2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. srpna 1907. Císlo 211.
4
article
v Záhřebě. Akadomie vypisuje nyní prvé ceny
pro chorvatské znalce ruštiny a sice 1. cenu
270 K, dvě ceny po 180 K a čtartou cenu 90 K.
Uchazeči budou povinni složiti z ruštiny zkou-
šku před zvláštní komisí, jejíž předsedou je pre
sident akademie prof. Smičiklas. Zkouška je pí
semná a ústní a bude se konati počátkem října.
Podobné odměny nejlepším znalcům ruštiny bu
dou se od nynějška udíleti každý rok.
Akadomie
profesor
Smičiklas
Záhřeb
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Přípravy k volbám v Rusku.
Poněvadž pokus kn. Trubeckého o součin-
nost oktabristů se stranou národní svobody (ka-
dety) neměl úspěchu, vznikla domněnka, že
oktabristé, aby si zabezpečili převahu naď ka-
dety, vstoupí do spolku se stranami monarchi-
stickými, po případě i se »svazkem ruského ná-
roda«. Jeden z moskevských novinářů došel si
tedy k vůdci moskevských okťabristů, Gučkovu,
aby si opatřil informaci přímo u pramene. Tam
zvěděl, že jakýkoli spolek okťabristů s mon-
archisty je nadobro veloučen. »Oni« — pravil
Gučkov — vnazývají náš program mlhavým,
my jim vytýkáme, že zabihají do krajnosti.
Mezi monarehisty jsou »nesmiřitelní«, které se
nám nikdy nepodaří převésti na naši víru, jako
oni nepřevedou nás na svou víru. Vždyť jsou
mezi nimi lidé, kteři manifest ze dne 30. října
(ústavu) a říšskou dumu prohlašují za trapnou
chybu, za neštěstí pro Rusko! Jsou mezi nimi
lidé, kleří se hrozi pouhého slova »ústava«
Dejme tomu, že by taci lidé nabyli v dumě vět
šiny; usnesou se, že říšská duma se má zrušiti
a s ní všechny svobody, slíbené manifestem ze
dne 30 října.«
Na námitku, že na venkově okťabristé tu
a tam se spolčují s monarchisty, Gučkov od-
větil, že jsou takové případy, ale jen tam, kde
hrozí většina levice. Ale i tu se okťabristé ne-
spolčují se svazkem ruského národa, nýbrž jen
s jednotlivci směru sice monarchistického, ale
jinak nestrannými. Činí to z obavy, aby do
dumy nepronikli krajně leví živlové, kteří ne-
chtějí pracovat, nýbrž dumu rozbít a pochovat
stejně, jako reakeionáři.
Trubecký
Gučkův
Gučkov
Dejm
Rusko
strana národní svoboda
6
article
Pro sblížení rnsko-polské.
Peluhradské »Slovo« odsuzuje paušáln
útoky konservativního ruského tisku na Poláky.
jako neschvaluje stejně paušální odsuzování
Ruska na sloupeích všepolského tisku. »Ať si
mluví v Rusku cokoli býv. předseda polského
kola Dmovský a jeho stoupenci novinářští —
píše »Slovo« — budouenost veškerého Slovan-
stva je nerozlučně spojena s budoueností Rusku,
tím více, že s Ruskem je spojena i budoucnost
Polska. Jen silné a mocné Rusko může vyvést
Polsko a celé Slovanstvo na dráhu, vytknutou
jim dějinami. Ale odpovídati na zlostná slova
polská stejně zlostnými slovy ruskými zname-
nalo by, stavěti se na jednu základnu se za-
slepenými šovinisty polskými Následek toho
bylo by ješt. větší podráždění Poláků, než jest
nyní. Nesmí se zapomínati, že národní cit v
Polsku jest beztoho už silně podrážděn zmen-
šením počtu polských poslanců, čímž se z části
vysvělluje příkrý tón polských vůdců. Všechna
vládní represivná opatření proti Polákům budí
jen nové a nové rozhořčení a cíle se nikdy ne-
dodělají. Více klidu, více vědomí vlastní silya
důstojnosti, měně drobných, malicherných pří-
koří — to by splše odpovídalo podminkám da-
ného okamžiku. Nikoli šovinismu, nýbrž národní
hrdosti; nikoli dráždění, nýbrž důsledného, po-
stupného uklidnění Ruska i Polska jest nyní
nezbytně třeba.«
Polák
Rusko
Polsko
Slovan
7
article
Ve varšavském, polském »Slowě« přimlouvá
se o rusko-polské dorozumění ruský publicist
Alexandr Kojalovič. Vyličiv dle historie
polské pokusy o nadvládu nad říší ruskou
zabrání části polské říše Ruskem, tvrdí, že
zdrojem stálého nepřátelství rusko-polského jsou
tyto historické vzpomínky. Radí ledy, aby oba
národové zanechali stálých poukazů na křivdy.
páchané v minulosti a pomyslili raději o budou-
enosti. »Rusko a Polsko — praví — zméřily
v minulosti své síly. Což by to znamenalo, že
je historie rozloučila na věky ? Co bude dále,
uvidí naši potomci; ale my současníci jsme po-
vinni učiniti vše, abychom z dráhy, vedoucí ke
sblížení dvou národů, odstranily všechny úlomky.
které na ni navalily náš nerozum a úklady na-
šich společných nepřátel. Nejhorším z těchto
zlomků jsou upomínky na historická nedoroz-
umění. Odstraňme je s cesty a po nich od-
straňme i ostatní úlomky, jako nedorozumění
v otázce školy, správy, soudu, a až vykonáme
nač stačí naše síly, ponechme další práci po-
tomkům s výslovným rozkazem: Snažte se dále
o dorozumění dvou národů, jež vůli boží slou-
čeny v jednom životním kruhu plemene slo-
vanského.«
Kojalovič
Rusko
Polsko
8
article
V Praze, 1. srpnu
Praha
9
article
Anglie a Německo.
Nastávající návštěva krále Eduarda ve
Wilhelmshöhe, jež bude předeházeli cestě císaře
Viléma do Anglie, budí v Německu velké naděje
a vyslovuje se mínění, že toto dvojí selkání obou
panovníků brzy po sobě přispěje k odstranění
napjelí mezi oběma státy, a optimisté vídíe
něm dokonce počálek úplné dohody jako do-
vršení dorozumivací politiky Anglie s evropský-
mi státy.
Návštěvám oněm nelze ovšem upírati poli-
tického významu a zvlášté nyní, kdy podařilo
se politice krále Eduarda Německo téměř úplně
osamotiti a kdy se chýli ke konci jednánío
dohodu anglo-ruskou, ale jest otázka, jsoul
pouhé návštěvy panovníků s to, odstraniti staré
soupeřství Anglie a Německa, jež má velmi
vážné příčiny. Anglie nemůže se vzdáti své
supremacie na moři, která jest pro ni životn
otázkou. Její pozemní vojsko nemůže čeliti
žádné armádě kterékoli evropské velmoci, takže
proti nepřátelskému vpádu chrání jen jeji
průplavní loďstvo. Kdyby se některé cizí lod-
stvo mohlo s angliekým měřiti, musila by se
Anglie obávati o svou bezpečnost.
Nebezpečným stává se Anglii zvláště Nč-
mecko, o čemž není v Anglii pochybnosti
»Qaarterly Review« ličí rozčileně úžasný vzrůse
německého loďstva, jež hrozí za nedlouho An-
glii vyrvati nadvládu na moři, a tvrdí, že ke
krisi musí dojíti co nejdříve. Kromě toho pak
rozvojem německé námořní sily posiluje se
konkurence obehodní a anglický obehod jest
ponenáhlu vytlačován z míst, jež od pradávn
výhradně zaujímal. Takovýto konflikt životníel
zájmů nedá se vyrovnati osobní polilikou pa-
novníků a kombinscemi diplomatů, bude dle
všeho někdy rozřešen válkou, skutečným bojem
o život.
Anglie se pro tento připad připravuje, jak
svěděí úterní prohlášení prvního lorda admira-
lity Twedmoutha, že admiralita se zabývá
novými dalekosáhlými plány ve příčině stavby
Eduard
Vilém
Anglie
Německo
Qaarterly Review
11
article
křižáků.
Nová válka v Marokku.
Poplašné zprávy, které se včera večer roz
šířily z Tangeru do celého světa o nově vzpla-
nulém povstání mezi domorodými kmeny v Ma-
rokku, se rychle potvrzují. Události v Casa-
blance nasvědčují hodně drasticky, jak racová
nenávist domorodců proti Evropanům, zdánlivě
uhaslá, z malého podnětu vždycky znova se
vznítí lehce v požár.
Casablanka, či jak ji v Marokku nazývají
domorodci, Dar-el-Běda, je přístavní město, le-
žící mezi Rabatem a Asemmurem, s málo chrá-
něnou, ale hlubokou rejdou. Je hlavním obchod-
ním a průvozním městem země, má 25 tisíe
obyvatel, v nichž je 19 tisíc Arabů a 5000 židů.
Zde tedy došlo včera ke krveprolití, k úmysl
nému přepadení Evropanů, jež zřejmě zdá s
souviseti s novým hnutím kmenů ve prospěch
Raisula, o němž některé zprávy hlásí, že
jedná v dorozumění s nápadníkem trůnu E
Roghim proti sultánovi marockému.
O událostech samých dostala „Ag. Havas“
zprávu od francouzského lékaře Merla, který
včera přibyl z Casablanky do Tangeru: Přečetn
domorodci, kteří přišli do Casablanky pod zá-
minkou prodeje obilí na trhu, shromáždili se
o polednách v přístavě, tupili, bili a zabíjel
domorodé strážníky. Evropští dělníci, kteří se
objevili na ulici ozbrojeni, byli přepadáni a r-
báni. Židé zavřeli krámy a utekli se na něme-
ckou loď. Tajemník španělského konsulátu rov-
něž odjel. Kapitán lodi prohlásil, že veškerá
zodpovědnost za výtržnosti spadá na pašu. Když
dr. Merle připlul do Casablanky, zadrželi vojáci
jeho člun, až jim zaplatil požadovanou mzdu
za průvod. Dva anglické a jeden německý par
ník kotví v casablanckém přístavě. Jeden z nicl
připluje sem dnes ráno. Francouzský křižník
„Galilée“ vyplul dnes v 7 hod. večer do Casn-
blanky.
Evropan
Havas
Merla
doktor
Merle
Maroko
Tanger
Ma
Casa
Casablanca
Casn
12
article
Když se dověděl francouzský konsul v Casa
blance o řežích, žádal pašu za vyslání vojska,
aby dopraveny byly mrivoly v bezpečnost. Paše
odepřel to, vymlouvaje se na nedostatek ná-
bojů. Konsul trval však na své žádosti, načež
dal puša lékaři dru. Merlovi, který opustil město
s několika Francouzy, vojenský průvod. Když
Francouzi, spatřivše mrtvoly, projevili své roz
hořčení, ohrožovali je vojáci zbraněmi, načež
Francouzí uprchli. Podařilo se jim zachrániti se
ač byli davem pronásledováni. Francouzský kon-
sul shromáždil své krajany v konsulátě a vysla
dra. Merla do Tangeru, aby žádal za okamžité
vyslání křižníku „Galilée“. Dr. Merle vstoupi
pak v průvodu španělského konsula na německý
parník, ktorý již byl přeplněn uprchlými židy
Za plavby dověděl se dr. Merle, že bylo zabitc
8 lidí, mezi nimi 5 Francouzů. Vypravuje se
že byl mezi domorodci spatřen německý lékai
jménem Krach v evropském oděvu. Mrtvoly za-
bitých byly zohaveny, některé také spáleny. Je-
den dělník, který se chtěl zachránit plováním
byl zabit jezdeom. Dva jezdci Evropané byli přo
padeni. Jest obava, že kmeny v počtu 20.000
mužů chystají se vpadnouti do města.
Merl
Francouz
doktor
Merle
Evropan
Casa
Tanger
13
article
Dr. Merle byl francouzským konsulen
v Casablance vyslán do Tangeru, aby francouz
ského jednatele zpravil o tom, co se stalo
V pondělí přišli náčelníci kmenů k pašovi do
Casablanky a žádali, aby nařídil zastavení pří
stavních prací, připomenuv, že není již žádného
sultána, poslouchá-li křesťany. Aby nabyl času
vyzval je paša, by přišli opět v úterý. Nedostavil
se však již a mělo se již za to, že jsou výhrůžky
přestřeleny. Zatím kázali jezdci svatou válku
prohlašovali, že kmeny přijdou v pátek, aby vy
hladily židy a křesťany. V 1 hodinu, když lo-
komotiva, používaná při přístavních pracích,
byla v konečné stanici, zahradila arabská tlupa
koleje. Evropan, jdoucí právě mimo, byl ukame-
nován a jeho mrtvola zohavena. Jiný chodee
byl rovněž usmrcen. Útočníky byli lidé z města
které vedli emisaři kmenů. Když se lokomotiva
vracela, musila se zastaviti, načož přikvačil dav
a ubil strojvůdce.
doktor
Merle
Evropan
Casablanca
Tanger
14
article
V Paříži panuje nad těmito událostmi po-
chopitelně velmi skličující nálada. Skoro vše
chny listy obírají se podrobně úvahami o jejich
důsledcích. Tak „Bclair“ píše: Od prvního
dne, kdy Francie vložila ruku do marockého vo-
sího hnízda, bylo jasno, že nebylo tu použito
žádoucích prostředků, aby zabráněno bylo vý-
buchu mohamedánského fanatisíhu. Velkou zod-
povědnost mají ti, kteří nepřestávali popírat
útoky a nemohli přinutifi Marokány k tomu, ab
se spřátelili s akcí Francie. Případy v Casa-
blance vyžadují nezbytně, aby do poměrů ma-
rockých znovu bylo zasáhnuto a aby vinníci byl
exemplárně potrestáni, ale na první pohled jeso
patrno, jaké velké obtíže budou míti tato opa-
tření za následek. „Figaro“ píše: Ví se ode
dávna, že sullán jest jenom pašou fezským a
že nemá žádné autority. Nemusí se vlastně tento-
krát zakročiti ani ve Fezu, ani na alžírské hra-
nici, nýbrž tam, kde zločiny byly spáchány
Bude se to moci učiniti tím spíše, poněvadž
Marokáni, jsouce povzbuzeni příliš dlouhou trpě
livostí Francie, napadli nás už několikráte,
kdyby Casablanca měla býti ve 24 nebo 48 ho-
dinách bombardována, neozval by se proti to-
mu v Evropě ani jediný protest.
Všechny dosud došlé zprávy přirozené v na-
stalém prvním zmatku nemají přesných dat
o dosavadních ztrátách. Zvláště zprávy soukro
Bclair
Marokán
Figaro
Paříž
Francie
Casa
Casablanca
Evropa
15
article
mé třeba přijímati zatím s reservou. Rodilý Pa-
řížan, podnikatel přístavních prací, prováděných
v Casablance firmou Schneiderovou, který dl
právě v Marokku, dostal od svého zástupce vče-
ra večer tuto zprávu: „Staveniště vypleněno,
lokomotiva porouchána, strojník zabit; oznamují
se 4 jiné vraždy, nejsou však dosud zjištěny.
Utekl jsem s rodinou do státní banky.“ Druhá
zpráva zní: „8 zabito, jmen neznám.
Inženýr Maissant a ostatní jsou zdrávi.
Také „Agence Iavas“ má zprávu o o s m
zabitých. Píše: Potvrzuje se, že pro práni
v přístavě byli dva Vlaši, 5 Francouzů a jeden
Španěl v Casablance lidem ukamenováni a je-
jich mrtvoly byly vhozeny do moře. Guvernér
casablancký, kterému se dostalo od vyslanců
kmene a notáblů, kteří se k nim přidali, ulti-
mata, aby odstranil koleje a práci zastavil, ne-
učinil patrně žádných opalření pro všechny
možné případy. Dnes dopoledne očekává se
v Casablance křižník „Galilée“. Vezme všechny
eizince, kteří si toho přejí, na loď, anebo
umožní, aby dostali se na obchodní lodi, kter
se nalézají té doby v přístavě. Křižník „Forbin“
který se nyní nalézá u Azor, obdržel z opatrnost
také rozkaz, aby odplul do Marokka, Křižníky
„Conde“ a „Du Chayla“ jsou v Touloně rovněž
připraveny, aby odpluly do Marokka.
Vlach
Francouz
Španěl
Forbin
Casablanca
Maroko
Azory
Schneiderův
16
article
Velitel „Galilée“ odebere se hned po svém
příjezdu do Casablanky ke guvernérovi v prů
vodu francouzského konsula a prohlásí mu, že
on ručí svou hlavou za bezpečnost. Zástupce
Francie v Tangeru obdržel u příležitosti pobití
Francouzů v Casablance soustrastné projevy vy-
slanců a obchodních jednatelů velmocí.
Vláda francouzská činí rozsáhlá a energická
opatření. Jak se proslýchá, dostal velitel střede-
mořského loďstva rozkaz, aby měl dva křižníky
připraveny k odplutí do Marokka. Také křižník
„Forbin“, který nalézá se blízko Azor, odpluje
případně do Marokka.
Francouz
Casablanca
Francie
Tanger
Maroko
Azory
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak se u nás dělá politika. Nikoli pr
zbytečné utrácení místa a času, ani na poučenou
redakci »Českého Slova«, nýbrž pro školský
téměř příklad o tom, jak nesvědomitě do světa
puštěné tvrzení a ze vzduchu chycená lež
postačí na dělání radikální »kampaně politické«,
jen když se několikrát za sebou zopakují
proloží tlustými vrstvami nadávek na Mlado-
čechy a jejich ministry — vracíme se znova
ke kapitole o tom, jaký je ministr obchodu
dr. Fořt »přítel českých záložen«.. Naši
čtenáři se jistě upamatují na celou historii.
Národně dělnický denniček obvinil ministr
Fořla článkem neinformovaným a osobné útoč-
ným, že chystá návrh na změnu zákona o bo-
spodářských společenstvech z r. 1873, kteroužt
změnou téžce budou postiženy především české
záložny; ergo — fulminantní útok: ejhle dra.
Fořta — přitele záložen! Upozornili jsme na to
v zápětí politisujíci, nedouky národně-dělnické,
že předně ještě nenínaprosto jisto, jak
ta chystená reforma dotyčného zákona bude vy-
padati, ostalně všsk že v každém případě
hrubý jejich osobní útok na min.
dra. Fořta byl neodůvodněný a ne-
správný. Nemáť dr. Fořt s chystanou změnou
pranic co dělati, neboť celý cilovaný zákon
spadá v kompelenci ministerslva justice. Slusní
žurnalisté by po takovémto vysvětlení příznali,
že osobně křivdili nezúčastněněm u
mohli by při tom proti vládnímu projektu
samému, pokud jsou o jeho obsahu informování
a o škodlivosti jeho pro české zájmy pře-
svědčeni, zůstati na stanovisku, jaké odpovídá
jejich politickému vyznání a svědomí. Ale
kdež pak »České Slovo« a slušnost, »České
doktor
Fořt
18
article
Slovo« a informovanost! Zajásalo si: věc se
nepopírá, osoba je nám vedlejší, to je viděl,
jak jsme měli pravdu! Upozornili jsme
znovu na tuto chorobnou logiku, na
tyto nezpůsobné manýry v politickém
boji, na odpornost demagogiekéh
štvaní, poněvadž pokládáme za svoji téžkou
a nepříjemnou sice, ale nezbytnou a záslužnou
povinnost vystupovati důsledně proli velko-
hubému radikálničení a chytání politických
hejlů. Po tomto druhém výprasku s naší strany
naivní politikové z »Českého Slova« to již ne-
vydrželi a — ukázali svoji nevzdělanost na
celé čáře. Nadali nám za poučení výrazy, ja-
kým se lze přiučiti snad už jen ve společnosti
hraběte Sternberga, a snažili se dokazovati ci-
tátem z článku v naší hospodářské rubrice, že
o chystané změně zákona ministr
dr. Fořt dobře víl Zapomněliť, jak několik
dní před tím pokoušeli se o ubohý vtip, že
snad pan dr. Fořt o celé věci vůbec a ni
nic neví, když nespadá do jeho resortu.
Nechali jsme bez povšímnutí všecky ty uboho-
sti. Ve věci bránil nám ohled na jejich
naivnost, v tónu hrubost, s jakou se opravdu
neumíme měřit. Z našeho pardonu však na-
rostla národně sociálnímu denníku taková bez-
měrná troufalost, že začíná již pevně věřit
vlastním lžím, které v léto záležitosti napárhal.
Fořt
hrabě Sternberg
19
article
Jeho polemický odborník aranžuje záloženské
sjezdy protestní. Jesta dobře, že si před tím
přečetl výborný odborný článek pana cís. rady
Netuky v našem listé. Bude to beztoho jeho
jediná odborná znalost v záložnietví, jakou se
může výkázhti. Ale co chcete — ta k se ul nás
dělá radikální politika ! n
— Národní volební výbor na Královských
Vinohradech konal včera večer v zimní zahiradě
Národního domu poradní schůzi, kdo má býti
doporučen voličstvu za poslance do říšské rady.
Do předsednictva byli zvolení pp. Prokopee,
Očenášek a Liebmann. Do četné na-
vštívené sehůze dostavili se mimo jiné také
poslanec dr. Herold, starosta V išek a jeho
náměstek Bureš. Po delši debatě bylo usne-
seno, aby za kandidáta poslanectví na říšskou
radu za X. volební okres byl doporučen pan
Václav Karbus, ředitel nemocenské pokladny
nového obehiodního gremia na Královských
Vinohradech.
— Vlastenecké odkazy. Dne 26. července
v Úpici zemřelý notář dr. Rudolť ustanovil
v poslední vůli své universální dědičkou svého
jmění Ústřední Matici skolskou. Jmění jeho
obnáší, jak se nám z Úpice telegraficky sděluje,
přes 100.000 korun. Kromě toho určil prý
zesnulý mnoho pro národní účely.
— Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Tillerova
a p. Karel Schlarbaum, c. a k. poručík pěšího
pluku č. 8., slaví dne 3. srpna t. r. o 12. hod. pol.
sňalek v kostele u sv. Jiljí v Praze.
— Z české techníky. Inženýr p. Josef Krásny
z Plzně podrobil se v techto dnech s úspěchem Il.
státní zkoušce z odboru slavebního inženýrství.
Prokopee
Očenášek
Liebmann
doktor
Herold
Bureš
Karbus
Rudolť
Tillerův
Schlarbaum
svatý . Jiljí
Josef Krásno
Úpice
Praha
Plzeň
královský Vinohrady
20
article
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Lad. Ře-
háček, odborný lékař krční, nosní a ušnl, od-
cestoval
— Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 31.
července pan Josef Janáček, správce velkustatku.
patronátní komisař v. v. v Klecanech, bývalý člen
okresního výboru karlinského. Pohřeb zesnulého koná
se v sobotu 3. srpna o 4. hod. odp. z kaple břbitova
vinohtadského. — Ve slředu zemřel v Plzni po
krátké nemoci pan Josef Vaněk, strojvedoucí c. k.
stát. drah v. v. a majitel domu, ve stáři 65 let. Po-
hřeb koná se dnes o 21/4 hod. z chrámu sv. Bartol-
měje v Plzni na ústřední hřbitov.
— K úmrti pana vrch. pošlovního kontrolora
Joz. Groše. Jakmile na radnici staroměsiskou došla
zpráva o úmrti pana Josefa Groše, c. k. vrchního
poštovního kontrofora v. v., otce prímafera měst
pražských dra. Karla Groše, byl k poukazu úřadu-
jícího pana náměstka Jirouska s balkonu radnice
vyvěšen černý prapor. Zvláštní komise praesidiální
pak sestoupivší se ihned po této truchlivé zprávě,
dotýkající se tak těžce prvního člena praesidia rady
i suoru král. hlav. města, usnesla se doporučiti radě
měslské, by propůjčen býl ku pohřbu zlatý vůz po-
hřební, jakož i aby položením věnce na rakev
zvěčnětého a květinovou výzdobou katafalku byla
dána na jevo účast s vetikým bolem jejího starosly.
MUDr
Král
Janáček
Vaněk
Bartol
Joz
Groš
Jirousek
Vinohrady
Klecany
Plzeň
21
article
Komise sama, sestávající z pp. Brože, dra. Černa-
horského, Červeného, Filipa, Kasalického, dra. Su-
picha a dra Vička, vedena jsauc náměstkem Jirou-
skem, odebrala se korporabvně do bytu starosty
dra. K. Groše, aby jemu opravdovou svoji účast
osobně Ulumočila. — Správní výbor klubu
voličů novoměstských vyslovil panu staro-
stovi dru. Grošovi jménem klubu nejhlubší soustrast
nad úmrtím jeho pana olce, dlouholetého člena
klubu. Z roveň vyzývá veškeré členstvo, aby se
zúčastnilo pobřbu zvěčnělého, který se koná v so-
botu dne 3. t. m. o 1/111. hod. dopol. z kostela sv.
Stěpána.
— Schůze sboru obecních starších král. hlav.
měsla Prahy koná se v pondělí dne 5. srpna přesně
o 4. hodině odpolední. Předměty porady jsou mimo
Brož
Černo
Červený
K Groš
Groš
svatý . Stěpat
Praha
22
article
romancier našel tu příběhy zajímavé i poučné
v hlavě osnoval se zvolna román. Kolega jeden byl
knězem, zamiloval se, bránil se lásce přesídlením
do Ameriky, ale neodolal: neštěstí vedlo milovanou
bytost za ním, přítel Čech opatřil jim existenci, umož-
nil sňatek, a tak po třiceti letech na abilurientský
sjezd přijiždí nekněz, Druhý kolega žil požívačně,
zamiloval se do prosté služky, vychoval ji a odvezl
do své dobře zavřené vily k volné lásce, a teprve
v den třicetiletého abiturientského jubilea případem
kolegy z Ameriky a chválou služebných, v úkrytě
vyslechnutou, vzrušen, odhodlává se družku učinit
legitimní ženou, ale v rozhodnutí náhle mrtvicí zmí-
rá. Tyto druhy z mládí představil vám p. V. Vlček
necbyčejně poutavě a svěže, leckde povídavě a roz-
vláčně. Stačí číst vznik lásky knězovy a jeho lehké
takřka lehné luštění rozporu srdce a povinností cí-
tátem z Čelakovského „Buď vůle Tvá“ nebo recilací
většiny Hálkových básní, abyste viděli, že mluví
k vám lidově měšťácký romancier, jenž obdobně
nazírá na problem a lušti jej souzvučně. Ne tedy
V Vlček
Čelakovský
Hálkův
Amerika
Čechy
23
article
Bourget, ne tedy Balzac, ne tedy Zola. Problemy tu
netíží a nedusí, není tu ideových zatížení, vše plyne
ladně, hladce, bez ostrých rozporů. P. Vlček vše
jemně sladi, uhladí, urovná, pročistí a proleplí svým
myšlenkovým i citovým poctivě míněným a vroucím
idealismem, tak jak to pěkně uměl ve většině svých
kněh. Tento povznášející a nadšený idea lism má být
jaksi praklicky uplatněnou jeho uměleckou theorií
má být protitěžitkem době, jež dle něho má mnohe
hrubě všedního. Rád by jej měl všenárodním, odlu
hemzí se tu množství časových otázek, na př. vystě-
hovalecká, retrospektivně rok 1866, poměr k cizině
vilové osadnictví vinohradské, poměry venkovské
m. j., jež všecky hranolem tohoto idealismu promít-
nuty. Pro fento moment pročtele rádi knihu, i když
žádáte novější a pokrokovější methodu nazíracia
projadřovací — ji celou rád pročte lid širekých vrstev
venkovských i městských, poněvadž tu napínavě po-
věděn děj zajímavý.
Bourget
Balzac
Zola
24
article
Celkový dojem knihy je obdobný, jako hledíle-l
na květiny s nachýlenými korunami, tu a lam oro-
sené uprcldými jitry a smutné, že sláva jitřní mi-
nula a nezanechala tu nic než vzpomínku. Což je
přírozeně moment dojmově zkrásňující a poulavě
vzrušivý. Práce p. Vlčkovy v poslední době pohybuji
se v těch krásně smutných náladách, a budete-l
hledat, najdete obdoby i u jeho druhů starších i mlad
Dr. Albert Pražák
* N. J. Karějev: Úvod do zociologie. (Svělová
knihovna č. 600)
Šestistě číslo populární čelby básnické a od ně-
které doby také poučné ve smyslu stručných úvodův
a přehledů povšechně i speciálně vědeck ých. Tate
snaba, vytvořiti příručky vědecké pro širší vrslvy
a zvláště naši mládež, je tím chvály hodnější, čimn
déle jsme pohřešovali české nějaké Sammlung Gč-
schen, nebo něčeho podobnéhe. Při podobné sbírce
jakou by mohla v sobě obsáhnouti snadna Světová
knihovna, jest třeha ovšem vzlti ve zřetel také její
aklušlnost pro naše speciálně české potřeby, resp.
jejl původnost, která by vyhověla také naši m
ších.
Vlčkův
doktor
Albert Pražák
J Karějev
Tate snab
25
article
potřebám nejlépe. Prozatím máme částečnou jen ná-
hradu v porůzných překladech, kleré se v knihovni
objevily a snad ještě objeví. S polěšením možno pi
tom konstatovati, sáhne-li se k lakovým blízkýma
výhodným pro nás pramenům, jako je v sociologii
ruský badatel N. J. Karějev, tvůrce četných pojednání
a děl v oboru sociologie a zvláště spisovatel obsáh-
lého „Uvedjenija v izučenije aociolo-
giji (1897), z jehož myšlenek aspoň některé stá-
vají se nyní obecným majelkem českého členářstva
čehož již dávno zasluhovaly. Při krátkém výběru
nelze se šířiti o smyslu činnosti Karějevovy; výbot
dává jen nahlédnouti zcela zběžně na samý povrel
práce, ale snad vzbudí další úsili. Jen (řeba připo
menouti, že k překladatelské činnosti takovýchto pra
cí je třeba zvláštní bedlivosti, jak ke čtenářstvu, tal
ke smyslu originálu. Chybná inferpunkce a časle
tiskové chyby ruší členáři smysl, tak jako nesprávné
české názvy a nuance překladu. Humanitární vědy
(proti přirodním) česky nazýváme lépe duševní; pře
kládáme-li ruské odním mirosozercanijem také český
jedním, dává to jiný smysl, než české správné pou
ze svělovým názorem (ať kterýmkoli!) Takových
drobnůstek je v podobných pracích právě pro širsí
čtenářstvo bedlivě šetřiti!
N. Š.
Karějev
Karějevův
N Š
26
article
* Maurice Barrěs: Kniha krve, rozkoše a
smrti. Přeložil Miloš Jiránek. V Praze, nákl. Volných
Směrů. 1907.
Když se mnoho překládá, přehlídne se mnoho
zásluh překladatelských. Není překlad jako překlad.
Někdy jest jen práce, ale někdy je událost a překlad
pak není jen dílem lilerárním, ale uměleckým a krili
ckým a znamená víc, než mnohé dílo původní. Vě
říme Jiránkovi, že žil po několik let důvěrně s touto
knihou umění velice zvláštního, podivuhodného a py-
šného, nežli pořídil překlad. Je škoda, že o tomto
životě svém nepověděl v úvodě slůvka, neboť knih
jeho neznačí jen, že přibylo na trh literární, nýbrž
i že se stala změna živola, Jest zde slopa, mluvíci
významně o vnitřních slycích francouzsko českých.
Dvě věci v knize Barrěsově nad jiné zajímaj
jeho sloh a jeho povaha. Sloh zjevuje zvláště „Milov
ník duší“, povahu „Ve Španělsku“ a „V Iialii“
Na břehu Taja u Toleda vyslavěl si lelohrádek
jislý Delrio, mladý rozkošník nejjemnějšího druhu.
Asi Francouz rázu autorova. Měl vášeň, buditi vášeř
v duších jiných a sice vlivem krásy a umění, země
a nebe. Samolářská, napjatá duše, požitky umění
již znuděná, vzrušuje se jen něčím násilným a bolest-
ným. Ten muž přijal k sobě nevlastní sestru, bytos
záhadné duše přejemné. Prostředí, jímž ji obklopil
pěstovalo v ní jen city a city. To ničilo mladou dívku.
žádostivou sytějšího živola. Byla to rozkošnicky zle-
činná, esthetická methoda Delriova. Byl lhoslejný
k myšlení, k rozumové práci, i k zásadám mravním.
Mauric Barrěs
Jiránek
Francouz
Praha
Milovy
Španělsko
Tajo
Toledo
kniha krev
27
article
Pěstoval jen pocily a cily, a to jako exotický zahrad-
ník: jen nejjemnější, nejútlejší, nejodlišnější a jedo-
vatě. Podrobí útlou duši dívčinu střídavým sprchám
krásných dojmů Španělska, až jím síla bytosti pod-
lehne a dívka zemře. Psychický román
Přečleme-li „Ve Španělsku“ a „V Ilalii“, cyklus
historických vzpomínek s obrazy měst a krajin, su-
pravou životopisu pověstného Dona Juana, poznáme
jaký člověk lo je a musí býti povahou i živelem, aby
napel „Milovníka duší“. Má rád pohledy na přechody
duší z rozkošnictví do askese, na styky života a smrti,
má rád páchlě vůně rozkladu, má rád Španěly, bujný
styk staré vzácně mrivoly kulturní s barbarstvín
věku moderního. Pařížam znuděný několika málo
opakujícími se dojmy v domovině, hledá nová po-
dráždění v cizině. Nalézá je při zápasech s býky ve
Španělích, při zápachu krve a při vraždění, v němž
si lidstvo zjednává lázeň mládí. Tvoří si život inten-
sivní příkrostí protiv. Dráždí de krajnosti cillivé body
své bytostí. Jakési flageila ntství duše. Nedivíme se.
že se lento muž, jehož duše pluje stále vlnami eslhe-
lických rozkoší, posmívá se Taineovi, jenž nezná roz-
koše vělší nad studium a abstraktní theoretické bá
dání. Nedivíme se, ale nedáváme mu za pravdu, nebot
je jasno, že musí býti oba: Barrěs i Taine, krás
i práce.
Zajímavo je, že na býčí zápasy uměl pohlížeti
způsobem Barrěsovým, totiž ryze estheticky, také
už před lety jeden Čech, hledající sílu a osvěžení
mdié duše české v dalekých tropech, dr. Pavel Dur-
dík. Barrsův svět znamená květ dozrálé kultury
doby, eristokraticky jemný a choulostivý. Volá po
barbarech, aby přinesli nové maso a sprostý hlad
Vbk.
na obyčejný chléb a čistou vodu.
Juan
Španěl
Taine
Barrěsův
Čo
doktor
Pavel
Barrsův
Španělsko
Přečlout
28
article
Rozmanftosti.
* Segantini a Italie. Rakousko pře se s ltalií
o slávu největšího mallře Alp Segantinia, neboť Segan-
lini narozen v Arcu (Rakousko). A zatím co po jeho
smrti na Schalberku v Engadinu uctívalo Rakousko
památku tohoto muže, jak nejlépe umělo, nestaral
se Italie o nic a nechtěla zakoupiti ani skvostný
triptych, který jest posledním a životním dílem veli-
kého tohoto mistra impresionisty. Nicméně mohla, kdyby
jej bývala zakoupila, obohatiti nesmírně museum pa-
láce de Sforza v Miláně, kamž ve sláří čtyřiceti lel
zavítal Segantini jsko prostý cestující dělník a kdež
později dlouho žil a tvořil.
Onen triptych Segantiniův, jejž někteří artisté italšt
přece donfají ltalii někdy získati, byl rozdělen. Jebo
střední čásť podařilo se získati princi de Wagram z
cenu 200.000 franků a uloží ji v Paříži ve své gs-
lerii. Jiné obrazy Segantiniovy prodány byly cizin-
cům, kteří je dopraví do Vídně a Pešti.
Sforza
Segantiniův
jít Wagram
Rakousko
Engadin
Milán
Paříž
Vídeň
Pešť
Italia
Alpa Segantinia
Arco
29
article
* Do senáta »Akademie krásných umění« v Ber
líně kand doval Richard Strauss, avšak nedosta
dostatečného počtu hlasů. Pro hlasovali malíři, vý
tvarní umělci, architektí, avšak — a to je právě tak
zajímavé jako podivné — ze skladatelů: Max
Bruch, Friedrich Gernsheim, Engelbert Humperdinek.
Adolf Schulze, Joachím a j. — nehlasovali pro svého
kolegu — ani jedinýí
* Zajímavé č'slice jsou ceny, jakých dosáhly
kuriosity a antografy po vynikajících osobnostech.
Akvarel Goethův prodán za 3200 m. Vydání
Brigands z roku 1781 dosáhlo výše 1500 marek.
kdežto totéž, ale z roku následujícího, 1782, již jen
150 marek. Rukopis Smetanovy opery »Prodaná
nevěsta« pro piano prodán za 1800 marek. Rukopis
Brahmsův dosáhl hodnoty 2100 K. Listy Mlo
zartovy oceněny po 1000 K, Wagnerovy po
160 K, Schillerovy po 700 K, Heinovy po
155 K, Schopenhauerovy po 140 K. Naproti
tomu Grillparzerovy dosáhly hodnoty jen 194 korun
Strauss
Bruch
Gernsheim
Engelbert Humperdinek
Schulz
Joachí
Goethův
Brigands
Smetanův
Brahmsův
Wagnerův
Schillerův
Heinův
Schopenhauerův
Grillparzerův
31
article
* Pro školy měšťanské schválena byla právě
nová učebnice dějepisu z péta Jana Dolenského.
stupeň 1, a to výnosem c. k. ministerstva kultu
vyučování ze dne 28. května 1907, č. 13 107. Vyšl
nákladem »Unie« v Praze: Jest pokračováním známé
a oblíbené »Učebnice dějepisu« Gindely Vávrovy.
Autor však hledá tu již nové cesty pro dějepisné
učivo, v němt klade hlavní váhu na ku turní stránku
dějin a ne na války, letopočty a posloupnosti.
Učebnice přináší mnoho nového a jest schopna
učiniti dějepisné učivo záživnějším a žactvu při
jemnějším.
Dolenský
Gindel Vávrův
Praha
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Unes o 5. hod. odpe
koná se koncest ve velké restauraci v sadech na
Lelné. Vstupné 20 h za osobu.
Český filharmonie
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nález tří milionů. K nálezu cenných papírů
v ceně 3 milienů marek v Iiamburku se sděluje-
že jde o zrušené, tedy bezcenné cheky staršího data
jež patrně pecházejí z krádeže.
= Tunel se sřítil. Z Kolina n. R., 1. srpna. Na
trati Dieringhausen—Brügge sřítil se včera tune
v délce 50 metrů. Poněvadž se sřítil v noci, bylo
zabráněno nedozirnému neštěslí. Doprava jest ple-
rušena.
= Osudná zlatá svalba. V Losseru u Nordhornu
podnikli staří manželé při oslavě zlaté svatby odpo-
ledne vyjiždku. Na cestě splašili se koně a vůz
srazil se s vlakem malodráhy, při čemž byl muž
ihned usmrcen a žena zraněna tak těžce, že se
o jejím uzdravemí pochybuje
= Podvodník z hraběcího rodu. Z Krakova, 1.
srpna. Dnes zde byl zatčen hr. Jindřich Potocki pro
padělání směnek ve výši 10.000 K. Byl již několi-
kráte zapleten do četných procesů a ve Vídni m
bylo při porotním přelíčení zakázáno užívati titulu
hraběcího
= Srážka lodí. Z Hamburku, 1. srpnia. (K. k)
Hambursko-americká linie oznamuje, žeo rychlo-
parník „Císařovna Augusta Viktoria“ srazil se lehce
minulý pátek v průplavu za mlhy s plachetní lod
francouzskou. Obě lodí zůstaly skoro neporušeny
a pokračovaly v plavběj Plachetní loď přibyla zatím
do Havru. Rychloparník dorazi v sobotu do Nového
Yorku.
= Zahycul v plamenech. Z Londýna.
1. srpna. Známý champion golfu Andrew Laidlay
uhořel při požáru na svém zámku v Seachliffe
Dunburu. Usnul ve své knihovně a tam byla nale
zena jeho zuhelnatělá mrtvola,
Potocki
Hambursko
Augusta
Laidlay
Kolina můj
Dieringhausen
Krakov
Vídeň
Hamburk
Havre
Nový York
Londýn
golf
34
article
= Šest osoh zabilo bleskem. Z Pozna ně.
1. srpna. Za velmi prudké bouťe, jež se včera večen
strhla nad Poznaní, bylo bleskem zabito šes
osob.
= Únos dítěte. Z Paříže, 1. srena. Dvoulelý
synek dělníka Bernona v rue de Trolis Couronnes
zmizel beze stopy. Ditě bylo asi uneseno a v pode-
zření jest ji-ta pitl oddaná ženština, klerá bylá den
před tím vypovězena z domu, v němž Berno rovi
bydl. Chtěla se dle všeho pomstíti rodičům, jež ob-
viňovala, že ji očerniti n jej ho m lnce. Rodina
Bernonova obdržela v poslední době mnoho anonym-
ních výbrůžných dopisů.
= Zachránila sedm děti. Z Londýna
1. srpna. Na oamělém, asi čtvrt míle od pobřezi
vzdáleném ostrově nedaleko Slipa v Irsku bylo se m
koupajících se děti překvapeno př livem, takže ne-
mohly se dostati zpěť na pevninu. Poněvadž ostrov
za přilivu zmízí hluboko pod vodou, nalézaly s
v největším nebezpečí a volaly o pomoc. Jistá dáma,
jménem Mc. Nall, ova, která dli na pobřeží za úče
lem zolavení, přes to, ža neumí plovati, brodila s
odvážně k ostrovu, ačkoli ji mohstné vlny hrozily
strhnouti, dospěla k dětem, vzala dvě n jmenší na
ruce, ostatním nařídila, aby se jí pevně držely,a
nastoupila nesmírně namáhavou cestu zpět. Musila
jíti velkou okšikou a vyhedávati s největší opatrno-
slí mělká místa. Často ocila se i s dětmi ve velkém
nebezpečí, že bude vlnami odplavena. Po nevýslovné
námaze dosáhla konečn) břehu, kdež vysílením
klesla. Děti jsou zdrávy. Vlastní díti statečné paní
pobtížely z břehu ny záchranný čin své matky.
Trolis Couronnes
Dita
Mc
Poznaň
Paříž
Londýn
Irsko
35
article
= Řádění zuřicího vojina. Z Toulon u,
31. července. Vojín čtvrtého osadního pluku jmé zem
Claurens pobíhal včera v záchvatu pijáckého deliria
s vytaveným bodákem po ulicích a bodal zuřivě do
kolemjdoucích osob, z nichž mnché těžce zranil.
Claurens byl stěží spoután a zatčen.
— Cikáni vrahy. Z Pešti, 1. srpna. (K. k.)
Dosavadním vyšetřováním se zjistilo, že cikáuka
Marie Baloghova, jež zatčena byla v Hadhazu, zú-
častnila se krvavého zločinu v Alberti-Irše. Třeba
že ostatní podezřeli cikáni tvrdošíjně zapíraji, do-
spělo vyšetřování k důkazům, jež dosvědčují ne-
zvratně vinu zatčených.
= Oběť turistiky. Ze Salcpurku, 1. srpna.
Turista Maschke spadl při hledání protěže na Kaar-
kopfu do hloubky 200 metrů a zůstal na místě
mrtev.
= Žárlila na starce. Z Paříže, 1. srpna.
V rue du Temple žil B3lelý truhlářský pomocník
Gilles ve společné domácnosti se svou milenkou
Muletovou, o plných třicet let mladší. Po osm let
žili svorně, až v poslední době, kdy se Muletova
domnívala, že má příčinu k žárlivosti, docházelo
k prudkým výstupům. Když včera večer chtěl Gilles
odejíti z domu, zastoupila mu žárlívá žena cestua
došlo k hádce, při níž Muletová náhle na starce vy-
pálila dvě rány z revolveru. Když zbrocen krví klesl
k zemi, střelila se sama dvakrát do úst a zranila se
smrtelně. Její stav jest beznadějný, kdežto Gilles
jest jen lehce zraněn.
Baloghův
Maschke
Temple
Gilles
Muletův
Toulon
Pešť
AlbertIrš
Salcpurk
Paříž