hory, Horažďovice, Rábí, Vole- nice, Němčice, Volyni, Předslavice, Cehnice, odkud přitrhne na území, manévrům vyhražené. Vojsko od strany budějovické půjde přes Hlubokou k Vitavo- týnu, k Netolicům, k Vodňanům, Protivínu a Písku a vojsko od Prahy přes Příbram na Březnici, Blat- nou, Sedlici a Radomyšl. Celý počet manévrujícího vojska činiti bude 60,000 mužů různých druhů zbraně. Ve Štěkně zimničně započalo se s přípra- vami ubytovacími a v nejbližších dnech tam při- jede za tím účelem dvorní personál. Ke zřízení a

ubytování poluí pošty s úřadnictvem, služebnictvem a potahy dostavil se nedávno do Štěkně vrchní po- štovní rada Froschmair, aby potřebná zařízenía opatření učinil. Dle officiálního ohlášení přijede pa- novník do Štěkně v neděli dne 3. září o 1. hodině v poledne a pobude tam až do 6. září odpoledne, kdy k velkým vojenským manévrům do Tyrolska se odebéře. Druhý den, 7. září, budou manévry v krajině strakonické skončeny a vojenské vlaky neprodleně počnou vojsko na vše strany rozvážeti, následkem čehož bude vozba nákladů na trati z Plzně do Bu- dějovic zastavena. Slavnostní výbor rozesílá pozvání k uvítací slavnosti, kteréž veškeré spolky krajiny strakonické, úřady a mládež školní se zúčastní. Pě- vecké spolky budou při večerním dostaveníčku účin- kovati. Jak se nám sděluje, největší »srážka« bude vykonána v posledním dnu v krajině mezi Strakoni- cemi a Volyní. — Labutě zastřeleny a sněděny. Píše se nám z Poličky: Zdejší „Sadařský a okrašlovací spolek“ měl na městském rybníce krásný párek bílých labutí, jež m. r. vyvedly hnízdo tří mláďat. Za letošního léta tato mláďata, úplně již vyvinutá, až na některé zbytky šedého peří, skoro den za dnem do nejbližšího okolí konala výlety, ale v malé chvíli na rybník opět se vracela. Hmoždířovou střelbou u samého rybníka o letošním Božím těle konanou tyto labutě tak byly vyděšeny, že srazily se při ní v hromádku; na zejtří pak z rána vznesly se vysoko do vzduchu a již se nevrátily. Po několika málo dnech, zvláštním poslem na zvědy vyslaným, nezvratně zjištěno, že na jednom z rybníků opatovských (Abtsdorf u Litomyšle) byly zastřeleny a v domě říšského poslance, místního starosty opatovského pana Peschky, jak choť jeho s úsměškem se honosila — sněděn y. Byl snad pan