ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af883c50-7673-11dc-b917-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 118, place 71, org 8, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. srpna 1907. Císlo 211.
4 article
v Záhřebě. Akadomie vypisuje nyní prvé ceny pro chorvatské znalce ruštiny a sice 1. cenu 270 K, dvě ceny po 180 K a čtartou cenu 90 K. Uchazeči budou povinni složiti z ruštiny zkou- šku před zvláštní komisí, jejíž předsedou je pre sident akademie prof. Smičiklas. Zkouška je pí semná a ústní a bude se konati počátkem října. Podobné odměny nejlepším znalcům ruštiny bu dou se od nynějška udíleti každý rok.
Akadomie profesor Smičiklas Záhřeb
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Přípravy k volbám v Rusku. Poněvadž pokus kn. Trubeckého o součin- nost oktabristů se stranou národní svobody (ka- dety) neměl úspěchu, vznikla domněnka, že oktabristé, aby si zabezpečili převahu naď ka- dety, vstoupí do spolku se stranami monarchi- stickými, po případě i se »svazkem ruského ná- roda«. Jeden z moskevských novinářů došel si tedy k vůdci moskevských okťabristů, Gučkovu, aby si opatřil informaci přímo u pramene. Tam zvěděl, že jakýkoli spolek okťabristů s mon- archisty je nadobro veloučen. »Oni« — pravil Gučkov — vnazývají náš program mlhavým, my jim vytýkáme, že zabihají do krajnosti. Mezi monarehisty jsou »nesmiřitelní«, které se nám nikdy nepodaří převésti na naši víru, jako oni nepřevedou nás na svou víru. Vždyť jsou mezi nimi lidé, kteři manifest ze dne 30. října (ústavu) a říšskou dumu prohlašují za trapnou chybu, za neštěstí pro Rusko! Jsou mezi nimi lidé, kleří se hrozi pouhého slova »ústava« Dejme tomu, že by taci lidé nabyli v dumě vět šiny; usnesou se, že říšská duma se má zrušiti a s ní všechny svobody, slíbené manifestem ze dne 30 října.« Na námitku, že na venkově okťabristé tu a tam se spolčují s monarchisty, Gučkov od- větil, že jsou takové případy, ale jen tam, kde hrozí většina levice. Ale i tu se okťabristé ne- spolčují se svazkem ruského národa, nýbrž jen s jednotlivci směru sice monarchistického, ale jinak nestrannými. Činí to z obavy, aby do dumy nepronikli krajně leví živlové, kteří ne- chtějí pracovat, nýbrž dumu rozbít a pochovat stejně, jako reakeionáři.
Trubecký Gučkův Gučkov Dejm Rusko strana národní svoboda
6 article
Pro sblížení rnsko-polské. Peluhradské »Slovo« odsuzuje paušáln útoky konservativního ruského tisku na Poláky. jako neschvaluje stejně paušální odsuzování Ruska na sloupeích všepolského tisku. »Ať si mluví v Rusku cokoli býv. předseda polského kola Dmovský a jeho stoupenci novinářští — píše »Slovo« — budouenost veškerého Slovan- stva je nerozlučně spojena s budoueností Rusku, tím více, že s Ruskem je spojena i budoucnost Polska. Jen silné a mocné Rusko může vyvést Polsko a celé Slovanstvo na dráhu, vytknutou jim dějinami. Ale odpovídati na zlostná slova polská stejně zlostnými slovy ruskými zname- nalo by, stavěti se na jednu základnu se za- slepenými šovinisty polskými Následek toho bylo by ješt. větší podráždění Poláků, než jest nyní. Nesmí se zapomínati, že národní cit v Polsku jest beztoho už silně podrážděn zmen- šením počtu polských poslanců, čímž se z části vysvělluje příkrý tón polských vůdců. Všechna vládní represivná opatření proti Polákům budí jen nové a nové rozhořčení a cíle se nikdy ne- dodělají. Více klidu, více vědomí vlastní silya důstojnosti, měně drobných, malicherných pří- koří — to by splše odpovídalo podminkám da- ného okamžiku. Nikoli šovinismu, nýbrž národní hrdosti; nikoli dráždění, nýbrž důsledného, po- stupného uklidnění Ruska i Polska jest nyní nezbytně třeba.«
Polák Rusko Polsko Slovan
7 article
Ve varšavském, polském »Slowě« přimlouvá se o rusko-polské dorozumění ruský publicist Alexandr Kojalovič. Vyličiv dle historie polské pokusy o nadvládu nad říší ruskou zabrání části polské říše Ruskem, tvrdí, že zdrojem stálého nepřátelství rusko-polského jsou tyto historické vzpomínky. Radí ledy, aby oba národové zanechali stálých poukazů na křivdy. páchané v minulosti a pomyslili raději o budou- enosti. »Rusko a Polsko — praví — zméřily v minulosti své síly. Což by to znamenalo, že je historie rozloučila na věky ? Co bude dále, uvidí naši potomci; ale my současníci jsme po- vinni učiniti vše, abychom z dráhy, vedoucí ke sblížení dvou národů, odstranily všechny úlomky. které na ni navalily náš nerozum a úklady na- šich společných nepřátel. Nejhorším z těchto zlomků jsou upomínky na historická nedoroz- umění. Odstraňme je s cesty a po nich od- straňme i ostatní úlomky, jako nedorozumění v otázce školy, správy, soudu, a až vykonáme nač stačí naše síly, ponechme další práci po- tomkům s výslovným rozkazem: Snažte se dále o dorozumění dvou národů, jež vůli boží slou- čeny v jednom životním kruhu plemene slo- vanského.«
Kojalovič Rusko Polsko
8 article
V Praze, 1. srpnu
Praha
9 article
Anglie a Německo. Nastávající návštěva krále Eduarda ve Wilhelmshöhe, jež bude předeházeli cestě císaře Viléma do Anglie, budí v Německu velké naděje a vyslovuje se mínění, že toto dvojí selkání obou panovníků brzy po sobě přispěje k odstranění napjelí mezi oběma státy, a optimisté vídíe něm dokonce počálek úplné dohody jako do- vršení dorozumivací politiky Anglie s evropský- mi státy. Návštěvám oněm nelze ovšem upírati poli- tického významu a zvlášté nyní, kdy podařilo se politice krále Eduarda Německo téměř úplně osamotiti a kdy se chýli ke konci jednánío dohodu anglo-ruskou, ale jest otázka, jsoul pouhé návštěvy panovníků s to, odstraniti staré soupeřství Anglie a Německa, jež má velmi vážné příčiny. Anglie nemůže se vzdáti své supremacie na moři, která jest pro ni životn otázkou. Její pozemní vojsko nemůže čeliti žádné armádě kterékoli evropské velmoci, takže proti nepřátelskému vpádu chrání jen jeji průplavní loďstvo. Kdyby se některé cizí lod- stvo mohlo s angliekým měřiti, musila by se Anglie obávati o svou bezpečnost. Nebezpečným stává se Anglii zvláště Nč- mecko, o čemž není v Anglii pochybnosti »Qaarterly Review« ličí rozčileně úžasný vzrůse německého loďstva, jež hrozí za nedlouho An- glii vyrvati nadvládu na moři, a tvrdí, že ke krisi musí dojíti co nejdříve. Kromě toho pak rozvojem německé námořní sily posiluje se konkurence obehodní a anglický obehod jest ponenáhlu vytlačován z míst, jež od pradávn výhradně zaujímal. Takovýto konflikt životníel zájmů nedá se vyrovnati osobní polilikou pa- novníků a kombinscemi diplomatů, bude dle všeho někdy rozřešen válkou, skutečným bojem o život. Anglie se pro tento připad připravuje, jak svěděí úterní prohlášení prvního lorda admira- lity Twedmoutha, že admiralita se zabývá novými dalekosáhlými plány ve příčině stavby
Eduard Vilém Anglie Německo Qaarterly Review
10 article
a doe doi
11 article
křižáků. Nová válka v Marokku. Poplašné zprávy, které se včera večer roz šířily z Tangeru do celého světa o nově vzpla- nulém povstání mezi domorodými kmeny v Ma- rokku, se rychle potvrzují. Události v Casa- blance nasvědčují hodně drasticky, jak racová nenávist domorodců proti Evropanům, zdánlivě uhaslá, z malého podnětu vždycky znova se vznítí lehce v požár. Casablanka, či jak ji v Marokku nazývají domorodci, Dar-el-Běda, je přístavní město, le- žící mezi Rabatem a Asemmurem, s málo chrá- něnou, ale hlubokou rejdou. Je hlavním obchod- ním a průvozním městem země, má 25 tisíe obyvatel, v nichž je 19 tisíc Arabů a 5000 židů. Zde tedy došlo včera ke krveprolití, k úmysl nému přepadení Evropanů, jež zřejmě zdá s souviseti s novým hnutím kmenů ve prospěch Raisula, o němž některé zprávy hlásí, že jedná v dorozumění s nápadníkem trůnu E Roghim proti sultánovi marockému. O událostech samých dostala „Ag. Havas“ zprávu od francouzského lékaře Merla, který včera přibyl z Casablanky do Tangeru: Přečetn domorodci, kteří přišli do Casablanky pod zá- minkou prodeje obilí na trhu, shromáždili se o polednách v přístavě, tupili, bili a zabíjel domorodé strážníky. Evropští dělníci, kteří se objevili na ulici ozbrojeni, byli přepadáni a r- báni. Židé zavřeli krámy a utekli se na něme- ckou loď. Tajemník španělského konsulátu rov- něž odjel. Kapitán lodi prohlásil, že veškerá zodpovědnost za výtržnosti spadá na pašu. Když dr. Merle připlul do Casablanky, zadrželi vojáci jeho člun, až jim zaplatil požadovanou mzdu za průvod. Dva anglické a jeden německý par ník kotví v casablanckém přístavě. Jeden z nicl připluje sem dnes ráno. Francouzský křižník „Galilée“ vyplul dnes v 7 hod. večer do Casn- blanky.
Evropan Havas Merla doktor Merle Maroko Tanger Ma Casa Casablanca Casn
12 article
Když se dověděl francouzský konsul v Casa blance o řežích, žádal pašu za vyslání vojska, aby dopraveny byly mrivoly v bezpečnost. Paše odepřel to, vymlouvaje se na nedostatek ná- bojů. Konsul trval však na své žádosti, načež dal puša lékaři dru. Merlovi, který opustil město s několika Francouzy, vojenský průvod. Když Francouzi, spatřivše mrtvoly, projevili své roz hořčení, ohrožovali je vojáci zbraněmi, načež Francouzí uprchli. Podařilo se jim zachrániti se ač byli davem pronásledováni. Francouzský kon- sul shromáždil své krajany v konsulátě a vysla dra. Merla do Tangeru, aby žádal za okamžité vyslání křižníku „Galilée“. Dr. Merle vstoupi pak v průvodu španělského konsula na německý parník, ktorý již byl přeplněn uprchlými židy Za plavby dověděl se dr. Merle, že bylo zabitc 8 lidí, mezi nimi 5 Francouzů. Vypravuje se že byl mezi domorodci spatřen německý lékai jménem Krach v evropském oděvu. Mrtvoly za- bitých byly zohaveny, některé také spáleny. Je- den dělník, který se chtěl zachránit plováním byl zabit jezdeom. Dva jezdci Evropané byli přo padeni. Jest obava, že kmeny v počtu 20.000 mužů chystají se vpadnouti do města.
Merl Francouz doktor Merle Evropan Casa Tanger
13 article
Dr. Merle byl francouzským konsulen v Casablance vyslán do Tangeru, aby francouz ského jednatele zpravil o tom, co se stalo V pondělí přišli náčelníci kmenů k pašovi do Casablanky a žádali, aby nařídil zastavení pří stavních prací, připomenuv, že není již žádného sultána, poslouchá-li křesťany. Aby nabyl času vyzval je paša, by přišli opět v úterý. Nedostavil se však již a mělo se již za to, že jsou výhrůžky přestřeleny. Zatím kázali jezdci svatou válku prohlašovali, že kmeny přijdou v pátek, aby vy hladily židy a křesťany. V 1 hodinu, když lo- komotiva, používaná při přístavních pracích, byla v konečné stanici, zahradila arabská tlupa koleje. Evropan, jdoucí právě mimo, byl ukame- nován a jeho mrtvola zohavena. Jiný chodee byl rovněž usmrcen. Útočníky byli lidé z města které vedli emisaři kmenů. Když se lokomotiva vracela, musila se zastaviti, načož přikvačil dav a ubil strojvůdce.
doktor Merle Evropan Casablanca Tanger
14 article
V Paříži panuje nad těmito událostmi po- chopitelně velmi skličující nálada. Skoro vše chny listy obírají se podrobně úvahami o jejich důsledcích. Tak „Bclair“ píše: Od prvního dne, kdy Francie vložila ruku do marockého vo- sího hnízda, bylo jasno, že nebylo tu použito žádoucích prostředků, aby zabráněno bylo vý- buchu mohamedánského fanatisíhu. Velkou zod- povědnost mají ti, kteří nepřestávali popírat útoky a nemohli přinutifi Marokány k tomu, ab se spřátelili s akcí Francie. Případy v Casa- blance vyžadují nezbytně, aby do poměrů ma- rockých znovu bylo zasáhnuto a aby vinníci byl exemplárně potrestáni, ale na první pohled jeso patrno, jaké velké obtíže budou míti tato opa- tření za následek. „Figaro“ píše: Ví se ode dávna, že sullán jest jenom pašou fezským a že nemá žádné autority. Nemusí se vlastně tento- krát zakročiti ani ve Fezu, ani na alžírské hra- nici, nýbrž tam, kde zločiny byly spáchány Bude se to moci učiniti tím spíše, poněvadž Marokáni, jsouce povzbuzeni příliš dlouhou trpě livostí Francie, napadli nás už několikráte, kdyby Casablanca měla býti ve 24 nebo 48 ho- dinách bombardována, neozval by se proti to- mu v Evropě ani jediný protest. Všechny dosud došlé zprávy přirozené v na- stalém prvním zmatku nemají přesných dat o dosavadních ztrátách. Zvláště zprávy soukro
Bclair Marokán Figaro Paříž Francie Casa Casablanca Evropa
15 article
mé třeba přijímati zatím s reservou. Rodilý Pa- řížan, podnikatel přístavních prací, prováděných v Casablance firmou Schneiderovou, který dl právě v Marokku, dostal od svého zástupce vče- ra večer tuto zprávu: „Staveniště vypleněno, lokomotiva porouchána, strojník zabit; oznamují se 4 jiné vraždy, nejsou však dosud zjištěny. Utekl jsem s rodinou do státní banky.“ Druhá zpráva zní: „8 zabito, jmen neznám. Inženýr Maissant a ostatní jsou zdrávi. Také „Agence Iavas“ má zprávu o o s m zabitých. Píše: Potvrzuje se, že pro práni v přístavě byli dva Vlaši, 5 Francouzů a jeden Španěl v Casablance lidem ukamenováni a je- jich mrtvoly byly vhozeny do moře. Guvernér casablancký, kterému se dostalo od vyslanců kmene a notáblů, kteří se k nim přidali, ulti- mata, aby odstranil koleje a práci zastavil, ne- učinil patrně žádných opalření pro všechny možné případy. Dnes dopoledne očekává se v Casablance křižník „Galilée“. Vezme všechny eizince, kteří si toho přejí, na loď, anebo umožní, aby dostali se na obchodní lodi, kter se nalézají té doby v přístavě. Křižník „Forbin“ který se nyní nalézá u Azor, obdržel z opatrnost také rozkaz, aby odplul do Marokka, Křižníky „Conde“ a „Du Chayla“ jsou v Touloně rovněž připraveny, aby odpluly do Marokka.
Vlach Francouz Španěl Forbin Casablanca Maroko Azory Schneiderův
16 article
Velitel „Galilée“ odebere se hned po svém příjezdu do Casablanky ke guvernérovi v prů vodu francouzského konsula a prohlásí mu, že on ručí svou hlavou za bezpečnost. Zástupce Francie v Tangeru obdržel u příležitosti pobití Francouzů v Casablance soustrastné projevy vy- slanců a obchodních jednatelů velmocí. Vláda francouzská činí rozsáhlá a energická opatření. Jak se proslýchá, dostal velitel střede- mořského loďstva rozkaz, aby měl dva křižníky připraveny k odplutí do Marokka. Také křižník „Forbin“, který nalézá se blízko Azor, odpluje případně do Marokka.
Francouz Casablanca Francie Tanger Maroko Azory
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jak se u nás dělá politika. Nikoli pr zbytečné utrácení místa a času, ani na poučenou redakci »Českého Slova«, nýbrž pro školský téměř příklad o tom, jak nesvědomitě do světa puštěné tvrzení a ze vzduchu chycená lež postačí na dělání radikální »kampaně politické«, jen když se několikrát za sebou zopakují proloží tlustými vrstvami nadávek na Mlado- čechy a jejich ministry — vracíme se znova ke kapitole o tom, jaký je ministr obchodu dr. Fořt »přítel českých záložen«.. Naši čtenáři se jistě upamatují na celou historii. Národně dělnický denniček obvinil ministr Fořla článkem neinformovaným a osobné útoč- ným, že chystá návrh na změnu zákona o bo- spodářských společenstvech z r. 1873, kteroužt změnou téžce budou postiženy především české záložny; ergo — fulminantní útok: ejhle dra. Fořta — přitele záložen! Upozornili jsme na to v zápětí politisujíci, nedouky národně-dělnické, že předně ještě nenínaprosto jisto, jak ta chystená reforma dotyčného zákona bude vy- padati, ostalně všsk že v každém případě hrubý jejich osobní útok na min. dra. Fořta byl neodůvodněný a ne- správný. Nemáť dr. Fořt s chystanou změnou pranic co dělati, neboť celý cilovaný zákon spadá v kompelenci ministerslva justice. Slusní žurnalisté by po takovémto vysvětlení příznali, že osobně křivdili nezúčastněněm u mohli by při tom proti vládnímu projektu samému, pokud jsou o jeho obsahu informování a o škodlivosti jeho pro české zájmy pře- svědčeni, zůstati na stanovisku, jaké odpovídá jejich politickému vyznání a svědomí. Ale kdež pak »České Slovo« a slušnost, »České
doktor Fořt
18 article
Slovo« a informovanost! Zajásalo si: věc se nepopírá, osoba je nám vedlejší, to je viděl, jak jsme měli pravdu! Upozornili jsme znovu na tuto chorobnou logiku, na tyto nezpůsobné manýry v politickém boji, na odpornost demagogiekéh štvaní, poněvadž pokládáme za svoji téžkou a nepříjemnou sice, ale nezbytnou a záslužnou povinnost vystupovati důsledně proli velko- hubému radikálničení a chytání politických hejlů. Po tomto druhém výprasku s naší strany naivní politikové z »Českého Slova« to již ne- vydrželi a — ukázali svoji nevzdělanost na celé čáře. Nadali nám za poučení výrazy, ja- kým se lze přiučiti snad už jen ve společnosti hraběte Sternberga, a snažili se dokazovati ci- tátem z článku v naší hospodářské rubrice, že o chystané změně zákona ministr dr. Fořt dobře víl Zapomněliť, jak několik dní před tím pokoušeli se o ubohý vtip, že snad pan dr. Fořt o celé věci vůbec a ni nic neví, když nespadá do jeho resortu. Nechali jsme bez povšímnutí všecky ty uboho- sti. Ve věci bránil nám ohled na jejich naivnost, v tónu hrubost, s jakou se opravdu neumíme měřit. Z našeho pardonu však na- rostla národně sociálnímu denníku taková bez- měrná troufalost, že začíná již pevně věřit vlastním lžím, které v léto záležitosti napárhal.
Fořt hrabě Sternberg
19 article
Jeho polemický odborník aranžuje záloženské sjezdy protestní. Jesta dobře, že si před tím přečetl výborný odborný článek pana cís. rady Netuky v našem listé. Bude to beztoho jeho jediná odborná znalost v záložnietví, jakou se může výkázhti. Ale co chcete — ta k se ul nás dělá radikální politika ! n — Národní volební výbor na Královských Vinohradech konal včera večer v zimní zahiradě Národního domu poradní schůzi, kdo má býti doporučen voličstvu za poslance do říšské rady. Do předsednictva byli zvolení pp. Prokopee, Očenášek a Liebmann. Do četné na- vštívené sehůze dostavili se mimo jiné také poslanec dr. Herold, starosta V išek a jeho náměstek Bureš. Po delši debatě bylo usne- seno, aby za kandidáta poslanectví na říšskou radu za X. volební okres byl doporučen pan Václav Karbus, ředitel nemocenské pokladny nového obehiodního gremia na Královských Vinohradech. — Vlastenecké odkazy. Dne 26. července v Úpici zemřelý notář dr. Rudolť ustanovil v poslední vůli své universální dědičkou svého jmění Ústřední Matici skolskou. Jmění jeho obnáší, jak se nám z Úpice telegraficky sděluje, přes 100.000 korun. Kromě toho určil prý zesnulý mnoho pro národní účely. — Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Tillerova a p. Karel Schlarbaum, c. a k. poručík pěšího pluku č. 8., slaví dne 3. srpna t. r. o 12. hod. pol. sňalek v kostele u sv. Jiljí v Praze. — Z české techníky. Inženýr p. Josef Krásny z Plzně podrobil se v techto dnech s úspěchem Il. státní zkoušce z odboru slavebního inženýrství.
Prokopee Očenášek Liebmann doktor Herold Bureš Karbus Rudolť Tillerův Schlarbaum svatý . Jiljí Josef Krásno Úpice Praha Plzeň královský Vinohrady
20 article
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Lad. Ře- háček, odborný lékař krční, nosní a ušnl, od- cestoval — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 31. července pan Josef Janáček, správce velkustatku. patronátní komisař v. v. v Klecanech, bývalý člen okresního výboru karlinského. Pohřeb zesnulého koná se v sobotu 3. srpna o 4. hod. odp. z kaple břbitova vinohtadského. — Ve slředu zemřel v Plzni po krátké nemoci pan Josef Vaněk, strojvedoucí c. k. stát. drah v. v. a majitel domu, ve stáři 65 let. Po- hřeb koná se dnes o 21/4 hod. z chrámu sv. Bartol- měje v Plzni na ústřední hřbitov. — K úmrti pana vrch. pošlovního kontrolora Joz. Groše. Jakmile na radnici staroměsiskou došla zpráva o úmrti pana Josefa Groše, c. k. vrchního poštovního kontrofora v. v., otce prímafera měst pražských dra. Karla Groše, byl k poukazu úřadu- jícího pana náměstka Jirouska s balkonu radnice vyvěšen černý prapor. Zvláštní komise praesidiální pak sestoupivší se ihned po této truchlivé zprávě, dotýkající se tak těžce prvního člena praesidia rady i suoru král. hlav. města, usnesla se doporučiti radě měslské, by propůjčen býl ku pohřbu zlatý vůz po- hřební, jakož i aby položením věnce na rakev zvěčnětého a květinovou výzdobou katafalku byla dána na jevo účast s vetikým bolem jejího starosly.
MUDr Král Janáček Vaněk Bartol Joz Groš Jirousek Vinohrady Klecany Plzeň
21 article
Komise sama, sestávající z pp. Brože, dra. Černa- horského, Červeného, Filipa, Kasalického, dra. Su- picha a dra Vička, vedena jsauc náměstkem Jirou- skem, odebrala se korporabvně do bytu starosty dra. K. Groše, aby jemu opravdovou svoji účast osobně Ulumočila. — Správní výbor klubu voličů novoměstských vyslovil panu staro- stovi dru. Grošovi jménem klubu nejhlubší soustrast nad úmrtím jeho pana olce, dlouholetého člena klubu. Z roveň vyzývá veškeré členstvo, aby se zúčastnilo pobřbu zvěčnělého, který se koná v so- botu dne 3. t. m. o 1/111. hod. dopol. z kostela sv. Stěpána. — Schůze sboru obecních starších král. hlav. měsla Prahy koná se v pondělí dne 5. srpna přesně o 4. hodině odpolední. Předměty porady jsou mimo
Brož Černo Červený K Groš Groš svatý . Stěpat Praha
22 article
romancier našel tu příběhy zajímavé i poučné v hlavě osnoval se zvolna román. Kolega jeden byl knězem, zamiloval se, bránil se lásce přesídlením do Ameriky, ale neodolal: neštěstí vedlo milovanou bytost za ním, přítel Čech opatřil jim existenci, umož- nil sňatek, a tak po třiceti letech na abilurientský sjezd přijiždí nekněz, Druhý kolega žil požívačně, zamiloval se do prosté služky, vychoval ji a odvezl do své dobře zavřené vily k volné lásce, a teprve v den třicetiletého abiturientského jubilea případem kolegy z Ameriky a chválou služebných, v úkrytě vyslechnutou, vzrušen, odhodlává se družku učinit legitimní ženou, ale v rozhodnutí náhle mrtvicí zmí- rá. Tyto druhy z mládí představil vám p. V. Vlček necbyčejně poutavě a svěže, leckde povídavě a roz- vláčně. Stačí číst vznik lásky knězovy a jeho lehké takřka lehné luštění rozporu srdce a povinností cí- tátem z Čelakovského „Buď vůle Tvá“ nebo recilací většiny Hálkových básní, abyste viděli, že mluví k vám lidově měšťácký romancier, jenž obdobně nazírá na problem a lušti jej souzvučně. Ne tedy
V Vlček Čelakovský Hálkův Amerika Čechy
23 article
Bourget, ne tedy Balzac, ne tedy Zola. Problemy tu netíží a nedusí, není tu ideových zatížení, vše plyne ladně, hladce, bez ostrých rozporů. P. Vlček vše jemně sladi, uhladí, urovná, pročistí a proleplí svým myšlenkovým i citovým poctivě míněným a vroucím idealismem, tak jak to pěkně uměl ve většině svých kněh. Tento povznášející a nadšený idea lism má být jaksi praklicky uplatněnou jeho uměleckou theorií má být protitěžitkem době, jež dle něho má mnohe hrubě všedního. Rád by jej měl všenárodním, odlu hemzí se tu množství časových otázek, na př. vystě- hovalecká, retrospektivně rok 1866, poměr k cizině vilové osadnictví vinohradské, poměry venkovské m. j., jež všecky hranolem tohoto idealismu promít- nuty. Pro fento moment pročtele rádi knihu, i když žádáte novější a pokrokovější methodu nazíracia projadřovací — ji celou rád pročte lid širekých vrstev venkovských i městských, poněvadž tu napínavě po- věděn děj zajímavý.
Bourget Balzac Zola
24 article
Celkový dojem knihy je obdobný, jako hledíle-l na květiny s nachýlenými korunami, tu a lam oro- sené uprcldými jitry a smutné, že sláva jitřní mi- nula a nezanechala tu nic než vzpomínku. Což je přírozeně moment dojmově zkrásňující a poulavě vzrušivý. Práce p. Vlčkovy v poslední době pohybuji se v těch krásně smutných náladách, a budete-l hledat, najdete obdoby i u jeho druhů starších i mlad Dr. Albert Pražák * N. J. Karějev: Úvod do zociologie. (Svělová knihovna č. 600) Šestistě číslo populární čelby básnické a od ně- které doby také poučné ve smyslu stručných úvodův a přehledů povšechně i speciálně vědeck ých. Tate snaba, vytvořiti příručky vědecké pro širší vrslvy a zvláště naši mládež, je tím chvály hodnější, čimn déle jsme pohřešovali české nějaké Sammlung Gč- schen, nebo něčeho podobnéhe. Při podobné sbírce jakou by mohla v sobě obsáhnouti snadna Světová knihovna, jest třeha ovšem vzlti ve zřetel také její aklušlnost pro naše speciálně české potřeby, resp. jejl původnost, která by vyhověla také naši m ších.
Vlčkův doktor Albert Pražák J Karějev Tate snab
25 article
potřebám nejlépe. Prozatím máme částečnou jen ná- hradu v porůzných překladech, kleré se v knihovni objevily a snad ještě objeví. S polěšením možno pi tom konstatovati, sáhne-li se k lakovým blízkýma výhodným pro nás pramenům, jako je v sociologii ruský badatel N. J. Karějev, tvůrce četných pojednání a děl v oboru sociologie a zvláště spisovatel obsáh- lého „Uvedjenija v izučenije aociolo- giji (1897), z jehož myšlenek aspoň některé stá- vají se nyní obecným majelkem českého členářstva čehož již dávno zasluhovaly. Při krátkém výběru nelze se šířiti o smyslu činnosti Karějevovy; výbot dává jen nahlédnouti zcela zběžně na samý povrel práce, ale snad vzbudí další úsili. Jen (řeba připo menouti, že k překladatelské činnosti takovýchto pra cí je třeba zvláštní bedlivosti, jak ke čtenářstvu, tal ke smyslu originálu. Chybná inferpunkce a časle tiskové chyby ruší členáři smysl, tak jako nesprávné české názvy a nuance překladu. Humanitární vědy (proti přirodním) česky nazýváme lépe duševní; pře kládáme-li ruské odním mirosozercanijem také český jedním, dává to jiný smysl, než české správné pou ze svělovým názorem (ať kterýmkoli!) Takových drobnůstek je v podobných pracích právě pro širsí čtenářstvo bedlivě šetřiti! N. Š.
Karějev Karějevův N Š
26 article
* Maurice Barrěs: Kniha krve, rozkoše a smrti. Přeložil Miloš Jiránek. V Praze, nákl. Volných Směrů. 1907. Když se mnoho překládá, přehlídne se mnoho zásluh překladatelských. Není překlad jako překlad. Někdy jest jen práce, ale někdy je událost a překlad pak není jen dílem lilerárním, ale uměleckým a krili ckým a znamená víc, než mnohé dílo původní. Vě říme Jiránkovi, že žil po několik let důvěrně s touto knihou umění velice zvláštního, podivuhodného a py- šného, nežli pořídil překlad. Je škoda, že o tomto životě svém nepověděl v úvodě slůvka, neboť knih jeho neznačí jen, že přibylo na trh literární, nýbrž i že se stala změna živola, Jest zde slopa, mluvíci významně o vnitřních slycích francouzsko českých. Dvě věci v knize Barrěsově nad jiné zajímaj jeho sloh a jeho povaha. Sloh zjevuje zvláště „Milov ník duší“, povahu „Ve Španělsku“ a „V Iialii“ Na břehu Taja u Toleda vyslavěl si lelohrádek jislý Delrio, mladý rozkošník nejjemnějšího druhu. Asi Francouz rázu autorova. Měl vášeň, buditi vášeř v duších jiných a sice vlivem krásy a umění, země a nebe. Samolářská, napjatá duše, požitky umění již znuděná, vzrušuje se jen něčím násilným a bolest- ným. Ten muž přijal k sobě nevlastní sestru, bytos záhadné duše přejemné. Prostředí, jímž ji obklopil pěstovalo v ní jen city a city. To ničilo mladou dívku. žádostivou sytějšího živola. Byla to rozkošnicky zle- činná, esthetická methoda Delriova. Byl lhoslejný k myšlení, k rozumové práci, i k zásadám mravním.
Mauric Barrěs Jiránek Francouz Praha Milovy Španělsko Tajo Toledo kniha krev
27 article
Pěstoval jen pocily a cily, a to jako exotický zahrad- ník: jen nejjemnější, nejútlejší, nejodlišnější a jedo- vatě. Podrobí útlou duši dívčinu střídavým sprchám krásných dojmů Španělska, až jím síla bytosti pod- lehne a dívka zemře. Psychický román Přečleme-li „Ve Španělsku“ a „V Ilalii“, cyklus historických vzpomínek s obrazy měst a krajin, su- pravou životopisu pověstného Dona Juana, poznáme jaký člověk lo je a musí býti povahou i živelem, aby napel „Milovníka duší“. Má rád pohledy na přechody duší z rozkošnictví do askese, na styky života a smrti, má rád páchlě vůně rozkladu, má rád Španěly, bujný styk staré vzácně mrivoly kulturní s barbarstvín věku moderního. Pařížam znuděný několika málo opakujícími se dojmy v domovině, hledá nová po- dráždění v cizině. Nalézá je při zápasech s býky ve Španělích, při zápachu krve a při vraždění, v němž si lidstvo zjednává lázeň mládí. Tvoří si život inten- sivní příkrostí protiv. Dráždí de krajnosti cillivé body své bytostí. Jakési flageila ntství duše. Nedivíme se. že se lento muž, jehož duše pluje stále vlnami eslhe- lických rozkoší, posmívá se Taineovi, jenž nezná roz- koše vělší nad studium a abstraktní theoretické bá dání. Nedivíme se, ale nedáváme mu za pravdu, nebot je jasno, že musí býti oba: Barrěs i Taine, krás i práce. Zajímavo je, že na býčí zápasy uměl pohlížeti způsobem Barrěsovým, totiž ryze estheticky, také už před lety jeden Čech, hledající sílu a osvěžení mdié duše české v dalekých tropech, dr. Pavel Dur- dík. Barrsův svět znamená květ dozrálé kultury doby, eristokraticky jemný a choulostivý. Volá po barbarech, aby přinesli nové maso a sprostý hlad Vbk. na obyčejný chléb a čistou vodu.
Juan Španěl Taine Barrěsův Čo doktor Pavel Barrsův Španělsko Přečlout
28 article
Rozmanftosti. * Segantini a Italie. Rakousko pře se s ltalií o slávu největšího mallře Alp Segantinia, neboť Segan- lini narozen v Arcu (Rakousko). A zatím co po jeho smrti na Schalberku v Engadinu uctívalo Rakousko památku tohoto muže, jak nejlépe umělo, nestaral se Italie o nic a nechtěla zakoupiti ani skvostný triptych, který jest posledním a životním dílem veli- kého tohoto mistra impresionisty. Nicméně mohla, kdyby jej bývala zakoupila, obohatiti nesmírně museum pa- láce de Sforza v Miláně, kamž ve sláří čtyřiceti lel zavítal Segantini jsko prostý cestující dělník a kdež později dlouho žil a tvořil. Onen triptych Segantiniův, jejž někteří artisté italšt přece donfají ltalii někdy získati, byl rozdělen. Jebo střední čásť podařilo se získati princi de Wagram z cenu 200.000 franků a uloží ji v Paříži ve své gs- lerii. Jiné obrazy Segantiniovy prodány byly cizin- cům, kteří je dopraví do Vídně a Pešti.
Sforza Segantiniův jít Wagram Rakousko Engadin Milán Paříž Vídeň Pešť Italia Alpa Segantinia Arco
29 article
* Do senáta »Akademie krásných umění« v Ber líně kand doval Richard Strauss, avšak nedosta dostatečného počtu hlasů. Pro hlasovali malíři, vý tvarní umělci, architektí, avšak — a to je právě tak zajímavé jako podivné — ze skladatelů: Max Bruch, Friedrich Gernsheim, Engelbert Humperdinek. Adolf Schulze, Joachím a j. — nehlasovali pro svého kolegu — ani jedinýí * Zajímavé č'slice jsou ceny, jakých dosáhly kuriosity a antografy po vynikajících osobnostech. Akvarel Goethův prodán za 3200 m. Vydání Brigands z roku 1781 dosáhlo výše 1500 marek. kdežto totéž, ale z roku následujícího, 1782, již jen 150 marek. Rukopis Smetanovy opery »Prodaná nevěsta« pro piano prodán za 1800 marek. Rukopis Brahmsův dosáhl hodnoty 2100 K. Listy Mlo zartovy oceněny po 1000 K, Wagnerovy po 160 K, Schillerovy po 700 K, Heinovy po 155 K, Schopenhauerovy po 140 K. Naproti tomu Grillparzerovy dosáhly hodnoty jen 194 korun
Strauss Bruch Gernsheim Engelbert Humperdinek Schulz Joachí Goethův Brigands Smetanův Brahmsův Wagnerův Schillerův Heinův Schopenhauerův Grillparzerův
31 article
* Pro školy měšťanské schválena byla právě nová učebnice dějepisu z péta Jana Dolenského. stupeň 1, a to výnosem c. k. ministerstva kultu vyučování ze dne 28. května 1907, č. 13 107. Vyšl nákladem »Unie« v Praze: Jest pokračováním známé a oblíbené »Učebnice dějepisu« Gindely Vávrovy. Autor však hledá tu již nové cesty pro dějepisné učivo, v němt klade hlavní váhu na ku turní stránku dějin a ne na války, letopočty a posloupnosti. Učebnice přináší mnoho nového a jest schopna učiniti dějepisné učivo záživnějším a žactvu při jemnějším.
Dolenský Gindel Vávrův Praha
32 article Hudba.
Hudba. + Z České Filharmonie. Unes o 5. hod. odpe koná se koncest ve velké restauraci v sadech na Lelné. Vstupné 20 h za osobu.
Český filharmonie
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nález tří milionů. K nálezu cenných papírů v ceně 3 milienů marek v Iiamburku se sděluje- že jde o zrušené, tedy bezcenné cheky staršího data jež patrně pecházejí z krádeže. = Tunel se sřítil. Z Kolina n. R., 1. srpna. Na trati Dieringhausen—Brügge sřítil se včera tune v délce 50 metrů. Poněvadž se sřítil v noci, bylo zabráněno nedozirnému neštěslí. Doprava jest ple- rušena. = Osudná zlatá svalba. V Losseru u Nordhornu podnikli staří manželé při oslavě zlaté svatby odpo- ledne vyjiždku. Na cestě splašili se koně a vůz srazil se s vlakem malodráhy, při čemž byl muž ihned usmrcen a žena zraněna tak těžce, že se o jejím uzdravemí pochybuje = Podvodník z hraběcího rodu. Z Krakova, 1. srpna. Dnes zde byl zatčen hr. Jindřich Potocki pro padělání směnek ve výši 10.000 K. Byl již několi- kráte zapleten do četných procesů a ve Vídni m bylo při porotním přelíčení zakázáno užívati titulu hraběcího = Srážka lodí. Z Hamburku, 1. srpnia. (K. k) Hambursko-americká linie oznamuje, žeo rychlo- parník „Císařovna Augusta Viktoria“ srazil se lehce minulý pátek v průplavu za mlhy s plachetní lod francouzskou. Obě lodí zůstaly skoro neporušeny a pokračovaly v plavběj Plachetní loď přibyla zatím do Havru. Rychloparník dorazi v sobotu do Nového Yorku. = Zahycul v plamenech. Z Londýna. 1. srpna. Známý champion golfu Andrew Laidlay uhořel při požáru na svém zámku v Seachliffe Dunburu. Usnul ve své knihovně a tam byla nale zena jeho zuhelnatělá mrtvola,
Potocki Hambursko Augusta Laidlay Kolina můj Dieringhausen Krakov Vídeň Hamburk Havre Nový York Londýn golf
34 article
= Šest osoh zabilo bleskem. Z Pozna ně. 1. srpna. Za velmi prudké bouťe, jež se včera večen strhla nad Poznaní, bylo bleskem zabito šes osob. = Únos dítěte. Z Paříže, 1. srena. Dvoulelý synek dělníka Bernona v rue de Trolis Couronnes zmizel beze stopy. Ditě bylo asi uneseno a v pode- zření jest ji-ta pitl oddaná ženština, klerá bylá den před tím vypovězena z domu, v němž Berno rovi bydl. Chtěla se dle všeho pomstíti rodičům, jež ob- viňovala, že ji očerniti n jej ho m lnce. Rodina Bernonova obdržela v poslední době mnoho anonym- ních výbrůžných dopisů. = Zachránila sedm děti. Z Londýna 1. srpna. Na oamělém, asi čtvrt míle od pobřezi vzdáleném ostrově nedaleko Slipa v Irsku bylo se m koupajících se děti překvapeno př livem, takže ne- mohly se dostati zpěť na pevninu. Poněvadž ostrov za přilivu zmízí hluboko pod vodou, nalézaly s v největším nebezpečí a volaly o pomoc. Jistá dáma, jménem Mc. Nall, ova, která dli na pobřeží za úče lem zolavení, přes to, ža neumí plovati, brodila s odvážně k ostrovu, ačkoli ji mohstné vlny hrozily strhnouti, dospěla k dětem, vzala dvě n jmenší na ruce, ostatním nařídila, aby se jí pevně držely,a nastoupila nesmírně namáhavou cestu zpět. Musila jíti velkou okšikou a vyhedávati s největší opatrno- slí mělká místa. Často ocila se i s dětmi ve velkém nebezpečí, že bude vlnami odplavena. Po nevýslovné námaze dosáhla konečn) břehu, kdež vysílením klesla. Děti jsou zdrávy. Vlastní díti statečné paní pobtížely z břehu ny záchranný čin své matky.
Trolis Couronnes Dita Mc Poznaň Paříž Londýn Irsko
35 article
= Řádění zuřicího vojina. Z Toulon u, 31. července. Vojín čtvrtého osadního pluku jmé zem Claurens pobíhal včera v záchvatu pijáckého deliria s vytaveným bodákem po ulicích a bodal zuřivě do kolemjdoucích osob, z nichž mnché těžce zranil. Claurens byl stěží spoután a zatčen. — Cikáni vrahy. Z Pešti, 1. srpna. (K. k.) Dosavadním vyšetřováním se zjistilo, že cikáuka Marie Baloghova, jež zatčena byla v Hadhazu, zú- častnila se krvavého zločinu v Alberti-Irše. Třeba že ostatní podezřeli cikáni tvrdošíjně zapíraji, do- spělo vyšetřování k důkazům, jež dosvědčují ne- zvratně vinu zatčených. = Oběť turistiky. Ze Salcpurku, 1. srpna. Turista Maschke spadl při hledání protěže na Kaar- kopfu do hloubky 200 metrů a zůstal na místě mrtev. = Žárlila na starce. Z Paříže, 1. srpna. V rue du Temple žil B3lelý truhlářský pomocník Gilles ve společné domácnosti se svou milenkou Muletovou, o plných třicet let mladší. Po osm let žili svorně, až v poslední době, kdy se Muletova domnívala, že má příčinu k žárlivosti, docházelo k prudkým výstupům. Když včera večer chtěl Gilles odejíti z domu, zastoupila mu žárlívá žena cestua došlo k hádce, při níž Muletová náhle na starce vy- pálila dvě rány z revolveru. Když zbrocen krví klesl k zemi, střelila se sama dvakrát do úst a zranila se smrtelně. Její stav jest beznadějný, kdežto Gilles jest jen lehce zraněn.
Baloghův Maschke Temple Gilles Muletův Toulon Pešť AlbertIrš Salcpurk Paříž