2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. června 1903.
5
article
padočeská akad. mládež pokroková v Praze, Jos.
J. Toužimský z Kr. Vinohradů, J. Tomš z Chru-
dimi, red. „Klatovských Listů“ z Klatov, red.
Vachek z Č. Budějovic, red. Subotič ze Zadru
v Dalmacii, župan Ivan Hribar v Lublani („Zá-
stupeům veřejného mínění, pionýrům osvěty
zápasníkům za práva a svobodu slovanských ná-
rodů hromové Na zdar! Ať vaše práce ve stavov-
ském i národním směru nese nejlepší ovoce“)
Sjezd národně socialistických odborových orga-
nisací dělnických z Č. Budějovic, Paliňski, red.
„Lecha“ v Hnězdnu, Bobelák, Kolbuszowski
Tetmayer ve Lvově, Babič Gjalski z Vel. Trgo-
viště, red. „Pokroku“ v Brně, Monezalowskij z
Lvova, dr. J. Herold z Král. Vinohradů („Přeji
sjezdu a utužené slovanské solidaritě největšího
zdaru“), red. „Glosu Naroda“ v Krakově, dr
M. Derenein z Lublaně.
Předseda dr. Mazzura sděluje, že na
včerejší holdovací telegram došla následujíeí
telegrafická odpověď ze Schönbrunnu: J. cís.a
král. Ap. Vel. děkuje nejmilostivěji za hold, pro
jevený za příčinou 5. sjezdu slovanských novi
nářů v Plzni shromážděnými slovanskými novi
náři. Z nejv. rozkazu dr. Lewieki, dvor. sekretář
kabinetní kanceláře.
Na to p. dr. Ant. Beaupré podával zprávu
o novém tiskovém zákoně.
Předesílá, že je vlastně těžko referovati o
ničem, neboť původní vládní návrh už neexi-
stuje, byl změněn užším výborem sněmovním
a bude měněn ještě. Přes to však máme právo, vy-
jádřiti už nyní své minění o věci pro novináře
tak důležité, žádati, aby nový tiskový zákon byl
upraven dle našich potřeb a zkoušeti jeho prak
tičnost a účinnost. Původní návrh byl sestaven
tak, aby se zdál liberálním, ale při tom spouta
tisk ještě více, než starý zákon. Do podrobnost
nového tiskového zákona referent se pouštěti ne-
míní a dotýká se jen hlavních bodů a odůvod-
ňuje návrhy, obsažené v následující
J Toužimský
Kristus . vinohrad
Vachek
Subotič
Hribar
Lech
Babič Gjalský
doktor
Král
M Derenein
Mazzura
Lewieki
Antonín
Praha
Chr
Klatovy
Č . Budějovice
Dalmacie
Lublaň
Paliňski
Hnězdno
Bobelák
Lvov
Vela
Brno
Krakov
Plzeň
Jos
Kolbuszowski Tetmayer
Monezalowskij
7
article
1. Sjezd prohlašuje, že reforma platného nyn
v Rakousku tiskového zákona, který nevyhovuje
rozvoji a právním poměrům tisku a poutá velikou
měrou jeho nezávislost, jest nutná, i projevuje po-
litování za příčinou odkladu, s jakým se v par-
lamentě setkává schválení nového tiskového zá-
kona.
2. Sjezd prohlašuje, že pouliční prodej perio-
dických tiskopisů (kolportáž) má býti dovolen
zvláštní novelou v tom případě, kdyby reforma ce-
lého tiskového zákona nemohla býti provedena v
nynějším zasedání řišské rady.
3. Sjezd prohlašuje se pro bezpodmínečné zru-
šení objeklivního řízení a konfiskací v jakékoli
formě vyjma neslušně illustrace a zjevné vyzývání
ke vzpouře a taktéž pro přesné vymezení práva
časopisů k náhradě za neoprávněné konfiskace.
4. Sjez prohlašuje se v zásadě pro zachování
kompetence porotních soudů v olázkách tiskových
deliktů; kdyby však tato zásada se nedala zacho-
vati v celém rozsahu, sjezd žádá, aby kompetence
porotních soudů byla zachována při sporech, týka-
jících se osobní urážky úřadníků státních, spáchané
tiskem.
5. Sjezd žádí, aby předpisy o opravách byly
formulovány tak, aby redakce periodických tisko-
pisů byly dostatečně chráněny před nepravdivými
nebo fantastickými opravami
6. Sjezd vyjadřuje přání, aby tiskový zákon
hájil periodické tiskopisy jako takové před uráž-
kami.
Rakousko
8
article
7. Sjezd vyjadřuje přání, aby tiskový zákon
umožnil sestavení smírčích soudů pro tisk každého
jazyka, kteréžlo soudy by urovnávaly spory mezi
vydavateli i hlavními redaktory s jedné a spolu-
pracovníky i korrespondenty s druhé strany, vzniklé
z jich vzájemného poměru.
V zahájené debatě ujal se slova posl. pan
Merunovič. Sděluje, že sněmovní výbor souhlast
s většinou názorů, referentem pronesených.
Z toho soudí, že zákon bude v té formě přijat
také sněmovnou. Je proti § 2. resoluce, poně-
vadž by její provedení mohlo zdržetí uzákoněn
celé reformy. Z téhož důvodu navrhuje, aby se
v 88 6. a 7. resoluce vypustila slova, že na-
vržená tam opatření mají se státi prostřednictvím
nového tiskového zákona. Mimo to navrhuje, aby
se v § 5 resoluce připojilo, že porotním soudům
mají být ponechány také tiskové urážky úřadník
autonomních.
Merunovič
9
article
Poslanec a red. „Národních Listů“ p. dr
Ryba, jako člen subkomitétu tiskového výboru
poslanecké sněmovny pravil, že nemusí vyličo-
vati jednání tohoto subkomitétu, jež zajisté každ
sledoval. Obmezí se proto jen na některé cha-
Nedaleko známá »bilarda«. První billard
dopravený do domu, dal mu i jméno. Je to bý
valé sídlo knížecí, dnes v ministerské kanceláře
přeměněné. Dole je gymnasium. Hoši vcházejí do
gymnasia nejen brankou, ale přes zeď. Hnedle
jsme obklopeni. Ochotně nám vykládají, třídy
ukazují (nebylo ještě 9 hodin); malá improvi-
sovaná zkouška dokazuje, že čilí Černohorečkové
jsou v latině dobře honěni.
Naproti knížecímu zámku jsou domky mi-
nistrů, dům prince Mirka, prince Petra Kara
dordéviče. Opodál výstavný palác prince-násled-
níka Daniela. Navštivíme tržiště i ústav královny
italské Jeleny: jakýsi výrobní spolek zdejši.
V předsini visí řada červených, zlatem vyšíva-
ných čapek černohorských. Sluší dobře nejen
mužům, ale i ženám. Dále prohližíme Zetský
dům, v němž umístěno divadlo, čítárna i zají
mavé museum. Tu soustřeďuje se duševní život
cetyňský i ušlechtilá zábava. Býrají představení
jen ne dlouhou dobu, v zimě. Nejnádhernější bu-
dovy na Cetyní mají vyslanectva rakouskéa
ruské. Ostatní státy vystupují skromněji.
Dole
Mirek
Petro
Daniel
Jelen
poslanecký sněmovna
ústav královna
10
article
Po širokém prostranství kolem stromu, na
němž věšení bývali Turci, bližíme se ke kasár-
nám. Jsou pro stálou posádku 500—600 mužů.
Na Černé Hoře co muž, to voják, ale ke dvou-
městčnímu evíčení povoláváno na Cetyň vždy
kolem 500 mužů. Zajímavá prohlídka ! Hoši jak
topoly, vše plno vědomi, zdravé kázně. Důstoj-
níci hovoří s námi francouzsky a rusky. I do
kuchyně nás vedou.
— Jak velká je denní porce vojáka ? D-
stojník nechápe otázku. Opakujeme.
— Co kdo sní — odpovidá prostě — ne-
odměřujeme. Každý dle svého žaludku . ..
Na poště kupujeme známky, pohlednice.
Dešť neustává. Slibovaný pestrý život pouličn
je deštěm zmařen. Trousíme se po městě, ku-
pujíce památky. Největší oblibě těší se výšivky
a tabák. Na odpoledne projektovaný výlet do
Rěky Crnojevičevy odpadá. Domorodci nám
tvrdí, že dešť potrvá několik dní. Po dlouhé
debatě rozhodujeme se tuze neradi pro zpá
tečnou cestu.
Ostatní společnost projevuje týž úmysl.
Venku se vzmáhá vichřice a v prostřed dejeuner
i blesky a hromy přičiňují k náladě. P'išeme
Turek
11
article
rakteristické známky této debaty a na to, jaké na-
děje mohou mit žurnalisté z jednání plena. O ti-
skové reformě doposud vykonal svou povinnost
pouze subkomitěl, pak přijde do tiskového vý-
beru a odtud do plena sněmovny. Od tohoto ne-
mějte žádné naděje, ze sněmovny nepřijde návrh
zlepšený, nýbrž spíše zhoršený. Už v první
etapě, v subkomitému, je zhoršení vládní před-
lohy. Pánové v subkomitétu měli stanovisko —
nechci řící nízké, ale šlechetné nebylo. Oni ne-
pochopili tu nezbytnost tisku ve státě, která mu
bez odporu náleží. Zástupcové vlády stáli na mo
dernějším stanovisku, než členové subkomitétu.
kromě žurnalistů. (Projevy nevole.) Komu z nich
někdy časopis šlápl na kuří oko, ten měl při
ležitost útočít na celý tisk. Největší chybou bylo
že o reformě rozhodovali laikové, kteří neznaji
techniku žurnalistickou a nevědí ani, jak se no-
viny dělají. Učinili někdy až směšné návrhy.
12
article
Ukázalo se při tom, že vydání jednotného zákona
pro všechny země jest naprosto nepraktické. C
je někde dobré, jinde nevyhovuje. Zákon tiskový
pro celé Rakousko není tak snadný. Prospěšněj-
ším by bylo, postaviti se na stanovisko autonomní
Zurnalisté zasluhují vděku od členů parlamentu
a každý doufal, že se pánové odvděčí. Ale zkla-
mali jsme se všichni velice. Když se jedná o zá-
konodárství jiných vrstev, svolává se anketa z
ankelou a z těch porad co vyjde, stává se pod-
kladem dalšího jednání. Nás se ale nikdo neptal.
Dr. Körber přišel, předlohu dal na stůl a tím
to bylo vyřízeno. Čtyři věci jsou v předloze důle
žité: volná kolportáž, řízení opravné, kompe
tence soudu při urážkách na cti a předběžné
policejní konfiskace. Pokud se týče volné kolpor
táže, mohu říci, že jsme se tomu ideálu poně
kud přiblížili. Také hrany předběžně konfiskaee
byly obroušeny, ač my jsme žádali úplně odstra-
nění její ze zákona. Přecházím k řízení oprav-
nému. Paragraf 19. zná každý z ulice. Přes nej-
větší přesvědčení, že jste napsali pravdu, musíte
uveřejnit, že jste napsali nepravdu. V tom vězít
největší nemravnost. Vláda to také hleděla od-
stranit zavedením důkazu pravdy. Jestli zůstane
při navrhované „reformě“, pak pokládám opravu
tiskového zákona za bezcennou. Důležito jest.
že přestupky urážky na eti mají být vyloučeny
z kompetence porot a mají být přikázány okres-
ním soudům. To je zjevná změna ústavy. V nor-
mální době snad by to šlo, ale v persekuci uvi-
díte, jak to bude dopadat. Nedej bůh, aby ty
časy nastaly, neboť potom bychom byli všichn
v chládku. (Veselost.) Jest naší povinností, aby
chom důrazně hájili důležitost instituce tisku.
doktor
Körber
bůh
Rakousko
oProspěšn
autonomní Zurnalista
13
article
Myslím, že navržená resoluce nestačí. Prohla-
šuji, že lépe je zůstati při starém, dosavadním,
než abychom se měli spokojit s předloženou
opravou. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Pan Kummer pravil, že neleká se perse-
kuce. Český tisk je jako ta hydra: když se jí
jedna hlava usekne, naroste jich hned několik
jiných.
Pan posl. dr. Baza dovozoval, že v posla-
necké sněmovně je o žurnalistice naprosto ne-
přátelské smýšlení. Celá řada vynikajících osoh
má jen noviném co děkovati za to, že se n
mista svá dostaly. V poslaneckých kruzích máte
mnoho nepřátel. Řečník doporučoval, aby byl
projevován odpor proti navrhované reformě ti-
skového zákona a sice důrazně. Pro resoluei
hlasovat nebude, poněvadž je příliš slabá.
Pan Smélski poznamenává, že debata příliš
odbočila. Účelem sjezdu jest, vyjádřiti pouze
své mlnění o návrhu nového tiskového zákona.
Resoluce Beaupréova je dobře sestavena a možno
pro ni hlasovali s dobrým svědomím.
Referent p. Beaupré v závěrečném slově
přiznává, že resoluce je mirná, neboť vyjadřuje
jen minimum toho, co si můžeme přáti. Vyslo-
vuje se proti návrhu Merunovičovu, aby se vy-
nechal § 2. resoluce, souhlasí však s jeho
opravami a dodalkem k posledním třem od
staveům.
Přikročeno k hlasování a resoluce sehvá-
lena většinou hlasů dle závěrečné úpravy r
ferentovy.
Další bod jednacího pořadu, otáz ku
slovníku slovanských jmén míst
nich rozvinul pan Hovorka z Prahy. Po vy-
ličení předběžných prací v tomlo směru sdělil
že pan red. Kummer vypracoval slovník po
Kummer
Baza
Smélski
Hovorka
Prohl
Praha
14
article
pohlednice. Jdeme do hotelové kavárny. Billar
je obsazen Maďary, tu tam mihne se zdejš
důstojník, vypije číšku kávy, vykouří papirosu
a zas jde. V »dučanech« je stejně mrtvo —
nikomu v lijáku nechce se ani z domu. Nelí-
tostné věru počasí . ..
V lijáku a bouři opouštíme milou resi-
denci Černě Hory. Asi za půl hodiny mimo
nadání dešť ustává a co více — slunéčko se
zjevuje ozařujíc s krajinou i sklíčené mysli.
Pozdravujeme s výšin naposled v dálce dole
ozářenou překrásně Cetyň. Brzo ztrácí se z
skalami. A zas po zatáčkách do závratně výše
přes hřeben. Za dne zeela jinak vypadá kraj,
jímž jsme jeli v tmavé, nevlídné noci.
Naši kočové znovu se spikli; kde jaký
»han«, zastavují. U krásné Maricy »na Čekani«
stavíme sami. Jedeme opravdovým kamenným
mořem. Široširý kraj, pustý kraj. Tu tam po
skalách žene hoch ovce, ženy nesou dřiví a za
pusto. Ostrým tempem sjíždíme s Gola Brda ko-
lem osamělých domků, ohražených políček.
V Něguších stavíme se zase na hodinu. Tentokrát
jsme v »hanu« sami. A zase vyjíždíme do výše
a opět velebné divadlo boky Kotorské s mořem
v dáli. Vyčasilo se docela. Je příjemný večer.
Maďar
Čekan
Gola Brda
krásný Maricy
15
article
Zapadající slunce nádherně hraje barvami po
nebetyčném horstvu. Sjíždíme dolů. Serpentina
za serpentinou. Ani je už nepočítáme. Dole pod
námi už hustá tma ..
U silničního domku příkročuje k námf-
nanční strážník.
— Hastu etwas? Hastu tabáke? ptá se
Odpovídáme srbsky.
A zase klusem dále dolů v levo, v pravo
Už se mihají světélka Kotoru.
Téměř dvě hodiny šlo to klusem od hře
benu. Po devátě večerní konečně dojeli jsme
brány městské.
Dál kočáry pro úzkost ulic kotorských ne-
smějí.
Nosiči zanesli zavazadla do hotelu a za
půl hodiny už připíjeli jsme si plzeňským pra
zdrojem po cestě, jež vzdor nepříznivé pohodě
zanechala v nás nezapomenutelné dojmy a vrouc
přání v lepší čas navštíviti znovu divukrásný
Jiří Ščerbinský.
slovanský krajl
etwas
Ščerbinský
Kotor
16
article
dobný, a že byl svěřen p. prof. Metelkovi
Ottově atlasu k revisi a doplnění. Řeč končil
touto resolucí:
»Pátý sjezd slovanských novinářů v Plzni
ukládá výboru Svazu, aby péčí svou vyda
red. J. Kummrem založený slovník slovan-
ských místních jmen se zvláštním zřetelem
ku praktické potřebě redakční. Slovník budíž
rozšířen a zredigován tak, aby stará jména
slovanská vešla opětně v užívání a nová s
nekomolila dle názvosloví německého. Aka
demie česká, polská a jihoslovanská požádány
buďtež o vydání tohoto díla.«
Zahájena debata. Pan Smólski oznamuje,
že si pro svou soukromou potřebu také pořídii
slovníček místních jmen slovanských, ale má
takovéto slovničky za nedostatečné, poněvadž
otázka správných, historických místních názvů
jest rázu čístě vědeckého a nejlépe by bylo,
aby tuto práci vykonaly slovanské akademie.
Pan dr. Vergun souhlasí s míněním Smol-
ského a navrhuje, aby o sestavení podrobného
slovníku místních jmen slovanských byly požá-
dány vedle akademii rakouských také slovanské
akademie zahraničné.
Pan Blažek míní, že tímto návrhem věc
odročila by se na 20 let a dovozuje, že je lepš
něco třeba nedostatečného ihned, než za inter
vence akademit za řadu let.
Pan red. Hrubý souhlasí s návrhem H
vorkovým i s dodatky Smólského i dra. Ver
guna, poněvadž jedno druhé nevylučuje. K tomu
však činí dodatečný návrh, aby výbor Svazu
požádal ministerium vnitra, aby v úřadníc
vyhláškách »Wiener Zeiťungu« při všech jme-
nech míst, která mají slovanská jména, vedle
německého bylo uvedeno také jméno slovanské
Při hlasování přijata resoluce p. Hovorkova
s dodatkem p. red. Hrubého. Návrh dra. Ver
guna zůsťal v menšině.
profesor
Metelka
Ottův
J Kummr
Aka
Smólski
doktor
Vergun
Blažek
Hrubá
Wiener
Hovorkův
Hrubý
Plzeň
Vera
17
article
Následoval referát pana O. A. Markova
o praktiekých potřebách haličsko ruského tisku
Referent, jehož zpráva členům sjezdu roz
dána byla tiskem, omezil se stručným vysvětle
ním svých názorů, obsažených v násleďujíe
resoluci:
Sjezd slovanských novinářů přikazuje vý
boru ústředního svazu, aby podnikl všech
možné kroky:
1. aby poštovné za periodické tiskopisy
sníženo bylo pro ty časopisy, které se vydá
vají jen v malých rozměrech a aby poštovné
stanovilo se poměrně dle váhy tiskopisu;
2. aby pro periodické tiskopisy snížen by
telegrafický a lelefonický poplatek;
3. aby mezí hlavními městy Haliče a Bu
koviny a hlavními městy jiných slovanských
zemí v Rakousku zavedeno bylo přímé že
lezniční a telefonní spojení;
4. aby správy železnic vydávaly zpravo-
dajům časopisů volné jízdní lístky, kdykoliv
tito zpravodajové prokážou, že cestují ve ve-
řejném zájmu časopisů.
Resoluce navržená se přijímá bez
debaty-
Dalším předmětem jednání byl referát pana
Andreje Gabrščeka o novinářských spolefeh
na slovanském jihu. Referát tento, jenž rozdán
členům sjezdu tištěný, stručně vysvětlil za ochu-
ravělého zpravodaje p. Govekar. Líčí myšlenku.
aby pro všechny jihoslovanské novináře v Ra-
kousku zřízen byl společný novinářský spolek
Poněvadž však slovinští klerikální novináři zři-
zují své vlastní sdružení, přikročili ostatní slo-
vinští novináři v květnu t. r. k založení druhého
novinářského spolku a kojí se nadějí, že budou
v něm združení nejen novináři slovinští, nýbrž
i srběti a chorvatští z Dalmacie a Istrie.
O A
Markov
Gabršček
Govekar
Halič
Rakousko
Dalmacie
Istria
18
article
Zpráva tato k návrhu pana Hrubého vzata
bez debaty na vědoml.
O organisaci novinářů srb-
ských referoval p. Kosta Majkič dle elaba
rátu red. »Dubrovníka« A. Fabrisa. Referent,
omluviv se, že pro krátkost času nemohl opa
třiti zprávu obšírnější, pravil: Teprve na za-
čátku XIX. stoleti Srbové dostali své prvn
noviny, jež vycházely nejdřive ve Vídni a v
třicátých letech přeneseny do Bělehradu, tedy
do hlavního města tehdejšího knížectví a dneš-
ního království srbského. Zajímavo je to, že
první srbské noviny začínají vycházeti právě
v tu dobu, kdy vystupufe na jeviště literární
své činnosti slavný otec srbského písemnictv
Vuk Stefanovié Karadžič. Vydavateli prvního
srbského časopisu, jenž měl jméno »Srbské ná-
rodní noviny«, byli Dimitrij Davidovič a Frušié.
Po třicátých letech, tedy když se již re-
daktor »Srb. národ. novin« přesídlil do Běle
hradu, nastává trochu silnější duševní proudění
Již v letech čtyřicátých Srbové dostali vedle
politických novin, kterých bylo již více, také
svůj první belletristický časopis.
Rokem 1848. mezí Srby v království uher
ském a v království chorvatském nastává živý
ruch. Srbové a Chorvaté, druh vedle druha.
zápasí o svoji svobodu. Rozumí se, že vt
době Srbové měli svě orgány, ve klerých hlá-
sali své politické zásady a nabádali národ, aby
vytrval při zápase za svá národní práva. Za
Hrubý
Kosta Majkič
A Fabriso
Srba
Stefanovié Karadžič
Davidovič
Frušié
Srb
Chorvat
Vídeň
Bělehrad
Vuka
Běla hrad
rodný novina
19
article
Bachovy vlády veškerý novinářský život itu
Bachovy vlády veškerý novinářský život itu
utuchl.
Po roce šedesátém nastávaly utěšenější po-
měry jak mezi uherskými Srby tak i v Chor
vatsku; v té době vznikla Miletičova »Zastava
v Nov. Sadě, která dosud vychází. Vzniklo ještě
více různých časopisů, ze kterých mnohé měly
jen krátké trvání. Dnes v Uhersku, v království
chorvatském a v Dalmacii vychází asi 30 růz
ných srbských časopisů. V osvobozeným Srhsku
po válce srbsko-turecké nastaly v novinář
ském životě úplné změny. Mladá intelli-
gence, jež přišla z ciziny, snažila se
duševně se uplatniti a proto založila větší
počet časopisů. V naší době v království srb
ském vychází přes sedmdesát politických, belle-
tristických a vědeckých časopisů.
Co se týká Bosny a Hercegoviny, jsmev
časopisectvu na tom nejhůře. Dnes obě země
mají všeho všudy dva časopisy, z nichž jeden
jest politický, druhý pak belletristický. Ob
tyto listy bídně živoří.
Na Černě Hoře po delší dobu vychází
»Glas Crnogorca« a druhý belletristický, »Věnsc«,
Připomínám ještě, že v Turecku vycház
jeden srbský časopis »Carigraď. glasnik« a
Americe také je několik časopisů srbských.
Srbské novinářstvo žije vůbec v tísnivých
poměrech, nejhůre však jsou na tom v Chor
vatsku, Dalmacii a zvláště v okupovaných
zemích.
Již delší dobu je v Srbsku »Družstvo srh
novinárů«.
Bachův
Srba
Miletičův
Glas Crnogorca
Uhersko
Dalmacie
Bosna a Hercegovina
Turecko
Srbsko
Zastava
Nova
20
article
Letos učiněn pokus o organisaci noviná
stva srbského, na podnět vyšlý z království. Z
tím účelem konal se sjezd v Bělehradě všech
srbských novinářů z království i jiných zemí,
v nichž Srbové obývají. Sjezd ten usnesl se
zříditi ústřední korrespond. kancelář, ústřední
knihovnu a říditi se zásadou, že polemika mez
jednotlivými srbskými časopisy má se díti bez
osobních narážek. (Souhlas.)
Zpráva tato přijata s pochvalou na vědomí
Tím vyčerpán jednací pořad sjezdový.
Přeďseda p. dr. Mazzura děkuje za čelnou
návštěvu letošního sjezdu a projevuje pevnou
naději, že všichni slovanšti novináři budous
všemi sílami snažiti o další rozvoj krásné insti
tuce novinářských sjezdů. Naše mravní síla
musí si konečně dobýti náležilého ji vlivu na
rozvoj slovanských věci v říši rakousko uherské.
Na to děkuje referentům za zprávy podané
letošnímu sjezdu a žádá, aby i pro přiští sjezd
připraveny byly věcné zprávy. Děkuje dál
městu Plzni za vzorné přijelí účastníků sjezdu
a kollegům-novinářům plzeňským za úsilovnou
práci, spojenou s připravami sjezdu. (Souhlas.)
Slovanští novináři odnesou si z Plzně nejkrás
nější vzpomínky, neboť v Plzni poznali město
národně uvědomělé, ve všech oborech rozvité
zvláště překvapující svým velikým průmyslem.
Srba
doktor
Mazzura
Bělehrad
Plzeň
21
article
Končí přáním, abychom se příštím rokem shle-
dali v počtu opět co nejčetnějším. (Hlučný
souhlas.)
Předseda svazu novinářského pan Chy-
liňski sděluje, že všechny návrhy, sjezdem při-
jaté, budou svazem novinářských spolků ee
nejpečlivěji uváženy a v době co možná nej
bližší dle možnosti provedeny. Jednání letošního
sjezdu bylo v každém vzhledě co nejdůstoj
nější. Zásluha toho náleží v prvé řadé předse
dovi sjezdu dru. Mazzurovi a jeho náměstkům
O. A. Markovi a A. Fabrisovi, jimž za obezřelé
nestranné řízení sjezdového rokování vzdává
vřelý dík. (Potlesk.)
Pan posl. Sch varz, čestný předsed
sjezdu, uznal platné výsledky sjezdového jednání
a vyslovil mu mnoho zdaru, tlumočil potěšení,
že slovanští hosté eítili se zde jako bratřia
žádal je, aby sladké vzpomínky zachovali na
Plzeň v srdeích svých. (Hlučný souhlas).
K návrhu p. Hovorky byl zaslán pozdravný
telegram starostovi měsla Plzně p. dru. Petá-
kovi, jenž dlí v Karlových Varech. Když byl
ještě p. Laibl vyslovil pozvání žurnalistů n
učitelský sjezd v Praze, v měsíci srpnu pořádaný,
prohlásil předseda p. dr. Mazzura pátý sjezd slo-
vanských novinářů z říše rak.-uherské o 1/42. h.
odp. za ukončený. (Hlučný souhlas a potlesk).
Cha
O A Markov
A Fabris
Hovorka
Laibl
Mazzura
Plzeň
Karlová Vary
Praha
22
article
Po ukončeném jednání sjezdovém byla zahá-
jena valná hromada ústředního svazu slovan-
ských novinářů. Zahájil ji předseda p. M. Chy
liňski, který delegáty sdružených spolků no
vinářských vřele uvital, zmínil se o ukončen
prvého roku činnosti výboru a o jeho úkolech.
Jednatel p. R. Cejnek předložil výročn
zprávu, z niž uvádíme tyto podrobnosti:
Když loni o sjezdě lublaňském po několikaletých
přípravných pracích konečně Svaz náš stal se skut-
kem, nelajili jsme si oblíží, jež nám bude překonati
Věděliť jsme, že zakládáme Svaz v době, kdy kromě
polské a české žurnalistiky ještě žádná jiná slovanská
není stavovsky organisovaná a že tudíž první práce
naše směřovati musí k tomu, aby se žurnalistika
ostatních slovanských národů stavovsky organisovala.
Podnikli jsme v té příčině několikeré kroky u slo-
vinských, haličskoruských, chorvatských, srbských
slovenských kollegů. Výsledků docíleno prozatím
pouze u haličských Rusů, kdež založeno »Obščestv
ruskich žurnalistov«.
U Slovinců otázka organisace v poslední dob
dostala se poněkud ku předu, jen že směrem poněku
odhšným od onoho, jimž všude jinde postupováno
U nás a u Poláků na př. zakládány totiž spolky no
vinářské k hájení stavovských zájmů, v nichž svorně
zasedli vedle sebe kollegové nejrůznějších politických
názorů. U Slovinců započato organisovati žurnali-
stiku dle distinkcí politických stran. Je na snadě, že
korporace takové nemohou se tak úspěšně a mo
hutně vyvíjeti, jak by se dálo u jednotné korporace
pouze stavovské. Svaz arciť i na dále neustane za-
sazovati se o to, aby všude tam došlo ke stavovské
organisaci novinářů, kde jí dosud není, a Svaz časem
stal se střediskem veškeré organisované žurnalistiky
slovanské.
M Cha
R Cejnek
Rus
Polák
Slovinec
23
article
Veden snahou vytvořiti pro Svaz co možná pří-
znivé podmínky nejlepšího zdaru, výbor k podnětu
koll. Kuffaera obrátil se na celou řadu spisovatelských
spolků slovanských a dotazem, zdaž by nepřistoupily
ke Svazu, kdyby stanovy jeho tak byly pozměněny
že by obejímal i spisovatelstvo, jakž to vidíme
Svazu mezinárodních novinářů. Došlé nás projevy
vesměs pěknou myšlenku tu vítají, bohužel však větší
část spolků, na něž jsme se obrátili, zůstala nám
odpověď dlužna.
24
article
Další činnost Svazu nesla se k vyřízení záleži
tostí sjezdem lublaňským ji příkázaných. Výbor za
býval se návrhy ve příčině tiskové kanceláře slo
vanské a c. k. korrespondenční kanceláře a ten
deněních její zpráv. Ve příčině reformy c. k. kor-
respondenční kanceláře obrátil se Svaz na pp. posl
dra. Tavčara, Rybu, Merunowicze a P. Biankina. Po
delším jednání dostalo se Svazu zpráv od posl. Me-
runowicze, že pražská filiálka korrespondenční kan
celáře má býti v brzké době reformována. Ukážou-li
se slíbené tyto reformy dostatečnými, bude dalším
úkolem Svazu, aby pracoval o provedení reformy
i při ostatních filiálkách ve slovanských zemích.
S návrhem, na sjezdu učiněným, aby zprávy kor-
respondenční kanceláře, dokud jsou tenďenční, vůbe
se neabonnovaly, Svaz nemohl se stotožniti, ano v té
příčině disposiční právo náleží majitelům listův,
z ohledu konkurenčních s listy odpůrců taková akc
těmto činitelům sotva zdála by se účelnou a pro-
spěšnou. Také návrh na zřízení Všeslovanské matic
musil býti odložen, an přesahuje finanční sily Svazu
a vymyká se z jeho kompetence. Jinak Svaz uznává,
že návrh vyplynul z pohnutek nejčistších a že by
kompetentní činitelé opravdu měli se přičiniti o jeho
uskutečnění. Resoluce lublaňského sjezdu, usnesené
ve příčině ochrany cti novin a koncessního jha pro
telegrafní agentury zaslány posl. dru. Rybovi, aby
je v tiskovém výboru rady říšské hleděl uplalnili.
Tavčar
Ryba
Merunowicz
P Biankin
rada říšský
25
article
Z dalších akcí sjezdových jmenujeme onu na
vydání topografického slovníku slovanského. Dále
snažil se výbor, bohužel bez dostatečného úspěchu.
aby došlo k vydání velké mapy celého Slovinska
k vydání hrožur o sjezdě dubrovnickém a lublaň-
ském. Nezbude patrně, než aby Svaz sám svým ná-
kladem brožurky o těchto sjezdech vydal. Ostatní
činnost výboru věnována byla sjezdu plzeňskému
zvláště však sestavení pracovního jeho programu
jakož i pokusu, pořádati sjezd na půdě uherské
O část representační a společenskou sjezdu vzorně
pečovali kollegové plzeňští se svým předsedou K. Jo
nášem v čele.
Ve Svazu zastoupeny jsou tyto jednoty: To
warzysíwo dziennikarzy polskich (59 čl.). Spolek če-
ských žurnalistů (70 čl.), Jednota (50 čl.). Sdružení
plzeňských žurnalistů (6 čl.), Sdružení českých novi-
nářů na Moravě a ve Slezsku (10 čl.) a Obáčestv
ruských žurnalistů ve Lvově (13 čl.). Schůzí pravi
delných měl výbor celkem 14, jednu z nich v Olo
mouc
Zprávy výroční schváleny bez debaty.
Slovinsko
Morava
Slezsko
Lvov
Ola
spolek če
sdružený plzeňský žurnalista
sdružený český n
26
article
Při volbě výboru zvoleni jehu členy: z
spolek českých žurnalistů pp. R. Cejnek, J.
Holeček, Fr. Hovorka, Jos. Kuffner a Joset
Vejvara; dále z Čech pp. dr. Baxa, P. Blažek
a J. Klecanda, za spolek polských žurnalistů
pp. M. Chiliňski, dr. Ostaczewski-Baraňski, VI
Prokesz, B. Laskownicki a dr. Ad. Belnkowski;
za spolek ruských novinářů pp. Markov
Mančslovský a za spolek moravských novinářů
pp. Knechtl a Sokol-Tůma a za sdružen
plzeňských novinářů p. Jonáš. Do smírčih
soudu zvoleni: z Čech p. Anýž, z Haliče p.
dr. Ostaezewski- Baraňski a z ruských novinářů
p. Markov; za rovisory zvoleni pp. Weinereka
Beneš.
Z usnesení dřivějšího výboru byla otázk
stanovení místa příštího sjezdu odkázána no-
vému výhoru.
Tim program valné hromady byl vr
čerpán.
Potom výbor se konstituoval; předsednu
zvolen opět p. Chyliňski, jeho náměstkem pan
J. Holeček, tajemníkem (když pan Cejnek zvo-
lení odmítl) p. Hovorka a pokladníkem opětp.
J. Kuffner. S přáním, aby některá schůze vý
boru konala se ve Lvově, předseda valnou hro-
madu ukončil.
R Cejnek
J Holeček
Hovorka
Jos
Kuffner
Joset Vejvar
Čo
doktor
Baxa
P Blažek
J Klecanda
M Chiliňski
Ostaczewski
Baraňski
Ada
Markov
Knechtl
Sokol Tůma
Jonáš
Anýž
Ostaezewski
Weinerek Beneš
Cejnek
J Kuffner
Francie
Halič
Lvov
VI Prokesz
27
article
Ke včerejší zprávě o prvé schůzi sjea
dové dodávame referát o pěstování slo-
vanské vzájemnosti v časopise-
ctvu, jejž podal red. Jaromír Hrubý.
Lonský lublaňský sjezd byl prvý ze sjezda
slovanských novinářů v soustátí habsburském,
jehož harmonie nebyla porušena žádným dis-
harmonujícím tónem. Ale byl na omylu, kdo b
se byl domníval, že táž harmonie zavládne po
sjezdě i ve slovanském časopisectvě, zastoupe-
ném na sjezdě.
Od jara 1902 do jara 1903 byli jsme opět
svědky celé řady neblahých sporů mezi rakousko-
uherskými i zahraničními Slovany a spory ty s
přirozeně odrazily i v časopisectvu. Polní stávka
ve východní Haliči v červenei a srpnu způso-
hila vášnivý novinářský boj, jenž zrodil n
jedné strané myšlenku, aby se východní Halie
kolonisovala Mazury a na polní práce se povo-
lali laciní dělníci z Chorvatska, na druhé straně
pak heslo: »Pryč za San l«. — Koncem srpna
a počátkem záři stal se Záhřeb jevištém polito-
vání hodných výtržností protisrbských, jež při-
ostřily i tak již ostrý spor srbsko-chorvatský.
Hrubá
Mazur
Halič
Chorvatsko
San l
Záhřeb
28
article
— V říjnu a listopadu za sněmovních voleb
zemských znovu roznícen na Těšínsku spon
česko-polský a po zvolení samostatného kandi-
dáta polského Halfara vydáno tam heslo: »Ra-
ději a Němci než s Čechy l«. — V Korutanech
pro domácí strannické sváry Slovinci ztratil
zastoupení na sněmu až na jediný, poslední
mandát; ve Štyrsku s bídou uhájili své državy.
V prosinci rozštěpila se slabá srbská stran
v Dalmacii ve dvě frakce. — Na Slovensku
dána rada, aby čtenáři nečtli českých knih. —
V Bukovině velkoruský jazyk prohlášen za ja-
zyk barbarský. — Hnutí makedonské roznitile
opět spor srbsko-bulharský a Jagičovo zakročenl
bylo podnětem nových sporů novinářských.
Kdybychom soudili jen dle toho, jak se
minulém roce jevila v časopisech slovanská
vzájemnost, musili bychom se vzdáti všeliké
naděje do budoucna. Poměry se na pohled
nezlepšily, naopak zhoršily se. Jedině v nej-
starším a nejvážnějším pro Slovanstvo sporu —
ve sporu rusko-polském — jest v poslední dobe
méně vášně a více rozvahy na ohou stranách.
Halfar
Němec
Čecho
Slovinec
Jagičův
Těšínsko
Dalmacie
Slovensko
29
article
Všude jinde spory buď neulevily, neb se při-
ostřily.
Ale to není důvodem, abychom zoufali
abychom pozbývali naděje, že se poměry časem
zlepšl. Naše vzájemné slovanské spory, jež se
zreadli především na sloupcích časopiseckých,
nejsou znamením úpadku slovan-
ské vzájemnosťi, nýbrž naopak
důkazem, že vzájemnost naše r-
ste a sfli.
Před sto léty, když vznikala myšlenk
slovanské vzájemnosti, sporů ovšem nébylo.
Kde se tehda psalo o věcech slovanských,
psalo se vždy jen s nadšením pro ideu, která
se vznášela v mlhavé výši nad hlavami tehdej-
ších našich idealistů. Skutečných styků mezi
slovanskými národy tehda hrubě nebylo, ba
Slované, vyjma několik učených Slavistů, ne-
znali se ani dle jména. Vždyť Bulhary objevil
teprve Venelin koncem prvé čtvrti minulého
století a Slovince jako národ shromáždil
roztroušených Kráňců, Korošců, Štajerců v jeden
celek teprve dr. Jan Bleiweiss svými »Novi-
cemi«. Před sto léty Slováci se spokojovali ještě
s literárním jazykem českým a Malorusovés
velkoruským.
Slovan
Bulhar
Štajerec
doktor
Bleiweiss
Slovák
Novi
30
article
Idea slovanská sestupuje však zvolnas
mlhavé výše do života praktického na reálnou
půdu, vznikají skutečné, reálné styky zástupců
různých slovanských národnosti a při bližším
vzájemném poznávání se ukszuje, že slovanský
svět není tak ideálně krásný, jakým se zdál po-
vodně, že má i své četné stinné stránky. Začínaji
pochybnosti, rozčarování, spory, jež se při dalších
stycích stupňují až ve vášen.
Současně probouzí se i politický životv
jednotlivých slovanských národech jako přímy
následek jich národního probuzení a vznikají
domácí spory, roznicené politickým přesvěd-
Tyto vnitřní i. vzájemné slovanské spory
nejsou tedy známkou chabnoucí vzájemnosti, ný-
brž naopak důkazem našeho vnitřního probuzení,
národního sebevědomí a dále důkazem, že s
počínáme opravdu seznamovat, sbližovat, že vni-
káme do národních i politických zvláštnosti je-
dnotlivých národů, jichž zájmy se leckdy kři-
žují se zájmy našimi a z toho vznikají ony ne-
zbytné spory jako nutný přechod od bývalé
ideálné vzájemnosti ke vzájemnosti praktické,
jež musí dosavadní spory uklidit.
Cílem jak vnitřních, tak mezislovanských
sporů jest zabezpečení národní individuality; až
bude skutečně zabezpečena individualita každého
slovanského národa, možno se nadíti účinného
pěstování vzájemnosti všeslovanské, plemenné,
která musí časem přivésti k sjednocení všeho
Slovanstva, nejlépe ovšem ve formě jakési fede-
race. Ale to jest hudba daleké budoucnosti,
které možno sice sníti, ale déle se jí zabývat
bylo by marno.
čením.