1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod Průmysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 211. ze dne 2. srpna 1907.
6
article
Telegrafické zprávy.
Jednání o kartel strojíren.
Z Vídně, 1. srpna. »N. Fr. Pr. « sděluje,
že jednání o kartel strojíren bylo následkem
letní dovolené přerušeno a že se v něm bude
pokračovati až na podzim. Návrh, který zástupei
největších továren byl vypracován, bude zatím
prozkoumán; konkretních forem nabude, až ob-
sahovati bude pevné číselné údaje. Meritorní
číselné provedení plánu jest vyhraženo podzim-
nímu jednání. Návrh stanoví v podstatě své, že
kartel má býti uzavřen na basi kontingentování
produkce; kartel rozděluje továrny dle způsobu
jejich zařízení v určité skupiny. Zároveň za-
mýšlí se stanovení platebních a dodacích pod-
mínek a dosažení kalkulační po připadě prodejní
kanceláře.
Bruszelská konfčrence cukerní.
Z Vídně, 1. srpna. »N. F. P.« oznamuje
z Brusselu, že za schůze cukerní konference
došel telegram ruské vlády se zdělením, že učiní
později bližší sdělení o přistoupení k brusselské
eukerní konvenci. Telegram neobsahuje však
dosud žádných určitých návrhů o připojení ke
konvenci.
Náprava tureckých financí.
Z Cařihradu, 1. srpna. (K. k.) Dnešní
turecké časopisy otiskují irade, který má za
účel úplné ozdravění říšských financi. Krátkým
obsahem dlouhého prohlášení jest, že jest nej-
větším přáním sultánovým, aby ve finaneích za-
vládl úplný pořádek. Proto maji býti ihned
učiněna přislušná opatření, dále musí býti za-
jištěna rovnováha rozpočtu a mají býti hledány
prostředky k využitkování bohatství země.
Vídeň
Francie
Brusel
Cařihrad
7
article
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 29. července do 1. srpna.)
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu — 948 krmných, — 4 kusy pastevního a
— 152 slabého dobytka a přímo dodáno kupcům
+ 22 kusů. Z Uher a Sedmihradska posláno — 765
kusů, z ruských zemí — 245. Halič s Bukovinou
poslaly tolik jako minulý týden. Z Čech a Moravy
posláno — 68 kusů arciprima zboží; z Chorvatska
— 851. Prodavači nasadili vysoké ceny, ale kupei
vzpírali se jim, protože spotřeba masa je skrovna a
není ho mnoho třeba. Smýšlení bylo chzbé, ale
ceny přece vystoupily o 2—4 K. Z venkova bylo
kupců poskrovnu a zúčastnili se trhu méně než mi-
nule.
Arciprima barevní voli z českých, moravských
a uherských továren byli záhy rozprodání o 2—3
kor. dráže než minulý týden.
Partie českých arciprima volů prodána za 105 K.
la barevní voli uherštl a haličtí prodáváni čile o 2
až 3 K dráže, ale později smýšlení ochablo. Tendence
obchodu s prostředními voly byla pevná a ač odbyt
nebyl čilý, ceny stouply o 3—4 K. Lebčí zboží pla-
tilo též o 3—4 K dráže. Uherský pastevní dobylek
prodával se dráže o 2—4 K, bosenský — lepší —
o 3—4 K dráže než minulý týden. Býků bylo — 22.
a zlskali za čílé poptávky 3—4 K. Slabý dobytek
platil + 3—4 K za 100 kg než minulý týden. Bu-
volům připlatilo tenkráte 4—6 K.
Z příhonu, v němž bylo z Čech 45, z Moravy
96 kusů, prodáno do Vídně 2580, do Dol. Rakou
885, na Moravu 41, d, Štyrska 10, do Tyrolska 1
kusů a 30 se jich nedoprodalo.
Marek
Uhry
Sedmihradsko
Halič
Bukovina
Čechy
Morava
Chorvatsko
Vídeň
Dolo
Štyrsko
Tyrolsko
kg
8
article
Příhon na trh s vepřovým dobytkem byl o 16
tučných a o 241 masných vepřů větší nežli v minu-
lém témdni. Přes větší nabídku bylo smýšloní při
obchodu s tučnými vepři dobré, nebeť zvětšila se
spotřeba, takže ceny stouply. Přispěl k lomu také
lakt, že na trh bylo dopraveno málo slabých masných
vepřů, takže jich nemohlo býti použito jako náhrady
za tučné vepře. Trh měl tedy při čilé poplávce bystrý
průběh; všechny jakosti získaly o 2 hal, na kilogra-
mu. Neprodáno zůstalo pouze 50 kusů.
Na trhu s masnými vepři byla cena úplně při-
měřená, poněvadž nastávající ultimo poněkud zmen-
šovalo koupěchtivost. Poněvadž však pro venkov byl
kupováno více nežli minule, dovedly se ceny minu-
lého týdne dobře udržeti. Výjimku činilo pouze zboži
těžké jakosti, na trhu slalě zastoupeně, jež stouplo
o 2 hal. za kg. Neprodáno zůstalo 734 masných ve-
přů. Pro Prahu bylo zakoupeno asi 150 kusů. Z pří-
honu bylo prodáno: pro Videň 9588 kusů, pro Dol.
Praha
Dolo
9
article
Hakousy 364, pro Hor. Rakousy 455, pro Čechy 147.
pro Moravu 20 kusů a 784 kusů zůstalo neprodáne
Na trh ověí bylo dopraveno o 600 kusů více
nežli v minulém témdni. Bylo sice přitomno mnoho
kupců českých a venkovských, ale následkem velké
nabídky přece ceny klesly o 1 až 2 h při kg. Do
Čech nakládalo se asi. 700 kusů.
Na trh s telaty bylo dopraveno o 300 kust
méně nežli minule, ale přes to smýšlení bylo velmi
slabě, poněvadž spotřeba klesla na nejmenší míru.
Telata první a střední jakosti prodávala se za ceny
nezměněně, a pouze druhy menší jakosti se zotavily
o 4 až 8 h při kg.
Poražených vepřů bylo na trhu téměř o 100 kusů
měně nežli minule. Vzhledem k nabídce takto zmen
šené byl sice obchod snažší, ale cen vyšších nežl
v minulém témdní se nedosáhlo.
Na vedlejším trhu s živými prasaty byla čilá po-
ptávka po masném zboží, jež bylo ponejvíce o 2
za kg dražší nežli v úterý. Ceny tučných prasat zů-
staly nezměněny.
Na trhu s poraženými ovcemi se obchod roz-
vinul hladce za cen slejných jako minule. Jehňata
byla co do počtu slabě, co do jakosti dobře zastou-
pena. Malá nahídka byla za cen stejných jako v mi-
nulém témdni rychle odbyta.
Rakousy
Čechy
Morava
kg
10
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší
jakosti, barevní 101—105, nejlepší jakosti uberštn
90—94, hatičšti I. 98—-100, voli l. jakosti ba-
revní 94—100, uherští voli 82—89, haličtí 86 97,
voli prostřední, barevní 86—93, uher. 72 —81, haličii
80—85, voli III. jakosti barevní 78—83, uherští 6
až 71, haličtí 76- 79. Voli z pastvin 50—74. bosenštl
voli od 48 až 70, býci od 60 --84 I. jakosti 85 — 88.
krávy 58-78, krávy I. jakosti 79—92, buvoli 50 — 62.
buvoli I. jakosli 64 66, drobný dobylek 48.- 64.
vepři uherští I. jakosti 118—123, prostřední 112 —117.
lehčí 106—111, staří 108112, podsvinčata haličská
80—103, I. jakostí 104—116, podsvinčata lehčl —
ovce živé 58 až 64, ovce živé I. jakosti 66 — 74.
ovce poražené 90- 100, ovce první jakosti 102 až
112, telata poražená 84—126, lelata poražená
I. jakosti 128—140, telata živá 70—110, tejala živá
I. jakosti 112—124, vepři poražení 108—124. vepř
poražení I. jakosti 126—132, selata 103—132, lehčí
136 až 140, jehňala 18—44, nejlepší jakosti —,
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg-
mimo daň potravní.
Z Paříže (la Vilette), 29. července. Ovčí trh.
Příhon 19.985 kusů. Smýšlení bylo klidné, spíše po-
volné. Nedoprodalo se 3000 kusů. Znamenaly: fran-
couzské ovce 88 až 113, africké 85 až 95 cenfimů z
půl kilogr masné váhy. Do jalek přímo dopraveno
do 29. července 9807 kusů a zbylo jich do 23. čer-
vence 2595.
Z Liverpeolu, 1. srpna. (K. k.) 4 hod. 10 m.
Obrat 7000 foků. — Smýšlení stálé. — Dodávky
na srpen 6.89, na srpen září 6.77, na září-
říjen 6.64, na říjen listopad 6.58, na listopad pro-
sinec 6.55, na prosinec leden 6.54, na leden- únor
6.53, na únor-březen 6.54, na březen-duben 6.55.
sa duben květen 6.58, na květen-červen 6.57, n
bsrven-červencc 0.—.
Paříž
Liverpeol
sa duben
uherský I
kg
11
article
Dělnické hnutí na Ostravsku.
(Původní dopis »Nár. Listů.-)
Denními listy prolětly poplašné zprávy
o brozící stávce horníků na Ostravsku, ne-
bude-li vyhověno požadavkům jejich. Že k hnutí
tomu letos dojde, nebylo nikomu, kdo poměry
trochu jen zná, tajno; vždyť známky jeho jevily
se už delší dobu. Už v zimě ojedinělé lokální
stávky ukazovaly, že dělnictvo nespokojí se
s tím, čeho dosáhlo ujednáním s majiteli dolů
v říjnu minulého roku a že využívajíc nynější
přiznivé konjunktury uhelné, bude žádati pří-
znání dalších svých požadavků. Že snad pro-
puklo hnutí to o něco dříve, nežli se čekalo, již
uprostřed léta místo až na podzim, k tomu tu-
šíme přispěla nemálo stávka na závodu „Tere-
zii“ vítkovických uhelen. Je to stávka rázu
dosti zřídka se doposud vyskytnuvšího, aspoň
u nás v Rakousku. Při ní nebyly totiž důvodem
poměry mezdní, nýbrž jde o otázku, zda děl-
nictvo má právo žádati propuštění dělníků or-
ganisovaných čili nic. Je to zajisté stávka málo
populární, která nalézá málo souhlasu mezi děl-
nictvem i mezi veřejností; pro ono má celá zá-
ležitost příliš ráz lokální, věci bez vztahu na
postavení dělnictva celého revíru, pro širší ve-
řejnost pak je nesympatickou omezováním svo-
body jednotlivce, o niž vlastně jde — vynutiti
na jednotlivci, by se spojil s organisací. Není
tedy stávka ta sympathickou, ale k uklidnění
myslí beztak rozechvěných vítězstvím vo-
lebním nepřispěla. Výslednicí všeho je, že
dne 22. června na táborech odhlasovány bylv
požadavky, navržené sehůzí důvěrníků a před-
loženy závodům s lhůtou k odpovědi do 15.
srpna. Obsah požadavků těch je znám z don-
ních zpráv. Některé body jsou rázu podružného
tak že vyhovění jim nebylo by dle našeho soudu
těžké, některé však mají povahu prineipielní.
Ostravsko
Ter
Rakousko
12
article
Jsou to ony, které jednají o době pracovní,
majíce tendenci dosáhnouti Shodinně doby pra-
covní, pak požadavky v příčině mzdy, nebot
ty jsou vlastně zakrytým požadavkem mini-
mální mzdy a kollektivního odmě.
ňování práce — jinak nelze rozuměti usta-
novení, že má obnášeti průměrná mzda určité
kategorie, na př. kopáčů 4.60 K za směnu a že
rozdíl mezi výdělkem nejvyšším o nejnižším
této kategorii nesmí býti větší, nežli
2 K — aniž by při tom s druhé strany zaručo-
vána byla určitá výkonnost. Je to požadavek
velmi vážný, který může při jednání býti znač-
nou závadou dohody. Jeť výměra mzdy v hor-
nictví vůhec věcí velice těžkou, má-li býti sku-
tečně ekvivalentem vykonané práce, zejména
u kopáčů. Kdežto při práci tovární lze předem
určitě zjistiti všechny faktory, které budou miti
vliv na výkonnost dělníka, a dle nich stanoviti
pak akkordní mzdu za jednotku výkonu, vysky-
tuje se v práci důlní tolik předem neznámých
činitelů, že správně stanoviti výkonnost pra
mzdu, která má platiti na měsíe, je velice těžko.
tím spíše, že dobývání není tak koncentrováno.
13
article
jako výroba v továrně a následkem toho kon-
trola nad pracujícími mnohem nesnadnější. Po-
žadavek minimální mzdy vychází z myšlenky.
že musí dělník vydělati tolik, aby výdělkem
mohl si opatřiti vše, co vyžaduje jeho životní
míra. Žádá-li dělnictvo jistou průměrnou mzdu,
není to nie jiného, nežli zabezpečení určité míry
životní a požadované zvýšení její není než při-
způsobení mzdy stoupajícím cenám potřeb život-
ních, jež je nutné, nemá-li míra životní kles-
nouti. Požadavek ten není tedy toho rázu, aby
nebylo možno o něm se dohodnouti, horší je
však podmínka k tomu připojená v příčině způ-
sobu, jak průměrně nzda, zaručená osazenstvu
colé jámy, má se rozděliti mezi jednotlivce. Pod-
nikateli není nikterak zaručena výkonnost jed-
notlivce a přec předpisuje se mu, že výdělek
jednotlivce nesmí přesáhnouti určitou míru; to
znamená, že vylučuje se z části nejmocnější
popud dělníka ku práci: možnost většího zisku.
která byla pro zaměstnatele náhradou za dozo
nad prací. Je tedy snadno pochopitelno, že zá-
vody tak lehko na podmínku tuto, která v prax
by měla určitě za následek snížení výkonnost
— a to znamená zvýšení nákladů výrobních —
nepřistoupí, a že neústupné trvání na podmínce
té se strany dělnictva může velmi snadno věst
ke konfliktu.
14
article
Ještě jeden principielní požadavek obsahuj
podmínky dělnictva: že vyjednávání s majitel
dolů má jménem dělnictv a vésti pouz
sekretariát odborového sdružení
„Unie“. Obsahuje tedy podmínka ta žádos
za oficiální uznání „Unie“ se strany závodů
za oprávněného mluvčího dělnietva. Je to věc,
která, protože „Unie“ má nátěr současně soci-
álně-demokratický, nalezne odpor v dělnietvu
smýšlení jiného, zejména křesťansko sociálního
i se strany majitelů dolů, kteří jako zástupe
kapitálu zpečují se uznati hospodářské organi
sace dělnictva, poukazujíce na to, že pro obhá-
jení svých zájmů hospodářských má dělnictvo
organisaci, stvořenou zákonem v báňských spo-
lečenstvech.
Jak viděti, obsahují požadavky dělnictva
několik úskalí, o něž by vyjednávání snadno
mchlo se rozbiti. Co se stane pak, nedojde-li
k dohodě? Je všeobecná stávka
pravděpodobná?
Že mysli dělnictva stálou agitací pobouřené
jsou jí dost nakloněny, zejména v kraji dom-
bravsko-karvínském, je nepochybno. Veden
dělnictva však, tušíme, není pro generáln
stávku. Ze by způsobila obchodní ztráty závo-
dům, je nepochybno, je však otázkou, zda děl-
nictvo má tolik síly, aby stávku vydrželo tk
dlouho, až by hospodářské ztráty pohnuly zá-
vody k ustoupení. V té příčině — myslíme —
není posice dělnictva přiliš pevná. Dělnictvo mu-
silo by býti připraveno na boj aspoň čtyřnedělní.
a když i počítáme, že by 14 dní mohlo býti živo
ze mzdy předešlého měsíce, zbude vždy ještě
14 dní, jež dlužno vydržeti stávkovým fondem
a podobnými podporami. A obnos potřebný je
těžko sehnati: počítáme-li při 30.000 dělníků
v revíru jen 20.000 podporovaných, činí při
1 K denní podpory za 14 dní 280.000 K, suma
odborový sdružený „ Unia
15
article
to, na niž sotva by dostačil fond domácí i pod-
pory z cíziny. Chance, že by si dělnictvo stáv-
kou mohlo vynutiti uznání svých požadavků,
nejsou tedy příliš veliké, a vedení dělnictva ne-
může býti lhostejno, prohraje-li stávku; jeť sta-
rou zkušeností, že nezdařená stávka mívá v zá-
pětí ochromení organisace na dlouhý čas. A že
i závodům na tom záleží, aby nestály v době
nejlepší konjunktury, k stávce celkové tak
snadno z vůle vedení dělnictva asi nedojde. Jiná
je otázka, má-li vedení to tolik síly, aby dovedlo
dělnictvo nakloniti svým rozumným důvodům.
Neboť napětí v dělnictvu je značné, tak že
snadno může se státi, že vyklouzne někde
z otěží vedoucích, a pak může vypuknutí stávky
na jednom místě způsobiti svou nakažlivou silou
výbuch i na závodech jiných — toť moment
psychologie davu nevyzpytatelný, který může
zvrátiti rázem i ty nejdůladnějšt úvahy a vý-
počty. Pak ale sotva bude trvání stávky dlouhé.
a proto myslíme, že ať je výsledek ten neb
onen, hnutí ostravského dělnictva nedostatek
uhlí, který v letošní zimě nepochybně nastane.
sotva citelně zvětší.
16
article
Z bhů peněžních. (1. srpna). Dnešní trhy stály
těměř vesměs pod tlakem nepříznivých zpráv kon-
junkturních, tak zejména amerických (zpráva časopisu
»Iron Ag.) a německých (ze zprávy Svazu oceláren
vyplývá, že zakázky v červenci poklesly dále o 259%)
Také výkaz rakousko-uherské banky, jejž čtenář na-
lezne již denifitivní na jiném místě listu, je novým
příspěvkem mimořádnosfi letošních poměrů. Cedu-
lová banka jest opět v daňové povinnosti — dle pro-
visorních, dosud neúplných dat 32 mil. K dani pod-
léhajících bankovek. V posledním týdnu červencové
eskontovala banka na 212 milionů K — dle výkazu
rovněž ještě neúplného a jen předběžného — číslici
to, jež až dosud jen třikrát byla překročena. Přes
napjatou situaci není však třeba zatím opatření
mimořádných. Charakteristické dementi v té příčině
přináší »Frmdbl.« V poslední době množily se v ně-
meckém tisku zprávy o domnělých nákupech zlata
v Londýně na účet rakousko uherské banky. »B. T.«
motivoval dotyčně koupě v otevřeném londýnském
trhu zlata na účet vídeňský další domněnkou, že
Rusko chce z Vídně stáhnouti zbytek pohledávky.
kterou tam ještě má z poslední půjčky. Toto trans-
ferování pohledávek zlata z Vídně do Petrohradu prý
se děje oklikou přes Londýn, aby šetřeno bylo ra-
kouského zlatého pokladu. Proti tomu »Tm.« přináší
zprávu, z kruhů bance blízkých, že o nějakých ná-
kupech zlata na rakouský účet není ničeho známo.
Londýn
Rusko
Vídeň
Petrohrad
uherský banka
Iron Aga
17
article
Operace, o níž mluví »B. T«, musila by dojíti vý-
razu v kursu devis, ale z toho, zvláště ze seslabení
devisy londýnské, je zřejmý pravý opak. Spíše
dlužno míti za lo, že německému tisku jde o ma-
névr, jak zastříti podobné operace německé říšské
banky. Připisuje-li německý tisk podobné záměry
jiným bankám, jde jen o lo, aby odvrácena byla po-
zornost od vážné situace německé říšské banky
Není-li nic známo o podobných snahách francouzské
banky a nejsou-li pravdou pověsti o opatření zlata
na rakouský účet, je za to potřeba zlata se strany
německé říšské banky notorickou.
18
article
Praha. Průběh dnešní bursy byl opěť klidný
a obchodovány 4% dlužní úpisy Ústřední banky č-
ských spořitelen za K 100.—. Ostatní papíry nedo-
znaly v kursech žádných podsťatnějších změn a po
dáváno za akcie Kolínské továrny na káv. náhražký
K 610.—, První české továrny orient. cukr. K 260.—
České průmyslové banky K 414.—, Živnost. banky
K 241.50, České banky »Union« K 241.50, České spol
pro průmysl cukerní K 137.—, Pražské úvěr, banky
K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, První
českomoravské strojírny K 845.—, Králové-hradeckého
ůvěrního ústavu K 445.—, pivovaru v Českých Budě-
jovieích K 825.—, První české akc. spol. na život
K 263.—, »Merkur«, směn. akc. spol. K 604.—,
Vídeň. S sížení cen surového železa v Americe
bylo použito lokální spokulací na předběžně burse
k větším prodejům alpinek. V ostatních oborech však
nedošio k reakci. Přes panující slabou disposici s
udržel zvláště zájem pro lombardky. Kreditky a akcie
státní dráhy se částečně sešlabily. Ve šraňku byla
stagnace však všeobecná. Na polední burse rozšiřilo
se všeobecné chabé smýšlení, které bylo ještě zo-
střeno chabými zprávami z berlinské bursy, kde
zvláště na báňském trhu bylo rozladění. Bursa kon-
čila nechutí a seslabenými kursy. Kreditky utrpěly
ztráty. Akcie státní dráhy povolily, lombardky se
upevnily. Alpinky byly značně stisněny. Zároveň
s místními prodeji rozšířily se také pověsti nesprávné
o stávkách v podniku tomto. Ve šraňku nebylo zvlášt-
ních změn. Trh k ukládání byl klidný. Na eskontním
trhu stav peněz nezměněn, 415/1290.
Bursa
Praha
Králové
Český Buda
Vídeň
Český průmyslový banka
Český banka
Český společenský
hospodářský úvěrní banka
první český akciový . společenský
19
article
Berlín. Snížení cen surového železa v Ame-
rice a nižší kursy bursy novoyorské přivodily věš
prodeje v interesovaných hodnotách trhu kasovníh
a v akciích železářských podniků volně obchodova-
ných. Ztráty kursové převyšovaly zde i v akcife
uhelno dolných společností výši 2 - 39%. V souhlasn
se jmenovanými skupinami snížen záznam domácíe
bank ovšem jen o zlomky proceniní. Titry americké
realisovány u vělší míře pro účet londýnský. Ra-
kouské krediťky i státní dráha trpěly drobnými pro
ději. Jižní dráha svůj včerejší záznam uhájila. Z ru
ských hodnot akcie bank zvláště prodávány. Sou-
kromý diskont setrval na 41/49%. Denní peníz
41/2 00.
Vzájemhý obchod rakonsko - uherský v červnu
1907. Vyjímajíc tržbu s drahými kovy, obnášel do-
voz Předlitavska z Uher v červnu t. r. 81.3 mil. K
(3.86 mil. q a 627.000 kusů), vývoz do Uher 902
mil. K (2.64 mil. q a 289,000 kusů). Za celé polo-
letí lelošní obnáší náš dovoz z Uher 481-0 mil. K
vzrostl tedy o 22.7 mil. proli I. scmestru 1906, vývoz
náš do Uler pak vzrostl o 33.3 mil. K a dosáhl
výše 520.3 mil. K. Předběžná obchodní bilance je
ledy pro Předlitavsko aktivní, a lo 45.3
mil. K proti 34.7 mil. K téhož období loni. Hledíc
k hospodářsko-technickému seskupení hlavních druhů
zboží, vyvinula se letošní tržba v I. pololeti u srov-
nání s loňskem podrobněji takto v mil. kor.:
Berlín
ame
Uhry
Předlitavsko
20
article
Dovoz Vývoz
1906 1907 1906 1907
surovin . . . . 251.0 260.6 49.6 55 0
polotovarů . . . 40.2 33.4 60.1 65 5
hotov, výrobků . 167.1 187.0 383.3 4058
V dalších podrobnostech vykazuje tržba naše
s Uhrami v době od ledna do včelně června t. r
mil. kor., jak následuje: v dovozu: obilí 116
(+ 33.6 u srovnání v analogickým obdobím loňským),
z toho pšenice 46.9 (+ 9.5), žito 17.0 (+. 2.7), ječ-
men 12.5 41), oves 13.0 (+. 0.7. kukuřice
(+ 16.2), mouka 92.3 (+ 18.6), dobytek 73.4 (— 17.4)
z toho hovězí 44.0 (— 9.3), vepřový 22.2 (— 7.3)
koně 6.1 (— 0.9), drůbež 4.9 ( 0.3), vejce 11.5
(+ 0.8), sádlo 13.2 (+ 3.4), čerstvé maso 5.8 (— 0.4)
víno 12.2 (++ 0.1), dřív. 9.3 (— 5.1), rudy 3.8 (— 0.9),
vlna 4.3 (— 3.2), bavlněné zboži 7.3 (— 0.9), kůže
7.7 (— 1.0), železo 3.7 (— 1.7), železné zboží 47
— 0.8), chemické pomocné látky a výrobky 7.4
— 0.3); ve vývozu: káva 6.1 (+ 1.2), cuko 4
(+ 1.7), víno 5.3 (+ 0-1), dříví 9.2 ( 0.2), ublí
11.0 ( 1.3), petrolej 8.2 (+ 1.2), havlněná příze
14.3 (—), bavlněné zboží 92.4 (+ 3.0), zboží lněné
konopné a jutové 15.1 (+ 0.7), vlněné 49.3 (+ 3.3),
hedvábné 16.4 (. 0.9), konfekční 36.5 (+ 1.0), papín
7.8 (+ 0.9), zboží papirové 4.4 (+ 0.5), kůže 20.0
(— 0.3), kožené zboží 13.9 (+ 1.6), dřevěný náby-
tok 8.1 ( 0.9), železně zboží 24.0 (+ 1.2), kovové
zbožt 6.9 ( 0.5), stroje a přístroje 21.1 (+ 1.4
nástroje a hodiny 8.0 (+ 0.1), chemické látky a vý-
robky 10.2 (+ 1.5).
Uhry
21
article
Zahraníční tržba rakousko-uherská v I. pololetí
1907. Dle právě uveřejněného výkazu o zahraniční
tržbě rakousko-uherského území celního za měsíc
červen t. r., jehož hlavní čísla jsme již přinesli, činil
v řečeném měsíci dovoz (s výlukou drahých kovů)
197.4 mil. K, t. j. o 20.2 mil. více než v červnu 1900.
vývaz pak 188.0 mil. K (+ 6.3). Byla tedy v tom o
měsíci obchodní bilance naše 9.4 mil. K pasiv-
ní proti loňskému aktivu 4.5 mil. K. Za celé polelet
činil letošmí dovo.. 11573 mil. K (— 39.2) a vývo
1095.0 mil. K (— 16.2): pasivum letošní činí tedy
62.3 mil. K proti 85.3 mil. K v témž období loňském.
22
article
Dle množství dovezli jsme za řečené období 71.1 mi.
a vyvezli 92.4 mil. q. přebytek vývozu činí tedy
21.3 mil. q — Dle jednotlivých druhů zboží vykázán
pololetní dovoz letošní v mil. K takto: koloniální
zboží 28.9, tabák surový 16.7, obilí 6.2, rýže 14.2.
semena 29.6, jatečný dobytek 1.1, vejce 26.0, surove
kůže 46.7, vlno 29, uhlí 81.6, bavlna 147.3, len,
konopí, juta, příze a zboží z nich 48.7, vlna a p. 85.1,
vlněná příze 28.7, vlněné zboží 14.3, hedvábí 25.6
hedvábné zboží 26.6, papír a papírové zboží 10.9
kůže a kožené zboží 31.3, železo 5.3, měď 24.9, stroje
a přístroje 36.1, nástroje a hodiny 19.4; ve v ývozu-
cukr 103.6, obili 20.8, slad 30.4, luštěniny 3.4, se-
mena 10.5, jatečný dobytek 21.0, koně 13.2, vejce
66.9, surové kůže 28.8, nápoje 17.5, dříví 120.8, uhií
54.0, nerosty 20.5, bavlna, příze a zboží z ní 38.4.
len, konopí a juta a zboží z toho 29.8, vlna 11.8,
vlněná přize 3.4, vlněné zboží 29.8, hedvábí a hedv.
zboží 17.7, konfekční zboží 42.0, papír a zboží pe-
pírové 33.0, kůže a kožené zboží 30.2, sklo a skle-
něně zboží 33.2, železo 7.6, nedrabé kovy a zboží
z nich 32.0, nástroje a hodiny 5.9. Soustavné sesku-
pení zboží s hlediska hospodářsko-technickéhoje
V lednu až inel. červnu 1907 připadá z celko-
24
article
vého
dovozu v mil. vývozu v mil.
71.5 391.5
na suroviny . . 66.3 730.6
na polotovary . . 1.8 152.1
12.4 189-9
na hotové výrobky 3.0 2746
8.5 5190
Při tom měly podil
na
dovozu v mil. vývozu v mil.
výrobky:
polního a lesního
15.4 310
hospodářství . . 10.9 574.2
kornické a hutnické 55.5 166.1. 56.2 s6
polo- a celotovary
průmyslové . . 47 4170 20.8 697
Tržba s drahými kovy činí za I. pololetí 1907 v do-
vozu 22.7 mil. K, ve vývozu 58.6 mil. K. Potud úřadni
zpráva. Srovnání dat za celý semestr s loňskem neuí
dobře možné, protože loni provedena nová syslema-
tika obchodního zboži. Právem ale vytýká „Frmndbl.“
úřadní publikaci, e nepřínáši hned srovnání dle jed-
notlivých měsíců, které si dnes každý jednollivec
pracně musí shledávati sám. Provádí pak srovnáni
lelošních červnových číslie s loňskými, i dochází k
výslodku, že číselné zhoršení letošní naší obchodní
bilance v červnu zaviněno zváště zvýšeným dovozem
uhlí, dále některých zemědělských plodin, zvláště
však zvýšeným dovozem průmyslových surovin, jako
baviny, lnu, konopi, a p., zejména ale surového že-
leza. Z toho víděti, že číselné zhoršení obch. bilance
červnové nesluší vykládati jako zjev nepříznivý, ný-
brž spíše vrhá příznivé světlo na rozvoj průmyslové
konjunktury v prvním pololetí lelošního roku.
189
310 hospodářství
574.2
25
article
Zlevnění měděných výrobků. Rakousko-uherský
Svaz výrobců měděného drálu snížil základní cenu
drátu měděného s 283 na 278 K za 100 kg. Cena
plechu měděného snížena o 10 K na 295 K. Základní
cena měděného plechu na německém trhu byla, jak
se z Essenu oznamuje, snížena s 240 na 235 mk.
Nový cukrovar v Uhrách. V Szeredu blíže
Prešpurku stavěti se bude nový moderní cukrovar,
ke kterému byly projekly několika zdejšími tavár-
nami vypracovány. Komplelní zařízení strojní zadáno
bylo strojírně firmy F. Ringhoffer na Smíchově, dle
jejíhož projeklu bude stavha provedena.
Zásoby zlala Spojených států severnamerických
Ze zprávy podané odstupujícím mincovním ředitelem
Robertsem vyplývá, že zásoby zlala Spojených stálů
severoamerických jsou o 153 mil. dol. menší, než se
za to mělo. Nesptávný odhad vysvětluje se počel-
ními chybami, dalujícími se až z r. 1873. Dle opra-
veného odhadu obnáší zásoba zlata sev -americké
Unie 1485 mil. dol.
Foměry obchodu s pánským prádlem v Seluni.
Ve vývozní kanceláři obchodní a živnostenské ko-
mory pražské mohou lezitimovaní interesenti na-
hlédnouti v obšírnou příslušnou zprávu.
F Ringhoffer
Roberts
Essen
Uhry
Prešpurk
Smíchov
spojený stát
kg
26
article
Dodávka pro vejsko. Dle vyhlášky c. a k. i-
tendance 8 sboru v Praze č. j. 3963 konati se budou
za účelem dodávky sena, slámy, dříví a uhlí vždyo
10. hodině dopolední pronájemná řízení a sice u c.a
k. vojenské zásobárny v Praze - Dojvicích dne 19.
srpna 1907 pro stanice Benešov, Beroun, Hostivice
dne 14. srpna prc stanice Brandýs n. L., Kostelec
n. Lab., Jindichův Hradec, Rokycany: u c. a k. vo-
jenské zásobárny v Plzni dne 16. srpna pro stanice
Plzeň, Cheb, Karlovy Vary, Pisek, Prachatice, dne
19. srpna pro stanice Budějovice, Klatovy, Dobřany.
Horšův Týn, Stlibro, Stodo. Oferty podati jest pí-
semně. Podminky vydají zásobárny. Do vyhláš ky
s množstvím a textem ofert nahlédnouti lzc u ob-
chodní a živnostenské komory v Praze.
Inzolvence. J. Reiman, býv. majitelka B. Černá,
t. č. v Karlíně, protok. firma v Teplicích. — Kelemen
a Doulsch, technický závod v Pešti-VI. — Markus
Barbak, obchodník ve Vídni-IX. — Eduard Gerstner,
obchodník v Bílině. — Weis Z. a spol., protok. ob-
chod v Pešti-Iv
Konkurs byl prohlášen včera zemským soudem
v Praze na jmění Otakara Kejře, uzenáře v Nus-
lich. Konkursní komisař rada F. Rohn, správce dr.
Václav Soukup, advokát v Nuslích. Schůze věřitelo
9. srpna, přihlášky do 2. září, rok likvidační 10. září.
Trh na hovězí dobytek a koně v Jindř. Hradci
koná se dne 7. srpna 1907. Príhon dobytka tažného
a na žír. Zvěrolékaři, nakládací stanice a váha
místě. Tržiště nalezá se u nádraží. Výhodné spojení
Horšův
Stlibro
Stoda
J Reiman
Kelemen
Doulsch
Barbak
Gerstner
Weis
Iva konkurs
Kejř
F Rohn
doktor
Soukup
Praha
Benešov
Beroun
Hostivice
Brandýs
Kostelec můj
Rokycany
Plzeň
Cheb
Karlov Vara
Pisko
Prachatice
Budějovice
Klatovy
Dobřany
Karlín
Teplice
Pešť
Vídeň
Bílina
Nus
Nusle
Jindřichův
Hradec
Jindichův Hradec
živnostenský komora v Praga
27
article
drahou.
Bauky, záložny a spořitelny.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžn
činily koncem měsíce července K 31,579.164.—
vedle splacených na IV. emisi akcií 1,906,906 78
Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4lgpro-
centních bankovních dlužních úpisů v obnosu
K 13,579.700.—
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav
vkladů v měsíci červenci 1907 K 12,619.700.—
z toho připadá na hypoteční důchodkové listy
K 2,689 600. —.
Bauka
Čechy
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
28
article
Za měsíc červenec 1907 vykazují
vklady
výplatr
korun
Spořitelny:
Měst. spořit. na Král. Vino-
hradech.
Městská sp. v Benešo vě
Spoř. m. Bělá u Bezd.
Spoř. m. Hory Kutně
Spoř. kr. m. Nymburka
M. spoř. v Pardubicí ch
Spořitelna v Rakovníce
Spoř. měst. ve Slaném.
Záložny:
Obč. zál. na Malé straně
v Praze . . . .
Obč. zál. na Smíchově.
Záložna řemeslnicko - živno
stenská v Žižkově . . .
Obě, záložna v Chocn.i
I. zál. ve Vys. Mýtě . .
Obč. zál. v Nymburce.
Okr. hosp. v Nymburce
Obč. zál. v Poděhradech
Obč. záložna v Přelonči
Úvěrní úst. maj. domů
v kr. českém v Pr aze
Král
Hora
Bělá u Bezd
Nymburk
Rakovník
Praha
Smíchov
Žižkov
Přeloneč
29
article
761.282.85
688 212.15
277.874.76
304.594 34
38.629.27
1.538.14
259.715.—
186.282.—
126.416.15 157.778.74
003.091.39 1,343. 122. 37
339.987.93
304.526.8t
200.192.48
136.287.87
284.497.25
229 U47.21
480.695.50 428.153.47
97.536 64
100.168.62
69.925.—
41.281.—
272 191 89 2,008.070.38
246.434.28 186.20c.24
79.911.89
64.905. 09
140.816.15
79.658 0
79.345.98
106.384.71
221 862.90 175.544.83
30
article
Zemská banka království českého. Třicáté-
první slosování 4% komunálních dluž-
ních úpisů v měně zlatové. Při třicátémprvním
slosování komunálních dlužních úpisů Zemské banky
království českého na měnu zlatovou znějících, jež
se konalo 1. srpna 1907, slosovány byly následující
úpisy v úhrnném obnosu K 218.800: 8 úpisů po
zl. 5000 = K 10.000: 413 491 590 1117 3459 3559
5411 5501. 59 úpisů po zl. 1000 = K 2000: 239
329 430 489 561 821 873 2481 2701 2739 2912 3013
3078 3305 3396 3620 3741 3840 4057 4435 4477
4507 4546 4636 5076 5112 5579 6117 6357 6752
6890 7121 7536 7554 8043 8750 9026 15393 20796
2846 22659 23325 23375 21210 2426) 24640 24690
25047 25097 26847 26945 27284 27334 27709 27759
27925 27975 29751 29801. 13 úpisů po zl. 500 =
K 1000: 96 631 792 836 865 922 1582 3878 4611
5262 5840 6062 6423. 39 úpisů po zl. 100 = K 200
232 235 291 367 368 664 717 1383 1433 1476 1477
1527 1717 1767 1827 2050 2101 2276 2568 2620
2941 3172 7565 9853 10835 11133 11339 11839
11986 12107 12599 13248 13341 13372 14497 14514
15142 15302 16354. Vylosované komunální dlažní
úpisy vypláceti se budou tři měsíce po slosování,
to jest dnem 1. listopadu 1907 počínajíe, vrátí-li se
bance i s kupony a talony. Při tom vyplatí se úroky
až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje
se v Praze u pokladny Zemské banky království če-
ského, ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu
pro obchod a průmysl, C. k. priv, všeob. rak. ústavu
pro úvěr pozemkový, Anglo-rakouské banky, banky
če ský
Praha
Vídeň
zemský banka
ústav pro obchod
31
article
Union, Vídeňské bankovní jednoty, filiálky Živno-
stenské banky pro Čechy a Moravu, akciové směnární
společnosti »Merkur«. Č. k. priv. Allgemeine Ver-
kehrsbank a filiálky Ústřední banky českých spoři-
telen. Nebude-li hodnola vylosovaných úpisů vyzved-
nuta do 31. ledna 1908, uloží ji Zemská banka pro
majitele úpisů jako kontokorentní vklad 1% pod
eskontní sazbou Rakousko uherské banky, nejvýše
třemi ze sta zůročitelný a bude pak příslušné částky
i s úrokem kontokorentním vypláceti hlásícím se
majitelům úpisů ve lhůtách výpovědních pro konto-
korentní vklady obechě platných. Kupony vyloso-
vaných úpisů budou se sice vypláceti u pokladny
banky i po slosování, avšak kupony, scházející na
dlužním úpisu k výplatě předloženém, které mají po-
zdější den dospělosti, odečtou se při výplatě kapi-
tálu plnou sumou. Vylosované dlužní úpisy eskomptují
se už od dnešního dne a vyměňují se za nové úpisy
při pokladně Zemské banky království českého. Zem-
ská banka schovává i spravuje úplně zdarma hod-
noty vlastního vydání, při čemž prohlíží čísla po
každém slosování, opatřuje výměnu tažených úpisů
v čas bez nebezpečí ztráty kapitálu neb úroků, vy-
bírá kupony v den splatnosti a opatřuje nové kupo-
nové archy. Částky splatných kuponů Zemská banka
buď ibned znovu na úrok ukládá aneb je po přání
deponentů zasílá. Tlmto způsobem jest jak ústavům
a veřejným fondům, tak i jednotlivcům dána mož-
nost zhostiti se všeho nákladu, nepohodlí a nebez-
pečí spojeného s problížením čísel, s vybíráním
úroků, s amortisací, jakož i s uschováváním hodnot
Zemskou bankou vydaných. Depositní stvrzenka za
uložené hodnoty vydaná svědčí, že jest o bezpeč
uloženého jmění zvýšenou měrou postaráno a vy-
bírání úroků že může býti pohodlněji zařízeno.
Čechy
Morava
Rakousko
Allgemeine Vera
32
article
Z dříve vylosovaných komunálních dlužnícb úpisn
nebyla předložena k výplatě čísla: po zl. 10.000 =
K 20000: 9 37 205 1788. Po zl. 5000 = K 10.000:
411 456 457 1079 1215 3114 3266 4351 5606. Po
zl. 1000 = K 2000: 211 526 613 620 647 973 1508
1623 1777 2248 2472 2368 2569 2570 2768 2809
2856 2863 3016 3057 3123 3126 3127 3276 3280
3549 3650 3772 3869 3870 3889 4965 4105 4114
4336 4624 4746 5401 5441 5911 6798 7153 7197
7548 7575 8112 8114 8144 8252 8260 8262 8333
8479 8576 8683 8938 9211 9235 9336 9457 9461
9715 9717 9950 10101 10112 10146 10147 10148
11440 11619 1225 12026 12201 12220 12545 12552
14154 14159 14172 14759 15204 15209 15210 15211
15428 15438 16114 16131 16223 16376 16507 16803
17136 17325 17497 17517 17518 17519 17520 17524
17813 18048 18050 18051 18052 18053 1805 4 18055
18056 18057 18058 18232 19542 19..59 20.461
20463 20761 21070 21071 21437 22246 229l64
33332 33599 24637 24650 24651 24652 26413
26880 27287 28113 28114 28115 28116 28117
26118 28119 28804 29859 29857 29869. — P
zl. 500 = K 1000: 11 50 52 53 60 61 62 67
91 102 106 120 203 265 299 304 557 558 571 621
658 778 781 825 844 846 849 1505 1506 1656
1724 2058 2061 2204 2205 2726 2729 2860 2872
2958 2982 3270 3300 3547 3660 3687 3745 3747
3832 3833 3834 3952 4307 5357 5543 5723 5744
50
33
article
5928 6042 6082 6 83 6095 6166 6322 6.25. — Po
zl. 100 = K 200: 84 110 113 153 193 272 308 309
332 333 335 536 339 340 341 343 352 445 526 542
č55 597 600 657 669 693 710 712 714 757 758 856
866 981 1041 1206 1207 1226 1233 1285 1352 1354
1355 1366 1369 1372 1629 1813 1857 1883 1884
1991 2278 2511 2651 2678 2871 2936 2983 2984
2999 3000 3056 3058 3077 3321 3324 3333 3537
3538 3539 3544 3967 3983 4366 4788 4804 4832
4817 4851 5025 5028 5031 5796 5969 5982 6263
6301 6306 6619 6624 6633 6636 6653 6992 6993
6995 6997 7004 7012 7014 7158 7177 7180 7184
7185 7186 7183 7189 7220 7475 7709 7997 8025
8103 8273 8453 8456 8597 9018 9146 9203 9227
9419 9468 9484 9542 9561 10037 11438 11618 11712
12311 13000 13001 13002 13120 13147 13224 13332
13400 13587 13871 13953 14430 14431 14588 14701
14702 14703 14701 14708 14709 14715 14720 14723
14952 14958 14959 14960 14997 15029 15290 15316
15375 15434 15589 15640 15779 15962 16..35 16314
16810 16811 16812 16813 16814 16825 16829 16830
16833 17576 17860 17908 17916. — V amortisačním
řízení nacházejí se komunální dlužní úpisy: po zl.
5000 = K 10.000: 67 70 71 72 73 74. — Po zl.
1000 = K 2000: 3935 9226 9227 9228 9229 11219
11220 17143. — Po zl. 500 = K 1000: 485 2081. —-
Po zl. 100 = K 200: 4642 14910. — Příští slosovánl
bude dne 1. února 1908.
Frhy peněžní.
Vídeňská bursa.
34
article
Závěrečné kursy
a srona 31. červce.
Renty:
4procentní papírová květnová . . 96.80 96 95
42procentní » únorová . . 98.30 98. 30
96. 75
96 85
áproceniní stříbrná lednová . . .