ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b21686c0-7af1-11dc-9546-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 25, place 20, work 1, org 4
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 184. ze dne 7. července 1905.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Hraběnka Lonyayová. Jednomu z vídeňských listů píše se z bezpečného prý pramene: Hraběnka Lonyayová, bývalá korunní princezna rakouská, pře- kvapila svět zprávou, že v Paříži rozprodává zvé šperk, a jednotlivé části drahocenné toiletty. A to výhradně ony šperky, kterých se jí dostalo jakožto korunní princezně. Kromě toho prodává drahocenný závoj, brusselský výrobek, jenž ve svém tkanivu nese znaky Rakouska a Belgie a jenž oceněn jest na obnos 25.000 franků. Za všechny předměty žádá hraběnka obnos jednoho millionu. Zpráva o rozhod- nutí bývalé korunní princezny způsobila v zasvěce- ných vídeňských kruzích veliké rozechvění, ba vy- kládá se i za urážku jistých instancí... Všeobecně považuje se za demonstranci. Dost možná, že hra- běnka má nutně zapotřebí millionu. Nebylo by ku podivu, při způsobu života, jakýž vede: na tc nestačí obě apanáže, jichž požívá dcera belgickéno krále se kterým vede spor o dědictví. Její choť jest moho- vitým uherským magnátem, ale do řad boháčů ne- náleží. Kromě toho utrpěl citelnou škodu na svých statcích obrovským požárem lesů loňského roku. Přes to však nelze tvrditi, že by byla hraběnka Lonyayová jednala z jakési nouze, nýbrž spíše se odhodlala k roz- prodeji skvostů jen proto, že ji k tomu svedlo jakési trpké rozhořčení... Nelze totiž pochybovati více o tom, že padla v úplnou nemilosť rakouského dvora. Příčinu k tomu zavdala afféra princezny Koburské.
Lonyayová Paříž Rakousko Belgie
4 article
Hraběnka Štěpánka Lonyayová setkala se loni se svou sestrou Louisou, uprchlou z lázní elsterských v Pa- řiži a přidala se úplně na její stranu. Princi Filipu Koburskému zaslala do Vídně stručný telegram ne příliš něžného obsahu: „Louisa má právě tak zdravé smysly jako Vy. Podniknu u císaře veškeré kroky, abych jí pomohla k jejím právům“ stálo tam. Za týden potom přijela do Vídně a císař — poprvé ignoroval její přítomnost. Bylo prohlašováno, že si hraběnka vyžádala slyšení u císaře. Ale — audience nebylají povolena. A hraběnka opět z Vídně odcestovala. Ode- slání telegramu na prince Koburského nebylo jí vlastně panovníkem tak příliš ve zle vykládáno. Spíše okol- nost, že se zpráva o tom objevila ve všech světových listech ještě před tím, než telegram obdržel princ Ko- burský. A protože panovník projevil vůči hraběnce nelibost, byla tato rozmrzena. K veřejnému projevu došlo 26. února t. r. Tohoto dne přinesla vídeňská „N. Fr. Presse“ zprávu, že zemřela někdejší komorná hraběnčina slečna Ida Haasova a Štěpánka věnovala jí v dotyčném listě posmrtnou vzpomínku. Bývalá korunní princezna chválila tam zejmena mlčelivost zvé společnice, uvádějíc, že služebnou povýšila na svcu přítelkyni. „...Věděla mnoho,“ pravilo se v no- vinářské vzpomínce, „... a mnoho hrozných věcí zažila se svou paní. Mohla by mluviti o hoských slzách, značných zklamáních a bezmezné nesprave- dlnosti, ale mlčela a taje ony odnesla si do hrobu...
Štěpánek Lonyayová Louisa Filip koburský ko Haasův Štěpánek Vídeň
5 article
Článek vzbudil nesmírnou sensaci. Od té chvíle za- chovával se vídeňský dvůr vůči hraběnce úplně le- dově a v okolnosti, že vše, co připomíná jí na Ra- kousko, odprodává, spatřuje se demonstrační akt. Vy- pravuje se, že císař zamýšlí své vnučce Alžbětě, dceř hraběnčině, vykázati byt v schönbrunnském zámku = Pověstný italský náčelník lupičské bandy od- souzen. Že romantika loupežnická v Italii dosud ne- vymizela, dokázalo zajímavé líčení, konané před ně- kolika dny před soudem palermským s pověstným loupežníkem Draganou, nadšeným následníkem Mu- solinovým. Dragana minulostí náleží k nejrázovitěj- ším typům oné romantiky brigantů, která často zvěč- ňována bývala v románech, povídkách i operách.
Alžběta Dragan
6 article
Vyrostl jako synek chudičkého pobřežního rybářea poněvadž byl mladíkem velmi nadaným, dostalo se mu na přímluvu vojenského velitele v Bastii vycho- vání v námořní škole. Dragana mohl se snadno státi námořním důstojníkem, ba i kapitánem. Ale když mu bylo osmnáct let, unesl dceru jednoho ze svých učitelů a odjel s ní do Tunisu, kdež oba bídně živo- řili. Tehda dopustil se Dragana prvního z odvážných kousků, pro které byl nyní pohnán před soud. Spol- čiv se s několika tuláky, většinou z práce propuště- nými lodníky a uprchlými trestanci, zosnoval na po- břeží mezi Bizertou a Filipperillem přepadení kara- vany, která měla zásobovati lodi v malých přísta- vech a poněvadž nikdo se v těchto místech podob- ného útoku nenadál, podařilo se bídníkům oloupiti karavanu o zásoby, zbraně a hotové peníze, aniž jim byl někdo kladl odporu. Dragana se touto koři- stí obohatil pramálo, neboť záhy potom byl nucen vyhledávati výživu jako dělník na Krétě. Tam byl však poznán, zatčen a dodán na lod, která jej měla dopraviti do Tunisu. Při bez- ohledné krutosti tunisských soudů nemohl se nadíti osudu jiného, nežli že bude popraven anebo doživotně žalařován. Ale poslední den před zakotve- ním lodi v přístavu tunisském poštěstilo se mu s po- mocí jednoho plavce za bouřlivé temné noci unik- nouti stráži a vrhnouti se s paluby do moře. Až do rána ploval ve vlnách rozbouřeného moře, pátraje po lodi, která by jej spasila. A jako až dosud náhoda podivuhodným způsobem byla mu příznivou, taki tentokráte zachránila jej před bídným utonutím pla- chetní loď přímořská, náležející jistému lovci ústřic.
Dragan Bastia Tunis Kréta rozbouřený moře
7 article
Přijal Draganu do svých služeb a umožnil mu od- plutí do Italie, kamž mezi tím také jeho mladá mi- lenka, dosud v Tunisu prodlévající, se odebrala. Dra- gana vydal se na to do Sicilie, ale sotva že se octl na souši, zahájil činnost loupežnickou. Právě tak, jako bandité za starodávna činívali, shromáždil i Dragana kolem sebe hordu odvážných lupičů a stal se za několik let postrachem pobřežních krajů mezi Marsalou a Girgentim. Lupičství jeho mělo ráz di- voké romantiky. Stávalo se na příklad, že za někte- rých temných večerů podzimních, kdy vůdce lupičské bandy byl jist, že četnictvu nepadne do rukou, přijel v čele své dvaceti- až třicetičlenné tlupy, bílými plášti oděné a důkladně ozbrojené, do některé dědiny, vyhledal starostu, oznámil mu, kdo je a diktovalsi podmínky, za kterých dotyčnou obec hodlá šetřiti. Tyto podmínky záležely v pravidelných dávkách po- travin, oděvu a zbraní pro celou tlupu a ujednáno bylo, že musí obec vypravovati s tímto zbožím zvláštní posly do hor, aby tam naznačené potřeby zakuklencům byly odevzdány. Arciže se neobešla po- dobná návštěva také bez důkladného pohostění vůdce i všech jeho věrných. Po zkušenostech, které sicilské obyvatelstvo s bandity již v minulosti bylo učinilo, nelze se diviti, že na podmínky tyto bylo přistupo- váno a že vesničané vždy hleděli, aby vyšli s lou- pežníky v dobrém. Starosta jedné takové dědiny pro- zradil kdysi četníkům úkryt loupežníků, což mělo za následek, že podniknuta do hor výprava a osm lu- pičů zatčeno, dva pak zastřeleni; Dragana sám uprchl a pomstil se zrádnému starostovi tím, že jej v jeho
Dragan Italia Tunis Sicílie Marsala
8 article
vlastní světnici ranou z revolveru skolil, aniž by byl kdo měl jen tušení o jeho přítomnosti. Nejděsnější zločin provedl Dragana se svojí tlupou ve vsi Camposartile. Zvěděl totiž kdysi, že vysláno jest proti němu nové oddělení četníků, aby jej zajalo a do Mazzary přivedlo. V Camposartile byli na příchod těchto četníků, cel- kem osmi mužů, potají už připraveni a čekali je před půlnocí. Asi k osmé hodině večerní přišel do Camposartile starý muž, dosti nuzně oděný, vstoupil do hostince a požádav o sklenici vína, vytáhl z pří- ručního, rozedraného vaku harmoniku a začal na ni pohrávati. Hostinský prohodil k němu: »Jste-li dobrý muzikant, budete mít slušný výdělek« a milerád do- volil mu, že může v hostinci přespati. O 11. hodině v noci přibyli četníci; stařec už spal na lavici, ale hostinský jej vzbudil a vybídl, aby četníky hrou po- bavil. Ti hodlali se zdržeti jen asi hodinu a odejíti neprodleně do hor, aby pátrali po banditovi. Leč starý harmonikář hrál veselé písničky, prozpěvoval k tomu a když hostinský se na chvíli odstranil, aby dohlédl na přípravu objednaných pokrmů, stařec čet- níky sám obsluhoval. A tu stalo se náhle něco velmi
Dragan
9 article
podivného: ozbrojení mužové začali klásti hlavy na stůl, zívali a za krátko upadli všichni ve tvrdý spá- nek. Na to stařec čekal; vyplíživ se tiše ven z ho- stince, hvízdl na píšťalku a za několik okamžiků vnikla dovnitř tlupa zakuklenců, která četníky i s ho- stinským povraždila. Stařec nebyl nikdo jiný, než falešným vlasem i vousem opatřený Dragana, jenž četníkům ve chvíli, kdy je obsluhoval, do vína na- míchal silný uspávací prostředek. Po tomto kousku žil Dragana ještě nějakou dobu v horách, ale loniv září byl následkem vlastní neopatrnosti při jisté slavnosti v Girgenti poznán a zajat, tyto dny pak po dlouhém vyšetřování octl se před soudem, který jej pro zločin vraždy, v 26 případech spáchaný a pak pro nesčetné loupeže a krádeže odsoudil k doživot- nímu žaláři při těžké práci na pevnosti. Od té doby, kdy byl v Italii trest smrti zrušen, jest tento trest nejtěžším, který zločinci vůbec může býti uložen. Zajímavo je, že milenka Draganova, kterou byl lou- pežník už na Korsice unesl, až do poslední doby s ním žila a osudy jeho sdílela.
Dragan Draganův Korsika
10 article Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 234. hra v předpl. (2. čtvrtka.)
Král Praha národní divadlo
11 article V pátek 7. července.
V pátek 7. července. Hodiny. Hra o třech dějstvích. Napsal Jan Červenka. Režisér Jaroslav Kvapil. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod.
Červenka Kvapil
12 article Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 7. července. Začátek o 7. hod. Miss Domino. Fraška o 3 jednáních od Vilhelma Jacobyho a Fr. Deutschingera. Přel. Jar. Berka. Režisér V. Spurny.
Fraško Jacoby Deutschinger Berek V Spurna Praha Francie lidový divadlo Uranl
13 article Aréna na Smíchově (bliže Palaokého
Aréna na Smíchově (bliže Palaokého mostu). V pátek 7. července. Začátek o 7. hod. Grand Variétě v Paříži.
Smíchov Paříž Grand Variéto
14 article
potrvala. A snad by to nebylo došlo dále, kdyby nebylo jisté individuality, ano, pravím individuality. A jelikož jí vděčím, že jsem získal přítele, jehož předsudek proti sobě bych nebyl jinak nikdy překonal, vypovím vám její drobný příběh a jak její nehody a její osud způsobily, že jsme se s Virgiňanem navzájem ocenili. Kdyby jí nebylo nebyl bych asi mnoho zvěděl z historie slečny učitelky, a jak přišla na Medvědí řičku.
15 article
a škola se také bude teprve stavěti.« Na to vytáhl z kapsy dopis a pohlédl na mne. »Znáte miss Mary Stark. Woo- dovu z Benningtonu, Vermonth?« tázal se. Tehdy jsem ji neznal. »Na tu pomýšlíme. Dopisuje si s paní Balaamovou, a paní Balaamová řekla, že bude nejlépe, když se na to psaní podívám a sám posoudím. Nesu je nazpět paní Ba- laamové. Mohl byste mi snad sděliti své mínění, srovná- vá-li se s pravopisem, jakým tam na východě píšou?« Obsah listu byl psán většinou věcně, ale také osobně a volně. Dle všeho asi pisatelka neočekávala, že bude vy- dán jako doklad. Pisatelka toužila velice po tom, spatřiti západ. Avšak nemůže ukojiti tuto touhu jen tak pro zá- bavu, jinak by již dávno byla přijala vlídné pozvání paní Balaamové k návštěvě farmy. Účiti ve škole, to je něco, co by velmi ráda konala, kdyby k tomu byla způ- sobilá. »Od té doby, co mlýny selhaly (pravila pisa- telka), všichni jsme se pustili do práce a konali jsme již různé věci, aby matinka mohla žiti dále ve starém domě. Ano, plat by byl vábný. Ale, má drahá, nepů- sobí Wyoming škodlivě na pleť? A mohla bych se na nich domáhati náhrady, kdyby se mi zkazila? Je po sud obdivována. Mohla bych přivézti alespoň jedno mužské svědectví na důkaz!« Na to stala se pisatelka opět věcnou. I kdyby byla přesvědčena, že by mohla opustiti domov, neví naprosto, dovede-li učiti. Také myslí, že by nebylo správné přijati postavení, v němž nemá zkušeností. »Mám ráda děti, zvláště chlapce,« pokračovala. »Můj malý synovec činí se mnou slavné pokroky. Ale představte si, kdyby se mne počala vyptávati plná lavice chlapců a kladla takové otázky, jež bych nemohla zodpověděti! Co bych si počala? Však víte, že je přece nemůže člověk všechny Virgiňan.-“
Maro Stark Woo Balaamová Bennington Vermonth Wyoming