u příležitosti 75, narozenín panovníkových pa- stýřský list, ve kterém ukazuje na smutně poměry v zemi a projevuje naději, že bůh obdaří maďarské státníky rozumem, aby ukázali národu cestu, na které dohodne se tento opět se svým panovníkem. Vůdcové koalice se rozjeli. Z Pešti, 12. srpna. Po včerejší schůzi vý konného výboru spojené opposice opustila většina vůdců již Pešť a mysli se, že až do dne 23. t. m., kdy se koná konference liberální strany, budou politické záležitosti v Uhrách od- počivati.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Rozbití vlašského klubu na řišské radě. Z Tridentu, 12. srpna. Ve Valforianě ko nala se za přeďsednictví klerikálního říšského poslance, monsig. Delugana schůze, ve které přijata byla resoluce proti univer- sitě v Terstu. Schůze vyslovila se pro jine sídlo university na rakousko-uherské půdě Volba Rovereda jako sídla právnické fa- kulty byla schválena a zřízení této fakulty prohlášeno za zárodek úplné vlašské university. Obávané roztříštění klubu vlaš- ských poslanců na říšské radě touto schůzí je zpečetěno. Zamitnutý průkaz způsobilosti. Z Berlina, 12. srpna. Šestý německj sjezd řemeslnických a živnosten- ských komor v Kolíně zamítl velkou většinou při hlasování dle jmen průkaz z pů- sobilosti pro veškeré obory řelme- sel, jakožto nedosažitelný za nynějších po- měrů. Obecní volby v Zadru. Ze Zadru, 12. srpna. Včera dokončeny zde Byly obecní volby. Ve všech voleb- ních sborech zvoleni Vlachové. Chor- vatská strana se volebního zápasu nezúčastnila.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Přednostovi báň- ského ředitelství v Příbrami, dvornímu radov Emilu Langerovi, odcházejícímu na vy- žádaný trvalý odpočinek, byla vyslovena nejvyšší spokojenost. Císař propůjčil řediteli městskéhio berníh úřadu král. hlav. města Prahy, Frant. Pinka- sovi, titul císařského rady s prominutím tax. Ministr kultu a vyučování jmenoval supplu- jícího učitele náboženství na učitelském ústavě v Českých Budějovicích, Vavř. Nieschera, učitelem náboženství na tomto ústavě. Ministr vyučování udělil následujícím sou- Eromým školám právo veřejnosti: sou- kromé měšťanské škole pro dívky kongregace chudých školských sester de Notre Dame v Ho- ražďovicích a jednotřídní soukromé obec- né škole v Julienhajně, vydržované Ústřed- ní Maticí školskou. Francouzské loďstvo v Anglii. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Lord- mayor dával francouzským poddůstojníkůma mužstvu snídani v Guildhallu. Admirál Cail- lard byl pozván králem na snídani do Wind Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Francouzšt důstojníci položili ve Windsoru na hrob krá- lovny Viktorie věnec. Premier-ministr Balfoar pozval fran couzské admirály a důstojníky do Downing- streetu. Obnovení kabelu na Kanárské ostrovy. Z Madridu, 11. srpna. (C.-B.) Naléhavé svolání dnešní ministerské rady stalo se násled- kem nutnosti zříditi znovu kabel na Kanárské ostrovy. Opětné zřízení jeho bylo povoleno. soru.

České souručenstvo. Němci postupují v národním zápasu svém zcela jinak, než děje se na naší straně. Jim jest každý německo-národní prospěch, každá německo-národní škoda, skutečná či domnělá, věcí společnou. U nich v ničem nerozhoduje zájem místní, zájem určitého kraje, určité strany neb frakce, tím méně pak zájem některé osob- nosti. Nepřátelé naši pracují se stanoviska nad interesy části povýšeného, se stanoviska obec- něho interesu německého, jemuž ochotně podři- zují své tužby odchylné. Když šlo o zrušení českých parallelek v Opavě, nenapadlo nikomu v německých řad prohlásiti záležitost tu za spe- ciálně »slezskou«. Útokem proti těmto parallel- kám hnali všichni Němci, právě tak Němei alpští, jako Němci ze zemí koruny české. A zrovna tak má se to v bojí proti české uni- versitě na Moravě. Jakkoli se věc týká, vlastně jen Němců moravských, není v divokém reji proti zřízení druhé university české mezi národ- ními odpůrci našimi rozdílu. Stojí všichni v jedné řadě a »vítěziti« pomáhají nejen strany formálně v souručenstvu zastoupené, jež jinak s největší zuřivostí se ubijejí, nýbrž i ti Němci, již stojí mimo, ba i ti, kteří druhdy nalézali se v táboru spojeně pravice. Tím dají se vysvětliti aspoň z části nepopíratelné německo-národní úspěchy. U nás věc se má jinak. Jen pohlédněme, jak my, jako slabší, v boji si počínáme. O nějaké solidaritě ve věcech národních není řeči. Naopak setkáváme se všude s nevra živostí a s nemístným žárlením. Ba, u nás různé strany a frakce na místě aby si pomáhaly, navzá- jem strojí druhým podkopy, ba, aby stranuč frakci jinou diskreditovaly, obětují dost často důležité prospěchy národní.

Výsledky zápasu našeho jsou pak ovšem dle toho. Ukázalo se to již zase ve věcech če- ských poboček v Opavě. Snad nikdo nebude politikem tak krátkozrakým, aby pokládal tuto věc za pouhou záležitost školskou. Kdo za- bloudí zrakem po geografické a ethnografické situaci národa našeho, ví. co znamená národní posice naše na Moravě a v sousedním Slezsku. Existence všeho národa našeho hájena musí býti v první řadě a zvláště v těchto zemích, nebot co by se z nás v nedlouhé době stalo, kdyby podařilo se německému úsilí zříditi německou hradbu kolem nás také na té straně, kde sou- visíme jedině s ostatním Slovanstvem, kdyby- chom stali se ze všech stran němectvím sevře- ným slovanským ostrůvkem! Což nevidí páni, kteří jsou ve Slezsku doma, že v zemi té zá- pasíme o most, jenž z českých vlastí vede do veliké oblasti slovanské? Což nevědí, jaké by byly následky toho, kdy- by podařilo se Němcům ve Slezsku a v severní Moravě podati ruku Němcům na moravském jihu a Němcům alpským? Ne o Slezsko, ne o prospěch 130.000 Čechů v tomto zbytku vé- vodství jde tu, nýbrž o věc, jež veliký význam má v zápasu, jejž o svou existenci svádí všechen český národ. A má a může býti věc tak důležitá po- nechána libovolnému vyřízení třem českým po- slancům na sněmu opavském, jejichž zásluhy nijak nechceme podceňovati, jimž ale upíráme právo rozhodovati o své vůli v záležitosti tak důležité. Věci samé dotknouti se nechceme.

Možná, že za poměrů normálních mohli bychom pohlížeti na afféru opavských poboček jako na pouhou episodu »kulturní« a možná, že bychom neměli praničeho proti výměně těchto parallelek s německou správou, z milosti trpěných a od- strkovaných za samostatný ústav učitelský. Však byl by to naivní politik, jenž by ne- viděl, že v tomto případě jde o interes mnohem vyšší, o záležitost eminentně politickou! Národní odpůrci naši pochopili to ihned a dle toho zařídili též svou taktiku, kdežto našemu světu oznamuje se nyní, kdy poraženi vracíme se z kolbiště, že šlo tu pouze o záležitost slez- skou, do níž ostatní instance národní neměly se práva vměšovat, že byla záležitost svěřena vý- hradně poslancům slezským, aby právoplatněo ní rozhodli. Nebude nám ovšem ve zlé vyklá- dáno, jestli si dovolíme otázku, která že to byla instance, jež tři poslance slezské pověřila, aby v záležitosti té rozhodli o své vůli, bez ohledu na zájmy všenárodní?

Denní zprávy. — Resoluce důvěrníků českých ve Sleznk v příčině opavských poboček, usnesená na schůz dne 30. července za předsednictví dra. Stratila, byla nyní uveřejněna. Podle ní shromáždění dů- věrníci s velkým rozhořčením vzal na vědomost zprávu o vládním úmyslu po- voliti nátlaku pouličních demonstrantů opavských, odmítli co nejdůrazněji stanovisko německé strany, trvajíce zejmena na tom, že český lid má plně právo na existenci a na ukájení svých kulturních potřeb v hlavním městě, prohlá- sili, že ustupování před terrorismem ve věcech kulturních jest osudnou chybou moci výkonné. za kterouž ponese vláda plnou zodpovědnost. Resoluce končí pak následovně: »Jestliže přes toto právní ohražení vys. c. k. vláda zamýšlí zříditi úplný samostatný ústav učitelský s vyučo- vací řečí českou mimo Opavu, zejmena v Pol. Ostravě, tož prohlašujeme, že arci bez zadán zásadního stanoviska a beze všeho prejudice pro budouenost a jiné případy, jakož i v tom urči- tém očekávání, že c. k. vláda konečně se roz- hodne, aby dle své ústavní povinnosti s celým důrazem chránila opavské obyvatelstvo a české kulturní instituce v Opavě proti zvůli a násilí — strpíme to pod tou podmínkou, že vys. c. k. vláda zařídí vše, čeho potřebí, aby trvání a roz- květ ústavu polsko-ostravského byl zabezpečen, že zejmena učiní opatření, aby obavy rázu pae- dagogického byly odstraněny atd.

— Alfonse Šťaziného zoufání nad histo- rickou šlechtou. Nedávná výměna názorů mezi hrabaty Ottokarem Czerninem a Jindř. Clam- Martinicem v příčině splynutí aneb sblížení šlechty feudální s centralistickou pohnula Alfonse Šťastného k velice pesimistickému vyjádřenío historické šlechtě české, pokud se týče jeho za- milovaného, druhdy velice fanaticky hájeného snu o spojenectví konservativního velkostatkář- stva se stranou agrární. Podle Šťastného »Sel- ských Novin« nemá národ od historické šlechty »co k očekávání« a to »ani v ohledu hospo- dářském, agrárním.« »Ona nechce míti žádného spojení s rolnictveme ho- řekuje rozčarovaný nadšenec pro utvoření jed- noho agrárního tábora z českých, německých agrárníků za vedení historických velkostatkářů. »My ani tu na ni nemůžeme spolehati. Žili jsme dosud v té myšlence, že aspoň v tom boji ho- spodářském máme v ní podporovatele mocné; teď ale se nám jeví, že ani toho není. Stávají se z nich čím dále tím více průmyslníci, jimž na cenách výrobků hospodářských nic nezáleží. Když jsme připomněli jednomu předáku jejich, že by bylo žádoucno poměr strany agrární k straně historické zjistiti, aby se vědělo, mnoho-li lze se strany jedně počítat na stranu druhou, odpověděno nám suše, že toho netřeba, jelikož prý beztoho hlasují obyčejně páni histo- rikové s našimi, ovšem jen od případu k pří- padu, což čini ovšem odpůrci naši také, když chceme něco, co se líbí i jim.« Leč nejenom to. Šťastný doznává, že nelze na »historiky« spolehati ani v ohledu národním, že nás ani k hájení rovnoprávnosti národní ne- mohou následovati, i končí: »Děkujeme pěkně za takové spojence, které nám naši radikálové

neustále předhazují. Takověto spojence bychom mohli potřebovat. Tedy na poli hospodářském ne, na poli národním teprva ne a na poli státo- právním už dokonce ne. Půjdou tedy k Němcům ústaváckým. Šťastnou cestu!« Vzpomeneme-li na to, že když někdo panu Šťastnému druhdy sáhl na tyto spojence, Padařov se chvěl ve svých základech! Pamětihodna jest i výstraha, kterou věnuje Šťastný předákům své strany, jichž se táže, nejsou-li na cestě k alianci s klerikály,i dodává: »Hnedle by se tak zdálo. Konečně budou ty předhůzky, které se nám činí, oprávněny, aspoň u předáků našich. Ať se na to nespole- hají, že se dá sedlák český zatáhnout do reakce kulturní. Pozor!« — Z kruhů vojenských. Šestý prapor myslivců odtáhl dnes o 5. hodině ranní k císařským manévrům do okoli Štěkně. — K následování. Abiturienti pražského učitel- ského ústavu z r. 1880 sebrali mezi sebou při svém sjezdu v Praze 40 K pro bývalého svého kollegu Jos. F., jenž nalézá se se svou rodinou bez vlastní viny ve velmi trudných poměrech. — Automobil a venkovské koně. Včera dopo- ledne uháněl Eliščinou třídou automobil, prý jedné dámy z Paříže. Na nároží Dlouhé třídy stál dvou- spřežní vůz z tachlovského dvora, s nimž přijel kočí Frant. Vašák. Koně se automobilu lekli, couvli na zad, vůz vjel na chodník a vyrazil zadkem tabuli u ob- chodu sklenáře Tómy a v krámě první české akciové mlékárny. Způsobena tím škoda asi 20 K. — Pohřešuje se. Dne 20. m. m. odjet J. B., po- štovní úřadník na Moravě, na dovolenou do své ho domova, tam však nedojel, aniž se do úřadu vrátil.

Týž jest 26 roků stár, kaštanových vlasů, kulatého obličeje; nápadna je obtížnější chůze jeho, protože má pravou nohu umělou. Jelikož mínil cestou některá výletní místa navštíviti (tak slíbil na př. pohledy s Krkovanské hory), možno, že slézaje nebezpečna místa o život přišel. Také sebevražda není vylou- čena, neboť v poslední době měl i s druhou, dosud zdravou nchou obtíže, což prý jej velmi skličovalo. Žádá se snažně každý, kdož by jmenovaného kde- koliv po 20. červenci byl spatřil, aby o tom laskavě zprávu podal na adresu: F. B., Libuň u Jičína,a tím k jeho nalezení přispěl. — Nezmizel. V některých listech uveřejněna byla zpráva, že učitel a spisovatel pan Břetislav Jedlička-Brodský z letního sídla Husince před něko- lika dny zmizel. Zpráva tato, jak nám p. Jedlička- Brodský z Husince zpíše, je mystifikací, rozšířovanou se zlým úmyslem, neboť dlí zdráv a vesel v Husinci již tři neděle nepřetržitě. —Hříbky na hřbitově. V těchto dnech nalezl paní, navštívivši hrob svých příbuzných na hřbitově v Rumburku, mezi hroby větší počet dobře vyvinu- tých hříbků. Byly sice velmi pěkné, ale sotva si na nich kdo pochutnal. — Pro podezření z krádeží na výstavišti zatčen byli a k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby dodáni 21letý zámečnický pomocník Alois Kráček a Josef Unger, oba z Holešovic. Byli přistiženi hlídačem Voj- těchem Křížem, když kradli na výstavišti dříví u jisté místnosti a kromě loho jsou v podezření, že odcizil roury v ceně 400 K.