1
masthead
v Praze, ve středu dne 4. dubna.
Praha
2
masthead
K čislu 93.
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Pošton;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Osobní.
Z Vídně, 4. dubna. Notář Ant. Tes a
ve Velké Byteši na Moravě přesazen byl do
Kyjova.
Orgány bývalé německé obstrukce
sa obstrukce italská.
Z Vídně, 4. dubna. Je věru skvostná
podívaná na zdejší orgány bývalé německé
obstrukce, kterak ve strašných roz-
pacích, jak zachovati se vůči obstrukci
italské, včera formalně zvolené, mají se za-
chovati. Rozhodly se pro mlče ní.
Jediná »Deutsche Zeitung« je nadšena pro
nynějšího italského ministrpresidenta Pel-
louxa a jeho majoritu. Gratuluje
jim oběma k jejich pevnosti
a vytrvalosti a vyslovuje přání, aby
nynější vláda římská byla zachována již
k vůli trojspolku.
Rozpuštění vídeňské obecní rady?
Z Vídně, 4. dubna. Včera večer byly
zde rozšířeny pověsti, že rozpuštěno
bude vídeňské zastupitelstvoa
vypsány nové všeobecné volby.
Takovým způsobem prý vláda chce vyhověti
jednak opposici, jinak překonati obtíže, které
by vznikly v obecní správě, kdyby
obecní rada zůstala kusou
k usnášení neschopnou. Vypravo-
váno dokonce, že již byl magistrátu dán roz-
kaz, aby sestavil nové volební
ilistiny. Na dolnorakouském sněmu včera
večer se proslýchalo, ovšem v táboře po-
krokovém, že dr. Lueger v té věci svým
přátelům učinil sdělení. Pověřeny zprávy ty
dosud nejsou.
Dr. Sturm proti dru. Grabmayrovi.
Z Vídne. 4. dubna. Politik, jenž kdysi
měl čelnou roli v rakouském parlamentě,
ale již hezkou řadu let náleží k mrtvým.
vstává z hrobu a mluví. Je to bývalý vůdce
moravských Němců dr. Eduard Sturm
Vzkřísil jej posl. Grabmayr svou výtkou,
že Němci jsouce u vlády a majíce dvoutře-
tinovou většinu v parlamentě vídeňském, ne-
uzákonili státní němčinu. Takové výtky na
zýva dr. Sturm v přípise, zaslaném »N
aplen.
Antonín
doktor
Lueger
Sturm
Němec
Vídeň
Velká Byteš na Morava
Kyjov
Vypravo
Deutsche Zeitung
6
article
Fr. Presse«, lehkomyslnými a po-
slance, který tak mluví, neinformova-
ným. Dvoutřetinové většiny prý Němci ni-
kdy neměli, také nikoli r. 1867, kdy
byla sdělávána prosincovka, o které byl.
jak povědomo, referentem dr. Ed. Sturm.
K té potřebovali Němci ještě h l a su
polských, kteří stejně jako Slovinci a po-
hříchu prý také někteří Němci z
království českého proti návrhu
Sturmovu ve výboru ústavním dali
článku XIX. pozdější širší text a platnost.
Ani r. 1848 nemohl Löhner proniknouti
se svým návrhem na říšském sněmu, aby se
zavedla německá řeč jednací, pročež Němci
ve známém návrhu Wurmbrandově
musili trvati na stanovisku, že čl. 19. stát-
ních základních zákonů němčiny se ne-
týká. Němci prý chtěli ji zacho
vati. Dnes prý jeví se pouze na státovkách,
bursovních známkách a jinde jako ruina.
František . Presse
Němec
doktor
Ed
Sturmův
Löhner
7
article
Společný rozpočet.
Z Vídně, 4. dubna. Z dvou stran, po-
divnou náhodou maďarských, vyvracejí
se dnes zprávy, jakoby ministerstvo
vojenství mělo žádati na delegacích mimo-
řádné ůvěry. Což o to, kdyby záleželo
na chtění p. Krieghammera, dopadl
by ovšem rozpočet jinak! Nepopírá se, že
ministr vojenství mimořádné
výdaje žádal. Dodává se však, že ne
byly finančními ministry pov
leny-
Pověsti o mimořádných nákladech vo-
jenských způsobily v Pešti veliký poprask,
pročež uznáno prohlásiti je nepodstatnými,
ale připojuje se, že nicméně na rok 1901
obsahovati bude »mírné« zvýšení.
Na nová děla není žádná položka, pro-
tože zkoušky nejsou ještě skončeny. Ovšem
však žádá správa mariny plus 2 milliony
K. Není do té chvíle jisto, zdali sem uherstí
ministři Szell a Lukacs budou moci
přijeti zejtra ráno. Závisí to na tom, zdali
ve finančním výboru sněmovny magnátů bu-
dou dnes všechny práce vyřízeny. Szel
bude přijat císařem za svého pobytu zde.
Po společných poradách obou vlád o dele-
gačním rozpočtu následovati bude, jak oby-
čejně, korunní rada.
Szell
Lukacs
Vídeň
Pešť
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Nedůvěra posl. Roserovi.
Z Vídně, 4. dubna. Nebohý starý
Roser! Černého nevděku se dožil u kraj-
ních německých nacionálů. Podporoval jejich
násilnou obstrukci a dal se jim úplně do
vleku, jakkoli in camera caritatis každého,
kdo ho chtěl slyšeti, ujišťoval, že je mu celá
ta obstrukce proti srsti a že ji ve svém
srdci odsuzuje. A ted — taková splátka !
Poslyšme: jednohlasně mu projevili
důvěrníci venkovského okresu broumovského
nedůvěru, protože škrtl své jméno na
známé interpellaci posl. Ira, jejížto čtení
president dr. Fuchs nepřipustil.
Tím prý ukázal starý pán také fysickou
slabost, pročež se vyzývá, by složil mandát.
Bodří občané venkovského okresu broumov-
ského však nezůstali pouze na justifikaci
specialisty pro rakouskou loterii. Vydali zá-
roveň heslo proti vídeňským kon-
ferencím. Není prý třeba žádného
národního ohraničení, není pry
třeba žádného jazyka prostřed-
kovacího. Jen ať se zavede státní
němčina jako záruka proti dalšímu po-
slovaňování Rakouska.
Ir
doktor
Fuchs
Vídeň
Rakousko
10
article
Citliví Schönererovci.
Z Vídně, 4. dubna. V pražském te-
legramu »O stdeutsche Rundscha u«
vyslovuje se stesk, že nejvýšší maršálek
kníže, Jiří Lobkovic nedal důtku posl.
dru. eroldovi za slovo, kterého užil
proti Wolfovi: »hloupost«, a tolikéž ni-
koli dru. Englovi, který nazval jednání
posl. Wolfa brutálním. V Praze jsou pp.
Wolf a soudruzi, jde-li o jejich kůži, nad
míru citlivými.
Obstrukce v italské sněmovně.
Z Říma, 4. dubna. (Neue Freie
Presse.) Ve včerejší ranní schůzi krajní le-
vice, která se konala před plenem, došlo
k bouřlivým výjevům mezi těmi,
kdož chtěli hnáti útokem na sto-
lec presidentův a chtěli presi-
denta Colomba vyhoditi a provo-
kovati majoritu ku pěstnímu zápasu, a mezi
rozmyslnými, kteří radili k mírnosti, pouka-
zujíce na smýšlení lidu, který si přeje po-
koje a který by odsuzoval všeliké násilí.
Tato frakce nabyla převahy, pro-
Lobkovic
doktor
Wolf
Engl
Vídeň
Praha
Řím
Neue Frei Presse
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Anděl strážný
Dle zápisků zesnulé přítelky napsala Vilma Bártová
Ševčíková.
»Zdálo se mi o andělíčku strážném a ten
byl tobě, matičko, podoben. Sypal mi krásné
červené a bílé růže na postel; co as znamená
libý ten sen?«
»Ten znamená, Jarmilko, že bude štěstí
tebe provázet, jestli se anděla strážného ne
spustíš a v jeho pomoc důvěřovati budeš.«
dinou pomoc matky své. Bylať ona vzdělaná,
bohatých zkušeností a v povahách lidských by-
strým svýmzrakem neobyčejně se znala, tak-
že hravě chopila se nejvydatnějšího prostředku,
výmluvností svou působiti na mého muže, by
zachránila prchající štěstí manželství našeho.
Neuplynul ani týden a zakalený obraz na-
šeho žití přičiněním mé drahé matky, měho
anděla strážného, se vyjasnil a dřívější štěstí
zavládlo zase v naší domácnosti a to navždy.
Byla jsem malým ještě děvčátkem, kdy
s nevýslovnou něhou Inula jsem ku své drahé
matičce. Její dobré, milé líce zdálo se mi býti
totožným s andělem strážným, jehož obraz
visel nad mou postýlkou.
Každého večera před spánkem, když dříve
byla jsem vřelou modlitbu k trůnu Všemohou-
cího zaslala, uložila mne matička na lůžkoa
vypravováním z pohádkové říše ukolébala mne
v rajské sny. Vždy jsem snila příjemně, sladce.
Jednou se mi zdálo, že anděl vystoupil z obrazu,
stále rostl, až dosáhl lidské velikosti, načež pře-
krásné růže červené a bílé sypal na lůžko mé,
přívětivě mi kyna: »Buď vždy hodné, dítě mé,
miluj anděla strážného, který tě věrně po celý
život tvůj opatrovati bude.«
Pohlednu mu do očí a co vidím?
Anděl má zcela určitě podobu drahé ma-
tičky i nahýbám se, abych uchopila se milé
ruky — vše pojednou zmizelo a já oči otevřela.
U mého lůžka stála dobrá matička, usmí-
vajíc se:
»Co pak seti hezkého zdálo, Jarmilko?«
pravila. »Kývala jsi rukou a rtoma pohrávalti
radostný úsměv.«e
Bártová Ševčíková
Jarmilka
anděl strážný
12
article
d Dětský věk minul, dorostla jsem a pro-
vdala se za hodného muže, jenž mne láskou
svou blažil a jehož nevýslovná dobrota byla
zdrojem mnohých šťastných chvil v manželství
našem.ondna
Ale zlý Osud záviděl nám úplné blaho
naše a zničit je chtěl stůj co stůj.
Lodice klidného života našeho narazila na
úskalí a již se podobalo, že zahyneme v pro-
pasti, která vždy víc a více v bezednou pro-
hlubeň nás urvati se snažila. Malé nedoroz-
umění bylo příčinou hrozící katastrofy. V zou-
falství vzpomínám, kde hledati bych měla spásu
—i maně přichází mi na mysl sen z dětských
dob o anděli strážném.
Zvolám: »Ještě žije má dobrá, drahá ma-
tička, ještě je můj anděl strážný, jenž říd
osudy měho žití!« I vyhledala jsem drahou ro-
ditelku a svůj žal s ní sdělila.
Když jsem skončila své vypravování, za-
myslila se, pak usmívajíc se pravila: »Důvěřu
ve mne, milé dítě, uvedu vás zase na cestu
míru.«
Nesklamala isem se. doufajíc pevně v je-
III.
13
article
Osmdesátý rok skláněl se nad životem ma-
tičky mé. Churavěla.
Za svěžího, letního dne ulehla a já jí sky-
tala společnost, bavíc ji všemožným způsobem.
Pojednou mne vzala jemně za ruku a pravila
»Myslím, že jsi zcela šťastna, Jarmilko «
»O ano, matičko,« zvolala jsem, »tobě dě-
kuji za své blaho.« Zadívala jsem se v tu
chorou, bledou líc, která vzbuzovala ve mně
posvátnou úctu.
Sklonila jsem hlavu, líbajíc podávanou mi
ruku a zamyslila se. Zdálo se mi, jakoby šelest
křídel komnatou se byl rozlehl, vzchopím se,
hledím k otevřenému oknu, leč nevidím ni-
Zpět zírám na vetchou stařenku, však o
běda! — Usmívá se na mne, leč úsměv ten
je mrtvý, andělská ta tvář bez života, bez
vlády. Můj anděl strážný odletěl v nedozírné
čeho.
Jarmilka