3
masthead
31. července 1907. Císlo 209
4
article
Z Berlína, 30. července. K. k.) Kreditky 203 10), ber
Hinské obchodní 151.50. darmštadíská banka 128.—
německá banka 22370, diskonto komand. 169 20
drážďanská banka 137.50, národní banka —.
státní dráha 135 60, lombardy 29.50. Kanada 173 90
Golthard —.—, dráha Henri 131.20, bochumske
208.50, dortmundské 69..20, Lauřina huť 217.2)
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.50, harpenské
194.50, Hibernia —.—, Packet 131.60, Lloyd 116 5
dynam. trust 152.90. Smýšlení chabě.
Z Frankfnrtu, 30. července. (Tel. závěrečně kursy.
Úvěrní akcie 202.60, akcie společnosti státní dráhy
139 60, lombardy 29.60, papír. renta 98.20, stří
brná renla 98.20, zlalá renta 97..90, uherská zlalá
renta 92.70, ub. korunová renta 92.40. 490 rak.
korun. renta 96.?0. Smýšlení mdlé.
Z Franklurtu, 30. července (Dodat. bursy.) Úvěru
akcie 202.60, státní dráha 139 60, lombardy 29 60.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 30. července. (Počáteční bursa.) 3proe
renta 95.07. Smýšlení vleklé.
Z Paříže, 30. července. (Telgr. závěrečné kursy.
Sproc. umořitelná renta —.——, Sproc. renta 95.10
3/ zproc. renta —.—, italská renta —.—, rak ouský
pozemkový úvěrní ústav 1083.—, státní dráha —.—
lombardy 155.—, cheky na Londýn 25.15, rakou
ská zlatá renta 97.25. uherská zlatá renta 92.75
otomanská banka 683.—, tabáková režie 443 —
Inrecké losy 164.—. Smnýšlení uhájené.
Henri 131.20
Lloyd 116
Berlín
Kanada
Frankfnrt
Franklurt
Paříž
Londýn
německý banka
drážďanský banka
národní banka
Lauřin huť 217.2
Hibernia
Packet 131.60
Golthard
5
article
Trhy na zboki.
Pražská plodinová bursa, 30. července.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic
časká 7680 kg 10.90, 11.50, moravská — —
0.—, 0.—, uberská — kg —.—, —.—, vadná
0.——, 0.—, česká 1907 sklizně — kg 0.—, 0.—,
žito české 1906 72—74 kg 9.25, 9.40, žito české 1907
9.—, 930, uherské 72—73 kg 0.—, 0.—; je čmen
výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední
0.—, 0.—, merkantilní 0.—, .—, ječmen k seti
0.—, 0.— vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906
0.—, 0.—, prima 1906 8.15 8 20. merkantilní 8 05.
8.10, oves k setí 0.— 0.—, kukulice uherská 190e
8.— 8 10. cizozemská 0 — 0.—, c nquantinová 190
K 8 60. 8.70; vikev česká 8.——, 8.25, haličská
—.—, uh. —.—, pohanka —.—, pros
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 35—, 36—, č. 1 34 —, 35.—
č. 2 33. — 34 —, č. 3 31.—, 32.—, č. 4 29 —, 30.—
č. 5 25 —, 26.—, č. 6 24.— 25.—, č. 7 23 —, 24 —
č. 8 19 —, 20.—. Žitná mouka č. 1. 27 50 28 —, č. 1
25 50, 26.—, č. III. 21.50. 22.50. č. IV. 19.50 20 50
pšeničné otruby jemné 13 75. 14.—, hrubé 13 75
14.—, otruby žitné 14.— 14.50, krupice 35 —, 36.
Prach —.—, 15.—, tlně —.—, —.—, kroupy: č. 4 0
42 —, 43.—, čís. 3/0 42.—, 43.—, čís. 2/0 41.—, 42. —
čís. U 40.——, 41.—, čis. 1 38.—. 39 —, čís. 2 36.—
37.—. čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čís
32.—, 33.—, čís. 6A 31.50, 32.50, čís. 7A 28.—
29.—, čís. BA 26.50, 27.50. čís. 9A 24.—, 25.—
čís. 10 22 50, 23.50, zlom 24. —, 25.—.
kg
41
A 24
6
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: lazole k va
ření K —.—, —.—, ku krmení —.—, —.—, boby —.—-
—.—, hrách Viktoria 12.25, 13.—, k vaření žlt
950 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmen
8.50 875, čočka 1966 —.—, —.—
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 43.50
44.50. modrý ruský —.—. —.—, kmin český —
—, holandský 42 —, 43.—, Iněná semena haličsk
—.—, —.—, konopná semena uherská —.—
haličská —.—, —.—, jetel červený 1906 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, červaný 1906 (přírodní) —.
—.—, bilý 1906 35—, 45 —, nový 1907 30 —, 55.—
vojtěška —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée
—.—,—.—, růžák 21.—, 23.—, víčenec (ligrus) —. —
— —, dvojšečný —.—, —.—, řepka vlhká 16.50,
17.—, řepka zimní, suchá 17.50, 18.—,
Seno a sláma. Ceny za 5U kg transito: senoi-
sovaně K 3 50, 3 60 nelisované 3.50. 3 60, cizí —
—.—, sláma cepy mlácena 2.80, 3 20. ke krmení 0 —
0.—, ke stlaní 1.60, 1.80, cizí 0 —, 0. —
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu K 2.80, 3:20
k pálení lihu —..—
Snšené ovoco. Ceny za 50 kg: švestky české
13.50, 15.50, merkantil. —.—.—.—, Dosenské 110/ 120
— —.— 95/100 —.— —.— 8U/85 —. —, 23.—
70.75 —.—, 24.—, srbské —.—, višně —.—
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, křl
žaly 8.—, 10.—
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —'
rýžový —.—, —.—, vihký škrob —.—, —.—, bram-
borový: I. jakosti 26.50, 27.—, nejjemnější 27.50
28.—, škrobová moučka 28.—, 28.50.
Zvíteci luky. Cony za 50 kg transilo: sádlo u
80.—, 80.50, sádlo amer. 78.—, 79 —, 1ůj —.—, —.—
Čekanka sušená po 50 kg: 0.—, 0.—.
ovoco
kg
Viktoria
875
7
article
ObIlí.
T. Z Vídně, 30. července. Telef. zpráva » N. L.
Plodinová bursa. Následkem žňových praci
které jsou v plném proudu a vyžadují celého napjet
producentě, jest dovoz na venkovských trzích slabý
Msjitelé proto zdržují se nabídky vzhledem k tomu.
že v Pešti veškeré terminy mají smýšlení hansy.
Majitelé své požadavky v pšenici a žitě také zvýšil ,
ale při slabé poptávce, kterou jeví konsum a obchod.
došlo jenom v několika málo případech k zlepšení
cen. Smýšlení však bylo pevné. Pšenice bylao
10 h, žito o 5 h dražší. Obchod s ječmenem byl
velmi těžkopádný. Z pícnin kukuřice měla živý ob-
chod, poněvadž poštská spekulace, jež nepovažuje
počasí za stálě, jevila zájem. Obchod byl nezmě-
něný. Kukulice byla o 10 h dražší.
Znamenaly: Pšenice tisská 12.—, 12 60, slovácká
11 10. 11 70, z Mor. pole 11.10. 11.50, banátská 11. 45.
Vídeň
Pešť
Morava
8
article
12.05. Žito slovácké 8.95, 9.15, z okoli Pešti 8 95.
920, z jižní dráhy 875, 9 05, rakouské O ——, 0.—
Ječmen moravský 0.—, 0.—, rakouský O.—, 0.—
slovácký 0.—. 0 —, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-
uherský C.—, 0.—, ke krmení 0.—, 0.— a pro
pivovary 0.—, 0.—. Kukurice uher. nová 7.—, 7 20
cinguantinská 7.50, 7.90, nová 0.—, 0.—. Oves uher
cký špalný 845, 8 70, vybraný 8.60, 9 10, český a
moravský 0.—, 0.—. Repka pohotová 17.80, 18.20.
Z Vídně, 30 července. (Závěrečná zpráva z plodi-
nové bursy.) Pšenice zdražila dnes o 10 h, žito
5 h a kukuřice o 10 h. Ceny ovsa naproti tomu
zůstaly nezměněny, Obraty byly minimální vzhle-
dem na vysoké požadavky.
Z Vidně, 30. července. (K. k.) Závěrek. Pšenice
tisská 12.—, 12.60, pšenice banátská 11.45, 12.05,
pšenice slovácká stará 11.20, 11 80, pšenice slo-
vácká nová 11.2), 11.60, smýšlení pevné.
slovácký
Vídeň
severouherský C
9
article
Žito slovácké 8.95. 9.15, žito z okoli Pešli 8.95, 9.20,
smýšlení pevné. — Ječmen z Moravského pole
—.—, —.—, smýšl. pevné. — Kukuřice uberská
7.—, 720, cinquantinská 0.—, 0.—, smýšlení
pevné. — Oves uherský prostřední 8.45, 8 .70.
uherský Ia. 7.60, 3.80, smýšlení uhájeně. — Počasí
horko
Z Pošti, 30. července. (K. k.) Pšenice na říjen
11 28, 11 29, žito na říjen 8.14, 8.85, oves na říjen
8.07. 808, kukuřice na červenec 0.—, 0.—, na srpen
6.58, 6.59, na květen 6.59, 6.60 za 50 kg. Nabídký
pšenice mírné, koupěchtivost mírná, smýšlení přizni-
vější, obrat 20.000 q. Ceny pšenice o 5 h dražší
kukuřice o 5 h dražší, oves pevný, žito uhšjeně.
ječmen bez obchodu. Lhůty byly v souhlase s ku
kuřicí a na spekulativní koupě pevně. — Počasi
parno.
Z Pešti, 30. července. (C.-T.-B.) Závěr. Pšenice
pevná, na řijen 11.36, 11.37, žito pevné, na říjen
8.82, 8.83, oves pevný, na říjen 8.07, 8.08, kukuřice
pevná, na červenec 0.—, 0.—, na srpen 6.53, 6.54
na květen 6.53, 6.54, řepka stálá, na srpen 17.8
17.95 za 50 kg. — Počasí: horko.
Ječmen
28 , 11 29
Pešť
Pejít 8.95
kg
10
article
Z Berlina, 30. července. (K. k.) Závěr. Pšenice
pevná, na červenec 211.—-, na září 201.75, na pros.
201.—, žito pevné, na červenec 211.—, na září 181.50
na prosinec 177.25, oves pevný, na červenec 193.50
na září 161.25, na prosinec —.—, kukařice klidná
na červenec 135.5, na září 133.—. — Počasí
zamračeno.
Z Hamburku, 30. července. (K. k.) Pšenice stálá
holštýnská 206.—, 210.—, žito meklenburské stále
207.—, 210.—, žito ruské klidné, 144.—. — Počasí
pršl.
Cukr.
—n.— V Praze, 30. července. (Původní
Bpráva »Národních Listů«.) Surovi na.
Jelikož večerní zprávy z burs cizozemských opě
žádné vzpruhy nepřinesly, zahájen dnešní náš
trh vyčkávavě. Na první klidný, ale o 5 feniků
nižší Hambůrk docilováno při klidné tendenci z
pohotové zboží K 22.10 a za říjen-prosinec
K 21.50 z Ústí. Polední depeše magdeburská
byla rovněž o 5 feniků slabší, ale ceny zahajo
vací plně se udržely. Londýn zněl ustáleně, od
polední Hamburk při klidném směru poklesl pro
některé ze lhůt o dalších 5 feniků. Naše burea
končí opět klidně, ale ceny se oddrobily a zna-
menáno za promptní ze stanice K 22.—, za pře
kladiště K 22.10 a za novou kampaň K 21.45
z ÚJstl.
Berlín
Hamburk
Praha
Ústí
Londýn
z ÚJstl
11
article
Trh s bílým zbožím nevykazuje
změnu ani v obchodě, ani v ceně.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za
100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 22.—, 2215, z Ústí nad Labem
přístaviště 22 10, 22 20, z Prahy 21.45 21.65 z Prahy
Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 20.90, 21. 10
z Pardubic 20.65, 20.85, z Kralup 21 40, 21 60. —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem sta-
nice na červenec —.—, —.—, na říjen prosinec 1907
21 45, 21.60; z Ústí přístaviště na říjen-pros. 1907
21 45, 21.60. — Zadní výrobek z Ústí n. L
82% basis —.—, —.—, basis 880 —.—, —.—
B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové
zbožl: rafináda I 71 50, 7175, radnáda II. —.—
—.—, pilé centrilugální —.—, —.—, cukr kostkový
v bednách I. 73.50, 74.—, cukr kostkový v bednách
II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích 73 50
74.—, centriřugální pilé transito k dodání z Terstu
28.50, 30.50, krystalový cukr zdaněný 64 50, 65.—,
Dodávky na l hůty: rafináda na srpen
71.50, 71.75.
Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Kolín
Pardubice
Kralupy
40
ústit nad Labe
na říjen
Ústí
Terst
Praha Karlín
kg
21.65
I 71 50
12
article
Poslední telegramy.
První číslice penize a druhá zbožt.
Z Hamburku, 30. července. 5 h. 45 m. (C -T. B.
Na červenec 19.40, 19.50, na srpen 19.40, 19 45, n
září 19 40, 19.45, na říjen 19.05, 19.10, na listopad
18.85, 18 90, na prosinec 1895, 19.—, na leden
19.05, 19.10, na únor 19.15. 19.20, na březen 19 25
19.30, na duben 19.30), 19.35, na kvělen 19..45, 19 45.
na červen 19.50, 19.55. Smýšlení klidné. Počasí
proměnlivo.
Z Magdeburku, 30. července. Ve 12 hod. (K. k.
(První číslice týkaji se kupců, druhě prodavačů.) N
červenec 19.45, 1955, na srpen 19.50, 19.55, n
září 19.50, 19.55, na říjen prosinec 18.95, 19.05, na
leden-březen 19.15, 19.20, na květen 19 45, 19.50.
Smýšlení klidné. Počasí: pošmourno.
Z Magdeburku, 30. července. 5 h. 45 m. (C.-T.-B.
Na červenec 19.40, 19 45, na srpen 19 40, 19.45, n
září 19.40, 19.45, na říjen-prosinec 18..95, 19 —, n
leden-březen 19.10, 19.20, na květen 19.40, 19. 50
Smýšlení: stará kampaň mdlá, nová klidná Polasi
jasno.
Z Londýna, 30. července. 3 hod. 15 m. C.- T.-B.
Na červenec 9.71/2, 9.8, na srpen 971/2, 9.734, na řijen-
prosinec 9.51/4, 9.51/8, na leden-březen 9.61/4, 9.61/2
Obrat 10.000 pytlů. Smýšlení stálé.
Hamburk
Magdeburk
N červenec
na říjen
Londýn
CT
pytel
14
article
Z Hamburku, 30. dervence. 10 hod. „Telgr.) Káva
santos good average, na září 30.—, na prosinec
30.50, na březen 30.75, na kvělen 31.—. Smýšlen
klidné.
Z Hamburku, 30. července. 2 hod. 30 m. (Tigr.
Káva na září 30.25, na prosinec 30.75, na „ březtu
31.25, na květen 31.50. Smýšlení sotva stálé.
Z Hamburku, 30. července. 5 hod. 30 m. (C. T.- B.
Káva na září 30.50, na prosinec 31.—, na březen
31 25, na květen 31.75. Smýšlení stálá
Z Havru, 30, července. 12 hodin. (Tel.) Káva na
září 38 75, na prosiec 38 75, na březen 38.75, na
květen 39.—. Smýšlení stálě.
Z Havru. 50. července. 3 hod. 30 min. (C. - T. -B.
Káva na září 39.2b, na prosinec 39.25, na březeu
3925, na kvělen 39.25. Smýšlení stálé.
Lih.
V Praze, 30. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Při nezměněných cenách znamenána dle polohy
stanice za zboží kontingentované K 52 — až 53.—
za zboží nekontingentované K 32.— až 33..50.
Oficiální zaznamy zneji
konting. nekonting.
145.— 146 — —.— —
čistěný lih z Prahy trans
lih z bramborů z Prahy „ 53 — 54.— —.— —.—
52.— 53.— —.— — —
z trati Kolin-Pardubice
z trati Kolin-Něm Brod 5 52 — 53.— —.— —.—
z trati Praha-Podinokly a 52.— 53.— —.— — —
z dráhy Františka Josefaj2 52 — 53 — —.— —.—
lih z melasy z Prahy 52.— 53 — 32 — 32 50
z trati Praha-Podmokly 51.25 52.25 31.— 31.50
Z Vídně, 30. července. (Tetfgr. »Narod. Listů .)
Ceny se dnes dobře upevnily a znamenalo se
K 57.20 až K 58.—,
Z Hambnrku, 30. července. (K. k.) Lih pevný, na
červenec 23.50, na červenecsrpen 23.50, na srpen-
září 23.50, na září-říjen 23.50.
Helasa
V Prazo, 30. července. (Pav. zpr. »Nár. Listů«.)
Trh s melasou pohybuje še stála ve slejných kolejích
a smlouvána melasa pohotová i nové kampané
za K 6 25 až 6.50 za 1 g.
Osmosová voda cenena 12 haléřů za 1% pol
risace.
Josefaj
Hamburk
Havre
Praha
Kolin
Pardubice
Německo Brod
Podmokly
Vídeň
Páv
Hambnrk
Tigr
C . T
Podinokla
K 6 25
15
article
Bepka.
Z Pašti, 30. července. (Telegr.) Repka na srpen
17.85 až 17 95 za 50 kiloge.
Olej řepkový.
V Praze, 30. července. (Pražská bursa.) Řep
kový olej čištěný, pohotový franko sud za hotové
—.—, —.—, na září až prosinec 1907 95.—,
96.— 100 kg.
Z Berlína, 30. července. (K. k.) Olej řenkový
pevný, na červenec 74.—, na říjen 73 60, na
prosinec 72.30.
Z Hambarku, 30. července. (K. k.) Repkový ol
klidný, 76.—.
Pokrutiny
V Praze, 30. července. (Pražská bur sa.
Pokrutiny na celé vagony pohotově K 17.50, 18.—
a na květensrpen —.——.— 100 kg.
Petrolej.
V Praze, 30 července. (Pražská bursa.) z
náklad celého vagonu zboži poholového s 209% tary
za 100 kilogr.: haličský (dle jakosti) květen 30.—
31.—, na květen duhen 1908 30.—, 31.—, známka l
31.—, 32.—, na květen-duben 31.—, 32.—.
Z Hamburku, 30. července. (Telegram.) Petrole
pevný, 7.25.
Chilský ledek.
Z Hamburku, 30. července ve 2 hodiny 25 min.
(Telegr.) Zboží pohotové 10.90, na srpen 10 9
marek, při otevření paroplavby r. 1908 11.321/2 mk.
Trh klidný.
Z Hamburku, 30. července. Ve 3 hod. — min.
(Telegram.) Zboži na srpen 1090 mk., na záři
10 95 mk., na únor 1908 11.221/2 mk. a na únon
1909 10.85 mk. Smýšlení pevné.
Kovy.
x. V Praze, 30. července. Londýnský záznam
stříbra ze dne 29 července činil31.93 penny za stand.
unci, při současném kursu londýnské davisy K 240. 60.
činí ludiž cena 1 kg ryzího stříbra K 111.29. Mě
čilská chabá, poholová 90.50 liber šterlinků, na tři
měsíce 85 — liber šterlinků. Cin povolný, poholový
181.25 liker šlerlinků, na 3 měsíce 180.— liber šterl.
O lovo chabě, španělské 20.25, anglické 203/2 lib
šterl. — Zinek chabý, obyčejné známky 231/2 lib.
šterl., zvláštní známky 24.25 lib. sterl. — Rtuťz
lib. sterl.
Repka
Pašť
Praha
Řepy
Berlín
Hambark
Hamburk
kg
16
article
(Zašláno.)
(Zašláno.)
Na ohranu zesnulého ředitele konservatoře
Karla Knittla.
Náhlý skon bývalého sbormistra »Hlaholue
a hudebního kritika »Národ. Listů«, ředilele
konserv. Karla Knitila, vyzval na jaře letošního
roku v českých časopisech pochopitelně řadu
úvah, oceňujících s plným a zaslouženým uzná-
ním na pol led skrytou, ale vlivuplnou, umě-
leckou, učitelskou a vychovatelskou činnost to-
hoto vynikajícího pracovníka na poli české
osvěty. V miněních znalců života a činnost
Knittlovy odráželo se však nápadně jediné
znehodnocení činnosti a pohrdavé odsouzení
osobní cti Knittlovy univ. docentem, Ph. Drem.
Zdenkem Nejedlým. Týž psal v »Česk.
Pondělniku«, čís. 6, doslovně: »Kdo vid
nepřátele Smetanovy jen v Pivodovi a Maýrovi,
zná velmi špatně jejich dobu. To byli lidé tak
svrchovaně bezcenní, že jich nesmysly nemohly
ani tenkráte přesvědčit jen trochu otevřenější
hlavu. Za nimi stáli však jiní lidé (dr. Rieger
a prof. Jos. Durdik) . . . Ze živých osobností
hlavní a sice hudební odpůrce Smetanův, jenž
své smýšlení nezměnil přese všechnu opatrnost
ani dnes, jest K. Knittl, ředitel konservatoře
v našem ,smelanovském“ národě. Knittl vystu-
poval od r. 1873 všemi možnými pro-
středky proti Smetanovi. A dnes? On je tím
pravým zlobohem naší mladší generace,
již stáhl v tenata staré, protismetanovské
reakce, a sice právě v té straně, jejíž pře-
vahu a význam sám dobře postihl. Naše hudební
poměry jsou touto »knittlovštinou« přímo o trá-
veny . . . Knittl s těmi, kteři štvali Sme-
tanu v šílenství, je dnes na vreholu váž-
nosti.« Toto své nedoložené obvinění Knitila do-
vršil pan dr. Nejedlý záhy na to ještě v »Praž.
Knittl
Knitil
Knittlův
Zdenko Nejedlá
Smetanův
Pivoda
Maýr
Rieger
profesor
Jos
K Knittl
Smetan
doktor
Nejedlá
Sme
17
article
Lid. Revue« čís. 4, doslovně výtkou »Knittlova
učitelství nejnebezpečnějšího rázu, jeho zásadní
hudební reakce, neupřimnosti, nemužnosti ve vy
stupování, liceměrství, komediantství, svrchova
ného pokrvtství a vyzbrojování proti všemu po
kroku, které může býti nejlepší výstrahou mla
dému hudebniku, ovšem jen tomu, kdo pěte
úkol svůj vážně.«
Tento neslýchaně neslušný nájezd na pa-
mátku muže, právě do hrobu uloženého a ledy
již bezbranného, vzbudil podstatný a důvodný
odpor každého, kdo nekrology dra. Nejedlého
četl a Knittla blíže znal. Právem poukazoval
mnozí čtenáři statí dra. Nejedlého na nízkou
úroveň společenských mravů jistého kruhu sou-
dobých představítelů české osvícené společnosti
veřejné znehodnocení Kniltlovy činnosti drem
Nejedlým vyskytlo se málem současněs
útoky na poctivost a nepodkupnost chlouby če-
ského národa, MUDra. Ed. Grégra, a na velikou
naši zesnulou dramatickou umělkyni, pl. Hanu
Kvapilovou. Správně poukazovali zasvěcenci, že
od dob útoků spisovatele Jos. Jiř. Stankovského
na básniekou a uměleckou činnost Em. Bozděcha
roku 1870 nevyskytlo se v naší literatuře mrav ně
nižšího utrhání na oti muže, zasluhujíeího ne-
omezeně úcty a vděku celého národa. Synové
Grégrovi zjednali zadoslinčinění eti svého otce,
jako manžel pl. Kvapilové vypořádal se s útoč-
níkem Ot. Fastrem na svoji ženu způsobem, v
daných poměrech jediné účinným. Knitil však
odpočtval již v lůně matky země a nemohl svoji
cti obhájiti sám. Úlpčník byl a jest kromě toho
kryt hodností předslavitele odborné vědy na na-
šem vysokém ujěení. Jeho veřejný nájezd
měl a má tedy v očích české veřejnosli, netu-
šící o sobnlho pogadi hlubaké zášli dra. Ne-
jedlého na Knitila, v télo hodnosti ještě závaž-
nější, protože zodpovědnějs í hlas
Knittlův
Nejedlý
Knittl
Kniltlův
Nejedlá
Mudra
Grégr
Kvapilův
Jos
Stankovský
Bozděch
Kvapil
Otakar
Fastr
18
article
Ukázal jsem právem v »Nár. Obzoru«
č. 17., v »Samostatnosti«, čís. 36. a 44.
v »Přehledu« čís. 33. a 34., se závěrnou po-
známkou p. red. dra. Chalupného, že všechna
obvinění zesnulého Knittla drem. Nejedlým mají
ráz nedoložených, důvody nepode
přených a tedy zodpovědných tvr-
zeni. Současně se mnou, netuše o mých
článcích, zastal se památky neslýchaně ne-
slušným způsobem napadeného řed. Knittla také
profesor konservatoře a lektor university, zna-
menitý odborník pan Kare! Stecker. Re-
daklor »Praž. Lid. Revue«, pan Josef Pávek,
nepřijal a neotiskl však ve svém měsíčníku jeho
obrany. Svoji obhajovací stať otiskl pak pro
Stecker v odborném listu »Smetana«, čís. 11.
Chalupný
Knittl
Nejedlá
Kare
Stecker
Pávek
Smetan
Re
19
article
Ač psána s mými obranami současně, do-
stala se do rukou českého čtenářstva následkem
toho — později. Je však obsahem a du-
chem v podstatě s mými články totožná.
Na výzvy, deházati svá nedoložená tvrzení,
pan dr. Nejudlý nápadně dlouho mlčel. Ro-
dina Knittlova, nechtíc promeškati zákonem sta-
novené obžalovací lhůty, a toužíc vyjasniti s
zločinnost povahy zesnulého »štvaním Sme-
tany v šilenstvi«, odevzdala vyřízení věci práv
nímu zástupci, panu JUDru. Al. Rašinovi
Týž psal dru. Nejedlému: »Uveřejnil Jste ne-
krolog Karla Knitla, jehož posledním odstavcem
eltí se rodina zesnulého těžce dotčena, poně-
vadž činí se v něm nedoložené výtky
zesnulému, které ho ve veřejném mínění sni-
žují. V právním zastoupení rodiny dovoluji si
Vás žádati, abyste do tří dnů buď vydal pro-
hlášení, v němž byste odvolal výtky tam uči-
něné, aneb sdělil se mnou doklady, na jichž
základě dospěl Jste k úsudku svému. Doufám,
že jako muž vědecky činný neodepřete vybo-
věti télo žádosti mých mandantů, a to tím splše.
že jejich požadavek jest úplně
oprávněný, jelikož ten, kdo prone se
úsudek, má povinnost říci také
praemiss y. Dr. Rašín.«
Dr. Nejedlý odpověděl právnímu zástupei
rodiny Knitilovy důvody tak slabými, že nebylo
nic snazšího, nežli důkladně obnažiti o s o bn
zaujatost jeho názoru a vědeckou ne-
poctivost jeho výtek. Učinil jsem tak řadou
feuiletonů »Protismetanovství a dr. Knittle
v »Samostatnosti« (čís. 51.—54.), které redakce
odborného listu »Smetana« otiskla v plném
znění se svými poznámkami v čísle 14..
doktor
Nejudlý
Knittlův
JUDr
Nejedlý
Knitl
Rašín
Nejedlá
Knitilův
Knittl
Smetan
Sme
20
article
Nucen právním zástupcem a nátlakem ve-
řejného mínění, napsal konéčně pan dr. Nejedlý
stať: »Ke sporu o Knittla« v »Praž. Lid. Ra-
vue«, čís. 6. a 7. V ní polemisuje zvláště
s prof. K. Steckerem, dotýkaje se mých námi-
tek toliko slovy: »pomocník Steckerův«. Dělá
mně, prostému ochotníku, timto přívlastkem
nezaslouženou a velikou čest. Jest pro mne
toliko vyznamenáním.
Ve své odpovědi za důvod Knittlova »proti-
smetanovství« a jeho »štvaní Smetany v šilen-
ství« dr. Nejedlý uvádí svojí »velejemnou histo-
riekou melhodou« čtyry důkazy vnějš
a dva vnitřní. Uvádím zde pro nedostatel
místa doslovně oba vnitřní jeho důvody
jejich vyvrácením padnou pak již samy ostalní
důvody v ně j sí
Důkazem je dru. Nejedlému především do-
mnělá Knitllova kritika Smetanovy opery » Drě
vdovy«, otištěná v Pivodových »Hudebních L
stech«, V., 1874, čís. 16, str. 68., a pak s ku-
tečná stať Knittlova v »Národních Listech«,
XXIV., čís. 62. ze dne 2. března 1884, na
oslavu šedesátých narozenin Smetanových.
doktor
Nejedlá
Knittl
K Stecker
Steckerův
Knittlův
Knitllův
vdova
XXIV
Smetanův
Smetanův opera
21
article
»Řekl jsem,« — píše dr. Nejedlý na slr.
176 — že vnitřní kritika oně kritikyo
»Dvou vdovách« z roku 1874 nás povede k po-
dobným pozdějším výrokům a názorům Knittlo-
vým. V oné kritice jsou nejtypičtější dvě místa
jež také vzbudila už tehdy hlavní odpor. První
zni doslovně: „Jistý, dosti pěkně vystupující pa-
horeček uznán a obdivován byl od obecenstva
přímo za temeno hory Himalaja.“ Tak karakteri-
sován zde Smetenavův význam: jest to slušný
skladatel (pahoreček), ale žádný zázrak, žádný
veliký mistr světový (»temeno hory Himalaja « .)
Roku 1884 dne 2. března v » Nár. Listech«
stojí: »Nejsme tak domýšliví, abychom, před-
stihujíce historii, posazovali ocholného rádee
mladosti a nezkušenosti naší na prestol české
hudby.« (Dr. Nejedlý »nedopatřením«, zajisté
nemilým, vynechal z této jediné věty závěrná,
ale pro Knitila velice významná slova: »vě-
douce, že moe a slávu udělo v ati
špatně sluší duchům podřízeným.«)
Nejedlá
Smetenavův
doktor
22
article
Zde zase karakterisován Smetanův význam : jest
to slušný, kdysi pro nás významný skladatel
(»rádce mladosti a nezkušenosti naší«), ale nen
to náš největší skladatel (»prestol české hudby«)
Není pochyby, že »smysl obou mist
je týž — jen výrazy jsou jiné, r. 1874 podle
situace polemieky hrubě, roku 1884 skrylě ra-
nícl. První místo je podepsáno šifrou »li«, jež
se před tím objevuje též ve formě Knittlovy
šifry »—tt—«, druhé místo je podepsáno plným
jménem K. Knittl. Nenapsal-li tedy Knittl ono
místo roku 1874, napsal slova téhož smysln
r. 1884. Z obou míst jest ovšem druhé místo
horši právě svým datem. R. 1874 byl to
výstřelek nerozvážného polemika, který před
sebou měl sotva polovici Smetanova díla, roku
1884 bylo zde už Smetanovo dílo celé, Knit-
tlovi však nestačilo, aby mohl býti Smetana po-
sazen na »prestol české hudby« a přiřknut mu
primát mezi českými skladateli. Snižoval tedy
Knilil význam Smetanův (v »Nár. Listech«)
sice způsobem, který myšlenkově souvisí se
sporným referátem z r. 1874.« Tolik pan dr.
Nejedlý.
Smetanův
Knittlův
K Knittl
Knittl
Smetan
doktor
Nejedlá
23
article
Všechny čtyři vnější a oba vni třn
důkazy, provedené »velejemnou historickou me-
thodou« se straný představitele odborné vědy
na našem vysokém učení, budou snad jeviti se
mnohému na pohled přesvědčivými. Jeho objev
»tenat protismelanovské reakce« zasloužil by
skutečně plného uznání celé české veřejnosti.
kdyby nebyl plodem — obraznosti, osobním
záštím a strannickou zaujatosti podrážděně
kdyby nebyl, zkrátka, nepravdou, jež nesmí
býti konečným cílem vědeckého bádání. Uzná-
vám význam a néspornou cenu »velejemnýeh
historických mathod«. Ala ta nejjemnější histo-
rická melhoda po měm prostém rozumu má
býti v činnosti každého učence toliko pro-
středkem v užiti důvodů na potvrzení
výsledků vědeckých bádání, úsudků, názorů, do-
hadů nebo domněnek v touze a snáze po po-
znání pravdy. Ale panu dru. Nejedlému
nejde o čistou, nezkalenou pravdu. Jemu
jest, jak hned dokáži, Kuištlovo domnělé »proti-
smelanovství« dogmalem, kleré usiluje dokázati
dle předpisů hierarchie s nedstupností středo-
věkých theolgů a methodou casnistiekých scho-
lastiků stůj co stůj, byť v nitru svém věděl, že
úmyslně šáli netoliko sama sebe, ale celé svoje
»duchovní stádo«.
Al
Nejedlý
Kuištlův
24
article
Pokládám svojí povinnosti čtenářům tčto
polemické úvahy vyvrátiti oba vnitřní dů
vody drem. Nejedlým vybájeného »proti
smetanovství« Knittlova.
1. Netoliko tvrdím, ale sončasně bned do-
kumenlárně dokáži, že výše uvedenou kriliku
Smetanových »Dvou vdov« nepsal vůbe
KnittI. Jejím původcem je muž jiný, posuo
žijící, zvláštní něhodou vlastní strýe dra
Nejedlého, jehož jména ze mnohých důvodo
zatím neuvedu.
Kritika »Dvou vdov« místo podpisu auto
rova jest označena šfrou: tt. Knittl jako
dlouholetý hudební kritik mnohých českých časo-
pisů — v letech osmdesátých také krilik » Ná
rodních Listů« — užival důsledně vždy a všude
velmi podobné, ze svého jména od-
vozené znučky: —t1—, však s význačnými
pomlkami napřed i vzadu. Z této podob-
nosti značek, zvláště po skvělých úspěších
oper Smetanových ve Vídni roku 1892 na mezi
národní divadelní výslavě a pak v celém světě,
vzn klo liché domnění, že pisatelem znehodno-
cujícího posudku o »Dvou vdovách« v Pivodo-
vých »Iludebních Listech« z roku 1874 jest —
prof K. Knitil. Domněnku tu — na podnět spi-
sovatole Jos. Srba Debrnova, neluše z lo vol-
ného úskoku — projevil v »Radikálníeh
Listech«, 1894, čís. 8., předák pokrokového
studentstva, nezapomenutelný Ant. Číž ek.
Knittlův
Smetanův
Nejedlý
Knittl
K Knitil
Srba
Debrnův
Vídeň
Pivoda
25
article
(Viz také jeho »Výbor prací« [1865—1897)
uspořádaných redakci »Samostatnosti«. V Praze.
1897, str. 10). Ke cti Srbem-Debrnovem ošále-
ného, jinak poctivého a žel, příliš důvěřivého
Čížka budiž spravedlivě uvedeno, že své obvi-
nění Knitlla projevil zcela jasné spíše jako ne-
přímou domněnku a ne — jako o rok
později Srb-Debrnov a nyní dr. Nejedlý — jako
nedokázané tvrzení. Prof. Knitil po
tomto projevu Čižkově ozval se bez odkladu
veřejně ve »Hlasu Národa«, 1894, čís. 172.
v »Daliboru«, XVI, trojčíslo 32.—34 , str. 265,
obhajuje se před českou veřejnosti »zaslány«,
že on neni pisatelem znehodnocujicího posudku
o »Dvou vdovách« v Pivodových »Hludebníeh
Listech«.
Nehledě na toto ohrazení proti neodůvodně-
nému stotožnění pisatele pod značkou it s Knitt-
lovou značkou — tt—, Jos. Srb-Debrnov o rok
později ve svém životopisu »Aus dem Lebe
Fr. Smetanals« v »Oesterr. Musik- u. Theater-
Zeitung«, VII., 1895, No. 24, str. 4, označ
bez důkazů, ne jako domněnku, ale přímo
nesvědomitým tvrzením, že Knittl je
původcem posudku o »Dvou vdovách« slovy:
»Dieses tt bedeutet Carl Knittl, weleher
der eifrigste Mitarbeiter und Musikraferent der
»Hudební Listy« gewesen ist.« Knittl hájilse
v nejblíže následujícím čísle (No. 1, roč. VIII.).
zvláštním obsáhlým »zaslánem«, kde o pě
Srb
Debrnov
doktor
Nejedlá
Knitil
Dalibor
Knittl
Praha
Knitt
Jos
Aus
TheaterZeitung
Mitarbeiter und Musikraferent der
26
article
upozornil, nyní ovšem německý hudebn
svět, že není pisatelem posudku o »Dvou
vdovách« a že v té době (r. 1874), vůbec nebyl
operním referentem žádného listu pro mládl.
Byl tehdy teprve dvacetiletým jinochem.
V prvé polovině let devadesátých zmoenilo
se po úspěších »Národního divadla« ve Vídni
všech, zvláště však mladších vrstev a dorostu
české společnosti bezmezné nadšení pro Smetanu.
Článek Čižkův v »Rad. Listech« rozohnil veliký
zápal proti zbytkům »pivodoveů«. Z nich žili
tehdy ještě sám »vůdce«, starý Pivoda, a prof.
Josef Durdik. Ale to bylo »mladým« tehdy málo.
Proto ten jásot pro postižení v nečistém skutku
nově objeveného »pivodovce« — Karla Knittla,
profesora konservatoře, tedy odborníka.
V roce 1893—96 byl jsem chovancem
ústavu Pivodova. Obranná »zaslána« Knittlova
vzbudila ve mně přece jen mnohé chvíle ne-
důvěry ve správnost a věrojatnost domněnek
Čižkových a nedokázaných tvrzení mstivého
Srba-Debrnova. Knitila jsem znal osobně již
dřive — byl mým učitelem zpěvu na středních
školách. Nepopíral by jistě sepsání kritiky
o »Dvou vdovách«, kdyby ji byl skutečně psal.
Čižkův
profesor
Durdik
Knittl
Pivodův
Knittlův
Čižkový
Srba
Vídeň
národní divadlo
27
article
Za mnoholetého styku s Pivodou měl jsem
ovšem často příležitost dotknouti se záhadné
otázky o tajemném pisateli posudku »Dvou
vdov«. Pivoda však, poznav ve mne bezmezněho
nadšence pro Smetanu, zaslepeného vyznavače
theoril prof. Hostinského i stranníka radikálního
Ant. Čížka, s počátku odbýval moji zvědavost
velmi stručně. Tvrdil, že do »Hudebních Listů«
psali mu zprávy, posudky a stati nejen Knitil,
ale i skladatel Eug. Mir. Rutte, známý notářa
spisovatel, JUC. Fr. Motti a člen st. zkušební
komise Ed. W ttich a že nyní, po dvaceti letech,
vše spoléhlivě nepamatuje. Jindy mně zase po-
věděl, že někteři páni Psali své příspěvky do-
konce němeeky, že byl nucen je překládat
a mnohé články dle směru a ducha
listu upra vovat.
Pivoda
Eug
Rutt
František
Motti
Ed
28
article
Po obvinění Knitila Srbem-Debrnovem v za-
hraničném, německém listu, pro naše domácí
poměry ostudném, jal jsem se naléhati na
Pivodu znovu, by vysvětlil záhadu, jak se zdá,
nevinně nařčeného a tupeného Knittla v někte-
rém domácím listu sám, nebo případně mým
prostřednielvím. Pivoda dlouho věhal a po zjev-
ném niterním boji odkládal splniti moji žádost.
Zatím vše zase utichlo. Teprve koncem roku,
na moji opštovanou žádost, po mých četných
rozmluvách s Knittlem, ubezpečil mne Pivoda,
že Knitt! posudku o »Dvou vdovách« —
nepsal. To působilo ovšem i na můj úsudek
o sporně a záhadné věci. Ledy posud vzájemná
nedůvěry mezi němi praskaly. V nejbližší ho-
jlině dal mi Pivoda nezvratný důkaz nevi ny
Knittlovy, byť důkaz tak zv. negativní. Nesděll
mně ještě, kdo posudek psal, ale očitě mne
nsvědčil, že Knittl neni původcem uvedené
kritiky! Daroval mně totiž vlastnoruční, pro mne
nyní neocenitelný dopis Knittlův následujícího
obsahu:
Srb
Pivoda
Knittl
Knitt
Knittlův
29
article
Vaše Blahorodí!
Oda-ilaje Vašnostem stvrzení o vlastnictví
zpěvníku školského, pokud se mých přispěvků
týče, připojuji zároveň slíbenou statistiku o re-
ferátu operním v »Hudobnteh L'stech« roku 1874.
Chiftrou ti, která tak nápadně s mým jménem
(Kntt) souhlasi, neni pouze podepsán referát o
»Dvou vdovách«, ale jsou padepsány téměl
všecky operní roferáty »Hudebních Listů « z
roku 1874 a sice zejména: (následuje výčet
doseti oparních posudků s udáním čísel a strá-
nek). Jelikož ani jediný z tčchto roferátů
nepochází ode mne, vznáším na Vašnost
uelivou prosbu, abysle se ráčil obtěžovati a
manuskripty těchto referátů prohlédal a k za-
mození veškerých pozdějslch ne-
dorozumění několika řádky do-
brotivě mně co redaktor dotvrdil
že jsem v r. 1874 nebyl, vůbec opee
ním referentem »Hudebních Listů«,
Neračte zazlívati, že Vašnost o drahý Vál
čas takto olupuji a prosím Vás, abyste v téte
záležitosti, která v budoucnosti pro m ne
mnohou nepříjemnost chová, měl
se mnou shovění.
Znamenám se v bluboké úetě Váš oddaný
Oda
30
article
K. Knittl.
a vděčný žák
V Praze, dne 24. března 1894.«
(Pisatel této polemieké úvahy předložil nám
originál tohoto dopisu jakož i jiné původaí do-
klady ze své sblrky. (Pozn. redakee.)
Z uvedeného vidno, že Knittl již před
odesláním svého dopisu »se slibenou stalistikou
o referátu operním z roku 1874« o sobne
žádal Pivody o svědectví svě neúčasti
v bojich protismetanovských. Záleželo mu tedy
na očisté z obvinění Čižkových a Srba-Debrnova
i po časopiseckých »zaslánech« očividně velmi
mnoho. Je vidět dále také jeho prozíravost ve
slovech o »této záležitosti, která v budo ue-
nosti pro mne (Knitila) mnohou nepřijemnost
chová.« Na to záhy dostal Knutl od Pivody
následující odpověd:
Velectěný panel
Jest mi lito, že na Váš etěný dolaz: kde
jest autorem hudebnleh referát
pod šifrou tt v »Hudebních Listech« z roku
1874, nelze mi dáti Vám odpověď žádanou.
Podobné věci jsou tajemstvím redak-
torovým a bylo by dle mých názorů ne-
čestné, s nimi se někomu svěřovati. Máte-i
proti oněm referátům jakou stížnost, požádám
autora, aby se obhájil. Nebude-li chtiti, učiním
to jako bývalý redaktor »Hudebních Listů« já.
V plné úctě oddaný
K Knittl
Knittl
Pivoda
Čižkový
Srba
Praha
Knitil
31
article
Fr. Pivoda.«
František
Pivoda
32
article
V Praze, dne 27. března 1894.
Tato odpověď, jako dříve všechny Pivo-
dovy odklady žádaných vysvětlení mých záhad,
nemohla uspokojit svojí vyhýbavostí zajisté také
ani Knittla. Neměl hlavní žádané věci: pise m-
ního svědectví Pivodova o své neúčasti
v bojích protismetanovských. Nežádal oznámení,
kdo posudek o »Dvou vdovách« psal. Nemohl
tedy, žel, také širší veřejnosti dáti důka zů
své neviny. Zbylo mu, muží čestnému,
prosté tvrzeni, že není pisatelem posudku
o »Dvou vdovách«, tvrzení, které jeho vraživým
protivníkům očividně — nestačilo.
Myslím, že dostatečně vyvracím prvn
vnitřní důkaz p. dra. Nejedlého. Výsledky měho
dalšího bádání po zjištění osobnosti pravé ho
pisatele posudku »Dvou vdov« vymykají se roz-
mérům této úvahy v »Národních Listeche.
Knittl
Pivodův
Nejedlý
Praha
národní Listeche