ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 afab0c90-7631-11dc-86e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 40, org 12, person 61, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nšit e
3 masthead
V Praze, v neděti 29. listepadu 1903.
Praha
4 masthead
o et peotov cee
5 masthead
psrtetnn
6 masthead
enteta nni
7 masthead
Číslo 329.
8 article
Na ranní a odpol. lísty přešplácí se v Praze v sdminlstraei . . . . 2k na něsle ns čtvrt leta . . . . 6 K- s dvojí denáškon 2 K 50 na měsle 7 K 50k na čtvrt lata . ve úillalkách na měsíc . . . 2 K 30h Požtou: a měste naert li.. . . 9 K. a s dvojt zásilkeu a nrksl .: K e
Praha Požta
9 title
Dnsšní čisle pro Prahu Je o 22 stranách.
Praha
10 article Čtyři krůpěje balšámu z Vídně
Čtyři krůpěje balšámu z Vídně V poslední chvíli — v předvečer hrozí cího zahájení všeobecné školské stávky 15.000 dětí českých v celé oblasti pod Horam Krušnými, dolétá k nám z Vídně zvěs o částečném aspoň vyplnění nej- spravedlivějších požadavk ů našich přeubohých národní c menšin. Aspoň ve čtyřech případech (z jede- nácti) rozhodla včera večer minister s ká porada přes protest Schreinerův — proti nicotným rekursům německých obcí podle zřejmých příkazův zákona — pro naše dobré právo. Jde tu o konečné odčinění brutálního schválu, jakým týrány školou povinné děti našeho lidu v Mostu, Lomu, Kopi stech a Bílině, kde navzdor rozhodnu- tím a nařízením zemské školní rady vměst- nány jako slanečci v třídách neslýchaně nedostatečných, v budovách školních, hrozí cích jejich zdraví ba i životu. Tak na př. v Mostě vyprázdněna bý- valá německá škola, poněvadž stála na poddolované půdě a hrozila sesutím. Pro patrné toto nebezpečí života vystěho- váno z ní tedy německé žatctvo. Ale hned na to naplněna táž životu nebezpečná budova školní — — českými dětmi, a všechny rozkazy samé zemské školní rady, všechny stížnosti českých rodičův zůstaly marny! Správa obecní jedno- duše rekurovala proti nařízení zemské školní rady k ministru osvěty panu Marchetovi tento bodrý Němec nechal věc — nevy- řízenou kysat ve své zásuvce dokud byl ministrem Podobné nicotné rekursy německých bar barův poskytly panu Marchetovi vítanou pří- ležitost, aby liknavostí svou odsoudil děti české v Lomu, Kopistech a Bílině a jinde k nekonečným očistcovým mukám v nezdravých, přeplněných školních brlohách proti všem předpisům zákon- ným a proti veškeré lidskostii. — Nuže včerejším rozhodnutím ministersk rady konečně aspoň ve člyřech uvedených případech učiněna přítrž nesnesítelnému, skandálnímu bezpráví.
Schreinerův Marchet Němec Vídeň Most Lom Bílina Kopist všeobecný školský stávka
11 article
Je to pouhá krůpěj balšámu na těžkou a hlubokou ránu, neboť eo tu ještě zbývá českých menšinových škol ve stavu stejně hanebném! Vzdyť lze říci po pravdě, že žádná česká menšinová škola není v německých obcích vypravena a opa- třena tak, jak platné zákony a nařízení školské veli. Skoro všechny jsou přeplněny strádajíce nedostatkem náležitých tříd, takže proti zákonu trvá v nich po leta pouze polodenní vyučování mládeže naší. Všechny tyto ostatní školy našich menšin musejí na den svého vysvobození ještě dále čekat; prý za týden ukane opět několik krůpějí balša mových a sice prý dojde na konečné vyří- zení kopuletých žádostí našich menšin za zřízení potřebných nových českých škol Ervěnicích, Světci a Chabařovicích. A což ty žádosti odpočívající u zemské školní rady Kdy na ty všechny dojde ? — Pomníme-lí pak, jakého spojeného úsil veškerých českých stran na radě říšské bylo zapotřebí, jak do včerejška ještě byl úspěch svorného snažení našeho pochybným a jak teprv v poslední chvíli, před samým pro- puknutím všeobecné školské stávky, v před- večer jubilea panovníkova učiněna pro če- ské dítětato skrovná nápra va děsné křivdy: tož nemůžeme si oddechnouti blaze a radostně jako po boji vítězném nad skvěle dobytou trofejí, — alébrž spíšesi musíme povzdychnouti: Hle, co práce a času stojí nás vymáhání pouze několika národ- ních menšinových škol pro náš lid ve v la- sti naší, ač máme právo i zákony platné pro sebe! Jak zcela jinak to chodívá, když navzájem Němci domáhají se nějaké školy v českých městech pro svou men- šinu?! To se hned ví, že zákon nedovoluje žádných průtahů, tu se české obci nařídí co nejdůtklivěji »sofort !« a žene se to parou.
Němec Chabařovice Ervěnice všeobecný školský stávka nařízený školský vel
12 article
Věru, kamkoliv se dnes ohlednem, po veřejném životě našem, v Praze jako po krásných těch horských krajích naší vlasti, všady vrážíme na soustavu osidel, úkladův a rozmachův úporného nepřítele, který ne- hodlá nám dopřáti míru než za hroznou oběť našich národních menšin a odvěké jednoty i dobrého práva vlasti naší. Denně nám to ohlašuje nepřátelský tisk, denně opovažují se tyto podmínky »příměří« dikto- vati nám němečtí poslanci. »Národní auto- nomii pro Němce v Čechách !« požadují, ale o autonomii království českého ani slyšet nechtějí. Ta jejich »auto- nomie německá« znamená však hrob pro 200000 našich rodákův v krajích smíšených a rozkotání státního práva i jednoty země české na věky. — V takové situaci všude a za všech do národové zachovalí a zdraví znali pouze je- dinou povinnost: postaviti se zmužile a čeliti odhodlaně nebezpečí, ohrožujícímu jejich existenci, jejich rodnou jedinou vlastl V takových dobách probouzí se v ná rodech i početně slabých síla přemohutná, ba přímo olbřímská, která dovede divy tvoři a v úžas přiváděti nepřátele nejčetnější.
Němec Praha Čechy
13 article
Mravná to síla vlastenectví, schop- ného všech obětí a všeho heroismu v obraně bytu a svobody rodu svého Touto silou obstál jedině národ náš ve vlnobití krutých věkův a této síly nepostrádá ani v nynější době těžké. Duch čacký ozýrá se z denních projevů a osvědčení našeho lidu od kraje do kraje — duch uvědoměle ukázněnosti vlastenecké ohlašuje se ze vše- obecného hospodářského obranného hnuti naší společnosti národní, duch odlhodla- nosti nejobětovnější ozývá se z dnešní schůze důvěrníků českých rodičů v Dochcově, kteř obdrževše z Vídně telegram o pouhém vy hovění právu našemu prozatím ve čtyřech případech, odpovídají rozhodně, že jich ta kova minimální poleva nikterak neuspoko juje, pročez dnem 1. prosince zahájí škol skou stávku
Vídeň
14 article Všeobecná stávka na českých menšinových školácl
Všeobecná stávka na českých menšinových školácl pod Krušnými Horami. Z Vídně, 28 listopadu Dnešní porady mi nistrů, účastněných v záležilostech menšinového školství v království českém, měly by tento výsledek: Všechny čtyři záležitosti, týkající se míst nosti škol, o nichž dosud bylo jednáno, po tuhém úsilí vyřízeny a to: Most, Lom, Kopisty a BIlina Ve všech případech nařídilo s opatření dostatečných a vhodných místností. Ohledně BIliny speciálně nařízena kromě toho novostavba celé školní budovy. O všech ostatníeh v ministerstve sporných případech bude jednati ministerská konference přištího týdne v páte k. Z Duchcova, 28. listopadu. (Pův. zpráva Za předsednietví dra. Stejskala měl školský výbor menšinový důvěrnou poradu, v niž pro- jednány byly přípravy k zahájení stávky n všech veřejných i soukromých školách českých v okresích ducheovském, mosteckém a teplickém Přítomni byli zástupcí poslaneckých klubů všech českých stran, zejména poslanci Krejčík, Douša,
Stejskal Krejčík Douša krušný hora Vídeň 28 listopad Most Lom Kopist Bilina Bilin Duchcov
15 article
Jaroš, dr. Masaryk, Mohl, Slavík, dr. Soukup školní rada dr. Metelka a taj. Škába. Poradě oznámen výsledek dnešní porady svolané předsedou ministerstva bar. Bienerthem které se zúčastnili oba ministři krajané dr. Žá- ček a dr. Schreiner, jakož i správce minister- stva vyučování ryt. Kaněra. Jednomysl ně bylo uznáno, že výsledek této konference ne- může být shledán uspokojivým i usne seno, aby dle původního rozhod nutí zahájena byla dne 1. pro- since 1908 všeobecná stávka česí k mládeže pod Krusnými Horami. Školský komitět pomocný v Praze svolár byl předsedou posl. Anýžem na 9. hod. večerní aby po přijezdu říšských poslanců z Vídně vy konal přípravy k veřejným schůzím, jež v okresíek již známých uspořádány budou dnes 29 listo padu 1908 Po dohodě s komitétem duchcov- ským usneseno, aby uspořádáno bylo celkem třicet osm manifestačních schůzí a učiněn opatření, aby na každé byl též řečníkem ně který poslanec. K účasti projevili ochotu poslane všech českých stran na zemském sněmu i na říšské radě bez rozdilu. Všichni poslanci sjedou se po vykonaných schůzích v Duchcově, aby s tamějším komilétem poradili se o žádoucici opatřeních k další akci.
Jaroš doktor Masaryk Slavík Soukup Metelka Škába Bienerth Žá Schreiner Kaněra Krusný hora Praha Vídeň Duchcov
16 article
Interpelace o spoluvladařství arci knižete Františka Ferdinanda. Z Pešti, 28. listopadu. (K. k.l)- V poslanecké sněmovně ohlásil posl Nagy (nsodv. lev.) tento dotaz po spoln- vladařství arciknížete Frantiska Fer- dinanda: Vi vláda, že luzemské i cizozemské noviny přinesly několikrát zprávu, že císat 2. prosine p 60. výročí své vlády přenese část svých vla dařských práv na následníka trůnu a rozděli se s ním o královskou moc Je vláda ocbotna, ukáže-li se tato zpráva pravdivou, prohlásiti, že naše ústavaa naše zákony vylučují rozdělen královské moci a přenesení práv a závazků, plynoucích ze svrch - vané moci, na jinou osobu, jakož jakoukoliv ůčast následníka v pů sobnosti vladaře bez zákonně pro- jevené vůle národ a? Je konečně vikda ochotna zabrániti — jak — uby následnlkovi nebyla na újmu naší ústavy a naších zákonů udělena vladařská práva? Mistodržitel hrabě Coudenhove od- stoupí prý ze zdravotních příčin Z Vídně, 28. listopadu. Korespondence »Centrum« sděluje z kruhů parlamentních že na českém místodržitelství v době poměrno krátké stane se změna a že hr. Coudenh ov odstoupí... z důvodů zdravotních jež mu ukládají klid a šetření a že tudíž ne může v tak pohnutých dobách, jaké jsou nyn právě v Praze a v Čechách vůbec, vydávati s stálému rozčilování. Hrabě Coudenhove — podle léže kore spondence — odhodlal se k demis své již dávno.« Zaznamenáváme zprávu tu s reservou. Místo- držitel hr. Coudenhove meška! včera ve Vídni a zúčastnil se holdu rakonského vysokého úřad nictva, ale v odpoledních hodinách po výmění telefonických rozhovorů s Prahou, odjel — jak v rubrice »Bumlu« již sděleno — zvláštním vlakem domů.
František Ferdinand Frantiska Coudenhove Buml Pešť Vídeň Praha Čechy
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Slavnostní schůze —- 112) Ve Vídni, 28. listopadu. (Pavodní teleť. zpráva »Nár. Listae.) Obě sněmovny měly dnes odpoledne mimo řádnou schůzi, věnovanou výhradně projevu lovality panovníkovi k jeho 60'etému jubileu vládnímu. V obou sněmovnách byla osvědčen tato stručná a zcela obřadná. Do poslanecké sněmovny nedostavili se: sociální demokraté, národní sociálové a ra- dikálové češti, němečtí radikálové. Všeněmci liberální Vlachové. Tyto všechny skupiny sedí náhodou prostřed sálu a pohromadé, takže je- jich abstinence způsobila v plen velikou, viditelnou mezeru. Nepřl- tomnost sociálních demokratů překvapila ze dvou důvodů: jednou proto, že vyslali svoje delegáty k trůnní řeči na dvorním hradě, po- druhé z té příčiny, že nepřišli k aktu, při kte- rém slaven mocnář také jako dárce všeobec- ného a rovného práva hlasovacího. Poslane probošt dr. Stojan měl kněžský oděvi a stál mezi zapisovateli. V kněžském rouchu přišli kromé toho poslanci Pastor, Delugan a Zach. Jinak měl rozhodnou převahu frak. Jenom něko lik poslanců českých mělo č - maru. Proslov presidenta sněmovny dra. Weis- kirchnera byl velmi hlasitě a sroz imitelně pro- nesen a provázen byl provoláním: »Hoch«, ale také slyšeti bylo volání: »Sláva !«, »Živio« »Niech žyje !«
Vlach doktor Stojan Pastor Delugan Zach Weis Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k. ) Slavnostní schůze poslanecké sněmovny konal se o 1. hod. odpol. Poslanci a všichni ministři do stavili se v slavnostním úboru. Předseda dr. Welskirchner: Slavná sněmovne (Poslanci povstávají.) K zvláštní a památné oslavě jsme se zde dnes shromáždili. Za někohk dní do vrší náš cístř a pán 60 rok panování. Dva lidsk věky minuly od 2. prosince r. 1818, kdy nastoupi na trůn, a v plné síle kráčí milovaný mocnář vstří dni, kdy mu jeho národvé holdují k diamantové jubi tejní oslavě jeho vlády. Dějinám Rakouska nálež okolnost, že on uskulečnil velkou moderní státní my šlenku zákonné účasti lidu na vládě Rakouska. D brotivý osud řidil, že rozšířil volební právo do míry která vyhovuje idešlům rozvážné dějinné naděje za dobu šedesáti let zajisté musí býti považována z velký, velovýznamný, vývojový výsledek. Nám při nesl tento příznivý osud potěšení, že smíme vzne- šenému mocnáři v tak ojedinělý jubilejní den z hlou- bi duše nadšeně podckovati Slavná sněmovno! Doby plné změn viděl náš cí- sař: neozařovalo vždy slunce štěstí jeho knižecí ži- vot. Nezůstal ušelřen židného lidského ufrpení, avšal vždy zachoval si důvěru v Boha a lásku ke svým ná- rodům. Prozíravá zkušenost vedla a řídila jeho činy Vznešené vědomí povinnosli, jež zdědil po svých předcích a sám neúnavně pěstoval, dodávalo jeho vůli pevnost, životu a tvoření pevnou vytrvalost stálost. Všichni národové přítomnosti znají a oceňují co jako císař vykonal a čeho dosáhl, co jako člověk zažil a přemohl.
doktor Welskirchner Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
19 article
Vysocectění pánově! Pociťuješe se mnou veliké zvláštní Hzení, kleré po 60 let zachovalo císaře jako olcovsky vládnoucího panovníka na trůně, kol něhož se dmulo mnoho vin osudu. V holdu vzlejme vřelé díky srdcí, která s ním bijí, Ulumočme díky lidu! Prozřetelnost zachovej našeho vznešeného moc- náře ještě mnohá léta ku blahu jeho říše a národůo Důh sešliž na něj nejhojnější požehnání. Do nej pazdějších dnů ať je s ním štěstí a pokoj! My všichn jsme za jedno v lásce a věrnosti k císaři a k vzne- šenému cisařskému domu. Provolejte se mnou: Ná nejmilostivější císař a pán, František Josef I. ať žije Stáva! Sláva Sláva! Sněmovna provolává třikráte slávu nadšeně.) Jednomyslně jste, velectění pánové, se mnou souhlasili a prolo prosím vás za zmocnění, aby před sednictvo a burenu sněmovny tlumočily císaři nej- oddanější přání blaha a požehnání k jeho jubilejn slavnosti. (Hlučná, dlouho trvající pochvala a potiesk. Sněmovna dala toto zmocnění a schůze ukon čena. Panská sněmovna. Ve Vídni, 28. listopadu. (Původní telef, zpráva »Nár. Listů «. ) V panské sněmovně sešlo se 143 pairů — počet to neobyčejně veliký, který však nedosa-
František Josef Stáv Vídeň
20 article
V drobném prodejit ranní čídlo o sobě . . . ra Sb odpolední . . za l Ve úlialkách na vankori ranní č6slo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4k Iuserát platí se hotové např. Předplacení a Inšerty přijímá sdmisl- strace v Marisnské ulicl č .z. Tazs nacházají se též redakee tiskárna a ezpadice „Hářodnich Listá“ Eakopisy se nevnaesjí
Hářodnich Listat
21 article
huje presence, jaká byla před 22 léty, kdy rozhodovala sněmovna zákonodárců korunou jmenovaných o návrhu rytíře Schmerlinga, aby zrušil se výnos ministra dra Pražáka, tehdej- šího správce ministerstva práv, vydaný pro vrchní zamský soud pražský. Zvláštního rázu dodala dnešní schůzí veliká skupina oírkevních hodnostů-pairů, kterých bylo 19 a kteří zasedli v první řadě. Starý vídeňský kardinál Gruscha, jehož nohy staly se věkem těžké, veden byl do zasedací slně kardinálem pražským sv. p. Skr- benským. Přišel dnes také jeden ze seniorů mezi senatory rakouskými sv. p. Helfert, jeden z oněch, kteří byli účastníky nastolení nynějšího císaře na trůn rakouský, historik z roku 1848, jemuž bylo dnes četnými pairy gratulováno, ž také on se dožil dneška. A ještě jedén vzácný. dlouho nevídaný host přišel do panské sně- movny: bývalý ministerský předseda dr. Arnošt Koerber, jenž se tam neukázal od svého pádu. Nejednal jako hr. František Thun, nebo jako sv. p. Gautsch, nýbrž vzdaloval se panské sná- movny okázale a vzdorovitě. Nepřišel ani, když panská sněmovna povolila všeobecné právo hla- sovací, ba nepřišel ani, když schvalovala ra- kousko-uherské vyrovnání. Jeho dnešní příchod způ- sobil rozmanité a rozličné kombinace, o kterých myslíme, že všechny jsou bezdůvodny a bezpod- statny. Dodáváme jenom ješté, že zasedací síň pan- ské sněmovny byla slavnostně osvětlena, že v loži diplomatické zasedl papežský nuncius Granilo del Belmonte a že poprvé, co panská sněmovna nalézá se v nynějším paláci párlameniním, pře hlavním vehodem do ní vyvěšeno bylo návěští Všechna místa jsou rozebrána
Schmerling Pražák Grusch Helfert doktor Koerber Thun Gautsch panská sněmovna Granit del Belmont
22 article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Panská sněmovna konala slavnostní schůzi o k hod. za velmi hojného účastenství. Její členové do- stavili se ve sválečním úboru. Předseda kníže Windisch-Graetz: Slavná sně- movno! (Členové sněmovny povstávají.) V životě lidí i národů vyskytují se okamžiky, kdy není koli- sání ani otálení, pochybami otázek, okamžíky, kdy srdce určuje cestu. Rakouským národům byl takový okamžik dopřán, neboť smějí slaviti 6U. výročí vlády svého milovaného clsaře a krále. A všude vidíme. jak v naší vlasti holduje te dojemným prostým způ- sobem lidumilými dlly i okazalými projevy opět tomu, jenž přes mnobé zkoušky a těžké starosti po- čítá k svému majetku nejdrahocennější poklad ko- runy: lásku svých národů! (Hlučná pochvala.) A protože se cíti panská sněmovna vždy za jed o s nejšlechetnějším hnujím duše lidu a i nás natká, abychom nejmilostivějs mu mocnáři projevili, že vzpo- mínáme s oddaností, láskou a vděčnosti 60, výročt dne, kdy ujal se panování, považoval jsem se za povinna a oprávněna zatím zjednali si vhodným způsobem svolení, aby panská sněmovna smělá sra nejuctivější blahopřání u stupňů trůno předněsti
Windisch Vídeň
23 article
(Hlučná pochvala) Jsa si předem vědom vašebo souhlasu, dovolují si podati návrh: Sl. sněmovna rač usnésti se, aby v dnešní schůzi byla zvolena 6členná deputace, která se zmocňoje, aby za ve- dení předsednictva projevila císaři k jeho jubileu 60letébo panování nejoddanější blahopřaní panské sněmovny. (Hlučná pochvala a potlesk.) Panská sněmovna zvolila ihned holdovac depulaci, do niž zvoleni: bar. Chlumecký, Dre- her, Ludwig, bar. Plener, kn. Rohan, bar. Csedik, Krupp. Lamasch, kn. Trauttmansdoifl, br. Bailet de Latour, hr. Goluchowski, ryt. Madeyski, Schindler, hr. Fr. Thun, Wohanka a bar. Loadwi gslorí M. p. bar. Bienerth sděbí, že dle hofmistrov- ského přípisu císař přijme tuto holdovací d. putaci v ponděli 30. t. m. v 11 hod. dopol. Předseda ukončil na to schůzi, provolav cfsař třikrát slávu, což číenové sněmovny, kteří znovu povstali, nadšeně opakovali.
Chlumecký Dre Ludwig Plener Rohan Csedik Krupp Latour Goluchowský Madeyski Schindler František Thun Wohanka Bienerth panská sněmovna
24 article Delegace města Prahy v Paříži.
Delegace města Prahy v Paříži. Prohlldky administrace pařížské. — Návšlěva vodárny v Choisy le Roi. — Banket Prahy na počest Paříže.) (OJ našeho zvláštního zpravodaje) V Pařiži, 26. listopadu 1909
Praha Paříž Návšlěva vodárna Choisa le Roi
25 article
Včerejší den a dnešní dopoledne věnovali zá stupei obce pražské cele slud jním projižďkám po Paříži. Tímto způsobem, kromě representativního vý- znamu své cesty, jejíž účelem je povznésti a upev niti styky mezi Prahou a Paříží, jež mají tak velký význam národní, vyplňují nejplatněji a nejužiteč- něji své postání a můžeme očekávati, že i pražské obecní bospodářství bude plnou plnou měrou téžiti
Paříž Praha
26 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 28. listopadu. 6— (Kronika.) Nechte být! Nejlépe mají matemalikové! Mluví jasně, nedoznají od- poru. Mohou mluvit jasně! Matematika je takový šťastný obor! Dvakrát dvě jsou člyři Co chcete dále namítati? Všude jinde plati názory, hlediska, stanoviska, světla, stíny, strany a doby! Vidíte něco červené, druhý vidí modře, naproti někdo zas fialově a každý má právo vidět své, mít svoji pravdu, namítal, tahat se s vámi, vzdorovat. Proti matematice není ná- mitek. Dvakrát dvě čtyři! A basta! Dnes jako před tisíci lety, zde v Evropé jako v Au- stralii, na našem kulatém světě nebo na měsíci Jsou pro sebe společnost, tvoři svůj stát, svůj národ, páni matematikové! Všecko jim uctivě ustupuje, koří se jejich neobmezeně urči- tému slovu. — To je matematicky dokázáno, pánové — Ah, pak je jiná, račte odpustit! A po nížený služebník ! . .. A konec debaty! Jakási aristokracie mezi ostatními obory Celkem dobromyslná společnost! Vážné panstvo, trochu pedantické, co do své věci až hrůza přísné, ale dobromyslné, celkem. A jaký mají výlučný svůj obor, nestarají se tuze o jiné záležitosti života. Jsou jim asi tuze neurčity. Ač pěstují velmi pečlivě všecky možné čáry, křivky, kružiny a klikatiny, studují jejich zá- kony a ustanovují formule, pro život přec jen dávají přednost — přímce. Je nejkratší všech. A nejkratší cesta nejlepšl.
Praha
27 article
Slavný matematik překvapil jednoho dne své známé. Znenadání se oženil. Blahopřálí mu jak šťastně volil. Děkoval stručně. — Nevolil jsem! Našel jsem ženu . . Našel! A dál si tou věcí nalámal hlavu Z takového též dřeva bývali staři bombar dýři. Měli své logarytmické tabulky v maliku, uměli s patra diktovat z hlavy logarytm kterého koli čísla, od jedné do sta, správně a spole hlivě na poslední cifru šestičlenné řádky, ale za to o druhé otázky a nesnáze živola nečinili sobě nejmenších starostí. Měli jsme ještě plukovníka z té staré. dobré školy. Jednou ráno přišel do kasáren, dal si vytroubit šarže denní služby, poruči ohňostrůjei a desátníku, aby se sebrali a šlose rovnou do garnisonní kaple. Tam čekal kněz a — nověsta. Vojáci se dověděli, jaká jim na- stává funkce. Budou svědky. Zs pár minut byl po obřadu. A za půl hodiny slarý bombardýn byl už zase na cvičišti. Krátká cesta nejlepší.
28 article
Praví se, cifry vysušují mozekl Jistě přemrštěno! Ale nějaký uklidňující, snad hypnotický účinek mají hodnoty mathema tické na mysl člověka přec. Cifry knih po kladních ovšem vyjímaje! Matematik je zřídka náruživý a zpravidla člověk nejskrovněj ších potřeb. Anglická královna jednou navštivila stáln hvězdárnu, jejíž ředitelem byl proslulý hvězdál a matematik. Vznešená návštěva procházela po zorně místnost, dala si všecko zřízení vysvětli a zvědava naslouchala výkladu. Na odehodu se ještě otázala. — A jaké jsou vaše přijmy, řediteli? Učený muž jmenoval skrovnou sumičku — Hanebné ! zvolalo Její Veličenstvo, Po starám se, aby obnos byl příště zdvojnáso ben ! . . . — Děkují Vašemu Veličenstvu za vřelý zájem pro naši vědu! namital učenec. Má-l však ředitelem naší hvězdárny být vždycky skutečný astronom, pak bych byl radou aby se příjmy ředitele — nezvyšovaly ! . . Nemá věru pozemských přijmů zapotřebí kdo uvykl žíli — ve hvězdách l
29 article
Máte snad někdy své trudné chvilky? Při- padá vám snad, že jste nevolili dobře své povo lání, že lopotite se marně, házite na stěno hrách a kážete rybičkám jako známý světec Pohledněte na matematiky a potěšte se! Pěstují čirou vědu. A když se nejkrásněji povedl » du kaz« a tabule je plná čislic a tajemných značek co z toho všeho zbyde »pro živol«? Jsou, pravda. obory a neobejdou se bez rozpočtů. Máme fysiku mechaniku, slavitelství a j. praktické obory. Ale vlastní malematika? Ta vysoko si trůn nade vším hemzotem života a neunavně si do- vozuje svoja »pravdy«, ač nikdo jich nedbá! Co, u všech kozlů, je komu po tom, v ja kém »poměru« stojí k sobě, na příklad, nějaké úhly trojáhelníku ? Dají-li dohromady vskutku »dva pravé« či nie? A právě takové záhady, vyplněné čirým vzduchem, zajímají matematika nejvíc. Taj v sobě pravdy nezvratné. A pravdu třeba pě- stoval, ať už »vynese« něco či nic! Všakse nikdy neztratí pravda! Ani sama zcela modrá theorie! Pěkné slovo připisují matematiku Condor cetovi. — Námořník, který ušel pohromě, prolože si uměl přesně vypočísti zeměpisnou dělku, je za svůj život zavázán theorii (o křivkách koni- ekých), která byla objevena — před dvěmat- sici lety ! A tenkrát nepokládali hříčku cifer a zá konů leda za prázdnou vymyšlenost ..
cet
30 article
Tak se mají věci! Život, jediná souvislost Nic se v něm neztrati. Ani prášek vesmírem hmoty se vznášející, ani slovo hlásané rybičkám Objevená pravda jednou dospěje svého určení nestarej se ! Jednou konečně přece dojde na lo sebe zdlouhavější státní loterie! Matematika ruči Proto máme k matematice všichni takový respakt. A proto se o profesorech matematiky vypra- vuje tolik zábavných — anekdot. Komu lidé ne mohou dobře na kůži, o tom si stranou aspon vypravují anekdoly Ostatně, vypravují se zcela vtipné. Muž našeho cechu si nezadají. Tak onen proslulý proháněč cifer a čar, kte rému vytkli, proč jako učenec nijak se nezů častní theologiekých hádek své doby? — Inu, svoji k svému ! řekl. Bohoslovci bakaláři ať se o to hádají, papež ať o tom rozhodne a nám ostatním učencům už jen ná leží starost, abychom co možná kolmou čarou se dostali do nebe! . .. Všecky příručky »duchaplné konversace« uváději slovo, které pronesl jiný řešitel matema tických záhad, uchýliv se na konec živola da- leko za město do malého domku, aby zde spo kojen a s úsměvem na rtech očekával svou po- slední hodinku. — Co si lam počnete, tak daleko ode vš společnosti ? tázali se ho přátelé. — Vite, kdo mne navštiví, prokáže mi čest. kdo mne nenavštiví, způsobí mi polěšení ! rozhodl Jak vidět, druh dobrých lidiček, všechen způsob! Nenadělají mnoho klepů a dovedou sami sobě dostačit.
31 article
Také starý Archimedes je chlouba cechu. Na lavičce městského parku v Syrakusách se- dával jako pensista, čmáraje své hlubokomyslné kliky háky do písku. Žačkové dnešní po tisíci letech hrdě si opakují majestátný jeho výrok — Určete mi bod, kde bych se opřel zeměkouli vám vyzvednu ! . .. Energická slova! Utkvěla v paměti věků. A zde má bezpochyby původ mnohá domněnka lichá. Mnozí pokládají matematiku za doktrinu dobývavou a radikálnou. Pravý opak je pravda. Matematikové jsou skromni a snášelivi. Snad právě proto, že jsou si svými výpočty tak jisti Jistota dodává klidu. — Co soudiš o nesmrtelnosti, mistřa ? po- pichoval přísného myslitele mladý vznětlivý svě- toborec. Od počátku svěla na miliardy dušiček s rozloučilo s životem! A všecky by chtěly být nesmrtelny? Hloupost ! Mužno-li si představit nebe, kam by se vešly? — Ju jiné věci, odvětil mistr, také ai je nemůžeš představit a přec je možno, mate maticky je — dokázat! — Na příklad, mistře? — Na přiklad jen, rychlost světla! Z vteřinu, statisíce kilometrů! Jak si to představiš A přece matematicky dokážeš ! . . Zdrželivost slova i snášelivost názoru je asi příčinou, že bývají matematikové z pravi- dla — šťastní manželé. Dovedou se vyrovn t s danými protivami. Život je nekonečná rovnice. Třeba neustále pátrat po neznámém nutném X a hledět, aby plus a minus byly v úplné rovnováze. Matematika to dovede. A kdo ješte? Nechte být! Nejlépe mají matemnati kovél
Archimedes Syrakusy