ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b15c1400-70b7-11dc-8af0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 116, place 58, work 4, org 10
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. června 1903.
4 masthead
Císlo 150
5 article
padočeská akad. mládež pokroková v Praze, Jos. J. Toužimský z Kr. Vinohradů, J. Tomš z Chru- dimi, red. „Klatovských Listů“ z Klatov, red. Vachek z Č. Budějovic, red. Subotič ze Zadru v Dalmacii, župan Ivan Hribar v Lublani („Zá- stupeům veřejného mínění, pionýrům osvěty zápasníkům za práva a svobodu slovanských ná- rodů hromové Na zdar! Ať vaše práce ve stavov- ském i národním směru nese nejlepší ovoce“) Sjezd národně socialistických odborových orga- nisací dělnických z Č. Budějovic, Paliňski, red. „Lecha“ v Hnězdnu, Bobelák, Kolbuszowski Tetmayer ve Lvově, Babič Gjalski z Vel. Trgo- viště, red. „Pokroku“ v Brně, Monezalowskij z Lvova, dr. J. Herold z Král. Vinohradů („Přeji sjezdu a utužené slovanské solidaritě největšího zdaru“), red. „Glosu Naroda“ v Krakově, dr M. Derenein z Lublaně. Předseda dr. Mazzura sděluje, že na včerejší holdovací telegram došla následujíeí telegrafická odpověď ze Schönbrunnu: J. cís.a král. Ap. Vel. děkuje nejmilostivěji za hold, pro jevený za příčinou 5. sjezdu slovanských novi nářů v Plzni shromážděnými slovanskými novi náři. Z nejv. rozkazu dr. Lewieki, dvor. sekretář kabinetní kanceláře. Na to p. dr. Ant. Beaupré podával zprávu o novém tiskovém zákoně. Předesílá, že je vlastně těžko referovati o ničem, neboť původní vládní návrh už neexi- stuje, byl změněn užším výborem sněmovním a bude měněn ještě. Přes to však máme právo, vy- jádřiti už nyní své minění o věci pro novináře tak důležité, žádati, aby nový tiskový zákon byl upraven dle našich potřeb a zkoušeti jeho prak tičnost a účinnost. Původní návrh byl sestaven tak, aby se zdál liberálním, ale při tom spouta tisk ještě více, než starý zákon. Do podrobnost nového tiskového zákona referent se pouštěti ne- míní a dotýká se jen hlavních bodů a odůvod- ňuje návrhy, obsažené v následující
J Toužimský Kristus . vinohrad Vachek Subotič Hribar Lech Babič Gjalský doktor Král M Derenein Mazzura Lewieki Antonín Praha Chr Klatovy Č . Budějovice Dalmacie Lublaň Paliňski Hnězdno Bobelák Lvov Vela Brno Krakov Plzeň Jos Kolbuszowski Tetmayer Monezalowskij
7 article
1. Sjezd prohlašuje, že reforma platného nyn v Rakousku tiskového zákona, který nevyhovuje rozvoji a právním poměrům tisku a poutá velikou měrou jeho nezávislost, jest nutná, i projevuje po- litování za příčinou odkladu, s jakým se v par- lamentě setkává schválení nového tiskového zá- kona. 2. Sjezd prohlašuje, že pouliční prodej perio- dických tiskopisů (kolportáž) má býti dovolen zvláštní novelou v tom případě, kdyby reforma ce- lého tiskového zákona nemohla býti provedena v nynějším zasedání řišské rady. 3. Sjezd prohlašuje se pro bezpodmínečné zru- šení objeklivního řízení a konfiskací v jakékoli formě vyjma neslušně illustrace a zjevné vyzývání ke vzpouře a taktéž pro přesné vymezení práva časopisů k náhradě za neoprávněné konfiskace. 4. Sjez prohlašuje se v zásadě pro zachování kompetence porotních soudů v olázkách tiskových deliktů; kdyby však tato zásada se nedala zacho- vati v celém rozsahu, sjezd žádá, aby kompetence porotních soudů byla zachována při sporech, týka- jících se osobní urážky úřadníků státních, spáchané tiskem. 5. Sjezd žádí, aby předpisy o opravách byly formulovány tak, aby redakce periodických tisko- pisů byly dostatečně chráněny před nepravdivými nebo fantastickými opravami 6. Sjezd vyjadřuje přání, aby tiskový zákon hájil periodické tiskopisy jako takové před uráž- kami.
Rakousko
8 article
7. Sjezd vyjadřuje přání, aby tiskový zákon umožnil sestavení smírčích soudů pro tisk každého jazyka, kteréžlo soudy by urovnávaly spory mezi vydavateli i hlavními redaktory s jedné a spolu- pracovníky i korrespondenty s druhé strany, vzniklé z jich vzájemného poměru. V zahájené debatě ujal se slova posl. pan Merunovič. Sděluje, že sněmovní výbor souhlast s většinou názorů, referentem pronesených. Z toho soudí, že zákon bude v té formě přijat také sněmovnou. Je proti § 2. resoluce, poně- vadž by její provedení mohlo zdržetí uzákoněn celé reformy. Z téhož důvodu navrhuje, aby se v 88 6. a 7. resoluce vypustila slova, že na- vržená tam opatření mají se státi prostřednictvím nového tiskového zákona. Mimo to navrhuje, aby se v § 5 resoluce připojilo, že porotním soudům mají být ponechány také tiskové urážky úřadník autonomních.
Merunovič
9 article
Poslanec a red. „Národních Listů“ p. dr Ryba, jako člen subkomitétu tiskového výboru poslanecké sněmovny pravil, že nemusí vyličo- vati jednání tohoto subkomitétu, jež zajisté každ sledoval. Obmezí se proto jen na některé cha- Nedaleko známá »bilarda«. První billard dopravený do domu, dal mu i jméno. Je to bý valé sídlo knížecí, dnes v ministerské kanceláře přeměněné. Dole je gymnasium. Hoši vcházejí do gymnasia nejen brankou, ale přes zeď. Hnedle jsme obklopeni. Ochotně nám vykládají, třídy ukazují (nebylo ještě 9 hodin); malá improvi- sovaná zkouška dokazuje, že čilí Černohorečkové jsou v latině dobře honěni. Naproti knížecímu zámku jsou domky mi- nistrů, dům prince Mirka, prince Petra Kara dordéviče. Opodál výstavný palác prince-násled- níka Daniela. Navštivíme tržiště i ústav královny italské Jeleny: jakýsi výrobní spolek zdejši. V předsini visí řada červených, zlatem vyšíva- ných čapek černohorských. Sluší dobře nejen mužům, ale i ženám. Dále prohližíme Zetský dům, v němž umístěno divadlo, čítárna i zají mavé museum. Tu soustřeďuje se duševní život cetyňský i ušlechtilá zábava. Býrají představení jen ne dlouhou dobu, v zimě. Nejnádhernější bu- dovy na Cetyní mají vyslanectva rakouskéa ruské. Ostatní státy vystupují skromněji.
Dole Mirek Petro Daniel Jelen poslanecký sněmovna ústav královna
10 article
Po širokém prostranství kolem stromu, na němž věšení bývali Turci, bližíme se ke kasár- nám. Jsou pro stálou posádku 500—600 mužů. Na Černé Hoře co muž, to voják, ale ke dvou- městčnímu evíčení povoláváno na Cetyň vždy kolem 500 mužů. Zajímavá prohlídka ! Hoši jak topoly, vše plno vědomi, zdravé kázně. Důstoj- níci hovoří s námi francouzsky a rusky. I do kuchyně nás vedou. — Jak velká je denní porce vojáka ? D- stojník nechápe otázku. Opakujeme. — Co kdo sní — odpovidá prostě — ne- odměřujeme. Každý dle svého žaludku . .. Na poště kupujeme známky, pohlednice. Dešť neustává. Slibovaný pestrý život pouličn je deštěm zmařen. Trousíme se po městě, ku- pujíce památky. Největší oblibě těší se výšivky a tabák. Na odpoledne projektovaný výlet do Rěky Crnojevičevy odpadá. Domorodci nám tvrdí, že dešť potrvá několik dní. Po dlouhé debatě rozhodujeme se tuze neradi pro zpá tečnou cestu. Ostatní společnost projevuje týž úmysl. Venku se vzmáhá vichřice a v prostřed dejeuner i blesky a hromy přičiňují k náladě. P'išeme
Turek
11 article
rakteristické známky této debaty a na to, jaké na- děje mohou mit žurnalisté z jednání plena. O ti- skové reformě doposud vykonal svou povinnost pouze subkomitěl, pak přijde do tiskového vý- beru a odtud do plena sněmovny. Od tohoto ne- mějte žádné naděje, ze sněmovny nepřijde návrh zlepšený, nýbrž spíše zhoršený. Už v první etapě, v subkomitému, je zhoršení vládní před- lohy. Pánové v subkomitétu měli stanovisko — nechci řící nízké, ale šlechetné nebylo. Oni ne- pochopili tu nezbytnost tisku ve státě, která mu bez odporu náleží. Zástupcové vlády stáli na mo dernějším stanovisku, než členové subkomitétu. kromě žurnalistů. (Projevy nevole.) Komu z nich někdy časopis šlápl na kuří oko, ten měl při ležitost útočít na celý tisk. Největší chybou bylo že o reformě rozhodovali laikové, kteří neznaji techniku žurnalistickou a nevědí ani, jak se no- viny dělají. Učinili někdy až směšné návrhy.
12 article
Ukázalo se při tom, že vydání jednotného zákona pro všechny země jest naprosto nepraktické. C je někde dobré, jinde nevyhovuje. Zákon tiskový pro celé Rakousko není tak snadný. Prospěšněj- ším by bylo, postaviti se na stanovisko autonomní Zurnalisté zasluhují vděku od členů parlamentu a každý doufal, že se pánové odvděčí. Ale zkla- mali jsme se všichni velice. Když se jedná o zá- konodárství jiných vrstev, svolává se anketa z ankelou a z těch porad co vyjde, stává se pod- kladem dalšího jednání. Nás se ale nikdo neptal. Dr. Körber přišel, předlohu dal na stůl a tím to bylo vyřízeno. Čtyři věci jsou v předloze důle žité: volná kolportáž, řízení opravné, kompe tence soudu při urážkách na cti a předběžné policejní konfiskace. Pokud se týče volné kolpor táže, mohu říci, že jsme se tomu ideálu poně kud přiblížili. Také hrany předběžně konfiskaee byly obroušeny, ač my jsme žádali úplně odstra- nění její ze zákona. Přecházím k řízení oprav- nému. Paragraf 19. zná každý z ulice. Přes nej- větší přesvědčení, že jste napsali pravdu, musíte uveřejnit, že jste napsali nepravdu. V tom vězít největší nemravnost. Vláda to také hleděla od- stranit zavedením důkazu pravdy. Jestli zůstane při navrhované „reformě“, pak pokládám opravu tiskového zákona za bezcennou. Důležito jest. že přestupky urážky na eti mají být vyloučeny z kompetence porot a mají být přikázány okres- ním soudům. To je zjevná změna ústavy. V nor- mální době snad by to šlo, ale v persekuci uvi- díte, jak to bude dopadat. Nedej bůh, aby ty časy nastaly, neboť potom bychom byli všichn v chládku. (Veselost.) Jest naší povinností, aby chom důrazně hájili důležitost instituce tisku.
doktor Körber bůh Rakousko oProspěšn autonomní Zurnalista
13 article
Myslím, že navržená resoluce nestačí. Prohla- šuji, že lépe je zůstati při starém, dosavadním, než abychom se měli spokojit s předloženou opravou. (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan Kummer pravil, že neleká se perse- kuce. Český tisk je jako ta hydra: když se jí jedna hlava usekne, naroste jich hned několik jiných. Pan posl. dr. Baza dovozoval, že v posla- necké sněmovně je o žurnalistice naprosto ne- přátelské smýšlení. Celá řada vynikajících osoh má jen noviném co děkovati za to, že se n mista svá dostaly. V poslaneckých kruzích máte mnoho nepřátel. Řečník doporučoval, aby byl projevován odpor proti navrhované reformě ti- skového zákona a sice důrazně. Pro resoluei hlasovat nebude, poněvadž je příliš slabá. Pan Smélski poznamenává, že debata příliš odbočila. Účelem sjezdu jest, vyjádřiti pouze své mlnění o návrhu nového tiskového zákona. Resoluce Beaupréova je dobře sestavena a možno pro ni hlasovali s dobrým svědomím. Referent p. Beaupré v závěrečném slově přiznává, že resoluce je mirná, neboť vyjadřuje jen minimum toho, co si můžeme přáti. Vyslo- vuje se proti návrhu Merunovičovu, aby se vy- nechal § 2. resoluce, souhlasí však s jeho opravami a dodalkem k posledním třem od staveům. Přikročeno k hlasování a resoluce sehvá- lena většinou hlasů dle závěrečné úpravy r ferentovy. Další bod jednacího pořadu, otáz ku slovníku slovanských jmén míst nich rozvinul pan Hovorka z Prahy. Po vy- ličení předběžných prací v tomlo směru sdělil že pan red. Kummer vypracoval slovník po
Kummer Baza Smélski Hovorka Prohl Praha
14 article
pohlednice. Jdeme do hotelové kavárny. Billar je obsazen Maďary, tu tam mihne se zdejš důstojník, vypije číšku kávy, vykouří papirosu a zas jde. V »dučanech« je stejně mrtvo — nikomu v lijáku nechce se ani z domu. Nelí- tostné věru počasí . .. V lijáku a bouři opouštíme milou resi- denci Černě Hory. Asi za půl hodiny mimo nadání dešť ustává a co více — slunéčko se zjevuje ozařujíc s krajinou i sklíčené mysli. Pozdravujeme s výšin naposled v dálce dole ozářenou překrásně Cetyň. Brzo ztrácí se z skalami. A zas po zatáčkách do závratně výše přes hřeben. Za dne zeela jinak vypadá kraj, jímž jsme jeli v tmavé, nevlídné noci. Naši kočové znovu se spikli; kde jaký »han«, zastavují. U krásné Maricy »na Čekani« stavíme sami. Jedeme opravdovým kamenným mořem. Široširý kraj, pustý kraj. Tu tam po skalách žene hoch ovce, ženy nesou dřiví a za pusto. Ostrým tempem sjíždíme s Gola Brda ko- lem osamělých domků, ohražených políček. V Něguších stavíme se zase na hodinu. Tentokrát jsme v »hanu« sami. A zase vyjíždíme do výše a opět velebné divadlo boky Kotorské s mořem v dáli. Vyčasilo se docela. Je příjemný večer.
Maďar Čekan Gola Brda krásný Maricy
15 article
Zapadající slunce nádherně hraje barvami po nebetyčném horstvu. Sjíždíme dolů. Serpentina za serpentinou. Ani je už nepočítáme. Dole pod námi už hustá tma .. U silničního domku příkročuje k námf- nanční strážník. — Hastu etwas? Hastu tabáke? ptá se Odpovídáme srbsky. A zase klusem dále dolů v levo, v pravo Už se mihají světélka Kotoru. Téměř dvě hodiny šlo to klusem od hře benu. Po devátě večerní konečně dojeli jsme brány městské. Dál kočáry pro úzkost ulic kotorských ne- smějí. Nosiči zanesli zavazadla do hotelu a za půl hodiny už připíjeli jsme si plzeňským pra zdrojem po cestě, jež vzdor nepříznivé pohodě zanechala v nás nezapomenutelné dojmy a vrouc přání v lepší čas navštíviti znovu divukrásný Jiří Ščerbinský. slovanský krajl
etwas Ščerbinský Kotor
16 article
dobný, a že byl svěřen p. prof. Metelkovi Ottově atlasu k revisi a doplnění. Řeč končil touto resolucí: »Pátý sjezd slovanských novinářů v Plzni ukládá výboru Svazu, aby péčí svou vyda red. J. Kummrem založený slovník slovan- ských místních jmen se zvláštním zřetelem ku praktické potřebě redakční. Slovník budíž rozšířen a zredigován tak, aby stará jména slovanská vešla opětně v užívání a nová s nekomolila dle názvosloví německého. Aka demie česká, polská a jihoslovanská požádány buďtež o vydání tohoto díla.« Zahájena debata. Pan Smólski oznamuje, že si pro svou soukromou potřebu také pořídii slovníček místních jmen slovanských, ale má takovéto slovničky za nedostatečné, poněvadž otázka správných, historických místních názvů jest rázu čístě vědeckého a nejlépe by bylo, aby tuto práci vykonaly slovanské akademie. Pan dr. Vergun souhlasí s míněním Smol- ského a navrhuje, aby o sestavení podrobného slovníku místních jmen slovanských byly požá- dány vedle akademii rakouských také slovanské akademie zahraničné. Pan Blažek míní, že tímto návrhem věc odročila by se na 20 let a dovozuje, že je lepš něco třeba nedostatečného ihned, než za inter vence akademit za řadu let. Pan red. Hrubý souhlasí s návrhem H vorkovým i s dodatky Smólského i dra. Ver guna, poněvadž jedno druhé nevylučuje. K tomu však činí dodatečný návrh, aby výbor Svazu požádal ministerium vnitra, aby v úřadníc vyhláškách »Wiener Zeiťungu« při všech jme- nech míst, která mají slovanská jména, vedle německého bylo uvedeno také jméno slovanské Při hlasování přijata resoluce p. Hovorkova s dodatkem p. red. Hrubého. Návrh dra. Ver guna zůsťal v menšině.
profesor Metelka Ottův J Kummr Aka Smólski doktor Vergun Blažek Hrubá Wiener Hovorkův Hrubý Plzeň Vera
17 article
Následoval referát pana O. A. Markova o praktiekých potřebách haličsko ruského tisku Referent, jehož zpráva členům sjezdu roz dána byla tiskem, omezil se stručným vysvětle ním svých názorů, obsažených v násleďujíe resoluci: Sjezd slovanských novinářů přikazuje vý boru ústředního svazu, aby podnikl všech možné kroky: 1. aby poštovné za periodické tiskopisy sníženo bylo pro ty časopisy, které se vydá vají jen v malých rozměrech a aby poštovné stanovilo se poměrně dle váhy tiskopisu; 2. aby pro periodické tiskopisy snížen by telegrafický a lelefonický poplatek; 3. aby mezí hlavními městy Haliče a Bu koviny a hlavními městy jiných slovanských zemí v Rakousku zavedeno bylo přímé že lezniční a telefonní spojení; 4. aby správy železnic vydávaly zpravo- dajům časopisů volné jízdní lístky, kdykoliv tito zpravodajové prokážou, že cestují ve ve- řejném zájmu časopisů. Resoluce navržená se přijímá bez debaty- Dalším předmětem jednání byl referát pana Andreje Gabrščeka o novinářských spolefeh na slovanském jihu. Referát tento, jenž rozdán členům sjezdu tištěný, stručně vysvětlil za ochu- ravělého zpravodaje p. Govekar. Líčí myšlenku. aby pro všechny jihoslovanské novináře v Ra- kousku zřízen byl společný novinářský spolek Poněvadž však slovinští klerikální novináři zři- zují své vlastní sdružení, přikročili ostatní slo- vinští novináři v květnu t. r. k založení druhého novinářského spolku a kojí se nadějí, že budou v něm združení nejen novináři slovinští, nýbrž i srběti a chorvatští z Dalmacie a Istrie.
O A Markov Gabršček Govekar Halič Rakousko Dalmacie Istria
18 article
Zpráva tato k návrhu pana Hrubého vzata bez debaty na vědoml. O organisaci novinářů srb- ských referoval p. Kosta Majkič dle elaba rátu red. »Dubrovníka« A. Fabrisa. Referent, omluviv se, že pro krátkost času nemohl opa třiti zprávu obšírnější, pravil: Teprve na za- čátku XIX. stoleti Srbové dostali své prvn noviny, jež vycházely nejdřive ve Vídni a v třicátých letech přeneseny do Bělehradu, tedy do hlavního města tehdejšího knížectví a dneš- ního království srbského. Zajímavo je to, že první srbské noviny začínají vycházeti právě v tu dobu, kdy vystupufe na jeviště literární své činnosti slavný otec srbského písemnictv Vuk Stefanovié Karadžič. Vydavateli prvního srbského časopisu, jenž měl jméno »Srbské ná- rodní noviny«, byli Dimitrij Davidovič a Frušié. Po třicátých letech, tedy když se již re- daktor »Srb. národ. novin« přesídlil do Běle hradu, nastává trochu silnější duševní proudění Již v letech čtyřicátých Srbové dostali vedle politických novin, kterých bylo již více, také svůj první belletristický časopis. Rokem 1848. mezí Srby v království uher ském a v království chorvatském nastává živý ruch. Srbové a Chorvaté, druh vedle druha. zápasí o svoji svobodu. Rozumí se, že vt době Srbové měli svě orgány, ve klerých hlá- sali své politické zásady a nabádali národ, aby vytrval při zápase za svá národní práva. Za
Hrubý Kosta Majkič A Fabriso Srba Stefanovié Karadžič Davidovič Frušié Srb Chorvat Vídeň Bělehrad Vuka Běla hrad rodný novina
19 article Bachovy vlády veškerý novinářský život itu
Bachovy vlády veškerý novinářský život itu utuchl. Po roce šedesátém nastávaly utěšenější po- měry jak mezi uherskými Srby tak i v Chor vatsku; v té době vznikla Miletičova »Zastava v Nov. Sadě, která dosud vychází. Vzniklo ještě více různých časopisů, ze kterých mnohé měly jen krátké trvání. Dnes v Uhersku, v království chorvatském a v Dalmacii vychází asi 30 růz ných srbských časopisů. V osvobozeným Srhsku po válce srbsko-turecké nastaly v novinář ském životě úplné změny. Mladá intelli- gence, jež přišla z ciziny, snažila se duševně se uplatniti a proto založila větší počet časopisů. V naší době v království srb ském vychází přes sedmdesát politických, belle- tristických a vědeckých časopisů. Co se týká Bosny a Hercegoviny, jsmev časopisectvu na tom nejhůře. Dnes obě země mají všeho všudy dva časopisy, z nichž jeden jest politický, druhý pak belletristický. Ob tyto listy bídně živoří. Na Černě Hoře po delší dobu vychází »Glas Crnogorca« a druhý belletristický, »Věnsc«, Připomínám ještě, že v Turecku vycház jeden srbský časopis »Carigraď. glasnik« a Americe také je několik časopisů srbských. Srbské novinářstvo žije vůbec v tísnivých poměrech, nejhůre však jsou na tom v Chor vatsku, Dalmacii a zvláště v okupovaných zemích. Již delší dobu je v Srbsku »Družstvo srh novinárů«.
Bachův Srba Miletičův Glas Crnogorca Uhersko Dalmacie Bosna a Hercegovina Turecko Srbsko Zastava Nova
20 article
Letos učiněn pokus o organisaci noviná stva srbského, na podnět vyšlý z království. Z tím účelem konal se sjezd v Bělehradě všech srbských novinářů z království i jiných zemí, v nichž Srbové obývají. Sjezd ten usnesl se zříditi ústřední korrespond. kancelář, ústřední knihovnu a říditi se zásadou, že polemika mez jednotlivými srbskými časopisy má se díti bez osobních narážek. (Souhlas.) Zpráva tato přijata s pochvalou na vědomí Tím vyčerpán jednací pořad sjezdový. Přeďseda p. dr. Mazzura děkuje za čelnou návštěvu letošního sjezdu a projevuje pevnou naději, že všichni slovanšti novináři budous všemi sílami snažiti o další rozvoj krásné insti tuce novinářských sjezdů. Naše mravní síla musí si konečně dobýti náležilého ji vlivu na rozvoj slovanských věci v říši rakousko uherské. Na to děkuje referentům za zprávy podané letošnímu sjezdu a žádá, aby i pro přiští sjezd připraveny byly věcné zprávy. Děkuje dál městu Plzni za vzorné přijelí účastníků sjezdu a kollegům-novinářům plzeňským za úsilovnou práci, spojenou s připravami sjezdu. (Souhlas.) Slovanští novináři odnesou si z Plzně nejkrás nější vzpomínky, neboť v Plzni poznali město národně uvědomělé, ve všech oborech rozvité zvláště překvapující svým velikým průmyslem.
Srba doktor Mazzura Bělehrad Plzeň
21 article
Končí přáním, abychom se příštím rokem shle- dali v počtu opět co nejčetnějším. (Hlučný souhlas.) Předseda svazu novinářského pan Chy- liňski sděluje, že všechny návrhy, sjezdem při- jaté, budou svazem novinářských spolků ee nejpečlivěji uváženy a v době co možná nej bližší dle možnosti provedeny. Jednání letošního sjezdu bylo v každém vzhledě co nejdůstoj nější. Zásluha toho náleží v prvé řadé předse dovi sjezdu dru. Mazzurovi a jeho náměstkům O. A. Markovi a A. Fabrisovi, jimž za obezřelé nestranné řízení sjezdového rokování vzdává vřelý dík. (Potlesk.) Pan posl. Sch varz, čestný předsed sjezdu, uznal platné výsledky sjezdového jednání a vyslovil mu mnoho zdaru, tlumočil potěšení, že slovanští hosté eítili se zde jako bratřia žádal je, aby sladké vzpomínky zachovali na Plzeň v srdeích svých. (Hlučný souhlas). K návrhu p. Hovorky byl zaslán pozdravný telegram starostovi měsla Plzně p. dru. Petá- kovi, jenž dlí v Karlových Varech. Když byl ještě p. Laibl vyslovil pozvání žurnalistů n učitelský sjezd v Praze, v měsíci srpnu pořádaný, prohlásil předseda p. dr. Mazzura pátý sjezd slo- vanských novinářů z říše rak.-uherské o 1/42. h. odp. za ukončený. (Hlučný souhlas a potlesk).
Cha O A Markov A Fabris Hovorka Laibl Mazzura Plzeň Karlová Vary Praha
22 article
Po ukončeném jednání sjezdovém byla zahá- jena valná hromada ústředního svazu slovan- ských novinářů. Zahájil ji předseda p. M. Chy liňski, který delegáty sdružených spolků no vinářských vřele uvital, zmínil se o ukončen prvého roku činnosti výboru a o jeho úkolech. Jednatel p. R. Cejnek předložil výročn zprávu, z niž uvádíme tyto podrobnosti: Když loni o sjezdě lublaňském po několikaletých přípravných pracích konečně Svaz náš stal se skut- kem, nelajili jsme si oblíží, jež nám bude překonati Věděliť jsme, že zakládáme Svaz v době, kdy kromě polské a české žurnalistiky ještě žádná jiná slovanská není stavovsky organisovaná a že tudíž první práce naše směřovati musí k tomu, aby se žurnalistika ostatních slovanských národů stavovsky organisovala. Podnikli jsme v té příčině několikeré kroky u slo- vinských, haličskoruských, chorvatských, srbských slovenských kollegů. Výsledků docíleno prozatím pouze u haličských Rusů, kdež založeno »Obščestv ruskich žurnalistov«. U Slovinců otázka organisace v poslední dob dostala se poněkud ku předu, jen že směrem poněku odhšným od onoho, jimž všude jinde postupováno U nás a u Poláků na př. zakládány totiž spolky no vinářské k hájení stavovských zájmů, v nichž svorně zasedli vedle sebe kollegové nejrůznějších politických názorů. U Slovinců započato organisovati žurnali- stiku dle distinkcí politických stran. Je na snadě, že korporace takové nemohou se tak úspěšně a mo hutně vyvíjeti, jak by se dálo u jednotné korporace pouze stavovské. Svaz arciť i na dále neustane za- sazovati se o to, aby všude tam došlo ke stavovské organisaci novinářů, kde jí dosud není, a Svaz časem stal se střediskem veškeré organisované žurnalistiky slovanské.
M Cha R Cejnek Rus Polák Slovinec
23 article
Veden snahou vytvořiti pro Svaz co možná pří- znivé podmínky nejlepšího zdaru, výbor k podnětu koll. Kuffaera obrátil se na celou řadu spisovatelských spolků slovanských a dotazem, zdaž by nepřistoupily ke Svazu, kdyby stanovy jeho tak byly pozměněny že by obejímal i spisovatelstvo, jakž to vidíme Svazu mezinárodních novinářů. Došlé nás projevy vesměs pěknou myšlenku tu vítají, bohužel však větší část spolků, na něž jsme se obrátili, zůstala nám odpověď dlužna.
24 article
Další činnost Svazu nesla se k vyřízení záleži tostí sjezdem lublaňským ji příkázaných. Výbor za býval se návrhy ve příčině tiskové kanceláře slo vanské a c. k. korrespondenční kanceláře a ten deněních její zpráv. Ve příčině reformy c. k. kor- respondenční kanceláře obrátil se Svaz na pp. posl dra. Tavčara, Rybu, Merunowicze a P. Biankina. Po delším jednání dostalo se Svazu zpráv od posl. Me- runowicze, že pražská filiálka korrespondenční kan celáře má býti v brzké době reformována. Ukážou-li se slíbené tyto reformy dostatečnými, bude dalším úkolem Svazu, aby pracoval o provedení reformy i při ostatních filiálkách ve slovanských zemích. S návrhem, na sjezdu učiněným, aby zprávy kor- respondenční kanceláře, dokud jsou tenďenční, vůbe se neabonnovaly, Svaz nemohl se stotožniti, ano v té příčině disposiční právo náleží majitelům listův, z ohledu konkurenčních s listy odpůrců taková akc těmto činitelům sotva zdála by se účelnou a pro- spěšnou. Také návrh na zřízení Všeslovanské matic musil býti odložen, an přesahuje finanční sily Svazu a vymyká se z jeho kompetence. Jinak Svaz uznává, že návrh vyplynul z pohnutek nejčistších a že by kompetentní činitelé opravdu měli se přičiniti o jeho uskutečnění. Resoluce lublaňského sjezdu, usnesené ve příčině ochrany cti novin a koncessního jha pro telegrafní agentury zaslány posl. dru. Rybovi, aby je v tiskovém výboru rady říšské hleděl uplalnili.
Tavčar Ryba Merunowicz P Biankin rada říšský
25 article
Z dalších akcí sjezdových jmenujeme onu na vydání topografického slovníku slovanského. Dále snažil se výbor, bohužel bez dostatečného úspěchu. aby došlo k vydání velké mapy celého Slovinska k vydání hrožur o sjezdě dubrovnickém a lublaň- ském. Nezbude patrně, než aby Svaz sám svým ná- kladem brožurky o těchto sjezdech vydal. Ostatní činnost výboru věnována byla sjezdu plzeňskému zvláště však sestavení pracovního jeho programu jakož i pokusu, pořádati sjezd na půdě uherské O část representační a společenskou sjezdu vzorně pečovali kollegové plzeňští se svým předsedou K. Jo nášem v čele. Ve Svazu zastoupeny jsou tyto jednoty: To warzysíwo dziennikarzy polskich (59 čl.). Spolek če- ských žurnalistů (70 čl.), Jednota (50 čl.). Sdružení plzeňských žurnalistů (6 čl.), Sdružení českých novi- nářů na Moravě a ve Slezsku (10 čl.) a Obáčestv ruských žurnalistů ve Lvově (13 čl.). Schůzí pravi delných měl výbor celkem 14, jednu z nich v Olo mouc Zprávy výroční schváleny bez debaty.
Slovinsko Morava Slezsko Lvov Ola spolek če sdružený plzeňský žurnalista sdružený český n
26 article
Při volbě výboru zvoleni jehu členy: z spolek českých žurnalistů pp. R. Cejnek, J. Holeček, Fr. Hovorka, Jos. Kuffner a Joset Vejvara; dále z Čech pp. dr. Baxa, P. Blažek a J. Klecanda, za spolek polských žurnalistů pp. M. Chiliňski, dr. Ostaczewski-Baraňski, VI Prokesz, B. Laskownicki a dr. Ad. Belnkowski; za spolek ruských novinářů pp. Markov Mančslovský a za spolek moravských novinářů pp. Knechtl a Sokol-Tůma a za sdružen plzeňských novinářů p. Jonáš. Do smírčih soudu zvoleni: z Čech p. Anýž, z Haliče p. dr. Ostaezewski- Baraňski a z ruských novinářů p. Markov; za rovisory zvoleni pp. Weinereka Beneš. Z usnesení dřivějšího výboru byla otázk stanovení místa příštího sjezdu odkázána no- vému výhoru. Tim program valné hromady byl vr čerpán. Potom výbor se konstituoval; předsednu zvolen opět p. Chyliňski, jeho náměstkem pan J. Holeček, tajemníkem (když pan Cejnek zvo- lení odmítl) p. Hovorka a pokladníkem opětp. J. Kuffner. S přáním, aby některá schůze vý boru konala se ve Lvově, předseda valnou hro- madu ukončil.
R Cejnek J Holeček Hovorka Jos Kuffner Joset Vejvar Čo doktor Baxa P Blažek J Klecanda M Chiliňski Ostaczewski Baraňski Ada Markov Knechtl Sokol Tůma Jonáš Anýž Ostaezewski Weinerek Beneš Cejnek J Kuffner Francie Halič Lvov VI Prokesz
27 article
Ke včerejší zprávě o prvé schůzi sjea dové dodávame referát o pěstování slo- vanské vzájemnosti v časopise- ctvu, jejž podal red. Jaromír Hrubý. Lonský lublaňský sjezd byl prvý ze sjezda slovanských novinářů v soustátí habsburském, jehož harmonie nebyla porušena žádným dis- harmonujícím tónem. Ale byl na omylu, kdo b se byl domníval, že táž harmonie zavládne po sjezdě i ve slovanském časopisectvě, zastoupe- ném na sjezdě. Od jara 1902 do jara 1903 byli jsme opět svědky celé řady neblahých sporů mezi rakousko- uherskými i zahraničními Slovany a spory ty s přirozeně odrazily i v časopisectvu. Polní stávka ve východní Haliči v červenei a srpnu způso- hila vášnivý novinářský boj, jenž zrodil n jedné strané myšlenku, aby se východní Halie kolonisovala Mazury a na polní práce se povo- lali laciní dělníci z Chorvatska, na druhé straně pak heslo: »Pryč za San l«. — Koncem srpna a počátkem záři stal se Záhřeb jevištém polito- vání hodných výtržností protisrbských, jež při- ostřily i tak již ostrý spor srbsko-chorvatský.
Hrubá Mazur Halič Chorvatsko San l Záhřeb
28 article
— V říjnu a listopadu za sněmovních voleb zemských znovu roznícen na Těšínsku spon česko-polský a po zvolení samostatného kandi- dáta polského Halfara vydáno tam heslo: »Ra- ději a Němci než s Čechy l«. — V Korutanech pro domácí strannické sváry Slovinci ztratil zastoupení na sněmu až na jediný, poslední mandát; ve Štyrsku s bídou uhájili své državy. V prosinci rozštěpila se slabá srbská stran v Dalmacii ve dvě frakce. — Na Slovensku dána rada, aby čtenáři nečtli českých knih. — V Bukovině velkoruský jazyk prohlášen za ja- zyk barbarský. — Hnutí makedonské roznitile opět spor srbsko-bulharský a Jagičovo zakročenl bylo podnětem nových sporů novinářských. Kdybychom soudili jen dle toho, jak se minulém roce jevila v časopisech slovanská vzájemnost, musili bychom se vzdáti všeliké naděje do budoucna. Poměry se na pohled nezlepšily, naopak zhoršily se. Jedině v nej- starším a nejvážnějším pro Slovanstvo sporu — ve sporu rusko-polském — jest v poslední dobe méně vášně a více rozvahy na ohou stranách.
Halfar Němec Čecho Slovinec Jagičův Těšínsko Dalmacie Slovensko
29 article
Všude jinde spory buď neulevily, neb se při- ostřily. Ale to není důvodem, abychom zoufali abychom pozbývali naděje, že se poměry časem zlepšl. Naše vzájemné slovanské spory, jež se zreadli především na sloupcích časopiseckých, nejsou znamením úpadku slovan- ské vzájemnosťi, nýbrž naopak důkazem, že vzájemnost naše r- ste a sfli. Před sto léty, když vznikala myšlenk slovanské vzájemnosti, sporů ovšem nébylo. Kde se tehda psalo o věcech slovanských, psalo se vždy jen s nadšením pro ideu, která se vznášela v mlhavé výši nad hlavami tehdej- ších našich idealistů. Skutečných styků mezi slovanskými národy tehda hrubě nebylo, ba Slované, vyjma několik učených Slavistů, ne- znali se ani dle jména. Vždyť Bulhary objevil teprve Venelin koncem prvé čtvrti minulého století a Slovince jako národ shromáždil roztroušených Kráňců, Korošců, Štajerců v jeden celek teprve dr. Jan Bleiweiss svými »Novi- cemi«. Před sto léty Slováci se spokojovali ještě s literárním jazykem českým a Malorusovés velkoruským.
Slovan Bulhar Štajerec doktor Bleiweiss Slovák Novi
30 article
Idea slovanská sestupuje však zvolnas mlhavé výše do života praktického na reálnou půdu, vznikají skutečné, reálné styky zástupců různých slovanských národnosti a při bližším vzájemném poznávání se ukszuje, že slovanský svět není tak ideálně krásný, jakým se zdál po- vodně, že má i své četné stinné stránky. Začínaji pochybnosti, rozčarování, spory, jež se při dalších stycích stupňují až ve vášen. Současně probouzí se i politický životv jednotlivých slovanských národech jako přímy následek jich národního probuzení a vznikají domácí spory, roznicené politickým přesvěd- Tyto vnitřní i. vzájemné slovanské spory nejsou tedy známkou chabnoucí vzájemnosti, ný- brž naopak důkazem našeho vnitřního probuzení, národního sebevědomí a dále důkazem, že s počínáme opravdu seznamovat, sbližovat, že vni- káme do národních i politických zvláštnosti je- dnotlivých národů, jichž zájmy se leckdy kři- žují se zájmy našimi a z toho vznikají ony ne- zbytné spory jako nutný přechod od bývalé ideálné vzájemnosti ke vzájemnosti praktické, jež musí dosavadní spory uklidit. Cílem jak vnitřních, tak mezislovanských sporů jest zabezpečení národní individuality; až bude skutečně zabezpečena individualita každého slovanského národa, možno se nadíti účinného pěstování vzájemnosti všeslovanské, plemenné, která musí časem přivésti k sjednocení všeho Slovanstva, nejlépe ovšem ve formě jakési fede- race. Ale to jest hudba daleké budoucnosti, které možno sice sníti, ale déle se jí zabývat bylo by marno. čením.