ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af2b2830-7673-11dc-aca4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 70, person 73, work 13, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 3l. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 209.
4 article
Na rannt a odpol. HIstr předplácí se v Praze v adminietraei 2 K za měsíe . . . .. s k — za čávrt lota . . . . s dvojí dennánke no pa maěsl 7K 50h na člot lata. ve fillalkácha 2 K 30 n ne měsíe . . . . . Pošton: a vaste . . . . . ns jlert leta . . . s dvojí ztsllkou *a s čsí noto
Praha
5 article Schůze cara s císařem Vilémem.
Schůze cara s císařem Vilémem. Letošní rok vykazuje neobyčejně hor livou kampaň diplomatickou, jež dle všeho buduje na nových základech příští politiky mezinárodní. Zahájena byla, jak známo, mimořádnou čilosti diplomacie anglické, v jejíž čelo se postavil sám král Eduard, podniknuv osobně znamenitou návštěvu států při středo- zemním moři ležících, během niž dospěla Auglie k dohodě se Španělskem, ke sblížení s ltalií a před tím již k dohodě s Francií. Za hlavní cíl této cesty pokládalo se ne-li přímo rozbití trojspolku a osamocení Ně- mecka, tedy aspoň takové seřadění mocností západní Evropy, aby byly s to mírniti příliš mohutný rozmach rozvoje jeho. Nezdá se však, že se zdařilo Angličanům dosíci plného úspěchu v této kampani, nebot dle souhlasných zpráv trojspolek byl obnoven až do r. 1914 a mezi Rakousko Uherskem a Ilalií dospělo dle oboustranného ubezpečo- vání účastníků schůze v Desiu k nebývale důvěrnosti, a dohodě o všech možných pří padech.
Vilém Eduard Angličan Španělsko Francie Evropa Rakousko Desio
6 article
Dle francouzských názorů o výsledcích schůze této, jsou ve Francii s nimi velm spokojeni, protože sblížení Rakousko-Uherska a Italie seslabilo postavení Německa v troj- spolku, jež se zakládalo dotud na prostřed kování mezi oběma a pro dřívější napjatý poměr mezi nimi, nutilo zejména Ilalii, aby se ucházela v Berlíně často o tuto podporu Tato potřeba nyní prý odpadla. Oba státy různily se zejména ve svých názorech o vě- cech balkánských; ve Francii mají za to, že shoda o věcech balkánských spočívá na za- chování posavadního stavu v Turecku, a pro- tože Francie na Balkáně má jenom zájmy obchodní, jež zachováním celistvosti Turecka pokládá za nejlépe zabezpečeny — vždyo vydatnější rozvoj malých států balkánských by prý dříve či později ovládl i hospodářské poměry tamní — vítá i v této příčině zml- něnou shodu, kteráž ostatně prý prospěje i úspěšnějšímu provadění reforem a zjednání uklidnění, což obé jest pro obchodní zájmy věcí žádoucí. Nepodařilo se tedy anglickému králi a Gaetě odvrátiti Italii od trojspolku, čemuž předešel německý kancléř kníže Bülow, setkav se dříve s ministrem zahraničných záleži- tostí Tittonem, a ohlásiv na to v říšském sněmu německém, ze Italie zůstane trojspolku věrnou Jaké nabídky učinil za to Italii, zůstalo ovšem utajeno, ale týkalo se to dle výsledků schůze v Desiu patrně větší volnosti ve vě- cech balkánských, z níž vznikla naprostá shoda mezi ní a Rakousko Uherskem. Německo zároveň vystihlo, že změněný tento poměr ve trojspolku jest oslabení jeho někdejšího vůdčího a rozhodčího postavení, a samo počalo vyhledávati lepší styky s Francií, Anglií a Ruskem. To jest asi jedna ze složek, jež připra vovaly ohlášené setkání se cara s císařem Vilémem
Bülow Vilém Francie RakouskoUhersko Německo Berlín Turecko Balkán Gaeta Desio Rakousko Uhersko Anglie Rusko Italia
7 article
Ale jsou ještě jiné složky. Vnitřní otázky ve Francii, zejmena zápas církevní, hnuti vinařské na jihu francouzském aneb proti- vojenské způsobily asi vedle dohody uza- vřené mezi Anglií a Francií a nepříznivých projevů některých francouzských politiků proti spojenství s Ruskem a jiných zjevů pozdějších jako byla návštěva Eliennova v Berlíně, že i na Rusi, těžce nesoucí »pří liš korektní neutralitu« svého spojence ve válce s Japonskem, počaly se ozývati hlasy pochybující o výhodách posavadního dvoj- spolku. Známé jsou zejmena prudké články »Nového Vremene«, jimiž se vytýkalo zvlá ště velevyslanci francouzskému v Petrohiradě. p. Bompardovi, že se míchal i do vnitřních otázek ruských a dával »beztaktní rady«. Články ty způsobily, že se počalo na obou stranách hlasitěji mluviti o poměrech dvoj- spolku rusko-francouzského. Z rozpravy takto vzniklé zaslubují zvláště následující hlasy povšímnutí. Za Francouze promluvil v ruské »Rěči« publicista Finnot a senátor Meziéres, kteří asi tak vystihli hlavní proudy smýšlení o Rusku. Dle nich vlastní podnět vzniku dvojspolku spočíval v myšlence odvety, kte ráž nyní ustoupíla do pozadí. Přes to zbyly ještě důležité zájmy, jež oba státy spojují. Rusko parlicipuje i na dohodách, kteréž Francie uzavřela a dosud uzávírá (Anglie, Japonsko). Další pojitko jsou záležitosti fi- nanční. Bohatá Francie a dělné Rusko, předpokládajíc ú stavní kontrolu, by svý. mi výkony dovedly svět ještě překvapiti Když však Rusko nezavede trvalé zastupitel- stvo říše, obrátí se kapitál francouzskýji nam na př. do Německa a Japonska. Vše to předpokládá dále konečné dorozuměn Ruska a Anglie.
Francouz Finnot Meziéres Francie Anglie Rusko Berlín Rus Japonsko Nový Vremen Německo spolek Ruskafrancouzský
8 article
S ruské strany vmísil se do rozpravy i časopis oktábristů »Golos Pravdy«. Má z to, že dvojspolek prožívá krisi, a jest lépe přímo uvažovati o nebezpečí, kteréž odtu může vzniknouti. Nebezpečí to nespočívá ve článcích »Nov. Vrem.«, jež vzbudily značný rozruch a na něž se ozvaly i hlasy podráž děné. To jsou pouze vnější známky vle- klé choroby. List vypočitává pak pří pady, kteréž v Rusku zarážely, počínaje vál kou japonskou až po způsob, jakým se psalo ve Francii o neštěstí Ruska — o revoluci Sblízení s Anglií a Japonskem stalo se prý aby spolek s Ruskem byl stlačen na nejne- patrnější význam; i úsilnější postup Franci se západními mocnostmi na Balkáně svědčí. že Francie svou politiku vede po nových drahách, což cenu posavadního obapolného přátelství činí bezvýznamnou. Rusové ne- chtějí rozkládati, zda Francie příliš před- časně neklade sílu Ruska do hrobu, snad to lépe vidí, než Rusové, ale přece připo- mínají, že politika není pouhým obchodem s hmotnými výhodami, i jiné pohnutky mají význam, jako čest, sebevědomí a j. A Francie sama rozhodne, má-li ještě zapotřebí Rusů, ač každé dítě tam ví, že by bez Rusů nebyla dospěla k nynějšímu svému
Franek Rus Rusko Francie Anglie Japonsko Balkán Golos Pravda
9 article
postavení. Nejsme pro zrušení dvojspolku. praví list, ale chová pro nás dvojí vadu činí Rusko hospodářsky příliš závis lým na spojenci a určuje styky Ruska se západními sousedy, zejmena s Německem způsobil takto velmi zlou a temnou stránku v mezinárodním postavení Ruska Proto budou Rusové sice všemožně pečovati o zachování posavadního spojenství, ale jeho povaha musí se znenáhla měniti, aby se hospodářská závislost Ruska oslabila a styky jeho se sousedy lepšily. Tyto poměry ve dvojspolku jsou dalš složkou, jež připravovala schůzi cara s císa řem Vilémem. Jest dále ještě dosud nevyjasněný po měr Ruska a Anglie. Po leta již vyjednávají již loni mělo přijeti anglické loďstvo na na vštěvu do Ruska, na doklad, že dohoda s uskutečnila, stále se opětují zprávy, že již již bude smlouva mezi nimi podepsána, ale zároveň se pořádají v Anglii i demonstrace pouliční proti sblížení s Ruskem, i v parla mentě se podávají dotazy v témž smyslu spolu s příchutí, aby vláda anglická se vmí- sila do vnitřních poměrů ruských, což mluvči vládní nestačí odmítati: zkratka, rusko- anglická dohoda není dosud hotovou udá- lostí. Petrohradský list »Rus« doufa sice, že Anglie příliš nezneužije svého výhodného postavení, vyjednávajíc s Ruskem, ježto by dohoda nemohla pak míti dlouhého trvání Dle veřejného mínění by Rusko mnoho zi skalo shodou s Anglií; poněkud jednostranné sblížení s Německem by zajisté účinkoval na stav ruských hodnöt, ale konec koneů sebe přátelštější styky s Německem by Rusku nemohly býti nebezpečny, kdyby pozadí jich stála doboda francouzsko anglicko ruská. Nehotovost této dohody — toť ještě jedna ze složek, jež připravují schůzi carovu s císařem Vilémem.
Rus Vilém Rusko Německo Anglie Rus
10 article
Německé časopisy již oznámily, že setk se car s císařem německým na moři u Swine- münde dne 4. srpna, že budou oba panov níci provázeni předními svými ministry, ze jména že přibude i kaneléř Bülow a ruský ministr věcí zahraničných Izvolský, minist námořní a j, a že setrvají oba panovníci pospolu celé tři dny, což samo prý nasvěd- čuje, že předměty jednání budou velmi roz- sáhlé a důležite. V poslední chvíli však oznamuje berlin ský »Post«, že i tentokráte schůze opětně bude odročena, jako se stalo již dřive— a uvádí se za důvod nového odročení po- slední atentát na jednoho z velkoknížat. My dle toho, co jsme o vývojí meziná rodních poměrů právě uvedli, nepokladal bychom tuto přihodu za důvod odročení spíše za záminku jeho. Pravdě podobnější jest že Anglie přec jen se rozpakuje vehnati Rusko do náruč Německa, a že s její strany učiněny byly nové návrhy, aby dojednala se dohoda dávno chystaná dříve, než se uskuteční setkání ca rovo s německým císařem.
Bülow Anglie Rusko Německo
11 article
Není však ani vyloučeno, že požadavky Německem kladené jsou rázu nepřijatelného pro Rusko, jako požadavky Auglie, jež dle »Rusi« nemá zneužívati svého nynějš ho výhodného postavení, a pak by v pozoru- hodném lelošním sbližování mezi velmocemi nadešla velmi politováníhodná mezera, jež by byla s to zvrtnouti všechny naděje, že cílem vzájemného sbližování jest všestranné zabezpečení míru. Doufejme, že podrží pravdu ti, kdož na Rusi hlásají: sblízení s Německem před- cházejž pozadí, jež by tvořila dokonana do- hoda francouzsko anglieko-ruská. Jinak by- chom musili považovati i nejnovější zasáh nutí hierarchů římských do církevních zále žitostí ruských pod rouškou (v dějinách ně kolikráte odmítnuté) unie s Římem za předzvěsť udalostí, jež nejsou přípravou k zachování míru a litovati toho, že vyhled- nuto bylo právě naše soustátí k uspořádán pokusu, jenž má východní Slovanstvo při praviti o samostatnost a neodvi s lost církevní.
Auglie Rus Německo Rusko Rus Řím
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. července. (Slibovaná v lební oprava v Uhrách.) Uhersk, parla ment jest už tři neděle na prázdninách v Uhrách panuje naprostý politický klid. Z páno poslanců dosud nikoho nenapadlo, aby svolal voličskou sehůzi a v ní podal zprávu o tom,e sněmovna vykonala na prospěch země a národa Ovšem uherská konlice nemá dosud, čím by se před voliči pochlubila, leda že známým Košu- tovým zákonem o železniční pragmatice dopu- stila se násilí na svých spojencích Chorvatech a Srbech a porušila platný jazykový zákou, čímž Chorvaty vehnala do oposice a zavdala v Chorvatsku podnět k akci, která může miti následky velmi nepříjemné nejen Maďarům, ný bíž i Uhersku vůbec, poněvadž Chorvaté počí nají stále důtklivěji volati po revisi uhersko chorvatského vyrovnání z r. 1868 a revise by mohla skončiti i zpřetrháním státoprávního spo lečenství království chorvatského s Uhrami.
Koša Chorvat Srba Maďar Praha Uhry Chorvatsko Uhersko e sněmovna
13 article
Nynější v Uhrách vládnoucí maďarská ko- alice a její vláda mají sice v programu jeden bod, jehož provedení by zajisté s povděkem uvital nejen maďarský národ, nýbrž i národnost nemaďarské, totiž volební opravu na pod- kladě všeobecného volebního práva. Ale jakkol se vláda Wekerlova zavázala volební reformu provésti, odkládá provedení reformy od měsíee do měsíce, takže v politíckých kruzích uher ských se tvrdí, že na reformu vážně ani nepo- mýšlí a bude-li přece přinucena podati sně- movně návrh volební opravy, že neuspokojí ani maďarský lid, ani nemaďarské národnosti, poně vadž slibované nové volební právo nebude ani všeobecné, ani rovné, ani tajné. Uherská vláda i koaliční strany obávají se, že z voleb, provede. ných na základě všeobecného, rovného a taj ného volebního práva, vyšli by socialisté a ne maďarské národnosti tak posíleni, že by rázem přestalo nynější neobmezené panství koaličných stran ve sněmovně. Toho nechce však dopustit ani vláda, ani panující koalice a proto se tal
Wekerlův Uhry
14 article
V drobném prodejit ranní čiilo o robě . o d poledni . . na z Ve Slislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4b Iuserat plalí se hotové zapřel Předplacení a inaerty přijímá adlisini- strace v Murlanské ulici č.3. Tam nachánejí se též rodake tiskárna a sxpedíce „Narodnieh L.lotů“. Hukopisy se novraceji
Murlanský ulice
15 article
dlouho protahují přípravné práce v ministerstvě vnitra, jež dosud sbírá „potřebný materiál“ k novému volebnímu řádu. „Materiál“ musí býti takový, aby se z něho dalo sestaviti co možno nejvíce volebních okresů s obyvatelstvem větši- nou maďarským a co nejméně okresů nemaďar- ských. Aby však i v okresích nemaďarských bylo možno vládním nátlakem působiti na voliče odvislé, zachová se nynější hlasování veřejné, ústné a proto se nezavede hlasování tajné. Ko- nečně hlasování nebude ani všeobecné, poně- vadž bude vázáno gramotností voličů, při čemz se zákonodárci uherští ještě nerozhodli, mají-li k volebnímu osudí připustiti jen osoby, které umějí čisti a psáti maďarsky, neb stačí-li, umi-li volič čísti a psáti ve svém jazyku mateř- ském. Celkem tedy, dojde-li vůbec na volební opravu, projeví se v ní opět pověstná uhorská svoboda, naddržující ve všem Maďarům a bez- ohledně pollačující Slovany a Rumuny. Ze Záhřeba, 28. července. (O statky Zrinského a Frankopána.) Výbor, jonž si vzal za úkol postarati se o převežení ostatků chorvatských politických mučenníků, bána Petra Zrinského a Fr. Frankopána z Vídeňského Nov. Města do vlasti, chce postupovati podobně, jako postupovali Maďaři před převzetím ostatků Rá- kóezyových z Cařihradu. Proto bude nejprve podána panovníku žádost, aby oběma chorvat- ským hrdinům, na nichž lpí dosud nařčení z velezrady, udělil amnestii, načež chorvat- ský zemsk, sněm bude moci učiniti všechna další opatření k slavnostnímu přovezení jich kostí do Chorvatska.
Maďar Rumun Zrinský Petro Zrinský Frankopat ko Záhřeb Francie Cařihrad Chorvatsko Slovan
16 article
Po nedávné exhumaci ostatků Zrinskéhoa Frankopána na hřbitově novoměstském vyskytla se však pochybnost, byly-li do nového hrobu přeloženy skutečně kosti ehorvatských hrdinů a nikoli kosti nějaké osoby cizí. Ředitel chor- vatského zemského archivu, dr. Bojničič. uveřejnil totiž v jednom zdejším listě dopis. v němž poukazuje na to, že zástupci záhřeb- ského výboru při exhumaci se řídili pouze po- kynem ženy hrobařovy a nepozvali k důležitému tomu aktu pešťského prof. Latkoczya, jenž byl na hřbitově r. 1885, když ostatky byly pře- loženy do společného hrobu a učinil si přesný snímek hřbitovního plánu, dle něhož se totož- nost ostatků dala určitě zjistiti. Nebyl prý přito- men take zkušený anatom a archaeolog, aby zjistili, náležejí-li vykopané kosti skutečně mužským osobám a jsou-li více než 200 let staré. Tato nedopatření jsou ovšem povážlivá a bude snad třeba učiniti dodatečně, co zástupei záhřebského výboru na hřbitově novoměstském opominuli. Z Terstu, 27. července. (Slovinska národní škola.) Poněvadž terstská obec důsledně zamítá všechny žádosti slovinských rodičů, aby se pro tisíce jich dětí zřídily v Terstě polřebné školy s vyučovacím jazykem slovin- ským, zakročil za minulého zasedání říšské rady poslanec venkovských terstských obcí, dr. Otok. Rybář u vlády ve prospěch slovinských škol a bylo mu slíbeno, že vláda vezme nyní sama olázku tuto do rukou a buď založí v Terstě státní slovinskou školu, aneb zřídí při taměj- ších státních německých školách obecných i mě- šťanských pobočky slovinské.
doktor Bojničič profesor Latkoczya Terst Slovinsko národní škola
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Žena česká v památnicích 16 a 17 století Kdo měl příležitost obírati se studiem sta- rých rukopisů, nalezl v nich často uvnitř různá hesla, průpovědi, úsloví neb přání, jež si bud písař neb najitel po ukončení klopotné práce opisovatelské zaznamenal. Jsou zvláště dvojíhe druhu: buď zreadli se v nich zbožná mysl pisa- telova, když děkuje bohu, že mu ve zdraví do přál knihu napsati, nebo v nich buji kus světské radosti a veselí, prýštící z uspokojení nad vy konanou prací; tyto poslednější poznámky jsou pak obyčejné jen různými variacemi na thema Práce ukončena, nalej, paní, vína... Pozdéi přistupují k těmto přípiskům nápisy na deskách. mnohé rázu nábožensko-filosofického, majíc často ráz přísloví, nebo zase povahu žertovní. podle nálady a vlastnosti pisatele. Tyto „mou- drosti starých Čechů“ ukazují velmi často přes patrnou neumělost a těžkopádnou formu přec jen svým slohem na přísloví, úsloví, písně, popěvky, vtipy a zkušenosti lidového původu. Proto je přirozeno, že vydavatel „Českého Lidu“, prof. dr. Č. Zibrt, si těchto nápisů pilně všímala po delší době sbírání konečně k uveřejnění tčeh- to nápisů přistoupil, spojiv je zároveň s náprsy několika rukopisných památníků, chovanýeh v Museu. Autor předesílá obsáhlou předmluvu.
bůh Čecho profesor doktor Zibrt
18 article
Dle ni již od stol. XIV. počalo se užívali zvláště pů- sobením idey rytířské různých odznaků, prová- zených synbolickými obrazy. Zvyk tento vešel záhy ve všeobecné užívání; tak na př. jest na penězích stavů moravských z r. 1619 loď, okolo jejihož stožáru se vine réva; pod tím heslo: „Pekud stojiš, budu se zelenati.“ Od stol. XVI. začinají se památníky (alba, štambuchy), do nichž kresleny a malovány obrazy, provázené testem.*) Tento obeený zvyk, velmi oblíbený jako kulturní přežitek, udržel se podnes v růz- ných nápisech vějířových a v památních knihácl spolkových a musejních. Památníky byly obli- beny zvláště jako vzpomínka z cest i doklad styků společenských. Později byly pro pohodii vydávány i tištěné návody. Zíbrt upozorňuje take na literární kuriosum musejní: „Album amico- rum, to jest knížka, do kteréž mnozí a poctiví lidé buď na památku v dobrém sebe připomínání buďto také na bratrství a dobré přátelství, erby a merky své uměním malířským malovati daji 1620, 4. *) Dr. Čeněk Zíbrt, Nápisy ze starořeskýel Ftambuchů ald. Sblrka I. Světová knihovna, 593 á Základ sbírky tvoří zvláště materiál, čerpe ný z památníků musejních, některých zvlášt vzácných. Uvádím jen štambuch syna slavnéh hvězdáře Tychona Brahe, památníky Krištofa Vil. Haranta z Polžic, památník Karla ze Žero- tína, památník Kašpara Reifa, cís. podčíšníka. z r. 1610 atd. K těmto nápisům připojena pal také hesla z doby prcbuzenské z památníků na- šich budielů, zvláště V. Ilanky a Fr. L. Čela- kovského. Zanicení vlastenecké a nadšení z nich sálá a podnes nelze jich čísti bez vzrušení.
Zíbrt doktor Čeněk Zíbrt Tychon Brahe Krištof Karel Kašpar Reif V Ilanka Polžice Žero Francie
19 article
Sestavil jsem v následujícím malou ukázku nápisů o ženě a jejím poměru k muži v 16. 17. stoleti. Předem podolýkám, že o vzdělání ženy ani jeden nápis nezavadil, ač v té dobe hlásal A. Kl. Plzensky v spisu: Rozkoš a zvůle panenská (1613) nutnost vyššího vzdělání žen- ského, stavě se na stanovisko bible: Jako za pona zlatá na pysku ošklivého zvířete — tak jee žena pékná bez rozumu. Většina pisatelů památníkových hledí n ženu očima sv. Jana Zlatoústého, jenž dí: Ce jest žena? Nepřítel přátelství, nevyhnutedlný trest, nutné zlo, atd. Vytýkají ženě nestálost, vrtkavost, sklon k špatnému, upomínajíce na Strindbergovu charakteristiku ženy: Stvořena ze žebra ohrutého a křivého jest mysl ženská vždly nerovná a zkřivená, náchylná a oddaná k špat- nostem. Tak pravi Arn. Hrzán z Harasova (XVII. stol.) Nestálé jsou dívčičky — vrtí se na mysli vždycky. A zprosta nižádná žena — stá- lého úmyslu nemá. A podobně napsal A. Ign Mladola ze Solupisk:
Jan zlatoústý Strindbergův Arn Hrzán A Mladol Rozkoš Harasov
20 article
Trpká bylina zlá žena, — Od mnohých jest věc zkušená. Často z učeného žáka. — Činí šaška a tuláka. Též z bohatého chudého, — A z pána chlapa bídného. Šetří, kdo má groše zlatý, — Aby dostala záplaty. Nic nešelří poctivosli, — Není při ní studu, cnosti. Jest jazyka dvojitého, — Jak počasí neslálého. n no Řada autorů s nim souhlasí. A Jan z Pr- seče (XVII. stol.) dodává: Spíše moře bez vody bude — spíše havran černosti pozbude — nežl žena scbytralá — své chytrosti a lsti nechá. Jini pisatelé rozumují o tom, co jest láska a doznávají svorně, že lépe milovat a lásky po- zbýt, než lásky vůbec nepoznat. Celkem pohlí- žejí na lásku dosti pesimisticky, ba řekl bych. stařezky. Láska jiného není, nežli krátké potě- čení, praví Jos. V. z Předenie (XVIII. st.) A jiný dedává: Láska jest ranní stín, každým okamží- kem se menší. A přec bez läsky nelze žíti! Ne
Jan XVIII Jos prsíci Předenie
21 article
boť: Den bez slunce — noc bez měsíce — srdce bez milosti — zač to stojí, milý hosti! píše Jul. Šlik z Pesounu 1. 1631. A přece přináší láska často jen řadu zklamání; proto píše Kr. Vlk z Kvitkova (XVII. stol.): Láska nie jiného není — nežli mužské oklamání — hlavě zhouba, v měšci díra — v srdci nekonečná muka. Jiný opět naříká: Žádný neví, eo jest láska — kdc jí nezkusí; ten veliké prolivenství — snášeti musí. — Chvilčičku je radost — tu hned zase žalost. — Jestu jsem veselý — v malé chvili je zlost — mnohokrát bych si vinšoval — odejít na věčnost! Tak lká zoufale Krištof Šelicha z Řouchova l. 1710. A přec ta láska za ta muka stojí! Láska jest ve všem světě známá — láska všecky věci přemáhá — láska mnohého zarmu- cuje — však kdybych všechen svět měl — pro- tž bych s ní zápasiti chtěl, praví se v památ- níku Z. Fefforiusa ze XVII. stol. Vždyť láska jak ten prsten a prsten bez konce! A věrn láska, píše jiný, dodá síly; — ona pouta roz- třese — spojí různé světa dily — v žalář nebe přenese. A shodně praví Adam Fel Pětipeský z Cnýše (XVI. stol.): Láska přemahá všecko- Avšak milující nesmí děliti hory a doly; nebot pak nastává nespokojenost, kterou Vílém z Rad kova (XVI. stol.) vyjádřil takto: Milování Bez vídání, — jaliožto noc bez svítání a vídání bez mluvení, — žako role bez osení Také pan Hanuš Srnovec z Varvažova slýská 1. 1598: Sladká milosti, která to cukruješ, sroci i očím uhlídat zbraňuješ vírhla's mne v klopot nevypravovaný, činiš škodlivé měmu srdci rány. Jsem-li živ, nevím; mám-li zrak, nečiji, kdyžlo nevidouc, srdečně milují.
Jula Šlik Vlk Krištof Šelich Z Fefforius Fel Vílý Srnovec Pesoun 1 Řouchov l Varvažov Kvitkův Láska nie výše
22 article
Řada nápisů dalších jsou obměnou staro- českého přísloví: Nešťastně se ten naredil, ku muž se stav manželský nepodařil. Pisatelé se t snaži uplatniti svých trpkých zkušeností v man želství ve prospěch budoucích manželů . . . Ná- zory jsou tu různé, jako až po dnes jsou a bu- dou po celou dobu, co svět světem bude. Chceš-li se dobře ženiti, hleď sobě rovnou pojíti radí J. Tad. z Meziříčí v knize: Vysvětlení stavu manželském (1605). Žena bohatá pře manželstvím anděl dobrý, po sňatku anděl zlý praví jiný. A Thadeus dodává: Mnohá zbohati manžela svého, již polom ne tak manželkou. jako více paní jeho býti chce, aby ne ona jeho. ale on ji musil poslouchati, šetřiti, jí se zpravo vati, na vůli její pozor míti, bez ní nic nečini a suntou jako pacholkem jejím býti, neboť je, jsout peníze... Vycítil tu autor správně tragedi nenokých podobných manželství! Proto pravi T hadeus: Blázen ten, kdo se statkem žení. Ze všech nápisů vysvítá, že si pisatelé od bohatství a krásy ženy vše neslibují, ač po těchto vlastnostech přec skorem všichni tajné touží. Skromný jest P. Pecingar z Bydžina (XVII. stol.); píšet:
J Tad Bydžina
23 article
Cnost, moudrost, pobožnost, to trojí jest krása nevěsty to troje panna majíc, má všeho dost i pro Tě Tak věda tedy o tom, že na cnost máš díli pozornost jest-li že stalku nemá, cnost majíc, není chudá. Shodně praví Ad. Lorecký ze Lkouše (XVII. stol.): Cheeš se ženit, rozumem a dobrou liti se radou — hleď, a jakou k milosti maš sobě vzíti ženu. — Kdož's moudrý, nemudruj. tvárnou se mámíti krásou — nedej a nehledej krásy a statku ženy. — Krása zavedla maohě dost krásné, věř mi, jonáky — zpálili se též mnozí, hledajíce statku, zboží. Nad krásu a bo hatství je však milá a upřímná povaha a proto radí B. Věžník z Věžník (XVII. stol.) takto. Pro věno neb pro statek se nežeň, manželka za časte věrnější bývá bez véna, nežli s věnem vzal si mnohý bohatou, maje sám také dosti bohatslví přišlo to však obojí všecko na různé zboží. Nech ženy, byť i peněz niěla na sta tisíce i více, není-liť upřímná, není milá
Krása B Věžník Věžník Ada Lkouš
24 article
Svorně se něpisy shodují v tom, že nerovn stáří manželů jest manželství škodlivé a odporné Neber si, iinochu, stařeny; peníze její mohou býti chléb, ale život její jed! Nic nepomůže ba- bici, zlato nic, ani statek k milosti, píše L. Zá sadský z Gamsendorfu (XVII. stol.). Neb zlata láska neji, ani se koňmi vozí. Může zlato, můz i statek, může pobrati všechno neštěstí, vždy tobě na tvém krku zůstane babka. A o takore praví anenym v kynternu trhovém ze XVII. sto- leti: Byť byla babka zlatá a se šestmi vozívala se koňmi, vem sobě radši chudou a choď radč, pěšky — s mladou a hezkou. Neboť žena starši svého muže stává se zlou, žárlivou, závistnou nořeže tolik ostrý meč, jako také ženy řeč, pra zkušeně Z. Kropáč z Krymlova, „poručník M z Krymlova, pozůstalé po dobré paměti doktoru Š Proxenu ze Sudetu vdově a jeho Zikmunda sestry“. A žertovně připojuje V. Valter: Pěkná panna, řeč života — stará baba, vždy mrzutá. — Pěknej panně dej piškot s vínem — starej babě zachovej mrkev s kminem. Žena a mladost, je vždycky radost, prav středověký autor. Ozvěna zní i ze staročeských nápisů: Síti, nežíti, milovati, nevzíti, m-hla by se každému vodstuditi, píše 1631 J. J. Kosto- mlatský z Vřesovic. Neboť v poetivosti milo- vati — nemá žádný zbraňovati, dí O. Sedle ský z Úrezdce 1631. Pěknou si pak zamiluješ brzy. škaredá tě snadno omrzi, dodivá zkušeněJ Jestřebský z Jestřebie (XVII. stol.). Ovšem. praví jiný. Urozenost, krása, umění — za ni nestojí, když peněz není. Co tedy třcbn. aby manželství bylo šťastné Moudře odpovídá Jar. Tamehýn z Doubravice.
L Zá Z Kropáč Zikmund V Valter Jestřebský Krymlov Kosta Vřesovice Doubravice Gamsendorf Jestřebie
25 article
Illeď a dboj, aliys v anjelské postavě čerta sobé nepojal. Žeň se ušima a ne očima (XVII. stol) A II. sirakovský z Peřkova radí: Pojmi dobrou a cinou ženu, máš čest, radost a srdci svému veliké potčšení: pojmeš-li zlou, hněvivou, más hanlu, čerta nejednoho, celou rotu s poklem v dom na každý den. Čekej pak, až smrtholk ti z tohe pomůže a tebe s ní rozlouči (XVI sto- leti). A ženi zlá jest pak i nespravediiva. Pravi L. Slazkovský ze Skalice (XVII. stol) Slyš dobrou radu: Zlá žena z hněvu ledaens sebe smysli, na kehož se rozhněvá, leda se po mstrla. 7ajímavé jsou rady, které staří zkušení ženatci dávají mladým manželům. Ženu sluší milovati, ale toho na sobě nedati jí znáti, pravi P. Horecký z Horky (XVI. stol.). Opatrněji praví H5lzel. Miluj věrně ženu svoji — ač chceš býti u pokoji. Manžel jest pak vládcem ženy, ač s ji- stým omezením. Pravit Jestřebský: Však proto že's pánem, nemusíš na to myslíti nikdá, by žena za podnož tvou tobě býti měla. J. Posádov- ský z Posádova (XVII. stol.) pak mluví zajisté ze srdze všem slabochům; píše totiž: nedej znejmilejší panovati nad sebou, neboť jest da- leko lépe, ať ona se tebe bojí, tebou ve všem se zpravuje, tvé poručení činí a tobě v ruce hledí, než ty jí. V témž smyslu pak praví také J. Dobřenský: Velmi jestiť věc ohavná, pro- klatá, také nemravná — když se žena drží meče. muž přede a ona seče.
L Slazkovský P Horecká Jestřebský J Posádov J Dobřenský Peřkův Skalica Horka Posádův
26 article
Jen jeden jediný nápis opěvuje štěsti a bla- ženost dobré manželky. Snad neměli ostatní pisatelé příčmny k takové chvále, že se zachovali ve svých projevech tak zdrželivě o štěstí zdaře- ného manželství. Jen J. Svěchina pěje 1619 Jak ta zahrádka rozkošná! Jak na ovoce prospěšnál V které manželka slatečná — v cnostech roste ustavičná. Nad všecky věci nejkrásnější — nad stříbro, nad zlato dražší, ald Jak se změnilo od té doby naše hledisko na Dr. Jos. Vol. ženy
J Svěchin Jos