Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. srpna 1905. Číslo 216.

4 article

řádech stále se množících ve správě země. Dále píše o stále vzrůstající činnosti německého vy- slanectví ve Fezu, čímž je veřejné míněnív Tangeru znepokojeno. Z Anglie. Balfour prohlásil, že se vzdá vlády, jak- mile pozná, že mu nebude možno s důstojnost věsti správu státu. Zdá se, že má o důstoj- nosti této zvláštní názor, a to faktum, za jiných okolností tak závažné, že se octl v menšině, nijak mu nevadí v jeho důstojnosti chefa vlády. Hlasování sněmovny jej nedojímá, neznamená pro něj ani pokárání ani nedůvěru k jeho poli- tice. Dříve měli ovšem i konservativci vyšší pojem o parlamentním regimu. Lord Salisbury by zajisté nebyl přešel s tak lehkou mysli přes po- dobné porážky ve sněmovně. Doba je příznivá pro liberály, kteří však se zdají váhavými, ja- koby nebyli ještě připraveni pro zodpovědnost vlády. Nemaji dosud jistoty, komu by ji v při- padě vítězství svěřili. Kandidátů je několik, eelkem stejně důležitých a populárních. Jsou to zejmena Campbell-Bannerman, lord Spencer, lord Rosebery, John Morley. Ohledně Rosebe- rya se zejmena tříští mínění. Někteří si přejí, aby v kabinetu liberálním převzal ministerstvo zahraničních věcí, jež již spravoval před léty, jiní však jej chtějí vyloučiti z kombinace, po- něvadž je nepřítelem vlivu francouzského »entente cordiale«. Avšak velká většina libe- rální strany je pro nejužší poměr přátelský s Francil. Dále proti Roseberyovi mluví, jeho skoro cynická bezohlednost, s kterou zamítl část liberálního programu ve prospěch Irska. Před třemi léty ostatně prohlásil, že se vzdává n dobro činnosti politické. Ozývají se četné a závažné hlasy, tvrdieí, že liberální kabinet může se obejíti dobře bez lorda Roseberya.

Balfour Campbell Bannerman Spencer Rosebery Morley Roseberya Anglie Salisbury Irsko

5 article

Veliké korrupění skandály v Amezice. Ve Spojených státech objeveny opětněv některých velkoměstech velké korrupční skandály. Jen v Milwaukee podána obžaloba proti »jen« 38 vynikajícím měšťanům, mezi nimiž jest známý americký millionář. Purkmistr Polersonský uprchl následkem takých podvodů svých i stlhán jest zatykačem. Žádná schůzka Eduarda VII. s Vilémem II.r Soukromý tajemník krále Eduarda VII. lor Kuilly odpovéděl na dotaz, že o chystané schůzee krále Eduarda s Vilémem II. nic nevl.

Polersonský Eduard VII Vilém Eduard Vilém II spojený stát Milwaukee

6 article

Vážné ještě poměry v africké osadě německé. »Deutsche Zig.« dovídá se se strany dobře zpravené, že v příštich týdnech bude posláno dalších 5000 mužů do jiho-africké osady ně- mecké. Vláda má prý zvláštní příčiny, aby po- sádky tamní zůstaly co možno silnými. Lze v tom viděti zajisté opětný projev německé nedů- věry k Anglii, jejíž država s německou osadou sousedí. Valná hromada delegátů Zemského ústředního spolku jednot učitelských v království českém. (Dokončení.) Delegát pan Vodák nevítá s velkou radostí že se dnes do naší učitelské domácnosti vtírají živ lové zcela cizí a nepřátelátí a odsuzuje ostře jednání opposice, že utíká se se svými útoky do tisku ne- učitelského. (Hlučný souhlas.) Na to zmiňuje seo starostovi Rašínovi, kterého učitelstvo české zná již z dob jeho pronásledování a doufá, že dnes učitel- stvo mu projeví svou důvěru. (Potlesk.) Odmnítá na- prosto, aby nynější vedení Z. Ú. S. bylo podezříváno ze sobeckých úmyslů, choutek a dokonce i ze za- nedbávání našich zájmů a množství vykonané práce aby bylo snad uváděno opposicí v nivec a to proto. že jednáním takovým chce opposice dociliti, aby učitelstvo nynějšímu vedení Z. Ú. S. nedůvěřovalo. (Potlesk.) Řečník končí projev svůj vyslovením plné důvěry a vzdáním dísů jak za svou osobu tak i okresní učitelskou jednotu, která svým delegátům zůstavila naprostou svobodu v jednání. (Výborně Pollesk.) Posl. pan Jos. Černý: Vážené shromá ždění Ujímám se slova jako pořadatel spolkového věstníku »Č. Uč., bez všelikého přemýšlení, vzbudím-li u vás

Rašín Posl Jos Anglie Deutsche Big

7 article

odpor či souhlas. (Tak jest! Opposice volá: To nás těší!) Loni nepřijali jste mou resignaci na pořada- telství »Č. Uč. a mě donutili jste k další zodpověd- nosti, kterou jsem přijal a řízení našeho orgánu předal jsem spolehlivým kollegům, za něž vůči vám nesu zodpovědnost. Sám slíbil jsem, že se všemožně přičiním o to, aby způsob boje — který vlastně ani bojem nazývati nemám — lépe řečeno ten způso výměny našich různých názorů aby byl důstojný.

8 article

(Výborně! Hlasy: To by bylo zapotřebí! Také se tak dělo l) Nikdo z vás nemůže popříti, že redakce »Č Úč.« nebyla vyprovokována. (Výborně!) Dnes oppo- siční tisk se přiostřuje a útočí na nás takovým zpu- sobem, že musíme se brániti a přizpůsobiti své zbraně nepřátelským útokům (Výborně!) Řikáte, že spolkový věstník je listem několika lidl z výboru, ale sami proti těmto lidem útočíte a tu je samo- zřejmo, že se musí ve spolkovém orgánu brániti, ale nikoliv však jinde. (Bouřlivý souhlas.) Jak a v ko- lika listech vedete útoky? Budiž zde konstatováno. že osedlali jste »Čas«, »Přehleď«, »Naši Dobu« »Osvětu Lidu«, »Učitelské Noviny« a útočíte svými pověstnými letáky a tam všude chcete jen naše předáky organisace pranýřovati. (Souhlas.) A přátelé. když na tolik článků všech těchto listů »Český Učitel« adpovídá, pak se mu vyčítů neslušnosta bývá odsuzován za to. (Hlučný souhlas.) Vezměte bilanci těchto sporů: útoků a odpovědí a jste-li jen trochu spravedlivými, zajisté že musíte uznat, že hlavní vina nespočívá na redakci »Č. Uč.«, ale tam, odkud všecky tyto útoky přicházejí. (Souhlas.) Po- starejte se o lepší boje a kritiky a musí se zvýšiti úroveň našeho listu, ježto nebudou pak zde stávati příčiny, aby mohl na té dnešní úrovni, na níž si stěžujele, zústati. (Bouřlivý projev soublasu.) Vytý- káte, že ráz boje není prý klidný a důstojný, ale sami tak útočíte. Je to zvláštní, že když u nás na- zveme určitou věc tím pravým jménem, někde se to pak nazývá ostouzením, neslušností, ba i lhaním.

Č úča

9 article

Učme se vše správně pojmenovat a hleďme, aby věci byly vždy tak pojímány, aby do nich nebylo vsuge- rováno aneb vmyšleno něco, co tam vůbec není (Bouřlivý potlesk.) Nežádejte na nás, aby list náš všem hlasům jež se v něm chtějí uplatnit, popřál místa. Přátelé Bylo by to opravdu smutné a nedůstojné, aby ta- kové zrcadlo z našeho učitelského lábora celé české veřejnosti musilo býti přidržováno. (Tak jest !) Žádná pomsta ani vášeň není vodítkem toho, jak se v »Č Uč.« polemisuje, vždy jsme byli vyprovokování. (Souhlas.) Myslím, že evangelická zásada Tolstoje se u nás nedá vůbec zachovávat, abychom neodpírali zlému a odpouštěli. Nás kollegové dovedou mistrovat, ale ostatní stejné časopisy nikoliv. (Projevy hlučného souhlasu i odporu.) Vyslechněte mne klidně, nebot já si nějaké sprostoty nedovolím. (Dlouhotrvající ne- pokoj.) Předsedající pan K. V. Tuček žádá, aby řeč ník nebyl vyrušován.

K V Tuček Č Uč

10 article

Posl. pan Jos. Černý (pokračuje): Jakmile jsme klepli opposici přes prsty, jala se křičet slušném tónu a morálce. Dnes stavíte na odiv kon- trast ethiky Černého s praxi, což musím nazvati jesnitismem. (Výborně!) Jaká je ethika těch lidí, kteří mne tak posuzují? Jak jsem psal, mohu dnes říci s hrdostí, tak se i snažím žíti. (Bouřlivý potlesk. v nějž vměšuje se sykot.) Mám ovšem i své vady a dám se o nich rád poučiti. Poměr žurnalistiky k učitelstvu musíme si osvě-lit. Bylo žádáno, aby žurnalistika naše ujala sepovinno sti všímati si na- šich školských a učitelských věcí, čehož bylo dosa- ženo. A tu četní kollegové vyvinuli z toho velkou vděčnost vůči těmto listům, jichž povinností bylo nám vybovět a pokládali to za velkou milost, žesi nás všimají. Pak není divu, že kollegové to trpce nesli, když jsme takové listy zkritisovali a bylo nám vytýkáno, že pokrokový tisk od sebe odháníme a učitelstvu škodíme. Kritisujeme všecko a ne pouze něco. (Výborně!) Jestliže kollegové jsou ve styku s tak zvanými »pokrokovými časopisy«, nechtěji vůbec dopustit, aby se pochyhovalo o tom, co v nich je třeba nesprávného. (Hlas: To je trapné!) Oppo- sice mů tolik odvahy, že vyzývá předáky naše, aby se vzdali těch funkci, které jim byly svěřeny valnou hromadou delegátů, což jest naprosto nesprávné

Posl Jos Černá Černý Hlas

11 article

Hlučný souhlas.) Morálka j-jich je taková, že mu- síme ke všeobecné spokojenosti pracovat a máme se hledět zachovat všemu učilelstvu. (Výborně Opposice: To nechceme!) Přátelé! Tolik vol- nosti mezi sebou máte připustit jednotiiveům, aby jí užívat mohli, ale tak tyranisovat jednotlivé kol- legy, jako se to děje dnes, to není správné. (Vý- borně !) Jsem toho náhledu, že včera vedli si kollegové zcela správně, když vystoupili na valné hromadč »Děd. Komenského« a neutekli se k tisku. (Výborně!) Obhajuji stále ten princip, aby se zde všechny zále- žitosti řešily. Mám dojmy, jakoby se tiskem mělo způsobiti, aby někteří lidé byli zlehčování a připra- veni o důvěru a čest a to tací lidé, jimž dosud nie nečestného dokázáno býti nemohlo. (Výborně!) Dnes je třeba učitelstvu olevřeně říci, že tento slav je stavem, který má budoucnost (pový- šenou nad jakékoliv dogma neomylnosti, spasitel- nosti, fanatism a domnělou pravdu. (Bouřtivý sou- hlas. Potlesk, v nějž mísí se sykot.) Dokud se dá náš jednotlivec voditi cizími i nepříslušnými hesly

Děd Komenský Bouřtivý být

12 article (Tak jest 1), pokud se dá užívati za pouhiý nástro

(Tak jest 1), pokud se dá užívati za pouhiý nástro cizích hesel, bude stav náš uchvácený terrorem ja- kýmkoliv — stavem ubohým. (Výborně! Potlesk.) Byl jsem nucen promluviti, abych vysvětlil stanovisko redakce »Č. U.«, pro niž reklamuji zde právo úplné svobody ve všem počínání (Bouřlivý souhlas.) a právo obrany, ač bych nejraději opa- koval totéž, co jindy opakuji, že »Č. U.« má býti určen k propagování věcných záležitostí a že má všecko ostatní — i polemiky — nechati stranou.

úplný svoboda

13 article

(Bouřlivý souhlas.) Když souhlasíte s tím, prosím, abyste toto sla- novisko obráceně i tam hájili a propagovali, kde se polemisuje tak, že v tom určití lidé nacházejí sv celé zaměstnání (Potlesk.), aby i oni postavili se na výši úrovně svého odpůrce Končím řeč svou přáním, abyste do roka nemu- sili si stěžovati na to, co dnes je předmětem na šeho jednání. (Hlučný potlesk. — Rečníku se blaho přeje.) Del. p. Toue táže se posl. p. Černého, čím byla redakce »Č. Uč.« vyprovokována, k čemuž p osl. p. J. Černý odpovídá, že ihned po manifestaci brněnské vyprovokován články p. uč. V. Beneše v »Času« i »Přehledu«. — Dále praví řečník, že bez příčiny p. prof. dr. Drtina svým způsobem v »Časue jej vyprovokoval (Hlas: Odporěď na »Č. Uč.«). Ten způsob, jímž bylo na články mé odpověděno, jest universitního professora naprosto nedůstojným. (Bouř- livý projev souhlasu. — Frenetický potlesk.) Takovým způsobem se neodpovídá. Já si vždy vážím i svého odpůrce a náhledy jeho abstrahuji od osoby. (Vý- borně !) Del. p. J. Tůma promlouvá v delší řeči své o způsobu psaní ve spolkovém listě a uvádí za do- klad věci, které se týkají jeho osoby a dovozuje, že nešlo mu nikterak o odstranění »České Školy«, jak mu »Č. Uč.« bylo vytýkáno. Dále praví, že neprávem se mu vytýká, že opouští své přesvědčení, jež měl v r. 1903 při budování učitelského a škol. programu Z. U. S. a vysvětluje obšírně, že již v Chocní při poradních schůzích o školském a kult. programu na- vrhoval provisorium a nemohl srovnati se s přijatým snesením sjezdovým.

Toue Černý J Černá V Beneš profesor doktor Drtina Hlas J Tůma Z U Choceň Český škola

14 article

Posl. p. Jos. Černý uvádí, že vše to, co pravil p. J. Tůma o splynutí »České Školy«, »Sbor- níku moravského« s »Paedagogickými Rozhledy«, mu vůbec známo nebylo. Urazilo jej, že on jako redak tor listu, o jehož splynutí s jinými listy bylo jednáno, nebyl zpraven. Starosta p. V. Rašín doznává, že na tu okolnost upozorňoval v kuiturním odboru ZUS., že byla by to urážka a nešetrnost vůči posl. p. Čer- nému, když se bez něho činí takové snesení. (Vý borně !) Posl. p. Jos. Černý vyličuje, že i on pře přijetím škol. a kulturního programu byl pro mnohá přechodní ustanovení, avšak nyní podrobil se usne- sení sjezdovému a tak i každý jiný přislušník učil organisace má se podrobit usnesení celku. (Výborně Potlesk, v který se mísí sykot.) Del. p. K. Škaloud uvádí poznovu staré věci několikráte již vyvrácené, což budí neustále veliký odpor ve shromáždění. Starosta p. V. Rašín odpovídá k vývodům del. K. Škalouda a uvádí je za všeobecného souhlasu většiny shromáždění na pravou míru. Rovněž tak činí del. p. J. Smrtka.

Posl Jos J Tůma V Rašín K Škaloud J Smrtka Český škola

15 article

Del. p. V. Kubrycht činí návrh na konee debaty, který byl přijat. Po návrhu del. p. Jos. Smrtky zvolilas každá strana po gen. řečníku. Del. p. Svěcený činí formální návrh, aby se změnil program schůze, aby se totiž hned pro- vedly volby. Předs. Rašín odpovídá, že po ukončení debaty o zprávě jednatelské učiní příslušný dotaz. Žádá z klid a uděluje slovo gener. řečníku oppos. p. Ko- žíškovi, jenž svě opposiční vývody zakládá na dřívějších sneseních o pojišťování a snaží se doká- zati, že jím navržené změny byly pro pojištěnce i pro výpomocnou pokladnu výhodnější. Řeklamuje pro sebe záslubu, že v olázce učit. domků přičiněním jeho nastalo vyjasnění v tom směru, že svépomoci ji řešití nelze, nýbrž cestou zákonodárnou. Slarosta Rašín podrobuje kritice vývody pře- dešlého řečníka, dokazuje, že prvé usnesení výboru ohledně pojišťování pro hospodářsky nejslabší kollegy mnohem bylo výhodnější; neboť dnes mohla by záložna přístoupiti ke snižení úroků z půjček, kdyby se neuskutečnilo to, co koll. Kožíšek prosadil.

V Kubrycht Jos Smrtka Svěcená Rašín ko Slarosta Rašín Kožíšek

16 article

Zásluhu, kterou sobě přivlastňuje kol. Kožíšek v olázce stavby učit. domků, reklamuje starosta pro sebe, uvádí, že již před 2 roky pro řešení olázky lé zákonem zemským pracoval a dokládá se svědectví že samému kol. Kožíškovi před udělením referátu do- kazoval, že jinak otázku tu řešiti nelze a nyní má slyšet, že jiný ten prach vynašel. K dolazu starosty shromáždění přijímá změnu programu a přikročeno k volbám. Mezi skrutiniem projednána byla zpráva účetní a pokladní a zpráva revisorů. Všechny zprávy hlaso- váním schváleny. O vyšším vzdělání referuje p. F. V. Moravec jenž se omezuje na stručné vylíčení a v dohodě s kol Černým žádá shromáždění, aby přijulo tuto re- soluci: Stojíce pevně na svém kulturním programu, a přejíce si, aby otázka vyššího vzdělání učitelského co nejdříve byla prakticky rozřešena, přejeme si- 1. Předsednictvo s užším výborem a školským

Kožíšek F V Moravec Černá

17 article

odborem utvoř komisi, která nechť pilně pracuje o uskutečnění našeho programu reformy vzdělán učitelského. 2. Komise la je valnou hromadou delegátů splnomocněna jménem organisace jednati o této otázce, šetříc kulturního programu a povinnaje podávati občasné zprávy širšímu výboru. 3. V důležilých zásadních olázkách celé akce vyžádej si komise schválení valné hromady 4. Pro nejbližší práci dáváme tute direktivu: a) budiž sjednán se všemi organisacemi monar chie jednotný požadavek- b) budiž žádáno, aby vláda svolala anketu, kterů by se zřetelem k sjednaným poradám osnovu zákon připravila c) budiž pro požadavek náš agitováno literárně zvlášť časopisecky; d) budiž pro sjednaný požadavek manifesto- váno v lidu; e) budiž jednáno ve prospěch ujednaných po- žadavků se všemi kluby poslaneckými. Posl. J. Černý připomíná postup vedení Ú. S v otázce řádu školního a vyučovacího a dokazuje, že musíme podobně postupovati v otázce vzdělání učitel- stva, vyslovuje se rozhodně proti tomu, aby bylo hla- sováno o něčem nehotovém, o čem nejsou dohodnuty všecky organisace učitelské. První prací předsednictva a škol. odboru bude, aby zjednána byla dohoda všeho učitelstva; potom musíme se přičiniti, aby vláda svo- lala anketu, do níž by organisace učitelské vyslaly své zástupce a pak musí celá veřejnost býti manife- stacemi pro tento důležitý požadavek všech národ- ností získána, aby poslanci ve sborech zákonodárných řešení otázky této uspíšili. V další řeči své varuje, aby z nynější nedohody dělaly se příčiny ke šivanicím, neboť tato otázka tak veledůležitá musí se řešeti klid- ně a když již nutno uchýliti se k polemice, musí tato býti střízlivou.

Posl J Černá

18 article

Starosta p. V. Rašín vílá dohodu obou referentů a doporučuje navrženou resoluci ke schválení, načež resoluce byla jednomyslně přijata Výsledek voleb prohlašuje p. V. Jirava takto; Za starostu Z. Ú. S. zvolen p. V. Rašin, učitel v Pra- ze 431 hl. (p. Kožíšek 154 hlasy); za jednatelep. Bohdan Skála, učitel z Vysočan u Prahy 442 hl. (p. K. Škaloud 133 hl.); za pokladníka p. F. V. Rich- ter, řid. uč. z Mlazic 447 hl. (p. Ad. Landkamer 138 hl.); za pořadatele „Českého Učitele““ posl. p. Jo. Černý, učitel v Novém Bydžově 447 hl. (p. Ed. Navrátil 138 hl.); za revisory účtů pp.: V. Jakš z Protivína 458 hl., Jan Urban, říd. uč. z Velkých Ča- kovic 452 hl; Jan Vrba, uč. z Borohrádku 456 bl. (K. Hartman, A. Munzar, J. Petrák po 117 hl.) Výsledek voleb uvítán byl bouřlivým potleskem Dále projednávány návrhy předsednictva a vý- Pan K. V. Tuček ze Šťáhlav, jenž již do výboru nekandidoval, byl za bouřlivého souhlasu valnou hro- madou kooplován za předsedu právního odboru Z. Ú S., proti čemuž hlasovali pouze delegáti pp. Vojl Beneš a K. Kverka. Starosta p. V. Rašín končí schůzi před 4. hod odpolední vybízí shromáždění, aby četně účastnile se odhalení pomníku bývalému zasloužilému staro- stovi Z. Ú. S. p. Jos. Královi. R+r. boru.

V Rašín V Jirava Kožíšek Skála K Škaloud Rich Ada Jo Černá Ed Navrátil V Jakš Urban Vrba K Hartman A Munzar J Petrák K V Tuček Beneš K Kverek Jos Král Vysočany Praha Mlazice Nový Bydžov Protivín Velká Čo Borohrádek Šťáhlavy právní odbor Z . Ú S R + r

19 article

Sjezd soukromého úřadnictva v Hořovicích, konaný dne 6. srpna t. r. o 1/211. hodině dopol. ve velké dvoraně nové radnice za účasti jihozápadních odborů Zemské jednoty soukromých úřadníků v král českém, uplatnil způsobem veskrze uspokojivým po- slání své, směřující k dosažení brzkého uzákonění povinného pensijního pojišťování, otázky to pro sta řečený v přítomnosti nejnaléhavější. Vzdor nepříznivému počasí mohl projeviti před seda místního odboru p. Leop. Anger při uvítání upřímné potěšení své nad imposantní účastí inter esentů z blízka i dáli. Zejmena přítomni byli: říšský poslanec p. V. Choc, starosta a místostarosta jednoty pp. inž. Zelenka a prof. Landa, zástupci zaměstna- vatelstva, spolků, korporací, redaktor časop. »Hlasy z Podbrdska«, delegáti odboru jednoty.: Beroun Karlín, Král. Vinohrady, Komárov. Klatovy, Nýřany. Plzeň, Roudnice n. L., Smíchov, Žižkov, odbor stro dílovedoucích v Hořovicích-Komárově, členstvo od boru místního a celá řada kolegů nesdruženýcha hostů ze všech vrstev občanstva.

V Choc page Ing Zelenka profesor Landa Král Hořovice Angra Podbrdsko Komárov Klatovy Nýřany Plzeň Roudnice Smíchov Žižkov Beroun Karlín

20 article

Po zvolení předsednictva sjezdového udělil před- seda p. inž. Zelenka slovo referentu p. prof. V. Landovi, který pojednal o nutnosti pensijního po- jišťování soukr. úřadnictva, o krocích ve věci té dosud podniknulých, jakož i o osnově subkomitétem s0c.-polit. výboru rady říšské právě projednané. Probral pak otázku organisace stavovské, jejíž velikou důležitost věcně a přesvědčivě vzhledem k otázce pensijní odůvodnil a navrhl, aby prozkou- mání osnovy dotyčné ústřednímu výboru bylo ulo- ženo. Shledá-li tento, že zájmům našim v podstatě se nepříčí, nechť proti uzákonění nynější osnovy kroků nepo dniká. Referát s plným zájmem vyslechnutý odměněn byl hlučným potleskem a dotyčný návrh referentův jednomyslně přijat. Fan Ondříček z Komárova, poukázav na roz- díly mezi nynější osnovou a osnovami dřívějšími, zejmena pokud se týče doby karenční, doporučoval, aby bylo pracováno o dosažení příspěvku státního, který by pak podmínky pojišťovací přirozeně zlepšil.

Ing Zelenka profesor V Landa Ondříček Komárov

21 article

Slova ujal se říšský poslanec p. V. Choc, člen soe. polit. výboru. V delší sympatické řeči uznává dosa- vadní správný postup soukromého úřadnictva v zá- ležitosti životního požadavku svého, zmiňuje seo jednání ve věci v soc. polit. výboru a konstatuje, že zákon nebude ani pro vládu bez výhod. V doslovu akcentuje pak, že jest svrchovaný čas, aby tu zákon konečně již byl, ježto všeobecné poji- šťování na obzoru jsoucí dlouhé ještě doby vyžado- vati bude, než k uskutečnění dojde. Doporučuje jed- nak důrazné počínání si v domáhání se postulátu našeho, připomíná nutnost agitace nejen v klubech, ale zvláště i u jednotlivých zúčastněných osobnostl.

V Choc

22 article

Řeč pana poslance, častými projevy souhlasu provázená, vyzněla v hlučném potlesku a ve slovech díků se strany předsedy p. inž. Zelenky. Na to na- vržena a jednomyslně přijata následující resoluce: »Soukromé úladnictvo, shromá- žděné na manifestačním sjezdu ji ho- západočeských odborů Zemské jed- noty soukromých úřadníků v králov- ství českém v Hořovicích dne 6. srpna 1905, po vyslechnutí referátu o nyněj- ším stadiu otázky pensijního pojl- šťování, zvláště po rozboru osnovy zákona, vypracovaného subkomité- tem soc. polit. výboru s politováním konstatuje, že zvláště assekuračně- technická stránka zákona má do- znati změn v neprospěch pojištěneů. Trpce neseme, že karenční doba pro nároky na rentu invalidní tak značně oproti dřívějším nůvrhům byla zvý- šena a že požitky této renty inva- lidní na míru existenčnímu minimu ani nevyhovující byly sníženy. — V uvážení však těžké sítuace a vzhle- dem k tomu, že za každých okolností záleží nám na uskutečnění prineipu pojišťování vůbec, prohlašují shro- máždění, že ač s trpkými pocity. přece nechtějí stavěti se proti uzákoněníelaborátu subkomitétu soc. politického výboru a vy zý- vají ústřední výbor, aby, shledá-li ponáležitém prozkoumánítohoto návrhu, že zájmy stavu nebudou podstatně dotčeny, nepodnikal kroků proti jejímu uzákoně ní.

Ing Zelenka Hořovice

23 article

Zároveň appellují shromáždění na kruhy poslanecké, aby dle sil svých přičinily se k tomu, by ve zmíněných bodech při projednávání v sociál ně- politickém výboru a v plenu nale- zena byla cesta, která by vyzněla dle zásad humanity pro soukromé úřad- nictvo spravedlivějších.« Pan Hanuš Lorene, předseda odboru plzeň ského navrhl, aby se vzhledem k významu prove- dených změn v osnově uspořádal sjezd v Praze, a to před zahájením nového zasedání rady říšské, což schváleno. Pan Hainzel ze Žižkova pojednal pak o the- matu, jak vzbuditi zájem pro naše snahy na ve- řejnosti. Na to čteny omluvné přípisy poslanců pp. dra. Fořla, Karbusa, Anýže, Schwarze, dra. Klumpara, prof. Čipery a Königa, jakož i došlé pozdravné pro- jevy odborů jednoty: Nový Bydžov, Kutná Hora, Jaroměř, Kladno, Mělník, Praha VII., Prostějov, Su- šice, Král. Vinohrady. Slovy díků pak předseda schůzi uzavřel, na- bádaje k další vytrvalé činnosti ve smyslu pokynů právě projevených. Při společném obědě pronesena řada přípitků, z nichž zejmena sluší vzpomenouti pozoruhodného projevu p. Čermáka, majitele chvalně známé žele- zárny v Hočovicích, který pravil, že pokládá úřad- níka za rovnocenného spolupracovníka podnikatelea jestliže tento snaží se všemožně svoji existenci uhájiti a zlepšiti, musí přiznati stejné oprávnění po- dobných snah úřadníka. Stejně příznivým dojmem působila hojná účast z kruhů místní intelligence na filharmonickém kon- certě, skvěle provedeném za osobního řízení pana O. Wiesenbergra ze Žebráku. Tu ovšem zpe- střena byla společnost i přítomností četných dam.

Loren Hainzel Karbus Anýž Schwarz Klumpar profesor Čipera König Král Praha Žižkov Nová Bydžov Kutná Hora Jaroměř Kladno Mělník Prostějov Žebrák

24 article

Za nedlouho přibyl i Jos. B. Foerster. Již den přede mnou přibyl do Turina. Času bylo již na krátce, Nedbala čekala večerní zkouška. Odevzdal nás italským přátelům. Nemohli se nám lépe zavděčiti, než nabídnutím, že seznámí nás s Edmondem de Amicis. Znamenitý autor prochází se každého večera vzdušnými arkádami. Via Pietro Micea; ulice posvěcena je památee prostého pionýra, který r. 1706 za francouz- ského obležení, obětovav vlastní život, zapálil podkop ciladeliy. Sama volba procházky zdá s mi příznačna pro bojovníka u Custozzy a spi- sovatele »Vojenských povídek« (Bozzeti dell vita militare). De Amicis připomněl mi posta- vou, ohnivým okem, typickým profiiem, dokonce i zvukem hlasu a bodrou přívětivosti nápadně našeho mistra Heyduka před deseti, patnácti léty. Ač blíží se šedesátce, má v sobě cosi junáckého a oplývá humorem. Začal nám vyprávěti své oblíže s filology. Nějaký filologický kritik vytkl mu kdesi nesprávný výraz pro chrupot chle- bové kůrky. Edmond de Amicis vydal se na pouť za pravým slovem. Hledal u aulorů, ve slovnících, v živé mluvě. Našel výrazů již asi na sto. A prostý ten fakt vyprávěl nám s vý- mluvnosti pravdě latinskou, s gestikulaci, která je doma pod jižním nebem, s humorem a bon- hommil nezachytnou ..

B Foerster Turina Nedbal Amicis Mice Custozza

25 article

Nelze vylíčiti všechny podrobnosti krátkého ale dojmy zrovna přeepaného pobytn v Turině. Nedostatku času hleděli jsme čeliti vykořistěním každé vteřiny. Zde jen tři momenty vyzvednu hlavní zkoušku, návštěvu u Bistolfiho a kon- cert sám. Veřejná generální zkouška konala se o po- lednách v den koncertu. Byla neobyčejně po- učna. Vénovav předehozi tři zkoušky skladbám orchestru dosud neznáným, Smetanové »Šár eee a Foerstrovu nikterak snadnému »Cyran u«. ponechal si Nedbal propracování symfonie Dvo- řákovy, »Vltavu« a vlastní své kousky naposled. A tu znamenalo vytáhnouti do pole s veškerou energii. Italskému orchestru nebylo zvláštěv rythmice »po našem« vše jasno. Také byli zvyklí po Toscaninim na jiná tempa a na více elegance jen povrchní a klassicky umírněné, nežli předmět svůj vyčerpávajícího svérázu. Nedbal užil veškeré výmluvnosti své taktovky, soustredil takořka veškeru avoji živolní zílu na

Smetan Foerstrův Nedbal Toscanini Turin Vltava

26 article

těch několik chvílí a strhnuv orchestr svým žá rem, potřeboval jen tu a tam odklepati na vy- tříbení toho kterého místa. Byla pravá steno- grafie dirigentská, s jakou tu pracováno tvářív tvář obecenstvu (podilníkům společnosti, již mají vyhraženy hlavní zkoušky, pak uměleckému svétu a žurnalistice). Úsili korunováno bylo vý- sledkom. Již z hlavní zkoušky odcházel Nedbal ne jako pouhý reklamou vyzdvihovaný oblibenec, ale jako skutečný pán situace. Málo času stačilo Nedbalovi k oddechu Asi tři hodiny před koncertem sešli jsme se. každý odjinud, v pracovně mistra Bistolfi mezi zahradami na úpati Kapucínského vršku. Uvedl nás žák jeho, Etore Ridoni. V sousedstv jeho dílny poznali jsme mnoho zajímavého. mladě svěžího, zvláště zdařilé karikatury, do- bráckou Edmonda de Amicis, ostřejší již Leona Sinigaglie a z hlíny právě teprv se cyranovským nosem a s buržoastním bříškem se vynořující — Oskara Nedbala. Návštěva u Leonarda Bistolfia zanechala ve mně hluboký dojem. Velký myslitel, sochař smělého dláta, malíř nejjemnějšího oka, odvážný řešitel záhad života a smrti, člověk dobrý a skromňoučký spojují se v tom slabém, nevelikém těle se šíjí zadumaně skloněnou, s čelem rozrytým myšlenkami, s okem planou- cím vyšším posvěcením. Pravý moderní Michel- Angelo sám náhodou také básní — přiznal se mi k sonetům — má mysl pro hudbu, hraje housle.

Nedbal Amicis Leon Sinigaglie Leonard Angela

27 article

Své obrázky ukazuje toliko přátelům, ne- vystavuje jich ani neprodává, ač jsou to díla mistrovská. Básní však a hraje jen pro sebe- V Italii žije dosud velké umění sochařské. Zije, má z čeho žíti. Záliha v pomníeích veřejných, vrozený výtvarný vkus vlašský, hojnost dobrého materiálu a nade vše veliká zpotřeba náhrobků podmiňují jeho rozvoj. Italské »eampo santos je pro cestujícího pravá výstava nejskvostněj- ších skulptur. Přesvědčil jsem se o tom v Mi- láně, ač již Padova má v tom ohledu zname- nitý hřbitov. Italské rodiny předstihují se vku- sem i nákladem co do posmriného uctivání svých drahých. Nic konvenčního se nevkrádá do množství variací smutného thematu. Tak může povstati veliký mistr, který se zabývá pouze vy- tvářením náhrobků. Bistolíl činí tak s hloubkou lilosofa, s fantasií básníka, s gracií antik a jemnostrunným čivem moderního člověka. Vy cházel jsem z dílny Bistolfiovy do duše vzrušen — a povznešen zároveň.

Zija

28 article

Jak potom kontrastovaly za hodinu zase dojmy z koncertu, který byl vlastní pohnutkou, že zabočil jsem na Turin. Davy lidstva, řady ekypáží hrnuly se ve středu 31. května o ho- dině 21. (večerní devátě) do ulice Rossiniovy Teatro Vittorio Emanuele čítá se k turinským největším, následuje co do obliby hned za oper- ním »Teatro Regio« a činoherním »Testro Ca- rignano«. Pojme na 3000 osob, stavěno je am- fitheatrálně, s ložemi toliko prosceniovýmia s trojím pořadím balkonů, jeviště má velice ši- roké hluboké, akustiku výtečnou. Přízemek možno upraviti pro hippodrom (rovněž jako »Teatro Alfieri«). Produkovaly se tu občas cirky. Zevnějšek je nepatrný; ani byste netušili, že skrývá se za ním divadlo tak prostorné. praktické, nepostrádající ani elegance a skvělého vzhledu. Příval k českému koncertu byl tak veliký, že značná čásť obecenstva pro tíseň po- slední chvíle nedostala se ani dovnitř až po prvé větě úvodního čísla Dvořákovy symfonie »Z no- vého světa«.

Davy Alfieri Dvořákův Rossiniův Teatro Vittorio Teatro Regio Testro Ca

29 article

S Foersterem poslouchali jsme v přízemku se zatajeným dechem. Rostouci úspěch od věty k větě sprostil nás všech obav. Městský orchestn (orchestra municipale), 110 umělců z povolání (professoři), k nim přidružili se z nadšení jeden markýz a jeden hrabě, oba dobři houslisté, je těleso vzáené jakosti. Zvuk celku okouzluje nád- herným pelem, v dokonalou harmonii selmelen, šmytce zní velkolepě, kvalitou tónu, podmíněnou nejen výbornými hráči, ale i skvostnými starými nástroji. Nádherně znělo hlavní thema »Vltavy«. Přivolalo našim italským přátelům na mysl ne- apolskou píseň »Fenesta che lucivi«, užitou též Belliním v »Sonnambule«. Nápadně se shodují s naším prostonárodním popěvkem o kočcea psu, ovšem že vyzvednutou z trivialnosti na výsluní poesie a krásy. Velkolepý dojem zvukové gradace motivu Vyšehradu. Nedbal pozoroval již ve zkoušce, že »Šárka« a druhá črta ze »Cyrana« nechylají, jak by zasluhovaly. Véno- val tedy oběma skladbám o koncertě tím více péče. Výsledek se dostavil. Účinkovala i »Šárka« přes neznámost námětu. Odpomoci tu hleděl sympathicky psaný rozbor; »Cyrano de Berge- rac« třeti a čtvrtou větou přímo enihusiasmoval. Nadarmo Foerster ukrvl se do zášeří prosce- niové lože druhého patra. Obecenstvo neustalo v potlesku, až objevil se u zábradlí. Po ukon- čení skladby přivolán několikrát na jevišťě. Byl to veliký úspěch. Ač protáhl se koncert daleko do půlnoci a v naplněném domě — i pozadi jeviště bylo obsazeno — přes veškeru ventilaei panovalo tropické vedro, posluchačstvo neustá- valo u svém nadšení. Ještě se dalo elektrisovati tanci Nedbalovy »Pohádky o Honzovy«. Pas de cing vyžádalo si dokonce bis.

Foerster Nedbal Šárek Cyrano Cyrano Berge Nedbalův Honzův Vltava Vyšehrad

30 article

Ani po vyčerpání pořadu neumdlévaly ovace. Čtenáři, kteří se o hudbu zajímají, do- čtli se o tom za tepla ze sdělených posudků italské kritiky. Přímý dojem úspěchu překonával tištěnou literu. Posluchačstvo bylo hudbou naší v dokonalém podání turinského orchestru v pra- vém slova smyslu okouzleno, obněm dirigento- vým rozpáleno. S obecenstrem rozlétly se také hned vlahou jižní nocí motivy hraných skladeb. Dlouho ještě ozývaly se ulice prozpěvovanýmia pohvizďovanými melodiemi českých mistrů. O hu- dební paměti Vlachů slýchá se mnoho, Přasvěd- čil jsem se o ní na vlastní uši. Jak odcházím mezi posledními z pohasina jícího divadla, uchopí mne někdo ze zadu za rámě. Mistr Bistolfi. Byl nadšen. Jakkoli deli- kátně málomluvný, netajil se svým dojmem propůjčiv mu několik lapidárních a přece tak měkkých slov. Je zvyklý snoubiti kámen s ryzí italskou »dolcezzou«. Největší uznání čístí bylo na jeho čele. Zažitým večerem rozprchly se z něho všecky chmury .. Ujíždějíce druhého dne s Nedbalem okolo luzného Coma do výšin alpských, měli jsme hruď naplněnu vítězstvím dobré věci. Nedbal již ani mnoho o lom nemluvil. Věnoval se pozoro- rování přírodních krás. Takové jest povahy: nejvyšší napjelí energie až do vykonaného činu, potom lhostejnost k tomu, co jest již za níma znepokojování ducha novými záměry. Nezdolnou zdá se energie mladého toho muže. Nezná prázdnin, šmytec vyměňuje za taktovku a tu zase v zdánlivém klidu domácího ústraní za skladatelské péro. Projeli jsme Gotthardem, výšiny zahaleny v mlhy, nebe jako z olova. Sedl na mne po- divný smutek. Jakoby se za mnou zavře krásný sen.

Vlach Nedbal Gotthard Como

31 article

Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy konal včera odpoledne za předsednictví starosty pana dra. Srba svou VIII. řádnou schůzi. Před zaháje- ním pořadu učiněno bylo nékolik dolazů, z nichž mnohé ve formě volných návrhů. Ob. starší p. Václ. Březnovský činí dotaz tohoto rázu: »Těchto dnů rozesláno bylo obecním komisím a správním radům upozornění presidia, že trvá dosud usne- sení, aby žádný člen sboru obecních starších nebyl dodavatelem obce, ani aby některý člen advokáť pracoval pro záležitosti obecní. Nařízení to jest úplně správným, ale není zcela jasným. Není v něm ře- čeno, zdali nesmí též advokát a člen sboru zastupovati stranu proti obei, jak v několika případech se stalo a to jednak v zá- ležitostech assanačních, jednou v zastupování t. zv. České spořitelny. Řečník za značného souhlasu upo- zorňuje, že advokát ve funkci obhájce strany s obcl se soudící může obecní zájmy poškoditi více, než kdyby obec zastupoval. Činí tedy návrh, aby usne- sení dřívější bylo rozšířeno o tento passus, že advo- kát obecní starší nesmí hájiti inseresy strany obec žalující. Starosta dr. Srb podotýká ke slovům řeční- kovým, že podobný návrh učinil již ob. starší inž. p. Zvěřina. Dává o návrhu hlasovatia týž přikazuje se radě městské.

Srba Václ Březnovská doktor Srb Zvěřina Praha Ob Český spořitelna

32 article

Obecní starší p. Soukup stěžuje si, že ranní vlak č. 17 a večerní vlak č. 15 nestaví v Holešovi- cích a žádá sbor, aby o věc tuto se zasadil. Starosta dr. Srb k tomu sděluje, že městská rada v záleži- tosti této již zakročila a že žádost za odpověď bude urgována. Prof. dr. Cyr. Horček ve formě dolazu promlouvá o nedostateích soukromého povoznictví v Praze, o taxách drožek a fiakrů, a uvádí, že v ji- ných městech jezdí se laciněji a lépe nežli v Praze. »Ovšem — dl řečník — jest mi známo, že majitelé povozů u nás naříkají, že zaměstnání jich nevynáší jim na živobytí. Než to právě jest v logické souvis- losti s přemrštěnými taxami. Kdyby jezdili laciněji, spíše by obecenstvo používalo jízdy v povozech. Starosta dr. Srb sděluje, že otázkou touto městská rada také již se obírala, že však z části spadá tato věc do kompetence policie, která rovněž dožádána v té věci o zakročení. Návrh na upravení taxametru se podporuje. Obecní starší dr. Luboš Jeřábek upozorůuje, že právě zasazuje se celá řada jiho- německých korporací o spojení mezi Terstem a Pyr- nou. Myslí, že jest na čase, aby v zájmu našich obchodních interesů také docíleno bylo výhodné spo- jení mezi Prahou a Terstem. Současně při této příle- žitosti přimiouvá se opětně o rychlíkové spojení s Mnichova. Návrh o urgenci dráh v této věci se podporuje.

Soukup doktor Srb profesor Cyr Jeřábek Holeš Praha Terst Pyr Mnichov

33 article

Ob. st. Prášek přednáší delšl úvahu o výhod- nosti určení jakéhosi českého konsula, nejraději žurnalisty v Pešti, jenž by byl pro český obchodní svět informační silou. Návrh se proponuje. Dále činl dotaz, kdy už konečně se dočká, aby žádosti jeho po předložení účtů daně potravní za rok 1904 bylo vyhověno a táže se, je-li presidium ochotno nařiditi, aby deškeré výběrčí úřady potravní daně spojeny byly telefonicky s administrací potravní daně. Pro činí tento návrh, sdůlí panu starostovi písemně. Dále činí dotaz ohledně všeobecného práva hlasovacího pro třidy dělné a žádá, aby sbor v tom směru se vyslovil. Konečně postrádá na programu schůze záležitost velkostatku Litlengrünn. »Jest to záležitost už příliš otřepaná, ale dosud nebyla skoncována a ptám se pana starosty, je-li ochoten dáti to na program, neboť jest to věc...« Starosta jej přerušuje, ob. starší Prášek mluví však dále, povýšeným hlasem: »Trpce nesu, že dr. Černohorský dopustil se obelhávání celého sboru výrokem, který vložil do úst panu sta- rostovi v známé záležitosti městské spořitelny«. — Starosta p. dr. Srb odpovídá na dotazy jeho a to předem ohledně účtů potravní daně za rok 1904. Uvádí, že byly po 8 dní vyloženy a tedy každému k nahlédnutí a posouzení přístupny; že však nicměně usnesla se rada městská členům sboru obecních starších opětně účty ty předložiti na nových 8 dni. Pokud týče se tefonního spojení, spadá věc ta do působnosti komise dozorčí nad pachtem daně potrava

Prášek doktor Černohorský Srb Ob Pešť