Německý vyslanec kn. Radolin v Pařížl. Z Paříže, 7. července. (C.-B.) »Ag. Havas« oznamuje: Ministerský předseda a ministr zahra- ničních záležitostí Rouvier přijal včera po 6. hod. německého vyslance kn. Radolina k delší konferenci v záležitosti marocké. Konfe- rence byla velmi dlouhá a jak se ujišťuje, zna- menala opětný nový krok k dohodě. Zbývá pouze stanoviti přesné znění textu úmluvy, jejíž zásadní ustanovení jsou již pevně stanovena. Dle všeho nejbližší schůze kn. Radolina s Rouvierem konati se bude v sobotu. Nový státní sekretář americký. Z Washingtonu, 7. července. (C.-B.) Sdě- luje se s určitostí, že po zesnulém Hayovi mí- sto státního sekretáře, jež nabídnuto bylo R oo- t ojvli, bylo jím p řijato. Zvýšení státních příjmů Italie. Z Říma, 7. července. (C.-B.) »Agenzi Stefani« oznamuje, že státní příjmy Italie z účetní rok 1904/1905 zvýšily se proti loňské- mu roku o 46,961.884 lir.

Vzpoura námořniků u Oděssy. »Potemkin« odjel k Poti. Z Oděssy, 7. července. Sdělují sem, že »Potemkin« odjel směrem k Poti (Poti jest město na jižním pobřeží Černého moře se 7000 obyvateli a do loňského roku nemělo žádné po- sádky). Admirál Čuchnin za »Potemkinem«. Z Berlína, 7. července. Z Petrohradu sdě- Iují: Admirál Čuchnin převezme sám velen loďstva, vyslaného proti »Potemkinu«, protože místoadmirál Krieger ukázal se býti nedd- hodlaným. Zastřelení vzbouřenci. Z Londýna, 7. července. Z Oděssy se sdě- luje: 40 lodníků válečné lodi »Potemkine bylo v pevnosti očakovské zastře- leno, poněvadž se zdráhali složiti znovu pří- sahu. 12 osob, u nichž nalezeny pumy, o bě- šeno. Náhlé právo zůstává v platnosti. Pirátství »Potemkinovo.« Z Londýna, 7. července. (C.-B.) »Reuter. kancelář« oznamuje z Oděssy: »Agent ruské lodní společnosti obdržel zprávu, že »Potem- kin« zadržel parník společnosti té patřící pod názvem »Velkokníže Alexej« odňal mu nedaleko Theodosie celý náklad potravin, dobytka lodní pokladnu. Zatýkání v Oděsse. Z Londýna, 7. července. (C.-B.) »Reuter. kancelář« oznamuje z Oděssy, že policie každé noci zatýká na sta osob, mezi nimi vy- nikající občany, advokáty a lékaře. Mnoho osob bylo z města vypovězeno. Pumy nale zá policie neustále a zejmena ve čtvrti židovské. Události na Rusi. Stávka v Petrohradě. Z Petrohradu, 7. července. Z Nikolajeva oznamují: Na vládní rejdě, stejně jako na sou- kromé, prohlášena všeobecná stáv ka. Mezi vojskem a dělnictvem došlo ke srážkám, při kterých bylo několik osob zabito a zraněno. Výbuchem pumy zabit byli 4 muži a žena.

v zájmu zabezpečení trůnu doporučují velké opravy a slibují spolupracovati s lidem. Car v odpovědi své poděkoval za rady ty, ujišťuje zástupce, že dojde na svolání zástupců v zastupitelství s hlasem poradním.

Valka Nová výpůjčka japonská. Z Berlína, 7. července. (C.-B.) Nová půjčka japonská vypsána bude ve dnech 11.—13. čer- vence současně v Londýně, v Novém Yorkua na několika místech v Německu. Mikado o míru. Z Tokia, 7. července. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Císař proslovil k plnomoe- níkům mocností míru přejících delší řeč a kon- čil slovy: Jestliže nepřítel náš opravdu proniknut jest upřímnou touhou po smíru, pak nemůže býti nie radostnějšího než takovéto zakončení nepřátelství. Proto dovedeme oceniti námahu pre- sidenta Roosewelta a pověřujeme vás timto posláním: projednávati a uzavříti mír. Dlužno však, abyste se s veškerým úsilím věnovali této úloze a napjali všech svých sil, aby uzavření míru bylo trvalým a na bezpečných základech založeným.

Živelní pohromy. Z Vrbna u Mělníka. (Pův. dopis.) Strašlivá metl nebes — sucho — přehrozné sucho, které proměňuje zelené nivy v suchopar, uvrhlo náš rolnický lid letos opět po čtvrtý již rok ve větší ještě bídu novou — hroznou! Kde jinde úrodu zničilo krupobití, anebo strhána úroda přívalem vod, u nás dokonalo dílo zhouby sucho. Hrozné sucho!! Rolník s myslí po- kleslou kráčí polem, pátraje marně po výsledcích celo- roční své mozolné práce. Čtvrtý rok zaznamenává rolnictvo naší vltavské kotlinky ve smutnou kroniku svého utrpení. Kde vzíti odvahy a síly k životua práci? Následkem sucha již v předešlých třech létech rolník veškeré své píení zásoby nadobro vyčerpal (neníť ani při velkostatcich tu lépe), nesklid. letošníbo roku ani tolik slámy, jíž by vystačil na živení svého na míru nejmenší sníženého stavu dobytka. Ve statku ve kterém jindy stávalo 18 až 20 krav kromě telat- tam stojí dnes v prázdném chlévě krávy 3. Čím bu- deme stláti? Jakou ohromnou škodu utrpí rolnictvo tím, že již čtvrtý rok nemůže hnojiti pozemky své pro nedostatek hnojiva. Dluhy rostou — a není jiné pomoci! Kde vzíti, když veškerý výnos nestačí ani daleko ke hražení hospodářské režie. A z čeho za- platiti úrok z učiněných dluhů? Odpis daní nám nijak pomoci nemůže; jeť jen spravedlivo, aby rolník ne- platil z ýnosu, kterého tu naprosto není. Z nouzové

akce v r. 1904 přišlo na př. do Vrbna 800 K pro celou obec. To se nemůže jmenovati „pomoc“! Pomoci je ale u nás nevyhnutelně treba, a o tu musí se starati ti, kdož se postavili v čelo obce. Dne 3. července 1905 počaly žně žitné — předčasné — v naší nížině slu- nečným žárem vyprahlé — vysušené. Vyjma jedi- ného vydatnějšího deštičku o sv. Trojici nepršelou nás od jara. Zrno žitné jest slabé, a bude vůbecu všech plodin, které aspoň vymetají. Nejhůře stojí ječmeny, ovsy a pšenice jarní, které po většině ani nevymetají — kvapem při 36 ža 38° R. teplem usý- chaj. Řepek letos není, protože na podzim roku loň- ského pro stálé sucho ani nevzešly. Senoseč nevydala ani polovici proti létům obyčejným jiným; otavy nebudou žádné, protože kořeny cravní již zaschly. Jetelů a vojtěšek vůbec nebylo; zmařilo je loňské su- cho. Jedině ještě brambory a řepy mohly by snad dáti prostřední sklizeň, dostanou-li v čas vydatnou vláhu. A tak zoufale obracejíce zraků svých k obloze mračny zatažené, očekáváme den za dnem déšť — ale marně. Letošním stále trvajícím suchem postiženy jsou zvláště tyto obce: Vrbno, Želčin, Zálezlice, Koza- rovice, Chramostek, Lužec, Vraňany, Spomyšl, Bikev. Daněves, Citov, Hořín, Brozánky, Vliněves, Dolní Beřkovice, Křivenice, Vehlovice a Mlazice. Kéž aspoň plodiny, které ještě sklizeň slibují, dostanou v čas po- třebné vláhy!

vávati (!?)« »Jaký to krásný obraz!« roz- jařuje se sv. Cyrill, »škoda, že tu není můj bratr Methoděj (nepochybně na posvátném Vele- hradě zaměstnaný), musil by mi jej nakresliti. Skoro každé procesí doprovází kněz.« Věru škoda, neboť jaká by to byla trefa pro kře- sťansko-katolický týdenník (vychází-li ještě), kdyby přinesl obrázek s názvem »Svato- prokopská pouť r. 1905. Na žádost sv. Cyrilla, kreslil sv. Methoděj!« Nemohl sv. Cyrill vzíti s sebou aspoň fotografický apparát na dů- stojné pokračování marianských momentek ze Staroměstského náměstí. Že sv. Methoděj, který býval či lépe bývával nadaným diletantem, stále ještě maluje i přes konkurenci svého užšího krajana Úprky (Pouť u sv. Antoníčka), jest zajímavo. Když se oba světci dosti na- volili a nakochali půvabů procesí poutnických, náhle začnou oba velmi nesvatě, ano nekřesťansky rýti do milého mistra Jana, který tu dosud seděl na prosto zamlklý, neboť průvody na jeho počest ovšem nevodí kněži, aniž ,české matky a jich dcery s sebou nosívají v takovém případě sošky panenek Marií a svatých Anen. Na sjezdu — ač-li referát »Čechův« poctivý — hrál neohro- žený kostnický mučedník vůbec úlohu chuděrky sotva pípající. Na výtku, že »jeho lidé« rozbo- řili svatyni sázavskou, dovolil si sice odpověd- dosti vzdornou: »Já jim to neporoučel, kdyby mne nebyli upálili, nebylo by se to stalo.« (Ve skutečnosti nebyla sázavská svatyně zničena ani- tak husity, jako spíše benediktiny, kteří do zá- kladů novostavby v 18. století zdrobili téměř všechny znamenité památky z doby staré.) Ale za života svého tvrdý, hrdý a neúprosný mistr

Jan brzo změkne a na sjezdu sázavském hoře- kuje: »Uznávám to a krvavé slzy bych prolé- val, že moji lidé nejkrásnější památky stavitel- ství, jež vyšly z vašich škol, tak barbarsky ni- čili«. Zvláště je Husovi líte ženských klášterů. Na to vece svatý Prokop: »O tehdejších jeptiškách nesmíš přece tvrditi, že by byly v klášteřích vedly prostopášný život.« Až tento vý- rok čísti budou nynější jeptišky, jsou s to vyne- chati sv. Prokopa v litanii ke všem svatým. Vůbee svatý Prokop na sjezdu mluvil dosti neopatrně.

»Jaké to hrozné učení!« vytýká mistru Janovi. »Který člověk by statků vezdejších nezneužival? Což náš nebeský Mistr církev svou svěřil andělům?« Hromové »ni- koli!« všech čtenářů »Čecha« zazní svatému Prokopovi v jednomyslnou odpověď na tento klassický dotaz, vyžadující peremtorickou negaci. Za takové doznání z autentických úst světee- musi býti i katolickému denníku prominut jeho — feuilleton, jehož zbožný pisatel za úče- lem snížení památky Husovy neostýchá se ani nesporným svatým opatům a biskupům do úst klásti výroky, jichž by neužil ani lepší pražský kostelník. Hus osloví své spolubesedníky na konee dokonce těmito slovy: Proto si přeji z celého srdce, aby símě vaše vždy více se šířilo a mé v srdcích a ústech lidských hy- nulo, zapominalo se. Proste, s vats druhové, Otce světel, aby se tak co nejdříve stalo!« Takhle o Husovi píše ještě snad jen Albanův »Bonifác-Vojtěch «, který Husa srovnal s kusem špeku, nalíčeným na české katolíky. »To je můj osud, že každý tlampač bere mé jméno nadarmo,« řekl podle Čecha« Hus na sázavském sjezdu, kde dělal katolický feuilletonista čtvrtého. Sám si při tom vepsal do své cynické causerie — ná- ležitou kritiku

Z Petrohradu, 7. července. (Po 2. hod. v noci došel do Prahy telegram ten.) (Od na- šeho zvl. zpravodaje.) Admirál Krieger telegra- foval caru, že jest nemožno pronásledovati » Po- temkina« se zřetelem k obavě, že vypukne vzpoura v mužstvu na ostatních lodích. Aby byi učiněn konec celé záležitosti s »Potemkinem«, několik důstojníků se nabídlo potopiti obrněnce toho torpédoborcem »Stremitelným«. Obávaje se bouří přístav petrohradský pře- stal přijímati náklady pro dopravu. Po táboru, jehož se súčastnilo 4000 děl- níků, včera večer v závodech putilovských došlo k nepokojům. Pěchota pokusila se rozprášiti zá- stupy bez střelby. Kozáci stříleli. Rediger předložil caru návrhy na důležite změny v ministerstvu války. Příštího týdne začnou shromáždění komitétů národní obrany. »Potemkin« hrozil bombardováním městu Feodosii, načež vzal si potraviny a uhlí odplul Zástupci kurské šlechty podali caru adresu, podepsanou od všech maršálků šlechty, v níž

Denní zprávy. Sjezd sv. Cyrilla, sv. Prokopa a Jana Husa udál se podle pražského »Čecha« na Sá- zavě dne 4. července za příležitosti svátků zúčastněných a sice Prokopova dne 4., Cyrillova dne 5. a Husova dne 6. t. m. Arcibiskupský denník, zvěděv záhy pomocí přímých styků nejsv. konsistoře s nebeskou cestovní kanceláří o tomto letním výletu světců, vyslal ke sjezdu svého vlastního referenta, který přinesl dle všeho stenografický referát. Je-li doslovný, nutno uznati, že tón, jakým tu oba nebešťané i třetí »nesvatý« mluví, svou vulgárností připomíná spíš nějakou vezdejší světskou občerstvovnu než Prokopovu poustevnu pod marianským kostelem sázavským, kdež se sjezd nepochybně konal nanejvýše při nějakém tom doušku pravé bene- diktinky, řádového to nápoje sv. Prokopa. Sv. Cyrill projevuje o poutních procesích názory lepšího »staršího bratra«. Prokop žehrá na kra- máře, nerad je na pouti vidí, Cyrill je hájí obrací pozornost na nesmírné krásy »proceství«.

Neobyčejně líbí se mu matky, »nesoucí sošku svaté Anny s pannou Marií v podobě dí- venky, jako by říci chtěly, že chtějí po- dle vzoru sv. Anny i své dívenky odcho- — Úprava postupových poměrů berního úřadnictva v království českém. Zasedání říšské rady blíží se ke konci, aniž by dosud finanční ministerstvo zodpovědělo dotaz poslanců ohled- ně nejmenování 350 přespočetných berních praktikantů, z nichž nejstarší slouží již přesz roků. Dle statutu přijato jest téměř 700 prakti- kantů oproti 1400 veškerého berního úřadnictva, ačkotiv zákonem přesně jest stanoveno, že ne- smí nikdy počet praktikantů přesahovati 1/% úřad- nictva. Bobužel, zákon, který vydá sama vláda, neplatí pvo české berní úřadnictvo jen v tom případě, jestliže nedodržováním platných zákonů plyne eráru zisk. Nevíme, pročbyl tedy vydán tento zýkon, když jej sama vláda neplní není nám také známo, proč se zakládají ad acta všechny petice, jež podalo finanční úřadnictvo nejvyšším instancím, v nichž jsou uvedeny odůvodněné žádosti o zlepšení hmotných poměrů, a jest záhadno, kdy a ja- kým způsobem budou zodpově- děny interpellace českých poslan- ců, týkající se prabídných postu po- výcf poměrů berního úřadnictva v královstaí českém. Uznávajrli nad-