1
masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 93. ze dne 4. dubna 1900.
3
article
= Procházky po výstavišti. Z Paříže se
nám oznamuje: Pozadí Martova Pole vyplňuje
ohromná stavba staré a architektem Raulinem znova
upravené galerie strojů, jejíž střed zaujímá dvorana
slavností, pětačtyřicet metrů vysoká, na ploše tří hek
tarů. Skvostnými novými obrazy Cormona, Flamenga.
Maignana a Rochegrossa a staršími sochami zdobená
síň upravena pro patnáct tisíc osob a je určena ku
pořádání úřadních slavností, zahájení výstavy, roz-
dělování cen atd. V pravém a levém křídle galerie
umístěny výstavy zemědělství a potravin. Palác elek
třiny a »Chateau d' Eau« zakrývají částečně masív
galerie strojů. Palác elektřiny je budova 130 metrů
dlouhá, 70 m. vysoká a všem ostatním okolním
stavbám dominující. Velkolepá budova vodního pa-
láce poskytne ve své koncepci, která co do krásy
vše dosud vídané dojista předčí, nezapomenutelný
pohled. Tvaru ohromné jeskyně, v níž plochými
ponenáhlu vystupujícími nádržkami 19.000 litrů vody
v různých barvách za vteřinu poteče, bude »Chateau
d' Eau« zvlášť při osvětlení několika tisíci žárovek
přední attrakcí výstavy. Po obou stranách Pole se
zvedá od galerie strojů po Eiffelovku dvoje řada sy-
metricky od sebe oddělených paláců. V pravo palác
mechaniky, palác oděvů, palác dolů a hutnictví.
V levo palác mechaniky, lučebního průmyslu, do-
pravních prostředků, školství, písemnictví, věda
umění. Podél »Avenue de Suffren« se vypínají pří-
stavky Italie, Německa, výstava korejská, exposice
ruského kaučuku a mnichovský pivovar. V palácích
mechaniky vystaveny různé parní stroje, motory,
generatory, regulatory a moderatory; zařízení tová-
ren na plyn, petrolej, teplý a komprimovaný vzduch,
amoniak atd., hydraulické receptory, vodní kola, tur-
biny, mlýny, zařízení mechanických transmisí, stří-
kačky, ventilatory, řezací a vrtací stroje a pod.
Procházka
Pol
Cormon
Eau
Suffren
Paříž
Eiffelovka
Německo
Chateau d ' eau
4
article
V paláci oděvů uvidíme exposici přádelen, textilních
surovin, krajkářství, prádelnictví, zařízení továren
na látky; paláce dolů a hutnictví a lučebních prů-
myslů naplněny stroji, nářadím, surovinami a vý-
robky svých různých odvětví. V paláci dopravních
prostředků umístěny vozy, automobily, velocipedy,
železničný a vzduchoplavecký materiál. Hlavní část
této skupiny se nalezá ve Vincennes. Paláce školství,
písemnictví atd. zakončují řadu nových staveb na
Poli Martově. V pravo od Eiffelovky ke Trocadéru
dokončeny následující stavby: Výstava republiky
San Marino, exposice společnosti kamenníků z An-
gers, přístavek Belgie, palác kostýmů, palác »Světla«,
pavillon pařížského »Automobil-Clubu«, jednoty fran-
couzských alpinistů, výstava Siamu, panorama
»Tourdu Monde« a pavillon státních manufaktur
V levo: výstava Maroka, výstava optická, »Benátky
v Paříži«, exposice »Touring-Clubu«, pavillon kera-
miky, exposice republiky equadorské, »Panorama
Transatlantique«, »Grand Globe céleste«, »Marco-
rama«, »Cineorama«, ruský pavillon, výstava plyná-
ren, ženský palác a tyrolský zámek.
= O podivných závětech uveřejňuje Ame-
rico Scarlatti zajímavou studii v časopise »Minerva«
Poukazuje k tomu, že několik církevních spisova
telů odvozuje původ závětí zcela vážně od Noema.
Patriarcha prý takovýmto dokumentem rozdělil svě
mezi svoje tři syny. Listina svěřena Semovi, nejstar
šímu z jeho synů, když byl na ní Noe přitiskl svoji
Martův
Marco
Scarlatti
Minerva
Noe
Semov
Vincennes
Eiffelovka
Belgie
Siam
Maroko
Benátky
Paříž
výstava republika Sana Marino
automobilklub
Touring
Grand Glob
Tourd Monde
5
article
pečeť. Moroni připomíná k tomu, že Noe tímto způ
sobem vynalezl též úřadní pověřování listin. Ce
drenio ve svém »Compendium Historiarum« mluv
rovněž o závěti Noemově a napsal učené pojednání
o stáří pisatele závěti a jeho dědiců, hranicích a roz
sáhlosti majetku, jenž každému dědici odkázán atd
Biskup brescijský Filatrio prohlašuje dokonce, že za-
sluhuje býti upálen na hranici, kdo pochybuje o exi-
stenci a zákonné platnosti závěti Noemovy. (Tehdáž
bylo dříví velmi laciné.) V závětech různých po
tentátů nalezají se často podivné výroky. Tak na př
praví se v závěti papeže Klimenta IX. doslovně: »Kdyby
papežská hodnost mohla býti přenášena dědictvím
jmenoval bych svým nástupcem kardinála Farnose.
Konklave vyhovělo této žádosti a zvolilo papežem
kardinála Fornese, jenž přijal jménoPavel III.
Závěť, jež svého času vzbudila značnou pozornost.
zanechal jakýsi Amanzio Lepri, jenž svoje jmění
páčící se na několik millionů, pominuv přirozené
dědice, odkázal papeži Piu VI., ale nikoliv jako pa-
peži, nýbrž jako soukromníku Giovannímu Braschiovi
Zákonní dědicové využitkovali tohoto rozdílu a za-
počali proces proti signoru Braschiovi, podotýkajíce
výslovně, že tu nejde o papeže Pia VI., k němuž
mají neobmezenou úctu. Věc zaměstnávala četné
soudy a v celé Italii vyslovovali se pro Braschia
anebo proti němu. Konečně kasační soud církevního
státu prohlásil závěť za neplatnou a neť zesnulého,
Anna Lepriova, stala se universální dědičkou.
= Spor mezi republikou transvaalskou
a železničním syndikátem. »Daily Chronicle«
oznamuje z Brusselu: Dne 13. června bude před
zdejšími soudy projednáván proces mezi republikou
transvaalskou a železničním syndikátem belgickým.
Noe
Noemův
Farnos
Fornes
Pius
Braschi
VI
Lepriův
Moroni
Brusel
6
article
Příčina sporu jest následující: Před několika lety
udělila vláda transvaalská skupině belgických finan-
čníků koncessi ke stavbě dráhy v severním Trans-
vaalu od Komati-Poortu ke zlatým polím Selati
horách Murchisonských. Vláda transvaalská zaru-
čivši se za zúrokování stavebního kapitálu, stanovila
maximum nákladu za jednu anglickou míli částkou
6900 1. st., avšak s obmezením, že kdyby náklad
vskutku byl menší, než rozpočtěno, rozdíl se odpo-
čítá od kapitálu. Práce, jak se zdá, nebyly správně
provedeny a když komisař pro dráhy transvaalské
mr. Smith roku 1895 vrátil se do Evropy udával, že
smlouva byla porušena a poněvadž mimo to předpoklá-
dal, že také akcionáři byli poškození, žádal o pomoc
státního zástupce belgického, jenž nyní před trestním
soudem vystoupí jako žalobce na prospěch akcionářů
proti společnosti. Poněvadž dr. Leyds v době, kdy
koncese byla udělena, byl státním tajemníkem, bude
obeslán jako svědek. Nehledě k tomuto procesu, ma
společnost ještě proces s vládou transvaalskou, jež
se domáhá zrušení koncese, před vrchním soudem
v Pretorii. Společnost vymlouvá se, že prý peněz,o
nichž dosud nesložila účty, užila na podplácení roz-
hodujících činitelů v Transvaalu, vládních úřadníků.
volksroodu atd., i paní Krügerová prý dostala 25.000
franků. Naproti tomu učinil dr. Leyds následojící
prohlášení: »Faktum, že moje vláda sama, podala
žalobu na ředitele belgické společnosti dráhy trans
vaalské, stačí snad jakožto odpověď na výčitku pod
plácení.«
= Ruské lékařství a Turkestan. Dle zají
mavé studie generála Venukova bylo zavedení ruské
lékařské vědy do Turkestanu nejzdařilejším prostřed-
kem pro upevnění ruského vlivu nad domorodci.
Smith
doktor
Leyds
Pretorius
Krügerová
Venukův
Komat
Poort
zlatý pole Selat hora Murchisonský
Evropa
Transvaal
Turkestán
vrchní soud
7
article
Turkmeni osvědčují, jak ze spisku na jevo vychází,
ruským lékařům velikou důvěru. V roce 1880 se do-
stalo v celé zemi pouze dvaceti tisícům nemocných
lékařské pomoci, počet ten stoupl ale v příštích le-
tech v značné míře a dosáhl za 10 let výše 122.884.
V Taškendu zařízena nemocnice pro ženy, v níž ru-
ské lékařky velmi blahodárně působí. Roku 1883 měl
ústav na 2000, v roce 1893 však 7000 žen v ošetřo-
vání. V ostatních městech turkestanských se zaklá-
dají rovněž ruskými lékaři a lékařkami spravované
chorobince a stanice. Rusifikace země se dočkala
prostředkem lékařství v celku znamenitých úspěchů
a slaví s humanitou triumfy.
Zemřelí v Praze.
Dne 29. března 1900. Svobodová Josefa
vdova po truhláři, 70 roků, 1900.II. Hodková Marie,
manželka dílovedoucího, 52 roky, 563VII. Appelt
Adolf, syn truhlářského pomocníka, 9 roků, 127I
Grünwaldová Marie, soukromnice, 68 roků, 265 II
Z Rottů Marie, vdova po generálovi, 64 roky,
1576-II. Landát Karel, syn rukavičkářského pomoc-
níka, 18 měsíců, 852-I. — Ve vše obe cné
nemocnici: Votoček Alois, 4 týdny. Vachota
Vojtěch, rolník, 42 roky. Hessova Emilie, švadlena,
16 roků. Křepická Antonie, švadlena, 42 roky. Straj-
nerová Alžběta, služka, 54 roky. Hasal Václav, děl-
ník, 23 roky. — U milosrdných sester
Malá Anna, žebračka, 89 roků. Vyklátilová Anna,
posluhovačka, 80 roků. — U Alžbětinek: Sto
klasova Kateřina, biletářka, 62 roky.
Turkmen
Svobodová
Hodková
Marie
Appelt
Karel
Alžběta
Hasal
Kateřina
Praha
II Z Rott Marie
Vachota Vojtěch
Křepická Antonia
Vyklátilová Anno
I Grünwaldová Marie
Votoček Alois
Hessův Emilie
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo
Dnes ve středu 4. dubna.
Začátek o 3. hodině
Představení pro lid.
Třeti zvonění-
Začátek o 7. hodině.
185. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Po třetí vystoupí jako host pan Jiří Bittner.
Pařížský román.
Král
Bittner
Praha
národní divadlo dnes
11
article
třásla! Co si o mně myslíte? Ale my, ,co jsme ženského
pohlaví, jsme vždycky stejné kryatury“, jak starý Chalse
říkával, a co je žena v kolébce, tím zůstane až do
hrobu. Už zase! To bych ráda věděla, kdo vám to řekl,
mladá dámo!
Avšak povím vám konečně pravdu, milá teto Ra-
chelko, jest cosi, co jsem před vámi tajila až do dneška
protože jsem nemohla snésti myšlenku, že by někdo
z vás měl starost o mne, zvláště dědoušek, který i tak
beztoho až příliš často myslí na Glory. Nemůžete uhod-
nouti, co to je? Nemohla jsem jinak, než vésti život
Věčného Žida, protože jsem byla propuštěna z ne-
mocnice! Nerozumíte tomu, moji drazí? Myslím, že jsem
vám to říkala stále a stále. Ano, propuštěna, že se ne-
hodím za opatrovnici, a tak tomu také bylo; nejprvé dle
řádu ústavu a potom z lidské lásky a soucitu. Avšak vše
je dobré, co dobře skončí, víte, a teď, kdy mé bloudění
zdá se býti skončeno a jsem konečně na pravem místě,
připadám si jako člověk, který vyšel z dlouhého vězení,
velkého nebezpečí z temnoty hlubší než cela Jana Storma.
A stanu-li se někdy slavnou ženou a hodní muží budou
mne poslouchati, řeknu jim, aby byli něžní a milosrdní
k ubohým dívkám, jež se snaží žíti v Londýně a býti
hodné a statečné, a že pravým rytířstvím bude, spojí-li
se proti jiným mužům, kteří jsou sobečtí a ukrutní a ne-
čistí. Oh, tento velký, skvělý, dábelský, božský Londýnl
Je jistě lidskému světu tím, čím jsou vířicí, pěnící, bu-
blající vody Niagary světu přírodnímu. Buď dívka pře-
pluje přes jejich proudy jako člun, a v tom případě si
oddechne a poděkuje bohu, nebo je mrštěna do jeho
vírů jako mrtvé tělo a točí se a točí, až přijde do víru
a je pohlcena
Žid
Storm
Londýn
Niagara
12
article
vlastní část programu odbyla se, myslím, dosti dobře.
Mr. Koenig upravil harmonii a doprovod některých našieh
manxských písní, tak jsem zpívala Mylecharaine a oni po-
slouchali a tleskali, a potom Ny Kiree fo Niaghety, a oni
plakali (a já také), a potom jsem napodobila dělnice, jak
zpívají na ulici, a oni se smáli a smáli, až jsem se smála
také, a potom se smáli, protože já jsem se smála a smáli
jsme se všichni. Bylo to odbyto a hotovo, než jsem vě-
děla kde jsem a všichni mne zahrnovali — nu, no, ne
hubičkami, jako to dědoušek dělával, avšak společnost
rovněcennými — zmrzlinou a huspeninou — jež páni
divoce kolem sháněli, aby mi je přinesli.
Ale vše to není ničím u porovnání s tím, co se
stane příště. Nesmím však prošpetnouti ani slovo o tom,
tak falešná tvář musí skrývati, co falešné srdce ví. Mu-
síte mi odpustiti, zdaří-li se mi to, neboť nic není na
světě škodolibějšího než nezdar, víte, a maličký hříchje
asi velkou ctností, stane-li se dosti mocným, jak vidíte
Tak! Jak jsem důvtipna! Nevěděli jste, jakého filosofa
máte v rodině, že ne, moji drazí?
Stane se to 24. května. To budou opět královniny
narozeniny; a když pomyslím na vše, co se stalo od po-
sledních, připadám si tak romantická jako školačka a tak
sentimentální jako chůva. Ovšem že jsem v hrozném
rozechvění pro celou událost a, abych vám řekla pravdu,
utekla jsem se s tím ke kouzelným sestrám — to jest.
byla jsem u hadačky a utratila jsem »žlatý« půl sove-
reign u toho tvora jedinkým krvežíznivým chňapnutím.
Avšak předpovídala mi divukrásné věci, tak jsem spoko-
jena. Noviny budou pláti mým jmenem; budu míti oslňu-
jící úspěch a stanu se modlou dne — což vše je roz-
košné a unášející, a zcela přiměřené za ten peníz. Dě-
Křostan.
Mister
Koenig