Periodikum ALTO Viewer

1

6. srpna 1905

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 214.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Za Josefem Králem. Památce svého učitele věnuje Jos. O. Vaněček. Dnes o čtvrté hodině odpolední odhalen bude pomník muži, jemuž náleží přední místo v památníku kulturní historie moderního učitel- stva českého. Josefu Královi postavili ctitelé jeho k- menný pomník na hřbitovech olšanských, aby památka jeho nezanikla, aby i budoucí vzpomi nali jeho zásluh, jichž si získal o školu i uči telstvo. Josef Král narodil se 30. června r. 1839 v Milevsku, navštěvoval tamější obecnou školu. vzdělával se potom na vzorné hlavní škole s ni spojených školách reálných na Malé straně v Praze. Tam absolvoval i učitelský ústava obdržel po vykonaném sludiu vysvědčení učitel- ské pro hlavní školy, po roce obdržel místo v Kasejovicích a brzy na to při hlavní škole ve Vodňanech. Později stal se auskultantem v Praze, podučitelem a r. 1867 učitelem n škole svatohaštalské a polom na škole svatoja- kubské. Roku 1877 jmenován ředitelem školy u sv. Petra, kde neunavně působil až do roku 1902, kdy ochuravěv, odešel na odpočinek. Vy- nikal horlívou, všestrannou činnosti na roli školské i na poli národním a politickém.

Král O Vaněček Petro Jos Olšanský Milevsko Praha Kasejovice Vodňany

6 article

Hojně článků psal do čelných listů politi- ckých, ale jádro jeho činnosti tkví ve školství. Přispíval do »Školy a Života«, »Národní Školy« a »Paedagogia«. Byl zakladatelem a re- daktorem »Posla z Budče«, zakladatelem a r- daktorem »Učitelských novin«. Založil »Praž- skou Budeč«. Organisoval učitelstvo české v »Zemskou ústřední jednotu spolků učitelských v Čechách«, stál po boku Riegrově, když zakládána »Ústředn Matice školská«. Stal se prvým jejím místopřed- sedou. Sebral a vydal sbírku zemských a říšskýeh zákonů školských. Byl prvým starostou »Samostatného sirot čince učitelského«, dlouholetým otcem chudých zakladatelem a funkcionářem I. spolku ku pod poře chudé mládeže u sv. Petra. Za zásluhy, jichž si dobyl svou všestran nou činností a jako zástupce učitelstva v okresn školní radě v Praze, jmenován čestným měšťa nem král. hl. města Prahy a poctěn záslužnou medaillí. Zemřel 3. června r. 1903.*)

Paedagogio Posl Riegrův Petro Budeč Čechy Praha národní škola ska Budeč

7 article

Byl ideálem učitele. V něm učitelstvo če- ské vidělo ztělesnění svého kulturního pro- gramu. Postava jeho jest veliká v očích všech. kdož ho znali, zvláště však v očích nás, jeho žáků — jest velikým v naších vzpomínkách, v našem srdci, svou celou bytosti, svou energií, svým zlatým srdcem, železnou vůli, nezdolnou povahou, jíž marně hledám ve svých vzpomí kách podobné. Byl pronikavého ducha. To pociťovali jsme zvláště my jeho žáci, jimž četl v duši, před nímž nikdo z nás nic ani utajovati nemohl. nechtěl, tušilť každý, že by to bylo marno Jeho autoritě podrobovali se mimovolně všichni, kdož se s ním stýkali. Takovým utkvěl i v mě mysli. Obdivoval-l jsem se mu již jako hoch, obdivuji se mu tím více dnes. S hrdostí hlásáme, že byl naším učitelem byl i naším otcem, bude naším vždy, jeho pa mátku nic nezkali v naší mysli. Byl nezměrně přísným a vždy vážným, což snadi odpuzovalo od něho ty, kdož ho nepocho- pili. Se svými žáky se nemazlil, své lásky jim na jevo nedával a přec je miloval vroucně, ne- zištně, obětovav jim co nejdražšího měl — svůj život. Leželať mu budoucnosť naše příliš na srdci. Chtěl z nás vychovati muže takové, ja- kým byl sám, řádné občany, uvědomělé Čechy K tomu cílilo vše jeho konání. Nevycho- vával jenom slovem, ale i svým zářným pří kladem. Nás miloval jako své syny a tak i o nás pečoval.

8 article

Kdyby všichni na Tebe zapomněli, Tvoj vděční žáci uchovají na vždy ve své mysli vzpomínku na Tebe! Z vděčnosti postavili Ti ctitelé Tvoji ka- menný pomník, avšak pomník trvalejší, nezmar- nější vystavěl's sobě sám; jest to vděčnost, již chovají žáci Tvoji k Tobě. Mezi věnce, jimiž rov Tvůj zdobíme. vetkl's sám sobě vínek nejkrásnější, uvitý z květů života obětavého, lásky k vlasti, svým žákům, svým bližním, lásky pravě, nezišlné. Nechci psáti Tvůj nekrolog. Vím, že ani nemohu, neboť pochopiti plně Tvou velkost, to, co's nám obětoval, čeho jsme úmrtím Tvým ztratili, dovede oceniti, oželeti jen ten, kdo je tak velkým jako Ty, a těch je málo. Tím více roste Tvá památka, že's byl pra- covníkem na roli školské a národní tichým nezištným. Život Tvůj bezúhonný stkví se před nám jako hvězda jasný, jako křišťál průhledný, Do posledního okamžiku jasného vědomí utkvi v mysli naší Tvá postava, jako vůdči hvězda, jež osvětluje nám cestu kamenitou trnitou, ale cestu pravého života, cestu, vedouci ku poznání pravdy a krásna, již's vytýčil svým žákům. Dřímej klidně v posvátné zemi, kde jsme Té uložili před dvěma léty k hlubokému spánku. Dřimej klidně zasloužený odpočinek, nebot mohl-li by kdo říci: Nežil jsem nadarmo, věno- val jsem vše, co jsem měl Vám, již jste byl svěřeni mé péči, již jste byli mými syny, žil jsem život nezištný, poctivý — byl bys to prá vem Ty, kráčeje za svým heslem: Pevné mysli tužbě ušlechtilé rádo nebe dává dojít cíle. Kéž nám popřáno kráčeti Tvými šlépějemi,

Toba

10 article

kéž jsme takovými jako's byl Ty, a potom šťastný život bude nám údělem. Tvůj úporný život, obětovaný cele škol národu, vlasti, buď nám zářným majákema pak — nezbloudíme. V Praze, 6. srpna 1905.

Praha

11 article

*) Hrob jeho jest na hřbitově 7. odd. 13 b č.1a České učitelstvo — Josefu Královi (K dnešní slavnosti odhalení pomníku.) Veliká obec českého učitelstva vzdá dneš- ního dne na hřbitovech olšanských hold památee svému někdejšímu vůdci, rádci a ochránei Josefu Královi, dnes odhalen bude slavnostním způsobem pomník, kterýž nad rovem Královým postavilo vděčné učitelstvo jednomu z předníel svých bojovníků za práva a povznesení učitel- ského stavu a za svobodu české, moderní školy Učitelstvo, slav poměrně mladý, nuceno stále dosud o uznání rovnocennosti s ostatními činiteli v kultuře národní tuze bojovati proti mnohým a na mnohých stranách. Na učitelstvo dosud patří kruhy klerikální jako na očasné votřelce, kteří přechodně jen přejali jim nejvliv- nější obor — výchovu mládeže. Mocná strana klerikální, která nevzdala se dosud svého histo- rického oprávnění na duševní vedení lidu, ne- rada vidí rostoucí sebevědomí, zdokonalovánía sesilování laického učitelstva, a bedlivě toho dbá, aby učitel i nadále byl jakýms nižším slu- žebníkem církve, méně vzdělaným, méně samo- statným, menšími právy nadaným, tak aby in- feriorita jeho, podřízenost a duševní i hmotná slabost zůstaly trvale příznaky národního učitele.

Král Olšanský hold

12 article

Rovněž nepohodlným jest učitelstvo moderní zkostnatělé, staromodní vysoké byrokracii, která nerada vidi, jak učitelstvo tisícerými vztahy spo- jeno jest s lidem všude i na posledních, za- padlých vesničkách, a která v mladém, vždy po- krokovém, vždy svobodomyslném stavu učitel ském vidí nepohodlnou překážku pro své zpá- tečnické snahy. A proti mocným těmto svým odpůreům stálo učitelstvo rozptýleno po celé zemi, po mě- stech i vesničkách, vydáno ústrkům, chikano- vání a útiskům. Nuže, Josef Král to byl který předstihnuv bystrým duchem svoji dobu. poznal, že veliké služby prokáže kultuře ná- rodní, věci svobody a ve prospěch politického a národního sesílení národa našeho, kdo spořádá rezptýlenou obec učitelskou, kdo posílí učitelovo sebevědomí, kdo naučí učitele hájiti sebevědomě a neústupně svých práv, kdo hmotně a duševně povznese učitelstvo, které stalo se velice důležitým a vlivným činitelem v osvět- ném, hospodářském i politickém zápasu malého našeho národa.

Král

13 article

A vskutku, této veliké kulturní služby ná- rodu svému prokázal učitel Josef Král. Jako redaktor učitelského časopisu „Posla z Budče“ i později „Učitelských Novin“ stal se duševním vůdcem, rádeem učitelstva a co dnes široce založená, vydatnými prostředky vypravená, silně hospodářsky zajištěná veliká organisace učitel- stva českého novými četnými odbory a podniky ovšem u mnohem značnější míře koná na pro- spěch zorganisování, duševního, hmotného právního povznesení učitelstva, to před léty vy konával takořka sám Josef Král. On byl právním rádcem učitelstva, on svými časopisy povzbu- zoval k zdokonalení výchovné a vyučovatelské práce, on vytrvale bojoval o zlepšení hmotného stavu, směšně nepatrně honorovaného učitel- stva, on, jako starosta Ústředního spolku na sjezdech a schůzích energicky povzbuzoval uči- telstvo, aby ve spořádaných řadách bojovaloo zlepšení, osvobození a povznesení české školy i svého stavu. Poznav, jak učitelstvo, neznalé dokonale zákonů a nařízení vládních, stává se často ubo- hou oběti této neznalosti a jak často školštía političtí byrokraté zeela protizákonně škole i uči- telstvu ubližovali, sestavil úplnou, spořádanou „Sbírku říšských a zemských zákonů škol- ských“, která ve své době prokázala učitelstvu českému značné služby. Veliké zásluhy získal si dále jako spoluzakladatel Ústřední Matiee školské. Nehledaje přízně doby, nesháněje se po uznání moených tohoto světa, nehledaje ani slá- vy ani zisku, ale jda rovně a směle za vytknutým cílem: povznesení školy a učitelstva, stal se miláčkem českého učitelstva, a zasluhuje čest- něho, vděčného uznání celého národa. Budiž česť a sláva památce jeho!

Král Posl Budeč učitelský novina zemský zákon školaský

14 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. V Praze, 5. srpna. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Nový duch proniká stále zřejměji národo- hospodářskou literaturou. Nezvrací toho, co vy- tvořeno, reviduje pouze a srovnává se životem. Touhou k životu, touhou, by věda provanuta byla jeho svěžím, rušným duchem, možno zváti tyto nové směry, které spontanně, nijak neorga- nisovány, ve školu se uplatňují. Jsou správny ve své bezvýhradnosti, jak je officiální nauka podává a tlumočí, četné poučky národohospodář ské, jsou skutečně zjevy života hospodářského jak věda uči, pouhým výsledkem mechanického působení sil a faktorů, není člověk, jeho energie jeho vůle, jeho vznět a odvaha ničím, jsou za tlačovány vůle a snaha k úspěchu čím dále tím více balvanem kapitalismu, který uveden v po- hyb, jde dle pevných zákonů v před, aby byl zase jen přechodem k novému útvaru řádu společen- ského? Vládne jakási železná nutnost v tom všem, jež čini z člověka pouhý nástroj přímo- čarného vývoje? To je zřejmo: kdyby pravdou

Praha

15 article

bylo, že tím více ustupuje v pozadí možnost úspěchu nových podnikatelů, jednotlivců, kteři přicházejí z massy, aby se prací a vlastní silou, energií a odhodlaností postavili v popředí její čím více rozhoduje ve vývoji a dění hospodář ském pouhý kapitál, vstupovala by mladá gene race s podlomenými silami v život. Touha úřad- nická ovládla by všechny — nebylo by průkop- níků. Překvapuje, že uvědomění si momentů těchto vede k úvaze, je-li význam kapitálu tak všestranným, tak pronikavým a tak veskrze ve vývoji daného řádu společenského rozhodu- jicím, jak ráda líčí officiální nauka národoho- spodářská. Z knih odpovědi čerpati nelze. Jsou ovšem nakupením poznatků životních, ale čím jest různotvárnějším, čím pestřejším a čím slo- žitějším život moderní, tím stává se tento pra- men jednostrannějším. Melhoda udává směr a směr jest zároveň hlediskem. Šlo se dosud správnou cestou při posuzování života a pojíma se v celé své šíři a složitosti?

16 article

Úvaha sama vede k revisi pouček základ- ních. Tím, že se srovnávají se zjevy a ději ži- vota, při čemž forma se přizpůsobuje novým proudům. Nevadí, že nejsou ještě ujasněny. že jest mnoho nevykvašeného v nich, že půda není ještě zpevněna, že se tápe. To je osud všech nových směrů. Jdou za myšlenkou a tvoří ji teprve půdu pevnou. Snáší se důkazní mate- riál, který sám opět přinese mnohý korrektiv. aby tak krok za krokem se přibližovala pravda- Ovšem jen dočasná, protože by bylo nemysli telno, že by bylo vůbec lze vytvořiti nějaké so- ciální theorie, platné pro všechny časy. Řád společenský jest v ustavičném vývoji, jeho pod klady se mění a tak možno vyivořiti a formulo- vati pouze poučky, platné pro určitá, onraničená historická období. Snad bude lze z tohoto mate- riálu udati některé vývojové tendence další; toto předvídání budoucnosti bude vždy kusým a — nesprávným. Minulost vyloží ovšem mnohý daný zjev — poznávání daného života však zu- stane momentem hlavním. To je nedostatkem národohospodářské vědy současné (citujeme vý- vody nových směrů), že materiál poznatkový na kterém buduje, není ani úplným, ani začasté kriticky srovnaným a uspořádaným. Prof. Ehren- berg, o jehož methodě může býti spor a kte- rému do jisté míry ne neprávem namítnuto, že píše více méně hospodářské romány svým knihami o velikých jměních a povstávání jich.

profesor Ehren

17 article

bude míti vždy velikou záslubu, že při analyst života velikých podnikatelských jedinců neb rodů tak pečlivě pátral po jich motivech pra- covních a že kriticky osvětlil prostředky jich práce, kdyby vším tím nedokázal nic více nežli. že ve století kapitalismu platí přece jen ještě energie, síla, práce a vůle k činu každého jedno- tlivce, že na těchto pongladech vyšinují se silní k úspěchu, byť začali s holýma rukama, učiní dosti: budí víru a láskuk životu a práci, veliký čin ve století, kdy zúřadničení činí tak netušeně kroky — kdy špatně chápaný sociální duch budí nenávist proti všem, kdož snaží se vybočiti z obvyklých kolejí životních, a kdy se tak ochotně směšují slova podnikatel a vyděrač.

18 article

Právě tak jako je vývoj k velkoprůmyslu sám o sobě sociálním pokrokem, jak jsme nejednou na tomto místě ukázali, tak není touha broma- diti peníze motivem práce velikého podnikatele, nýbrž touha vytvořiti veliký, moený podnik. Jeho existence přináší ale dobrou a jistou exi- stenci jeho zřízencům a zaměstnancům. Svým studiemi rehabilituje prof. Ehrenberg význam práce jednotlivcovy v zdánlivé záplavě převahy kapitálové a osvětluje motivy konání velikých podnikatelů, ukazuje zároveň jich zásluhy n pekrocích lidstva. Staví vzory a budí ku práci. Při tom ale pomáhá zvracovati dosavadní ce- nění sociální, reklamuje pro moderního podni- katele to místo, které mu přísluší a ze kterého ho z nepochopení jeho sociál. úkolů vytiskl tak často předsudek — pomáhá tvořiti budoucí spo- lečnost, kde mají býti zásluhy vlastního života a výsledky vlastní práce jedinou legitimac k úctě. Ale i pro vědecké bádání snáší se noví materiál, roztříšténý zatím, neformovaný, ale přece jen materiál, který pomáhá raziti dráhu ku poznání skutečna.

profesor Ehrenberg

19 article

Ve svěm duchaplném díle o moderním ka- pitalismu, které ovšem nejde cestami Ehrenber- govými, nýbrž uznává a zdůrazňuje význam ka- pitálu, naráží Sombart na týž nedostatek mate- riálu poznatkového. „Skutečnosti, skutečnosti skutečnosti musiš opatřovati: toto napomenut ozývalo se mi stále při sepisování mého díla.“ Bylo jedním z mých cílů při psaní tohoto díla vytvořiti spořádané repertorium sociální empi- rické látky poznatkové naší doby.“ Touha k ži- vetu zase se ozývá z těchto řádek, touha zachy- titi jeho ruch a pestrost. Ale Sombart u tohoto cile se nezastavil — jeho touhou jest, aby jeho spis tímto životem zářil a dýchal. Aby byl pro- vanut novým duchem, prvým krokem k novému pojímání vědy, k esthetické národohospodářské vědě. „Za rozporem mezi empirií a theori skrývá se odvěké nepřátelství mezi poznatkem a životem, skrývá se konfliki člověka, který vyrůstá ze snahy po rozřešení tam, kde ho není.

Sombart

20 article

Chceme jednotu, a život tvoří věčně nové růz- nosti... Nechť si je vědec toho především pa- mětliv, že jest v základě ubohým tvorem, který nedovede nic lepšího, než přikrývati rozmanitý život jedinou pustou přítěží formulovou; strašný tvor, v jehož rukou musí zajíti, co dřive dýchalo životem. Šťastným ještě ten z těch, kdož určen ku poznatkům, kterému aspoň příroda uštědřila dar, aby vdechnul uměleckým vypravením jakýsi druh života mrtvým konstrukeím, aby takto bl alespoň poněkud účasten tvoření. Vina, které se každá věda dopustí na životě, může býti jen tím odčiněna, že rozvine ve svých výtvorech opět nový život, tvoříc z nich díla umělecká. Nemy- slím při tom na umění popisovací, nýbrž na umě- lecké vybudování myšlenek. Aby byl vědecký systém jako takový krásným, to má býti dle mého názoru naším eílem. Ovšem, aby toho bylo lze dosici, k tomu je třeba umělecké bytosti,a z té jest v nás učencích dneška ještě velmi málo. Bude zapotřebí výcbovy řady generací, než se bude pokolení umělců obírati i vědou, kdy vystřídáno bude ethické národní hospodář- ství esthetickým. Co bychom ale již dnes ve větších rozměrech mohli, bylo by: zůstati ži- vým i ve svých dilech. Dnes mohla by většina vědeckých knih býti psána také jinýmí než vlastními autory, což je přece zahanbujícím vysvědčením pro nás. Pro mne není ani chvíli pochybno, že nejpřednějším eílem mého věde- ckého snažení jest: Žíti i v něm dále jako živý člověk.“ Touha k životu! Proniká, jasní s září. Není vše ještě zpracováno, pochopeno, uvě- doměno. Ale proniká, a bude pronikati stále vic a více. A s ní láska k životu, ku práci, k uplat- nění. Přání samostatnosti, neodvislosti. A na této půdě rostou hlavní hospodářské cnosti.

Nemo

21 article

Pro národ, který klade počátky hospodářského osamostatňování, nemohou býti neradostny tyto známky obratu. — Na naši burse převládalo po celý týden smýšlení pevné. Obchod byl klidný a kursy cel kem ustáleny. K závěrkám došlo ve zlaté rent rakouské za K 119.50 a 119.45, v čer- vencové rentě za K 100.471/4, v komu- nálních úpisech dlužních Zemské ban- ky král. českého za K 100.40, ve 4 zástavních listech Hypoteční banky krá- rovství českého za K 100.95, v zástav- ních listech První moravské spoři- telny za K 100.40, v akciích Praž ské úvěrní banky za K 560.— a v akcifel Královéhradeckého úvěr. ústavu za K 440.— Dále bylo podáváno za akcie Živno- stenské banky K 246.—, České banky Union K 247.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 152.— K 155.—, strojírny Daňkovky K 465.—, K 467.— a K 468.—, strojírny Ruston a sp. K 294.— a 292.—, První česko- moravské strojírny K 595.—, Zaji- šťovací banky K 227.—, K 228.— K 230.—, Podolské cementárny K 175.— a Akciové továrny na vyrá- bění umělýeh hnojiv Kolín K 372.50.

Zaj Kolín hypoteční banka Český banka Union Český společnost pro průmysl cukerní K 152 Daňkovka Ruston

22 article

O organisaci českých záložen ve Vídni. Poslední čas přinášely odborně listy vídeňsk různá pojednání ve prospěch českých zárožen ve Vid ni, směřující k jich zorganisování. Úkol tento vzale na sebe několik činitelů. Byly to buď jednotlivé osob- nosti nebo korporace celé. Byla celá řada různých náhledů a plánů, z nichž každý měl své vlastna pozadí. ale pohužel zůstalo vždy jen při oněch různých ná- hledech a plánech. A tak se pracovalo na organisaci záložen vždy bezvýsledně. Panujeť, jest to smutná věc, mezi povolanými kruhy záloženskými a domně- lými organisátory řovnivost, ctižádostivost, sočení. vlastní prospěchářství a mnoho jiných neřestí, ktero byly příčinou, že až dosud nemchlo býti učiněno to, po čem veřejnost vídeňská touží, totiž zvelebení če- ských záložen vídeňských, aby tyto působiti mohly jako skutečný finanění fakter, podporujíci utlačované snahy Čechů věleňských, na základě svěpomoc - A k tomu cili zapotřebí jest, aby všechny tyto male finanění ústavy na společné basi spočívaly, aby jed- notným krokem ke společnému cíli se braly. Cílem tím jest právě finanění opora snah vídeňských Čechů.

Čecho Vídeň

23 article

neboť v první řadě musíme býti finaněně silnými. vždyť kapitál hraje dnes největší úlohu, a těmi se staneme, když záložny spojenými silami budou pod- porovati české živnostnictvo a obchodnictvo, které vězí dnes skoro výhradně v rukou německých a ži- dovských lichvářů. Úkolem záložen jest, vymaňovati je z těchto rukou lichvářských a skýtati jim podpory mnohem levnější. Upadne-li jednou obchodník český do rukou takového lichváře, nevyvázne z nich více a tím se vysvětluje finanění nedostatek v kruzích če- ského živnostnictva a obchodniciva. Aby mohly zá- ložny ve vylčeném směru zdárně působiti, jest jim nezbytně zapotřebí spojiti se a opatřití si dohromady levný kapitál, kterým by mohly výhodně disponovati Až dosud byly odkázány záložny jednotlivě na ne- výhodné úvěry, jež jim zabraňovaly z existenčních důvodů tímto úvěrem nabytý kapitál levně dále po- skytovati, čímž živnostnictvu zpomoženo býti ne- mohlo.

24 article

V posledním čase značně se vídeňské záložny zvelebily dík jednotlivcům-odborníkům, kteří v ředi- telstvech záložen nezištně působili a zastaralé nepo- řádky odstranivše, nový směr záležnám dali. Ponej- vice zaváděno bylo s prospěchem odvětví eskontu obchodních směnek, kterým se některé záložny vůbec nezabývaly, čímž se dotčeným úkolem minuly. Bohu- žel, byli jednotlivci tito podřízeni existenčně kruhům jiným, které jim nedovolovaly jednati ve prospěch záložen tak, jak by si bylo přáti a následkem toho k žádoucímu sdružení záložen dojíti nemohlo. Vy- skytl se sice činitel, který dovedl českou veřejnost vídeňskou svým vlivem a jinými ještě prostředky kla- mati tak, že ji uvedl na myšlenku, že jedině on po- volán jest české záložny zorganisovati a je zvelebiti. Avšak tento činitel měl jiné úmysly a jiné pozadí, než si záložny přály, s nimiž se ovšem tajil, ale tak, že někteří jednotlivci, v záložnách pracujíci, prohlédnuvše úmysly tyto, postavili se domnělému organisátorovi na odpor a započali s ním boj, jenž vyžádal si ovšem též určilých obětí, které byly, však stranou nezištně a vlastenecky smýšlející rády přineseny. A po dost dlouhém těžkém boji konečně dřívější překážky od- straněny a nyní můžeme s radosti českému obyvatel- stvu vídeňskému oznámiti, že první krok ke konečné kýžené organisaci jest již učiněn, any některé záložny již následkem sdružení na základě svépomoci v kru- zích českých blahodárně působí.

25 article

Prvý rozhodný krok k organisaci této učinila Česká lidová záložna ve II. okresu v Vídni, která zřeknuvši se nevýhodného obstaráván kapitálu, prestala pracovati na poli eskontu obchod- ních směnek, až posléze podařilo se ji po mnohých tuhých bojich, které způsobily mnoho zla jistým jed- notlivcům, dosici nového bankovního spojemí a nabýt kapitálu za podminek nadmíru kulantních, následkem čehož začala blahodárně působiti opět v kruzích če- ského obchodnictva a živnostnictva, zabývajíc se zno- vu eskontem jejich směnek. Toto levné nabyti kapitálu bylo příčinou, že zářožna ve 1I. okresu rozhodla se spojiti ještě s jinou záložnou, aby docílila většího kapitálu za podmínek ještě výhodnějších a krok tenlo se zdařil. Spojení stalo se s Českou záložnou v I. okresu, a lěmto záložnám poskytla Ústředn banka českých spořitelen v Praze kapitá K 100.000.— a sice o celé téměř procento levněji, než jak dosud u jistého českého bankovního ústavu ve Vídni měly. Připomínáme, že nepohnula Ústřední banku českých spořitelon v Praze ke kroku tomuto snad konkurence, nýbrž jedině snaha, českým zálož- nám vídeňským ke kýžené organisaci dopomoci. Že- jmenovaná banka ke svému užitku záložen vykořistiti nechce, to obrazí se nejlépe ve výhodných podmín- kách, za kterých kapitál záložnám poskytla. Každému známo bylo, že záložnám vídeňským scházel v prvé řadě kapitál, který si dříve opatřovaly za podmínek velmi nevýhodných a tím přirozeně nemohly působiti tak, jak toho potřeba kázala. Nyní však tento nedo- statek jest úplně odstraněn, kapitál jest na dosa- vadní poměry dostatečným a jsme přesvědčeni, že. bude-li většího zapotřebí, půjde nám i nadále Ústředni banka ráda na ruku.

Vídeň Praha Ústředn banka český spořitelna jmenovaný banka Ústředeň banka

26 article

Hříchem na národním živlu vídeňském páchaným by bylo, kdyby obecenstvo české okolností těchto do- statečně nevyužitkovalo. Kapitálu jest dostatek, orga- nisace se zúčastnily již čtyři záložny, a ty, které se jí dosud nezúčastnily, vyzýváme za účelem ryze vla- steneckým a k jejich vlastnímu prospěchu též smě- řujícím, aby se laskavě obrátily na Českou záložnu ve Vídni I., Steindlgasse 4, která nyní jest soustředím záložen vídeňských, táž jim mileráda poskytne eskont- ní úvěr v žádané výši a za podmínek dosud ne- bývalých. Organisace tato jest zdravou proto, že záložny soustřeďují se nyní opět v záložně a sice v I. okresu, a ne, jak dříve snahou bylo, u jistého bankovního úslavu, který jest jim cizím. Tímto způsobem zůstane výdělek záloženský opět jen v záložně, v ústavu se- sterském. Pochod této organisace tedy jest, že všechny záložny podávají své směnky k eskontu záložně v l okresu, která jim je za podmínek dříve sjednaných výhodně odpočte, a čistý výnos k volné disposici zá- ložen u kteréhokoliv bankovního ústavu složí; žel. jenom, že organisované záložny byly okolnostmi míst- ními donuceny, soustřediti svá běžná konta u ústavu německého; doufáme však, že i tato okolnost během času se odstraní. Záložna v I. okresu hradí své po- třeby z kapitálu Ústřední bankou záložnám poskyt- nutého. Zde odpadají též různé menší poplatky, která musily záložny dříve hraditi, obtíže zde nejsou žádné a bylo by přáním, aby i ostatní záložny výhod lěchto si všimly. Doufáme, že v krátkém čase také ostatni záložny ke sdružení přistoupí.

Vídeň Steindlgass

27 article

Velký význam bude míti jakési centrální infor mační oddělení, vedené u záložny v I. okresu. Všechny záložny udají totiž své špatné platitele jmenovaní záložně, která o nich povede jakousi černou kni- hu. Bude-li se někdo ucházeli o úvěr u záložny která poměry nového uchazeče dosud nezná, zeptáse dotyčná záložna u záložny v I. okresu, zda snad již v té černé knize není, neb často se stalo, že uchazeě jest dlužen v jiných záložnách, chodí od jedné ke druhé si vypůjčovati a neplatí nikde. Těchto smut- ných příkladů jest v záložnách velmi mnoho a límto způsobem lze se jim jedině vyhnouii Mimo to, scházeli by se občas zástupci všech záložen ke společným poradám, ve kterých tlumočil by přání svých ústavů, a tak by se organisace tat ve prospěch záložen upevňovala a šířila, působíc ba- hodárně ve všech vrslvách českého obyvatelstva vi- deňského.

28 article

Bohužel, až dosud byly záložny od českého obe- censtva velmi málo zaměstnávány, zejmena se strany vkladatelů. Ústavům těmto projevována byla namnoz nedůvěra. Český lid nosil úspory své ústavům ně meckým a židovským, které začasté neposkytovaly daleko té záruky, kterou skylají české záložny. N záložny bývalo zapomináno, byla to nedůvěra, fa- lešný stud a j., který vrhal celé spousty českého lidu do rukou německých židovských lichvářů. Upozor- ňujeme veřejnost českou na tyto národní podniky své- pomocné, jakými jsou české vídeňské záložny: jejich snahou jest, lid český z rukou lichvářských vyma- ňovati a levné pomoci mu skýtati. Význam českých záložen ve Vídní jest dalekosáhlý. Docílením sjedno- cení všech záložen vídeňských nabudeme důležitého finančního činitele, který má veliký význam pro nas budoucnost na půdě nepřátelské Vídně. Pouze spo- lečnou národní praci lze něčeho docíliti. Nyní jest nedostatek kapilálu v záložnách odstraněn a jesl na obecenstvu, aby tyto národní úslavy hojněji zaměst- návalo, než jak se až dosud dělo.

Vídeň

29 article

Kdo česky cílí, komu leží na srdci budoucnost českého živlu ve Vídni, podporuj všemožně tuto orga- nisační akci, která má význam nesmírný. Proč by nemohlo české obyvatelstvo vídeňské hraditi své po- třeby peněžní v českých záložnách, které mají ten- denci ryze národní a svépomocnou? Proč by mělo odnášeti úspory své do rukou německých, když je může výhodně uložiti se zůročením 4—41/2% v ústa- vech českých? Sebe ochraňuje pred zkázou a prospívá zároveň celému živlu českého obyvatelstva vídeň- ského, který jest tak napadáván nepřátelským živlem germánským. Nyní mohou záložny všestranně vyho- věti veškerým vrstvám českého obyvatelstva vídeň- ského a jest jen zapotřebí, aby byly záložny ty hojněii zaměstnávány. Pak dočkáme se nejenom rozkvětu zá- ložen, nýbrž upevníme jejich pomocí své ohrožené stanovisko národní ve Vídni. F. J. Podlipský Následky stavu ex lex v Uhrách. Mimozákonný stav v Uhrách trvá vlasně už od počátku toholo roku, ale v posledních týdnech se podstatně přiostřil. Zvláště v červenci nastaly velice značné schodky ve příjmech slátních daní, poněvadž municipia zaujímaj slanovisko, že nechtějí ani dobrovolně placené daně přijímati. Zvláště municipium města Pešti selrvao na tomto nesmířitelném stanovisku a ve hlovním městě právě jeví se velice silný úbytek příjmů da- ňových. V měsíci červenci došlo na ústřední berní úřad hlavního města daní státních 96.666 K, obecních 231.210 K, mýtného 8064 K, poplatků komorních 2662 K, přirážek nemocničních 8262 K, celkem tedy pouze 346.865 K. Počet poplatníků obnášel 6962. O 1. ledna t. 1. sešlo se celkem všeho všudy daní

F J Podlipský Vídeň Uhry Pešť

30 article

16,185.784 K, kdežto v loňském soudobí zaplaceno na daních 21,919.817 K, takže příjem lelošní jest menší okrouhle o 5.6 mill. korun. Úbytek daní v jednom měsíci činí 989.610 K. V první polovině loňského roku obnášely příjmy daňové 15,183.204 K, kdežlo v soudobí letošním pouze 9.963. 915k Společnosti pro půjčování vagonů. Z Vídně se nám píše: Konjunktura pro pronajímání vagonů jest letos opět dosti příznivá. Nejen že jsou v celé říši rakousko-uherské vyhlídky na sklizeň dobré, očekává se v Rumunsku sklizeň přímo skvělá a stejně výborně budou žně v ruských pohraničných provinciich. Tak se stává, že na př. Ústav pro železniční dopravu svůj vagonský park už nyní úplně pronajal a ž. také ostatní společnosti pro půjčevání vagonů budeu z krátko v téže situaci. Bilance těchto společnosti ne- závisí však pouze od toho, je-li celý park vagonů pronajat — tak tomu bylo na př. u Ústavu pro že- lezniční dopravu také loni — nýbrž též od toho, kdy. ve kterém období, na jak dlouho a za jaké ceny se pronájem stal. Lze říci, že letos byla u jedně části uzávěrek průměrná dobe pronajetí delší a u druhě čásli že byly opět ceny vyšší. Zkrátka obchodní vý- sledky budou. letos příznivější než loni. Že by však proto byla také dividenda zvýšena, není tím ještě řečeno. Rok je dobrý, ale byla už pro společnosti tyto léta příznivější. Stále se vyskytující pověstio ruských objednávkách postrádají veškeré aklua- lity. Společnost usiluje už od delší doby vstoupiliv obchodní spojení s ruskou vládou. Obyčejné pro- najmutí vagonů není však zde možným, poněvadž ru- ské dráhy mají jiný systém kolejí. Také ruský do- pravní řád činí takové půjčování vozů nepřijemným. poněvadž každé dopravní ředilelství může veškeré vozy, nehledě na jich původ, posílati všude, až do

Vídeň Rumunsko

31 article

Vladivosloku, takže je nesnadno míti pronajaté vozy v evidenci. Na každý způsob bylo by však nutným, vzhledem na šíři kolejí, stavěti pro Rusko vlastní va- gony. Jen v případě velkého nedostatku peněz mělo by však následkem toho Rusko zájem na tom, na místě stavby potřebných vagonů na vlastní účet v ru- ských nebo německých továrnách najati si od společ- nosti pro půjčování vagonů železniční vozy na celou řadu let, čili nepřímo koupiti je. Konstrukce takověto smlouvy vyžadovala by velké námahy a času a dnes jest ještě k uzavření její daleko. Nelze dosud mluvili ani o vyjednávání. Stejným právem mohlo by se říci, že Ústav pro půjčování vagonů vyjednává s Rumun- skem o smlouvu pronájmu, neboť i tam snaží se společnosť už po řadu let navázati styky, aniž by se však dal dosud zaznamenati nějaký positivní výsledek. Dopravní příjmy drah. Rakouská severo- západní dráha přijala na trati garantovanév měsíci červenci letošního roku K 2,113.869 (— 62.001 kor.) a na polabské dráze 1,303.332 (+ 115.852) k.

Ruska Rumun Rusko

32 article

Celkové příjmy od počátku roku obnášely u zaru- čené trati 13,404.602 (— 285.276) K a u polabské dráhy 8,431.375 ( 223.230) K. — Dopravní příjmy jihoseveroněmecké spojovací dráhy obnášejí za měsíc červenec 1905 K 728.046 (— 69. 125) a od počátku t. r. K 4,755.233 (— 18.001). — Česká severní dráha přijala v měsíci červenci 1905 za dopravu 282.627 osob (+ 28.410) K 261.679 (+ 4769) a za dopravu 206.056 (+ 11.398) tun zboži K 676.042 + 24.501), celkem tedy K 937.721 (+ 29.264). O 1. ledna do 31. července dopraveno bylo osob 1,554.241 (+ 112.864) a zboží 1,348.351 (+ 23.157) tun a při- jato bylo za dopravu tu K 5,851.637 (++ 20.149). — Buštěhradská dráha dopravila v červencí t. r 291.922 osob (proli červenci 1904 + 31.813) a zboži 611.476 (+ 31.813) tun a přijala za dopravu lu K 1,935.782 ( 36.000), z čehož připadá na dopravu osob K 498.879 (+ 10.256) a na dopravu zboži K 1,436.903 (+ 25.744). Od 1. ledna do posledního července dopraveno bylo osob 1,470.631 (q 8104)a zboží 2,069.707 (+ 11.273) a přijato za dopravu tu K 12,537.989 (- 381.061), z čehož připadá na trati lit. A. K 4.452.044 (+ 172.716) a na trati lit. B. K 8,085.945 (+ 208.345)

A K

33 article

Hnědouhclná doprava labská. V posledním týdnu se poměry dopravní ještě zhoršily; voda labské opadla do soboty až na 42 cm. pod norm. a není vyloučena možnost brzkého zastavení dopravy labské vůbec, po- trvají-li nynější parna a bezdeštné počasí ještě ně- jakou dobu. Ačkoliv lelošní zima nebyla beze sněhu a v Krkonoších poslední massy sněhové až do června vydržely, čímž Labe po celé období jarní s dostatek zavodňováno, hladina labská nezískala vydatnými srážkami červencovými ani tolik, aby lodi aspoňz polovice mohly nosnosti své využitkovati. Sazby lodní nedoznaly v posledním týdnu žádně změnya placeno do Drážďan 190 fen. za tunu; pro Magdeburk a Hamburk obnášely základní sazby 240 a 290 fen. za tunu a zvyšovaly se dle slavu vody labské, takže při dnešním stavu vody obnáší sazba lodní pro Magde- burk 379, pro Hamburk 429 fen. za tunu. Jedná ní o nové lodi na burse ústecké úplně uvázlo ke konci lýdne a doprava uhlí k Labi v Ústí klesla za poslodní týden na 1758 vagonů; v sobolu došlo k Labi jen 180 vagonů uhlí.

Krkonoše Drážďany Magdeburk Hamburk Ústí centimetr

34 article

Boj o vělšinu v západočeském uhelném spolku. Akcie západočeského báňského spolku byly od nějaké doby čile hledány a docilily značnějšího vzestuju kursů. Ve finaněních kruzích odůvodňují se tyto koupě snahou jisté velké skupiny báňské zabezpečili si rozhodující počet akcii tohoto podniku. Dosavadní většina akcií Západočeského uhelného spolku je v ma- jetku jedné velké uhelné firmy v Ústi n. L., kteráž jest v bližších stycích s Vídeňskou bankovní jednolou. Klezání pžíjmů daňových. Výnos nepřimýchi přímých daní a dávek zlepšil se v prvním semcstru t r. jen nepatrně, ba částečně se i proli prvnímu polo- letí 1904 zhoršil. U nepřímých dávek jeví se úbylek 3 mill. K. Výnos cukerní daně kles! proti prvnínu pololetí 1904 o 2 milliony, pivní daně o 1 mil)., daně z lihu o 32 mill a z loterie o 1 mill. K. Naproti tonnu

západočeský uhelný spolek báňský spolek