2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. července 1907. Číslo 200.
4
article
Z Pešti, 28. července. (Persekuce ne-
maďarských duchovních.) Úřadní
věstník uherského mínisterstva spravedlnosti vy-
hlašuje nařízení, v němž se ukládá soudcůma
státním zástupcům, aby ministerstvu osvěty
ihned podávali zprávy o soukromých žalobách,
podaných u nich proti duchovním. Tímto naří-
zením má se, jak vysvětluje „P. L.“, čeliti pan-
slávským rejdům duchovenstva v sever-
ních Uhrách, a dakorumunské agitac
v Sedmihradech.
Ze Záhřeba, 27. července. (Bojkot ma-
darského zboží.) Ačkoli obchodní komory
chorvatské neschvalují bojkot uherského zboží
bojkot se nieméně šří a nabývá při tom různých
tvarů. Někde se bojkotuje všeliké zboží, pochá-
zející z Uher, a žádá se, aby se nahradilo výrob-
ky ze zemí slovanských, zejména český mi.
Jinde se připouští koupě zboží uherského, ale
s podmínkou, že objednávky se smějí díti jen
v jazyku chorvatském a dodavatelé jsou povinn
užívati při svých zásilkách jen chorv at
ských názvů místních.
P L
Pešť
Uhry
Záhřeb
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. července.
Situace v Rusku.
Ruské liberální i krajně levé časopisy
tvrdí souhlasně, že ve vlastním Rusku zavládla
v poslední době nápadná lhostejnost k otázkám
politickým, jevíci se zejména ve městech, kde
voličové vůbec se nestarají, jsou-li zapsáni ve
voličských seznamech a tím dokazují, že jim
málo záleží na zápasech politických stran, ve-
dených nyní vlastně jen v časopisech. Apatio
voličů bude jen na prospěch konservativnýcha
zpátečnických stran, které svou výbornou orga-
nisací seženou vždy a všude dostatečný počet
svých voličů. Přestaly také bouřlivé politické
schůze a mectingy — většinou ovšem následkem
zostřených policejních opatření! — takže, kdyby
nebylo občasných revolučných projevů v králov-
ství polském a na jihu Ruska od Kaspického
moře až do Oděssy, mohlo by se říci, že ruská
revoluce vzala již za svě. Velíká část úkladných
vražd, krádeže a řádění lupičů nespadají zajisté
na účet politické revoluce, nýbrž jsou činy
sprostých zločinců, kteří využili revolučního ru-
chu a všeobecných zmatků na provádění svého
zločinného díla.
Praha
Rusko
6
article
Chabnutí ruské revoluce potvrzují i polské
časopisy, jež dříve ochotně zaznamenávaly kaž-
dý nový plamen revolučního požáru. Petrohrad-
ský „Kraj“ příčítá vinu tomu, že „ruská revo-
luce ukázala takovou neschopnost, takový nedo-
statek politického smyslu, takovou neznalost
práv historických i sociálných, že její zmar ne-
překvapí nikoho z oněch Evropanů, kteří sym-
patieky vítali radostný zásvit svobody, šlřící svá
paprsky nad zpozděnou zemí.“
Pisatel líčí vznik ruské ústavy a činnost
prvých dvou dum, jimž vytýká, že místo plodné
práce chopily se jen hosol, jichž cílem byla „re-
voluce pro revoluci“. Místo aby rychle projed-
naly zákony, které mohly zabezpečiti svobodu
občanskou a utvrdíti základy ústavnosti, bojo-
valo se zuřivě jen proti vládě, čímž se budil
stále větší odpor a posilovala se reakce. Byla
doba, kde se straně národní svobody nabizela
ministerská křesla; ale kadeti se neuměli v čas
rozhodnouti a davše přednost spojenství s krajní
levicí, způsobili rozehnání prvé dumy. Výborg-
ským manifestem nahnali jen vody na mlýn re-
akce a v druhé dumě již sami viděli, že jdou
nesprávnou cestou. Ale i tu neprojevili potřebné
rozhodnosti proti živlům revolučným a tak se
i druhá duma rozešla bez jakékoli plodné práce.
Promarněno všechno; nezískalo se ani to, co
vláda byla ochotna povoliti nejen prvé, nýbrž
i druhé dumě. Výsledek je ten, že dnes dle slov
kn. Eug. Trubeckého stojí v Rusku proti sobě
dvě apokalyptické bestie, které se navzájem po-
žírají, totiž revoluce a reakce, při čemž tato má
naději, že konečně přece zvítězi.
Evropan
Trubecký
Petrohrad
Rusko
ruský ústav
národní svoboda
7
article
„Kolkolem všeobeená ochablost, pasivnost,
pokora, víra v osud, touha po klidu stůj co stůj.
Promarněno probuzení veřejného svědomí, pro-
marněna obětavost, ohromné napjetí sil, pro-
marněna revoluce v šlechelném slova smyslu,
jež klesá nyní vyčerpaná, aneb se vyrodila
v zištný, zločinný teror.“
Krakovskému „Czasu“ píše se podobně
z Varšavy: Vyjmeme-li připady banditismu,
v celé zemi panuje nyní pokoj, větší než kdykoli
za minulých tří let. Tak zvaní revolucionáři,
zdecimovaní vězením a vnitřní zradou, nejsou
schopni aspoň na tu dobu energičtější akce.
Sami to uznávají ve svých časopisech, stále řid-
ších a řidších, v nichž také přiznávají, jak se
zmýlili, spoléhajíce na slabost „earatu“, na
úplné rozpadnutí byrokratického stroje a na ne-
spolehlivost vojska. Také vliv agitatorů na třídy
dělnické vůčihledě mizí a dělníci, vysílení stá-
lými stávkami, sami hledají práci z a každou
cenu. V jiných vrstvách polského obyvatelstva
není pak vůbec materiálu na roznícení činného
odporu. Tyto vrstvy nabyly již přesvědčení, že
pouze po dráze úsilné, cíle vědomě, pokojné
práce mohou zlepšiti své položení, kdežto vše-
liké výbuchy násilí vhánějí jen vodu na mlým
těch, jimž z osobních důvodů záleží na udržen
dosavadního stavu.
Varšava
8
article
Podobný hlas z podolské gubernic na-
cházíme v polském „Dzien. Kijowsk.“ Po velike
revoluční bouři, jež neminula ani podolské gi-
bernie, a ktorá se jevila podpalováním panských
dvorů, stávek atd., nastalo nyní obapolné do
rozumění na prospěch obou stran. Dělníci chodi
zas na práci ke dvorům za obvyklou cenu a ji-
nak vzade je klid. Něco ovšem sedláci revoluei
získali: kupují a čtou noviny. Odbira
zvláště tneiné „Birževyje Vědomosti“, jež se
čtou na návsi veřejně, neb kolují od chaty de
chatý. Rozpuštění druhé dumy nezpůsobilo na
venkově nijského dojmu a také se nikdo na vsi
nezajímá o příští volby.
Revoluční horečka, zdá se, že v Rusku již
mizí; ale bude třeba mnoho času na sbírání sil
a zvláště mnoho obezřelnosti ruských politiků
aby se Rusku zachovala aspoň ta ústavnost, jel
dána manifestem ze dne 30. října 1905.
Rusko
9
article
Volby do generálních rad ve Francil.
Nedělními volbami mělo se obsaditi ve
všech 87 departemantech francouzských 1450
míst členů generálních rad. Ačkoli se dle zá-
kona má působnost generálních rad omezili jen
na správu departementů a jest jim výslovně za-
povězeno zabývati se záležitostmi politiché po-
vahy, přece se vývoj věci přes tyto předpisv
přenesl. I pro volbu čienů generálních rad stala
se rozhodující politická barva a prvním činem
nových generálních rad po zahájení zasedánt
bývá, že dají výraz svému politickému smýšlení
a stanovisku vůči důležilým denním otázkám
vysoké politiky, tedy právě to, co zákon za
pov ldlá
Částečně jest to zaviněno samou ústavou,
neboť čini-li se členové generálních rad vedle
poslanců a zá tupců okresů a obef voliči pr
senát, dává se tím také jejich vlastní volbě po
litický podklad. Tak staly se také z generálnie
rad korporace, jejichž ústavné neutrální pova a
a obvod působnosti zanikly v politických po
měrech stran.
S napjetím očekával se zvláště průběl
voleb v departemenlech sližených vinařskou
krisl. Zde vydali — jak známo — zástupei vi
nařů před týdnem heslo, zdržeti se úplně volby.
aby se posavadní abstinence orgánů mísln
správy rozšiřila i na zastupitelstva departementů
jako protest proti politice vlády a parlamentu
v otázce vinařské krise. Jen tam měli voličové
jíti k volbě, kde byl postaven kandidát protivné
strany a pak měli vohti bez ohledu na přísluš-
nost k některé politické straně jen protestního
kandidáta, doporučeného místním komitětem vi-
nařským. Tato voličská stávka byla skutečně
rozsáhlou měrou provedena, ale přece ne vše-
10
article
obecně. V některých obeích zdrželo se občan-
stvo volby, jinde se ji zůčastnilo téměř vše-
obecně a jinde opět bylo roztříštěno na dve
strany a tak i v Heraultu mohly býti ulvořeny
volební výbory a odevzdáno dosti hlasů ku
platnosti , voleb.
V dnešní ministerské radě sdělil již Cl-
manceau konečné výsledky voleb. Dle nich zí
skávají republikáni při 1450 mandátech 8í
mandátů, které jsou takto rozděleny: 15 re-
publikáni levice, 65 radikálové a socinlistiět
radikálové, 2 neodvislí a 2 sjednocení socia-
listé. Pozbývají tudiž reakcionáři 20, naciona
listé 17, pokrokáři 47 mandátů.
11
article
Raisuli a velmoci.
Raisuli a velmoci.
Zprávy z Tangeru potvrzují, že všechny
pokusy přiměti vůdce banditů Raisula ku
propuštění kaida Mac Leana, úplně selhaly
Avšak prosba, došlá v těchto dnech od M a
Leana, aby mu byly dodány prostředky k vý
živě, zdá se nasvědčovati tomu, že není tak
úplně zbaven vší volnosti. Marocká vláda od
hodlala se však se vší rázností zakročiti vojen-
sky proti Raisulovi, a z toho možná hrozi
jeho zajatci nebezpečí. Z Fezu bylo vypraveno
za tím účelem 1270 mužů, druhá vojenská vý-
prava vyrazila minulý týden z Tetuanu. Rai-
suli však má stále ještě dosti přívrženců.
Dle zprávy vídeňské „Zeit“ i londý nský
časopis „Daily Graphic“ přiklání se k ná-
zoru, že na jeho postup nelze se dírati jako na
postup vůdce handilů, nýbrž jako na lozickou
odpověď ke konferencím algecirnsským. A vše-
chny trumíy v této odvážné hře jsou v jeho ru-
kou. Kmeny ho uznávají, a sultán marocký se
před ním chvěje. Takovým způsobem vlastně
faktické poměry vypadají v ten smysl, že třeba
se naň dívati jako na — nekorunovaněho sul-
tána. Proto navrhuje anglický list, aby di-
plomati v Tangeru hleděli se s nim
nějak rozumně dohodnouti. V prvé
řadě je prý třeba vyprostiti Mae Leana ze
zajetí, nechtějí-li se velmoci v Evropě udělat
směšnými. Raisuli bude asi činiti ovšem kruto
podmínky, avšak situnce v Marokku se tím ni-
jak nezhorší. Naopak by však mohlo věsti k vy-
jasnění situace, kdyby k nějaké dohodě s Rat-
sulem došlo, a využitkovalo se jeho nepopíra-
tolných schopností a jeho skutečného vlivu
v Marokku. Neboť zkušenosti dosavadní ukázaly.
že Marokko potřebuje silného mu
že, a Raisuli ukázal, že je takovým silným mu-
žem, jakého je třeba.
Raisula
Mac Lean
Lean
Mae Lean
Tanger
Evropa
Maroko
Rat
Daily Graphic
12
article
K situaci v britské Indii.
K situaci v britské Indii.
O situaci v Indii docházejí do Londýna
stále znepokojující zprávy. Jak »Central Newse
oznamují z Kalkuty, docházi na mnohých mi-
stech také k nepokojům mezi vojenskou policií,
sestávající z Ghurků a sice následkem podivn
okolnosti, že již po tři měsíce neobdrželi žád-
něho žoldu. Vysvětluje se to tím, že někteří do-
morodí podůřadníci vládní, kteři jsou přívrženei
domorodeckého hnutí, zůmyslně různými byro-
kratickými kličkami výplatu žoldu zdržují, aby
podnitili Ghurky, k nimž, mají Angličané
zvlůštní důvěru.
Ghurkové, kteří se rekrutují z Nepalu, po-
kládají se právem za nejudatnější, nejlepšía
nojspolehlivější vojáky mezi bojovnými kmeny
Iudie. Dostává se jim zvláštního vyznamenání,
že bývají často vřaděni do brigády společně
s anglickými oddíly a nosí tmavou uniformu
anglických střelců. Jejich panovník maharadža
nepalský požívá řídké pocty, že má hodnost
generálmajora anglické armády a smi nositi
příslušnou uniformu.
Celkem měli podněcovatelé u domorodé
policie také z jiných kmeniů méně štěsli, než
snad očekávali. Nepodařilo se jim získati ji pro
hnutí, ale vážnost těchto strážeů pořádku značně
poklesla. Je jich málo a jsou stále proná sledo-
váni urážkami a útoky se strany popuzeného
News
Angličan
Indie
Londýn
Kalkuta
13
article
davu, což ovšem nepřispívá k zlepšení po
mérů.
Mnoho se stále mluví o podloudné dopravě
zbraní a nábojů. Kdyby jen polovice toho, c
se mluví, bylo pravda, dala by se brzy očeká-
vati vzrušující odhalení. Tvrdilo se, že se
k tomuto podloudnictví propůjčila malá fran-
couzská kolonie Chandernagore a indická vláda
zahájila jednání s francouzským guvernerem.
Skutečně, jak »Central News« oznamují, byla
nejnověji v Chandernagore vydána přisná naří-
zení o obchodu se zbraněmi. Dle téhož pra-
mene prý se podloudná doprava zbraní roz-
mohla velice právě v posledních dvou letech
domorodá policie vyšetřila okolnosti, jež mnohé
Drmy v Kalkutě uvedou do nemilých rozpaků.
Zvláště účinně propaguje se domorodecké
hnutí také tiskem. V té přičině vyniká dennik
»Bande Matarom«, který až do nedávna volmi
obratně řídil často jmenovaný Bepin Čandra Pal
a jenž laké nyní, ačkoli obdržel výstrahu, pra-
cuje dále v jeho inteneích. Bojuje celým
aparálem a fraseologií anglického liberalismu
jde ve svém podněcování, prováděném nezá-
vadnou formou, až na nejkrajnější hraniei
veřejného pobuřování. Naproti tomu nemá boykot
anglického zboží valných úspěchů a sumi
vůdcové, jak se zdá, nepojímají ho vážně, jak
se ukázalo při nedávném zatčení Laněpala Raisa.
jehož oděv byl zhotoven vesměs z angliekýeh
látek
Čandra
Raisa
Central News
14
article
Turecko.
V Cařihradě přijato bylo v těchto dnech
velmi slavnostně poselstvo krále rumunského
jež příjelo odevzdati řádové odznaky Karola I
v briliantech sultánovi. Značnou pozornost vzbu-
dilo, že počet poselstva je neobyčejně značný.
že přijato bylo s poctami zcela výminečnými,a
mimo dlouhé slyšení u sultána měli někteří jeho
členové závažné a opětované rozhovory s řadou
tureckých státníkův a diplomatů.
K návštěvě tohoto rázu připíná se řada poli-
tických kombinací, z nichž nejzávažnější činí
ve své balkánské korespondenci „Frankí.
Ztg.“, jež sděluje: Nelze o tom pochybovati.
že má rumunské poselstvo za lubem důležitějši
cíle, než pouhé odevzdání briliantových odznaků
řádových od krále Karola. Jde najisto o sbliža-
vací snahy mezi Rumunskem a Tureckem, sle-
dované diplomaty obou států již delší dobu
V bulharských a řeckých kruzích budí to jakýsi
neklid.
Karol
Turecko
Cařihrad
Rumunsko
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Užší výkonný výbor národní skran
svobadomyslné konal dne 30. července schůzi
ve které porokováno bylo o organisaci stramy
a o připravách pro přiští volby. Vyslechnu
zprávu říšského poslance Maštálky o politická
situaci, usnesl se na těchlo projevech: 1. Vý
konný výbor vyslovuje se pro zasedání sněmu
království českého a proti jeho rozpuštění pře
ukončením zákonité jeho působnosti, neboť k roz
puštění sněmu království českého není žádného
důvodu. 2. Trvaje na svých programových zá-
sadách žádá výkonný výbor, aby reforma voleb-
ního řádu do sněmu království českého prave-
dena byla ještě v tomto období sněmovním
3. Řišský poslanec prof. dr. Jaromír Čelákovsky
jmenován byl dvorním radou a dle organisačního
řádu strany oznámil, že jest ochoten na mandát
resignovati. Jelikož prof Čelakovský navržen by
za dvorního radu před volbou jeho do říš eké
rady a jelkuž vyznamenán byl titulem dvorního
rady ne jako poslanec, nýbrž jakožto profe sou
universitni, neshledává výkonný výbor žádné přl-
činy k resiguaci.
— »Mirumilovní Němci« a »italská luzav,
Historie italského přepadení německých výlet
níků v tyrolském Pergine narůstá rychle o nově
zajímavé kapitoly a ukazuje, že jsme správně
usuzovali, když jsme bned po prvních poplaš
ných zprávách německých žurnálů trochu nedá-
věřivě a reservovaně posuzovali celou událost.
Maštálek
Trvaj
profesor
doktor
Čelákovsky
Němec
národní skran
16
article
Čím pozorněji se probírá nezúčastněný český
čtenář nenávistnými projevy a demonstracemi,
jež se odehrávají mezi německým a vlašským
obyvatelstvem v Tyrolsku, tím neklamněji do-
spívá k úsudku, že tu vlastně Němci klidí, co si
sami nadrobili. Výmluvně o tom svědčí telegra-
fieký protest sociálně-demokratického — tedy
nikoli vlašsko-nacionálního — poslance trident-
ského Avancinia, zaslaný ministru vnitra,
v němž ukazuje na provokační eíle »výletu«
německých turnérů do Tridentska, tím zřejmější, že
tyrolské státní úřady šmahem zapovídají nevinné
výlety italských spolků do německého území.
Němec
Tyrolsko
Tridentsko
17
article
Podobným, jenže mnohem rozhodnějším tónem
vyznívají také protestní projevy italských zastu-
pitelstev obecních a zemských poslanců vlaš-
ských, jež všecky důrazně upozorňují na
nacionální štvaní Němeů tyrolských. Vyrkli jsme
včera nestranně svoj odsudek barbarství vlaš-
ského, jež přepadá německé výletníky, kteří
jako hosté přicházejí do jejich území, avšak co
tíci ke zprávám, v zápěti na to z Iušpruku do-
cházejíeím, kterak v odvetu na to německá
luza vytlouká za noci domy italského obyvatel-
stva hlavního města tyrolského, a bombarduje
je tak, že spousty kameni zalětají
až do ložnic spíelch Italů? Řekli
jsme již včera pod dojmem prvních zpráv,a
musíme jenom opakovati, že nám celá tato
nejnovější historie tyrolské zní tak neobyčejně
známě a všedně — je viděti, že německý na-
cionalismus je stejně štváčský v Tyrolech, jako
v Čechách a na Moravě, o ubohém Stezsku ani
nemluvě. Charakteristické je při tom chování
vídeňského a zvláště pr žského německého ti-
sku, nařikajícího na utiskované němectví v Ty-
rolsku Je-li tak utiskováno jako v Čechách,
potom běda tamějšímu italskému obyvatelstvul
— Osobní. Ve službě polilické jmenováni
byli místodržitrlšti koncipisté Karel Racek, dr Ant
Musil (služebně přidělený k ministerstvu orby).
Italos
Karel racek
Musil
Tyroly
Čechy
Morava
18
article
Leopold Baretta, Gaslav Fischer, dr. Jindřich
Bender ze Säbelkampfu, Karel Eichler a poli-
cejní koncipista dr. Zdeňko Leiner okresními ko-
misary. — Ve službě zdravotnické jmenováni
byli MUDři. zdravotní koncipisté Lev Hlofmei ster
v Kamenici nad Lipou, Jarostav Holeka na Mělníku
a Josef Tysovský v Kralovicích okresními lékaři,
asistenti Emannel Friedmann v Ledči, Vladimír
Petřík v Semiech a Vojtěch Lukáš ve zdravoten-
ské kanceláři místodržiteiské zdravotními konci pisty.
— Služsbní jubileum Včera dne 30. červenc
t. r. slavil praesident obchodního soudu dvorní rada
pan Jan Šindelář jubileum své čtyřicelilelé služby.
Při této přiležilosti byla mu věnována gremiem ob-
chodního soudu střibrná plakela, kterou modeloval
akademický sochř Kalvoda. Plaketa tato nesev
hořejší časti reliefní podubiznu jubilárovou a v do-
lejší původní podpisy členů gremia a to jak cfsat-
ských radů, soudců-latků, tak soudců z povolání.
— Z c. k. české vysolké školy technické v Praze
Inženýr a učitel pan Fr. Jungmann, rodem z
Střešovic, podrobil se dne 29. t. m. druhé odborné
státní zkoušce ze stavby strojů, byl uznán velmi
způsobitým a veřejně za inženýra prohlášen. —
Pani inženýři Josef Rokos z Prahy a Karel
Švejda z Březových Hor podrobili se dne 29. t.
m. II. státní zkoušce z odboru strojního inženýrství
a uznáni způsobilými s vyznamenáním. — Páni in-
ženýři Alois Lašek z Dobřichovic a Josel Do-
biáš z Bohouňovic podrubivše se téhož dne II.
státní zkoušce z odboru strojního inženýrství, uznáni
velmi způsobulými.
Barett
Gaslav Fischer
doktor
Bender
Eichler
Leiner
Tysovský
Emannel Friedmann
Petřík
Vojtěch Lukáš
Šindelář
Kalvoda
Jungmann
Pan
Rokos
Švejda
Březův
Páňa
Lašek
Säbelkampf
Mělník
Kralovice
Ledeč
Semiy
Francie
Střešovice
Praha
Dobřichovice
Josel
Bohouňovice
vysolký škola technický v Praga inženýr
19
article
Němscké násilnictví v Litoměřicich. Dne 2
t. m. byli v Litoměřicích Češi, procházející se po
tak zv. českém korsu, německými turnéry a buršáky
shozeni s chodníku za nadávek a pokřiko-
vání, by šli do Čáslavi, tam že je dovoleno česky
mluviti. Po chvilce šlo po českém korsu o tomto
německém zbujnictví ničeho nevědoucích několik
Čechů z besedy, kteří byli německými násilníky
s chodníku rovněž shozeni protože neodpo-
věděli na jejich tvaní „Heil!“ a jeden z nich —
pan Pekař — udeřen dvakráte do tváře.
Když napadení Čechové dávali na jevo, že si po-
dobné násili nedaj líbiti, byl hned pohotově měslský
policejní nadstrážník Raichl, který, neslaraje s
o německé neurvalce, hned p. Pekaře zat kl.
Rozčilené Čechy jal se konejšiti pan Josef Němec,
žádaje, by německé nadávky ignorovali. Zároveh
žádal městského strážníka, by řádění Němců za-
bránil, ale byl jím odbyt slovy, by „šel do P'očáp“,
že mu do toho nic není. Pan Němec vyzval Čechy,
by šli na hejtmanství požádal o četnictvo, ale dříve,
nežli domluvil, přiskočil k němu policejní strážník
za jásotu Němců a Ivaní „Heil!“ jej zatkl. Němci
prohlásili, že na korsu Čechy choditi nenechají
skutečně také 25. t. m. dle toho se zachovali. Pro-
vokace Němců byla bezmeznou a po-
licie zatkla čtyři Čechy, s nimiž
hrubě zacházela. V českém obyvatelstvu
litoměřickém zavládlo veliké rozčilení a ro-
zechvění.
Čech
Čecho
Pekař
Raichl
Josef Němec
Němec
Litoměřice
Čáslav
Čechy
20
article
Ghlas sokolských slavností
ve Francli.
Z Paříže, v červenci.
Opustil jsem Prahu v úterý dne 2. červen
ce, právě po skvělých slavnostech sokolských
tímže vlakem, jenž odvážel francouzské gymna
sty. V uších zněly mi posud nadšené pozdravy
jimiž byli přijati moji krajané a v mysli tkvě
živý obraz velkoleného divadla tří slavnostnieh
dnů. Odjel jsem na delší cestu po vlasti, al.
zde mi posud vše připomíná Prahu a jeji slav-
nosti a Čechy, moji druhou vlast. Ano, všude
co jsem opustil Prahu, slyším mluviti o velko
lepém přijotí, jakého se dostalo našim bratřin
od Čechů.
Celou cestou z Prahy tonuli gymnastéve
vzpomínkách. „Jaké krásné dny. Nikdy jich ne-
zapomenu,“ pravil mi jeden z nich, „ale čim
jsme si zasloužili tolik sympatie? Odnášímsi
celou spoustu upominek: vyšívané kapesniky
krajky, stužky a dokonce i hodinky, kleré m
jeden inženýr vnutil, nemluvě ani o sokolské
čapce, kteruu jeden Sokol vyměnil za moji s troj-
barevnon páskou. Opouštěl jsem Prahu opravdu
nerad a jsem jist, že se mi až do příštího sletu
bude po ní stýskat. Jaký to národ, tihle Če-
chové!“
Noe rovněž minula za vzpomínek na jedno-
tlivé události oněch nádherných dnů, až jsme
dojely do Nancy, kde jsem se zastavil s dvěma
českými společníky, kleří mne provázejí na mě
pouti. Již sem došly zprávy o slavnostech a
všichni se mne táží a vyptávají se na Čechya
na Prahu, obdivují se organisaci Sokolů, kterou
telegramy pařižských denníků velebily.
Čecho
Noe
Sokol
Paříž
Praha
Nancy
21
article
„Paříž, všichni vystoupit z vozul“
Vystupujeme s ostatními, boty a šaty ještě
šedé od cestovního prachu a první cesta jes
k holiči.
„Pán přichází z cesty, jak vidím.
„Ano, z Prahy.
„Ach, tedy jste viděl pražské slavnosti
o nichž píše dnešní „Petit Parisien?
„A Figaro mi ukazuje článek, dlouhý a za-
jimavý článek. Vypravuji, co jsem viděl a slyše
a bodrý holič se stále vyptává na Čechy, o nichž
ví, že jsou Slovaně, na jejich mravy a kroje
A se všech stran slyším pak stejné otázky
všude pozoruji zájem o přátelský národ, jenž
tak dlouho zůstával neznámý.
V Toursu, v oné nádherné a hostinné „za-
hradě Francie“, v oné „něžné zemi“, o níž
mluví Tasso, pokryté zámky a plné vzpomíne
na naše krále, vzbudily články pařížských žur-
nálů stejnou zvědavost. Nemusím se ani tázati
abych věděl, co o nich soudí. Naopak všude
jakmile zvědí, odkud přicházím, vyptávají se
nmne a moji dva společníci, jakmile je předsta-
vím jako Čechy, jsou přijímáni s upřímnou
srdečností. Chtějí jim poněkud oplatiti, co přijali
naši krajané.
I na národní slavnost dne 14. července měly
vliv česko francouzské sympatie a mezi barvam
francouzskými vlálo hojně praporů slovanských.
Vrátím se nyni do Prahy s radostným vědo-
mím, že Francie počíná Čechy poznávati a je
milovati. Zbude ještě jen poukázati na intelektu-
ální rozmach Čech v literatuře a umění, ale jsem
přesvědčen, že za nedlouho nebude u nás ni
koho, kdo by neznal vaše velká jména.
J. E. Pichon,
lector české university, ředitel Ecole Moderne
Petit Parisien
Figaro
Tasso
Pichon
Paříž
Praha
Čechy
Tours
Francie
Ecol Moderne
22
article
Hudba.
Hudba.
+ Hudební sdružení v Chrasti pořádá v neděl
4. srpna o půl 4. hod. odpol. koncert za účinkován
slč. Zd. Součkové, učitelky hudby z Chrudimi, p. H
Koeniga, profesora houslí londýnské konservatoře
p. B. Pinze, říd. učitele z Vrb. Kostelce a p. dr.J
Sluky, okresního komisaře z Chrodimi v tělocvicně
měšťanské chlap. školy v Chrasti.
Z České Filbarmonie. Dnes od 5 hod. odpol
koná se koncert na Žofině. Nově nasludovaný pro
gram obsahuje m. j.: Dvořák: ouvertura k op. »Van
da«, Wagner: Přástky a balada z op. »Zakletý Ho
lanďan«. Vstupné 20 h za osobu.
Zdeněk
Souček
H Koenig
Dvořák
Van
Wagner
Chrast
Chrudim
Kostelec
Český Filbarmonie
hudební sdružený
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Básně Olgy Molitorovy. »B. L. A. « plše
Olga Mulitorova sepsala svého času básně, jež dal
vytisknouti v Kölblinově dvorní liskárně v Badenu
a sice asi na 8 arších. Mladá dáma hledala pro ne
nakladalele, ale nikdo nechtěl náklad převzíli. Při
opětné přehlidce své pousie došla Olga Molitorova
snad sama ku přesvědě ní, že poetická cena básní
jest jen nepalrná, nebeť ze všech vylištěných
exemplátů svazku nedostal se ani jediný na veřej
nost, byly patrně i s rukopisy zníčeny; vypravuje se
dokonce, že také exempláře, které obdrželi nejintim
nější přátelé domu, byly opět vyžádány nazpěl
Pokud se lýče obsahu, podobá prý se obsahu mnohých
jiných básní mladých dam: trochu sentimentality
lrochu světobolu a malá dávka přepjatosti. Zkrátka
všechny exempláře by u knihkupce zůstaly ležeti —
kdyby nebylo došlo k Hanovu procesu. Nyní, kdy
Olga Molitorova v něm hrála vynikající úlohu, udělal
by nakladatel ovšem skvělý obchod; poptávka jes
veliká, ale není žádného exempláře a kdyby i ně
jaký byl, bylo by riskantní, některou báseň otisknouti
třeba ve formě recense, poněvadž se právě básně
neobjevily v knihhupeckém obchiodě.
Molitorův
L A
Mulitorův
Baden
24
article
= Dělaík našel tři miliony? Z Hamburkus
sděluje: Dělnik Matouš Pelersen našel na nábřeží
moře balik s množstvím bankovních poukázek, zně-
jícíeh doverské »The nalional provincial bank o
Eugland«. Cena poukázek činí přes tři miliony
marck. Balík, do něhož bankovky byly motouzem
svázány, byl promočen. Cenné papíry byly zaslány
anglickému konsulátu do Doveru, aby je prozkoumal
co do pravosti.
= Tyfem nakažený vedovod. Ze Šl. Hradee,
30. července. »Tagespost« oznamuje z Adelsbergu,
že před třemi nedělemi zjištěn tam byl první připad
tyfu následkem zkažené vody ve vodovodu. Byli jim
stěženi cizí slavební dělníci. Epidemie však záhy se
rozšířila také na domácí obyvatelstvo. Počet nemocí
den za dnem rosti, ale úřady nebylo učiněno ničeh
k nápravě vodovodu. Konečně se ukázalo, že jedna
ze člyě studní, zásobujících vodovod, jest nakažena.
Nyní jest tyfem nemocných 45 osob. Také u 17.
ploku pěchoty onempenělo 27 vojínů a selník
Breindel a u 27. zeměbraneckého pluku one
mocněl jeden kadel a 20 mužů.
= Prokurisla zpronevěřil peníze. Z Frankfertu
telegrafují: J. Bartsch, prokurista žele ářské akciové
společnosti ve Frankfurtu, zpronevěřil svému závodu
asi 155.000 mk. Peníse vělšinou prohrál na burse.
Z peněz zpronevětených bylo 52 000 mk. uhra ženo,
60.000 až 70.000 mk. dostane závod zpět od bank.
jichž prostřednictvím Bartsch na burse hrál a neuhra-
žených 50.000 až 60.000 mk. nahradí závod ze svých
reserv.
= Střílel do kavárny. Z Mnichova, 20. čer-
vence. Včera večer o 9. hod. vypálil 52letý zednik
Klobinger z neznámé příčiny několik ran olevřenými
dveřmi kavárny na Weslendstrasse na hosty. Majitel
kavárny Guggenberger byl ranou do oka smrtelně
raněn a brzy na to zemřel. Pachatel usmrtil se pak
ranou do úst.
Pelersen
J Bartsch
Bartsch
Hamburkus
Dover
Frankfert
Frankfurt
Mnichov
Guggenberger
25
article
= Oběť turistiky. Ze Švicu, 29. července. (K.
k.) Včera zabil se pádem s Velkého Mythenu 26letý
Otto Intrau z Erfurtu, jenž byl několik měsíců
zaměslnán u sedlářského mistra v Curychu a v so-
botu podnikl výlet na Mythen. Mrtvola jeho byl
nalezena.
= Město v plamenech. Z Lyonu, 30. července
(K. k.) Ve Valenci n. R. rozšířil se požár, který vy-
pukl v jiatém hostinci, tak, že záhy byla cela
městská čtvrť v plamenech. Poštovní a telegrafní
budova lehla popelem. Město je zbaveno všeho
spojení.
= Vlak se vyšinul. Z Aschabadu, 30. čer-
vence. (K. k.) Na stanici ústřední asijské dráhy
Bami vyšinul se z kolejí vlak, při čemž byly čty r
osoby usmrceny a 18 zraněno.
= Splavnost činských řek. Z Londýna, 30
července. (K. k.) Die šanchajské zprávy » Morning-
Postu« pronikla německá dělová loď »Vateriand« po
Modré řece (Janče) až k Suifu, nejzazšímu to místu,
kam jest řeka splavná. List sděluje, že se zamýšil
po řece Minu jeti až ke Kjatinu, aby se dokázalo,
že může býti provincie Sešuan otevřena plavbě.
= Průtrž mračen v Berlíně. Z Berlí na, 30.
července. Včera večer strhla se nad Berlínem prudká
bouře provázená průtrží mračen. Ve středu města
a v severní i západní části byly ulice, náměstí, dvory
la sklepní místnosti zaplaveny. V mnohých případech
musilo přispěti hasičstvo. V pozdních nodinách ve
černích voda opadla
= Živelní pohromy ve Francii. Z Paříže, 30
července. Okoli Beaujenu bylo zpuslošeno cyklo-
nem a město samo vední smršlí. Po ulicich
valily se v okamžiku dravéproudy vod
jež četné domy částečně pobořily. Muž
jenž se sažil zavříti vrala svěho domu, byl vlnamni
odnesen 300 metrů a jen slěží vývázl živolem. Zdi
jsou pobořeny a vinice zničeny. Dopráva uváz-
la, poněvadž půda byla na mnohých míslech piívaly
razervána a železniční trať poškozena. Jodna že n
utonula.
Intrau
Janec
Suifu
Min
Švic
Erfurt
Curych
Lyon
Aschabad
Londýn
Berlín
Francie
Paříž
26
article
= Upil se. Z Paříže, 30. července. Na nábřeží
de Bemy byl včera složen náklad vinných sudů. Dnes
ráno byl pod jedním sudem nalezen ve velké kaluži
druhého vína roznášeč novin be přistřeší Pierr
Peyer mrlev. Vyhledal si mezi sudy vhodný útulek
na noc a pak, nejspíše trápen žizní, navrtal suda
upil se k smrti.
= Nová milienová náhrada? Proslýchá se, ž
„Daily Mail“ vyplatila firně Jos. Wutson a syn, ma-
jitelce velkých továren na mýdlo, obnos 1,000.000 K
aby upustila od zamýšlené žaloby pro pomluvu. „Dai-
ly Mnil“ napadla firmu Watsonovu ve své kampran
proti zhzeni mydiařského trustu stejým způsol em
jako lirnu Lever a spol. Poněvadž proces firmy
Leverovy proti „Dally Mail“ skončil odsouzením li-
stu k náhradě škody v obnosu 1.000000 K, chtěl
se patrě majitelé „Daily Mail“ zaplacením téhož ob-
nosu finmě Walsonově vyhnouli druhému veřejnému
procesu. Celkem tedy vyplalila „Daily Mail“ ve dvou
nedělích 2.000.000 K náhrady, což čini asi roční vý-
těžek listu.
Bem
Watsonův
Leverův
Dally
Walsonův
Paříž
Jos
Lever
Daily Maila
27
article
= Milostná tragedie. Ze Sarajeva, 30. čer
vence. Z Jablanitě zranil těžce poručík Monlenu
manželku setníka několika ranami z revolveru, načei
se sám zastřelil. Jde prý o milosinou aléru
= Zšhadný plipad. Jak jž sděleno, byl v pátei
nedaleko Pařiže nalezen mladý muž v bezvědo m
v jehož kapse naezli navátívenku paní Pierponí M
ganové. V nemocnici podařilo se teprve v sobat
ráno přivésti jej k vědomí, načež udal, že jmenuje
se Léon Klein, jest z Paříže a 27 let stár. Následkem
neshody se svou rodinou odebral se před 5 léty do
Kanady, kdež živil se vyučováním frančině. Ochu
ravěl a přišel do Nového Yorku, kdež byl představen
paní Morganové, která se o něj zajímala, zaplatiia
mu cestu do Francie a dala mu se svou navštívenko
i chek na 125 dolarů, splatný u banky Morgan
Herjes a Co. Klein přijel do Paříže 18. t. m a o tem,
co tu po 4 nebo 5dní dělal, podavá neurčité zprávy.
V úterý vyjel si do Porte Maillot a tam vystoupil n
nádraži s neznámým člověkem, jenž se k němu při-
pojil ve vlaku. Od té doby se již na nic nepamatuje
zdá se mu však, že jel v automobilu. Chek, který
měl u sebe, zmizel. Klein soudí, že měl býti o-
straněn, poněvadž jeho rodině jest snad jeho návraí
nepohodlný. Lékaři zjistili, že má na prsou stepy
bodnuti jako Pravazovou stříkačkou, tak že se zdá
že byl do bezvědomí uveden nějakou injekcí. Rodiče
jeho posud nebyli v Paříží vypátrání a neurčitost
jeho výpovědí nepřispívá k rozřešení záhady.
Léon Klein
Morgan
Klein
Sarajevo
Paříž
Kanada
Nový York
Francie
Maillot
Checa
Morgan Herje a Company
Pierponit M ganová
28
article
— Nový „Volkslag“ v Ašl. Z Aše se sděluje
Dne 25. srpna koná .a zde německý „Volkstag“,
k němuž pozváno jest všech 72 poslanců německo-
nacionálního svazu v parlamentě a ministři strany
německo - lidové. Na programu jest také otázk
změny volebního řádu pro sněm království českého
Značný počet poslanců zemských a říšských přislíbil
již svoji účast na sjezdě.
— K slavnosti 100leté památky ohnovení starého
valštýnského pymnasia v Jičině, pořádané lelos ve
dnech sv.václavských, míní se vypravili pražská ko-
lonie rodáků z Jičina a kraje jičínského i těch, kdož
v Jičině studovali nebo za svým povoláním žili,
z Prahy společně do Jičína, kde shromáždí se ve vý-
znamých dnech těch zajistě veliký počet dávných
přátel a známých, kolegů ze sludií i z dob působen
jičínského ke společné schůzce. Poradě o účasti télo
věnována jest obvyklá měsíění přálelská schůzka ji-
čínská zejtra ve čtvrlek 1. srpna o 7. hod. večer v za-
hradě ostrova Žolinského při koncerlu České Filhar-
monie. Všichni krujané i jejich dámy jsou vítáni,
kvláštních pozvánek není. Zároveň budou učiněna
něktorá sdělení, došlá od slavnoslního výboru z Ji-
čína, který mimo jiné připravuje pamětní almanach
obsahující také adresy bývalých abiturientů gymnasia
jičínského dle nynějších jejich povolání.
Aš
Jičina
Praha
Jičín
Český Filhar
29
article
Američtí svobodomyslní Čechové přidruženi
k Volné Myšlence. V Chicagu uspořádán byl sjezd
svobademyslných Čechů, jehež výsledkem bylo ulvo-
ření Svazu svobodomyslných, který přidružen k mezi-
národní lederaci Volně Myšlenky. Sjezdu obcovalo
přes 200 delegátů z většiny států Spoj. obcí ameri-
ckých a zvláštní delegát české sekce Volné Myšlenky
dr. Th. Bartošek z Prahy. Jako hosté přítomni byli
záslupci volných myslitelů anglických a německ ých;
pozdravné přípisy došly od několika národností, Jed-
nání sjezdu bralo se téměř veskrze směrem Volné
Myšlenky české a návrh rámcového prohlášení zásad
svobedomyslnosti byl dvěma třetiamí hlasů schvá-
len. Prohlášení sjezdu o olázce tisku, dělnických Ulnií
a pod. schválena veskrze v duchu pokrokovéma
usneseno obeslati letošní kongres Volné Myšlenky
zvláštním delegátem. Pan dr. Bartošek uspořádal po
sjezdu řadu přednášek v nejrůznějších místech severo-
amerického soustálí a po návratu do Prahy přednášeii
bude o výsledku své cesty.
— Význam světového kongresu Volné Myšlenky
v Praze jest programem veřejné schůze lidu, klerou
pořádá česká sekce Volné Myšlenky dnes ve středu
v 8 hod. večer ve velkém sále Národního domu na
Čecho
doktor
Th
Bartošek
Chicago
Praha
30
title
Král. Vinohradech. Referuje red. Karel Pela nt.
Král
Pel