1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v neděti 29. listepadu 1903.
Praha
4
masthead
o et peotov cee
8
article
Na ranní a odpol. lísty
přešplácí se
v Praze v sdminlstraei
. . . . 2k
na něsle
ns čtvrt leta . . . . 6 K-
s dvojí denáškon
2 K 50
na měsle
7 K 50k
na čtvrt lata .
ve úillalkách
na měsíc . . . 2 K 30h
Požtou:
a měste
naert li.. . . 9 K. a
s dvojt zásilkeu
a nrksl
.: K e
Praha
Požta
9
title
Dnsšní čisle pro Prahu Je o 22 stranách.
Praha
10
article
Čtyři krůpěje balšámu z Vídně
Čtyři krůpěje balšámu z Vídně
V poslední chvíli — v předvečer hrozí
cího zahájení všeobecné školské stávky 15.000
dětí českých v celé oblasti pod Horam
Krušnými, dolétá k nám z Vídně zvěs
o částečném aspoň vyplnění nej-
spravedlivějších požadavk ů
našich přeubohých národní c
menšin.
Aspoň ve čtyřech případech (z jede-
nácti) rozhodla včera večer minister s ká
porada přes protest Schreinerův — proti
nicotným rekursům německých obcí podle
zřejmých příkazův zákona — pro naše dobré
právo. Jde tu o konečné odčinění brutálního
schválu, jakým týrány školou povinné děti
našeho lidu v Mostu, Lomu, Kopi
stech a Bílině, kde navzdor rozhodnu-
tím a nařízením zemské školní rady vměst-
nány jako slanečci v třídách neslýchaně
nedostatečných, v budovách školních, hrozí
cích jejich zdraví ba i životu.
Tak na př. v Mostě vyprázdněna bý-
valá německá škola, poněvadž stála na
poddolované půdě a hrozila sesutím.
Pro patrné toto nebezpečí života vystěho-
váno z ní tedy německé žatctvo. Ale
hned na to naplněna táž životu
nebezpečná budova školní — —
českými dětmi, a všechny rozkazy samé
zemské školní rady, všechny stížnosti českých
rodičův zůstaly marny! Správa obecní jedno-
duše rekurovala proti nařízení zemské školní
rady k ministru osvěty panu Marchetovi
tento bodrý Němec nechal věc — nevy-
řízenou kysat ve své zásuvce dokud
byl ministrem
Podobné nicotné rekursy německých bar
barův poskytly panu Marchetovi vítanou pří-
ležitost, aby liknavostí svou odsoudil děti
české v Lomu, Kopistech a Bílině
a jinde k nekonečným očistcovým mukám
v nezdravých, přeplněných školních brlohách
proti všem předpisům zákon-
ným a proti veškeré lidskostii. —
Nuže včerejším rozhodnutím ministersk
rady konečně aspoň ve člyřech uvedených
případech učiněna přítrž nesnesítelnému,
skandálnímu bezpráví.
Schreinerův
Marchet
Němec
Vídeň
Most
Lom
Bílina
Kopist
všeobecný školský stávka
11
article
Je to pouhá krůpěj balšámu na těžkou
a hlubokou ránu, neboť eo tu ještě zbývá
českých menšinových škol ve stavu stejně
hanebném! Vzdyť lze říci po pravdě, že
žádná česká menšinová škola
není v německých obcích vypravena a opa-
třena tak, jak platné zákony a nařízení
školské veli. Skoro všechny jsou přeplněny
strádajíce nedostatkem náležitých tříd, takže
proti zákonu trvá v nich po leta pouze
polodenní vyučování mládeže naší. Všechny
tyto ostatní školy našich menšin musejí na
den svého vysvobození ještě dále čekat; prý
za týden ukane opět několik krůpějí balša
mových a sice prý dojde na konečné vyří-
zení kopuletých žádostí našich menšin za
zřízení potřebných nových českých škol
Ervěnicích, Světci a Chabařovicích. A což
ty žádosti odpočívající u zemské školní rady
Kdy na ty všechny dojde ? —
Pomníme-lí pak, jakého spojeného úsil
veškerých českých stran na radě říšské bylo
zapotřebí, jak do včerejška ještě byl úspěch
svorného snažení našeho pochybným a jak
teprv v poslední chvíli, před samým pro-
puknutím všeobecné školské stávky, v před-
večer jubilea panovníkova učiněna pro če-
ské dítětato skrovná nápra va
děsné křivdy: tož nemůžeme si oddechnouti
blaze a radostně jako po boji vítězném nad
skvěle dobytou trofejí, — alébrž spíšesi
musíme povzdychnouti: Hle, co práce a času
stojí nás vymáhání pouze několika národ-
ních menšinových škol pro náš lid ve v la-
sti naší, ač máme právo i zákony platné
pro sebe! Jak zcela jinak to chodívá, když
navzájem Němci domáhají se nějaké školy
v českých městech pro svou men-
šinu?! To se hned ví, že zákon nedovoluje
žádných průtahů, tu se české obci nařídí co
nejdůtklivěji »sofort !« a žene se to parou.
Němec
Chabařovice
Ervěnice
všeobecný školský stávka
nařízený školský vel
12
article
Věru, kamkoliv se dnes ohlednem, po
veřejném životě našem, v Praze jako po
krásných těch horských krajích naší vlasti,
všady vrážíme na soustavu osidel, úkladův
a rozmachův úporného nepřítele, který ne-
hodlá nám dopřáti míru než za hroznou
oběť našich národních menšin a odvěké
jednoty i dobrého práva vlasti naší. Denně
nám to ohlašuje nepřátelský tisk, denně
opovažují se tyto podmínky »příměří« dikto-
vati nám němečtí poslanci. »Národní auto-
nomii pro Němce v Čechách !« požadují, ale
o autonomii království českého
ani slyšet nechtějí. Ta jejich »auto-
nomie německá« znamená však hrob pro
200000 našich rodákův v krajích smíšených
a rozkotání státního práva i jednoty země
české na věky. —
V takové situaci všude a za všech do
národové zachovalí a zdraví znali pouze je-
dinou povinnost: postaviti se zmužile a čeliti
odhodlaně nebezpečí, ohrožujícímu jejich
existenci, jejich rodnou jedinou vlastl
V takových dobách probouzí se v ná
rodech i početně slabých síla přemohutná,
ba přímo olbřímská, která dovede divy tvoři
a v úžas přiváděti nepřátele nejčetnější.
Němec
Praha
Čechy
13
article
Mravná to síla vlastenectví, schop-
ného všech obětí a všeho heroismu
v obraně bytu a svobody rodu
svého
Touto silou obstál jedině národ náš ve
vlnobití krutých věkův a této síly nepostrádá
ani v nynější době těžké. Duch čacký ozýrá
se z denních projevů a osvědčení našeho
lidu od kraje do kraje — duch uvědoměle
ukázněnosti vlastenecké ohlašuje se ze vše-
obecného hospodářského obranného hnuti
naší společnosti národní, duch odlhodla-
nosti nejobětovnější ozývá se z dnešní schůze
důvěrníků českých rodičů v Dochcově, kteř
obdrževše z Vídně telegram o pouhém vy
hovění právu našemu prozatím ve čtyřech
případech, odpovídají rozhodně, že jich ta
kova minimální poleva nikterak neuspoko
juje, pročez dnem 1. prosince zahájí škol
skou stávku
Vídeň
14
article
Všeobecná stávka
na českých menšinových školácl
Všeobecná stávka
na českých menšinových školácl
pod Krušnými Horami.
Z Vídně, 28 listopadu Dnešní porady mi
nistrů, účastněných v záležilostech menšinového
školství v království českém, měly by tento
výsledek:
Všechny čtyři záležitosti, týkající se míst
nosti škol, o nichž dosud bylo jednáno, po
tuhém úsilí vyřízeny a to:
Most, Lom, Kopisty a BIlina
Ve všech případech nařídilo s
opatření dostatečných a vhodných místností.
Ohledně BIliny speciálně nařízena kromě
toho novostavba celé školní budovy.
O všech ostatníeh v ministerstve
sporných případech bude jednati ministerská
konference přištího týdne v páte k.
Z Duchcova, 28. listopadu. (Pův. zpráva
Za předsednietví dra. Stejskala měl školský
výbor menšinový důvěrnou poradu, v niž pro-
jednány byly přípravy k zahájení stávky n
všech veřejných i soukromých školách českých
v okresích ducheovském, mosteckém a teplickém
Přítomni byli zástupcí poslaneckých klubů všech
českých stran, zejména poslanci Krejčík, Douša,
Stejskal
Krejčík
Douša
krušný hora
Vídeň
28 listopad
Most
Lom
Kopist
Bilina
Bilin
Duchcov
15
article
Jaroš, dr. Masaryk, Mohl, Slavík, dr. Soukup
školní rada dr. Metelka a taj. Škába.
Poradě oznámen výsledek dnešní porady
svolané předsedou ministerstva bar. Bienerthem
které se zúčastnili oba ministři krajané dr. Žá-
ček a dr. Schreiner, jakož i správce minister-
stva vyučování ryt. Kaněra. Jednomysl ně
bylo uznáno, že výsledek této konference ne-
může být shledán uspokojivým i usne
seno, aby dle původního rozhod
nutí zahájena byla dne 1. pro-
since 1908 všeobecná stávka česí k
mládeže pod Krusnými Horami.
Školský komitět pomocný v Praze svolár
byl předsedou posl. Anýžem na 9. hod. večerní
aby po přijezdu říšských poslanců z Vídně vy
konal přípravy k veřejným schůzím, jež v okresíek
již známých uspořádány budou dnes 29 listo
padu 1908 Po dohodě s komitétem duchcov-
ským usneseno, aby uspořádáno bylo celkem
třicet osm manifestačních schůzí a učiněn
opatření, aby na každé byl též řečníkem ně
který poslanec. K účasti projevili ochotu poslane
všech českých stran na zemském sněmu i na
říšské radě bez rozdilu. Všichni poslanci sjedou
se po vykonaných schůzích v Duchcově, aby
s tamějším komilétem poradili se o žádoucici
opatřeních k další akci.
Jaroš
doktor
Masaryk
Slavík
Soukup
Metelka
Škába
Bienerth
Žá
Schreiner
Kaněra
Krusný hora
Praha
Vídeň
Duchcov
16
article
Interpelace o spoluvladařství arci
knižete Františka Ferdinanda.
Z Pešti, 28. listopadu. (K. k.l)-
V poslanecké sněmovně ohlásil posl
Nagy (nsodv. lev.) tento dotaz po spoln-
vladařství arciknížete Frantiska Fer-
dinanda:
Vi vláda, že luzemské i cizozemské noviny
přinesly několikrát zprávu, že císat 2. prosine
p 60. výročí své vlády přenese část svých vla
dařských práv na následníka trůnu a rozděli se
s ním o královskou moc
Je vláda ocbotna, ukáže-li se tato zpráva
pravdivou, prohlásiti, že naše ústavaa
naše zákony vylučují rozdělen
královské moci a přenesení práv
a závazků, plynoucích ze svrch -
vané moci, na jinou osobu, jakož
jakoukoliv ůčast následníka v pů
sobnosti vladaře bez zákonně pro-
jevené vůle národ a?
Je konečně vikda ochotna zabrániti —
jak — uby následnlkovi nebyla na újmu naší
ústavy a naších zákonů udělena vladařská
práva?
Mistodržitel hrabě Coudenhove od-
stoupí prý ze zdravotních příčin
Z Vídně, 28. listopadu. Korespondence
»Centrum« sděluje z kruhů parlamentních
že na českém místodržitelství v době poměrno
krátké stane se změna a že hr. Coudenh ov
odstoupí... z důvodů zdravotních
jež mu ukládají klid a šetření a že tudíž ne
může v tak pohnutých dobách, jaké jsou nyn
právě v Praze a v Čechách vůbec, vydávati s
stálému rozčilování.
Hrabě Coudenhove — podle léže kore
spondence — odhodlal se k demis
své již dávno.«
Zaznamenáváme zprávu tu s reservou. Místo-
držitel hr. Coudenhove meška! včera ve Vídni
a zúčastnil se holdu rakonského vysokého úřad
nictva, ale v odpoledních hodinách po výmění
telefonických rozhovorů s Prahou, odjel — jak
v rubrice »Bumlu« již sděleno — zvláštním
vlakem domů.
František Ferdinand
Frantiska
Coudenhove
Buml
Pešť
Vídeň
Praha
Čechy
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Slavnostní schůze —- 112)
Ve Vídni, 28. listopadu.
(Pavodní teleť. zpráva »Nár. Listae.)
Obě sněmovny měly dnes odpoledne mimo
řádnou schůzi, věnovanou výhradně projevu
lovality panovníkovi k jeho 60'etému jubileu
vládnímu. V obou sněmovnách byla osvědčen
tato stručná a zcela obřadná.
Do poslanecké sněmovny nedostavili
se: sociální demokraté, národní sociálové a ra-
dikálové češti, němečtí radikálové. Všeněmci
liberální Vlachové. Tyto všechny skupiny sedí
náhodou prostřed sálu a pohromadé, takže je-
jich abstinence způsobila v plen
velikou, viditelnou mezeru. Nepřl-
tomnost sociálních demokratů překvapila ze
dvou důvodů: jednou proto, že vyslali svoje
delegáty k trůnní řeči na dvorním hradě, po-
druhé z té příčiny, že nepřišli k aktu, při kte-
rém slaven mocnář také jako dárce všeobec-
ného a rovného práva hlasovacího. Poslane
probošt dr. Stojan měl kněžský oděvi a stál mezi
zapisovateli. V kněžském rouchu přišli kromé
toho poslanci Pastor, Delugan a Zach. Jinak
měl rozhodnou převahu frak. Jenom něko
lik poslanců českých mělo č -
maru.
Proslov presidenta sněmovny dra. Weis-
kirchnera byl velmi hlasitě a sroz imitelně pro-
nesen a provázen byl provoláním: »Hoch«, ale
také slyšeti bylo volání: »Sláva !«, »Živio«
»Niech žyje !«
Vlach
doktor
Stojan
Pastor
Delugan
Zach
Weis
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k. )
Slavnostní schůze poslanecké sněmovny konal
se o 1. hod. odpol. Poslanci a všichni ministři do
stavili se v slavnostním úboru.
Předseda dr. Welskirchner: Slavná sněmovne
(Poslanci povstávají.) K zvláštní a památné oslavě
jsme se zde dnes shromáždili. Za někohk dní do
vrší náš cístř a pán 60 rok panování. Dva lidsk
věky minuly od 2. prosince r. 1818, kdy nastoupi
na trůn, a v plné síle kráčí milovaný mocnář vstří
dni, kdy mu jeho národvé holdují k diamantové jubi
tejní oslavě jeho vlády. Dějinám Rakouska nálež
okolnost, že on uskulečnil velkou moderní státní my
šlenku zákonné účasti lidu na vládě Rakouska. D
brotivý osud řidil, že rozšířil volební právo do míry
která vyhovuje idešlům rozvážné dějinné naděje
za dobu šedesáti let zajisté musí býti považována z
velký, velovýznamný, vývojový výsledek. Nám při
nesl tento příznivý osud potěšení, že smíme vzne-
šenému mocnáři v tak ojedinělý jubilejní den z hlou-
bi duše nadšeně podckovati
Slavná sněmovno! Doby plné změn viděl náš cí-
sař: neozařovalo vždy slunce štěstí jeho knižecí ži-
vot. Nezůstal ušelřen židného lidského ufrpení, avšal
vždy zachoval si důvěru v Boha a lásku ke svým ná-
rodům. Prozíravá zkušenost vedla a řídila jeho činy
Vznešené vědomí povinnosli, jež zdědil po svých
předcích a sám neúnavně pěstoval, dodávalo jeho
vůli pevnost, životu a tvoření pevnou vytrvalost
stálost. Všichni národové přítomnosti znají a oceňují
co jako císař vykonal a čeho dosáhl, co jako člověk
zažil a přemohl.
doktor
Welskirchner
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
19
article
Vysocectění pánově! Pociťuješe se mnou veliké
zvláštní Hzení, kleré po 60 let zachovalo císaře jako
olcovsky vládnoucího panovníka na trůně, kol něhož
se dmulo mnoho vin osudu. V holdu vzlejme vřelé
díky srdcí, která s ním bijí, Ulumočme díky lidu!
Prozřetelnost zachovej našeho vznešeného moc-
náře ještě mnohá léta ku blahu jeho říše a národůo
Důh sešliž na něj nejhojnější požehnání. Do nej
pazdějších dnů ať je s ním štěstí a pokoj! My všichn
jsme za jedno v lásce a věrnosti k císaři a k vzne-
šenému cisařskému domu. Provolejte se mnou: Ná
nejmilostivější císař a pán, František Josef I. ať žije
Stáva! Sláva Sláva! Sněmovna provolává třikráte
slávu nadšeně.)
Jednomyslně jste, velectění pánové, se mnou
souhlasili a prolo prosím vás za zmocnění, aby před
sednictvo a burenu sněmovny tlumočily císaři nej-
oddanější přání blaha a požehnání k jeho jubilejn
slavnosti. (Hlučná, dlouho trvající pochvala a potiesk.
Sněmovna dala toto zmocnění a schůze ukon
čena.
Panská sněmovna.
Ve Vídni, 28. listopadu.
(Původní telef, zpráva »Nár. Listů «. )
V panské sněmovně sešlo se 143 pairů —
počet to neobyčejně veliký, který však nedosa-
František
Josef
Stáv
Vídeň
20
article
V drobném prodejit
ranní čídlo o sobě . . . ra Sb
odpolední
. . za l
Ve úlialkách na vankori
ranní č6slo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 4k
Iuserát
platí se hotové např.
Předplacení a Inšerty přijímá sdmisl-
strace v Marisnské ulicl č .z.
Tazs nacházají se též redakee
tiskárna a ezpadice „Hářodnich Listá“
Eakopisy se nevnaesjí
Hářodnich Listat
21
article
huje presence, jaká byla před 22 léty, kdy
rozhodovala sněmovna zákonodárců korunou
jmenovaných o návrhu rytíře Schmerlinga, aby
zrušil se výnos ministra dra Pražáka, tehdej-
šího správce ministerstva práv, vydaný pro
vrchní zamský soud pražský. Zvláštního rázu
dodala dnešní schůzí veliká skupina oírkevních
hodnostů-pairů, kterých bylo 19 a kteří zasedli
v první řadě. Starý vídeňský kardinál Gruscha,
jehož nohy staly se věkem těžké, veden byl do
zasedací slně kardinálem pražským sv. p. Skr-
benským. Přišel dnes také jeden ze seniorů
mezi senatory rakouskými sv. p. Helfert, jeden
z oněch, kteří byli účastníky nastolení nynějšího
císaře na trůn rakouský, historik z roku 1848,
jemuž bylo dnes četnými pairy gratulováno, ž
také on se dožil dneška. A ještě jedén vzácný.
dlouho nevídaný host přišel do panské sně-
movny: bývalý ministerský předseda dr. Arnošt
Koerber, jenž se tam neukázal od svého pádu.
Nejednal jako hr. František Thun, nebo jako
sv. p. Gautsch, nýbrž vzdaloval se panské sná-
movny okázale a vzdorovitě. Nepřišel ani, když
panská sněmovna povolila všeobecné právo hla-
sovací, ba nepřišel ani, když schvalovala ra-
kousko-uherské vyrovnání. Jeho dnešní příchod způ-
sobil rozmanité a rozličné kombinace, o kterých
myslíme, že všechny jsou bezdůvodny a bezpod-
statny. Dodáváme jenom ješté, že zasedací síň pan-
ské sněmovny byla slavnostně osvětlena, že v loži
diplomatické zasedl papežský nuncius Granilo
del Belmonte a že poprvé, co panská sněmovna
nalézá se v nynějším paláci párlameniním, pře
hlavním vehodem do ní vyvěšeno bylo návěští
Všechna místa jsou rozebrána
Schmerling
Pražák
Grusch
Helfert
doktor
Koerber
Thun
Gautsch
panská sněmovna
Granit del Belmont
22
article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.)
Panská sněmovna konala slavnostní schůzi o k
hod. za velmi hojného účastenství. Její členové do-
stavili se ve sválečním úboru.
Předseda kníže Windisch-Graetz: Slavná sně-
movno! (Členové sněmovny povstávají.) V životě
lidí i národů vyskytují se okamžiky, kdy není koli-
sání ani otálení, pochybami otázek, okamžíky, kdy
srdce určuje cestu. Rakouským národům byl takový
okamžik dopřán, neboť smějí slaviti 6U. výročí vlády
svého milovaného clsaře a krále. A všude vidíme.
jak v naší vlasti holduje te dojemným prostým způ-
sobem lidumilými dlly i okazalými projevy opět
tomu, jenž přes mnobé zkoušky a těžké starosti po-
čítá k svému majetku nejdrahocennější poklad ko-
runy: lásku svých národů! (Hlučná pochvala.) A
protože se cíti panská sněmovna vždy za jed o
s nejšlechetnějším hnujím duše lidu a i nás natká,
abychom nejmilostivějs mu mocnáři projevili, že vzpo-
mínáme s oddaností, láskou a vděčnosti 60, výročt
dne, kdy ujal se panování, považoval jsem se za
povinna a oprávněna zatím zjednali si vhodným
způsobem svolení, aby panská sněmovna smělá sra
nejuctivější blahopřání u stupňů trůno předněsti
Windisch
Vídeň
23
article
(Hlučná pochvala) Jsa si předem vědom vašebo
souhlasu, dovolují si podati návrh: Sl. sněmovna
rač usnésti se, aby v dnešní schůzi byla zvolena
6členná deputace, která se zmocňoje, aby za ve-
dení předsednictva projevila císaři k jeho jubileu
60letébo panování nejoddanější blahopřaní panské
sněmovny. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Panská sněmovna zvolila ihned holdovac
depulaci, do niž zvoleni: bar. Chlumecký, Dre-
her, Ludwig, bar. Plener, kn. Rohan, bar. Csedik,
Krupp. Lamasch, kn. Trauttmansdoifl, br. Bailet de
Latour, hr. Goluchowski, ryt. Madeyski, Schindler, hr.
Fr. Thun, Wohanka a bar. Loadwi gslorí
M. p. bar. Bienerth sděbí, že dle hofmistrov-
ského přípisu císař přijme tuto holdovací d. putaci
v ponděli 30. t. m. v 11 hod. dopol.
Předseda ukončil na to schůzi, provolav cfsař
třikrát slávu, což číenové sněmovny, kteří znovu
povstali, nadšeně opakovali.
Chlumecký
Dre
Ludwig
Plener
Rohan
Csedik
Krupp
Latour
Goluchowský
Madeyski
Schindler
František
Thun
Wohanka
Bienerth
panská sněmovna
24
article
Delegace města Prahy v Paříži.
Delegace města Prahy v Paříži.
Prohlldky administrace pařížské. —
Návšlěva vodárny v Choisy le Roi. —
Banket Prahy na počest Paříže.)
(OJ našeho zvláštního zpravodaje)
V Pařiži, 26. listopadu 1909
Praha
Paříž
Návšlěva vodárna
Choisa le Roi
25
article
Včerejší den a dnešní dopoledne věnovali zá
stupei obce pražské cele slud jním projižďkám po
Paříži. Tímto způsobem, kromě representativního vý-
znamu své cesty, jejíž účelem je povznésti a upev
niti styky mezi Prahou a Paříží, jež mají tak velký
význam národní, vyplňují nejplatněji a nejužiteč-
něji své postání a můžeme očekávati, že i pražské
obecní bospodářství bude plnou plnou měrou téžiti
Paříž
Praha
26
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 28. listopadu.
6— (Kronika.) Nechte být! Nejlépe
mají matemalikové! Mluví jasně, nedoznají od-
poru. Mohou mluvit jasně! Matematika je
takový šťastný obor! Dvakrát dvě jsou člyři
Co chcete dále namítati? Všude jinde plati
názory, hlediska, stanoviska, světla, stíny,
strany a doby! Vidíte něco červené, druhý vidí
modře, naproti někdo zas fialově a každý má právo
vidět své, mít svoji pravdu, namítal, tahat se
s vámi, vzdorovat. Proti matematice není ná-
mitek. Dvakrát dvě čtyři! A basta! Dnes
jako před tisíci lety, zde v Evropé jako v Au-
stralii, na našem kulatém světě nebo na měsíci
Jsou pro sebe společnost, tvoři svůj stát,
svůj národ, páni matematikové! Všecko jim
uctivě ustupuje, koří se jejich neobmezeně urči-
tému slovu.
— To je matematicky dokázáno, pánové
— Ah, pak je jiná, račte odpustit! A po
nížený služebník ! . ..
A konec debaty!
Jakási aristokracie mezi ostatními obory
Celkem dobromyslná společnost! Vážné
panstvo, trochu pedantické, co do své věci až
hrůza přísné, ale dobromyslné, celkem. A jaký
mají výlučný svůj obor, nestarají se tuze o jiné
záležitosti života. Jsou jim asi tuze neurčity.
Ač pěstují velmi pečlivě všecky možné čáry,
křivky, kružiny a klikatiny, studují jejich zá-
kony a ustanovují formule, pro život přec jen
dávají přednost — přímce. Je nejkratší všech.
A nejkratší cesta nejlepšl.
Praha
27
article
Slavný matematik překvapil jednoho dne
své známé. Znenadání se oženil. Blahopřálí mu
jak šťastně volil. Děkoval stručně.
— Nevolil jsem! Našel jsem ženu . .
Našel! A dál si tou věcí nalámal hlavu
Z takového též dřeva bývali staři bombar
dýři. Měli své logarytmické tabulky v maliku,
uměli s patra diktovat z hlavy logarytm kterého
koli čísla, od jedné do sta, správně a spole
hlivě na poslední cifru šestičlenné řádky, ale za
to o druhé otázky a nesnáze živola nečinili
sobě nejmenších starostí.
Měli jsme ještě plukovníka z té staré.
dobré školy. Jednou ráno přišel do kasáren,
dal si vytroubit šarže denní služby, poruči
ohňostrůjei a desátníku, aby se sebrali a šlose
rovnou do garnisonní kaple. Tam čekal kněz
a — nověsta. Vojáci se dověděli, jaká jim na-
stává funkce. Budou svědky. Zs pár minut byl
po obřadu. A za půl hodiny slarý bombardýn
byl už zase na cvičišti.
Krátká cesta nejlepší.
28
article
Praví se, cifry vysušují mozekl
Jistě přemrštěno! Ale nějaký uklidňující,
snad hypnotický účinek mají hodnoty mathema
tické na mysl člověka přec. Cifry knih po
kladních ovšem vyjímaje! Matematik je
zřídka náruživý a zpravidla člověk nejskrovněj
ších potřeb.
Anglická královna jednou navštivila stáln
hvězdárnu, jejíž ředitelem byl proslulý hvězdál
a matematik. Vznešená návštěva procházela po
zorně místnost, dala si všecko zřízení vysvětli
a zvědava naslouchala výkladu.
Na odehodu se ještě otázala.
— A jaké jsou vaše přijmy, řediteli?
Učený muž jmenoval skrovnou sumičku
— Hanebné ! zvolalo Její Veličenstvo, Po
starám se, aby obnos byl příště zdvojnáso
ben ! . . .
— Děkují Vašemu Veličenstvu za vřelý
zájem pro naši vědu! namital učenec. Má-l
však ředitelem naší hvězdárny být vždycky
skutečný astronom, pak bych byl radou
aby se příjmy ředitele — nezvyšovaly ! . .
Nemá věru pozemských přijmů zapotřebí
kdo uvykl žíli — ve hvězdách l
29
article
Máte snad někdy své trudné chvilky? Při-
padá vám snad, že jste nevolili dobře své povo
lání, že lopotite se marně, házite na stěno
hrách a kážete rybičkám jako známý světec
Pohledněte na matematiky a potěšte se! Pěstují
čirou vědu. A když se nejkrásněji povedl » du
kaz« a tabule je plná čislic a tajemných značek
co z toho všeho zbyde »pro živol«? Jsou, pravda.
obory a neobejdou se bez rozpočtů. Máme fysiku
mechaniku, slavitelství a j. praktické obory.
Ale vlastní malematika? Ta vysoko si trůn
nade vším hemzotem života a neunavně si do-
vozuje svoja »pravdy«, ač nikdo jich nedbá!
Co, u všech kozlů, je komu po tom, v ja
kém »poměru« stojí k sobě, na příklad, nějaké
úhly trojáhelníku ? Dají-li dohromady vskutku
»dva pravé« či nie?
A právě takové záhady, vyplněné čirým
vzduchem, zajímají matematika nejvíc. Taj
v sobě pravdy nezvratné. A pravdu třeba pě-
stoval, ať už »vynese« něco či nic! Všakse
nikdy neztratí pravda! Ani sama zcela modrá
theorie!
Pěkné slovo připisují matematiku Condor
cetovi.
— Námořník, který ušel pohromě, prolože
si uměl přesně vypočísti zeměpisnou dělku, je
za svůj život zavázán theorii (o křivkách koni-
ekých), která byla objevena — před dvěmat-
sici lety ! A tenkrát nepokládali hříčku cifer a zá
konů leda za prázdnou vymyšlenost ..
cet
30
article
Tak se mají věci! Život, jediná souvislost
Nic se v něm neztrati. Ani prášek vesmírem
hmoty se vznášející, ani slovo hlásané rybičkám
Objevená pravda jednou dospěje svého určení
nestarej se ! Jednou konečně přece dojde na lo
sebe zdlouhavější státní loterie! Matematika ruči
Proto máme k matematice všichni takový respakt.
A proto se o profesorech matematiky vypra-
vuje tolik zábavných — anekdot. Komu lidé ne
mohou dobře na kůži, o tom si stranou aspon
vypravují anekdoly
Ostatně, vypravují se zcela vtipné. Muž
našeho cechu si nezadají.
Tak onen proslulý proháněč cifer a čar, kte
rému vytkli, proč jako učenec nijak se nezů
častní theologiekých hádek své doby?
— Inu, svoji k svému ! řekl. Bohoslovci
bakaláři ať se o to hádají, papež ať o tom
rozhodne a nám ostatním učencům už jen ná
leží starost, abychom co možná kolmou čarou
se dostali do nebe! . ..
Všecky příručky »duchaplné konversace«
uváději slovo, které pronesl jiný řešitel matema
tických záhad, uchýliv se na konec živola da-
leko za město do malého domku, aby zde spo
kojen a s úsměvem na rtech očekával svou po-
slední hodinku.
— Co si lam počnete, tak daleko ode vš
společnosti ? tázali se ho přátelé.
— Vite, kdo mne navštiví, prokáže mi čest.
kdo mne nenavštiví, způsobí mi polěšení ! rozhodl
Jak vidět, druh dobrých lidiček, všechen
způsob! Nenadělají mnoho klepů a dovedou
sami sobě dostačit.
31
article
Také starý Archimedes je chlouba cechu.
Na lavičce městského parku v Syrakusách se-
dával jako pensista, čmáraje své hlubokomyslné
kliky háky do písku. Žačkové dnešní po tisíci
letech hrdě si opakují majestátný jeho výrok
— Určete mi bod, kde bych se opřel
zeměkouli vám vyzvednu ! . ..
Energická slova! Utkvěla v paměti věků.
A zde má bezpochyby původ mnohá domněnka
lichá. Mnozí pokládají matematiku za doktrinu
dobývavou a radikálnou. Pravý opak je pravda.
Matematikové jsou skromni a snášelivi. Snad
právě proto, že jsou si svými výpočty tak jisti
Jistota dodává klidu.
— Co soudiš o nesmrtelnosti, mistřa ? po-
pichoval přísného myslitele mladý vznětlivý svě-
toborec. Od počátku svěla na miliardy dušiček s
rozloučilo s životem! A všecky by chtěly být
nesmrtelny? Hloupost ! Mužno-li si představit
nebe, kam by se vešly?
— Ju jiné věci, odvětil mistr, také ai
je nemůžeš představit a přec je možno, mate
maticky je — dokázat!
— Na příklad, mistře?
— Na přiklad jen, rychlost světla! Z
vteřinu, statisíce kilometrů! Jak si to představiš
A přece matematicky dokážeš ! . .
Zdrželivost slova i snášelivost názoru je
asi příčinou, že bývají matematikové z pravi-
dla — šťastní manželé. Dovedou se vyrovn t
s danými protivami. Život je nekonečná rovnice.
Třeba neustále pátrat po neznámém nutném
X a hledět, aby plus a minus byly v úplné
rovnováze. Matematika to dovede. A kdo ješte?
Nechte být! Nejlépe mají matemnati kovél
Archimedes
Syrakusy