ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 af4a48f0-7673-11dc-a785-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 32 celkem · entity: person 119, place 59, org 15, work 22
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
31. července 1907. Císlo 209
4 article
Z Berlína, 30. července. K. k.) Kreditky 203 10), ber Hinské obchodní 151.50. darmštadíská banka 128.— německá banka 22370, diskonto komand. 169 20 drážďanská banka 137.50, národní banka —. státní dráha 135 60, lombardy 29.50. Kanada 173 90 Golthard —.—, dráha Henri 131.20, bochumske 208.50, dortmundské 69..20, Lauřina huť 217.2) Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.50, harpenské 194.50, Hibernia —.—, Packet 131.60, Lloyd 116 5 dynam. trust 152.90. Smýšlení chabě. Z Frankfnrtu, 30. července. (Tel. závěrečně kursy. Úvěrní akcie 202.60, akcie společnosti státní dráhy 139 60, lombardy 29.60, papír. renta 98.20, stří brná renla 98.20, zlalá renta 97..90, uherská zlalá renta 92.70, ub. korunová renta 92.40. 490 rak. korun. renta 96.?0. Smýšlení mdlé. Z Franklurtu, 30. července (Dodat. bursy.) Úvěru akcie 202.60, státní dráha 139 60, lombardy 29 60. Pařížská bursa. Z Paříže, 30. července. (Počáteční bursa.) 3proe renta 95.07. Smýšlení vleklé. Z Paříže, 30. července. (Telgr. závěrečné kursy. Sproc. umořitelná renta —.——, Sproc. renta 95.10 3/ zproc. renta —.—, italská renta —.—, rak ouský pozemkový úvěrní ústav 1083.—, státní dráha —.— lombardy 155.—, cheky na Londýn 25.15, rakou ská zlatá renta 97.25. uherská zlatá renta 92.75 otomanská banka 683.—, tabáková režie 443 — Inrecké losy 164.—. Smnýšlení uhájené.
Henri 131.20 Lloyd 116 Berlín Kanada Frankfnrt Franklurt Paříž Londýn německý banka drážďanský banka národní banka Lauřin huť 217.2 Hibernia Packet 131.60 Golthard
5 article
Trhy na zboki. Pražská plodinová bursa, 30. července. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic časká 7680 kg 10.90, 11.50, moravská — — 0.—, 0.—, uberská — kg —.—, —.—, vadná 0.——, 0.—, česká 1907 sklizně — kg 0.—, 0.—, žito české 1906 72—74 kg 9.25, 9.40, žito české 1907 9.—, 930, uherské 72—73 kg 0.—, 0.—; je čmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, .—, ječmen k seti 0.—, 0.— vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906 0.—, 0.—, prima 1906 8.15 8 20. merkantilní 8 05. 8.10, oves k setí 0.— 0.—, kukulice uherská 190e 8.— 8 10. cizozemská 0 — 0.—, c nquantinová 190 K 8 60. 8.70; vikev česká 8.——, 8.25, haličská —.—, uh. —.—, pohanka —.—, pros Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 35—, 36—, č. 1 34 —, 35.— č. 2 33. — 34 —, č. 3 31.—, 32.—, č. 4 29 —, 30.— č. 5 25 —, 26.—, č. 6 24.— 25.—, č. 7 23 —, 24 — č. 8 19 —, 20.—. Žitná mouka č. 1. 27 50 28 —, č. 1 25 50, 26.—, č. III. 21.50. 22.50. č. IV. 19.50 20 50 pšeničné otruby jemné 13 75. 14.—, hrubé 13 75 14.—, otruby žitné 14.— 14.50, krupice 35 —, 36. Prach —.—, 15.—, tlně —.—, —.—, kroupy: č. 4 0 42 —, 43.—, čís. 3/0 42.—, 43.—, čís. 2/0 41.—, 42. — čís. U 40.——, 41.—, čis. 1 38.—. 39 —, čís. 2 36.— 37.—. čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čís 32.—, 33.—, čís. 6A 31.50, 32.50, čís. 7A 28.— 29.—, čís. BA 26.50, 27.50. čís. 9A 24.—, 25.— čís. 10 22 50, 23.50, zlom 24. —, 25.—.
kg 41 A 24
6 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: lazole k va ření K —.—, —.—, ku krmení —.—, —.—, boby —.—- —.—, hrách Viktoria 12.25, 13.—, k vaření žlt 950 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmen 8.50 875, čočka 1966 —.—, —.— Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 43.50 44.50. modrý ruský —.—. —.—, kmin český — —, holandský 42 —, 43.—, Iněná semena haličsk —.—, —.—, konopná semena uherská —.— haličská —.—, —.—, jetel červený 1906 (prostý ko- kotice) —.—, —.—, červaný 1906 (přírodní) —. —.—, bilý 1906 35—, 45 —, nový 1907 30 —, 55.— vojtěška —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—,—.—, růžák 21.—, 23.—, víčenec (ligrus) —. — — —, dvojšečný —.—, —.—, řepka vlhká 16.50, 17.—, řepka zimní, suchá 17.50, 18.—, Seno a sláma. Ceny za 5U kg transito: senoi- sovaně K 3 50, 3 60 nelisované 3.50. 3 60, cizí — —.—, sláma cepy mlácena 2.80, 3 20. ke krmení 0 — 0.—, ke stlaní 1.60, 1.80, cizí 0 —, 0. — Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu K 2.80, 3:20 k pálení lihu —..— Snšené ovoco. Ceny za 50 kg: švestky české 13.50, 15.50, merkantil. —.—.—.—, Dosenské 110/ 120 — —.— 95/100 —.— —.— 8U/85 —. —, 23.— 70.75 —.—, 24.—, srbské —.—, višně —.— —.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, křl žaly 8.—, 10.— Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —' rýžový —.—, —.—, vihký škrob —.—, —.—, bram- borový: I. jakosti 26.50, 27.—, nejjemnější 27.50 28.—, škrobová moučka 28.—, 28.50. Zvíteci luky. Cony za 50 kg transilo: sádlo u 80.—, 80.50, sádlo amer. 78.—, 79 —, 1ůj —.—, —.— Čekanka sušená po 50 kg: 0.—, 0.—.
ovoco kg Viktoria 875
7 article
ObIlí. T. Z Vídně, 30. července. Telef. zpráva » N. L. Plodinová bursa. Následkem žňových praci které jsou v plném proudu a vyžadují celého napjet producentě, jest dovoz na venkovských trzích slabý Msjitelé proto zdržují se nabídky vzhledem k tomu. že v Pešti veškeré terminy mají smýšlení hansy. Majitelé své požadavky v pšenici a žitě také zvýšil , ale při slabé poptávce, kterou jeví konsum a obchod. došlo jenom v několika málo případech k zlepšení cen. Smýšlení však bylo pevné. Pšenice bylao 10 h, žito o 5 h dražší. Obchod s ječmenem byl velmi těžkopádný. Z pícnin kukuřice měla živý ob- chod, poněvadž poštská spekulace, jež nepovažuje počasí za stálě, jevila zájem. Obchod byl nezmě- něný. Kukulice byla o 10 h dražší. Znamenaly: Pšenice tisská 12.—, 12 60, slovácká 11 10. 11 70, z Mor. pole 11.10. 11.50, banátská 11. 45.
Vídeň Pešť Morava
8 article
12.05. Žito slovácké 8.95, 9.15, z okoli Pešti 8 95. 920, z jižní dráhy 875, 9 05, rakouské O ——, 0.— Ječmen moravský 0.—, 0.—, rakouský O.—, 0.— slovácký 0.—. 0 —, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo- uherský C.—, 0.—, ke krmení 0.—, 0.— a pro pivovary 0.—, 0.—. Kukurice uher. nová 7.—, 7 20 cinguantinská 7.50, 7.90, nová 0.—, 0.—. Oves uher cký špalný 845, 8 70, vybraný 8.60, 9 10, český a moravský 0.—, 0.—. Repka pohotová 17.80, 18.20. Z Vídně, 30 července. (Závěrečná zpráva z plodi- nové bursy.) Pšenice zdražila dnes o 10 h, žito 5 h a kukuřice o 10 h. Ceny ovsa naproti tomu zůstaly nezměněny, Obraty byly minimální vzhle- dem na vysoké požadavky. Z Vidně, 30. července. (K. k.) Závěrek. Pšenice tisská 12.—, 12.60, pšenice banátská 11.45, 12.05, pšenice slovácká stará 11.20, 11 80, pšenice slo- vácká nová 11.2), 11.60, smýšlení pevné.
slovácký Vídeň severouherský C
9 article
Žito slovácké 8.95. 9.15, žito z okoli Pešli 8.95, 9.20, smýšlení pevné. — Ječmen z Moravského pole —.—, —.—, smýšl. pevné. — Kukuřice uberská 7.—, 720, cinquantinská 0.—, 0.—, smýšlení pevné. — Oves uherský prostřední 8.45, 8 .70. uherský Ia. 7.60, 3.80, smýšlení uhájeně. — Počasí horko Z Pošti, 30. července. (K. k.) Pšenice na říjen 11 28, 11 29, žito na říjen 8.14, 8.85, oves na říjen 8.07. 808, kukuřice na červenec 0.—, 0.—, na srpen 6.58, 6.59, na květen 6.59, 6.60 za 50 kg. Nabídký pšenice mírné, koupěchtivost mírná, smýšlení přizni- vější, obrat 20.000 q. Ceny pšenice o 5 h dražší kukuřice o 5 h dražší, oves pevný, žito uhšjeně. ječmen bez obchodu. Lhůty byly v souhlase s ku kuřicí a na spekulativní koupě pevně. — Počasi parno. Z Pešti, 30. července. (C.-T.-B.) Závěr. Pšenice pevná, na řijen 11.36, 11.37, žito pevné, na říjen 8.82, 8.83, oves pevný, na říjen 8.07, 8.08, kukuřice pevná, na červenec 0.—, 0.—, na srpen 6.53, 6.54 na květen 6.53, 6.54, řepka stálá, na srpen 17.8 17.95 za 50 kg. — Počasí: horko.
Ječmen 28 , 11 29 Pešť Pejít 8.95 kg
10 article
Z Berlina, 30. července. (K. k.) Závěr. Pšenice pevná, na červenec 211.—-, na září 201.75, na pros. 201.—, žito pevné, na červenec 211.—, na září 181.50 na prosinec 177.25, oves pevný, na červenec 193.50 na září 161.25, na prosinec —.—, kukařice klidná na červenec 135.5, na září 133.—. — Počasí zamračeno. Z Hamburku, 30. července. (K. k.) Pšenice stálá holštýnská 206.—, 210.—, žito meklenburské stále 207.—, 210.—, žito ruské klidné, 144.—. — Počasí pršl. Cukr. —n.— V Praze, 30. července. (Původní Bpráva »Národních Listů«.) Surovi na. Jelikož večerní zprávy z burs cizozemských opě žádné vzpruhy nepřinesly, zahájen dnešní náš trh vyčkávavě. Na první klidný, ale o 5 feniků nižší Hambůrk docilováno při klidné tendenci z pohotové zboží K 22.10 a za říjen-prosinec K 21.50 z Ústí. Polední depeše magdeburská byla rovněž o 5 feniků slabší, ale ceny zahajo vací plně se udržely. Londýn zněl ustáleně, od polední Hamburk při klidném směru poklesl pro některé ze lhůt o dalších 5 feniků. Naše burea končí opět klidně, ale ceny se oddrobily a zna- menáno za promptní ze stanice K 22.—, za pře kladiště K 22.10 a za novou kampaň K 21.45 z ÚJstl.
Berlín Hamburk Praha Ústí Londýn z ÚJstl
11 article
Trh s bílým zbožím nevykazuje změnu ani v obchodě, ani v ceně. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za 100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 22.—, 2215, z Ústí nad Labem přístaviště 22 10, 22 20, z Prahy 21.45 21.65 z Prahy Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 20.90, 21. 10 z Pardubic 20.65, 20.85, z Kralup 21 40, 21 60. — Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem sta- nice na červenec —.—, —.—, na říjen prosinec 1907 21 45, 21.60; z Ústí přístaviště na říjen-pros. 1907 21 45, 21.60. — Zadní výrobek z Ústí n. L 82% basis —.—, —.—, basis 880 —.—, —.— B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zbožl: rafináda I 71 50, 7175, radnáda II. —.— —.—, pilé centrilugální —.—, —.—, cukr kostkový v bednách I. 73.50, 74.—, cukr kostkový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích 73 50 74.—, centriřugální pilé transito k dodání z Terstu 28.50, 30.50, krystalový cukr zdaněný 64 50, 65.—, Dodávky na l hůty: rafináda na srpen 71.50, 71.75.
Cukr Ústí nad Labe Praha Kolín Pardubice Kralupy 40 ústit nad Labe na říjen Ústí Terst Praha Karlín kg 21.65 I 71 50
12 article
Poslední telegramy. První číslice penize a druhá zbožt. Z Hamburku, 30. července. 5 h. 45 m. (C -T. B. Na červenec 19.40, 19.50, na srpen 19.40, 19 45, n září 19 40, 19.45, na říjen 19.05, 19.10, na listopad 18.85, 18 90, na prosinec 1895, 19.—, na leden 19.05, 19.10, na únor 19.15. 19.20, na březen 19 25 19.30, na duben 19.30), 19.35, na kvělen 19..45, 19 45. na červen 19.50, 19.55. Smýšlení klidné. Počasí proměnlivo. Z Magdeburku, 30. července. Ve 12 hod. (K. k. (První číslice týkaji se kupců, druhě prodavačů.) N červenec 19.45, 1955, na srpen 19.50, 19.55, n září 19.50, 19.55, na říjen prosinec 18.95, 19.05, na leden-březen 19.15, 19.20, na květen 19 45, 19.50. Smýšlení klidné. Počasí: pošmourno. Z Magdeburku, 30. července. 5 h. 45 m. (C.-T.-B. Na červenec 19.40, 19 45, na srpen 19 40, 19.45, n září 19.40, 19.45, na říjen-prosinec 18..95, 19 —, n leden-březen 19.10, 19.20, na květen 19.40, 19. 50 Smýšlení: stará kampaň mdlá, nová klidná Polasi jasno. Z Londýna, 30. července. 3 hod. 15 m. C.- T.-B. Na červenec 9.71/2, 9.8, na srpen 971/2, 9.734, na řijen- prosinec 9.51/4, 9.51/8, na leden-březen 9.61/4, 9.61/2 Obrat 10.000 pytlů. Smýšlení stálé.
Hamburk Magdeburk N červenec na říjen Londýn CT pytel
14 article
Z Hamburku, 30. dervence. 10 hod. „Telgr.) Káva santos good average, na září 30.—, na prosinec 30.50, na březen 30.75, na kvělen 31.—. Smýšlen klidné. Z Hamburku, 30. července. 2 hod. 30 m. (Tigr. Káva na září 30.25, na prosinec 30.75, na „ březtu 31.25, na květen 31.50. Smýšlení sotva stálé. Z Hamburku, 30. července. 5 hod. 30 m. (C. T.- B. Káva na září 30.50, na prosinec 31.—, na březen 31 25, na květen 31.75. Smýšlení stálá Z Havru, 30, července. 12 hodin. (Tel.) Káva na září 38 75, na prosiec 38 75, na březen 38.75, na květen 39.—. Smýšlení stálě. Z Havru. 50. července. 3 hod. 30 min. (C. - T. -B. Káva na září 39.2b, na prosinec 39.25, na březeu 3925, na kvělen 39.25. Smýšlení stálé. Lih. V Praze, 30. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. Při nezměněných cenách znamenána dle polohy stanice za zboží kontingentované K 52 — až 53.— za zboží nekontingentované K 32.— až 33..50. Oficiální zaznamy zneji konting. nekonting. 145.— 146 — —.— — čistěný lih z Prahy trans lih z bramborů z Prahy „ 53 — 54.— —.— —.— 52.— 53.— —.— — — z trati Kolin-Pardubice z trati Kolin-Něm Brod 5 52 — 53.— —.— —.— z trati Praha-Podinokly a 52.— 53.— —.— — — z dráhy Františka Josefaj2 52 — 53 — —.— —.— lih z melasy z Prahy 52.— 53 — 32 — 32 50 z trati Praha-Podmokly 51.25 52.25 31.— 31.50 Z Vídně, 30. července. (Tetfgr. »Narod. Listů .) Ceny se dnes dobře upevnily a znamenalo se K 57.20 až K 58.—, Z Hambnrku, 30. července. (K. k.) Lih pevný, na červenec 23.50, na červenecsrpen 23.50, na srpen- září 23.50, na září-říjen 23.50. Helasa V Prazo, 30. července. (Pav. zpr. »Nár. Listů«.) Trh s melasou pohybuje še stála ve slejných kolejích a smlouvána melasa pohotová i nové kampané za K 6 25 až 6.50 za 1 g. Osmosová voda cenena 12 haléřů za 1% pol risace.
Josefaj Hamburk Havre Praha Kolin Pardubice Německo Brod Podmokly Vídeň Páv Hambnrk Tigr C . T Podinokla K 6 25
15 article
Bepka. Z Pašti, 30. července. (Telegr.) Repka na srpen 17.85 až 17 95 za 50 kiloge. Olej řepkový. V Praze, 30. července. (Pražská bursa.) Řep kový olej čištěný, pohotový franko sud za hotové —.—, —.—, na září až prosinec 1907 95.—, 96.— 100 kg. Z Berlína, 30. července. (K. k.) Olej řenkový pevný, na červenec 74.—, na říjen 73 60, na prosinec 72.30. Z Hambarku, 30. července. (K. k.) Repkový ol klidný, 76.—. Pokrutiny V Praze, 30. července. (Pražská bur sa. Pokrutiny na celé vagony pohotově K 17.50, 18.— a na květensrpen —.——.— 100 kg. Petrolej. V Praze, 30 července. (Pražská bursa.) z náklad celého vagonu zboži poholového s 209% tary za 100 kilogr.: haličský (dle jakosti) květen 30.— 31.—, na květen duhen 1908 30.—, 31.—, známka l 31.—, 32.—, na květen-duben 31.—, 32.—. Z Hamburku, 30. července. (Telegram.) Petrole pevný, 7.25. Chilský ledek. Z Hamburku, 30. července ve 2 hodiny 25 min. (Telegr.) Zboží pohotové 10.90, na srpen 10 9 marek, při otevření paroplavby r. 1908 11.321/2 mk. Trh klidný. Z Hamburku, 30. července. Ve 3 hod. — min. (Telegram.) Zboži na srpen 1090 mk., na záři 10 95 mk., na únor 1908 11.221/2 mk. a na únon 1909 10.85 mk. Smýšlení pevné. Kovy. x. V Praze, 30. července. Londýnský záznam stříbra ze dne 29 července činil31.93 penny za stand. unci, při současném kursu londýnské davisy K 240. 60. činí ludiž cena 1 kg ryzího stříbra K 111.29. Mě čilská chabá, poholová 90.50 liber šterlinků, na tři měsíce 85 — liber šterlinků. Cin povolný, poholový 181.25 liker šlerlinků, na 3 měsíce 180.— liber šterl. O lovo chabě, španělské 20.25, anglické 203/2 lib šterl. — Zinek chabý, obyčejné známky 231/2 lib. šterl., zvláštní známky 24.25 lib. sterl. — Rtuťz lib. sterl.
Repka Pašť Praha Řepy Berlín Hambark Hamburk kg
16 article (Zašláno.)
(Zašláno.) Na ohranu zesnulého ředitele konservatoře Karla Knittla. Náhlý skon bývalého sbormistra »Hlaholue a hudebního kritika »Národ. Listů«, ředilele konserv. Karla Knitila, vyzval na jaře letošního roku v českých časopisech pochopitelně řadu úvah, oceňujících s plným a zaslouženým uzná- ním na pol led skrytou, ale vlivuplnou, umě- leckou, učitelskou a vychovatelskou činnost to- hoto vynikajícího pracovníka na poli české osvěty. V miněních znalců života a činnost Knittlovy odráželo se však nápadně jediné znehodnocení činnosti a pohrdavé odsouzení osobní cti Knittlovy univ. docentem, Ph. Drem. Zdenkem Nejedlým. Týž psal v »Česk. Pondělniku«, čís. 6, doslovně: »Kdo vid nepřátele Smetanovy jen v Pivodovi a Maýrovi, zná velmi špatně jejich dobu. To byli lidé tak svrchovaně bezcenní, že jich nesmysly nemohly ani tenkráte přesvědčit jen trochu otevřenější hlavu. Za nimi stáli však jiní lidé (dr. Rieger a prof. Jos. Durdik) . . . Ze živých osobností hlavní a sice hudební odpůrce Smetanův, jenž své smýšlení nezměnil přese všechnu opatrnost ani dnes, jest K. Knittl, ředitel konservatoře v našem ,smelanovském“ národě. Knittl vystu- poval od r. 1873 všemi možnými pro- středky proti Smetanovi. A dnes? On je tím pravým zlobohem naší mladší generace, již stáhl v tenata staré, protismetanovské reakce, a sice právě v té straně, jejíž pře- vahu a význam sám dobře postihl. Naše hudební poměry jsou touto »knittlovštinou« přímo o trá- veny . . . Knittl s těmi, kteři štvali Sme- tanu v šílenství, je dnes na vreholu váž- nosti.« Toto své nedoložené obvinění Knitila do- vršil pan dr. Nejedlý záhy na to ještě v »Praž.
Knittl Knitil Knittlův Zdenko Nejedlá Smetanův Pivoda Maýr Rieger profesor Jos K Knittl Smetan doktor Nejedlá Sme
17 article
Lid. Revue« čís. 4, doslovně výtkou »Knittlova učitelství nejnebezpečnějšího rázu, jeho zásadní hudební reakce, neupřimnosti, nemužnosti ve vy stupování, liceměrství, komediantství, svrchova ného pokrvtství a vyzbrojování proti všemu po kroku, které může býti nejlepší výstrahou mla dému hudebniku, ovšem jen tomu, kdo pěte úkol svůj vážně.« Tento neslýchaně neslušný nájezd na pa- mátku muže, právě do hrobu uloženého a ledy již bezbranného, vzbudil podstatný a důvodný odpor každého, kdo nekrology dra. Nejedlého četl a Knittla blíže znal. Právem poukazoval mnozí čtenáři statí dra. Nejedlého na nízkou úroveň společenských mravů jistého kruhu sou- dobých představítelů české osvícené společnosti veřejné znehodnocení Kniltlovy činnosti drem Nejedlým vyskytlo se málem současněs útoky na poctivost a nepodkupnost chlouby če- ského národa, MUDra. Ed. Grégra, a na velikou naši zesnulou dramatickou umělkyni, pl. Hanu Kvapilovou. Správně poukazovali zasvěcenci, že od dob útoků spisovatele Jos. Jiř. Stankovského na básniekou a uměleckou činnost Em. Bozděcha roku 1870 nevyskytlo se v naší literatuře mrav ně nižšího utrhání na oti muže, zasluhujíeího ne- omezeně úcty a vděku celého národa. Synové Grégrovi zjednali zadoslinčinění eti svého otce, jako manžel pl. Kvapilové vypořádal se s útoč- níkem Ot. Fastrem na svoji ženu způsobem, v daných poměrech jediné účinným. Knitil však odpočtval již v lůně matky země a nemohl svoji cti obhájiti sám. Úlpčník byl a jest kromě toho kryt hodností předslavitele odborné vědy na na- šem vysokém ujěení. Jeho veřejný nájezd měl a má tedy v očích české veřejnosli, netu- šící o sobnlho pogadi hlubaké zášli dra. Ne- jedlého na Knitila, v télo hodnosti ještě závaž- nější, protože zodpovědnějs í hlas
Knittlův Nejedlý Knittl Kniltlův Nejedlá Mudra Grégr Kvapilův Jos Stankovský Bozděch Kvapil Otakar Fastr
18 article
Ukázal jsem právem v »Nár. Obzoru« č. 17., v »Samostatnosti«, čís. 36. a 44. v »Přehledu« čís. 33. a 34., se závěrnou po- známkou p. red. dra. Chalupného, že všechna obvinění zesnulého Knittla drem. Nejedlým mají ráz nedoložených, důvody nepode přených a tedy zodpovědných tvr- zeni. Současně se mnou, netuše o mých článcích, zastal se památky neslýchaně ne- slušným způsobem napadeného řed. Knittla také profesor konservatoře a lektor university, zna- menitý odborník pan Kare! Stecker. Re- daklor »Praž. Lid. Revue«, pan Josef Pávek, nepřijal a neotiskl však ve svém měsíčníku jeho obrany. Svoji obhajovací stať otiskl pak pro Stecker v odborném listu »Smetana«, čís. 11.
Chalupný Knittl Nejedlá Kare Stecker Pávek Smetan Re
19 article
Ač psána s mými obranami současně, do- stala se do rukou českého čtenářstva následkem toho — později. Je však obsahem a du- chem v podstatě s mými články totožná. Na výzvy, deházati svá nedoložená tvrzení, pan dr. Nejudlý nápadně dlouho mlčel. Ro- dina Knittlova, nechtíc promeškati zákonem sta- novené obžalovací lhůty, a toužíc vyjasniti s zločinnost povahy zesnulého »štvaním Sme- tany v šilenstvi«, odevzdala vyřízení věci práv nímu zástupci, panu JUDru. Al. Rašinovi Týž psal dru. Nejedlému: »Uveřejnil Jste ne- krolog Karla Knitla, jehož posledním odstavcem eltí se rodina zesnulého těžce dotčena, poně- vadž činí se v něm nedoložené výtky zesnulému, které ho ve veřejném mínění sni- žují. V právním zastoupení rodiny dovoluji si Vás žádati, abyste do tří dnů buď vydal pro- hlášení, v němž byste odvolal výtky tam uči- něné, aneb sdělil se mnou doklady, na jichž základě dospěl Jste k úsudku svému. Doufám, že jako muž vědecky činný neodepřete vybo- věti télo žádosti mých mandantů, a to tím splše. že jejich požadavek jest úplně oprávněný, jelikož ten, kdo prone se úsudek, má povinnost říci také praemiss y. Dr. Rašín.« Dr. Nejedlý odpověděl právnímu zástupei rodiny Knitilovy důvody tak slabými, že nebylo nic snazšího, nežli důkladně obnažiti o s o bn zaujatost jeho názoru a vědeckou ne- poctivost jeho výtek. Učinil jsem tak řadou feuiletonů »Protismetanovství a dr. Knittle v »Samostatnosti« (čís. 51.—54.), které redakce odborného listu »Smetana« otiskla v plném znění se svými poznámkami v čísle 14..
doktor Nejudlý Knittlův JUDr Nejedlý Knitl Rašín Nejedlá Knitilův Knittl Smetan Sme
20 article
Nucen právním zástupcem a nátlakem ve- řejného mínění, napsal konéčně pan dr. Nejedlý stať: »Ke sporu o Knittla« v »Praž. Lid. Ra- vue«, čís. 6. a 7. V ní polemisuje zvláště s prof. K. Steckerem, dotýkaje se mých námi- tek toliko slovy: »pomocník Steckerův«. Dělá mně, prostému ochotníku, timto přívlastkem nezaslouženou a velikou čest. Jest pro mne toliko vyznamenáním. Ve své odpovědi za důvod Knittlova »proti- smetanovství« a jeho »štvaní Smetany v šilen- ství« dr. Nejedlý uvádí svojí »velejemnou histo- riekou melhodou« čtyry důkazy vnějš a dva vnitřní. Uvádím zde pro nedostatel místa doslovně oba vnitřní jeho důvody jejich vyvrácením padnou pak již samy ostalní důvody v ně j sí Důkazem je dru. Nejedlému především do- mnělá Knitllova kritika Smetanovy opery » Drě vdovy«, otištěná v Pivodových »Hudebních L stech«, V., 1874, čís. 16, str. 68., a pak s ku- tečná stať Knittlova v »Národních Listech«, XXIV., čís. 62. ze dne 2. března 1884, na oslavu šedesátých narozenin Smetanových.
doktor Nejedlá Knittl K Stecker Steckerův Knittlův Knitllův vdova XXIV Smetanův Smetanův opera
21 article
»Řekl jsem,« — píše dr. Nejedlý na slr. 176 — že vnitřní kritika oně kritikyo »Dvou vdovách« z roku 1874 nás povede k po- dobným pozdějším výrokům a názorům Knittlo- vým. V oné kritice jsou nejtypičtější dvě místa jež také vzbudila už tehdy hlavní odpor. První zni doslovně: „Jistý, dosti pěkně vystupující pa- horeček uznán a obdivován byl od obecenstva přímo za temeno hory Himalaja.“ Tak karakteri- sován zde Smetenavův význam: jest to slušný skladatel (pahoreček), ale žádný zázrak, žádný veliký mistr světový (»temeno hory Himalaja « .) Roku 1884 dne 2. března v » Nár. Listech« stojí: »Nejsme tak domýšliví, abychom, před- stihujíce historii, posazovali ocholného rádee mladosti a nezkušenosti naší na prestol české hudby.« (Dr. Nejedlý »nedopatřením«, zajisté nemilým, vynechal z této jediné věty závěrná, ale pro Knitila velice významná slova: »vě- douce, že moe a slávu udělo v ati špatně sluší duchům podřízeným.«)
Nejedlá Smetenavův doktor
22 article
Zde zase karakterisován Smetanův význam : jest to slušný, kdysi pro nás významný skladatel (»rádce mladosti a nezkušenosti naší«), ale nen to náš největší skladatel (»prestol české hudby«) Není pochyby, že »smysl obou mist je týž — jen výrazy jsou jiné, r. 1874 podle situace polemieky hrubě, roku 1884 skrylě ra- nícl. První místo je podepsáno šifrou »li«, jež se před tím objevuje též ve formě Knittlovy šifry »—tt—«, druhé místo je podepsáno plným jménem K. Knittl. Nenapsal-li tedy Knittl ono místo roku 1874, napsal slova téhož smysln r. 1884. Z obou míst jest ovšem druhé místo horši právě svým datem. R. 1874 byl to výstřelek nerozvážného polemika, který před sebou měl sotva polovici Smetanova díla, roku 1884 bylo zde už Smetanovo dílo celé, Knit- tlovi však nestačilo, aby mohl býti Smetana po- sazen na »prestol české hudby« a přiřknut mu primát mezi českými skladateli. Snižoval tedy Knilil význam Smetanův (v »Nár. Listech«) sice způsobem, který myšlenkově souvisí se sporným referátem z r. 1874.« Tolik pan dr. Nejedlý.
Smetanův Knittlův K Knittl Knittl Smetan doktor Nejedlá
23 article
Všechny čtyři vnější a oba vni třn důkazy, provedené »velejemnou historickou me- thodou« se straný představitele odborné vědy na našem vysokém učení, budou snad jeviti se mnohému na pohled přesvědčivými. Jeho objev »tenat protismelanovské reakce« zasloužil by skutečně plného uznání celé české veřejnosti. kdyby nebyl plodem — obraznosti, osobním záštím a strannickou zaujatosti podrážděně kdyby nebyl, zkrátka, nepravdou, jež nesmí býti konečným cílem vědeckého bádání. Uzná- vám význam a néspornou cenu »velejemnýeh historických mathod«. Ala ta nejjemnější histo- rická melhoda po měm prostém rozumu má býti v činnosti každého učence toliko pro- středkem v užiti důvodů na potvrzení výsledků vědeckých bádání, úsudků, názorů, do- hadů nebo domněnek v touze a snáze po po- znání pravdy. Ale panu dru. Nejedlému nejde o čistou, nezkalenou pravdu. Jemu jest, jak hned dokáži, Kuištlovo domnělé »proti- smelanovství« dogmalem, kleré usiluje dokázati dle předpisů hierarchie s nedstupností středo- věkých theolgů a methodou casnistiekých scho- lastiků stůj co stůj, byť v nitru svém věděl, že úmyslně šáli netoliko sama sebe, ale celé svoje »duchovní stádo«.
Al Nejedlý Kuištlův
24 article
Pokládám svojí povinnosti čtenářům tčto polemické úvahy vyvrátiti oba vnitřní dů vody drem. Nejedlým vybájeného »proti smetanovství« Knittlova. 1. Netoliko tvrdím, ale sončasně bned do- kumenlárně dokáži, že výše uvedenou kriliku Smetanových »Dvou vdov« nepsal vůbe KnittI. Jejím původcem je muž jiný, posuo žijící, zvláštní něhodou vlastní strýe dra Nejedlého, jehož jména ze mnohých důvodo zatím neuvedu. Kritika »Dvou vdov« místo podpisu auto rova jest označena šfrou: tt. Knittl jako dlouholetý hudební kritik mnohých českých časo- pisů — v letech osmdesátých také krilik » Ná rodních Listů« — užival důsledně vždy a všude velmi podobné, ze svého jména od- vozené znučky: —t1—, však s význačnými pomlkami napřed i vzadu. Z této podob- nosti značek, zvláště po skvělých úspěších oper Smetanových ve Vídni roku 1892 na mezi národní divadelní výslavě a pak v celém světě, vzn klo liché domnění, že pisatelem znehodno- cujícího posudku o »Dvou vdovách« v Pivodo- vých »Iludebních Listech« z roku 1874 jest — prof K. Knitil. Domněnku tu — na podnět spi- sovatole Jos. Srba Debrnova, neluše z lo vol- ného úskoku — projevil v »Radikálníeh Listech«, 1894, čís. 8., předák pokrokového studentstva, nezapomenutelný Ant. Číž ek.
Knittlův Smetanův Nejedlý Knittl K Knitil Srba Debrnův Vídeň Pivoda
25 article
(Viz také jeho »Výbor prací« [1865—1897) uspořádaných redakci »Samostatnosti«. V Praze. 1897, str. 10). Ke cti Srbem-Debrnovem ošále- ného, jinak poctivého a žel, příliš důvěřivého Čížka budiž spravedlivě uvedeno, že své obvi- nění Knitlla projevil zcela jasné spíše jako ne- přímou domněnku a ne — jako o rok později Srb-Debrnov a nyní dr. Nejedlý — jako nedokázané tvrzení. Prof. Knitil po tomto projevu Čižkově ozval se bez odkladu veřejně ve »Hlasu Národa«, 1894, čís. 172. v »Daliboru«, XVI, trojčíslo 32.—34 , str. 265, obhajuje se před českou veřejnosti »zaslány«, že on neni pisatelem znehodnocujicího posudku o »Dvou vdovách« v Pivodových »Hludebníeh Listech«. Nehledě na toto ohrazení proti neodůvodně- nému stotožnění pisatele pod značkou it s Knitt- lovou značkou — tt—, Jos. Srb-Debrnov o rok později ve svém životopisu »Aus dem Lebe Fr. Smetanals« v »Oesterr. Musik- u. Theater- Zeitung«, VII., 1895, No. 24, str. 4, označ bez důkazů, ne jako domněnku, ale přímo nesvědomitým tvrzením, že Knittl je původcem posudku o »Dvou vdovách« slovy: »Dieses tt bedeutet Carl Knittl, weleher der eifrigste Mitarbeiter und Musikraferent der »Hudební Listy« gewesen ist.« Knittl hájilse v nejblíže následujícím čísle (No. 1, roč. VIII.). zvláštním obsáhlým »zaslánem«, kde o pě
Srb Debrnov doktor Nejedlá Knitil Dalibor Knittl Praha Knitt Jos Aus TheaterZeitung Mitarbeiter und Musikraferent der
26 article
upozornil, nyní ovšem německý hudebn svět, že není pisatelem posudku o »Dvou vdovách« a že v té době (r. 1874), vůbec nebyl operním referentem žádného listu pro mládl. Byl tehdy teprve dvacetiletým jinochem. V prvé polovině let devadesátých zmoenilo se po úspěších »Národního divadla« ve Vídni všech, zvláště však mladších vrstev a dorostu české společnosti bezmezné nadšení pro Smetanu. Článek Čižkův v »Rad. Listech« rozohnil veliký zápal proti zbytkům »pivodoveů«. Z nich žili tehdy ještě sám »vůdce«, starý Pivoda, a prof. Josef Durdik. Ale to bylo »mladým« tehdy málo. Proto ten jásot pro postižení v nečistém skutku nově objeveného »pivodovce« — Karla Knittla, profesora konservatoře, tedy odborníka. V roce 1893—96 byl jsem chovancem ústavu Pivodova. Obranná »zaslána« Knittlova vzbudila ve mně přece jen mnohé chvíle ne- důvěry ve správnost a věrojatnost domněnek Čižkových a nedokázaných tvrzení mstivého Srba-Debrnova. Knitila jsem znal osobně již dřive — byl mým učitelem zpěvu na středních školách. Nepopíral by jistě sepsání kritiky o »Dvou vdovách«, kdyby ji byl skutečně psal.
Čižkův profesor Durdik Knittl Pivodův Knittlův Čižkový Srba Vídeň národní divadlo
27 article
Za mnoholetého styku s Pivodou měl jsem ovšem často příležitost dotknouti se záhadné otázky o tajemném pisateli posudku »Dvou vdov«. Pivoda však, poznav ve mne bezmezněho nadšence pro Smetanu, zaslepeného vyznavače theoril prof. Hostinského i stranníka radikálního Ant. Čížka, s počátku odbýval moji zvědavost velmi stručně. Tvrdil, že do »Hudebních Listů« psali mu zprávy, posudky a stati nejen Knitil, ale i skladatel Eug. Mir. Rutte, známý notářa spisovatel, JUC. Fr. Motti a člen st. zkušební komise Ed. W ttich a že nyní, po dvaceti letech, vše spoléhlivě nepamatuje. Jindy mně zase po- věděl, že někteři páni Psali své příspěvky do- konce němeeky, že byl nucen je překládat a mnohé články dle směru a ducha listu upra vovat.
Pivoda Eug Rutt František Motti Ed
28 article
Po obvinění Knitila Srbem-Debrnovem v za- hraničném, německém listu, pro naše domácí poměry ostudném, jal jsem se naléhati na Pivodu znovu, by vysvětlil záhadu, jak se zdá, nevinně nařčeného a tupeného Knittla v někte- rém domácím listu sám, nebo případně mým prostřednielvím. Pivoda dlouho věhal a po zjev- ném niterním boji odkládal splniti moji žádost. Zatím vše zase utichlo. Teprve koncem roku, na moji opštovanou žádost, po mých četných rozmluvách s Knittlem, ubezpečil mne Pivoda, že Knitt! posudku o »Dvou vdovách« — nepsal. To působilo ovšem i na můj úsudek o sporně a záhadné věci. Ledy posud vzájemná nedůvěry mezi němi praskaly. V nejbližší ho- jlině dal mi Pivoda nezvratný důkaz nevi ny Knittlovy, byť důkaz tak zv. negativní. Nesděll mně ještě, kdo posudek psal, ale očitě mne nsvědčil, že Knittl neni původcem uvedené kritiky! Daroval mně totiž vlastnoruční, pro mne nyní neocenitelný dopis Knittlův následujícího obsahu:
Srb Pivoda Knittl Knitt Knittlův
29 article
Vaše Blahorodí! Oda-ilaje Vašnostem stvrzení o vlastnictví zpěvníku školského, pokud se mých přispěvků týče, připojuji zároveň slíbenou statistiku o re- ferátu operním v »Hudobnteh L'stech« roku 1874. Chiftrou ti, která tak nápadně s mým jménem (Kntt) souhlasi, neni pouze podepsán referát o »Dvou vdovách«, ale jsou padepsány téměl všecky operní roferáty »Hudebních Listů « z roku 1874 a sice zejména: (následuje výčet doseti oparních posudků s udáním čísel a strá- nek). Jelikož ani jediný z tčchto roferátů nepochází ode mne, vznáším na Vašnost uelivou prosbu, abysle se ráčil obtěžovati a manuskripty těchto referátů prohlédal a k za- mození veškerých pozdějslch ne- dorozumění několika řádky do- brotivě mně co redaktor dotvrdil že jsem v r. 1874 nebyl, vůbec opee ním referentem »Hudebních Listů«, Neračte zazlívati, že Vašnost o drahý Vál čas takto olupuji a prosím Vás, abyste v téte záležitosti, která v budoucnosti pro m ne mnohou nepříjemnost chová, měl se mnou shovění. Znamenám se v bluboké úetě Váš oddaný
Oda
30 article
K. Knittl. a vděčný žák V Praze, dne 24. března 1894.« (Pisatel této polemieké úvahy předložil nám originál tohoto dopisu jakož i jiné původaí do- klady ze své sblrky. (Pozn. redakee.) Z uvedeného vidno, že Knittl již před odesláním svého dopisu »se slibenou stalistikou o referátu operním z roku 1874« o sobne žádal Pivody o svědectví svě neúčasti v bojich protismetanovských. Záleželo mu tedy na očisté z obvinění Čižkových a Srba-Debrnova i po časopiseckých »zaslánech« očividně velmi mnoho. Je vidět dále také jeho prozíravost ve slovech o »této záležitosti, která v budo ue- nosti pro mne (Knitila) mnohou nepřijemnost chová.« Na to záhy dostal Knutl od Pivody následující odpověd: Velectěný panel Jest mi lito, že na Váš etěný dolaz: kde jest autorem hudebnleh referát pod šifrou tt v »Hudebních Listech« z roku 1874, nelze mi dáti Vám odpověď žádanou. Podobné věci jsou tajemstvím redak- torovým a bylo by dle mých názorů ne- čestné, s nimi se někomu svěřovati. Máte-i proti oněm referátům jakou stížnost, požádám autora, aby se obhájil. Nebude-li chtiti, učiním to jako bývalý redaktor »Hudebních Listů« já. V plné úctě oddaný
K Knittl Knittl Pivoda Čižkový Srba Praha Knitil
31 article
Fr. Pivoda.«
František Pivoda
32 article
V Praze, dne 27. března 1894. Tato odpověď, jako dříve všechny Pivo- dovy odklady žádaných vysvětlení mých záhad, nemohla uspokojit svojí vyhýbavostí zajisté také ani Knittla. Neměl hlavní žádané věci: pise m- ního svědectví Pivodova o své neúčasti v bojích protismetanovských. Nežádal oznámení, kdo posudek o »Dvou vdovách« psal. Nemohl tedy, žel, také širší veřejnosti dáti důka zů své neviny. Zbylo mu, muží čestnému, prosté tvrzeni, že není pisatelem posudku o »Dvou vdovách«, tvrzení, které jeho vraživým protivníkům očividně — nestačilo. Myslím, že dostatečně vyvracím prvn vnitřní důkaz p. dra. Nejedlého. Výsledky měho dalšího bádání po zjištění osobnosti pravé ho pisatele posudku »Dvou vdov« vymykají se roz- mérům této úvahy v »Národních Listeche.
Knittl Pivodův Nejedlý Praha národní Listeche