Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. srpna 1905. Číslo 216

4 article

Názor lékařů o provedení vraždy. Zkušenosti lékařů, získané dlouholetou praxi zvrátily úplně původní názor, že Scháněl hy napaden a usmrcen v jedné a téže míst- nosti, kde nalezena byla jeho mrtvola Pozorujíce stopy vrahovy, krvácení oběti, krůpějo větší i menší, odstřik na stěny a podobně, dospěli k pravděpodobnému názoru o průběhu cele brůzné události. Posudek jejich v tom směru jesl asi lento: Z úkrytu svého ve skříni o dvou křídlech z nichž jedno jest pevné, druhé pak se otvírá, vyšc vrah bos do niístnosti, kde chtěl loupili a ubíral se tak zv. císařským salonem, kde ho Scháněl přistihl. Vrah nesl s sebou v ruce nůž, patrně za lím účelem aby jím vypáčil skříň se zlatem. Ale při nenadálém setkání s hlidačem užil nástroje toho místo k lupu ke vraždě. Zde, v tomto pokoji, kde nachází se socha panovpíka, zasadil Scháněloví první bodnou ránu do prsou. Vyděšený Scháněl spěchal, drže lucernu. kterou si svítil místností výstavní do musea, kde na- chází se zvenek, aby stisknutím knoflíku přivolal si pomoc. Cestou značně z prsou krvácel. Vrah však běžel mu těsně v patách a zu- řivě do něho bodal. Zde odehrál se mezi dvěma muži brůzný zápas. Dle krvavých stop sem tam se propl- tajících, bylo patrno, že honili se oba do kolečka při čemž značně krvácející Scháněl asi se ztrátou krve potácel. Vrah při tem neustále jej bodal, a po parketách sklouzal, jak rozmáznuté stopy krevní ukazují. U dveří, vedoucích z místnosti musejní do místnosti výstavní, zasadil mu vrah pak poslední smrtící ránu, po které se Scháněl shroutil obliče- jem k zemi, jsa zbrocen úplně ztracenou krví V poloze télo takě vykrvácel .

Scháněl

5 article

Po vrašdě... Dokonav bestiální své dilo, olřel vrahi zkrva- vené své ruce o pažení dveří, zdvihl dle všeho opodai u domácího zvonku stojící lucerničku, kterou si Schá- něl při obchůzce svítival a posvítil si ji na obět, chtěje se plesvědčiti, zdali již nedýchá. Za tím účelem mrtvolu převalil na záda, jak bezpečně dalo se zjistiti z této okolnosli: Z rány do pravého spánku vytryskla krev, když Scháněl padl na obličej na pravou stranu, kde nalezeno jí značné tratoliště. Pak, když jej vrah obrátil na znak, vy- lekla zbývající krev z těla zavražděného opětně n druhou stranu. Tím vysvětluje se množství krve po obou stranách hlavy. Přesvědčiv se, že Scháněl jest mrtev, odebral se vrah k zácloně téže síně, kde utral si obě ruce, zeloumav a zbarviv při tom značně záclonovou látku. Pak vzal opětně lucernu a šel cí- carským salonkem do sálu s majolikou, kde dle všeho lucernu shasil a postavil jiu ckna. Obával se, že by svítem lucerny mohl upo- zorniti na sebe někoho z venčí. Z oddělení pro ma- joliku vešel pak do sálu s drahocennými předměty. kde zamířil k vitrině asi uprostřed stojící a nejcennější pledměty chovající. Cestou však vzal si šněrovaci svoje boty, patrně z úkrytu ve skříni a jak otisky jeho rukou na zemi nasvědčují, usedl tu nedaleko dveří a jal se boty obouvati. Dle všeho dála se tato práce velice chvatně, a za značného rozčilení, nebo šněrovadlo přetrhl a kus ho byl komisí nalezen.

Scháněl

6 article

Nezdařený pokus krádeže. Obuv si boty, ubíral se vrah k vyhlédnulé skříni. Tu však nastává záhada dosud nevysvětlená: co jej přimělo, že nedokončil své dílo, pro něž obě- toval život lidský? Prozatím pomáhají jen domněnky a kombinace. Že se snažil do skříně se dostati, o tom svědčí poškození skel rýpáním a pak ssedlé na skle krůpěje krve, jež dle všeho kanuly vrahovi z čela po- zaněného pli zápasu se Schánělem. Ostatně nebylo by bývalo třeba vyřezávati desku skelnou. Dojista mohl rukou nebo botou, či jiným předmětem sklo rozbíti. Ale vrah tak neučinil, byv něčím zastrašen. Snad zapraskaly někde vyschlé parkety, jichž prasko považoval zločinec za blížící se kročeje, snad jin hallucinace sluchová nebo podráždění nervů jej od- dokončení činu odvrátily. Opíraje se rukou o dřevěné vroubení skříně šel vrah k oknu, jež otevřel. Pře- svědčiv se pak o hloubce pod oknem, uvázal šňůry ze sedmi záclen okenních, svázal je v jednu a upev- nil je na trám v okně.

Scháněl

7 article

Pád, zlanění a sebevražda zločince. Až potud týkalo se zjišťování soudní komise v budově musejní. Od chvíle, kdy oknem opustil vrah sto činu, stala se jevištěm dalšího zahrádka a be- sídkou v rohu. Komise soudní o 11. hodině přišla v tato místa. S okna visel utržený kus šňůry, svěde- ctví to, co se odehrálo, když vrah vylezi na římieu a spustil se dolů. Na okně nalezeny byly zřetelné stopy toho, jak vykročil, jak vstoupil na plech pod oknem se nalézající a konečně na zdi vidino jak padal, když špatně svázaný provaz se přetrhl. Dole těsně pod oknem, nachází se dlážděný chodníček, kamž asi dopadl. Pádem, dle všeho, na chvíli byl omráčen a utrpěl přeražení levé ruky, vyvrtnu kloubu na noze a snad i vnitřní zranění. V zuboženém tomto stavu vlekl se po břiše k besídce asi za ne- smírných bolestí. Vida, že na uniknutí není pomy- šlení, doplízil se do besídky, kde odepjal řemena leže se oběsil . .

8 article

Po lékařském zjištění sebevraždy řemen, na němž na polo visel, na polo ležel, byl odepjat a při- kročeno k popsání a prohlídce těla. Vrah jest asi 25 až 28 let stár, bezvousého ohličeje, ač není vyloučeno že se zúmyslně často holil, aby nebyl poznán. Ma šedě modré oči, většinou zdravé zuby, tupý nos. Po- stavy jest prostřední, dobře živené. Oblečen byl v úplně černý šat, bílou trikovou košili a motýlo- vitou vázanku. V klobouku jeho nalezena německá firma „Em. Kapaun, Hoflieferant, Brünn“. V kabátě nalezen byl jízdní lístek na trati státních drah z Chuchle do Prahy projetý dne 11. července. V jiné kapse pak zlatý skřipec, tužky, tobolka na dout- níky, několik velice pěkných a dovedných výkresů, hřehíčky k napínání na rýsovací prkno a několik klíčů. Ve vestě zlatý, drobně článkovaný řetízek bez hodinek. V kapse jiné pak nalezeny ponozky, slo- žené ve dví, silně zkrvácené, s monogramem „F. S.- Na náprsence pak nalézá se výšivka „S. L.“ Peníze nalezeny u něho nebyly zcela žádné, takže se zdá, že přece jenom motivem ke krádeži mělo býti opa- tření si peněz prodejem kradeného předmětu. Po zji- štění všech těchto věcí a po ofotografování místa. mrtvola byla převezena do českého ústavu pro soudní pitvu.

Brünn S L Ma Chuchle Praha

9 article

Záhadná osoba vrahova. Po zjištěni všech okolností, jež bezprostředně s vraždou a sebevraždou souvisely, nastalo pátrání po osobě vrahově. Nikdo z těch, kdo měli příležitost smulné podívané na zkrvavěnou jeho mrtvolu, neměl ani tušení, kdo to může býti. Dle firmy v klobouku a pak dle dovedných výkresů zkombinováno, že by to mohl býti stavitelský kreslič z Brna. I byla policie brněnská neprodleně dožádána telegraficky za účelem pomoci při pátrání po vrahově osobě. Pověsti, jež během dne se vyskytly, byly vesměs klamnými. Hou- ževnatě udržovala se verse, že prý jest to syn jednoho obchodníka se starožitnostmi, dle jiné, že jest to pa- chatel nedávné prý krádeže houslí v museu tom, jež však byla ututlána vzhledem k osobě jeho otce a pod. Avšak vše ukázalo se býti jen lichou pověstí, nebol, když pátrání v tom směru bylo zahájeno, vyšlo zcela na plano. Také čelné osoby, jež dostavily se v ho- dinách odpoledních do pathologického ústavu a žá- daly, aby směly mrtvolu shlédnouti za účelem mož- nosti poznání, neagnoskovali jí ...

Brno patologický ústav a žá

10 article

V ústavu pro soudní pítvu byla mrtvola vrahova změřena a folografována, načež podobizna jeho rozeslána byla všem bezpečnostním úřadům za účelem usnadnění pátrání. Při měření a ohledání mrtvoly bylo zjištěno, že měljednu nohu kratší a že tedy do jisté míry aa ni do- padal nebo kulhal. Pak nalezena na hrudníku jeho směrem k srdci bodná rána, o které soudí lékaři, že vrah si ji zasadil nožem, jímž byl před tím ubodal Scháněla, v sebevražedném úmyslu sám. Rána dosti značně krvácela, ale nebyla smrtelnou. Dle všeho zasadil si ji vrah ve stupni nejvyššího zoufalstvi, když se pyl doplížil až k besídce po útrapách, jež musily býti nesmírné po těžkém zranění, jaké byl pádem utrpěl. Obdukce mrtvoly jeho provedena bude dnes dopoledne. Zavražděný hlídač Václav Scháněl byl, jak již sděleno, člověkem svědomitým a praco- vilým. Povoláním svým byl zámečníkem a přes de pracoval u zámečníka Šteklého, za noci pak konal hlidku v museu. Bydlel se ženou svojí s čtyřletou dce- ruškou po čtyři léta v domě č. 291 na Karlově ná- měsh u techniky a platil zde za nájemníka velmi po- řádného. Manželka jeho zpravena byla jedním detek- livem šetrně o celé věci a zprvu jí bylo lečeno, ze utrpěl těžké zranění. Spěchala k fudově musea, avšak, když shledáno, jak značně jest rozěilena, byla upo- kojena a odvedena domů. Teprve o polednách zvěděla pravý stav věcí a omdlela. Soustrasí s nebohou pani i dcerou jest pochopitelně všeobecná a značná. Schá- něl byl olcem svědomitým a veškeré vydělané peníze odváděl své ženě, jež vedla skromnou, ale poctivou jeho domácnost sta rosilivě.

Scháněl Karlov ný Schá

11 article

Otázka spoluviný. Jako ve všech podobných případech i v tomlo svrchovaně napínavém vyskytla se otázka, neměl-li vrah nějakého spoluvinníka. Bezpečně zjištěno jest, že při příšerném činu svém ni- koliv. Slopy, jež na podlahách sálů se střídají patří výhradně dvěma oskám: tajemnému vrahovi a nebožiíku Schánělovi. Ovšem, možným jest, že pa- chatel vraždy měl nějakého spoluvinníka nepřímého, jemuž se s plánem svým, okrásti museum, svěřil, aneb na jeho pobídku sám k provedení tomu se odhodlal. Šnad dny příští vrhnou paprsek světla do černé, rozrušující lé události .. Nodostatečná ochrana osobnl. Tragický případ zavraždění hlídače musea, tedy ústavu, kde zapotřebí bedlivosti a ostražitosti zdvo jené, bude snad pohnutkou k tomu, aby osoby, jím uloženo za noci procházeti opuštěnými, strašícím místnostmi, opatřeny byly zbraní, nutnou k sebe- obraně. Kdyby měl hlídač Scháněl s sebou revolver asi sotva byl by jej vrah udolal, neboť jako zámečník. byl postavy silné. Ale jsa bezbranným a náhle napa- deným, podlehl úskoku a ostří nože úkladného sou- pařa. Druhou věcí jest otázka osvětlení oněch míst- ností, k prohlídce určených. Scháněl opatřen byl lampičkou která sotva vrhati mohla světlo na několik kroků, Tím se stalo, že na větší vzdálenost nezpozo- roval plížící se k němu postavu zlotřilce. Místnost takově době pochůzek mohou přece býti ozářeny jediným stisknutiií knollíku elektrického světla.

Scháněl

12 article Dramatické uměni.

Dramatické uměni. + Lidové dívadlo »Urania« v Praze — Vm Dnes bude poprvé na scénu uveden rozmarný tříak tový žert: »Jeho první žena«. Napsali B. Brenlano a K. Tellheim. Přeložil J. V. Pulda. Režisér B. Ko- vář. Hlavní úloby jsou v rukou dam: Košnerové. Spurné, Světlé a pp. Hlavatého, Čekanského, Poče- pického, Spurného, Pražského, Kováře. Začátek 7. hod. večer. — Po divadle dostatečný počet voz elektrické dráhy. — Zejtra opakuje se hra ze života »Vzdělanci«. Napsal V. Leon, přeložil V. Táborský. Na čtvrtek určený benefiční večer oblíbeného herc a režiséra p. Fr. Hlavatého nutno — pro churavost pí. Hesové Guthově — o týden odložiti. Budes hráti výpravná fraška se zpěvy, evolucemi a tanci »Misní kocouři«, jejíž autorem jest sám beneficiant. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dne hraje se po 17. Felixe Guidneauův vaudeville »Ne- viděli jste Bobeše? Hlavní úlohu Blanche zpívá pl. Zieglerová. Bobeše hraje p. Kubík ml. Režisér Josef Kubík. — Zejtra ve středu braje se v cyklu ve prospěch Spolku českých žurnalisto (večer XI I.) komická operetta »Apajuna«. + Pištěkovo lidové divadle na Král. Vinohradech. Dnes hraje se »Návrat Karla XII. do vlasti«.

B Brenlano K Tellheim Pulda Košner Spurná Hlavatý Čekanský Poč Spurný V Táborský Hes Guthův Guidneauův Zieglerová Kubík Král Karel XII Praha smíchovský divadlo spolek český žurnalista Pištěkův lidový divadlo Misní kocour

13 article

Veselohra o 6 obrazech, dle franc. od Rotha. Zče- štěno od K. Pünera. — Zejtra při malých cenách opakuje se hra »Pražské švadlenky«. Dnešní hra docílí již stého představení. + Památka Jos. Kaj. Tyla bude slaviti český národ ve dvou obdobích: roku příštího 50. výroč jeho úmrtí, roku 1908 sté výročí jeho naro- zení. Není pochyby, že oba tyto památné dny oslaveny budou významně a důstojně českým lidem jemuž Tyl věnoval celý svůj život. Tak se ozna muje z Plzně, že tam bude příští rok odhalen velký pomník Tylův na novém hřbitově, kam hudou tělesné pozůstatky velkého Čecha ze starého, nyní zrušeného hřbitova převezeny. Není pochyby, že příštím rokem ozdobí kde která korporace svoje míst nosti poprsím Tylovým a příkladu toho že budou následovati i soukromníci. Poněvadž pak docházejí četné poptávky z ochotnických jednot po důstojném poprsí Tylově již nyní, postara'a se Ústředn Matice divadelního ochotnictva o po- řizení nového modellu poprsí Tylova a svěřila jeho provedení ve třech velikostech penu Bohuslavu Krou- skému—Tichému, alademickému sochaři, který mo- dolloval již zesnulé Bittnera, Slukova, Šimanovského, Abgea a ze žilících Želenského a Šmahu. Matice bude obstarávaři výhradní prodej odlitků.

Roth K Püner Tylův Čecho Kroa Tichý Bittner Slukův Šimanovský Abge Želenský Šmaha Plzeň Matica

14 article Hudba.

Hudba. + České pěvecké kvartelio spolu s prof. Al Svojsíkem a právním zástupcem JUDrem. Fr. Svoj- síkem nastoupilo v neděli o 3. hod. rychlikem státní dráhy svoje celoroční tournée kolem světa. K rozloučení na nádraží dostavili se četní přáteléa ctitelé kvartetla, mezi nimiž četně zastoupen byl též damský svěl. Přítomen byl zejména prof. Stieí z Chicaga, vrch. místodrž, rada Tichý, místodrž. rada Havlík, dr. Švejcar, četní umělci aj. Účastníkům výpravy podány dary květinové a byli při vstupu do vlaku fotografováni. V sobolu před odjezdem přijalo ještě České pěvecké kvar- tetto návštěvu největšího australského impressaria a millionáře J. New. Taita z Melbourne, jenž tam bude koncerty kvartetta pořádati a za tím účelem sem z Londýna přijel. Výkony našich pěvců byl nadšen a prohlásil, že doufá, že česká hudb v Australii brzy zdomácní. České pě vecké kvartetto vystoupí v Australii kromě svých samostatných koncertů též v koncertech tam- ních obrovských spolků pro komorní hudbu. + Z Luhačovic. 7. srpna. (Zvl. tel. » Nár. Le Koncert mistra Em. Ondříčka konal se zde za obrov- ské účasti obecenstva sál byl úplně vyprodán; úspěch umělcův byl dokonalý. + Hudba chrámová. V neděli dne 13. t. m. v den jmenin generála řádu Milosrdných bratří Cas- siana Maria Gassera vdp. Cassiana Heka, převora řádu Milosrdných bratří v Praze, provedeny budou v ktášterním chrámu Milosrdných bratří o 7. hodině ráno při slavných bohoslužbách, které celebrovati bude převor Cassianus Hek s čelnou assistencí, tyto skladby: »Missa in hon. Sanctae Luciae« do F-dur pro smíšený sbor s průvodem varhan, 1 lesního rohu, 1 trubky, 1 posannu (od Fr. Vitta); Grad., Olí. a Pange linqua od V. B. Jandy. Introit a Comm. chorálně. Úinkuje týnský sbor a orchestr. dirigent V. B. Janda, ředítel kůru téhož klášťerního chrámu.

profesor Svojsík František Svoj Stieum Tichá Havlík doktor Švejcar Tait Ondříček Gasser Cassianus Hek Cassianus Grada Janda V B Chicago Melbourne Londýn Austrálie Luhačovice Casa Praha Český pěvecký Fdur

15 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Ze »Sokola« pražského. Jednota pořádá nočnía celodenní výlet dne 19. a 20. srpna. Odjezd z Prahy (nádraží cís. Frant. Josefa) v sobotu dne 19. srpna o 8.09 večer (kr. Vyšehrad 8.19) do Roztok u Křivo- klátu (10.31), odkud pochodem do Nezabudic, kde nocleh. Ráno pochodem podle Mže na Týřov (pro- hlídka zřícenin, koupání, snídaně), pak Úpořským údolím na Broumy a Kublov (oběd). Odpoledne na Velíz (zastávka u hrobu Zvonařova), odkud vlakem zpět do Prahy. Schůze komise výletní v pátek dne 11. t. m. o 8 hod. večer.

František Josef Zvonařův Praha Nezabudice Mže Týřov Kublov Sokol večer Vyšehrad

16 article

Ze župy Jungmaunovy. Ve schůzi předsednictva župního sboru cvičitelského usneseno konati dne 27. srpna t. r. slet župy v Berouně, jehož mimo členy přispívající zúčastní se zejmena veškeré členstvo cvičící. Ke sletu tomuto dostaví se okrsky jako samostatné celky, uspořádajíce dopoledne výlet směrem k místu sletu. Pochod dopolední budiž co možná nejmeuší, 2—3hod., oběd pak budiž obsta- rán v blízkosti srazu župy. Přesně o 3. hod. odpol. nalézati se budou okrsky, seřazené již v proudech o 4 čelách šestispolových, při čemž bratří v obleku občanském tvořiti budou samostatné čety, na místě srazu. Provedena budou pořadová cvi čení praporu. Potom konati se budou závody v běhu a přetahování lanem; k posledněj. šímu závodu nastoupí z každé jednoty šestičlenné družstvo a závody konati se budou po okrscích. Ví- tězi v závodech odměnění budou cenami hned po skončení jich na cvičišti. Po závodech procvičeny budou různosti a některé vhodné hry. — Poně- vadž zúčastnění se sletu tohoto je povinným pro veškeré členstvo cvičící, upozorňujeme br. správní výbory jednot, aby ochotně přispěly a všem bratřím cvičícím umožnily sletu tohoto se zúčastniti. Na zdar! Ze sokolské župy podbělohorské. Za příčinou sslavy 20letého trvání »Sokola« ve Střešovicích shro máždí se br. jednoty s prapory dne 13. t. m. přesně o 11/2 hod. odpol. v Břevnově »na Kajetánee«, od- kudž o 2. hod. odeberou se průvodem na místo slavnosti. Účasť br. jednot buď nejčelnější.

Jungmaunův Beroun Střešovice Břevnov Sokol

17 article Véstník živnostenský a délnlck.

Véstník živnostenský a délnlck. táv k v. * Z Paříže, 7. srpna. (C.-B) »Figaro« sděluje z Longvy, že v Saulnesu došlo k srážce mezi vojskem a horníky, při níž bylo několik dělníků zraněno.

Figaro Paříž Saulnes

18 article Menšinový věstník,

Menšinový věstník, Z Národní jednoty severočesk Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý dne 8. srpna přesně o 6. hod. večerní v místnoslec jednoty ve Spálené ulicí č. 28, II. patro. — Odbor Národní jednoty severučeské v Novosedlicích vzdává všem dobrodincům nejerdečnější díky za dárky, po skytnuté při dětské slavnosti, která byla svévolné zma- řena německými nacionály. Z Národní jednoty pošumavské Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý dne 8. srpna přesně o 1/27. hod. več. v místnostech jed noty (nároží ulice Vodičkovy a Školské, v domě Ná rodní kavárny).

Vodičkův Novosedlice dům Ná rodný kavárna

19 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm, ** Výstedek žermířského turnaje v Mariánských Lázních jest následující: Fleuret: dr. Harden 1.. baron Pinelli 2., Nigger (Praha) 3., Speciale 4. Sázavský 5., Funtan 6, Flesch 7., Peter 8. V šavli: Flesch 1., dr. Harden 2., Speciale 3., Peter 4., Funtan 5., Nigger 6., Moese7., König sgarten 8., Pinelli 9., Fanta 10. V kordu: Pinelli 1., Ni gg e 2., Flasehi 3. Athictika a sportovní hry. ** Lawa tennisové zákody pořádá K. Č. v »Turnov« na vlastním hřišti ve dnechl i8.—15. srpna 1905 v Turnově. Pořad: 1 Mistrovství města Pan- nova (Obhajce p. Fr. Čistecký.) Vklad 4 K. 2. Mi- strovství Pojizeří. (Obhájce p. L. Durych.) Vklad 2k 3. Otevřená čtyřhra pánů. Vklad 3 K za pár. 4. Ote- vřená dvoubra studentů juniorů. Vklad 1 K. 5. Vy- rovnávací dvouhra dam. 6. Vyrovnávaci dvoubra pánů. Vklad po 1 K. 7. Vyrovnávací čtyřhra dam pánů. 8. Vyrovnávací čtyřhra pánů. Vklad po 3 K za pár. 2. a 4. hra přístupna hráčům z Pojizeří, ostatní všem hráčům. 1., 2. a 3. vílězi čestný odznak, vítě- zům o mistrovství ještě čestná cena. Dotazy a při- hlášky přijímá p. F. Doubek, Turnov (Slavie) do 10. srpna t. ř. poledne. Na přihlášky bez vkladů nebéře se ohled. — Veřejné losování koná se o 6. hod. več. 10. srpna na hřišti. — Dvorce jsou písčité a míče Slazenger. Přihlásí-li se na hru méně 8 hráčů odpadá III. cena — méně 5 hráčů (pánů) odpadá hra. — Výbor si vyhražuje právo ku potřebným změnám.

Harden Sázavský Flesch Petra 8 doktor Petra Nigger Fanta Law K Č Čistecký L Durych F Doubek Slazenger mariánský lázeň Praha Funtany 5 Turnov Pojizeří Slavia Pinelli 2 Nigger Funtan 6 Flesch 1 Moes 7 König sgarten 8 Pinelli 9

20 article

Z cyklistského ruchu. ** V Berlíně-Zehlendoríě vybojovány v neděli zajímavé matche. V matchi letounů, který ve třech bězích vybojován, utkali se Bader, Arend a Kurzmeier. Bader vyhrál všecky tři běhy před Aren- dem. V 20kilometrovém matchí s vodiči bez chrá ničů proti větru zvítězil pak Rosenlöcher v čase 20 m. 6 vt. (10 km. za 9: 541/2) před Schuizem. Též v matehi na 30 km zvítězil Rosenlöcher (30 : 201/2). 250 metrů zpět končil Schulze. Hlavní závod na 2000 metrů vyhrál Hansen před Selmerem a Selloem V handicapu zvítězil Kelm. ** V Hannoveru ve velkém 100km zá- vodě o cenu města Hannoveru končil Robl na po- sledním místě. Závod vyhrál Dickentmann za 1h 18 m. 403/2 vt. Jen 10 metrů zpět zůstal Schmitten (Kolín n. R.). Třetím byl Huber. Robl zůstal 11 drák zpět. Theile (Berifn) vyhrál závod na 2b km za vo- dicími cestovními motocykly. ** V Paříži na závodišti Buffalo konán v ne děli zajímavý zápas tří, kterého zúčastnili se: mistn světa Poulain, Ellegard a Rütt. V prvním běhu zví- tězil Poulain, druhým Rütt, třetím Ellegard. V dru- hěm běhu: Poulain, Ellegard, Rült. V třetím běhu Poulain, Rütt, Ellegard. Vítězem tudiž Poulaín před Rüttem. Závod na 30 km. za malými motory vyhrál Harding za 26: 29 před Vanderstugftem a Pa- rentem.

Bader Kurzmeier Rosenlöcher Schulz Hansen Selmer Selloe Kelm Dickentmann Huber Robl Berifn Poulain Ellegard Rütt Rült Harding Berlín Zehlendorí 30 Hannover Kolín Paříž Buffalo Poulain Ellegard km Theile

21 article

Vodní sporty-

22 article

** Ve Vratislavi zvítězil v neděli v zá- vodě o mistrovstí Německa na jednu německou míli Rausch (Poseidon-Berlín) za 78 m 10 vt. Druhým byl F. Erbe (Vratislav) za 78: 361/2, třetím Olto Schönfelder 79: 314/% ** Ve Frankfurtě n. M. v závodě osmiček so stříbrný štít« města Frankfurtu zvítězilo mužstv klubu »Germania« za 6 m. 25 vt. Plovecké závody W. A. C. ve Vídni »Cena Diany«. 1 heat na 8041/2 m. Mayer (13: 284/3) Kiss, Sheff, Kestler. 2 heat 100 metrů. Kiss 1 : 17 Sheff, Kestler. 3 heat 4021/2 m Sheff, Kis. Výsledek W. A. C. vítězí nad Magyar-Festgyakorlok-Köre V plování na znaku na 100 metrů zvítězil Kellner (1: 32) před Möllerem (Vratislav). Mistrovství Ra- kouska na 1609 m L. Mayer 28: 095/% před Hajosem. Ve skoku do vody po hlavě do dálky zvítězil O Satzinger (17:97). V plování »prsním« na 200m Vaezi (Pešť) za 3: 101/% před Möllerem. V závodě na 500 m. 1. Šheff (8 : 321/.)

Rausch Poseidon Diana Mayer Sheff Kestler Kellner Möller Vratislav L Mayer Satzinger Vratislav Německo Berlín Frankfurt Vídeň Kiss Pešť Kiso Olto Schönfelder 17 Sheff Vaeze Šheff

23 title

Věstník spolkový.

24 article Schůze.

Schůze. Dne 8. srpna: Zpěvácký spolek »Vít- kov« v Žižkově. Zkouška damského i mužského sboru. — Ve čtvrtek, dne 10. t. m. zkouška odboru hudebního, Spolková místnost (hostinec p. Konáše, Kostnické nám.).

Konáš Žižkov kostnický já zpěvácký spolek » Vít

25 article Vycházky a výlety.

Vycházky a výlety. Lékařská župa lounsko-slánsko-kla- densko-smíchovská koná ve čivrtek, dne 10. srpna o 3. hodině odpolední vycházku členskou do okres. chorobince v Košlřích. Schůzka členů a jejich hostí o 1/23. hod. odpol. na »Klamovcev. Po prohlídce členská a výborová schůze v hostinci na »Kla- movce«. Pěvecko-hudební jednota Smetan ve Vršovicích uspořádá v neděli, dne 13. srpna 1905 celodenní výlet do Velkých Po- povic a Kamenice u Jílového. Odjezd ran- ním vlakem dráhy cís. Frant. Jos. ze stanice Vršo- vické o 1/27. hod. ranní. Schůzka účastníků na ná- městí Komenského ve Vršovicích o 6. hod. ranní. Z stanice Stránčice nastoupen bude pochod do Vel. Po povic, kde učiněna bude zastávka za účelem občer- stvení. Odtamtud pochod do Kamenice, kde bude společný oběd v restauraci »Na nové hospodě«. Po obědě zpáteční pochod do Vel. Popovic, kde v za- hradě »u Horáčků« bude odpočinek. Jízdné do Strán- čic tam i zpět 90 kr. Oběd 60 kr. Účastnici členy pozvaní budou vítáni. Pp. členové pečujte o hojnou účast. Haslěský věstník. Z hasičské župy podbělohorské. Přá- telské sbory v župě sdružené žádají se, by v hoj ném počtu zúčastnili se slavnosti pořádané sdruže- nými župami dne 20. srpna na oslavu 1000letého založení Budče tamže. Sbory poblíže níže uvedených drah použiti mohou vlaku který odjiždí z nádraž v Bubenči o 7.30 hod. ráno aneb vlaku, který v tu- též dobu z nádraží smíchovského odjíždí. Jízdné ob- náší asi K 1.20 za jednu cestu. Sbory bližší, které by dorazily snad dříve na místo shromáždění v Ko- varech, setrvati musí tak dlouho, by společně v župě seřaděné na místo určené vyjíti se mohlo. Bližší ochotně sdělí J. Mikolášek, jednatel župy v Košířích. — Schůze župního výboru konati se bude 3. září o 9. hod. dopol. v Radlicích.

František Komenský Horáček J Mikolášek Vršovice Jílové Jos Vršo Stránčice Vela Popovice Strán Budeč Bubeneč ko Košíře

26 article Uherská krise.

Uherská krise. Passivní odpor roste! Z Pešti, 7. srpna. V passivním odporuse pokračuje. Dosud oznámilo passivní resistene ze 63 komitátů v zemi 33. Ze 26 samostat- ných, t. j. komitátům nepodřízených měst při- pojilo se k passivnímu odporu 22 měst. Jen 4 města: Prašpurk, Šoproň, Komárno a Pan čevo v této příčině neučinila usnesení. Konec liberální strany. Z Pešti, 7. srpna, (Zvl. tel, »Nár. Le) »Budapesti Hirlap« píše: Není nemožno, že libe rální strana usnese se již v konferenci své 23 t. m. na rozpuštění svém v nynějším útvaru. Fejérváry prý tomu nebrání a také Šlěpán Tisz hledí prý umožniti spolupůsobení liberálů s kos- licí. Podle jiných zpráv učiní na konferenci vá- žený člen strany návrh, aby sírana vyslovila se pro maďarskou řeč velicí a návrh ten bude prý punctum saliens celé konference. Volba na Slovácku, Z Lipt. Sv. Mikuláše, 7. srpna. (C. -B.

Mikuláš Pešť Šoproň Komárno Slovácko Prašpurk Lipta Budapest Hirlap

27 article

Dnes koná se zde užší volba moz ministrem soudnietví Lanyjem slovenským národním kandidátem Stodolou. Do půl 6. hod. večer ode- vzdáno bylo pro Lanyia 1458 a pro Stodolu 1359 h l a sů. Z Lipt. Sv. Mikuláše, 7. srpna. (C. -B.) Za dnešní užši volby obdržel mi- nistr soudnietví Lanyi 1578 a slc- venský národní kandidát Stodola 1545 hlasův. Ministr zvolen byl tudíž většinou 33 hlasův. (Volba dála se, jak jsme již sdělili, za neslýchaného natlaku doklepávajíeí vlády Fejérvárovy a s použitím veškerých prostředků korupčních, není tedy vyloučeno, že bude zvláště s ohledem na malou většinu ministrovu zrušena. Pozn. redakce.) Krvsvá bitka občanstva s vojskem v Uhrách z Pešti, 7. srona. V Jagru došlo včera k velikým nepokojům, staré měly průběh krvavý. Konala se tam lidová slavnost, kieré se zúčastnili také vojíni 5. pěšího pluku. Po- něvadž shoda mezi občanstvem a vojskem z růz- ných příčin není již valná, došlo průběhem slavnosti k malým třenicím, leč ne k vážnějši srážce. Ale pozdě v noci povstala mezi jedním vojákem a jedním selským mladíkem hádka, do které vmísili se 3 vojáci jiní. Přepadli chas- níka z boku a ze zadu a tasili při tom poboční zbraň. Sedlácí však přispěchali mladikovi na pomoc a povstala pravá bitva. Policie nedo- vedla bojující strany rozehnat; ani hlídka vo- jenská, 30 mužů čítající, nemohla zjednat pořádek. Byla tudiž povolána celá setnina. která vypálila salvu. Sedm sedláků usmrceno, 18 rsněno. Také malý hoch, který šel náhodou kolem, byl zastřelen. Událost tato budí o brov- ské vzrušení. Ministru války zaslán ihned telegram.

Stodola Mikuláš Lanyi Fejérvárův Uhry Pešť Lipta

28 article

Z Jagru, 7. srpna. (C.-B) »Uher. teleg kancelář« sděluje (viz svrchu i soukromou zprávu naši. Pozn. red.): Krvavá srážka, jež udála se včera za lidové slavnosti, vznikla tím, že voják jeden insultoval selské děvče, načež milenec její vojáka udeřil. Mez sedláky, přispěchavšimi jemu ku pomoci a mezi vojáky, došlo k velké rvačce, načež policie, aby zjednala klid, snažila se vojáky ze zahrady, v níž se slavnost konala, vytlačiti. Mezi tím dostavila se i vojenská hlídka, jíž byl ale vstup do zahrady zabráněn. Nékolik sedláků vypálilo z revolveru proti vojsku zakročujícímu. Tot odpovědělo salvou, při níž několik vojákůa občanů bylo těžce zraněno. Někteří ze zra- něných podlehli ranám svým. Úřady zavedeno přisné vyšetřování, přesné údaje ale s veřej- ností ještě nesděleny. Koruna pro všeobecné právo hlasovací? Z Pešti, 7. srpna. (C.-B.) Uherská tel. kan- celář sděluje: »Magyar Szo« sděluje, dle infar- mace s kompelentního místa, že císař da svolení své, aby vláda vypraco vala předlohu o všeobecném právu hlasovacím a aby ji předložila sněmovně poslanecké. »Magyar Hirlap« sděluje s plnou určitostí, že kdyby uherská sněmovna poslanecká prohlá- sila zákonem předlohu o všeobecném tajném právu hlasovacím, koruna by nečinila žádných námitek. Vládní repressalie. Z Košice, 7. srpna. (C.-B) Ministr vnitra zrušil usnešení župního shromáždění, v přičině neodvádění daní a v příčině odpírání rekrutů.

Szo Magyar Hirlap Jagr Uhry Pešť Košice

29 title

Balkán.

Balkán

30 article Kritická situace?

Kritická situace? Ze Sofie, 7. srpna. Bulharská telegrafnl agentura oznamuje z Cařihradu, že přes různá dementi v okresech: peč- ském, dakovském a prištinském vypuklo pravé povstání. Na 50 srb- ských notáblů bylo Albánci po- vražděno. Jest obava, že Rakousko použije událostí těch z a záminku k vojenské akci. Provolání z Londýna. Ze Sofie, 7. srpna. (C.-B.) Cončevský orgán »Reforma« otiskuje provolání londýnského ko mitétu balkánského, kteréž posláno bylo make- donským komitétům v Athénách a Bělehradě. Vyzývají se v něm všechny makedonské sku- piny, aby konečně vzdaly se zápasů nábožen- ských a kmenových, jež oddalují osvobozen Makedonie, jež dílo osvobození připravují o sym- patie Evropy a jež razí cestu okupaci Všechny národnosti nechť spoji se ke společné akci osvobozovací a ku práci reformní. Ač ma- nifest činí dobrý dojem v makedonských kru- zích, neočekává se od něho celkem žádného skutečného úspěchu.

Albánec Sofie Cařihrad Rakousko Londýn Atény Bělehrad Makedonie Evropa

31 article Události ruské.

Události ruské. Platy ministrů a jiných hodnostů Z Petrohradu, 2. srpna 1905. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Číslice poskytují mnohdy překvapující velice zajímavý materiál k úvahám různým zvláště pokud jde o platy ministrů a jiných vy sokých hodnostů. Nejlépe placen jest bez odporu gen. Li- něvič, hlavní velitel armády ruské v Mandžurii dostává 144 tisíc rublů ročně; ministři jsou různě placeni, tak Pobědonoscev m ročně jen 18 tisíc rublů, kdežto ministr zahra- niční hrabě L amzdorf 30 tisic. Lze právem říci, že Pobědonoscev jest poměrně špatně placen za svou horlivost o soustavu nynějšl. Vicekrál kavkazský Voroncev Daškov dostává 100 tisíc rublů, gen. Durnov, nový gen. gubernátor moskevský, 65 tisle. O posledním budiž mimochodem zde po- dotčeno, že hoví směrům starokonservativním, jinak jest velice zámožný, má ročně přes B00 tisíc rublů příjmů. Pochází ze starého rodu bojarů ruských. Metropolitové mají ročně po 55 tisících; vůbec platy ministrů jsou menší nažli gáže mnohých jim podřízených úřadníků; tak gen. gubernátor varšavský — současně velitel vojsk — bere 55 tisíe rublů, gen. guber- nátor kyjevský (bez velitelství voj.) 28 tisle, vilenský 32 tislc, kdežto ministr války jen 22 tísíc ruble Nemohlo býti zjištěno, jaká jest gáže -- velice značná — Trepova, skládající se z různých honorářů. Ale ví se, že jako gen. gubornátor pelrobradský a pomocník ministra vnitra, jinak u dvora oblíbený, přijímá jen velice známé osobnosti, aby se chránil před útoky. Každý jiný, chtěje osobně s níní jadnati, musí tak činiti — telefonicky. Rynda.

Pobědonoscev Durnov Rynda Petrohrad L amzdorf

32 article

Kníže Svjatopolk-Mírský na kon- ferencích petergofských. Druhého zasedání petergofské konferener, jež za předsednictva carova provádí poslední re- visi Bulyginova projektu ruského národního za- stupitelstva, účastnil se též bývalý ministr vnitra kníže Svjatopolk-Mirský, jenž byl do Petergofa schvalně povolán ze statku, na němž trávil léto. Ve schůzi té, jež trvala od 1. do 5. hod. s po- ledne, kn. Svjatopolk-Mirský promluvil, jak sdě- luje varšavská telegr. agentura, dvouhodinnou řeč, která došla úplného souhlasa carova. Na návrh Mirského ku poradám nad projektem Bu- lvainovým má býti pozváno ještě několik vynika- jicích členů zemstov a několik učenců. Zpráva o povolání Mirského do Petergofa způsobila v Petrohradě dobrý dojem. Dojde-li však ne nové porady o Bulyginově projektu, zmizí naděje, že úkaz o národním zastupitelstvě bude uveřejněn již 12. t. m.

Kníže Mírský Bulyginův Petergof Petrohrad

33 article

Ruské hlasy o »státní dumě«. Liberální „Ruské Vědomosti“ pokračují ve svých úvahách o projektě Bulyginově a vytýkají se svého stanoviska hlavní nedostatky tohoto ná- vrhu. Především jim vadí, že předseda příšt státní dumy, jenž má býti jejím neobmezeným hospodářem, má býti jmenován a nikoli volen. Ruské obecenstvo — praví „R. V.“ — dozrálo i politicky již na tolik, že nemůže uznati života schopným národní zastupitelstvo, které se povo- lává, aby se účastnilo prací zákonodárných, ale seučasně zbavuje téměř vší iniciativy při zá- konodárství. Země, která po trpkých zkušeno- stech nabyla přesvědčení, že příčinou všech po- hrom, které ji postihly v poslední době, jest ne- dostatek kontroly nad činností byrokracie, ne- může se spokojiti projektem, jenž i právo dotazů omezuje tak, že pozbývá všelikého účinku. Ko- nečně jest nepřípustno, aby státní du ma jako sbor volených zástupcův národa byla pod- řízena státní radě, která dle svých tradie i svého složení jest a má zůstati institucí čistě byrokratickou.

Bulyginov ko

34 article

Alexěj Pletnev v „Pelěrb. Vědom.“ obává sč, že nová ruská zákonodárná instituce vyhoví snad oné části intelligentního ruského obyvatel- stva, ktorá by nejraději zavedla v Rusku parla- mentní zřízení dle vzorů západoevropských, ale nevyhovi málo kulturním massám selského lidu ruského. Proto by si přál, aby při reformě stát- ního zřízení ruského nalezena byla jakási střední míra, jež by vyhověla jak kulturním vrstvám ru- ského obyvatolstva, tak i selskému Rusku. Není třoba kopirovati cizí volební řády, nýbrž nutno přihližeti k tomu, aby do zastupitelstva zvoleni byli lidé energičti, poctiví a pok ro- koví, kteří by nahradili byrokratickou nečin- nost, hnuli by vzděláváním lidu, průmyslem a naukou a hlavně poskytli by zemi záruku, že různé instituce i obyvatelstvo řídí zákon a ne zvůle a libovolný názor jednotlivce. Neštěst naší vlasti nespočívá v tom, že vládnoucí kruhy neznají jejich potřeb, nýbrž v tom, že se nic nočiní, aby se oněm potřebám vyhovělo. Přímo makavou illustraci byrokratické nebybnosti před- stavuje historie Sachalina, obsazeného nyní Ja- penci. Dovídáme se nyní, že tento ostrov byl přímo zlatým dnem, že v jeho lůně nacházejí se nevyčerpatelná minerální bohatství. Ale naše byrokracie bohatstva nechala ležeti ladema z ostrova učinila káznici. Rusku jest třeba ta- kové instituce, která by se okamžitě ozvala n stesky a přáni, přicházející ze všech stran ohromné říše a dle stesků těch a přání zařizo- vala své kroky. Tomu má vyhověti příští národní zastupitelstvo.

Rusko Alexěj Pletnev

35 article

Reformní komise „Rus“ zaznamenává pověst, kolující v Pe- trohradě, že komise, zřízené za tim účelem, aby projednaly otázky, označené v carském úkaze ze dne 25. prosince l. r., skončí v brzku své práce, poněvadž jest úmysl, konečné vyřízení všech oněch otázek přikázati státní dumě, která si má zvoliti své vlastní komise na projednání oněch otázek. Všechen materiál, jejž dosud se- braly zvláštní ministerské komise, bude ode- vzdán komisím státní dumy. Dosavadní komise budou rozpuštěny současně s uveřejněním úkazu o zřízení národního zastupitelstva. K mírovým poradám. Ohlas v Petrohradě. Pařížský »Matin« sděluje z Petrohradu, že car jest od schůzky s císařem německým v neobyčejně dobré náladě a jest velice spo- kojen s řečí Vittovou při vstupu jeho na půdu americkou. V Petrohradě se očekává hned při zabájení mírových porad nové nepřátelství Ja- ponců na bojišti, nejprve proti Vladi vo- stoku a rovněž na řece Tumeni čeká se na dané znamení. Týž list sděluje, že obě strany budou sbí- rati své síly, Japonsko bude chtíti jen krátko- dobé příměří, aby Rusko nemohlo nové posily vrhnouti do Mandžurie. V Petrohradě nelení strana přející válce. Jinak jest tu strana usi- lující o mír, k ní patří prý také carevna vdova, dále strana Německu přátelská. Nálada v Petro- hradě nyní není prý tak příznivou míru jako před několika měsíci; jsou obavy, že požadavky Japonců budou na úkor cti Ruska, a nežli ne- čestný mír, raději válku! Lid věří, že Rusko konečně přece zvítězí se svým carem, jenž jest nad všemi panovníky.

Vlad Japonec Rus Petrohrad Tumit Japonsko Rusko Německo Petra Matin Lido