1
article
Jež sjednotily se obě skupiny opposiční
Jež sjednotily se obě skupiny opposiční
pouze na protestech
Když je podali, odešli ze sněmovny.
Vesdveřícl obrátili se sociální demokratéa
republikáni a volali do zasedací síně: »At
žije konstituanta!« »Evviva král!« — volano
na ně. Jedni vzdávali pochvalu, druzí kři-
čeli. Z tribuny zasáhli do sporu. Odtamtud
vyhrožováno a spíláno dolů. Několik žurna-
lištů tleskalo, jihí syčeli. Posl. Farinet
volal na tribunu: »Držte moulu!« Shora mu
ukazovány hrozivě zataté pěsti.
Klerikální a konservativní zurnalisté do-
stali se do pračky. Za ohromného hluku
ujal se slova Sonnino a protestoval prot
chování se krajní levice, která jíž po dlou-
hou dobu způsobem nesnesitelným se napa-
ruje a tváří, jako by měla sama v pachtu
láska k vlasti a všechny lepší eity státních
občanů. Ona se tváří, jako by byla jedinou
zástupkyní lidu, jeho jediným upřímným a
věrným zástupcem. Většina udělila na tato
líesla náležitou odpověď: ona také nadále
konati bude svou povinnost a vykoná vždy
co se vykonati dá
An Sonnino mluvíl, o bstrukčníci
ktéří v sále zůstali, křičeli, ba řvali
Nadávali vládě. Z tribuny řvali do toho
dupali, tleskali a spílali. Byl ustavičný zma
tek. Ronečně dostoupil vrcholu. Tu se ob-
jevil, provázeň ohlušujícím, hromovým po-
tleskem majority, prešident Colom bo.
Bled a rozechvěn podal svému náměstkov
Palbertovi ruku a objal jej.
Podekoval za projevenou důvěru a vý-
stovil naději, že Italie záhy pozná, jak ne-
zbýtným byl bolestný boj posledních dní.
Jež
Posl
Farinet
Sonnino
Bled
Evviva král
2
article
Jedhalo se o blaho a mír v království a jeho
zachráhů. Potom dal odkla so v'ati
novyřednači řád. Všichni pří-
tomní poslanci povstali a pro vo-
lali třikrate »Sláva králi«
Z Říma, 4. dubna. Konstituční 6ppo-
sice vyhlašuje v novinách, že opustila sně-
movnu provolávajíe slávu králi. Mezi těmi,
kdož odešli, je také Biancheri, ale
Rudini zústal Vláda je odhodlá n
zirušiti tak zv. nařízení z no ul ze.
Jeden ministr pravil, ze nvní, k d
je obistrukce povalena, nemá
vláda žádné příčiny, aby trvala na předloze,
jejíž hlavní pravidla, která se týkají práva
shromažďovacího, srovnávají se s praxí, která
bylanezávadně 50 let provozována. Vláda
nemá žádné jiné tužby, než aby vyhověno
bylo přání země po pokoji po každé stránee
a zjednaly se ony podklady, které jsou pod-
mínkou rychlého vyřízení četných hospodář
ských předloh, již před rokem podaných.
Boj právě skoncovaný byl trapný. Ale
byl neodvratným a nezbytným. Ústavověrná
opposice záhy se přesvědčí, že nynější boj
nebyl veden v zájmu určité strany, nýbrž
vládního principu a státních institucí, jejichžto
vážnost byla by vydána v šanc, kdyby se
bylo kapitulovalo před krajní levicí.
Krajní levice hrozí, že obnoví obstrukei
po 15. květnu a že zanese nyní boj do vo-
ličstva.
Rusko a Bulharsko.
Z Berlína, 4. dubna. Pověsti o bu-
harskoruském poměru se nyní zhu-
stily v určité zprávy. Výpravuje se, že ruská
vláda vyslala do Bulharska finančníka a že
ruský ministr financí Witte, který se z po-
čátku zdráhal, je nyní ochoten dovoliti
bulharskou půjčku v Rusku. Kromě
toho se proslýchá, že vysláno bude něko-
lik ruškých důsťojmiků d6 Bu
harska.
Sláva král
Biancheri
Rudin
Witt
Řím
Rusko
Bulharsko
Berlín
3
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
sli
4
article
Osobní.
Osobní.
Z Vídně, 4. dubna. (C.-B) Císař pro-
půjčil vládnímu radovi v tiskovém oddělení
ministrpresidia Jindřichu Löh nerovi řád
železné koruny třetí třídy.
Císař propůjčil spisov atelce a učitelc
na národní škole Auguště Grovaro ve
velkou zlatou médailli se svou podobiznou.
Novi kardinálové.
Z Říma, 3. dubna. (C.B.) V příšt
konsistoři po Velikonocích bude papež jme-
novati prefekta budovy vatikánské msgra.
Delba Volpe, msgra. Tripepaa
Geonara, jakož i papežského nuncia
msgra. Tali ana kardinály.
Císař
Jindřich Löh
Delba Volpe
Tripepaa Geonar
Vídeň
Novi
Řím
národní škola Auguště Grovaro
5
article
Politika alžírská.
Politika alžírská.
Z Paříže, 3. dubna. (C.-B.) Při sní-
dani, uspořádané vynikajícími zástupei ob-
chodnictva na počesť generálního guvernéra
alžírského Laferrira, měl tento velkou
řeč o zahraniční politice alžírské, v níž do-
vozoval, že politika ta je v první řadě
lovalní. Smluv na západě bylo a bude vždy
šetřeno, ale dlužno také věnovati pozornost
smlouvě na jihu, dle níž oasa Tuat náleží
pod panství alzírské.
Z Afriky.
assavy, 3 dubna. (C.-B.) Jak
»Agenzia Stefani« oznamuje, přibyl sem ve-
litel britského vojska v Egyptě general-major
Talbot, aby se radil s civilním guverne-
rem kolonie erythrejské Martinim o za-
ležitostech týkajících se vzájemných styků
mezi Erythrejí a Sudanem
Válka jihoafrická.
Z Nového Yorku, 3. dubna. (C.-B.)
»New York Journal« uveřejňuje telegram
z Bushmanskopu, v němž se oznamuje, že setník
Reichmann, který velel Burům u Korns-
pruitu jest totožným se setníkem armády Spo-
jených Států Karlem Reichmannem, který pro-
vází Bury jako americký vojenský attaché.
Dle telegramu téhož listu z Washingtonu
pokládá americký úřad války zmíněnou zprávu
za neuvěřitelnou, ačkoliv ministerstvo války
poslední době nic o Reichmannovi neslyšelo.
Z Londýna, 4. dubna. (C.-B.) Ranní
listy oznamují z Kapského města, že dopravní
loď s generálem Cronjem, s plukovníkem
Schielem a s 1000 zajatých Burů odplula
na sv. Helenu.
Stefan
Talbot
Válek
Reichmann
Bur
Cronj
Schiel
svatý . Helena
Paříž
Afrika
Egypt
Súdán
Nový York
spo
Bura
Washington
Londýn
New York journal
Bushmanskopa
6
article
Z Paříže, 4. dubna. (C.-B.) »Matin
se dovídá, že prý bude od portugalské vlády
žádáno vysvětlení o dopravě anglického
vojska přes Beiru a Umdali. »Eclair
konstatuje, že cizí moci, zejmena Francie,
mají právo, vyzvati Portugalsko k vysvětlení.
List žádá, by se francouzská vláda chopila
počinu k energické diplomatické akci.
Paříž
Beira
Francie
Portugalsko
8
article
Emanuel Tonner.
Emanuel Tonner.
V noci na dnešek zemřel, schvácen srdeě
ními křečmi, ředitel Českoslovanské obchodn
akademie, člen sboru obecních starších král
hlav. města Prahy, býv. zemský a říšský poslanee
historik a spisovatel český, ve vlasteneckých
politických a vědeckých kruzích obecně znám
školní rada pan Emanuel Tonner.
Zesnulý náležel mezi předáky národního,
politického a literárního ruchu na počátku ob-
noveného ústavního života v Rakousku, vynikal
po všechen čas svého života vřelým vlastene-
ckým citem, bystrostí ducha a břitkosti trefného
slova. Bystrý a břitký byl také jeho způsob
psaní v úvahách novinových i v důkladnýc
studiích historických. Emanuel Tonner osvědči
se dále jakožto výtečný paedagog a skvělý zda
i rozkvět Českoslovanské obchodní akademie.
jejímž ředitelem Tönner od jejího zřízení (r. 1872
byl, jest z velké části jeho dílem a zásluhou. Ja
kožto politik prodělal — zůstávaje arci po vše-
chen čas v obecném táboře národním — ně-
které změny, kteréž mu způsobily ostré půtky
s jeho bývalými politickými soudruhy, avšak
jakožto člověk, jakožto přítel a společník byl
Emanuel Tonner vždy a všude rád viděn
amilován. On náležel mezi osobnosti
obecně populární a byl oblíben i u svých zá-
sadních odpůrců. Proto není pochybnosti, že
zpráva o jeho úmrtí způsobí všude, kde Ema-
nuela Tonnera znali, opravdový, hluboký zármu-
tek. Z řad českých odešel bojovník neunavný
a pracovník vysoce zasloužilý, muž, který ještě
mezi buditele českého národa počítati se musí
a jemuž zajisté národ český za všechnu jeho
lásku, dobrou vůli a úspěšnou činnost zachová
pro všechny časy vděčnou, nehynoucí paměť !
Tonner
Praha
Rakousko
9
article
Emanuel Tonner narodil se dne 25.
prosince v roce 1829 ve Zdíkově (v bývalém
kraji prachenském), kdež otec jeho byl
ředitelem hospod. a právním. Odbyv dvě první
třídy gymnas. v Praze na Starém městě, vystu-
doval tři další v Tarnově v Haliči, kdež ujec
jeho měl ústav vychovací. Vrátiv se do Prahy
r. 1845, dokončil tam studia gymnas. a filos.
též dle soustavy nové. Roku 1849 byl hlavním
spolupracovníkem »Lípy Slovanské«. Od vojen-
ského soudu na Hradčanech stíhán jsa pro úča-
stenství ve spolku »Bratrstvo českomoravské«.
šťastně vyvázl bez pohromy. Roku 1851 vyšel
od něho tiskem metrický překlad písní srbských
(vedle originálu), jejž mládež jihoslovanskáv
Praze vydala ve prospěch českého nár. divadla.
Tonner
Zdíkov
Praha
Tarnov
Halič
Hradčany
10
article
Počátkem r. 1854 odebral se do Haliče, kdež
byl suplujícím prof. gymnas. nejprve v Pře-
mysli, pak v Řešově, odkud se vrátil r. 1856,
byv jmenován prof. na zřízené němec. akademii
obchodní v Praze. R. 1860 stal se spolupracov-
níkem »Času«, po roce pak přestoupil do re-
dakce »Nár. Listů«. Řada článků jeho v časo-
pise tom, »Poláci a Češi«, vyšla v roce 1863
ve zvláštním otisku a též do polštiny přelo-
žena. Roku 1861 a pak 1867 z okresů strako-
nického a horažďovického zvolen do sněmu če-
ského, kdež vždy věrně stál při straně národní.
Pro národní a polit. smýšlení od německého
představenstva školy obchodní r. 1863 proti
všemu právu zbaven byv místa učitelského, stal
se téhož roku učitelem při vyšší škole dívčí,
právě tehdáž zřízené. Roku 1866 vydal překlad
Habernfeldova bellum bohemicum, kterýž brzo
vyšel v 2. vydání. Roku 1867 hlavně přispěl
k založení týdenníku obrázkového »Světozor«,
jehož po delší dobu byl redaktorem. Když soudy
za ministra Herbsta krutě stíhaly novinářstvo
české, pro několik nepatrných slov ve »Světo-
zoru« Tonner s bratrem svým Augustem od-
souzeni jsou na 6 měsíců do vězení, jež v rad-
nici novoměstské strávili. Mezi tím časem »Ma-
tice lidu« vydala jeho překlad Balbínovy roz-
pravy na obranu jazyka slovanského, zvláště
pak českého. V žaláři přeložil Stránského »Re-
publica Bojema«.
profesor
Polák
Čech
Herbst
Tonner
Balbínův
Stránský
Halič
Řešov
Praha
Ma
Světozor
11
article
Roku 1872, stal se ředitelem za-
ložené tehdá Českoslovanské obchodní aka-
demie. Od roku 1879 byl Tonne
poslancem na říšské radě, kdež se roku 188
při hlasování o školní novelle (Tonner hlaso-
val tehdy se Staročechy pro nověllu) dostal do-
tuhého sporu s národní stra nou
s vobodomy slnou, jejímž byl dosud
členem, i se svými voliči ve venkovských obcích
podřipských, tak že nucena še cítil složii
mandát pro říšskou rádu a podrobiti se nové
volbě. Po velkém volebňím zápasu s drem.
Edvardem Grégrem podlehl tomuto, ale b l
ihned na to od staročeské strany kandidován
ve venkovském volebním okresu Benešov-
Vlašim atd., kdež bez odporu zvolen byl.
Od té doby byl Tonner přislušníkem strany
staročeské a náležel mezi její přední horlivce.
Za svou paedagogickou činnost obdržel hodnost
školního rady. Dne 25. prosince minulého roku
slavil Tonner sedmdesáté narozeniny.
Ze spisů, jež vydal o sobě, uvádíme pro-
zatím: překlad Habernfeldova »Bellum bohe-
micum« (1866), dále překlad Balbinovy »Obrany
jazyka slovanského, zvláště českého«, a tři
svazky »Vypravování z dějin domácích«, jež
záhy došly veliké obliby.
Tonner
Grégr
Bell
Balbinův
Benešov
Vlašim
12
article
z Jaroměře. (Pův. zpráva.) Voleb do
okresního zástupitelstva jaroměřského v kurii
venkovských obcí zúčastnilo se dne 2. t. m.
77 volitelů. Zvoleni byli pánové: Jan Jaroš,
zemský poslanec a okresní starosta z Čáslavek,
Václav Jirsák, starosta z Rychnovska, Jan Kotland,
rolník z Holohlav, Aleš Reichrt, předseda hosp.
spolku ze Starého Plesu, Jan Reichrt, starosta
v Jasené, Josef Zemek, starosta z Vilantie,
Václav Kavalír, starosta z Roztok, Jan Pražák,
rolník z Hořiněvsi, Jan Velc, rolník z Rasošek,
Václav Brusnický, rolník z Dolan, Josef Ko-
pecký, rolník z Hustiřan, Jan Kratochvíl, sta-
rosta z Jezbin a Jan Hynek, starosta z Lejšovky.
Město Jaroměř zvolilo pak za své zástupce pp.:
Karla Lanského, stárostu, JUDra, Jos. Postlera,
advokáta, Boh. Zauzala, obchodníka, Vojtěcha
Probošta, měst. tajemníka, Fr. Poliekého, továr-
níka a Václava Stárka, majitele realit.
— Okresní zastupitelstvo na Horách
Kašperských. Při včerejších volbách v kurii
obcí venkovských zvoleni byli vesměs čeští
kandidáti, čímž již předem rozhodnuto je
o volbě okresního starosty a jeho náměstka
z řad českých zástupců. Všichni starostové če-
ských obcí zdejšího okresu k vůli volbě okres-
ního zastupitelstva přítomní vyslovili se roz-
hodně proti vládnímu návrhu na parcelaci zdej-
šího soudního okresu. Formální usnesení jedno-
tlivých obcí bude ještě sjednáno a jakožto roz-
hodný protest proti parcelačním záměrům vlád-
ním prostřednictvím poslanců podáno sněmu
království českého.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 318 —- 3 16.
Jaroš
Jirsák
Kotland
Reichrt
Zemek
Kavalír
Jan Pražák
Velc
Brusnický
ko
Kratochvíl
Jan Hynek
Lanský
JUDr
Jos
Postler
Probošt
Polieký
Stárek
Hall Cain
Jaroměř
Zvolen
Rychnovsko
Holohlavy
Roztoky
Hořiněves
Dolany
Hustiřany
Jezbiny
Francie
Vilantie
Rasošek
anglický spisovatel