1
article
vyslanci Bompardovi prohlásil, že císař Vi-
lém první návrh učinil a že schů ze
nikterak nečelí proti francouz-
sko-ruské allianci. Zároveň ohlásil sem
hrabě Lamzdorf, že Rusko na marocké
konferenci jednání své docela
přizpůsobí krokům Francie. Ně-
které časopisy, jako „Petit Republique“, „Lan-
terne“ atd. projevují přesvědčení, že německý
císař carovi radil, aby s Japonskem mír uza-
vřel.
Kdo dal podnět k cestě?
Z Berlína, 27. července. Polemika mezi
francouzskými a německými listy o tom, vyšla-li
iniciativa ke schůzce cara s císařem Vilémem
od německého nebo ruského panovníka, doposud
trvá. »Vossische Zeitung« proti francouzskému
tvrzení praví s veškerým důrazem, že od ně-
meckého císaře nebo od německé vlády podnět
ke schůzce nevyšel a že veškeré zprávy jsou
prostou smýšlenkou. Tvrzení, že císař Vilém
vnutil carovi svou návštěvu a své rady, jest ne-
smyslem. Pro císaře Viléma nebo Německo ne-
bylo nejmenšího podnětu dávati Rusku rady,
které by nebyly vítány. Návštěva v Björkö byla
vůbec jenom možna, byla-li podnicena carem
jestli car vyslovil přání v tom směru. Fantasie,
které se na tuto schůzku upínají, nepotřebují
dalšího vyvrácení.
Lamzdorf
Petit Republique
Vilém
Rusko
Francie
Lana
Japonsko
Berlín
Německo
Björkö
Vossische Zeitung
2
article
Italský hlas o schůzce.
Z Milána, 27. července. (Pův. zpr. »N.
L.«) Petrohradský zpravodaj »Corriere della
sera« praví: Pravděpodobně podnět ke schůzce
vyšel od Viléma II. Bylo by pošetilé domnívati
se, že car raditi se bude s ním o vnitřních zá-
ležitostech Ruska, anebo hledati podpory u něho
pro mír, kdyžtě známo, že Japonsko zamítá
sprostředkovatele, zvláště Německo. Německu
nemůže býti lhostejným postup
Ruska v nynějších aktuálních
otázkách evropských, zvláště ny-
ní, kdy stará anglofobie ruskáa
rusofobie anglická se zmenšila.
Vilém pravděpodobně jest ochoten poskytnouti
mravní a hmotné podpory Rusku, vyhražuje
si arciť jinou náhradu od téhož.
ch. Z Paříže, 27.července. »Eclair« pouka-
zuje na stálé klesání prestiže Francie a ochla-
zení přátelství rusko-francouzského, zatím co
vliv Německa ohromně stoupá. A tak Francii
nyní nezbývá nežli jíti s Ruskem, kamkoli jest
toto angažováno, anebo spojiti se s Angliía
býti jeho vojínem na pevnině. Ale bude-li
Francie stále váhati, bude osamocení stále hroz-
nější.
Vilém
Eclair
Milán
Rusko
Japonsko
Německo
Paříž
Francie
Corriere della srát
3
title
Telegrafické zprávy.
4
article
proti vládní předloze rozpočtového vý-
boru poslanecké sněmovny ohledně právni-
cké fakulty v Roveredu a prohlašuje,
že italská universita jest jenom v Terstu života
schopna.
Ařtentát na sultána a bulharská vláda.
Ze Sofie, 27. července. Časopis »Den« do-
vídá se, že bulharská ministerská
rada zabývala se nótou, kterou Porta ná-
sledkem attentátu na sultána poslala všem moc-
nostem. Porta činí za tento attentát nepřímo
zodpovědným Bulharsko, kde prý se vyrábějí vý-
bušné látky, které se pak podloudně dovážejí
do Turecka. Bulharsko zodpoví tuto nátu
tím způsobem, že rozhodně odmítne
obvinění Porty a prohlásí provedení refo-
rem ve vilajetu drinopolském za podmínku dal-
šího trvání přátelských styků mezi Bulharskem
a Tureckem.
Německo a obchodní smlouva.
Z Berlína, 27. července. S ohledem na
politickou situaci, která utvářila se mezi Ra-
kouskem a Německem následkem okolnosti, že
v Uhrách obchodní smlouva rakousko-německá
nebyla parlamentem definitivně schválena, pro-
hlašují zde na kompetentních místech, že ně-
mecká vláda bude se chovati vyčkávavě.
Nový volební řád v Korutanech.
Ze Štyrského Hradce, 27. července. »Gra-
zer Tagblatt« oznamuje z Celovce, že koru-
tanský sněm sejde se v polovině
září k několikadennímu zasedání,
ve kterém projednán bude nový řád vo-
lební.
Terst
Sofie
Bulharsko
Turecko
Německo
Berlín
Uhry
Korutany
Štyrský Hradec
gra
5
article
Požadavky Rusínů.
Z Přemyslu, 27. července. V Přemyslu ko-
nána včera velká schůze rusínská, v
které žádalo se a dministrativní roz-
půlení Haliče, zrušení nepřímých voleb,
utrakvisování lvovské university, zavedení rusín-
ské vyučovací řeči na všech východo-haličských
středních školách, jakož i nucené rozparcelování
polských statků ve východní Haliči. Poslanei
Čajkovský a Tyskovský byli vyzváni,
aby složili mandáty.
Poslanec Popoviči.
Z Černovic, 27. července. Bývalý rumun-
ský říšský poslanec dr. Jiří Popovič
spáchal sebevraždu. Byl v po-
sledních letech docentem rumunských dějin na
universitě v Bukurešti.
Rusín
Čajkovský
Tyskovský
Popovič
doktor
Halič
Černovice
Bukurešť
lvovský univerzita
Přemysl
7
article
sousedství pgrrvu, že ji synek v lázních zemřel. Do-
movnice paní Anna Suchá měla odvahu i před úřa-
dem říci, co si v sousedství povídali lidé jen potají
že totiž hošík ten jistě smrtí přirozenou nezemřel,
nýbrž že ho necitelná matka utrápila a umučila, bud
aby se zmocnila kapitálu, jejž millionář složil na vý-
živu dítka (10.000 zl.), anebo aby k eventuálním
vdavkám neměla překážku, následek to milostného
poměru s millionářem. Domovnice odebrala se na
úřad a vyprávěla, co věděla o ukrutném týrání ho-
šíka. Výpověď její byla tak určitá, že po protokolár-
ním její sepsání ihned nařízeno nejpřísnější vyše-
třování. Jakmile se o tom dověděli u Pistaurů, vy-
hrožovali trestním stíháním každému, kdo by se opo-
vážil tvrdit, že s hošíkem špatně nakládali. Ale do-
movnice stála neohroženě na svém a neodvolala ani
slovo z udání, které o týrání Jiřího Pistaura učinila.
Rozmlácené tělo dítka.
Včera po 5. hodině odpolední dostavili se do
pitevny v ústřední síni olšanského hřbitova soudní
lékaři pp. prof. dr. Slavík a dr. Prokop, dále vyšetřu-
jící soudce pan adjunkt Krouský, aby provedli pitvu
mrtvoly Jiřího Pistaura a zjistili, jaká byla příčina
smrti. Před otevřením dvojité rakve měla být proká-
zána totožnost mrtvoly a k tomu cíli měla být po-
volána také Božena Pistaurova. Aby se předčasněv
domě nezpůsobil rozruch, poslán do bytu Pistaurové
zřízenec hřbitovní Čeněk Krupka, který Pistaurovou
již znal, se vzkazem, aby přišla v záležitosti pohřbu
na hřbitov. Jak již z ranního referátu známo, zří-
zenec vzkaz sice vyřídil, ale Pistaurova vyskočila
s okna ve výši pátého patra a pádem na uliční
dlažbu smrtelně se zranila. Když se soudní komise
nemohla dočkat Pistaurovy, zjistila sama dle listin
totožnost mrtvoly.
Suchá
Pistaura
profesor
doktor
Slavík
Prokop
Krouská
Pistaurův
Krupka
8
article
Po otevření dvojité rakve objevila se mrtvola nes
šťastného Jiřího Pistaura, Již na první pohled bylo
na těle patrno zřejmé násilí. Tělo bylo pokryto mo-
dřinami a krevními podlitinami — zkrátka ještě před
pitvou dalo se soudit, že hošík byl ukrutným
způsobem ztýrán. Pitvou názor ten byl úplně
potvrzen. Nešťastný hošík měl několik že-
ber přeraženo, rovněž ručku zlomenu.
Jest nade vši pochybnost zjištěno, že smrt hošíka
nastala po těchto ranách, způsobených s úžasnou su-
rovostí. Podle všech okolností možno s určitostí sou-
dit, že smrtelné zranění způsobila hošíkovi vlastní
jeho matka Božena Pistaurova, která po léta dítko
nejsurovějším způsobem mučila a týrala.
Tyranka zamřela.
Sensační tento případ byl by zajisté skonči
v porotní síni, kdyby nelidská matka nebyla se vy-
hnula trestající spravedlnosti sebevražedným poku-
sem. Ve stavu beznadějném byla Pistaurova dopra-
vena v ambulančním voze záchranné stanice
do všeobecné nemocnice na kliniku prof. dra.
Kukuly, kde včera po 10. hod. v noci zemřela. Mrtvola
převezena do ústavu pro soudní pitvu, kde bude
zejtra soudními lékaři pitvána. Smrtí surové ženy,
která s úžasnou bestialitou umučila své dítko, ukon-
čena byla kapitola sensačního případu, který není
dosud ještě úplně vyřízen. Vysloveno totiž podezření,
že Pistaurova barbarským způsobem dítko netýrala
sama, nýbrž že při tom měla spoluvinnici. Nemůžeme
v té příčině sdělit podrobnosti — snad nedaleká bu-
doucnost odhalí toto tajemství.
Pistaura
Pistaurův
profesor
doktor
Kukula
9
article
Uherská krise.
Z Pešti, 27. července. Žurnalista, který
obrátil se na presidenta poslanecké sněmovny
Justha s otázkou, co považuje v dneš-
ním stadiu politické krise za svou přední
úlohu, dostal odpověď: »Moje funkce počne
teprve 15. září, kterého dne vyprší platnost krá-
lovského reskriptu, jímž byla poslanecká sně-
movna odročena.« Žurnalista tázal se pak, co
by se stalo, kdyby do dne 15. září došel nový
královský reskript, kterým by se říšský
sněm znova odročoval? President
Justh odpověděl: »Takový odročovací
reskript nechal bych nepovšli m-
nutý, svolal bych poslaneckou
sněmovnu a zahájil porady. Schůze
měla by bez toho za předmět jednání nezá-
konnost odročovacího reskriptu.
Ostatně bylo chybou, že jsme 22. června
učinili praecedenční případ tím, že jsme po-
volili loyálně nezákonité odročení říšského
sněmu na základě královského reskriptu. Po-
druhé toho neučiníme. Značilo by to
prostě úplné porušení veškeré ústavnosti.
Z Pešti, 27. července. Dnes odpoledn
sejde se subkomitét vý konného
výboru koalice, jehož úlohou jest,
upraviti stanovisko munici-
palní v otázce činného v zdoru
jednotným způsobem. Proslýchá se, že subko-
mitét nevypracuje jednotné instrukce, nýbrž že
zodpoví jenom jednotlivé dotazy municipií.
Chorvati a uherská krise.
Ze Záhřeba, 27. července. Dalmatští po-
slanci shromáždí se v polovině srpna v Dubrov-
níku, aby rozhodli, kdy se má konati schů ze
všech poslanců chorvatských a
jaké stanovisko má se zaujati naproti událostem
v Uhrách.
Otázka italské universily.
Z Terstu, 27. července. Městská delegace
přijala resoluci, ve které se protestuje
Justh
Chorvat
Pešť
Záhřeb
Uhry
Terst
poslanecký sněmovna
10
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 27. července. (C.-B.) Císař pro-
půjčil adjunktovi na báňské vysoké škole v Přj-
brami dru. Frant. Rybovi titul mimořádného
professora.
Přijímání diplomatů Rouvierem.
Z Paříže, 27. července. (C.-B.) Za včerej-
šího přijímání diplomatů měl předseda minister-
stva také poradu s německým velevyslancem
knížetem Radolinem a pak s anglickým
velevyslancem Bertiem.
Rozluka švédsko-norská.
Ze Štokholmu, 26. července. (C.-B.) Druhá
sněmovna usnesla se po krátkém rokování 122
hlasy proti 86 vejíti zejtra v poradu o zprávě
speciálního výboru.
Císař
František
Ryba
Rouvier
Bertie
Vídeň
Paříž
báňský vysoký škola v Přj
11
article
Sensační připad umoření dítka
millionáře.
Vyšetřování o zjištění všech podrobností o zá-
hadné smrti čtyřletého Jiřího Pistaura, nemanželského
dítka 28leté svobodné Boženy Pistaurovy, jehož otec
jest známým pražským millionářem — vyšetřování
to je v plném proudu a řídí ho u trestního soudu
vyšetřující soudce pan adjunkt Krouský.
Podivné dobrozdání lékařské.
Z důvodů nepochopitelných Božena Pistaurova
odhodlala se k tomu, že mrtvolu svého synka dala
převézt do Prahy a pochovatí na olšanských hřbito-
vech. Různé okolnosti nasvědčují tomu, že po pohřbení
hošíka v hallských lázních byl by navždy utajen
zločin umučení dítka, kteréž mučení matka s tak
úžasnou bestialitou po dlouhý čas provozovala.
V lázních hallských Pistaurova patrně svým
osobním vlivem aneb penězi dosáhla, že lékař vydal
o mrtvole hošíka nesprávný úmrtní lístek. Bud
mrtvolu vůbec neviděl, anebo zúmyslně napsal ne-
pravdu, když nekonstatoval na dítku zřejmá pora-
nění. V této příčině bylo rovněž vyšetřování zave-
deno proti dotyčnému lékaři. Tolik jest jisto, že kdyby
mrtvola byla prohlédnuta tak, jako se stalo včera na
olšanském hřbitově, že musíla už v hallských láz-
ních být nařízena soudní pytva mrtvoly nešťastného
hošíka.
Pistaura
Pistaurův
Krouská
Praha
Olšanský hřbito
Buda
Olšanský
12
article
Výpověď domovnice.
Jakmile Pistaurova přijela z hallských lázní do
svého bytu v Trojanově ulici čp. 355, rozšířila
— Jubilejní fond německého Schulvereinu
obnáší 547.115 korun. Plán jubilejního daru ně-
meckému Schulvereinu, tak značného, aby se
z něho dalo poříditi a na deset let zabezpečiti
deset nových škol na jazykovém pomezí, zdařil
se co nejúplněji. Německé listy s jásotem sdě-
lují, že rozpočtený obnos pěti set tisíc korun
byl překonán o 47.115 K. Tohoto výsledku do-
sáhli Němci hlavně upozorňováním na český
vzor obětavosti pro Ústřední Matici školskou, ne-
boť skvělý příklad český byl stálým místem
článků a řečí u příležitosti letošního jubilea
schulvereinského. Schulvereinský jubilejní půlmil-
lion jest těžkou ranou pro Ústřední Matici škol-
skou, neboť znamená přirozeně ještě větší na-
pjetí jejích sil. Zvyšuje-li nepřátelská velmoc
válečný rozpočet, nezbývá než zvýšiti také roz-
počet obranný. Schulvereinu přibude deset pirát-
ských, dobře ozbrojených korábů za účelem lou-
pení a odvážení českých dětí do germánského
otroctví z české jazykové pevniny, proti nim
musí býti postavena přiměřená obranná moc. Na
věrném českém lidu, který i za nejnepříznivěj-
ších hospodářských okolností měl vždycky pro
Němec
Trojanův ulice
ústřední Matica školaska
13
article
Matici svůj povinný groš bez vzdechů a bez re-
ptání, bude, aby ukázal, že vzor, který posky-
tuje Němcům, je skutečně nedostižný a že žije
staré heslo jeho »Pro Matici věrně a stále« a
že, bude-li třeba, heslo toto snese opravy v tom
smyslu: »Pro Matici věrně a stále — více!«
— K obecním volbám v Č. Budějovicích do-
jde letošním prosincem, budou-li do té doby
vyřízeny všechny nutné podmínky, především ve-
škeré reklamace, jichž celkem ještě 17 netknuto.
Rychlost úřadního apparátu záleží především od
dobré vůle instancí, z nichž radnice, nejvíce
zúčastněná, může prodlužovati lhůtu, jak jí libo.
Závisíť od ní v první řadě, jak brzy dodá okres-
nímu hejtmanství seznam všech dlužníků obec-
ních dávek, či lépe, jak brzy tento seznam okr.
hejtmanství na ní vymůže. Od seznamu závisí
nestranné vyřízení reklamací hejtmanstvíma
místodržitelstvím. Nejdůležitější z reklamací jest
Němec
Č . Budějovice
Matica