ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b1611d10-70b7-11dc-9adc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 84, place 71, org 11, work 4
1 masthead
3. června 1903.
2 masthead
Císlo 150.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Vrátíme-li se tedy ke svým sporům, shle- dáme, že je jich přirozeně tím méně, čím ne- patrnější jest vnitřní život toho kterého slovan- ského národa a čím méně styků má s ostatním slovanským světem. Ze slovanských národů jedině lužičt Srbové nemají sporů ani s ostatními Slovany ani mezi sebou. Ale to jest, bohužel, následel toho, že nemají ani politických styků s ostatními Slovany, ani svého vlastního politického života. Lužičtí Srbové nemají proto také nepřátel v žád ném slovanském národě. Za nimi jdou Slováci. Utištěni od Maďarů ve svých národních právech, soustřeďují veškeru svou činnost na obhájení své národnosti as ostatními Slovany žijí v míru. Jejich jazykový spor s Čechy jest rázu téměř jen akademického, poněvadž rozhodujícím činitelem v tomto spor bude vždy jen praktická potřeba. Třetí slovanský národ, který nemá nepřátel mezi Slovany a těší se tedy sympatiím na všech stranách, jsou Slovinci. Tam však čilý poli- tický život vznítil už silný domácí spor mezi liberály a klerikály, jímž jsou Slovinci zmítáni více, než snese jich malý počet.
Srba Slovák Maďar Slovinec Čechy Slovan
6 article
Všechny ostatní slovanské národy mají své vzájemné spory a tedy vedle přátel i své od- půrce také mezi Slovany. Čechové zápasí n Těšínsku s Poláky o nadvládu svého jazyka ve školách a chrámech; Poláci s haličskými Rusy mají spory o jazyk v úřadech, školách, spory rázu církevního, sociálního i politického, s Rusy v říši ruské o většinu práv politi- ckých; Rusové v Haliči a Bukovině mají nad to svůj domácí spor o literární jazyk a pravopis, o jméno národní; Srbové prou se s Bulhary o národní příslušnost makedon- ských Šopců, s Chorvaty vůbec o Bosnu a Hercegovinu, v Chorvatsku a Dalma- cii o národní jméno, o práva své církve a az- Některé z těchto sporů daly by se snadno vyříditi pouhou dobodou. Je-li neshoda pro ja- zyk vyučovací, ať se zřídí paralelné třídy s oběma jazyky vyučovacími; ve chrámech může se střídavě užívati obou sporných jazyků, čímž by se vyřídil spor těšínský. Kde na jazy- kovém rozhraní — jako na Těšínsku a v Ma kedonii — je spor o příslušnost k té či oné ná- rodnosti, musí býti ponecháno obyvatelstvu, aby se samo rozhodlo pro ten či onen spisovný jazyk. Ale kde spory nabyly rázu čistě politi- ckého, zásadního, tam rozhodne ovšem jen zápas mezi spornými stranami a proto nelze brániti ani novinám, aby hájily všemi loyálnými pro- středky svého politického stanoviska a projevo- valy zápasícím stranám své sympatie neb svůj odpor. Nikoho nemůže překvapiti, že chorvatský novinář ve sporu srbsko-bulharském sympatisuje s Bulhary, poněvadž sám je ve sporu se Srby že polský novinář ve sporu srbsko-chorvatském straní Chorvatům, bližším jemu náboženstvím že český liberální novinář bude ve sporu slo- vinském na straně tisku liberálního, kdežto konservativný novinář bude sympatisovati s ti- skem konservativným.
Čecho Polák Rus Srba Bulhar Chorvat Dalmo Těšínsko Halič Bukovina Bosna a Hercegovina Chorvatsko Ma
7 article
Jsou však věci, které i za takového vá- lečného stavu musejí býti svaty všem slovan- ským novinářům bez rozdílu politického zbar- vení a národnosti a sice v zájmu lidskosti v zájmu všeho Slovanstva a v zájmu jednotlivých slovanských národu. A v tomto vzhledě můžeme přes veškery roz- tržky a spory zaznamenati již četné potěšitelné zjevy, dokazující, že slovanská vzájemnost za- pustila i v novinářstvu již pevný kořen, zjevy, opravňující k dobrým nadějím do budouena. Tak až na ojedinělé případy dnes každý slovanský novinář ve sporu Slovana s cizím nepřitelem stojí na straně slovanské. Útisk poznaňských Poláků budí sympatie k Polákům u všech Slovanů, též u Rusů a Malorusů, jinak s Poláky zápasících. V boji Čechů s německou nadvládou, Slováků s Maďary, Slovinců s Němci a Vlachy, Chorvatů s Maďary a Vlachy, Srbů a Bulharů s Turky, Řeky a Albánci jsme všichni svorně na straně slovanské a neschvalujeme oněch ojedinělých výstřelků, kdy se Slovan zápase se Slovanem spolčuje s nepřítelemci- zincem. Ale naše vzájemnost nesmí se omezovat pouze těmi případy, kdy běží o zápas s náro- dem cizím; ona musí dbáli určitých zásad i př řešení sporů mezislovanských a vnitřních. Zásad takových netřeba obšírněji odůvodňovati, poně- vadž se beztoho v theorii všeobecně uznávají jde jen o to, aby se nalezla cesta, by se mohly prováděti také v praxi. Postačí tedy stručněs o nich zmíniti. Tak 1. nemůže býti o tom sporu, že jest nezbytno dbáti posvátnosti rodinného krbu práva, aby děti byly vychovávány v jazyku ma- teřském a v náboženství rodičů.
Slovan Polák Čecho Slovák Maďar Slovinec Němec Vlach Chorvat Srba Bulhar Turek Řek Albánec Slovan
8 article
2. Ve škole obecné může býti vyučovacím jazykem jen mateřský jazyk dětí. Poněvadž každý člověk má právo na vzdělání, nutno há jiti požadavek každého slovanského národa, aby měl pro své děti tolik škol, kolik jich potřebuje. Škola nesmí odnárodňovati a nesmí činiti ná tlaku na náboženské přesvědčení. 3. Pokračováním obecné školy a jako pří pravou k budoucí práci jsou odborné školy země dělské, průmyslové a obchodní, které jako nižší školy, určené pro všechno obyvatelstvo, mohou býti opět jen národní. 4. Pro určitá povolání jest třeba vysokých škol a jich průpravy, škol středních. I ty mají býti dle možnosti národní. Není-li to na tu dobu možno, jest oprávněn aspoň ten požadavek kaž- dého slovanského národa, aby na školách jino- jazyčných každý posluchač měl příležitost na- byti tolik znalosti svého národního jazyka, ná- rodních dějin a literatury, kolik bude potřebo- vati k důstojnému vykonávání svého budoucího povolání jako učitel, kněz, lékař, úřadník, soudce atd. 5. Každý člověk má právo na práci, kterou by opatřil sobě a své rodině výživu a slušnou existenci. Nikomu nesmí býti tedy bráněn pří- stup ke zdrojům příjmů v polním hospodářství. průmyslu, obchodu a v různých úřadech, do- stupných mu dle jeho vzdělání. 6. Ve vzhledě kulturním nutno hájiti právo na svobodu svědomí, právo, aby se ve chrámě mluvilo k lidu v jeho jazyku národním a aby aspoň literatura lidová a pěkná mohla se pěsto- vali v jazyku lidu. 7. Co do práv politických nutno přiznat každému příslušníku toho neb onoho slovanského
9 article
buky- národa rovnost před zákonem, právo k užívání svého národního jména, jazyka a písma v životě společenském, při hledání práva a spravedlnost v úřadech a soudech a povinnost úřadů soudů, aby vyřizovaly podání v jazyku strana celým národům pak náleží právo poměrného zastoupení v zastupitelských sborech. 8. Nelze upříti žádnému kulturnímu národu práva, domáhati se aspoň takové samostatnosti, aby o svých národních, kulturních a životných potřebách, jež zabezpečují jeho národní indivi- dualitu, mohl rozhodovati sám a nepodléhal nadvládě kmene cizího. Současně však snahy o společný postup zástupeů jednotlivých národů kdykoli běží o úpravu potřeb všem slovanským národům společných, mohou býti jen vítány
10 article
9. Proto všichni slovanšti národové jako příslušníci společného slovanského kmene jsou povinni podporovati každý krok, vedoucí k lep- šímu vzájemnému poznání a ke sblížení jedno- tlivých národů jak na poli jazykovém, tak ve vědě, v umění a zejmena na poli průmyslovém a obchodním. Proto bude vítáno, čerpá-li novi- nář zprávy o Slovanech přímo z listů slovan- ských, užívá-li slovanských jmen zeměpisných místo cizích, nahradí-li se v odborné termino- logii cizí slova zdomácnělými názvy slovanskými. pořádají-li se exkurse do slovanských zemí. volí-li se za cíl cestování a letních pobytů slo- vanské země a slovanská lázeňská místa, po řádají-li se společné schůze a sjezdy zástupeů různých povolání (jako: průmyslu, obchodu, literatury, vědy, spolků tělocvičných atd.), se- znamuje-li se jeden slovanský národ s hudbou jiného pomocí koncertů, s uměním pomocí vý- stav, s literaturou cestou překladů a divadelníeh představení, k nimž zvou se i slovanští umělci hlavně pak podporuje-li se slovanský průmysl a obchod pořádáním výstav a dává-li se př objednávkách přednost výrobkům slovanských národů před výrobky cizími, když se jim vy- rovnají aneb je i předčí jakosti a lácí. Z téhož důvodu sluší doporučiti dobrovoln pěstování vědy také v jazyku jiného vyspělejšího slovanského národa, jako naopak nelze schvalo- vati zbytečné tříštění sil tvořením nových lite- rárních jazyků aspoň na poli vědeckém. Bylo by vítáno, kdyby na slovanských středních školách zaveden byl některý z hlavních cizích slovan ských jazyků jako předmět vyučování, neb aspon srovnávaci mluvnice hlavních slovanských ja zyků, jíž by se usnadnilo soukromé učení těmto jazykům; na všechen způsob nutno se domá- hati, aby každý vzdělaný Slovan znal aspoň obě slovanské azbuky.
11 article
10. Ač ve sporech politických nemůže s novináři brániti, aby je posuzoval dle svého poli- tického stanoviska, nicméně při vnitřních sporech toho či onoho slovanského národa bude vždy výhodnější do sporů takových nezasahovati kri ticky, nýbrž prostě je zaznamenávati, poněvadž kritikou se spory spíše jitří než tluml. To jsou některé zásady, většinou samo srozumitelně, téměř axiomatické, které se pohy- bují vesměs na půdě možnosti a k jichž pro vedení mezi slovanskými novináři netřeba i za nynějších rozháraných mezislovanských poměrů a neblahých poměrů politických ničeho jiného. než dobré vůle. Projeviti pak tuto dobrou vůli jest povinnosti slovanského novináře, má li vy- plniti čestný úkol společností mu svěřený, býti totiž hlasatelem pokroku, obhájcem svobody a samostatnosti svého národa a při tom rovnatelem cest, vedoucích ke sbližení všeho světa slovan- ského. (Hlučný souhlas a potlesk.) Z Plzně, 1. června. (C.-B.) Na holdo- vací telegram sjezdu slovanských žurnalistů došla tato odpověď ze Schönbrunnu: Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo děkuje nejmilostivěj za holdovací projev, jenž mu jménem pátého sjezdu slovanských žurnalistů v Plzni shromáž děného byl učiněn. Z nejvyššího rozkazu dr Lewicki, dvorní sekretář.
Lewický Plzeň Schönbrunn
12 title
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. června.
Praha
13 article Protirakouské demonstrace v Italii.
Protirakouské demonstrace v Italii. Ve Vídni dobře postihují, že nejprudší ag taci proti Rakousku provádějí právě časopisy, jež věrně slouží Zanardellovi a jeho vládě, jako na př. »Capitan Fracassa«, který. jak jsme se posledně zmínili, káral v sobotu zejmena časopisy »Popolo Romano« a »Patria« za to, že »nenalezly soucitu s bratry, s nimiž se v Inšpruku hanebně zachází« a dušoval se, že celá Italie jest dnes na straně vlašských studujících v Rakousku. List tento přikazoval zároveň svému spojenci na Dunaji, že »musí se střežiti, aby vháněl italskou vládu a vládní její strany, jež se trojspolku zastávají, v nepře- konatelný odpor s pocity národa.« Toto jednán italského officiosního tisku způsobilo, jak ozna- mují »Můnch. N. Nachrichten«, ve vídeňskýeh vládních kruzích trapný dojem, který jest prý sdílen i na místech rozhodujících. Jelikož Italie docházejí zprávy o dalších protirakou- ských projevech a jest známo, že v osmi mě- stech italských spáleny byly rakouské prapory nespokojí se ve Vídni dle tvrzení zmíněného listu ministrem zahraničních záležitostí italských Morinem rakouskému vyslanci u Quirinal vysloveným politováním nad událostmi posled ních dnů v Italii a Rakousko zakročí prý přím u italské vlády, by proti nynějším demonstra- cím v zemi rázněji zakročila.
Capitan Fracassa N Nachrichten Morin Vídeň Rakousko Dunaj Popolo Romana Patria Italia
14 article
Událostmi v Italii zabývá se v úvodním článku také »Fremdenblatt«, hlasatel ministerstva zahraničních záležitosti ve Vídni, v němž praví Po nějakou již dobu počínají si v Italii irre dentisté opět čileji. Četli jsme o schůzích stu- dentstva, na kterých za účasti professorů mlu vilo se prudce o potlačování Italů v Rakousku o spalování černožlutých praporů, o demonstra cích před rakousko-uherskými konsuláty. Zprávy ty došly z Benátek, Milána, Pavie, Paduy, Bo- loně, Florencie, Říma, Neapole a Palerma. Naslo by se sotva ještě větší italské město, v němž by se v posledních dnech nebyly odehrály po dobné scény za provolávání »slávy« a »hanby« Projevy tyto řídí studentstvo a lid jde s ním Vlasť hali se ve smutek, čemuž dán důrazný projev zejmena v Benátkách tím, že po ulicíeh nosen zastřený italský prapor a že všude sly šeti bylo znovu staré hlasy po vydání Trentina, Terstu, Istrie a Dalmacie. List zmiňuje se o ochotě rakouské vlády zříditi vlašskou práv
Italos Trentin Vídeň Rakousko Benátky Milán Pavia Padua Bolona Florencie Řím Neapol Palermo Terst Istria Dalmacie
15 article
nickou akademii a dodává: Nehledí-li se k tomu. že bouřlivé žádosti universitní mládeže, vedené známými irredentisty, za odstoupení několika rakouských provincií (!) byly by špatným pro- středkem pro náladu ke zřízení italské školy. jest uvedenými událostmi již dokázáno, že zá minka k nim odpadla dříve, nežli zahájeny. Irredentistická strana vzchopila se však již dříve — v březnu — k novému životu a inšpru- cké události byly jí jen vítanou hořlavou látkou pro oheň, který již roznitila. »Avšak existence spolků — končí článek hlasatele hr. Goluchow- ského — které otevřeně hlásají odtržení cizího území, veřejné projednávání otázky úpravy hranie může v lidu probuditi nebezpečné chtíče. Dů- sledky toho na smýšlení v Rakousko-Uhersku by se zajisté dostavily. Je-li samo sebou hrubým zlořádem, hlásati anekční plány vůči státu, s nímž se žije v míru, stává se věc přímo groteskní, jedná-li se při tom o spojence. Sotva se kdy přihodilo, aby se v jedné ze dvou říší, kterés spolčily k ochraně svého území proti zevnějším útokům, hlásal výpad na území druhého jako článek národní víry. Půjdou-li věci takto dále nastane protivný proud i u našich národů a naš vládě i při dobré vůli bude těžko, aby při úpravě otázek mezi námi a Italii projevila takovou ochotu, jaká byla by možnou za normálních po- měrů.
Rakousko Uhersko
16 article
Návštěva presidenta Loubela u papeže. Po návštěvě italského krále Viktor Emanuela v Paříži oplatí mu ji presiden Loubet v Římě. Jelikož cesta presidenta francouzské republiky do hlavního města Italie stane se jistě skutkem, přetřásá se již nyní živě také otázka návštěvy presidenta Loubeta u pa- peže, která při nynějším napjetí mezi fran- couzskou vládou a Vatikánem není bez zajíma- vosti. Ve Francii jest dobře známo, že president Loubet má s papežem přímé styky a proto ne překvapuje, že trvá nezvratně na tom, by došlo k návštěvě ve Vatikánu. Papež teprve před ne- dávnem zaslal choti presidentově nádherný dra- hocenný věnec v podobě růží. Poukazuje s také, že Loubet odepřel podepsati dekret o jme- nování biskupů, řka, že bez dorozumění s pa- pežskou stolicí není to možno. Za těchto po- měrů jest takřka jisto, že president Loubetza svého pobytu v Římě zavítá také do Vatikánu. čímž berlínské naděje na protektorát nad kře- sťany na Východě valně ovšem poblednou.
Loubel Viktor Emanuel Loubet Paříž Řím Vatikán Francie Italia
17 article
Z francouzského života politického. (Rozmluva s Paulem Deschanelem.) Jako při každé své návštěvě v Paříži o čtyř let, tak i letos dostalo se mi cti sejíti se s poslancem a členem akademie Paulem De- schanelem, s bývalým předsedou sněmovny jenž patří mezi ty vzácné muže politické, kteř imponují svým duchem, svou výmluvností svou povahou. Kdyby tyto vlastnosti rozhodo valy, podporovány jsouce populárnosti a osobní soudnosti mladého politika, stál by jistě De- schanel v čele republiky francouzské. Ale na- staly od náhlé smrti Felixe Faura takové okol nosti a převraty, že Deschanel zatím musí vy čkávati příležitosti, kdy rozhodujícím způsobem zasáhne do osudů své vlasti a do dějin polit- ekých. Je povolán k velkým činům. Deschanel byl vždy obdivován a zbožňo ván, jako podceňován. Vytýkali mu jeho mlád a eleganci, Mlád byl velice, když 22letý hlási se u ministra de Marcěra k politické působ »Mladíku, vždyť jste ještě učiněný holo brádek !« zvolal udivený ministr.
Deschanel schanel Faur Paříž
18 article
»V měm stáří byl William Pitt chefem strany ... ministrem... ostatně počkejte.« Za čtrnáct dní se Deschanel zase přihlási a hrdě ukázal na nakroucené chloupky na ho řejším rtu, nepatrné počátky to jeho nynějšíh koketního kníru. Pan de Marcěre se dal do smíchu a poslal podnikavého mladika jako pod prefekta do departementu Eure-et Loir. Bývalý ministr, starý senátor, jenž mi při pomíná hlavu ironického filosofa Renana, je as spokojen se svým vychovancem. Eleganci nechtějí odpustit Des chanelov vlasatí tribunové s rudými, vlajícími kravatami Švihácké vesty Robespierra, jejich boha, nejsou ničím u porovnání s umírněnou uhlazeností De schanelovou, s jeho rukavičkama a redingoty Mladý sociálně demokratický žurnalista pa řížský, spolupracovník Jaurésův vyslovil se velm opovržlivě, když jsem před ním pronesl jméno Deschanelovo.
Pitt Marcěre Renan Robespierre schanelová Jaurésův Eureet Loira
19 article
»Jaká to prázdná hlava !« »Proč tak soudíte?« »Co pak nevite, že si emailuje pleť jako herečka?« I kdyby to byla pravda — ostatně totéž tvrdí o morfinistovi Waldeck-Rousseauovi, nebyla by tím asi zmenšena intelligence a talent mladého politika. Ať již se mluví o Deschanelovi cokoliv jisto je, že je politikem superiorním, řečníkem úchvatným a spisovatelem uhlazeného stylu, jas ného úsudku. Ve své velké řeči, pronesené ve sněmovně dne 19. ledna, vyslovil Deschanel ve své mo hutné a důrazné polemice s Jaurésem opět my- šlénky rozvážného, pokrokového republikanismu a upřímného vlastenectví, jež nepřestal zastávati Deschanel je odpůrcem klerikalismu, každého klerikalismu, ať je katolický, židovský, prote stantský, jeho moderní liberalismus je stejně obrácen proti reakci jako proti revoluci. »Kéž široké a bratrské dohodnutí mezi re publikány, kteří chtějí politiku reforem a po kroku, kteří nechtějí ani agitace klerikální an agitace revoluční, vrátí francouzské politice hlavní vlastnost genia naší raey: jasnost.« Tě mito slovy významně zakončil svou řeč z 19 Deschanel byl mi vždy nanejvýše sympa tickým pro svou neodvislost. Šel se svou stra- nou, šel v čele strany, ostal věrným principům svého prvního vystoupení politického, ale nikdy nebyl zatvrzelým přívržencem, sektářem, dogma- tikem a každý, kdo poznal život veřejný, kdo byl stržen do bojů polemických, vycítil hlubokou pravdu krásných slov Florentiňana, jež Deschane citoval ve své řeči při vstupu do Akademie »Ten, jenž je Wolfy pokládán za Ghibelina
Rousseau Deschanel Wolf Waldeck
21 article
ledna. Ghibeliny za Welfa, ten má pravdu.« (»Guatre ans de Présidence« 1898—1902 str. 83.) Navštívil jsem Paul Deschanela v jeho bytě na nábřeží d'Orsay. Vyměnil svůj presidentsk palác vedle sněmovny za skromnější, ale svrcho- vaně elegantní a útulný byt, z jehož oken jes nádherná vyhlídka na břehy Seiny a Paříž. Jasně bílé a žluté jsou salony bytu, jehož chic a umělecký vkus jsem letmo ocenil a celá bílá, prostá, smavá je pracovna Deschanelova, plná knih, papírů a novin, ozdobená jen poprsím Emila Deschanela, otce politikowa, stařičkého professora literatury na universitě pařížské a ně kolika obrazy. Paul Deschanel přivítal mne se svou ob vyklou prostou, nesfektovanou roztomilostí. Přiše jsem krátce po 10. hodině ranní a když jsem odcházel, s úžasem jsem shledal, že je skor poledne. V okouzlující milé společnosti ducha plného toho muže uplynula ta značná chvíle jako pět minut. Vyřídil jsem panu Deschanelovi několik vzkazů a poněkud skepticky jsem vyslechl jeho nový slib, že si zajede do Čech. Teď prý t bude snadnější, je volný, samostatný, bez ob- tíží a zodpovědnosti úřadu presidenta sněmovny Bylo by to ovšem znamenité, kdyby chtěl se přesvědčit o našich poměrech národních, poli tických a kulturních. Podle toho, jak je obe- známen s našimi záležitostmi, je patrno, žeje dobře informován a že je dobře připraven, aby i jemu byla cesta česká k velkému pro- spěchu. Bylo přirozeno, že jsme začli mluvit velké řeči z 19. ledna. Paul Deschanel byl potěšen, že v českém tisku jeho řeč našla ohlasu a porozumění. »Řekl jsem«, pravil De- schanel s úsměvem a letos skoro totéž co jsem pronesl r. 1878 v Dreux. Přesvědčím vás.
Welf jít Présidence Deschanel Deschanelův Seina Paříž Čechy Dreux d ' Orsay
22 article
Obrátil se na křesle, sáhl do knihovny vyňal svazek svých řečí »Questions actuelles« (J. Helzel Co. 1891), kde vedle prvních par lamentních řečí jeho jsou též různé jeho pro- slovy z doby jeho prefektorské působnosti. A okázal mi řeč, kterou pronesl 16. ledna 1878 jako mladistvý podprefekt, z té doby, kdy štihlý mladík s jinošským knírkem vzbudil ko- mické udivení ministra de Marcěra, kdy v sa- loně pařížském učinil jakýsi chvilkový dojem na těkavou mysl rozkošné Marie Baškirčevové jejíž memoiry a dopisy musí zbožňovati každý Tehdy Deschanel po krisi 16. května, kdy vláda republiky byla definitivně zajištěna, kdy Dufaure byl předsedou ministerstva a de Mar- cěre ministrem vnitra, prohlásil, že »chce hájiti vážnost institucí republikánských, jež jsou ovládány duchem pevným a mírným a jež zna menají vládu uklidnění a oprav. Mír je progra mem republiky.« Mladistvý podprefekt hlásal tytéž zásady politiky republikánské, národní, liberální, politiky vlastenecké a jasně, které nyní jako muž vě hlasný a vlivuplný hájí ve sněmovně. V otázkách zahraniční politiky sledoval Deschanel již před 20 léty nynější své ideje Ve své výtečné knize »Les Orateurs et Hommes d'état« již r. 1883 radil k větší pozornosti horlivějšímu studiu zahraniční politiky, již tehdy vyslovil důležitost rakouské otázky pro Franei a chtěl, aby Francie posilnila se alliancem proti Německu a pravil, že by bylo nejlépe kdyby Francie šla s Ruskem.
Marcěra Baškirčevová jít Mara Francie Německo Rusko Helzel Company Les Orateurs et Homme d ' état
23 article
»Ve své řeči v Akademii jste velmi určitě vyjádřil program své politiky zahraniční, pan presidente a víte, s jakou radostí jsme přijal váš výrok o přátelství francouzsko-slovanském.« »Stal jsem se v akademii nástupcem Her véa,« odpověděl Deschanel, »onoho žurnalisty a politika, který mnoho nového přinesl do stu dia zahraniční politiky a který pravil, že Fran cie musí být rozhodčím v zápasu Slovanů a Germánů a že na Dunaji může vybojovat zpět Rýn . . .« Paul Deschanel je nepřítelem protianglické politiky nacionalistů. »Budeme-li štvát proti Anglii, vrhnem jido náruče Německa a tím jen budeme ohroženi.« O vnitřní situaci ve Franeii mluvil Descha nel velmi pessimisticky. Tato vážná doba, pln zmatků a nejasností, nepřinese Franeii nic do brého a nutno být připravenu na nejhorší. Deschanel neslibuje si brzký obrat k lep »Radikální soeialisté, kteří mají velkou váhu ve sněmovně, budou vždy podporovati Jaurěsa. Přijdou s vůdcem kollektivistů prot mně. My pak, republikáni progressisté mámez zády výstřední strany, dobrodružnou politiku na cionalistů a rejdy klerikální.« Deschanel velmi ostře posuzoval konserva tivce a klerikály.
Deschanel Fran Germán Dunaj Rýn Anglie Německo Slovan
24 article
»Ti zavinili nejvíce nynější zmatky! T nejsou strany umírněnosti, ale strany revoluční duch převratu a nikoliv duch konservativní ovládá naše bonapartisty a klerikály. Bylo to šílen- ství, co provozovali, a zejmena jejich demon- strace proti Loubetovi, zvolenému za president republiky ! Tím jen skonsolidovali nynější »blok« a přivedla k vládě výstřední strany z Kujovy levice. Déroulěde je počestný a statečný muž ale jeho výstup s generálem Rogetem, jeja chtěl vésti do paláce Elysejského, byl neblahý neopatrný a »bláznivý«. Paul Deschanel pravil dále, že osudnou byla náhlá smrt Felixe Faura. Osudnou byla pro budoucnost Deschanela, tehdejšího presi denta sněmovny . .. A Deschanel zmínil se o náhodě, jež po ložila do rukou Rooseveltových vládu Spojenýel států. Kdyby nebyl jeho předchůdce zabit nikdy by se nebyl stal Roosevelt chefem vlády Politikové a finančníci zvolili jej za místopresi- denta republiky, aby jej odstranili s nejvyššíh místa, kde by jim byl nepohodlný, poněvadž je příliš samostatný a energický, muž vlastní iniciativy. Daschanel mluvil o Rooseveltovi velkou srdečností. Zmínil jsem se o bývalém presidentu sně- movny, že hodlám vydati v českém překlade výbor z jeho řečí a essayí politických a lite- rárních. Pro nás by to byla ovšem publikaee nanejvýše zajímavá, důležitá a poučná. Paui Deseiranel jevil upřímné potěšení a ovšem dal mi s největší ochotou povolení ku překladu všech svých knih, neboť porozuměním jeho ideí, šířením jeho názorů dáme mu nejlepším způsobem na jevo své vděčné sympatie. Václav Hla dík šímu.
Roget Elysejský Deschanel Faur Rooseveltův Spojenýel stát Roosevelt Hla Kujův dento sněmovna
25 article
Komise pro opravu Karlova Týna zasedala dne 28. května t. r. za předsednictví místo- držitele. Při zahájení tohoto zasedání místodržitel členu komise V. V. Tomkovi za vřelého souhlasu komise blahopřál k jeho 85letým narozeninám. Místodržitelský rada Spora podal zprávu o pro- vedení usnesení komise. Náklad na dokončení opravy Karlova Týna jest zemí a státem úplně zabezpečen Přípravné práce, konané ve příčině objasnění a upra- vení právních poměrů Karlova Týna jsou vykonány a bude vymožen zvláštní doklad v zemských deskách. Prof. Zítek podával zprávu užšího odboru o z- řízení musea karolínského na Karlové Týně. Při z- kládání tohoto musea má býti položeno za základ zobrazení celého kulturního období Lucemburků 1310 až 1419; tolo museum má vedle úkolu všeobecně vzdělávacího sebrati pokud lze veškerý materiál ku histor i umění, kultury této doby. Především uloženy budou v museu listiny, spisy, knihy, umělecké už památky z té doby. Základem sbírek budou památky na Karlově Týně zachované. Dle předloženého pro- gramu mají býti na Karlově Týně také snešeny od- litky všech z lucemburské doby zachovaných skul ptur. plány a modely význačných staveb, jakož i jich re- slaurování aj.
V V Tomek profesor Zítek Karel Týna Lucemburk Karlov Týn
26 article
Podrobný soupis památností, jež by měly býti do tohoto musea snešeny, má vypracovati užší výbor Historický maleriál má býti bez prodlení sbírán. Užší výbor navrhl, aby k provádění těchto při- pravných prací byl povolán zvláštní odborný znale a aby také na u ražení nákladů, spojených s opa- třováním předmětů pro sbírky musea byl opatřen náležitý úvěr. Náklady tyto jsou rozpočteny na Iu let sumou 40.000 K a mají býti uhraženy z polovic zemí, z polovice státem. Úžší výbor také navrhl, aby na Karlův Týn byly přeneseny také předměty z něho odvežené, jako lože Karlovo, jež jest v Laxenburku a j. Důvody tyto byly po delší debatě, již se zúčast- nili přís. zem. výb. Adámek a Eppinger, schváleny Prof. Zítek podal zprávu o postupu prací lučeb- níků, týkajících se napravení nesprávného restauro- vání některých fresk, jakož i o inventarisování pa- mátek karlo-týnských.
Karlův Adámek Eppinger Zítek Karlův Týn
27 article
Delší rokování bylo o dalším postupu restaurně ních prací na Kariově Týně, zvláště pak v křížové kapli. Většina užšího výboru navrhla, aby bylo ob novování tabulových maleb a vyplnění oken polo- drahokamennou mosaikou v kapli sv. Kříže dle dří vějších usnesení komise dokončeno. Návrh tento pod- porovali přís. z. v. Adámek, rektor Koula a prol. Schulz, prof. Pirner zaujal stanovisto odlišné. Návrh užšího komitětu byl schválen. Také opatření, učiněná ve příčině vyhledánl jedné tabulové malby, jež byla již v XVII. stol.z Křížové kaple odcizena, bylo schváleno. Po návrhu užšího komitétu bude starožitná lampn v Křižové kapli dle nalezených zbytků obnovena. Užši výbor podal zprávu o vyjednávání vyzdo- beuí rytířské síně mistrem Alešem. Usnesení odro- čeno, protože dříve musí býti definitivně rozhodnuto o upravení musea a postaráno o uhražení náklad s touto výzdobou spojeného. Místodrž. rada Spor podal zprávu o opatřeních, jež byla provedena na Karlově Týně ve příčině bez- pečnosti proti požáru, jakož i o vyjednávání, jež bylo ve příčině vodovodu na Karlův Týn a zřízení telegrafního a telefonového spojení hradní správys telegrafní stanicí budňanskou provedeno. Poněvadž by byl na Karlově Týně při požáru velký nedostatek vody, bude zřízen nový vodovod. Telegrafní a telefonní spojení bude provedeno zvláště proto, aby mohli býti o nebezpečí požáru rychle zpravováni budňanští a jiní hasiči.
Kariův Kříž Adámek Koula Schulz profesor Pirner Aleš Karlov Týn Karlův Týn
28 article Využitkování vodní sily na uplavněném „Středním Labí“
Využitkování vodní sily na uplavněném „Středním Labí“ Odborníci se při posledních kongresech pro plavbu vyjádřili, že jest nezbytné pomýšleti u kanalisovaných řek na vyuzitkování vodní síly, kteréž v ohledu tech- nickém nepodléhá obtížím Ve veřejnosti byla otázka tato již dostatečně osvě. tlena a mnohými provedenými neb projektovanými příklady doložena. Současně jest zkušenostmi naj- ných řekách získanými potvrzeno, že po ukončeném splavnění jest jen s velkým nákladem, ba někdy i ne- možno vsunovati nová zařízení a stavby za účelem využití vodní síly. Z důvodu toho jest třeba již nyní věnovati otázce této na Středním Labi největší pěči, neboť s pracemi uplavňovacími má se již roku 1904 započíti.
29 article
Na celé trati Středního Labe nedá se ovšem vodní síla získati jediným šablonovitým způsobem; volba systému a konstrukce pro rationální využití vodní síly záviseti bude od místních poměrů a od toho, kde kdo bude konsumentem. Musí býti tudíž přední úlohou aby pro novou vodní sílu získáni byli odběratelá s udáním množství žádaně síly Co se týče rentability dlužno uvážiti, že se tato musí v každém případu zvláště vyšetřovati a že nelze ani na téže řece z výnosnosti jednoho místa souditi na druhé, tím méně lze použiti podobných případů z řeky jiné Nejde také o to, aby se rentabilita celé kanali- sace pomocí zařízení na využitkování vodní síly zvý- šila, nýbrž hledí se tím docíliti podmínek, aby se zá- vody průmyslové mohly rozšířiti nebo nově vznik- nouli a pokud se zemědělství týká, by toto v nejširší míře nabylo levné motorické sily elektrické k rozlič- ným výkonům strojů hospodářských jako náhradu z posavad užívanou sílu parní a potažní, jakož i ke hnaní čerpadel ke zdvihu vody za účelem zavlažování luk a t.d Srovnáním stavebního nákladu na zařízeni vodní s reservní parní neb jinou silou s nákladem na zařízení pouze těchto, jakož i porovnáním výloh výrobních obou způsobů nabylo se přesvědčení, že je využitkování vodní sily schopno rentability i konku- rování a že je síla ta laciná.
30 article
Silou elektrickou dá se mechanická práce vodní síly přenášeti beze ztrát dle dobrozdání kruhů tech- nických při Středním Labi na vzdálenost 20 klm., čímz odpadá námitka, že lze vodní síly použili jen na vý- robním místě samém Silou elektrickou byla otázka využití vodní síly uvedena do popředí a postavena při kanalisování řek vedle podmínky účelné plavby i podmínke na využil- kování vodní síly. Na Labi jsou u každého pevného jezu buď mlýny niebo průmyslové závody, které vodní silou pracují vzdor tomu, že je velikost její odvislá od stavu vody a v době velkých vod je výroba zastavena a za nízkých stavů obmezena Celkem se nyní využitkuje vodní síly z Hradce Králové do Mělníka ve množství 3000 koňských si as za 5 mill. korun. O část tohoto obnosu by bylo Polabí ochuzeno, nebude-li u kanalisovaného Labe postaráno o využitkování vodní síly. Odběratelem této budou, jak doufáme, nejen zá- vedy u nynějších pevných jezů ležicí, nýbrž i blízká města a obce, ve kterých by vodní síla v elektrickou proměněná našla plného odbytu, zejmena u malo- průmyslu i malorolníků, kteří nemohou pracovati parn silou, jelikož tato v malém množství vyrobená jes nepoměrně drahou.
Hradec Králové Mělník Polabí
31 article
Místa, do kterých dle kanalisačního projektu maj býti pohyblivé jezy na Labi umístěny a kde by se tudíž mohlo pomýšleti na využitkování vodní síly s elektrickými centrálami po případě po celý rok dnem i nocí do vzdálenosti 20 km., jsou následující: Hirade Králové, Opatovice, Bukovina, Něměice, Pardubice Srnojedy, Přelouč, Selmice, Labská Týnice, Velelov Oseček, Poděbrady, Kovanice, Nymburk, Drahelice Ostrá, Lysá n. L., Čelakovice, Brandýs, Kostelee Lobkovice, Obříství a Mělník. Tak jako každý nový prostředek dopravní, ať jest to již dráha neb silnice, tak i laké úprava a kanali- sace Středního Labe přispěje značně k rozkvětu všech kategorií národohospodářských celé oblasti středo- labské a bude-li záhy pamalováno na využití vodních sil, tu dostane se jak průmyslu tak zemědělství i levn síly pracovní a bude vzpružinou k utvoření nových odvětví průmyslových, zajišťujíc jim veškeré podmínky životní. Středolabský komitét pevně očekává, že se uplav- něním Labe a rationálním využitkováním vodní síly upczorní na bohatství, které příroda Polabí dala, že se poznají nové prameny blahobytu, které v zemi dří- mají a dokáže se, že je Polabí bohatší než same o sobě mysli.
Kovanic Kostelee Lobkovic Hirade Králové Opatovice Bukovina Něměice Pardubice Srnojedy Přelouč Selmice Labská Týnice Poděbrady Nymburk Drahelice Lysá Čelakovice Brandýs Obříství Mělník Polabí Velelov Oseček nění Labe km