Periodikum ALTO Viewer

1

6. září 1900

2

Oísto 26

3

NARUDNÍ LS

4

Stra-ha 3.

5 article

úplně. Cena ukradených předmětů obnáší přes 3600 korun. Krádež způsobíla zde značnou sensaci. — Padělaná stovka. Ve větší zásilce peněz kterou včera obdržela zdejší rakousko- uherská banka z Chebu, byla nalezena padělaná stovka. Padělek jak zjištěno, byl zhotoven způsobem folografickým a sice tak nepodařeně, že podvod byl na prvý po- hled zřejmý. Pátrání po pachateli ovšem bylo za- vedeno. — Lékař z Persie, Abdulah Khessr, přijel do Prahy za tím účelem, aby tu konal přednášky. Zde mu patrně růže nepokvetou, neboť v zasvěcených kruzích židovských poznali v cizinci svého soudruha a už také vypátrali, že se vlastně jmenuje Eliáš Kohn. K lékařům křesťanským se sotva odvážía israelitě dostali aviso, aby se měli na pozoru. — Sebevražda ohorého mužo. Na půdě domu č. p. 234 v páté čtvrti oběsil se včera v po ledne 54leřý varharník a ladič pian František Tuček, do Malešova u Kutné Hory příslušný. Tuček po dlouhá léta již byl churavý a stav jeho připravil ho o veškeru naději na uzdravení. Vícekrále svým známým sdělil, že se usmrtí a slib svůj včera pro- vedl. Mrtvola sebevraha po lékařském ohledání byl odvezena do palhologického ústavu. — V brněnské lotoril vytažena byla včera následující čisla: 9 29 84 38 60. — Z Jičína, 5. září (Původní dopis.) Hoch MI. jenž zastřelil sklonkem července na silnici u města mladičkou deerušku váženého zdejšího občana, stál dnes před porotou zdejší. Porotci uznali jej dva- nácti hlasy vinným přečinem proli bezpečnosti života. jelikož prokázalo se svědky, že nejednal z úmyslu neb v hádce, nýbrž z bujnosti a lehkomysinosti, ovšem rovněž trestuhodné. Soud vyměřil mu také trest tří- měsíčního vězení. Bolesť rodičův oběti i odsouzenc ovšem jen čas. dlouhý čas může vyhladiti.

Khessr Kohn Tuček Cheb Persie Praha Malešov Kutná Hora Jičín uherský banka 84 38 60

6 article

— Z Potštýna. (Slavnostní večer stu- dentstva vysokých škol.) Studentstvo vyso- kých škol uspořádalo dne 30. srpna t. r. v zátiší potštýnském za předsednictví pana prof. dra. Julia Stoklasy — okázalé soirée artistique. Ve slavnost- ním večeru v hotelu »Suza« zastoupeno bylo nejen všechno vybrané obecenstvo, jež tráví v krásném zdejším lesním údoli, ale i dámy z měst okolních. Z professorů vysokých škol přítomni byli s rodi nami: dvorní rada prof. dr. Kvíčala, prof. dr. Ka lousek, prot. dr Kraus, prof. dr. Járník, prof. dr Stoklasa atd. Velice pestrý program zahájen byl před- náškou prof. dra. Stoklasy a sice elegantní causeri přírodovědeckou z minulosti krajiny potštýnské. Před- náška odměněna byla bouřlivým potleském. Násle- dovaly pak hudební přednesy dam sl. Kamilly K len kovy z Vlastimilu a sl. El. Dandovy. Obě dámy ve dvou číslech přednesly úchvatně legendy od Ant Dvořáka. Mladistvá, vysoce nadaná umělkyně slečna Kamila Klenkova z Vlastimilu, která kromě toho ob- starala klavírní doprovod k veškerým pěveckým vý- konům, představila se na novo svojí mistrnou hrou a vyspělou techníkou, spojenou s hlubokým a oprav dovým citem. Těšíme se opravdu, že slečnu záby zříme v některém velkém koncertě v Praze. Slečně Kamile Klenkově podány byly dvě skvostné kytic a sice ze řady studentstva a professorů. Slečna Her mina Chocholkova zapěla procítěně několik ru- ských písní, jež došly hlučné akklamace v auditoriu Paní Božena Tůmová, známá koncertní pěvkyně podala výkon mistrný. Její krásný, ve všéch polo- hách vyškolený a dokonalý alt zaslubuje nejširšího ocenění. Paní Tůmová zapěla písně biblické a mi lostné od Ant. Dvořáka a veškeré její výkony přijaty byly bouřlivým potleskem. Velice zdařile recitovala báseň Elišky Krásnohorské »Orlice« slečna Jiřin

profesor doktor Stoklasa Kvíčala Ka Kraus Járník Vlastimil Dandův Dvořák Klenkův Kamil Chocholkov Tůmová Antonín Krásnohorská Jiřina Praha Orlice

7 article

Nedomova. Všem damám účinkujícím podány byly skvostné kytice s případným věnováním o studentstva vysokých škol. Posledním číslem pro gramu byl komický výjev »Povstání v Chroustovi- cích«, kdež nadaný pěvec p. Ludvík Knitzner, dále pánové Ot. Danda a Ot. Stuchlík, vesměs akademikové, přivedli nejen čásť pěveckou, ale i he- reckou k významné platnosti. Bouřlivý potlesk všeho obecenstva platil sympatickým mladým pěvcům-aka- demikům, kteří tento komický výjev nastudovali a provedli, lze říci, virtuosně. Slavnostní večer byl ve- lice animovaný a zůstane milou vpomínkou všem zdejším- letním hostům, kterých tu je více než 700 přílomno, — Z Dejvic. (Plednáška.) Vzdělávací odbor »Sokola« v Dejvicích pořádá dnes o 8. hod. večer v hostinci »u zlalého papouška« veřejnou přednášku. »O živnostenských soudech« přednáší br. JUDr. Karel Zikmund. Časové théma přivábí při volném vstupu zajisté hojně posluchačstva zejmena z kruhů řemesl- nických, — Řím a Florencie se svými stavbamia uměleckými památkami vystaveny jsou do soboty v panoramatu Nátodní jednoty pošumavské ve Fer- dinandově třídě. — České kalendáře. Jelikož dosud statisíc kalendářů pochybné ceny z němčiny přeložených německými podnikateli vydávaných, po vlastech na- šich, zejmena na Moravě rozšiřovány jsou, zača český knihkupec R. Promberger v Olomouci vydávat deset kalendářů pro lid a sice »Velehrad«, »Metho- děj«, Ječmínek«, »Libuše«, »Práce« a »Hostýn« po 50 kr. (1 K), dále »Velký moravský« I. a II. díl po 1 zl. (2 K) a »Malý moravský« I. a II. díl po 30 k (60 hal.) pro Čechy, Moravu a Slezsko. Jest záhodno aby obecenstvo samo působilo na prodavače kalen- dářů, aby hlavní péči věnovali kalendářům nejen ob- sahem a úpravou o mnoho lepším, nýbrž vyrobeným českou rukou.

Nedomův Knitzner Otakar Danda Stuchlík JUDr Karel Zikmund R Promberger Ječmínek Libuše Chroust Dejvice Řím Florencie Fery Morava Olomouc Velehrad Čechy Slezsko Sokol

8 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Velký požár v Uhrách. Korresp. kancel telegrafuje: Vesnice Buč (poblíž Ostřihomu) vyhořel málem celá. Zachováno jen málo domků. Škola, fara a most obecní byly zničeny. = Mor. Z Londýna telegrafuje »koresp. kan- celáře: »Reuterova kancelář« oznamuje, ze dne 3. t. m. zprávu z Buenos Aires, že zjištěn lam byl jeden případ onemocnění morem. — Z Glas gova se telegrafuje: Třináct nemocných je dle úřadní vyhlášky v nemocnici. Vyskyll se ještě jedek podezřelý případ. V pozorování jest 111 osob. v 2 případech zjištěno, že nejedná se o mor. Dnešní zprávy jsou uspokojivější. Dle soudu jednoho úřad nika nejvyšší zdravotní rady sotva již dojde k dalšín úmrtím následkem moru.

Mor Uhry Buč Ostřihom Londýn Buenos Aires Reuterův

9 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dne hraje se Shakespearova veselohra »Jak se vám 1íbí« (I. čtvrtka předpl.) za režie pana Chvalovského. Roli zapuzeného vévody hraje poprvé p. Inneman po p. Slukovu. Zejtra se opakuje poprvé v novém nastudování Lortzingova« opera »Car a tesaře. Na neděli chystá se Wagnerův »Lohengrin« z řízení chefa opery p. Kovařovice. Poprvé zpívati pude titulní partii p. Burian, Elou pí. Burianová, Ortrudu pí. Maturová. Správa Národuího divadla, dohoanuvší se s houslistou p. Janem Kubelíkem. uspořádá dva jeho koncerty ve dnech 19. 21. září. + Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes má paní Emilic Hallová svů. čestný večer, ku kterémuž si vybrala výtečnou frašku se zpěvy »Millu Bílín«, v níž vystoupí pohostinsko známý pražský komik p. Šváb a dceruška be neficiantky slečna Rudinka Hallová. Koncertní pro dukci v mesihře řidí při úplném orkestru řed. Pištěk. Jako nejbližší novinka připravuje se: Marie Magdatena, občanská hra o 3 jedn. Napsal Fr. Hebbel. Pro české divadlo zpracoval K. Kamínek. + Aróna na Smichově. Dnes hraje se v prospěch sl. Kristy Rindové fraška: Manžel ze šetrnosti od Abrahamowieze a Rusrkovského v přektadu A. Švába Polabského. Začátek o půl 7 hodině. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes ve čtvrtek o 7. hod opakuje se po deváté francouzská fraška »Mamzelle Tourbillon«. Hlavní role spočívají v rukou dam Ryšavé, Veselé a Bermannové a pp. Šípka, Kováře. Lachmana, Wiesnera a Konětepského.. Předprodei listků v trafice Na příkopě, proti Špinkům do 4 hod.

Shakespearův Chvalovský Inneman Slukův Lortzingův Cara Wagnerův Lohengrin Kovařovic Burian Ela paní Burianová Ortruda Maturová Kubelík Král Rudinka Hallová Pištěk Magdaten Hebbel K Kamínek Arón Krist Rindová V Suk Ryšavá Veselá Bermann Šípek Lachman Wiesner Konětepský Špinka Francie národní divadlo Národuí divadlo Pištěkův letnit divadlo Emilic Hallová český divadlo divadlo » uranium Mill Bílín Mamzelle Tourbillon

10 article Věstník živnostanský a dělnický.

Věstník živnostanský a dělnický. * Spolok kočujících živnostníků v krá lovství českém se sídlem v Praze má dne 6. zář v 9 hod. dopol. ve spolkové místnosti řádnou výbo rovou schůzi.

Praha

11 article Válčení s Čínou.

Válčení s Čínou. K jednání o mír. Lihunčan (dle zprávy Dalzielovy kancoláře nikoli vždy spolehlivé !) požádal nedávno dvůr čínský, aby mimo něj ustanoveni byli za komi saře pro jednání o mír místokrálové nankinský a vučanský, dále princové Čin a Yunglu. V od povědi dvora ignorují se oba cizincům přá- telští místokrálové úplně a jmenují se členy komise dotyčné Lihunčan, Čin, Yunglu a Hanlun. Tento, vychovatel vyhlédnutého následníka, jes znám svou záští k cizincům i soudí se prolo, že jeho spojenci k vyjednávání o mír nepřipustí Dle návrhu dvora sestávala by komise ze tř Mandžurců a jednoho Číňana. Pařížský »Matin«, jenž bývá někdy dobře informován o věcech anglických, tvrdí,že Anglio nijak nebude souhlasit s ruským návrhem a v žádném případě prý vojska svého z Pekina neodvolá. Bývalý francouzský ministr zahraničných záležitostí Hanotaux uveřejňuje v »Petii Gironde« článek o čínských zmatcích, v němž činí tento návrh: »Vyslanci vysvobození nechť sestoupí se k poradě a dohodnou se o programu ke zdolání nepokojův, k obnově po- řádku a uzná-li se to za vhodné i k nov organisaci Číny. Nebude-li možno se dohodnouti, pak jest někdo na cestě, jenž přijde právě v čas, aby vyslance nahradil hr. Waldersee a na velmocech bude pak pod jeho vedením dobýti věcí velikých.« Návrh ten stůně ale právě opomenutím okolností, že ty velmoci, jež se s Německem neshodnou, stěži své vojsko pak pod vedením Waldersecovým ponechají.

Dalzielův Číňan Hanotaux Waldersecův Čína Waldersee Německo Matin Petie Gironde Pekina

12 article

nsde V Pekině a okolí. Z Berlína, 5. září. (C-B.) Wolffov kancelář oznamuje ze Šanchaje: Dle zpráv z Pekina došlých pomáhali prý poručík Lösc a výpomocný kancelista Pichremont za obléhán Pekina brániti vyslanectva. Lösch prý po vět- šině bojoval společně s Angličany na barrikádě zřízené za vyslanectvem americkým. Němci a Ame ričané obzvláště drželi při sobě. Mezi vyslanectvy bylo čilé spojení a vzájemně si všichni pomá háli. Ježto německé vyslanectvo přiliš bylo vy dáno v šane útokům čínským, přesídlila po smrti vyslance svob. p. Kettelera choť jeho na vyslanectví anglické, kamž i ostatní ženya krom členů vyslanectva ještě jiné německé ci- vilní osoby se zachránily. Ložnice vdovy Ketle- lerovy v budově německého vyslanectva byla později střelbou dělovou zničena. Archiv něme- ckého vyslanectva zůstal bez pohromy. Rýž zaopatřili si oblehaní z nejbližších krámů, jině potraviny, obzvláště vejce, koupili si, když se to hodilo, od oblehatelů. Japonci zřídili zvláštní podkop pro dodávání potravin. Udání tato vy- ňata jsou z denníku téhož Němec, jehož zá- pisky již dříve byly uveřejněny.

Pichremont Angličan Němec Ketteler Rýž Japonec Berlín

13 article

Diplomacie. Z Londýna, 5. září. (C.-B.) »Daily News« telegrafuje se ze Šanchaje, že tamější ruský a americký konsul, pak americký zvláštní vyslanec Rockhili připojují se rozhodně k oppo- sicí proti vyklizení Pekina v nynější době. Z Washingtonu, 4. záři. (C.-B.) V zkomoleném telegramu generála Chaffea, uve- řejněném ministerstvem vojenství se praví: Nepřátelství v Číně bylo skutečně zastaveno. Poděl spojovací čáry nebylo shledáno žádného oddělení číns kého vojska. Čína má asi 50.000 mužů pravidelného vojska. Chaffee pokládá 5000 mužů amerického vojska za dostatečný počet pro Činu. Má-li vojsko zůstati v Čině. musilo by přezimovati ve stanech. Voda v řee opadla. Z Londýna, 5. září. »Reuterova kan celár« sděluje ze včerejška ze Šanchaje Obrat, jaký nastal v Evropě v otázce čínské vyvolal úžas mezi všemi národnoslimi. Německá osada telegrafovala dnes vládě německé, že by pro cizince mělo osudně následky, kdyby spo- jenecké vojsko bylo z Pekina odvoláno. Zejtra přistane vojsko indické. Německému vojsku je přichystáno obydlí pro 450 mužů.

Chaffe Londýn Washington Čína Evropa Reuterův Daily News

14 article

Z Berlína, 5. září. (Zvláštní telegran »Národních Listů«.) Jistá důležitost připisuje s washingtonské zprávě, podle niž vláda americká událostmi v Pekině jest povzbuzena k minění že Rusko se vzdá svého úmyslu Pekin vykli diti. Spatřuje se v tom snaha americké vlády která se nejprvé ruskému stanovisku přibližila aby s ohledem na chování ostatních států vrá üila se zase k svému dřívějšímu stanovisku.— »Kreuz Zeitung« míní, že se nedá nalézti urči- tého důvodu pro porušení shody zúčastněných států, že však jest příčin dost, aby se s velikou opatrností hledělo vstříc budoucímu rozvoj událostí. Z Petrohradu, 5. září. (C. B.) »Journal de St. Petersbourg« píše o vládním okruž níku: Rusko může si jen přáti, aby vnitřní nepokoje, vzniklé povstá ním boxerů, co nejrychlejí byly skonco vány. Proto Rusko jest ochotno přistoupiti na vše, co může přispěti ku zjednán spořádaných poměrů v Čině a prolo pokládalo za nutně, domáhati se opětného dosazení čin ských vládních orgánů, s nimiž by mohly vel moci vstoupiti ve vyjednávání. Vojenská akce ve velkém sloh i za Pekin jeví se býti zdrojem no vých zápletek a nikoliv prostředkem k ul šení, a to vzhledem na ohromný rozsah území. v nichž nemohou velmoci samy o sobě pořádek zjednati. Spíše mohla by pravidelná činnest plnoprávných orgánů vládních v Čině zjednat lrvalou úpravu poměrů. Odvolání zástupců vel- mocí do Tjencina pokládáno by bylo v Čině za důkaz, že velmoci jednají důsledně v témž duchu, jak původně si úmínily. Zbývá jim ješlě znamenitý úkol, rozluštiti otázky, jež z nyněj- ších poměrů vyplynuly. Mirná rozvaha musí udržeti v zájmu šťastného rozluštění mnohých olázek svou převahu nad všemi jinými pohinut- kami, jež mohly by přiměti k vojenské ake

Berlín Rusko Peking Petrohrad Kreuz Zeitung journal jít St . Petersbourg

15 article

větších rozměrů. Zprávy »Pravitel. Věstníka opětně podotýkají, že Rusko nemá v Číně nija- kých záměrů sobeckých. Ať oprávněné vzrušení, jež události v Číně vyvolaly ve všech civiliso- vaných státech, jest sebe značnější, mínila přece ruská vláda nepustit se zřetele zá- jmů, jež nad tuto věc jsou povzne- šeny, a zkoumajíe s klidem a žádou chladnokrevností otázky, vzniklé udá lostmi v Číně, zůstává nezvratně důslednou v zá- sadě, jež jest základním rysem její politiky zásadě zachování míru mezi ve mocemi celého světa, věrnou zásadě so lidarity, jež spojuje všechny státy za účelen společného blaha. Ze Šanchaje, 5. záři. (C.-B.) Zprávy docházejíci z ostatních přístavů, Evropanům pří stupných, dokazují, že odpor proti opuštění Pekina před konečným rozřešením čínské otázky jes mezi cizinci všeobecný.

Pravitel Evropan Rusko Čína

16 article

Lichunčan odeestuje do týdne na čínské lodi, provázen vojen skou lodí japonskou, do Tjeneina- Z Frankfurtu, 5. září. Ze Šanchaje oznamují: Lichunčanadošeltento de- kret císařovny: »Čínská vláda s přeje míru. Volí Li-kun-je a Čan-či-touaz zmocněnce a rukojmí. Z Londýna, 5. září. (Zvl. tel. »N. Le Šanchajský telegram »Daily Telegraphu« praví že osvícení tamní činští úřadníci tvrdí, že by opušťění Pekina bylo pro cizince sebevraždou Cisařovna vdova jest prý tolik rozčilena prot cizincům, že by jistě na jaře vyvolala opa kování nynějších poměrů, kdyby jí dovoleno bylo ujmouti se znovu otěží vlády. Dle téhož dopisovatele telegrafoval prý Li- hunčan vyslanci čínskému v Londýně: »Nás vyslanec v Petrohradě přemluvil Rusko, aby s z Pekina vzdálilo. Jste na svém místě nepo- třebným, nedokážete-li u Anglie totéž.e Japonský tisk — dle zpráv z Tokia — soudí, že následkem ruského návrhu jest vela po shodě velmoci. Tisk ten vyslovuje po- dezření, že se jedná při tom o tajnou německo ruskou úmluvu.

Čan Tjeneina Frankfurt Šanchaj Londýn Petrohrad Rusko Anglie Tokio Pekina Lichunčanadošeltento jítkret Daily Telegraph

17 article

Také »Times« píší dnes znovu pro ruskému návrhu. Opuštění Pekina posílilo prý by domýšlivost čínskou. Anglii, jež musí v širých krajích Číny hájiti zájmy obchodní, musí prý ale na tom záleželi, aby byl Číňanům vpraven pravý pojem o moci Evropy. Podobně píše »Standard: Kdyby pr — dodává — car upustil od okamžitého od chodu vojska svého v Pekině, byla by pr shoda ihned hotova, poněvadž žádný stát pr nechce vydržovati v Pekině posádku trvalou Dřive ale musí býti poměry v Číně upravený tak, aby zabezpečen byl život i majetek ci zincům. »Daily Telegraph« míní, že v č ín ských věcech nastal nyní zmatel takový, že žádné domněnky nestačí pro niknouti nejistot u a záhadami k pravdě. Jisto prý jest ale jen, že jest Sa lisbu ry neobmezeným pánem situace (P) že jest s to dle libosti rozřešiti otázku, kteráž jest spletitějsí a dalekosáhlejší, než kterákoli jiná otázka moderní politiky. Možno prý řici bez pře- pínání, že bez přímě podpory Anglií s těží může Německo něčeho obsazením Pekina získati. Ob sazení takové vedlo by jen k dalšímu, horšímu fiasku, ano snad i k porušení světo vého míru. Svět čekal už často na slovo Salisbu rovo — končí list — ale nikdy úzkostlivěji než Z Londýna, 5. září. (C.-B.) »Timese sdělují z Tokia, že japonská vláda jest ve pří čině vyklizení Pekina rozhodně pro zachován shody státní a že připojí se ke směru větsi- nou mocí schválenému. — Témuž listu ozna- mují ze Šanchaje, že výbory tamějších angli ekých, německých a ameriekých jednot usnesly se protestovati proti vyklízení Pekina a prot obnovení vlády, která jest za poslední krve proliti sama zodpovědna. V Praze, 5. zári dnes.

Číňan Anglie Čína Evropa Německo Londýn Tokio Praha Times

18 article

Cínský dvůr. Z Londýna, 5. září. (C.-B.) »Timese oznamují ze Šanchaje: V ediktu ze dne 19 srpna císař čínský vykládá, že pokládá za svou povinnost vyhověti vzhledem k postupu spojenců přáním císařovny vladařky a doprovoditi ji na západ. Nařidil prý Yungluovi, HIantunovi Čunčiovi, aby zůslali v Pekině a vedli vládu dále a přikázav Lihunč anovi, a by vynrsnažil se všemožně, by počal se vyjednávali se státy. V druhém dekretu ze dne 20. srpna nařizuje císař pře ložení předních úřadníků hlavního městado Tejuenu a rožkazuje místokrálům a guvernérům aby chránili ůzemí jim podřízeně. Edikt nařizuje mistokráli v poříči Yance, aby chránil také na dále missionáre a kupce. Z Brusselu, 5. září. Depeše ze Šenchaj oznamuje, že čínský eisařský dvůr zůstane tal dlouho v Linanu v provincii Šansi, až mezi- národní vojsko opuslí Pekin. Lihunčan dosta psaní od císařovny-vdovy, kteráž mu oznamuje prozatímní přeložení residence do Linanu.

Čunči Londýn Brusel Peking Šansi Times

19 article

Operace. Z Vídně, 5. září. (C.-B.) »Wiener Abend post« přináší výtah z relací, podaných velitelen rakouské lodi »Zenty« o účasti posádky její n první operaci spojeneckých vojsk proti Pekin a Tjencinu. Velitel křižáku, Thomann, jednak na vyzvání rak.-uherského plnomocníka pekin- ského, Rosthorna, jednak ! proto, by osobn seznal poměry, odebral se v průvodu poručik ryt. Winterhaldera do Pekina. 3. června ráno vypravil se na břeh oddíl pro Pekin určený jemuž velel poručik Josef Kolář, záležejie ze dvou kadetů a 30 mužů ve válečné výzbroji. s polravinamí na 6 dní a mitrailleusou. O hod. ranní vyplul člun smčrem k Taku. Velite odejel s oddilem pekinským. 5. června dopo ledne telegrafováno »Zentě« oddílem pekinským »Budiž pohotově Indrak (snad Jindrák? Red.) dva kadeti a 70 mužů a dle hodnosti nejstarš velitel lodi k výpravě, jež po připadé bude mi za účel dobytí Pekina.« Tato depeše byla ihned odeslána nej staršímu veliteli na rejdě v Taku, Seymourovi Tento prohlásil, že sám nemá ještě žádnýcl zpráv, že ale slyšel od francouzského kontre admirála, že železnice jest přerušena; on sám že ale vyčkává dobrých zpráv. Zatim vyvoleno a vyzbrojeno mužštvo pro přislavní oddíl. Každý

Wiener Winterhalder Kolář Jindrák Seymour Vídeň Peking Zenta

20 article

muž podělen 160 patronami a vzato do zásoby dalších 3600 patron. Prozatímní velitel »Zenty« lodní poručík Kol lowitz pozván byl k poradé ostatních velitelů za účelem postupu jednotného k zjednání klidu a pořádku v okresích, boxery ohrožených. Postup ten stanoven na schůzi té ve 4 hod konané a usnešeno též vyzvati doyena kon sulův v Tjencině, by všemi silami působil k udržení spojení s Pekinem. V nově poradě. konané 6. června o 10. hod. na vlajkové lodi ruské, sdělena depeše, poslaná anglickým vy slancem v Pekině Seymourovi, v níž líčena kritická situnce vyslanectev. Usnešeno vyslati ee nejvíce možno mužstva do Tjencina, aby k při padně potřebnému postupu proti Pekinu bylo jich co nejvíce pohotově. Dne 7. června ráno byl vyslán železnicí do Tjencina, kam ještě odpoledne přibyl, oddil se- stávající z poručíka lodního Jona Judsoka ja- kožto velitele, námořního kadeta Burgstallera Enrika Procházky i ze 70 poddůstojníkův a ná- mořníkův. Situace byla již v Tjencině vážnou Počet povstalcův páčen na 10.000. Rodné vojsko čínské počtem 1200 mužův přešlo k nim. Železniční spojení s Pekinem bylo o 4. června přerušeno a nádraží spáleno. Telegraf, poněvadž byl v čínských rukou a jen evropský majelek ničen byl, byl ještě neporušen. V Tjencinu nalezající se oddíl ze »Zenty«, podřízen velení nejstaršího tamního velitele. V nové poradě 9. června usneseno tolik vojsk poslati nudále do Tjencina, kolik možno a nutno-li, obsaditi odtamtud tvrze v Taku, aby vjezd do Peiha za všech okolností udržán byl volným. V následující noci obdržel místoadmirá Seymour telegram britského vyslance v Pekině, v němž situace v Pekině vylíčena byla jakožto nejvýše kritická i žádáno za okamžitou pomoc. kteréž žádosti vyhověno bylo.

Seymour Judsok Burgstaller Procházka Zenta Peking Tjencina

21 article

Poněvadž zásobování v Tjencinu bylo velmi nesnadné, zaslány pro oddil zásoby z lodi »Zenty« a mužstvo zásobeno na dalších 7 dní Dne 11. června došel telegram velitele oddílu z Tjencinu, dle něhož 25 mužů pod velením námořního kadeta Procházky vytrhlo k Pekinu s mezinárodním oddílem. Poněvadž odchodem tohoto posádka v Tjencinu byla velmi sesla bena, požádáni velitelé lodí, aby k sesílení její vysadili další mužstvo na břeh. Z lodi »Zentae mohlo býti ale k účelu tomu jen nejvýše 20 mužt přislibeno. Z Berlína, 5. září. (C.-B.) » Wolfov kancelář« oznamuje ze Šanchaje: Kromě ná mořních vojáků nepadlo v Pekině ani Němeů aniž byl některý raněn. V Šanchaji bylo dne dalších 1200 mužův indického vojska vysazen na břeh, tak že až posud nalezá se zde 3000 vojákův a 1000 pomocného mužstva. Po při pluti lodi »Orla mořského« opustila druhá vo- jenská loď anglická Honkon. »Batavia« přibyl do Vusunu s mužstvem, jež má býti vysazeno na břeh. Ostatní Čína. Z Nového Yorku, 5. září. (C.-B. »New York Herald« uveřejňuje tuto honkon skou zprávu ze dne 3. t. m.: Vlivuplné osob- nosti zdejší se vyjádřily, že v jižních provinciích Číny hnutí cizincům ne přátelské nabylo takových rozměrů že nedá se již asi mocí úřadů za držeti. Předpovídají, že hnutí to bě hem měsíce vypukne strašlivým způ sobem.

Procházka Peking Berlín Batavia Čína Nový York anglický Honkon New York Herald

22 article Válka jihoafrická-

Válka jihoafrická- Telegramy. Z Maserů, 4. září. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Posádka lady- brandská čitá 150 mužů; nem ají žádných děl a zataraseni jsou n straně města, sousedící s pohořím Burové, kteří čítají dva až tři tisíce mužů, mají více než 10 děl. Posádka odrazila již dva útoky nepřátelské. Dnes očekává se přícho sboru, jenž má osvoboditi oblehané, Z Maseru, 5. záři. (C.- B.) Burové po velením Fourieovým žádali, aby se Ladybrand vzdal. Když to bylo odmitnuto, jali se střilet na město. Z Londýna, 5. září. (C.-B.) V telegramu zpravodaje »Reuterovy kanceláře« z Pretorie jimž ličí se poslední výpady Burů, podnikan ku zničení železničních tratí, praví se, že Bu rově, kteří asi nejsplše veden jsou Dewetem, zničili trať želez- niční na dvou mistech a to severny jižně od Kronštatu. Zmoenilise vlaku a zničili trať u Standertonu. Trať ta jest však opět zřízena. Britské vojsko ztra- tilo celkem 19 vagenů se zásobam a 25 vozů s dělostřeleckým mate riálem, nepozbyli však žádného střeliva (e Zminěný telegram dále sděluje, že dosl zpráva o smrti generála Dellařey a že byla v Pretorii přijata s ve likou litostí. Delarey byl udatným gene- rálem, který však vždy počínal si co nej šetrněji.

Burová Fourieův Dellařey Pretorius Delarea Maseru Londýn Standerton Reuterův posádka lada

23 article

Druhá depeše téže kanceláře sděluje z Graddocku: V neděli nastal v Bloemfon teinu velký rozruch na zpráv u, ž burský oddíl objevil se u TT ab an ehu. Generál Hamilton již v sobotu se tun s vojskem odebral. V neděli z Bloemfonteinu odtáhl hlídkující oddil. Mezi vodovode bloemfonteinským a Tabanchem see tl došlo k bolji. Z Pretorie, 5. září. (Reuter.) Burský generál Delarey zemřel prý ná sledkem ran, jež ultrži! v bitvěn Elands Riveru. Z Laurenco Marqnezu, 4. září (C.-B Jistý počet Burův postupuje z Lydenburgu do územi Svazijského. Proslýchá se, že silny oddi Burů stojí v Oshocku poblíž Darkestonu pod velením komisaře Crogha. Svazijské kmieny plení majetek Burův. Z Kapského města, 5. září. (C.-B. Od oblehání Ladybrandu Bur bylo upustě no.

Hamilton Delarea Bur Burův Bloemfontein Pretorie Elands Rivera Laurenco Marqneza Bura Graddocko Reuter

24 article Telefonické zprávy,, Nár. Listů.

Telefonické zprávy,, Nár. Listů. Krise. Z Vídně, 5. září. Krise nepokročila Naopak prodlužuje a protahuje se. Mame- konstatovati její směr, pravíme: v jejím vývoji nastala stagnace, ba věci jsou zpáčeny valně nazpět. Máme-li charakterisovati její momentanní ráz, pra- víme: byla-li v posledních dnech vůbec možna ministerská krise jen částečná, dnes jde o celý kabinet. Tvrdíme to s celou určitostí, nic ne- dbajíce, líčí-li se situace jinde jinak a pošle li tisková kancelář zase po erárním drátě do Prahy dementi. Opakujeme: při otázce existence par- lamentu, do té chvíle nerozhodnuté a sporné — třebas i »Neue Fr. Presse« v dodatku ke svému večernímu vydání opě- tovala, co již hlásala před 4 měsíci, že je totiž odzvoněno už poslanecké sněmovně — jde nikoli pouze o portefeuille haličsko pol- ského ministra dra. Leonarda Pietaka, nýbrž o bytí či nebytí celého kabinetu. Momenty věcné jsou těsně a nerozlučně spjaty zase s momenty osobními, ba dodáváme, žev žádněm okamžiku krise, způsobená votem výkonného výboru a národní strany svobodo- myslné a nemožností, svolati parlament v nor- mální čas a k normální práci, nebyla tak akutní, tak prekérní a tak těžká k rozuzlení jako nyní. Konflikty, které byly dříve toliko v ministerské radě samé, jsou dnes dosahu mnohem vážnějšího. Nezli vyložíme, co tu pravíme, sdělu jeme fakta dneška: ministr president dr. Körber byl odpoledne přij a císařem ve zvláštní audienc která trvala od 2—34 hod. odpol.

Neue Leonard Pietak doktor Körber Vídeň Praha Francie . Presse národní strana svoboda

25 article

Jelikož odpor dra. Pietaka proti roz- puštění říšské rady nebyl zažehnán, po- voláni sem — nevíme, zdali jím či drem Körbrem — členové parlamentn komise klubu polského a přibyli již ryt. Jaworski, hr. Dzieduszycki a ryt. Kozlowski, ke kterým se přidružil dr. Biliúski. Všichni byli v podvečer na poradě u ministr-presidenta; za tou příčinou dostavil se sem zvláště ryt. Jaworski. Ministr-president měl večer poradu s prin- cem Aloisem Liechtensteinem. Ministerská rada na dnešní odpoledne projektovaná byla zase odročena. Není také svolána na zejtřek. Tím je rozhodnutí o tom. co se nyní má státi, zase oddáleno. Na jak dlouho, nelze říci. Příjezd členů parlamentní komise kola polského je důkazem, že Poláci novým vol bám se vzpírají prudčeji a houževnatěji, nez vláda očekávala, která doufala, že jejich prolivenství ustane vůči hotovému faktu. Při- šli, by posilnili námitky svého důvěrníkav korunní radě, by mu pomohli, možno-li, opa- tření to odvrátiti a v tomto smy slu působili také sami a přímo. Ú dra Körbra a hr. Goluchowského, ve příčině kterého se ujišťuje, že je odpůrcem rozpuštění říšské rady. Podobá se vůbec, že vnitropoliti- cké záležitosti neberou se an tempem, ani v čáře, aní v mezích. které jim určiti chtěl dr. Körber Toto naše rozpoznání nespočívá ještě na kon- kretních událostech, nýbrž na dojmech, vzbu- zených nejvýdatnější agitací velké řadyči- nitelů, kteří se sjeli do Vídně ze všech končin rakouských.

Körbr Jaworský Kozlowski Biliúski Liechtenstein Polák Goluchowský Körber Vídeň

26 article

Nejhorlivějšími jsou Poláci. Pracují ve- škerým tlakem a po celé Vídni. Bylo je vi- děti dopoledne i odpoledne u dra. Rezka, u dra. Körbra i u hrab. Goluchow ského. Chováme důvodnou domněnku, že jim jde o to, stůj co stůj a za každou cenu, třebas i také za souhlas k po- litice nejostřejších prostředkeu proti Čechům zmařiti rozpuštění posla- necké sněmovny. Vůdcové haličsko-polské delegace nikdy nebyli sentimentálními. Vzdycky materiali- stickými. Neznají oné lásky, o které pravi filosof pessimista, že je to umíněnost v touze po obcování s určitým druhým subjektem. Berou, kde a kdo co dá, nechať je to kdo- koliv, a berou vždy. Pamatují po každé jen na sebe. Proto jsou dnes, jen aby za- chovali državu svých mandátů naproti možné potopě před nevolí, ochotni pro- půjčiti se ke všemu, ba chtějí toliko, aby chalupa jejich zůstala celá, by ble s ky persekuce vrženy byly na bu- dovu národa českého, který je — dle mínění jejich — jedině vínen, že parla- ment vídeňský je nedělným a neplodným. Zaznamenali jsme již před několika dny, že jeví se tlak, působící k tomu, by jediným rozhodnutím v příčině dalšího útvaru vnitřní politiky nebylo rozhodnutí — žádné. Tento tiak je stupňován a pracuje se k tomu, by před odjezdem císaře do Haliče nestalo se vůbee rozhodnuti žádné. Užívá se argumentu, že se nedoporučuje v zájmu dynastiekéma v interesu poměru haličské delegace — strány par excellence ne pouze státní, aie dvorské — ke koruně, by cesta panovníkova děla se za účiuku vládního aktu, jejž b klub polský nesl nemile.

Polák Rezek Čecho Vídeň Halič necký sněmovna

27 article

Úkazuje se k tomu také, že místodržitel hr. Pininski vyrozuměl všecky poslance ha- ličské, polské i rusínské, na sněmu zemském i na říšské radě — první zprávu o tom při- nesly »Narodní Listy« 31. m. m. — že bu- dou eísařem v Jasle 13. t. m. přijati ve společné audienci a že kdyby došlo k roz- puštění říšské rady již před odjezdem císa- rovým, stanoveuým na budoucí úterek, ne- bylo by zde hahičských poslanců říšských. Je na jevé, že jakýkoliv odklad nemoh by dru. Körbrovi býti dvakráte milým. Ne- bylo by to ještě pohacení jeho planů, také ne zamítnutí jeho návrhů, ale býla by tu možnost eventuality takové a jejích důsledku pro něho. Prázvláštním, nad míru podezřelým jest chování se časopisů levice. Jeden barvami nejkřiklavějšími hlásá ve vymyšlené rozmluvě s českým poslancem, že rozpušténí říšské rady bylo by největším triumfem české ob- strukce — jen aby k rozpuštění říšské rady nedošlo, druhý je vydává dokonce jako již provedené a k úřadní publikaci připravené —zase jen, aby k rozpuštění nedošlo. Zkrůtka, německo-pokroková strana je proti vovým volbám. Jako Poláci. Ale tváří se,

Polák Zkrůtka