ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af325420-7673-11dc-a389-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 84, place 81, org 11, work 2
1 masthead
Str. na 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. července 1907. Číslo 200.
4 article
Z Pešti, 28. července. (Persekuce ne- maďarských duchovních.) Úřadní věstník uherského mínisterstva spravedlnosti vy- hlašuje nařízení, v němž se ukládá soudcůma státním zástupcům, aby ministerstvu osvěty ihned podávali zprávy o soukromých žalobách, podaných u nich proti duchovním. Tímto naří- zením má se, jak vysvětluje „P. L.“, čeliti pan- slávským rejdům duchovenstva v sever- ních Uhrách, a dakorumunské agitac v Sedmihradech. Ze Záhřeba, 27. července. (Bojkot ma- darského zboží.) Ačkoli obchodní komory chorvatské neschvalují bojkot uherského zboží bojkot se nieméně šří a nabývá při tom různých tvarů. Někde se bojkotuje všeliké zboží, pochá- zející z Uher, a žádá se, aby se nahradilo výrob- ky ze zemí slovanských, zejména český mi. Jinde se připouští koupě zboží uherského, ale s podmínkou, že objednávky se smějí díti jen v jazyku chorvatském a dodavatelé jsou povinn užívati při svých zásilkách jen chorv at ských názvů místních.
P L Pešť Uhry Záhřeb
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. července. Situace v Rusku. Ruské liberální i krajně levé časopisy tvrdí souhlasně, že ve vlastním Rusku zavládla v poslední době nápadná lhostejnost k otázkám politickým, jevíci se zejména ve městech, kde voličové vůbec se nestarají, jsou-li zapsáni ve voličských seznamech a tím dokazují, že jim málo záleží na zápasech politických stran, ve- dených nyní vlastně jen v časopisech. Apatio voličů bude jen na prospěch konservativnýcha zpátečnických stran, které svou výbornou orga- nisací seženou vždy a všude dostatečný počet svých voličů. Přestaly také bouřlivé politické schůze a mectingy — většinou ovšem následkem zostřených policejních opatření! — takže, kdyby nebylo občasných revolučných projevů v králov- ství polském a na jihu Ruska od Kaspického moře až do Oděssy, mohlo by se říci, že ruská revoluce vzala již za svě. Velíká část úkladných vražd, krádeže a řádění lupičů nespadají zajisté na účet politické revoluce, nýbrž jsou činy sprostých zločinců, kteří využili revolučního ru- chu a všeobecných zmatků na provádění svého zločinného díla.
Praha Rusko
6 article
Chabnutí ruské revoluce potvrzují i polské časopisy, jež dříve ochotně zaznamenávaly kaž- dý nový plamen revolučního požáru. Petrohrad- ský „Kraj“ příčítá vinu tomu, že „ruská revo- luce ukázala takovou neschopnost, takový nedo- statek politického smyslu, takovou neznalost práv historických i sociálných, že její zmar ne- překvapí nikoho z oněch Evropanů, kteří sym- patieky vítali radostný zásvit svobody, šlřící svá paprsky nad zpozděnou zemí.“ Pisatel líčí vznik ruské ústavy a činnost prvých dvou dum, jimž vytýká, že místo plodné práce chopily se jen hosol, jichž cílem byla „re- voluce pro revoluci“. Místo aby rychle projed- naly zákony, které mohly zabezpečiti svobodu občanskou a utvrdíti základy ústavnosti, bojo- valo se zuřivě jen proti vládě, čímž se budil stále větší odpor a posilovala se reakce. Byla doba, kde se straně národní svobody nabizela ministerská křesla; ale kadeti se neuměli v čas rozhodnouti a davše přednost spojenství s krajní levicí, způsobili rozehnání prvé dumy. Výborg- ským manifestem nahnali jen vody na mlýn re- akce a v druhé dumě již sami viděli, že jdou nesprávnou cestou. Ale i tu neprojevili potřebné rozhodnosti proti živlům revolučným a tak se i druhá duma rozešla bez jakékoli plodné práce. Promarněno všechno; nezískalo se ani to, co vláda byla ochotna povoliti nejen prvé, nýbrž i druhé dumě. Výsledek je ten, že dnes dle slov kn. Eug. Trubeckého stojí v Rusku proti sobě dvě apokalyptické bestie, které se navzájem po- žírají, totiž revoluce a reakce, při čemž tato má naději, že konečně přece zvítězi.
Evropan Trubecký Petrohrad Rusko ruský ústav národní svoboda
7 article
„Kolkolem všeobeená ochablost, pasivnost, pokora, víra v osud, touha po klidu stůj co stůj. Promarněno probuzení veřejného svědomí, pro- marněna obětavost, ohromné napjetí sil, pro- marněna revoluce v šlechelném slova smyslu, jež klesá nyní vyčerpaná, aneb se vyrodila v zištný, zločinný teror.“ Krakovskému „Czasu“ píše se podobně z Varšavy: Vyjmeme-li připady banditismu, v celé zemi panuje nyní pokoj, větší než kdykoli za minulých tří let. Tak zvaní revolucionáři, zdecimovaní vězením a vnitřní zradou, nejsou schopni aspoň na tu dobu energičtější akce. Sami to uznávají ve svých časopisech, stále řid- ších a řidších, v nichž také přiznávají, jak se zmýlili, spoléhajíce na slabost „earatu“, na úplné rozpadnutí byrokratického stroje a na ne- spolehlivost vojska. Také vliv agitatorů na třídy dělnické vůčihledě mizí a dělníci, vysílení stá- lými stávkami, sami hledají práci z a každou cenu. V jiných vrstvách polského obyvatelstva není pak vůbec materiálu na roznícení činného odporu. Tyto vrstvy nabyly již přesvědčení, že pouze po dráze úsilné, cíle vědomě, pokojné práce mohou zlepšiti své položení, kdežto vše- liké výbuchy násilí vhánějí jen vodu na mlým těch, jimž z osobních důvodů záleží na udržen dosavadního stavu.
Varšava
8 article
Podobný hlas z podolské gubernic na- cházíme v polském „Dzien. Kijowsk.“ Po velike revoluční bouři, jež neminula ani podolské gi- bernie, a ktorá se jevila podpalováním panských dvorů, stávek atd., nastalo nyní obapolné do rozumění na prospěch obou stran. Dělníci chodi zas na práci ke dvorům za obvyklou cenu a ji- nak vzade je klid. Něco ovšem sedláci revoluei získali: kupují a čtou noviny. Odbira zvláště tneiné „Birževyje Vědomosti“, jež se čtou na návsi veřejně, neb kolují od chaty de chatý. Rozpuštění druhé dumy nezpůsobilo na venkově nijského dojmu a také se nikdo na vsi nezajímá o příští volby. Revoluční horečka, zdá se, že v Rusku již mizí; ale bude třeba mnoho času na sbírání sil a zvláště mnoho obezřelnosti ruských politiků aby se Rusku zachovala aspoň ta ústavnost, jel dána manifestem ze dne 30. října 1905.
Rusko
9 article
Volby do generálních rad ve Francil. Nedělními volbami mělo se obsaditi ve všech 87 departemantech francouzských 1450 míst členů generálních rad. Ačkoli se dle zá- kona má působnost generálních rad omezili jen na správu departementů a jest jim výslovně za- povězeno zabývati se záležitostmi politiché po- vahy, přece se vývoj věci přes tyto předpisv přenesl. I pro volbu čienů generálních rad stala se rozhodující politická barva a prvním činem nových generálních rad po zahájení zasedánt bývá, že dají výraz svému politickému smýšlení a stanovisku vůči důležilým denním otázkám vysoké politiky, tedy právě to, co zákon za pov ldlá Částečně jest to zaviněno samou ústavou, neboť čini-li se členové generálních rad vedle poslanců a zá tupců okresů a obef voliči pr senát, dává se tím také jejich vlastní volbě po litický podklad. Tak staly se také z generálnie rad korporace, jejichž ústavné neutrální pova a a obvod působnosti zanikly v politických po měrech stran. S napjetím očekával se zvláště průběl voleb v departemenlech sližených vinařskou krisl. Zde vydali — jak známo — zástupei vi nařů před týdnem heslo, zdržeti se úplně volby. aby se posavadní abstinence orgánů mísln správy rozšiřila i na zastupitelstva departementů jako protest proti politice vlády a parlamentu v otázce vinařské krise. Jen tam měli voličové jíti k volbě, kde byl postaven kandidát protivné strany a pak měli vohti bez ohledu na přísluš- nost k některé politické straně jen protestního kandidáta, doporučeného místním komitětem vi- nařským. Tato voličská stávka byla skutečně rozsáhlou měrou provedena, ale přece ne vše-
10 article
obecně. V některých obeích zdrželo se občan- stvo volby, jinde se ji zůčastnilo téměř vše- obecně a jinde opět bylo roztříštěno na dve strany a tak i v Heraultu mohly býti ulvořeny volební výbory a odevzdáno dosti hlasů ku platnosti , voleb. V dnešní ministerské radě sdělil již Cl- manceau konečné výsledky voleb. Dle nich zí skávají republikáni při 1450 mandátech 8í mandátů, které jsou takto rozděleny: 15 re- publikáni levice, 65 radikálové a socinlistiět radikálové, 2 neodvislí a 2 sjednocení socia- listé. Pozbývají tudiž reakcionáři 20, naciona listé 17, pokrokáři 47 mandátů.
11 article Raisuli a velmoci.
Raisuli a velmoci. Zprávy z Tangeru potvrzují, že všechny pokusy přiměti vůdce banditů Raisula ku propuštění kaida Mac Leana, úplně selhaly Avšak prosba, došlá v těchto dnech od M a Leana, aby mu byly dodány prostředky k vý živě, zdá se nasvědčovati tomu, že není tak úplně zbaven vší volnosti. Marocká vláda od hodlala se však se vší rázností zakročiti vojen- sky proti Raisulovi, a z toho možná hrozi jeho zajatci nebezpečí. Z Fezu bylo vypraveno za tím účelem 1270 mužů, druhá vojenská vý- prava vyrazila minulý týden z Tetuanu. Rai- suli však má stále ještě dosti přívrženců. Dle zprávy vídeňské „Zeit“ i londý nský časopis „Daily Graphic“ přiklání se k ná- zoru, že na jeho postup nelze se dírati jako na postup vůdce handilů, nýbrž jako na lozickou odpověď ke konferencím algecirnsským. A vše- chny trumíy v této odvážné hře jsou v jeho ru- kou. Kmeny ho uznávají, a sultán marocký se před ním chvěje. Takovým způsobem vlastně faktické poměry vypadají v ten smysl, že třeba se naň dívati jako na — nekorunovaněho sul- tána. Proto navrhuje anglický list, aby di- plomati v Tangeru hleděli se s nim nějak rozumně dohodnouti. V prvé řadě je prý třeba vyprostiti Mae Leana ze zajetí, nechtějí-li se velmoci v Evropě udělat směšnými. Raisuli bude asi činiti ovšem kruto podmínky, avšak situnce v Marokku se tím ni- jak nezhorší. Naopak by však mohlo věsti k vy- jasnění situace, kdyby k nějaké dohodě s Rat- sulem došlo, a využitkovalo se jeho nepopíra- tolných schopností a jeho skutečného vlivu v Marokku. Neboť zkušenosti dosavadní ukázaly. že Marokko potřebuje silného mu že, a Raisuli ukázal, že je takovým silným mu- žem, jakého je třeba.
Raisula Mac Lean Lean Mae Lean Tanger Evropa Maroko Rat Daily Graphic
12 article K situaci v britské Indii.
K situaci v britské Indii. O situaci v Indii docházejí do Londýna stále znepokojující zprávy. Jak »Central Newse oznamují z Kalkuty, docházi na mnohých mi- stech také k nepokojům mezi vojenskou policií, sestávající z Ghurků a sice následkem podivn okolnosti, že již po tři měsíce neobdrželi žád- něho žoldu. Vysvětluje se to tím, že někteří do- morodí podůřadníci vládní, kteři jsou přívrženei domorodeckého hnutí, zůmyslně různými byro- kratickými kličkami výplatu žoldu zdržují, aby podnitili Ghurky, k nimž, mají Angličané zvlůštní důvěru. Ghurkové, kteří se rekrutují z Nepalu, po- kládají se právem za nejudatnější, nejlepšía nojspolehlivější vojáky mezi bojovnými kmeny Iudie. Dostává se jim zvláštního vyznamenání, že bývají často vřaděni do brigády společně s anglickými oddíly a nosí tmavou uniformu anglických střelců. Jejich panovník maharadža nepalský požívá řídké pocty, že má hodnost generálmajora anglické armády a smi nositi příslušnou uniformu. Celkem měli podněcovatelé u domorodé policie také z jiných kmeniů méně štěsli, než snad očekávali. Nepodařilo se jim získati ji pro hnutí, ale vážnost těchto strážeů pořádku značně poklesla. Je jich málo a jsou stále proná sledo- váni urážkami a útoky se strany popuzeného
News Angličan Indie Londýn Kalkuta
13 article
davu, což ovšem nepřispívá k zlepšení po mérů. Mnoho se stále mluví o podloudné dopravě zbraní a nábojů. Kdyby jen polovice toho, c se mluví, bylo pravda, dala by se brzy očeká- vati vzrušující odhalení. Tvrdilo se, že se k tomuto podloudnictví propůjčila malá fran- couzská kolonie Chandernagore a indická vláda zahájila jednání s francouzským guvernerem. Skutečně, jak »Central News« oznamují, byla nejnověji v Chandernagore vydána přisná naří- zení o obchodu se zbraněmi. Dle téhož pra- mene prý se podloudná doprava zbraní roz- mohla velice právě v posledních dvou letech domorodá policie vyšetřila okolnosti, jež mnohé Drmy v Kalkutě uvedou do nemilých rozpaků. Zvláště účinně propaguje se domorodecké hnutí také tiskem. V té přičině vyniká dennik »Bande Matarom«, který až do nedávna volmi obratně řídil často jmenovaný Bepin Čandra Pal a jenž laké nyní, ačkoli obdržel výstrahu, pra- cuje dále v jeho inteneích. Bojuje celým aparálem a fraseologií anglického liberalismu jde ve svém podněcování, prováděném nezá- vadnou formou, až na nejkrajnější hraniei veřejného pobuřování. Naproti tomu nemá boykot anglického zboží valných úspěchů a sumi vůdcové, jak se zdá, nepojímají ho vážně, jak se ukázalo při nedávném zatčení Laněpala Raisa. jehož oděv byl zhotoven vesměs z angliekýeh látek
Čandra Raisa Central News
14 article
Turecko. V Cařihradě přijato bylo v těchto dnech velmi slavnostně poselstvo krále rumunského jež příjelo odevzdati řádové odznaky Karola I v briliantech sultánovi. Značnou pozornost vzbu- dilo, že počet poselstva je neobyčejně značný. že přijato bylo s poctami zcela výminečnými,a mimo dlouhé slyšení u sultána měli někteří jeho členové závažné a opětované rozhovory s řadou tureckých státníkův a diplomatů. K návštěvě tohoto rázu připíná se řada poli- tických kombinací, z nichž nejzávažnější činí ve své balkánské korespondenci „Frankí. Ztg.“, jež sděluje: Nelze o tom pochybovati. že má rumunské poselstvo za lubem důležitějši cíle, než pouhé odevzdání briliantových odznaků řádových od krále Karola. Jde najisto o sbliža- vací snahy mezi Rumunskem a Tureckem, sle- dované diplomaty obou států již delší dobu V bulharských a řeckých kruzích budí to jakýsi neklid.
Karol Turecko Cařihrad Rumunsko
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Užší výkonný výbor národní skran svobadomyslné konal dne 30. července schůzi ve které porokováno bylo o organisaci stramy a o připravách pro přiští volby. Vyslechnu zprávu říšského poslance Maštálky o politická situaci, usnesl se na těchlo projevech: 1. Vý konný výbor vyslovuje se pro zasedání sněmu království českého a proti jeho rozpuštění pře ukončením zákonité jeho působnosti, neboť k roz puštění sněmu království českého není žádného důvodu. 2. Trvaje na svých programových zá- sadách žádá výkonný výbor, aby reforma voleb- ního řádu do sněmu království českého prave- dena byla ještě v tomto období sněmovním 3. Řišský poslanec prof. dr. Jaromír Čelákovsky jmenován byl dvorním radou a dle organisačního řádu strany oznámil, že jest ochoten na mandát resignovati. Jelikož prof Čelakovský navržen by za dvorního radu před volbou jeho do říš eké rady a jelkuž vyznamenán byl titulem dvorního rady ne jako poslanec, nýbrž jakožto profe sou universitni, neshledává výkonný výbor žádné přl- činy k resiguaci. — »Mirumilovní Němci« a »italská luzav, Historie italského přepadení německých výlet níků v tyrolském Pergine narůstá rychle o nově zajímavé kapitoly a ukazuje, že jsme správně usuzovali, když jsme bned po prvních poplaš ných zprávách německých žurnálů trochu nedá- věřivě a reservovaně posuzovali celou událost.
Maštálek Trvaj profesor doktor Čelákovsky Němec národní skran
16 article
Čím pozorněji se probírá nezúčastněný český čtenář nenávistnými projevy a demonstracemi, jež se odehrávají mezi německým a vlašským obyvatelstvem v Tyrolsku, tím neklamněji do- spívá k úsudku, že tu vlastně Němci klidí, co si sami nadrobili. Výmluvně o tom svědčí telegra- fieký protest sociálně-demokratického — tedy nikoli vlašsko-nacionálního — poslance trident- ského Avancinia, zaslaný ministru vnitra, v němž ukazuje na provokační eíle »výletu« německých turnérů do Tridentska, tím zřejmější, že tyrolské státní úřady šmahem zapovídají nevinné výlety italských spolků do německého území.
Němec Tyrolsko Tridentsko
17 article
Podobným, jenže mnohem rozhodnějším tónem vyznívají také protestní projevy italských zastu- pitelstev obecních a zemských poslanců vlaš- ských, jež všecky důrazně upozorňují na nacionální štvaní Němeů tyrolských. Vyrkli jsme včera nestranně svoj odsudek barbarství vlaš- ského, jež přepadá německé výletníky, kteří jako hosté přicházejí do jejich území, avšak co tíci ke zprávám, v zápěti na to z Iušpruku do- cházejíeím, kterak v odvetu na to německá luza vytlouká za noci domy italského obyvatel- stva hlavního města tyrolského, a bombarduje je tak, že spousty kameni zalětají až do ložnic spíelch Italů? Řekli jsme již včera pod dojmem prvních zpráv,a musíme jenom opakovati, že nám celá tato nejnovější historie tyrolské zní tak neobyčejně známě a všedně — je viděti, že německý na- cionalismus je stejně štváčský v Tyrolech, jako v Čechách a na Moravě, o ubohém Stezsku ani nemluvě. Charakteristické je při tom chování vídeňského a zvláště pr žského německého ti- sku, nařikajícího na utiskované němectví v Ty- rolsku Je-li tak utiskováno jako v Čechách, potom běda tamějšímu italskému obyvatelstvul — Osobní. Ve službě polilické jmenováni byli místodržitrlšti koncipisté Karel Racek, dr Ant Musil (služebně přidělený k ministerstvu orby).
Italos Karel racek Musil Tyroly Čechy Morava
18 article
Leopold Baretta, Gaslav Fischer, dr. Jindřich Bender ze Säbelkampfu, Karel Eichler a poli- cejní koncipista dr. Zdeňko Leiner okresními ko- misary. — Ve službě zdravotnické jmenováni byli MUDři. zdravotní koncipisté Lev Hlofmei ster v Kamenici nad Lipou, Jarostav Holeka na Mělníku a Josef Tysovský v Kralovicích okresními lékaři, asistenti Emannel Friedmann v Ledči, Vladimír Petřík v Semiech a Vojtěch Lukáš ve zdravoten- ské kanceláři místodržiteiské zdravotními konci pisty. — Služsbní jubileum Včera dne 30. červenc t. r. slavil praesident obchodního soudu dvorní rada pan Jan Šindelář jubileum své čtyřicelilelé služby. Při této přiležilosti byla mu věnována gremiem ob- chodního soudu střibrná plakela, kterou modeloval akademický sochř Kalvoda. Plaketa tato nesev hořejší časti reliefní podubiznu jubilárovou a v do- lejší původní podpisy členů gremia a to jak cfsat- ských radů, soudců-latků, tak soudců z povolání. — Z c. k. české vysolké školy technické v Praze Inženýr a učitel pan Fr. Jungmann, rodem z Střešovic, podrobil se dne 29. t. m. druhé odborné státní zkoušce ze stavby strojů, byl uznán velmi způsobitým a veřejně za inženýra prohlášen. — Pani inženýři Josef Rokos z Prahy a Karel Švejda z Březových Hor podrobili se dne 29. t. m. II. státní zkoušce z odboru strojního inženýrství a uznáni způsobilými s vyznamenáním. — Páni in- ženýři Alois Lašek z Dobřichovic a Josel Do- biáš z Bohouňovic podrubivše se téhož dne II. státní zkoušce z odboru strojního inženýrství, uznáni velmi způsobulými.
Barett Gaslav Fischer doktor Bender Eichler Leiner Tysovský Emannel Friedmann Petřík Vojtěch Lukáš Šindelář Kalvoda Jungmann Pan Rokos Švejda Březův Páňa Lašek Säbelkampf Mělník Kralovice Ledeč Semiy Francie Střešovice Praha Dobřichovice Josel Bohouňovice vysolký škola technický v Praga inženýr
19 article
Němscké násilnictví v Litoměřicich. Dne 2 t. m. byli v Litoměřicích Češi, procházející se po tak zv. českém korsu, německými turnéry a buršáky shozeni s chodníku za nadávek a pokřiko- vání, by šli do Čáslavi, tam že je dovoleno česky mluviti. Po chvilce šlo po českém korsu o tomto německém zbujnictví ničeho nevědoucích několik Čechů z besedy, kteří byli německými násilníky s chodníku rovněž shozeni protože neodpo- věděli na jejich tvaní „Heil!“ a jeden z nich — pan Pekař — udeřen dvakráte do tváře. Když napadení Čechové dávali na jevo, že si po- dobné násili nedaj líbiti, byl hned pohotově měslský policejní nadstrážník Raichl, který, neslaraje s o německé neurvalce, hned p. Pekaře zat kl. Rozčilené Čechy jal se konejšiti pan Josef Němec, žádaje, by německé nadávky ignorovali. Zároveh žádal městského strážníka, by řádění Němců za- bránil, ale byl jím odbyt slovy, by „šel do P'očáp“, že mu do toho nic není. Pan Němec vyzval Čechy, by šli na hejtmanství požádal o četnictvo, ale dříve, nežli domluvil, přiskočil k němu policejní strážník za jásotu Němců a Ivaní „Heil!“ jej zatkl. Němci prohlásili, že na korsu Čechy choditi nenechají skutečně také 25. t. m. dle toho se zachovali. Pro- vokace Němců byla bezmeznou a po- licie zatkla čtyři Čechy, s nimiž hrubě zacházela. V českém obyvatelstvu litoměřickém zavládlo veliké rozčilení a ro- zechvění.
Čech Čecho Pekař Raichl Josef Němec Němec Litoměřice Čáslav Čechy
20 article
Ghlas sokolských slavností ve Francli. Z Paříže, v červenci. Opustil jsem Prahu v úterý dne 2. červen ce, právě po skvělých slavnostech sokolských tímže vlakem, jenž odvážel francouzské gymna sty. V uších zněly mi posud nadšené pozdravy jimiž byli přijati moji krajané a v mysli tkvě živý obraz velkoleného divadla tří slavnostnieh dnů. Odjel jsem na delší cestu po vlasti, al. zde mi posud vše připomíná Prahu a jeji slav- nosti a Čechy, moji druhou vlast. Ano, všude co jsem opustil Prahu, slyším mluviti o velko lepém přijotí, jakého se dostalo našim bratřin od Čechů. Celou cestou z Prahy tonuli gymnastéve vzpomínkách. „Jaké krásné dny. Nikdy jich ne- zapomenu,“ pravil mi jeden z nich, „ale čim jsme si zasloužili tolik sympatie? Odnášímsi celou spoustu upominek: vyšívané kapesniky krajky, stužky a dokonce i hodinky, kleré m jeden inženýr vnutil, nemluvě ani o sokolské čapce, kteruu jeden Sokol vyměnil za moji s troj- barevnon páskou. Opouštěl jsem Prahu opravdu nerad a jsem jist, že se mi až do příštího sletu bude po ní stýskat. Jaký to národ, tihle Če- chové!“ Noe rovněž minula za vzpomínek na jedno- tlivé události oněch nádherných dnů, až jsme dojely do Nancy, kde jsem se zastavil s dvěma českými společníky, kleří mne provázejí na mě pouti. Již sem došly zprávy o slavnostech a všichni se mne táží a vyptávají se na Čechya na Prahu, obdivují se organisaci Sokolů, kterou telegramy pařižských denníků velebily.
Čecho Noe Sokol Paříž Praha Nancy
21 article
„Paříž, všichni vystoupit z vozul“ Vystupujeme s ostatními, boty a šaty ještě šedé od cestovního prachu a první cesta jes k holiči. „Pán přichází z cesty, jak vidím. „Ano, z Prahy. „Ach, tedy jste viděl pražské slavnosti o nichž píše dnešní „Petit Parisien? „A Figaro mi ukazuje článek, dlouhý a za- jimavý článek. Vypravuji, co jsem viděl a slyše a bodrý holič se stále vyptává na Čechy, o nichž ví, že jsou Slovaně, na jejich mravy a kroje A se všech stran slyším pak stejné otázky všude pozoruji zájem o přátelský národ, jenž tak dlouho zůstával neznámý. V Toursu, v oné nádherné a hostinné „za- hradě Francie“, v oné „něžné zemi“, o níž mluví Tasso, pokryté zámky a plné vzpomíne na naše krále, vzbudily články pařížských žur- nálů stejnou zvědavost. Nemusím se ani tázati abych věděl, co o nich soudí. Naopak všude jakmile zvědí, odkud přicházím, vyptávají se nmne a moji dva společníci, jakmile je předsta- vím jako Čechy, jsou přijímáni s upřímnou srdečností. Chtějí jim poněkud oplatiti, co přijali naši krajané. I na národní slavnost dne 14. července měly vliv česko francouzské sympatie a mezi barvam francouzskými vlálo hojně praporů slovanských. Vrátím se nyni do Prahy s radostným vědo- mím, že Francie počíná Čechy poznávati a je milovati. Zbude ještě jen poukázati na intelektu- ální rozmach Čech v literatuře a umění, ale jsem přesvědčen, že za nedlouho nebude u nás ni koho, kdo by neznal vaše velká jména. J. E. Pichon, lector české university, ředitel Ecole Moderne
Petit Parisien Figaro Tasso Pichon Paříž Praha Čechy Tours Francie Ecol Moderne
22 article Hudba.
Hudba. + Hudební sdružení v Chrasti pořádá v neděl 4. srpna o půl 4. hod. odpol. koncert za účinkován slč. Zd. Součkové, učitelky hudby z Chrudimi, p. H Koeniga, profesora houslí londýnské konservatoře p. B. Pinze, říd. učitele z Vrb. Kostelce a p. dr.J Sluky, okresního komisaře z Chrodimi v tělocvicně měšťanské chlap. školy v Chrasti. Z České Filbarmonie. Dnes od 5 hod. odpol koná se koncert na Žofině. Nově nasludovaný pro gram obsahuje m. j.: Dvořák: ouvertura k op. »Van da«, Wagner: Přástky a balada z op. »Zakletý Ho lanďan«. Vstupné 20 h za osobu.
Zdeněk Souček H Koenig Dvořák Van Wagner Chrast Chrudim Kostelec Český Filbarmonie hudební sdružený
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Básně Olgy Molitorovy. »B. L. A. « plše Olga Mulitorova sepsala svého času básně, jež dal vytisknouti v Kölblinově dvorní liskárně v Badenu a sice asi na 8 arších. Mladá dáma hledala pro ne nakladalele, ale nikdo nechtěl náklad převzíli. Při opětné přehlidce své pousie došla Olga Molitorova snad sama ku přesvědě ní, že poetická cena básní jest jen nepalrná, nebeť ze všech vylištěných exemplátů svazku nedostal se ani jediný na veřej nost, byly patrně i s rukopisy zníčeny; vypravuje se dokonce, že také exempláře, které obdrželi nejintim nější přátelé domu, byly opět vyžádány nazpěl Pokud se lýče obsahu, podobá prý se obsahu mnohých jiných básní mladých dam: trochu sentimentality lrochu světobolu a malá dávka přepjatosti. Zkrátka všechny exempláře by u knihkupce zůstaly ležeti — kdyby nebylo došlo k Hanovu procesu. Nyní, kdy Olga Molitorova v něm hrála vynikající úlohu, udělal by nakladatel ovšem skvělý obchod; poptávka jes veliká, ale není žádného exempláře a kdyby i ně jaký byl, bylo by riskantní, některou báseň otisknouti třeba ve formě recense, poněvadž se právě básně neobjevily v knihhupeckém obchiodě.
Molitorův L A Mulitorův Baden
24 article
= Dělaík našel tři miliony? Z Hamburkus sděluje: Dělnik Matouš Pelersen našel na nábřeží moře balik s množstvím bankovních poukázek, zně- jícíeh doverské »The nalional provincial bank o Eugland«. Cena poukázek činí přes tři miliony marck. Balík, do něhož bankovky byly motouzem svázány, byl promočen. Cenné papíry byly zaslány anglickému konsulátu do Doveru, aby je prozkoumal co do pravosti. = Tyfem nakažený vedovod. Ze Šl. Hradee, 30. července. »Tagespost« oznamuje z Adelsbergu, že před třemi nedělemi zjištěn tam byl první připad tyfu následkem zkažené vody ve vodovodu. Byli jim stěženi cizí slavební dělníci. Epidemie však záhy se rozšířila také na domácí obyvatelstvo. Počet nemocí den za dnem rosti, ale úřady nebylo učiněno ničeh k nápravě vodovodu. Konečně se ukázalo, že jedna ze člyě studní, zásobujících vodovod, jest nakažena. Nyní jest tyfem nemocných 45 osob. Také u 17. ploku pěchoty onempenělo 27 vojínů a selník Breindel a u 27. zeměbraneckého pluku one mocněl jeden kadel a 20 mužů. = Prokurisla zpronevěřil peníze. Z Frankfertu telegrafují: J. Bartsch, prokurista žele ářské akciové společnosti ve Frankfurtu, zpronevěřil svému závodu asi 155.000 mk. Peníse vělšinou prohrál na burse. Z peněz zpronevětených bylo 52 000 mk. uhra ženo, 60.000 až 70.000 mk. dostane závod zpět od bank. jichž prostřednictvím Bartsch na burse hrál a neuhra- žených 50.000 až 60.000 mk. nahradí závod ze svých reserv. = Střílel do kavárny. Z Mnichova, 20. čer- vence. Včera večer o 9. hod. vypálil 52letý zednik Klobinger z neznámé příčiny několik ran olevřenými dveřmi kavárny na Weslendstrasse na hosty. Majitel kavárny Guggenberger byl ranou do oka smrtelně raněn a brzy na to zemřel. Pachatel usmrtil se pak ranou do úst.
Pelersen J Bartsch Bartsch Hamburkus Dover Frankfert Frankfurt Mnichov Guggenberger
25 article
= Oběť turistiky. Ze Švicu, 29. července. (K. k.) Včera zabil se pádem s Velkého Mythenu 26letý Otto Intrau z Erfurtu, jenž byl několik měsíců zaměslnán u sedlářského mistra v Curychu a v so- botu podnikl výlet na Mythen. Mrtvola jeho byl nalezena. = Město v plamenech. Z Lyonu, 30. července (K. k.) Ve Valenci n. R. rozšířil se požár, který vy- pukl v jiatém hostinci, tak, že záhy byla cela městská čtvrť v plamenech. Poštovní a telegrafní budova lehla popelem. Město je zbaveno všeho spojení. = Vlak se vyšinul. Z Aschabadu, 30. čer- vence. (K. k.) Na stanici ústřední asijské dráhy Bami vyšinul se z kolejí vlak, při čemž byly čty r osoby usmrceny a 18 zraněno. = Splavnost činských řek. Z Londýna, 30 července. (K. k.) Die šanchajské zprávy » Morning- Postu« pronikla německá dělová loď »Vateriand« po Modré řece (Janče) až k Suifu, nejzazšímu to místu, kam jest řeka splavná. List sděluje, že se zamýšil po řece Minu jeti až ke Kjatinu, aby se dokázalo, že může býti provincie Sešuan otevřena plavbě. = Průtrž mračen v Berlíně. Z Berlí na, 30. července. Včera večer strhla se nad Berlínem prudká bouře provázená průtrží mračen. Ve středu města a v severní i západní části byly ulice, náměstí, dvory la sklepní místnosti zaplaveny. V mnohých případech musilo přispěti hasičstvo. V pozdních nodinách ve černích voda opadla = Živelní pohromy ve Francii. Z Paříže, 30 července. Okoli Beaujenu bylo zpuslošeno cyklo- nem a město samo vední smršlí. Po ulicich valily se v okamžiku dravéproudy vod jež četné domy částečně pobořily. Muž jenž se sažil zavříti vrala svěho domu, byl vlnamni odnesen 300 metrů a jen slěží vývázl živolem. Zdi jsou pobořeny a vinice zničeny. Dopráva uváz- la, poněvadž půda byla na mnohých míslech piívaly razervána a železniční trať poškozena. Jodna že n utonula.
Intrau Janec Suifu Min Švic Erfurt Curych Lyon Aschabad Londýn Berlín Francie Paříž
26 article
= Upil se. Z Paříže, 30. července. Na nábřeží de Bemy byl včera složen náklad vinných sudů. Dnes ráno byl pod jedním sudem nalezen ve velké kaluži druhého vína roznášeč novin be přistřeší Pierr Peyer mrlev. Vyhledal si mezi sudy vhodný útulek na noc a pak, nejspíše trápen žizní, navrtal suda upil se k smrti. = Nová milienová náhrada? Proslýchá se, ž „Daily Mail“ vyplatila firně Jos. Wutson a syn, ma- jitelce velkých továren na mýdlo, obnos 1,000.000 K aby upustila od zamýšlené žaloby pro pomluvu. „Dai- ly Mnil“ napadla firmu Watsonovu ve své kampran proti zhzeni mydiařského trustu stejým způsol em jako lirnu Lever a spol. Poněvadž proces firmy Leverovy proti „Dally Mail“ skončil odsouzením li- stu k náhradě škody v obnosu 1.000000 K, chtěl se patrě majitelé „Daily Mail“ zaplacením téhož ob- nosu finmě Walsonově vyhnouli druhému veřejnému procesu. Celkem tedy vyplalila „Daily Mail“ ve dvou nedělích 2.000.000 K náhrady, což čini asi roční vý- těžek listu.
Bem Watsonův Leverův Dally Walsonův Paříž Jos Lever Daily Maila
27 article
= Milostná tragedie. Ze Sarajeva, 30. čer vence. Z Jablanitě zranil těžce poručík Monlenu manželku setníka několika ranami z revolveru, načei se sám zastřelil. Jde prý o milosinou aléru = Zšhadný plipad. Jak jž sděleno, byl v pátei nedaleko Pařiže nalezen mladý muž v bezvědo m v jehož kapse naezli navátívenku paní Pierponí M ganové. V nemocnici podařilo se teprve v sobat ráno přivésti jej k vědomí, načež udal, že jmenuje se Léon Klein, jest z Paříže a 27 let stár. Následkem neshody se svou rodinou odebral se před 5 léty do Kanady, kdež živil se vyučováním frančině. Ochu ravěl a přišel do Nového Yorku, kdež byl představen paní Morganové, která se o něj zajímala, zaplatiia mu cestu do Francie a dala mu se svou navštívenko i chek na 125 dolarů, splatný u banky Morgan Herjes a Co. Klein přijel do Paříže 18. t. m a o tem, co tu po 4 nebo 5dní dělal, podavá neurčité zprávy. V úterý vyjel si do Porte Maillot a tam vystoupil n nádraži s neznámým člověkem, jenž se k němu při- pojil ve vlaku. Od té doby se již na nic nepamatuje zdá se mu však, že jel v automobilu. Chek, který měl u sebe, zmizel. Klein soudí, že měl býti o- straněn, poněvadž jeho rodině jest snad jeho návraí nepohodlný. Lékaři zjistili, že má na prsou stepy bodnuti jako Pravazovou stříkačkou, tak že se zdá že byl do bezvědomí uveden nějakou injekcí. Rodiče jeho posud nebyli v Paříží vypátrání a neurčitost jeho výpovědí nepřispívá k rozřešení záhady.
Léon Klein Morgan Klein Sarajevo Paříž Kanada Nový York Francie Maillot Checa Morgan Herje a Company Pierponit M ganová
28 article
— Nový „Volkslag“ v Ašl. Z Aše se sděluje Dne 25. srpna koná .a zde německý „Volkstag“, k němuž pozváno jest všech 72 poslanců německo- nacionálního svazu v parlamentě a ministři strany německo - lidové. Na programu jest také otázk změny volebního řádu pro sněm království českého Značný počet poslanců zemských a říšských přislíbil již svoji účast na sjezdě. — K slavnosti 100leté památky ohnovení starého valštýnského pymnasia v Jičině, pořádané lelos ve dnech sv.václavských, míní se vypravili pražská ko- lonie rodáků z Jičina a kraje jičínského i těch, kdož v Jičině studovali nebo za svým povoláním žili, z Prahy společně do Jičína, kde shromáždí se ve vý- znamých dnech těch zajistě veliký počet dávných přátel a známých, kolegů ze sludií i z dob působen jičínského ke společné schůzce. Poradě o účasti télo věnována jest obvyklá měsíění přálelská schůzka ji- čínská zejtra ve čtvrlek 1. srpna o 7. hod. večer v za- hradě ostrova Žolinského při koncerlu České Filhar- monie. Všichni krujané i jejich dámy jsou vítáni, kvláštních pozvánek není. Zároveň budou učiněna něktorá sdělení, došlá od slavnoslního výboru z Ji- čína, který mimo jiné připravuje pamětní almanach obsahující také adresy bývalých abiturientů gymnasia jičínského dle nynějších jejich povolání.
Aš Jičina Praha Jičín Český Filhar
29 article
Američtí svobodomyslní Čechové přidruženi k Volné Myšlence. V Chicagu uspořádán byl sjezd svobademyslných Čechů, jehež výsledkem bylo ulvo- ření Svazu svobodomyslných, který přidružen k mezi- národní lederaci Volně Myšlenky. Sjezdu obcovalo přes 200 delegátů z většiny států Spoj. obcí ameri- ckých a zvláštní delegát české sekce Volné Myšlenky dr. Th. Bartošek z Prahy. Jako hosté přítomni byli záslupci volných myslitelů anglických a německ ých; pozdravné přípisy došly od několika národností, Jed- nání sjezdu bralo se téměř veskrze směrem Volné Myšlenky české a návrh rámcového prohlášení zásad svobedomyslnosti byl dvěma třetiamí hlasů schvá- len. Prohlášení sjezdu o olázce tisku, dělnických Ulnií a pod. schválena veskrze v duchu pokrokovéma usneseno obeslati letošní kongres Volné Myšlenky zvláštním delegátem. Pan dr. Bartošek uspořádal po sjezdu řadu přednášek v nejrůznějších místech severo- amerického soustálí a po návratu do Prahy přednášeii bude o výsledku své cesty. — Význam světového kongresu Volné Myšlenky v Praze jest programem veřejné schůze lidu, klerou pořádá česká sekce Volné Myšlenky dnes ve středu v 8 hod. večer ve velkém sále Národního domu na
Čecho doktor Th Bartošek Chicago Praha
30 title
Král. Vinohradech. Referuje red. Karel Pela nt.
Král Pel