1
masthead
3. června 1903.
5
article
Vrátíme-li se tedy ke svým sporům, shle-
dáme, že je jich přirozeně tím méně, čím ne-
patrnější jest vnitřní život toho kterého slovan-
ského národa a čím méně styků má s ostatním
slovanským světem.
Ze slovanských národů jedině lužičt
Srbové nemají sporů ani s ostatními Slovany
ani mezi sebou. Ale to jest, bohužel, následel
toho, že nemají ani politických styků s ostatními
Slovany, ani svého vlastního politického života.
Lužičtí Srbové nemají proto také nepřátel v žád
ném slovanském národě.
Za nimi jdou Slováci. Utištěni od Maďarů
ve svých národních právech, soustřeďují veškeru
svou činnost na obhájení své národnosti as
ostatními Slovany žijí v míru. Jejich jazykový
spor s Čechy jest rázu téměř jen akademického,
poněvadž rozhodujícím činitelem v tomto spor
bude vždy jen praktická potřeba.
Třetí slovanský národ, který nemá nepřátel
mezi Slovany a těší se tedy sympatiím na všech
stranách, jsou Slovinci. Tam však čilý poli-
tický život vznítil už silný domácí spor mezi
liberály a klerikály, jímž jsou Slovinci zmítáni
více, než snese jich malý počet.
Srba
Slovák
Maďar
Slovinec
Čechy
Slovan
6
article
Všechny ostatní slovanské národy mají své
vzájemné spory a tedy vedle přátel i své od-
půrce také mezi Slovany. Čechové zápasí n
Těšínsku s Poláky o nadvládu svého jazyka
ve školách a chrámech; Poláci s haličskými
Rusy mají spory o jazyk v úřadech, školách,
spory rázu církevního, sociálního i politického,
s Rusy v říši ruské o většinu práv politi-
ckých; Rusové v Haliči a Bukovině
mají nad to svůj domácí spor o literární jazyk
a pravopis, o jméno národní; Srbové prou
se s Bulhary o národní příslušnost makedon-
ských Šopců, s Chorvaty vůbec o Bosnu
a Hercegovinu, v Chorvatsku a Dalma-
cii o národní jméno, o práva své církve a az-
Některé z těchto sporů daly by se snadno
vyříditi pouhou dobodou. Je-li neshoda pro ja-
zyk vyučovací, ať se zřídí paralelné třídy
s oběma jazyky vyučovacími; ve chrámech
může se střídavě užívati obou sporných jazyků,
čímž by se vyřídil spor těšínský. Kde na jazy-
kovém rozhraní — jako na Těšínsku a v Ma
kedonii — je spor o příslušnost k té či oné ná-
rodnosti, musí býti ponecháno obyvatelstvu, aby
se samo rozhodlo pro ten či onen spisovný
jazyk. Ale kde spory nabyly rázu čistě politi-
ckého, zásadního, tam rozhodne ovšem jen zápas
mezi spornými stranami a proto nelze brániti
ani novinám, aby hájily všemi loyálnými pro-
středky svého politického stanoviska a projevo-
valy zápasícím stranám své sympatie neb svůj
odpor. Nikoho nemůže překvapiti, že chorvatský
novinář ve sporu srbsko-bulharském sympatisuje
s Bulhary, poněvadž sám je ve sporu se Srby
že polský novinář ve sporu srbsko-chorvatském
straní Chorvatům, bližším jemu náboženstvím
že český liberální novinář bude ve sporu slo-
vinském na straně tisku liberálního, kdežto
konservativný novinář bude sympatisovati s ti-
skem konservativným.
Čecho
Polák
Rus
Srba
Bulhar
Chorvat
Dalmo
Těšínsko
Halič
Bukovina
Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Ma
7
article
Jsou však věci, které i za takového vá-
lečného stavu musejí býti svaty všem slovan-
ským novinářům bez rozdílu politického zbar-
vení a národnosti a sice v zájmu lidskosti
v zájmu všeho Slovanstva a v zájmu
jednotlivých slovanských národu.
A v tomto vzhledě můžeme přes veškery roz-
tržky a spory zaznamenati již četné potěšitelné
zjevy, dokazující, že slovanská vzájemnost za-
pustila i v novinářstvu již pevný kořen, zjevy,
opravňující k dobrým nadějím do budouena.
Tak až na ojedinělé případy dnes každý
slovanský novinář ve sporu Slovana s cizím
nepřitelem stojí na straně slovanské. Útisk
poznaňských Poláků budí sympatie k Polákům
u všech Slovanů, též u Rusů a Malorusů, jinak
s Poláky zápasících. V boji Čechů s německou
nadvládou, Slováků s Maďary, Slovinců s Němci
a Vlachy, Chorvatů s Maďary a Vlachy, Srbů
a Bulharů s Turky, Řeky a Albánci jsme všichni
svorně na straně slovanské a neschvalujeme
oněch ojedinělých výstřelků, kdy se Slovan
zápase se Slovanem spolčuje s nepřítelemci-
zincem.
Ale naše vzájemnost nesmí se omezovat
pouze těmi případy, kdy běží o zápas s náro-
dem cizím; ona musí dbáli určitých zásad i př
řešení sporů mezislovanských a vnitřních. Zásad
takových netřeba obšírněji odůvodňovati, poně-
vadž se beztoho v theorii všeobecně uznávají
jde jen o to, aby se nalezla cesta, by se mohly
prováděti také v praxi. Postačí tedy stručněs
o nich zmíniti.
Tak 1. nemůže býti o tom sporu, že jest
nezbytno dbáti posvátnosti rodinného krbu
práva, aby děti byly vychovávány v jazyku ma-
teřském a v náboženství rodičů.
Slovan
Polák
Čecho
Slovák
Maďar
Slovinec
Němec
Vlach
Chorvat
Srba
Bulhar
Turek
Řek
Albánec
Slovan
8
article
2. Ve škole obecné může býti vyučovacím
jazykem jen mateřský jazyk dětí. Poněvadž
každý člověk má právo na vzdělání, nutno há
jiti požadavek každého slovanského národa, aby
měl pro své děti tolik škol, kolik jich potřebuje.
Škola nesmí odnárodňovati a nesmí činiti ná
tlaku na náboženské přesvědčení.
3. Pokračováním obecné školy a jako pří
pravou k budoucí práci jsou odborné školy země
dělské, průmyslové a obchodní, které jako nižší
školy, určené pro všechno obyvatelstvo, mohou
býti opět jen národní.
4. Pro určitá povolání jest třeba vysokých
škol a jich průpravy, škol středních. I ty mají
býti dle možnosti národní. Není-li to na tu dobu
možno, jest oprávněn aspoň ten požadavek kaž-
dého slovanského národa, aby na školách jino-
jazyčných každý posluchač měl příležitost na-
byti tolik znalosti svého národního jazyka, ná-
rodních dějin a literatury, kolik bude potřebo-
vati k důstojnému vykonávání svého budoucího
povolání jako učitel, kněz, lékař, úřadník,
soudce atd.
5. Každý člověk má právo na práci, kterou
by opatřil sobě a své rodině výživu a slušnou
existenci. Nikomu nesmí býti tedy bráněn pří-
stup ke zdrojům příjmů v polním hospodářství.
průmyslu, obchodu a v různých úřadech, do-
stupných mu dle jeho vzdělání.
6. Ve vzhledě kulturním nutno hájiti právo
na svobodu svědomí, právo, aby se ve chrámě
mluvilo k lidu v jeho jazyku národním a aby
aspoň literatura lidová a pěkná mohla se pěsto-
vali v jazyku lidu.
7. Co do práv politických nutno přiznat
každému příslušníku toho neb onoho slovanského
9
article
buky-
národa rovnost před zákonem, právo k užívání
svého národního jména, jazyka a písma v životě
společenském, při hledání práva a spravedlnost
v úřadech a soudech a povinnost úřadů
soudů, aby vyřizovaly podání v jazyku strana
celým národům pak náleží právo poměrného
zastoupení v zastupitelských sborech.
8. Nelze upříti žádnému kulturnímu národu
práva, domáhati se aspoň takové samostatnosti,
aby o svých národních, kulturních a životných
potřebách, jež zabezpečují jeho národní indivi-
dualitu, mohl rozhodovati sám a nepodléhal
nadvládě kmene cizího. Současně však snahy
o společný postup zástupeů jednotlivých národů
kdykoli běží o úpravu potřeb všem slovanským
národům společných, mohou býti jen vítány
10
article
9. Proto všichni slovanšti národové jako
příslušníci společného slovanského kmene jsou
povinni podporovati každý krok, vedoucí k lep-
šímu vzájemnému poznání a ke sblížení jedno-
tlivých národů jak na poli jazykovém, tak ve
vědě, v umění a zejmena na poli průmyslovém
a obchodním. Proto bude vítáno, čerpá-li novi-
nář zprávy o Slovanech přímo z listů slovan-
ských, užívá-li slovanských jmen zeměpisných
místo cizích, nahradí-li se v odborné termino-
logii cizí slova zdomácnělými názvy slovanskými.
pořádají-li se exkurse do slovanských zemí.
volí-li se za cíl cestování a letních pobytů slo-
vanské země a slovanská lázeňská místa, po
řádají-li se společné schůze a sjezdy zástupeů
různých povolání (jako: průmyslu, obchodu,
literatury, vědy, spolků tělocvičných atd.), se-
znamuje-li se jeden slovanský národ s hudbou
jiného pomocí koncertů, s uměním pomocí vý-
stav, s literaturou cestou překladů a divadelníeh
představení, k nimž zvou se i slovanští umělci
hlavně pak podporuje-li se slovanský průmysl
a obchod pořádáním výstav a dává-li se př
objednávkách přednost výrobkům slovanských
národů před výrobky cizími, když se jim vy-
rovnají aneb je i předčí jakosti a lácí.
Z téhož důvodu sluší doporučiti dobrovoln
pěstování vědy také v jazyku jiného vyspělejšího
slovanského národa, jako naopak nelze schvalo-
vati zbytečné tříštění sil tvořením nových lite-
rárních jazyků aspoň na poli vědeckém. Bylo by
vítáno, kdyby na slovanských středních školách
zaveden byl některý z hlavních cizích slovan
ských jazyků jako předmět vyučování, neb aspon
srovnávaci mluvnice hlavních slovanských ja
zyků, jíž by se usnadnilo soukromé učení těmto
jazykům; na všechen způsob nutno se domá-
hati, aby každý vzdělaný Slovan znal aspoň obě
slovanské azbuky.
11
article
10. Ač ve sporech politických nemůže s
novináři brániti, aby je posuzoval dle svého poli-
tického stanoviska, nicméně při vnitřních sporech
toho či onoho slovanského národa bude vždy
výhodnější do sporů takových nezasahovati kri
ticky, nýbrž prostě je zaznamenávati, poněvadž
kritikou se spory spíše jitří než tluml.
To jsou některé zásady, většinou samo
srozumitelně, téměř axiomatické, které se pohy-
bují vesměs na půdě možnosti a k jichž pro
vedení mezi slovanskými novináři netřeba i za
nynějších rozháraných mezislovanských poměrů
a neblahých poměrů politických ničeho jiného.
než dobré vůle. Projeviti pak tuto dobrou vůli
jest povinnosti slovanského novináře, má li vy-
plniti čestný úkol společností mu svěřený, býti
totiž hlasatelem pokroku, obhájcem svobody a
samostatnosti svého národa a při tom rovnatelem
cest, vedoucích ke sbližení všeho světa slovan-
ského. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Z Plzně, 1. června. (C.-B.) Na holdo-
vací telegram sjezdu slovanských žurnalistů
došla tato odpověď ze Schönbrunnu: Jeho c. a
k. Apoštolské Veličenstvo děkuje nejmilostivěj
za holdovací projev, jenž mu jménem pátého
sjezdu slovanských žurnalistů v Plzni shromáž
děného byl učiněn. Z nejvyššího rozkazu dr
Lewicki, dvorní sekretář.
Lewický
Plzeň
Schönbrunn
12
title
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. června.
Praha
13
article
Protirakouské demonstrace v Italii.
Protirakouské demonstrace v Italii.
Ve Vídni dobře postihují, že nejprudší ag
taci proti Rakousku provádějí právě časopisy,
jež věrně slouží Zanardellovi a jeho
vládě, jako na př. »Capitan Fracassa«, který.
jak jsme se posledně zmínili, káral v sobotu
zejmena časopisy »Popolo Romano« a »Patria«
za to, že »nenalezly soucitu s bratry, s nimiž
se v Inšpruku hanebně zachází« a dušoval se,
že celá Italie jest dnes na straně vlašských
studujících v Rakousku. List tento přikazoval
zároveň svému spojenci na Dunaji, že »musí
se střežiti, aby vháněl italskou vládu a vládní
její strany, jež se trojspolku zastávají, v nepře-
konatelný odpor s pocity národa.« Toto jednán
italského officiosního tisku způsobilo, jak ozna-
mují »Můnch. N. Nachrichten«, ve vídeňskýeh
vládních kruzích trapný dojem, který jest prý
sdílen i na místech rozhodujících. Jelikož
Italie docházejí zprávy o dalších protirakou-
ských projevech a jest známo, že v osmi mě-
stech italských spáleny byly rakouské prapory
nespokojí se ve Vídni dle tvrzení zmíněného
listu ministrem zahraničních záležitostí italských
Morinem rakouskému vyslanci u Quirinal
vysloveným politováním nad událostmi posled
ních dnů v Italii a Rakousko zakročí prý přím
u italské vlády, by proti nynějším demonstra-
cím v zemi rázněji zakročila.
Capitan Fracassa
N Nachrichten
Morin
Vídeň
Rakousko
Dunaj
Popolo Romana
Patria
Italia
14
article
Událostmi v Italii zabývá se v úvodním
článku také »Fremdenblatt«, hlasatel ministerstva
zahraničních záležitosti ve Vídni, v němž praví
Po nějakou již dobu počínají si v Italii irre
dentisté opět čileji. Četli jsme o schůzích stu-
dentstva, na kterých za účasti professorů mlu
vilo se prudce o potlačování Italů v Rakousku
o spalování černožlutých praporů, o demonstra
cích před rakousko-uherskými konsuláty. Zprávy
ty došly z Benátek, Milána, Pavie, Paduy, Bo-
loně, Florencie, Říma, Neapole a Palerma. Naslo
by se sotva ještě větší italské město, v němž
by se v posledních dnech nebyly odehrály po
dobné scény za provolávání »slávy« a »hanby«
Projevy tyto řídí studentstvo a lid jde s ním
Vlasť hali se ve smutek, čemuž dán důrazný
projev zejmena v Benátkách tím, že po ulicíeh
nosen zastřený italský prapor a že všude sly
šeti bylo znovu staré hlasy po vydání Trentina,
Terstu, Istrie a Dalmacie. List zmiňuje se
o ochotě rakouské vlády zříditi vlašskou práv
Italos
Trentin
Vídeň
Rakousko
Benátky
Milán
Pavia
Padua
Bolona
Florencie
Řím
Neapol
Palermo
Terst
Istria
Dalmacie
15
article
nickou akademii a dodává: Nehledí-li se k tomu.
že bouřlivé žádosti universitní mládeže, vedené
známými irredentisty, za odstoupení několika
rakouských provincií (!) byly by špatným pro-
středkem pro náladu ke zřízení italské školy.
jest uvedenými událostmi již dokázáno, že zá
minka k nim odpadla dříve, nežli zahájeny.
Irredentistická strana vzchopila se však již
dříve — v březnu — k novému životu a inšpru-
cké události byly jí jen vítanou hořlavou látkou
pro oheň, který již roznitila. »Avšak existence
spolků — končí článek hlasatele hr. Goluchow-
ského — které otevřeně hlásají odtržení cizího
území, veřejné projednávání otázky úpravy hranie
může v lidu probuditi nebezpečné chtíče. Dů-
sledky toho na smýšlení v Rakousko-Uhersku by
se zajisté dostavily. Je-li samo sebou hrubým
zlořádem, hlásati anekční plány vůči státu, s nímž
se žije v míru, stává se věc přímo groteskní,
jedná-li se při tom o spojence. Sotva se kdy
přihodilo, aby se v jedné ze dvou říší, kterés
spolčily k ochraně svého území proti zevnějším
útokům, hlásal výpad na území druhého jako
článek národní víry. Půjdou-li věci takto dále
nastane protivný proud i u našich národů a naš
vládě i při dobré vůli bude těžko, aby při úpravě
otázek mezi námi a Italii projevila takovou
ochotu, jaká byla by možnou za normálních po-
měrů.
Rakousko
Uhersko
16
article
Návštěva presidenta Loubela u papeže.
Po návštěvě italského krále Viktor
Emanuela v Paříži oplatí mu ji presiden
Loubet v Římě. Jelikož cesta presidenta
francouzské republiky do hlavního města Italie
stane se jistě skutkem, přetřásá se již nyní živě
také otázka návštěvy presidenta Loubeta u pa-
peže, která při nynějším napjetí mezi fran-
couzskou vládou a Vatikánem není bez zajíma-
vosti. Ve Francii jest dobře známo, že president
Loubet má s papežem přímé styky a proto ne
překvapuje, že trvá nezvratně na tom, by došlo
k návštěvě ve Vatikánu. Papež teprve před ne-
dávnem zaslal choti presidentově nádherný dra-
hocenný věnec v podobě růží. Poukazuje s
také, že Loubet odepřel podepsati dekret o jme-
nování biskupů, řka, že bez dorozumění s pa-
pežskou stolicí není to možno. Za těchto po-
měrů jest takřka jisto, že president Loubetza
svého pobytu v Římě zavítá také do Vatikánu.
čímž berlínské naděje na protektorát nad kře-
sťany na Východě valně ovšem poblednou.
Loubel
Viktor Emanuel
Loubet
Paříž
Řím
Vatikán
Francie
Italia
17
article
Z francouzského života politického.
(Rozmluva s Paulem Deschanelem.)
Jako při každé své návštěvě v Paříži o
čtyř let, tak i letos dostalo se mi cti sejíti se
s poslancem a členem akademie Paulem De-
schanelem, s bývalým předsedou sněmovny
jenž patří mezi ty vzácné muže politické, kteř
imponují svým duchem, svou výmluvností
svou povahou. Kdyby tyto vlastnosti rozhodo
valy, podporovány jsouce populárnosti a osobní
soudnosti mladého politika, stál by jistě De-
schanel v čele republiky francouzské. Ale na-
staly od náhlé smrti Felixe Faura takové okol
nosti a převraty, že Deschanel zatím musí vy
čkávati příležitosti, kdy rozhodujícím způsobem
zasáhne do osudů své vlasti a do dějin polit-
ekých. Je povolán k velkým činům.
Deschanel byl vždy obdivován a zbožňo
ván, jako podceňován. Vytýkali mu jeho mlád
a eleganci, Mlád byl velice, když 22letý hlási
se u ministra de Marcěra k politické působ
»Mladíku, vždyť jste ještě učiněný holo
brádek !« zvolal udivený ministr.
Deschanel
schanel
Faur
Paříž
18
article
»V měm stáří byl William Pitt chefem
strany ... ministrem... ostatně počkejte.«
Za čtrnáct dní se Deschanel zase přihlási
a hrdě ukázal na nakroucené chloupky na ho
řejším rtu, nepatrné počátky to jeho nynějšíh
koketního kníru. Pan de Marcěre se dal do
smíchu a poslal podnikavého mladika jako pod
prefekta do departementu Eure-et Loir.
Bývalý ministr, starý senátor, jenž mi při
pomíná hlavu ironického filosofa Renana, je as
spokojen se svým vychovancem.
Eleganci nechtějí odpustit Des chanelov
vlasatí tribunové s rudými, vlajícími kravatami
Švihácké vesty Robespierra, jejich boha, nejsou
ničím u porovnání s umírněnou uhlazeností De
schanelovou, s jeho rukavičkama a redingoty
Mladý sociálně demokratický žurnalista pa
řížský, spolupracovník Jaurésův vyslovil se velm
opovržlivě, když jsem před ním pronesl jméno
Deschanelovo.
Pitt
Marcěre
Renan
Robespierre
schanelová
Jaurésův
Eureet Loira
19
article
»Jaká to prázdná hlava !«
»Proč tak soudíte?«
»Co pak nevite, že si emailuje pleť jako
herečka?«
I kdyby to byla pravda — ostatně totéž
tvrdí o morfinistovi Waldeck-Rousseauovi, nebyla
by tím asi zmenšena intelligence a talent mladého
politika.
Ať již se mluví o Deschanelovi cokoliv
jisto je, že je politikem superiorním, řečníkem
úchvatným a spisovatelem uhlazeného stylu, jas
ného úsudku.
Ve své velké řeči, pronesené ve sněmovně
dne 19. ledna, vyslovil Deschanel ve své mo
hutné a důrazné polemice s Jaurésem opět my-
šlénky rozvážného, pokrokového republikanismu
a upřímného vlastenectví, jež nepřestal zastávati
Deschanel je odpůrcem klerikalismu, každého
klerikalismu, ať je katolický, židovský, prote
stantský, jeho moderní liberalismus je stejně
obrácen proti reakci jako proti revoluci.
»Kéž široké a bratrské dohodnutí mezi re
publikány, kteří chtějí politiku reforem a po
kroku, kteří nechtějí ani agitace klerikální an
agitace revoluční, vrátí francouzské politice
hlavní vlastnost genia naší raey: jasnost.« Tě
mito slovy významně zakončil svou řeč z 19
Deschanel byl mi vždy nanejvýše sympa
tickým pro svou neodvislost. Šel se svou stra-
nou, šel v čele strany, ostal věrným principům
svého prvního vystoupení politického, ale nikdy
nebyl zatvrzelým přívržencem, sektářem, dogma-
tikem a každý, kdo poznal život veřejný, kdo
byl stržen do bojů polemických, vycítil hlubokou
pravdu krásných slov Florentiňana, jež Deschane
citoval ve své řeči při vstupu do Akademie
»Ten, jenž je Wolfy pokládán za Ghibelina
Rousseau
Deschanel
Wolf
Waldeck
21
article
ledna.
Ghibeliny za Welfa, ten má pravdu.« (»Guatre
ans de Présidence« 1898—1902 str. 83.)
Navštívil jsem Paul Deschanela v jeho bytě
na nábřeží d'Orsay. Vyměnil svůj presidentsk
palác vedle sněmovny za skromnější, ale svrcho-
vaně elegantní a útulný byt, z jehož oken jes
nádherná vyhlídka na břehy Seiny a Paříž.
Jasně bílé a žluté jsou salony bytu, jehož
chic a umělecký vkus jsem letmo ocenil a celá
bílá, prostá, smavá je pracovna Deschanelova,
plná knih, papírů a novin, ozdobená jen poprsím
Emila Deschanela, otce politikowa, stařičkého
professora literatury na universitě pařížské a ně
kolika obrazy.
Paul Deschanel přivítal mne se svou ob
vyklou prostou, nesfektovanou roztomilostí. Přiše
jsem krátce po 10. hodině ranní a když jsem
odcházel, s úžasem jsem shledal, že je skor
poledne. V okouzlující milé společnosti ducha
plného toho muže uplynula ta značná chvíle
jako pět minut.
Vyřídil jsem panu Deschanelovi několik
vzkazů a poněkud skepticky jsem vyslechl jeho
nový slib, že si zajede do Čech. Teď prý t
bude snadnější, je volný, samostatný, bez ob-
tíží a zodpovědnosti úřadu presidenta sněmovny
Bylo by to ovšem znamenité, kdyby chtěl se
přesvědčit o našich poměrech národních, poli
tických a kulturních. Podle toho, jak je obe-
známen s našimi záležitostmi, je patrno, žeje
dobře informován a že je dobře připraven,
aby i jemu byla cesta česká k velkému pro-
spěchu.
Bylo přirozeno, že jsme začli mluvit
velké řeči z 19. ledna. Paul Deschanel byl
potěšen, že v českém tisku jeho řeč našla
ohlasu a porozumění. »Řekl jsem«, pravil De-
schanel s úsměvem a letos skoro totéž co jsem
pronesl r. 1878 v Dreux. Přesvědčím vás.
Welf
jít Présidence
Deschanel
Deschanelův
Seina
Paříž
Čechy
Dreux
d ' Orsay
22
article
Obrátil se na křesle, sáhl do knihovny
vyňal svazek svých řečí »Questions actuelles«
(J. Helzel Co. 1891), kde vedle prvních par
lamentních řečí jeho jsou též různé jeho pro-
slovy z doby jeho prefektorské působnosti.
A okázal mi řeč, kterou pronesl 16. ledna
1878 jako mladistvý podprefekt, z té doby, kdy
štihlý mladík s jinošským knírkem vzbudil ko-
mické udivení ministra de Marcěra, kdy v sa-
loně pařížském učinil jakýsi chvilkový dojem
na těkavou mysl rozkošné Marie Baškirčevové
jejíž memoiry a dopisy musí zbožňovati každý
Tehdy Deschanel po krisi 16. května, kdy
vláda republiky byla definitivně zajištěna, kdy
Dufaure byl předsedou ministerstva a de Mar-
cěre ministrem vnitra, prohlásil, že »chce hájiti
vážnost institucí republikánských, jež jsou
ovládány duchem pevným a mírným a jež zna
menají vládu uklidnění a oprav. Mír je progra
mem republiky.«
Mladistvý podprefekt hlásal tytéž zásady
politiky republikánské, národní, liberální, politiky
vlastenecké a jasně, které nyní jako muž vě
hlasný a vlivuplný hájí ve sněmovně.
V otázkách zahraniční politiky sledoval
Deschanel již před 20 léty nynější své ideje
Ve své výtečné knize »Les Orateurs et Hommes
d'état« již r. 1883 radil k větší pozornosti
horlivějšímu studiu zahraniční politiky, již tehdy
vyslovil důležitost rakouské otázky pro Franei
a chtěl, aby Francie posilnila se alliancem
proti Německu a pravil, že by bylo nejlépe
kdyby Francie šla s Ruskem.
Marcěra
Baškirčevová
jít Mara
Francie
Německo
Rusko
Helzel Company
Les Orateurs et Homme d ' état
23
article
»Ve své řeči v Akademii jste velmi určitě
vyjádřil program své politiky zahraniční, pan
presidente a víte, s jakou radostí jsme přijal
váš výrok o přátelství francouzsko-slovanském.«
»Stal jsem se v akademii nástupcem Her
véa,« odpověděl Deschanel, »onoho žurnalisty
a politika, který mnoho nového přinesl do stu
dia zahraniční politiky a který pravil, že Fran
cie musí být rozhodčím v zápasu Slovanů a
Germánů a že na Dunaji může vybojovat zpět
Rýn . . .«
Paul Deschanel je nepřítelem protianglické
politiky nacionalistů.
»Budeme-li štvát proti Anglii, vrhnem jido
náruče Německa a tím jen budeme ohroženi.«
O vnitřní situaci ve Franeii mluvil Descha
nel velmi pessimisticky. Tato vážná doba, pln
zmatků a nejasností, nepřinese Franeii nic do
brého a nutno být připravenu na nejhorší.
Deschanel neslibuje si brzký obrat k lep
»Radikální soeialisté, kteří mají velkou
váhu ve sněmovně, budou vždy podporovati
Jaurěsa. Přijdou s vůdcem kollektivistů prot
mně. My pak, republikáni progressisté mámez
zády výstřední strany, dobrodružnou politiku na
cionalistů a rejdy klerikální.«
Deschanel velmi ostře posuzoval konserva
tivce a klerikály.
Deschanel
Fran
Germán
Dunaj
Rýn
Anglie
Německo
Slovan
24
article
»Ti zavinili nejvíce nynější zmatky! T
nejsou strany umírněnosti, ale strany revoluční
duch převratu a nikoliv duch konservativní ovládá
naše bonapartisty a klerikály. Bylo to šílen-
ství, co provozovali, a zejmena jejich demon-
strace proti Loubetovi, zvolenému za president
republiky ! Tím jen skonsolidovali nynější »blok«
a přivedla k vládě výstřední strany z Kujovy
levice. Déroulěde je počestný a statečný muž
ale jeho výstup s generálem Rogetem, jeja
chtěl vésti do paláce Elysejského, byl neblahý
neopatrný a »bláznivý«.
Paul Deschanel pravil dále, že osudnou
byla náhlá smrt Felixe Faura. Osudnou byla
pro budoucnost Deschanela, tehdejšího presi
denta sněmovny . ..
A Deschanel zmínil se o náhodě, jež po
ložila do rukou Rooseveltových vládu Spojenýel
států. Kdyby nebyl jeho předchůdce zabit
nikdy by se nebyl stal Roosevelt chefem vlády
Politikové a finančníci zvolili jej za místopresi-
denta republiky, aby jej odstranili s nejvyššíh
místa, kde by jim byl nepohodlný, poněvadž
je příliš samostatný a energický, muž vlastní
iniciativy. Daschanel mluvil o Rooseveltovi
velkou srdečností.
Zmínil jsem se o bývalém presidentu sně-
movny, že hodlám vydati v českém překlade
výbor z jeho řečí a essayí politických a lite-
rárních. Pro nás by to byla ovšem publikaee
nanejvýše zajímavá, důležitá a poučná. Paui
Deseiranel jevil upřímné potěšení a ovšem dal
mi s největší ochotou povolení ku překladu
všech svých knih, neboť porozuměním jeho
ideí, šířením jeho názorů dáme mu nejlepším
způsobem na jevo své vděčné sympatie.
Václav Hla dík
šímu.
Roget
Elysejský
Deschanel
Faur
Rooseveltův
Spojenýel
stát
Roosevelt
Hla
Kujův
dento sněmovna
25
article
Komise pro opravu Karlova Týna
zasedala dne 28. května t. r. za předsednictví místo-
držitele.
Při zahájení tohoto zasedání místodržitel členu
komise V. V. Tomkovi za vřelého souhlasu komise
blahopřál k jeho 85letým narozeninám.
Místodržitelský rada Spora podal zprávu o pro-
vedení usnesení komise. Náklad na dokončení opravy
Karlova Týna jest zemí a státem úplně zabezpečen
Přípravné práce, konané ve příčině objasnění a upra-
vení právních poměrů Karlova Týna jsou vykonány
a bude vymožen zvláštní doklad v zemských deskách.
Prof. Zítek podával zprávu užšího odboru o z-
řízení musea karolínského na Karlové Týně. Při z-
kládání tohoto musea má býti položeno za základ
zobrazení celého kulturního období Lucemburků 1310
až 1419; tolo museum má vedle úkolu všeobecně
vzdělávacího sebrati pokud lze veškerý materiál ku
histor i umění, kultury této doby. Především uloženy
budou v museu listiny, spisy, knihy, umělecké už
památky z té doby. Základem sbírek budou památky
na Karlově Týně zachované. Dle předloženého pro-
gramu mají býti na Karlově Týně také snešeny od-
litky všech z lucemburské doby zachovaných skul ptur.
plány a modely význačných staveb, jakož i jich re-
slaurování aj.
V V Tomek
profesor
Zítek
Karel Týna
Lucemburk
Karlov Týn
26
article
Podrobný soupis památností, jež by měly býti
do tohoto musea snešeny, má vypracovati užší výbor
Historický maleriál má býti bez prodlení sbírán.
Užší výbor navrhl, aby k provádění těchto při-
pravných prací byl povolán zvláštní odborný znale
a aby také na u ražení nákladů, spojených s opa-
třováním předmětů pro sbírky musea byl opatřen
náležitý úvěr. Náklady tyto jsou rozpočteny na Iu
let sumou 40.000 K a mají býti uhraženy z polovic
zemí, z polovice státem. Úžší výbor také navrhl, aby
na Karlův Týn byly přeneseny také předměty z něho
odvežené, jako lože Karlovo, jež jest v Laxenburku
a j. Důvody tyto byly po delší debatě, již se zúčast-
nili přís. zem. výb. Adámek a Eppinger, schváleny
Prof. Zítek podal zprávu o postupu prací lučeb-
níků, týkajících se napravení nesprávného restauro-
vání některých fresk, jakož i o inventarisování pa-
mátek karlo-týnských.
Karlův
Adámek
Eppinger
Zítek
Karlův Týn
27
article
Delší rokování bylo o dalším postupu restaurně
ních prací na Kariově Týně, zvláště pak v křížové
kapli. Většina užšího výboru navrhla, aby bylo ob
novování tabulových maleb a vyplnění oken polo-
drahokamennou mosaikou v kapli sv. Kříže dle dří
vějších usnesení komise dokončeno. Návrh tento pod-
porovali přís. z. v. Adámek, rektor Koula a prol.
Schulz, prof. Pirner zaujal stanovisto odlišné. Návrh
užšího komitětu byl schválen.
Také opatření, učiněná ve příčině vyhledánl
jedné tabulové malby, jež byla již v XVII. stol.z
Křížové kaple odcizena, bylo schváleno.
Po návrhu užšího komitétu bude starožitná lampn
v Křižové kapli dle nalezených zbytků obnovena.
Užši výbor podal zprávu o vyjednávání vyzdo-
beuí rytířské síně mistrem Alešem. Usnesení odro-
čeno, protože dříve musí býti definitivně rozhodnuto
o upravení musea a postaráno o uhražení náklad
s touto výzdobou spojeného.
Místodrž. rada Spor podal zprávu o opatřeních,
jež byla provedena na Karlově Týně ve příčině bez-
pečnosti proti požáru, jakož i o vyjednávání, jež
bylo ve příčině vodovodu na Karlův Týn a zřízení
telegrafního a telefonového spojení hradní správys
telegrafní stanicí budňanskou provedeno.
Poněvadž by byl na Karlově Týně při požáru
velký nedostatek vody, bude zřízen nový vodovod.
Telegrafní a telefonní spojení bude provedeno
zvláště proto, aby mohli býti o nebezpečí požáru
rychle zpravováni budňanští a jiní hasiči.
Kariův
Kříž
Adámek
Koula
Schulz
profesor
Pirner
Aleš
Karlov Týn
Karlův Týn
28
article
Využitkování vodní sily
na uplavněném „Středním Labí“
Využitkování vodní sily
na uplavněném „Středním Labí“
Odborníci se při posledních kongresech pro plavbu
vyjádřili, že jest nezbytné pomýšleti u kanalisovaných
řek na vyuzitkování vodní síly, kteréž v ohledu tech-
nickém nepodléhá obtížím
Ve veřejnosti byla otázka tato již dostatečně osvě.
tlena a mnohými provedenými neb projektovanými
příklady doložena. Současně jest zkušenostmi naj-
ných řekách získanými potvrzeno, že po ukončeném
splavnění jest jen s velkým nákladem, ba někdy i ne-
možno vsunovati nová zařízení a stavby za účelem
využití vodní síly.
Z důvodu toho jest třeba již nyní věnovati otázce
této na Středním Labi největší pěči, neboť s pracemi
uplavňovacími má se již roku 1904 započíti.
29
article
Na celé trati Středního Labe nedá se ovšem vodní
síla získati jediným šablonovitým způsobem; volba
systému a konstrukce pro rationální využití vodní síly
záviseti bude od místních poměrů a od toho, kde
kdo bude konsumentem. Musí býti tudíž přední úlohou
aby pro novou vodní sílu získáni byli odběratelá
s udáním množství žádaně síly
Co se týče rentability dlužno uvážiti, že se tato
musí v každém případu zvláště vyšetřovati a že nelze
ani na téže řece z výnosnosti jednoho místa souditi
na druhé, tím méně lze použiti podobných případů
z řeky jiné
Nejde také o to, aby se rentabilita celé kanali-
sace pomocí zařízení na využitkování vodní síly zvý-
šila, nýbrž hledí se tím docíliti podmínek, aby se zá-
vody průmyslové mohly rozšířiti nebo nově vznik-
nouli a pokud se zemědělství týká, by toto v nejširší
míře nabylo levné motorické sily elektrické k rozlič-
ným výkonům strojů hospodářských jako náhradu z
posavad užívanou sílu parní a potažní, jakož i ke
hnaní čerpadel ke zdvihu vody za účelem zavlažování
luk a t.d
Srovnáním stavebního nákladu na zařízeni
vodní s reservní parní neb jinou silou s nákladem
na zařízení pouze těchto, jakož i porovnáním výloh
výrobních obou způsobů nabylo se přesvědčení, že je
využitkování vodní sily schopno rentability i konku-
rování a že je síla ta laciná.
30
article
Silou elektrickou dá se mechanická práce vodní
síly přenášeti beze ztrát dle dobrozdání kruhů tech-
nických při Středním Labi na vzdálenost 20 klm., čímz
odpadá námitka, že lze vodní síly použili jen na vý-
robním místě samém
Silou elektrickou byla otázka využití vodní síly
uvedena do popředí a postavena při kanalisování řek
vedle podmínky účelné plavby i podmínke na využil-
kování vodní síly.
Na Labi jsou u každého pevného jezu buď mlýny
niebo průmyslové závody, které vodní silou pracují
vzdor tomu, že je velikost její odvislá od stavu vody
a v době velkých vod je výroba zastavena a za nízkých
stavů obmezena
Celkem se nyní využitkuje vodní síly z Hradce
Králové do Mělníka ve množství 3000 koňských si
as za 5 mill. korun. O část tohoto obnosu by bylo
Polabí ochuzeno, nebude-li u kanalisovaného Labe
postaráno o využitkování vodní síly.
Odběratelem této budou, jak doufáme, nejen zá-
vedy u nynějších pevných jezů ležicí, nýbrž i blízká
města a obce, ve kterých by vodní síla v elektrickou
proměněná našla plného odbytu, zejmena u malo-
průmyslu i malorolníků, kteří nemohou pracovati parn
silou, jelikož tato v malém množství vyrobená jes
nepoměrně drahou.
Hradec Králové
Mělník
Polabí
31
article
Místa, do kterých dle kanalisačního projektu maj
býti pohyblivé jezy na Labi umístěny a kde by se
tudíž mohlo pomýšleti na využitkování vodní síly
s elektrickými centrálami po případě po celý rok dnem
i nocí do vzdálenosti 20 km., jsou následující: Hirade
Králové, Opatovice, Bukovina, Něměice, Pardubice
Srnojedy, Přelouč, Selmice, Labská Týnice, Velelov
Oseček, Poděbrady, Kovanice, Nymburk, Drahelice
Ostrá, Lysá n. L., Čelakovice, Brandýs, Kostelee
Lobkovice, Obříství a Mělník.
Tak jako každý nový prostředek dopravní, ať jest
to již dráha neb silnice, tak i laké úprava a kanali-
sace Středního Labe přispěje značně k rozkvětu všech
kategorií národohospodářských celé oblasti středo-
labské a bude-li záhy pamalováno na využití vodních
sil, tu dostane se jak průmyslu tak zemědělství i levn
síly pracovní a bude vzpružinou k utvoření nových
odvětví průmyslových, zajišťujíc jim veškeré podmínky
životní.
Středolabský komitét pevně očekává, že se uplav-
něním Labe a rationálním využitkováním vodní síly
upczorní na bohatství, které příroda Polabí dala, že
se poznají nové prameny blahobytu, které v zemi dří-
mají a dokáže se, že je Polabí bohatší než same
o sobě mysli.
Kovanic
Kostelee Lobkovic
Hirade Králové
Opatovice
Bukovina
Něměice
Pardubice Srnojedy
Přelouč
Selmice
Labská Týnice
Poděbrady
Nymburk
Drahelice
Lysá
Čelakovice
Brandýs
Obříství
Mělník
Polabí
Velelov Oseček
nění Labe
km