ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af813770-7673-11dc-aa4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 47, person 111, org 13, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 2. srpna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 2l.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty vředplácí snt v Praze v administraei s mbsl sa čtrrt leta . . . . 6 K — s drojí donáfkou žeíe n čtvrt lata . . . . 7 K 50 h ve Hlislkách: 9 K 80 h na měsfe . . Foštou: a měsíe n rk ii. : . . 9 K eo s dvojí zlsilkou :. kei
Praha
5 article Slovanská věda.
Slovanská věda. Věk devátenáctý v druhé své polovici vyznačuje se mohutnou organisací, jaké dotud svět neviděl, leda v organisaci kato- lické církve: organisací internacionalní. Mo- hutný význam internacionalní organisace děl- nické cítíme nejenom u nás, sociální demo- kracii znají a musí s ní počítati na obou březích obou světových oceánů, v Japonsku jako v Unii, v Africe jako v Australii. Svě- tový spolek poštovní vzlahuje se na veškeré země civilisované, mezinárodní rozhodčí soud v Haagu je dnes všem v čerstvé paměti. Organisují se navzájem parlamenty tak jako bursy a železnice; svělové výstavy jsou této mezinárodnosti se svými světovými kongresy nejlepší a nejjasnější manifestací. Poslední organisovala se věda, před- určená již svým apelem k chladnému roz- umu pro mezinárodnost. Jest známa obecně organisace vědecké práce; počátky její na školách elementárních, výklad zjištěných vý- těžků na školach středních a vlastní vědecká práce na školách vysokých. Vůdčí osobnosti vysokých škol jsou sdruženy v akademiích, jež každý stát a každý národ pokláda za vrcholný kámen své vědecké organisace.
Afrika Austrálie Haag
6 article
Roku 1900o poslední světové výstavě tyto nejvyšší areopagy vědecké sjednaly a uzavřely mezi sebou internacionalní sdružení akademií, z něhož však — mimo carskou akademii petrohradskou — zůstaly vyloučeny akademie slovanské. Internacionalní sdružení akademií dalo sankci velikým podnikům sdru- žení menších, uvedlo v život internacionalní bibliografli literatury vědecké, pojalo plán nových přesných měření, určilo vyzkoumali podrobně zašlé kultury klasické, vydati spisy prvních věků křesťanských, sepsati rukopisná bohatství jednotlivých zemí . . . krátce pro vésti a říditi organisaci vědecké práce lidstva civilisovaného. Z Němců horlivě se účastnili prací těch zejména zemřelí Mommsen z říše a Hartel z Předlitavska.
Němec Mommsen Hartel Předlitavsko
7 article
Německá věda v tomto internacionál ním sdružení vystupuje jednotně, ač má — podle starší formy státní — pět akademií císařskou vídeňskou a čtyři bývalých krá- lovství: lipskou pro Sasko, gottinskou pro Hannoversko, mniehovskou pro Bavory a berlínskou pro Prusko — ze všech nejstarší a nejlépe dotovanou. Koncem minulého věku utvořilo těchto pět akademií (gottinská arci po r 1866 je také pruska) německých jednotnou organisaci, jejíž vedení víc a více se sklání do Berlína a uvádí Němce i věde- cky pod hegemonii pruskou. Sdružení německých akademií provád velkolepý vědecký podnik, nákladem milionů marek, obrovský slovník latinský, jehož dva svazky, dotud vyšlé, jsou opravdu vzorem filologické práce XX. století; vydává sbírku latinských a řeckých otců církevních a roz- dělilo se vědecky i o východní země říše osmanské Akademie vídeňská, z milionového odkazu vídeňského mecenáše, obrala si vý- chod bližší — vědecké prozkoumání Bal- kánu; v její balkánské komisi zasedají dva její slovanšti členové, Čech Jireček a Chorvát Jagič; akademie berlínská popisuje křesťan- skou a antickou pozůstalost Malé Asiea Syrie; berlinští učenci jsou dobře známým hosty v Asii vedle německých inženýrů dráhy
Bavor Němec Čo Jireček Chorvat Jagič Sasko Prusko Berlín Sýrie Asie sdružený německý akademie Bala
8 article
anatolské. Není naší úlohou tu posuzovati. proč vídeňská akademie studuje zrovna Bal- kán, proč berlínská Maleu Asii; nevíme také, nepracujeli vídeňská věda opět jen »pour le roi de Prusse«. Ale třeba se zmí- niti o dalším postupu prací spojených akademií. Internacionální sdružení akademií pro- vádí, jak řečeno, inventarisaci rukopisných pokladů jednotlivých zemí a publikaci pra- menného materilau. Země německé vyhra- dily si spojené akademie německé — z nich opět territorium celého Předlitavska vyhra- dila si obětovně akademie vídeňská. Tedy odkaz věků u nás Čechů, Poláků, Srbů, Slovinců, Chorvatů . . . převezme centrální akademie vídeňská, země koruny svato- václavské mají se státi, jakož i Halič, Dal- macie atd., vědeckou provincil vědy ví- deňské. Jako někde v Albanii nebo Anatolii ..
Pruss Čecho Polák Srba Chorvat Anatolie Bala Asie spojený akademie Předlitavsko Halič Dal Albánie sdružený akademie pro
9 article
Slovanské akademie monarchie habs burské do mezinárodního sdružení akademi nejsou pojaty. Jsou to akademie česká v Praze akademie polská v Krakově, akademie jiho slovanská v Záhřebě, královská česká společ nost nauk v Praze a společnost jména Ševčen kova ve Lvově. Královská česká společnost nauk v Praze, nejstarší akademie rakouská, podle stanov dvojjazyčná, malých celkem prostředků finančních (tak že ani honorařů neplatí, ani všech schválených prací ne- tiskne), jest bohužel smutným svědectvím naší desorganisace vědecké. Poláci dovedli docela správně své staré »Towarzystwo« pro- měniti v Akademii; u nás bohužel organi- sovala se Akademie mimo Společnost a tak máme my Čechové sice jednu universitu, ale dvě Akademie, jejichž členové jsou, jak jinak býti nemůze, tytéž osoby. Obě třídy král. české společnosti nauk rovnají se prvním dvěma třídám Akademie, zasedají v nich tytéž osoby — a Němci beztoho již mezi 24 členy řádnými jsou zastoupeni jenom je- diným členem. Při trochu dobré vůle bylo by zajisté možno, aby v rámei Akademie první a druhá třída se sloučily úže a při- jaly staré jméno, slavnou tradici i velikou knihovnu královské Společnosti pod týmž jménem. Neboť že utrakvismus Společnosti jest dnes již docela přežilý, o tom ani její vedoucí členové nejsou v žádných pochyb nostech. Fakticky máme tedy i my Akademii jen jednu, jen že její členové nesou dvojí titul Tyto čtyři slovanské akademie: česká polská, maloruská a jihoslovanská mají před očima mohutný rozmach internacionálního sdružení i pěti spojených akademií něme ckých. Jest takřka samozřejmou nutností. aby i ony, kladouce meze expansi germán- ské a německému Drang nach Osten, uči- nily vzájemné sdružení akademií slovanských.
Polák Čecho Němec Osten Praha Krakov Záhřeb Lvov Towarzystwo
10 article
Jednak by si toto sdružení vynutilo zajisté váhou své síly zastoupení v internacionálním sdružení, jednak by snadno mohlo přejmout úlohy, v něž se uvazuje Akademie vídeňská. Arci, společnost Savčenkova i akademie jihoslovanská vládnou jen malými prostředky finančními, proto jejich publikační činnost i inicintiva jest dosti omezena. Tato tedy náleží dvěma velikým akademiím, českéa polské Polská Akademie krakovská vyniká svou tradicí, svými rozsállými styky a obratnou organisací vědecké práce polské; naše Aka demie pražská velikým jměním (spravuje mi- lion kor.), znamenitými příjmy (přes 100 000 korun ročně vydajného jmění, k němuž ná- leží 10.000 korun úroků rozličných fondů) a bohatou činností publikační. Obě sester ské Akademie udržují spolu již po deset le jakousi entente cordiale; členové obou Aka- demií dostávají na vzájem publikace obou ústavů, vedoucí mužové polské Akademie (Balzer, Zoll, Smolka, Morawski, Brückner Cwikliňski atd.) jsoh členy Akailemie naší vedoucí mužové Akademie naší (Čelakovský Winter, Randa. Kvíčala atd.) jsou člený Akademie polské. Akademie polská ochotn dává svou pařížskou stanici k disposici aka demikům českým — a také styky naší uni versity s oběma polskými jsou velmi srdečně Ale tato entente cordiale mezi českou a polskou Akademií není arci ještě žádná organisace, a třebas obě Akademie podni kaly souběžné práce (edice starých textů soupis rukopisů, slovník starého jazyka, vy dávání pramenů historických atd), nepracují přece ještě společně.
Balzer Zoll Smolek Morawski Brückner Cwikliňski Čelakovský Winter Randa Kvíčala Savčenkův
11 article
A přece v liistorii i filologii jsme tak úzce s Poláky svázáni. Dobrý polský historik literární nemůže rozuměti dějinám slarší své literatury beze znalosti literatury české : a čím jsme byli my Polákům ve stol. XIV. a XV., oplatili nám opět oni ve stol. XVIII.a XIX. Naše poesie a naše věda rostly ve stínu velikých polských vzorů. A dějiny po- litické i kulturní byly často společné, třebas Goll ve své krásné knize »Čechy a Prusy« ukázal, že ani společný kmen nedovede pře- konati společné interessy! Velmi mnoho vzác- ných památek našeho středověku chovají země polské; od sv. Vojtěcha až po Husa, od Žižky až po účastníky posledního po- vstání polského nejeden Čech jevil činně, slovem i činem, své sympathie polské, kosti mučeníků polských spočívají mezi námi. A společný nepřítel zůstává stále týž: máme vskutku společné ieteressy . .. A vždy četněji a četněji jeví se účast polských učenců na našich slavnostech jabi- lejoích; vzpomeňme jen slavnosti Palackého nebo Šafařikovy, sjezdu našich přírodozpytců, právníků atd. Zrovna tak roste účast české delegace při sjezdech polských historiků, le- kařů atd.; vzpomeňme jen jásavěho přijeti našl university při 500letém jubileu univer- sity krakovské ! Všude tu jeví se ona entente cordiale, jejímž vrcholným výrazem je právě zmíněná entente cordiale obou Akademií.
Polák Goll Vojtěch Hus Žižek Palacký Šafařikův Čechy
12 article
Není možno, aby ke hrozícímu vpádu německé vědy na území slovanské, k onomu vyvlastnění a podmanění cizimi učenci zu staly obě vedoucí akademie slovanské stále na témž stanovisku klidného vyčkávání. Na míšto srdečného sousedství musí vstoupiti pevná organisace, napřed česko polská : spojené akademie pražská a krakovská do vedou pak si přičleniti i záhřebskou a lvov- skou v jedno veliké sdružení slovanské. Bylo to možno u pěti německých akademií, oddě lených hranicemi států, v nichž dřímala ještě řevnivost poražených proti vítěznému Ber- línu; bude to zajisté možno při opatrném postupu i u čtyř akademií slovanských. Vzájemné sdružení dodá síly společno stem menším a oné morální podpory, kleré
spojený akademie pražský
13 article
často doma potřebují nejvíce. Zvýší také niveau vědecké, které v úzkých mezích jed- noho národa rádo pomalu klesá. Vzbudí zdravé soupeření, rozšíří obzor a uvědomí moc sílu ideje. Neboť idea slovanské vědy může se realisovati jen ve skutečných osobácha společnostech. A zde, ve sdružení slovan- ských akademií, je její nejbližší a nejnaléha- vější úkol. Úlohy, jaké toto sdružení slovanských akademií očekávají, není třeba zvlášť vypo- čítávati. Co věda slovanská ztratila, toho ovšem již nenabude. Slabé akademii záhřeb- ské vídeňská akademie zabrala Balkán; sil- nému sdružení tento čchec nebude se moci opakovati. V organisaci německých akademií každý ústav zastoupen jest jedním členem, ať jest veliký či malý; kdyby se podařilo stvořiti podobnou organisaci slovanské vědy, kde by Čech, Polák. Chorvat a Malorus svorně vedle sebe kladli základy a stavěli eíle práci budoucí, jaká perspektiva by se tu najednou otevřela! Akademie jsou ústavy, opatřené znač nými finančními prostředky, patronisované státem a královstvími, organicky souvislé s nejvyššími školními ústavy i úřady; vyko- návají jistý vliv ve svém národě a mají v něm velikou kulturní moc. Dosud působi rozptyleně, různými směry. Ale slovanské sdružení jevilo by přirozeně směr stejný, slovanská myšlenka by sesílila i v národech jednotlivých. Oč Kollar málem před sto lety usiloval, stalo by se konečně skutkem. A jedna taková organisace slovanská — jaký vzor a jaký podnět organisacím dalším Českým členům polské Akademie a pol- ským členům České Akademie kyne tedy vzácná sláva: prvních průkopníků vědy slovanské!
Čo Polák Chorvat Malorus Kollar Balkán Český akademie
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. srpna. (Zemské podíly z osobních daní.) Dle výkazu úřadních novin přímé osobní daně vynesly v Rakousku r. 1906 celkem 163,063.752 K. Z tohoto vý- téžku připadne zemsk,n fondům 7,961.423 K jež se rozděli poměrně dle toho, mnoho-li v jed notlivých korunních zemích vynesly reálné daně. Největší podíl obdrží Dol. Rakousy (Ví- deň), totiž téměř celou třetinu uvedené výše částky. V království českém rešlné daně v- nesly r. 1906 35,423.288 K neboli 23.477 všceh reálných daní a podíl z přebytku bude obnášeti 1,868.303 K. Morava zaplatila rexl- ných daní 13,712.744 K. a obdrži podil 723.240 korun. Slezsko zaplatile 2,614.169 K reál ných daní a obdrží podíl 137.877 K. V Praze, 1. srpna. (Smrt patriarch Jití Brankoviče) překvapila, ale přišl vhod nejen některým stranám srbským, nýbr i vládě uherské. Jiří Brankovič, byv roku 1890 zvolen za patriarcha pravoslavné srbské církve v koruně sv. Štěpána, měl za sebou jako temeš várský biskup (od r. 1882) minulost — zdá se — nezcela bezúhonnou a proto po celých 17 1e svéhc patriarchátu nevycházel ze sporů se srb skou stranou radikálnou, která se ode dávna domáhá převahy laického živlu v církevní sam - správě srbské a ve svých bojích s episkopaten užívala jako nejvydatnější zbraně účetních ne- správností, kladených ať už právem neb neprá- vem za vinu patriarchovi. Od r. 1890 nebylc
K Morava Brankovič Štěpán Praha Rakousko Rakousy Slezsko Dolo
15 article
V drobném prodejít raani číslo o sobě . . . za 9h odpoledni za s h Ve alialkách na venkově ranní čislo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4 b Inseráty plati se hetově zapře Předplacení a inserty přijíná sěnlnl- strace v Marianské ulici č. ž Tam nachársjí se 1é1 redskee tlskárna a ezpadlce „ Národnich Lista“ Bukopisy se nevraesjí.
Národnich List Bukopisa
16 article
církevního sněmu srbského, aby radikálové ne- vystoupili se svými pochybnostmi o zneužití cír- kevního jmění zesnulým patriarchem v době, kdy byl ještě temešvarským biskupem. Tento zápas radikálů s patriarchem dostoupil vrcholu v posledním církevním sněmě, konaném lefos v lednu a únoru. Radikálům podařilo se nabýti ve sněmě většiny jednoho hlasu, dosadili zvlášt- ní komisi pro revisi církevních účtů za minulá léta a komise předložila sněmu referát (námi svým časem uveřejněný), v němž patriarcha obvinila, že si néprávem přivlastnil z církevního jmění za různých příležitostí dosti značné poně- žitě částky. Sněm vzal referát na vědomí a přes to, že poslanci ze srbské strany liberálné a samo- statné s počináním radikálů projevili nesouhlas, odhlasoval patriarchovi nedůvěru, prohlásil jej za nehodna patriaršího úřadu a vyzval jej, aby se vzdal své hodnosti. Patriarch však výpočty komise prohlásil za klamné, podával doklady, že se jměním církevním hospodařil správně, proli usnesení sněmovnímu podal protest a mimo to na členy sněmu, kteří ho obvinili z jednání zištného, podal žalobu pro urážku na cti. Viro- vitický soud byl nedávno delegován, aby provedl přelíčení, jež určeno na počátek podzima, ale jeho výsledku se patriarch už nedočkal. Soudě dle orgánu radikální strany srbské, „Zastavy“, radikálové pokládají svůj spor s patriarchem na- dešlou právě smrtí za ukončený.
Zastava
17 article
Spor neomezil se však pouze na církevní sněm srbský, nýbrž byl přenesen i do sněmu uherského. Cirkevní sněm srbský předložil totiž své usnesení vládě se žádostí, aby se postarala o sesazení patriarcha Brankoviče a volbu nové hlavy srbské církve. Vláda koaliční nečinila sice nijakých překážek srbskému sněmu, aby dle svého zúčtoval s patriarchem, který býval vždy stoupencem starých liberálných vlád uherských a tedy odpůrcem maďarské koalice. Ale provésti usnosení srbského sněmu a vymoci na panovní- ku sankci tohoto usnesení, byla pro ni přirozeně věc nemožná. Pomohla si tím, že usnesení srb- ského sněmu prostě odložila a dále se o ně ne- starala. Radikální Srbové však získali některé poslance ze strany neodvislosti, zejména i hr. Batthayanye, kteří nejednou vládu interpelovali, co hodlá učiniti s patriarchem Brankovičem. Dr. Wekerle sc výtáčel, mluvil o státní komisi, která prozkoumá referát výboru srbského sněmua tím věc oddálil až do odročení sněmovny. Smrt patriarchova vyvedla nyní i uherskou vládu z ne- snází.
Brankovič Srba doktor Wekerle
18 article
Byl-li práv patriarch Brankovič, neb srbst radikálové, s určitostí říci nelze, ač účetní zprá- vy radíkálů zdály se vždy přesvědčivými. Ale od té doby, co Jiří Brankovič byl patriarchem, věnoval ze svých značných důchodů tolik penéz ve prospěch církevních a školských účelů srb- ských, že několikanásobně nahradil, co si dříve dle tvrzení radikálů z církevního jmění nepra- vem přisvojil. Snad proto ostatní srbské strany neúčastnily se boje radikálů proti patriarchovi, ba zazlívaly jim, že zbytečně před celým světem hanobí pověst samosprávné srbské církve v Uhrách a Chorvatsku. Umrtím patrinrchovým ukončena tato trapná stránka dějin elrkevní autonomie srbské a doufejme, že se nebude opa- kovati. Ze Záhřeba, 30. července. (Odměny za znalost ruského jazyka.) Julius Bu- banovič založil nadací pro Chorvaty, kteří se vykáží nejlepší znalosti ruského jazyka a správu nadace svěřil jihoslovanské akademii
Brankovič Julius Chorvat Uhry Chorvatsko Záhřeb
19 title
FEUILLETON.
20 article Literalura.
Literalura. bene s Český spis o Konfuciovi rčb a sedi aod io Z české vědy nejodstrkávanější Popelkou je česká orientalistika. Ne, že by neměla pracov níků. Hlavní dva zástupcové její na vysokém učení, profosorové Dvořák (svět muslimskýa Čína) a Zubatý (indologie a stará iránština), jsou kapacity, poživající ve svém oboru zvučného jména. Práce jejich svou váhou vynutilya uznání i u národních našich odpůrců, neboť, ač zní to skoro neuvěřitelně při badání tak kosmo- politického rázu, jako je právě věda orientální, vztahující se k množství národů a pěstovaná syny nejrůznějších národů, i sem zatážen by některými badateli německými nacionální chauvi nism. Mám na paměti některé výroky Nöldekovy, ač jinak velikého učence, jeliož práce plné kři- ticismu nabývají významu fandamentálního, nebo Brockelmannovy, pracovnika zajisté velice pilného a sečtělého, jehož snůšky mají hlavně bibliografickou cenu.
Konfucius Dvořák Nöldekův Čína
21 article
Oba naši vědci nalezli půdu takorka u nás nelkoutou. Co bylo před nimi, jsou jednotlivé náběhy (J. E. Sehneider, Th. dr. Melichar oMičoch, Ph. dr. Jaromir Břetislav Košut, v sanskrtu Ant- Jungmann, Vaníček, Schleicher. Gsbauer, Vyhnis). častěji však poznatky, přejímané z druhé ruky (na př. I. J. Hanuš, Fr. Čupr, V B. Nabe- ský, co se týče rozprav; starší překlady skoro všechny) Z vrstevníků pak jejich někteři záhy umlkli, ať odvedeni byvše od studil orientálních živolem, ať smrti (Ot. Feislmautel, Eln. Kovář, Th. dr. Kyzlink a j.), oslatní specialisovali se na studium biblické (Fr. X. Blanda, Antonín Podlaha) a po případě i jazyků semitských su stanoviska potřeby studia bohosloveckého (nej- význačnější typ prof. Jaroslava Sedláček, prvý vydavatel česky psaných gramatik jazyka hobrej- skěho i arabského, autor obšírného výkladu žalmů), jiní se stanoviska historie (dr. J. V. Prášek, pracující jmenovitě na základě, moder- ních výsledků luštění písma klinového), filosofie náboženství (Fr. Vaněk se svou zžíravou skepsi) či na základě vlastních cestovních výzkumo (Th. dr. Al. Musil). Pěstovati vědu orientální v celém rozsahu flologickém, totiž jazykozpytně, mluvnicky, lite- rárně-bistoricky i kulturně, zbylo na bedrech obou jmenovaných učenců.e V publikacích i v nevydaných přednáškách jejich jest ohromný kus úsilí českého též o toto velice nepřistupné a oblížně pole vědéní lid- ského.
Sehneider Th doktor oMičoch Jaromir Košut Jungmann Vaníček Schleicher Gsbauer Vyhnis Hanuš Čupr B Nabe Otakar Kovář Kyzlink Podlaha profesor Sedláček J V Prášek Vaněk Al Musil Anta Francie
22 article
Vychovali řadu žáků. Přece však stále ješte studium východních jazyků klopýtá u nás o ne- překonatelně překážky. Jediná naše ústřední zemská knihovna státní, c. k. veřejná a univer- sitní knihovna pražská, opatřena jest v orienta- liích toliko nuzně. Universita naše má pro celý širý obor filologie východní jenom dva profe- sory, kdežto německá, ač počlem žactva daleko stojí pod českou, má na př. jen v odvětví filo- logie semitské vedle řádného profesora dva do centy. Krásné úsilí posl. MUDra. Šamánkao vytvoření konsulární školy v Praze mělo sice Dlahodárný výsledek zavedení t. zv. praktickýeh kursů východních jazyků při universitě české, zůstalo však přece jen vzhledem k původní my- šlence, zajisté oprávněně, uvážíme-li, že orien- tální akademie zůstávají dosud jen privilegiem Němeů a Maďarů (ve Vídni a v Pešu), pouhým torsem. Celé sludium jest omezeno na jedinee a z těch ještě většina — možno-li tu výrazu toho vůbec vzhledem k malému jich počtu užiti — srážena je překážkami téměř nepřeko natelnými.
Mudra Maďar Praha Vídeň Peša
23 article
Situaci zhoršuje netečnost tisku a veřej- nosti. Časopisy naše o příspěvky toho druhu nestojí. Jsou jim přiliš vzdálené, odborné atd. Sborníky a knihovny naše překlady z východ- ních jazyků přijímají jen jako z milosti. Že se nekupují. Z toho důvodu na př. ani »Sborník světové poesie«, vydávaný Českou akademil, nechce se odhodlati k vydání druhého svazku Ši-kingu, ač je to v pravém slova smyslu jen sešitek. Vyjde-li přec nějaký spis orientál- ního obsahu, hrubě se o něm ani nereferuje- Tak ani o spisu, na nějž tuto míním upozorniti. ač vyšel již r. 1904 (l), dosud skoro vůbe — aspoň v našich hlavních časopisech — ne- bylo zmínky. O vydávání pak zcela odb rných děl této vědy, kritických fextů a komentárů, slovníků a mluvnie, literárních dějin a essaví. nemůže teprve býti řeči — vyjímaje oběť vlast- ního nákladu, jehož příklady poskýtují profesor
24 article
Sedláček a Karhan — protože zde rozbijl se vše o drahotu tisku. Na většinu typů nejsou ani tiskárny naše zřízeny a nutno ulikati se do ciziny, nejblíže do Lipska. Ani akademie naše dosud k něčemu podobnému se neodhodlala, byl na př. prof. Dvořák nucen se svým vydá- ním největšího lyrika tureckého Bákiho, jež bude prvým vědecky kritickým vydáním klasika toho vůbec, uchýliti se do Leydy k Brillovi, v Poslední dobou poměry přece poněkud se lepší, aspoň co se překladů týče. Založení Ko- čího »Bibliothéky světových klastkůl Orientů«. jejiž redakce ujal se prof. Dvořák, a kde —— třeba tempem naďmíru volným — v pěkné. buď stylovými obrázky, buď realiemi zdobené úpravě vychází svědomitý Eatlicherův překlad nejpopulárnější perské knihy, takořka národní filosolieko-ethické čítánky, Sa'diova »Růžového sadu« (Gůlistán), udrží li se, což hlavně jest na obecenstvu, znamená důležitý krok vyprostění se z dosavadní tisně. Možnosl, že u jiného nakla- datele vychází »Tislc a jedna noc«, prvý to český překlad z původního jazyka tohoto díla, o němž nedávno jsem na tomto mistě referoval, jakož i připravované třetí třídou České akade- mie uveřejňování pisatelova překladu Firdůslovy »Knihy králů« (Šák-náme) jsou aspoň červánky lepších bohdá dob i pro české orientalistý.
Sedláček Karhan profesor Dvořák Brill S diov Gůlistán Tislc Firdůslův Šák Lipsko ko kniha král
25 article
Za takových poměrů, jichž — nelíčím nijskž zúmyslně černě, anobrž, kde optimisticky každý nahodilý záblesk, jsem nakloněn pokládali za úsvi tím více oceňuji krásný čin Dědietví Komenského jež podjalo se ve svých »Časových otázkách a roz pravách paedagogických«, pořádaných Josefum Tůmou, vydání spisu dr. Rudolfa Dvoráka: D - jiny mravouky v Orientě. Svazek VII sbírky přinesl čásl první: Konťucius (Spisů »Dědietvi Komenského« řadové čis. 48) Autor vydal zde svou universltní exlens z r. 1902, a kniha jest vlastně českým výte- hem z obšírnějšího díla spisovatelova, jejž pod- nikl na vyzvání vydavateistva sbírky »Darslel- lungen aus dem Gebiete der nichtehristlichen Relgionsgaschichte«. Není liž řakt sám obžalobou našich poměrů, či aspoň ilíustrací nejvýmluv- nějši jejich stisněnosti? Český učenec, jenž doma nenalézá půdy pro své práce, vyzvánje cizinou, aby sdělil s ní výsledky svého badání »Chinas Religionen« vyšly jako XII. a Xv svazek jmenované sbírky, vvdávané v Münsteru
Komenský Tůma doktor Dvorák Orient Münster Konťucius Chinas Religionen Djin
26 article
nákladem Aschendorffova knihkupecíví, a obsa huje I. díl: »Confucius und seine Lahre« (1895) díl II : »Lao tsl und seine Lehra« (1903) Český spis podává v stručnější podobě vědecké výsledky uvedeného dílu prvého. Část druhého dílu, nastiňující přehled evropského badání o Lao tsfovi, excerpoval autor pro české čle náře ve »Věstníku České akademie«, roč. XIIl. Dilo původní přijato bylo vědeckým světem všeobecně s uznáním, vrcholícím v úsudku jed- noho z nejpřednějších sinologů anglických, E H Parkera, jenž Dvořákovu knihu o Konfuciovi rozpoznal jako hlavní základ srovnávací studie taoismu s konfucianismem, kterouž nap eal šanghaiský misionář Faber, sám výborný znalee učení Konfuciova, a knihu o Lao-tslovi nazývá »podivuhodnou«, »nejklidnější a nejnestrannější«, »doporučitelnou jako nejvyšší úsili o taoistickou exegesi«. Uvidíma z českého výlahu prvého dílu, jak přehledně Dvpřák uvádí v soustavu nsuky Konfuciovy a jak svrchovaně ovládá látku. dnVRSP tolet * Dr. J. L. Hrdina: Chudé květy. V Praze nákl. Máje. 1907. Za K 1.20.
Aschendorffův Lao E H Parker Konfucius Faber Konfuciův doktor Mája Praha Český akademie Uvidím Confucius und seine Lahre
27 article
Chudé květy? Bývají velmi často milejší, než květy nádherné. Najdeme-li je v domovině pustéa smutné, tím jsou vzácnější. Hrdinovy „Chudé květy“ je sbírka devatenácti drobných povídek a povahových obrázků: Všecky vyrostly na tvrdé, skalnaté půdě nelíſostně bidy lidského života. Zprvu se nemů žeme sice jaksi vpraviti do záliby pro přilišnou jedno- duchost formy. Zdá se, jakoby na př. smutný příběh debráckého mlynáře v povidce první měl býti ob sažným románem, neboť tak těžké a zlé děje ten pří- běh obsahuje Nevníkáme pro touž jednoduchost dost rychle do významu obrázků Hřích dítěte a Kdy se rozední. Ale když jsme přečíli Adama a zvláště So- bolu, rozumíme úplně a duše se těm skromně tichým, nehlučným, ale hluboce zadumaným a slzami napo- jeným povídkám soucitně otevře. Od povídky Lork až do konce už nenamitá nic, je úplně zaujata Fi- gurky jdou, krátce ale rázně načrtnuté, vždy se objeví rána v lidské hrudi, stín se mihne přes duši, že zakvílí: tu otec tulák, plátenník, utahal se; dcera po něm tvrdá, silná, určitá povaha, tu olec láme skálu, všecko jmění vynaložil na syna — lumpa:a zas jiný otec, povozník, a syn zase lump. Houfy dětí ubchých, jímž smrt vzala všecko; houfy žen ohnu- tých bídou pro zpustlost mužů. Ale přece jest láska a svit štěstí i v tom svělě bídy. Jen zvíře, kůň vá- penníkův, ukazuje, že je bída zvířecí zoufalá, úplně temná a černá. Je to všecko bolavé, jako život, místy dravé a otrávené. Všecko volá z těch proslých strá- nek o pomoc a slitování ke slunci živola a spra Vbl. vedlnosti.
Hrdinův Adam Houf
28 article
* Bohumi! Brodský: V hodinu dvanáctou. Salonní bibl. CXVI. V Praze u J. Olty. 1906. „Mezilesí je hrozná žaloba proti lidskosti“ Tou větou pověděl autor rázně, co chce jeho kniha a knihou on sám. Do tichého zákouti českého lidu, kde bývalo zdrávo, ač chudo, ale spokojeně živo, vnikl německý průmysl, vystavěl otravnou sirkárnu a počal hrozné dílo záhuby. Co nezkazil fosfor, dodělala kořalka Z lidí naděláno mrzáků na těle i duši. V lese na palezích a na poli mívali mozoly, ale při lomi svaly a zdravou barvu, prsalí, širokoplecí — byl to slatný lid. Teď? Seschlí, zkřivlí, zbledlí namáčejí útlýma rukama dřevěné niti a lepí škatulky. A že- lělesně zjemněli, za to duševně zhrubli; olupěli a mrzutí nesou břímě bídy vzdorně zoufale, fatalisticky a zlostně. Odmitají každého soucitného rádce. Ovšem maji pravdu, že se rad nikdo nenají. Pomoci tieba skutkem, nikoli slovy. Skulek se dostaví, ale v hrozné podobě komise. Pro nakažlivou nemoc porazi se vše- chen dobylek a pro úřadní zdravotní předpisy na- stane nebezpečí smrii hladem. Pláč chudých, pláč dětí. V daleké budoucnosti kyne snad náprava, ale což možno snésti křik dravé přilomnosti? Až bude vše zpracováno a po americku zdolarisováno, bude lu ještě pravý český lid? To jsou slarosti, o nichž nemůže literatura ne- věděti a mlčeli. Záleží ještě na tom, jak se věc po- dává. Brodský líčí a vypravuje jasně, nenuceně, ná- zorně živě a účinně. Nesnaží se o chloubu doku- mentů, nechce naluralismus. Neobléká dělnickou halonu pro cližádost knihy. Jde mu o věc, o budouc- nost naši a o spravedlnost. Kniha jeho má prostý tvar, ale v cilu zápal odporu proti stavu věci, má vůli budit tento zápal dále, a má i sílu, aby vůli
Bohumi Brodská Brodská Praha J . Olt Mezilesí
29 article
Vnk. provedla. Dobrá tedy kniha. Vácslav Vlček: Druhové z mládI. Román. (U Otly, Laciná knihovna národní č. 221, 1907.) Pan Hantich, píše svou brožuru o Čechách Fmn- couzům a nazývaje p. V. Vlčka českým Bourgelem, se mýlil: nová p. Vlčkova kniha jako celá řada před- chozích mu ukáže, že přirovnání to je po idcové i for- mální stránce nemožné: p. V. Vlček je romancierem lidově měšťáckým, a nevím, proč by ten přívlastek nebyl důstojným a čestným. Měšťácké naše široké vrstvy v mladém umění naleznou málo sobě blízké čelby. Problemy mladého umění jsou nad jich dosah, příliš složité, těžké, cizí a vzdálené. Jen tím si vy- světlíte ten mocný import cizích knih, převahou romanticky sensnčních a cestopisných, a pak mnoho- násobná vydání našt literatury starší, lidově roman- tické. Co dřive bylo představitelem kulturních vrchol- ků v naší umělecké primitivě, dnes zvolna klesi v ruce lidu a mluví k němu řečí blízkou. Tak děje se i s p. V. Vlčkem: u lidu, u měšťáckých vrslev dojde povlání, když mladé umění překonalo zjevy jeho rázu a zamířilo dál, hlouběji a výš. S tohoto slanov iska jest nová jeho kniha oprav- du pěkná a vzácná. Pan V. Vlček v svě živolní jeseni mnoho vzpomíná. Osvěla uveřejhuje řadu vzpomin- kových osobních i obecných črt. „Druhové z mládí vznikli ve vzpomínkovém nadšení: Staří kolegové- abllurienli se sešli, vyprávěli své osudy, a kolesa-
Vlček Hantich V Vlček Bourgel Čechy U Otla