1
masthead
19. prosince 1901.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. prosince. (Před konferen-
cemi česko-německými.) Zatím, co mlýnek říšské
rady doklepává, obrací se pozornost časopisectva
k příštím konferencím česko-německým, jichž
výsledek dle soudu zasvěcenců má rozhodnouti
o byt či nebyti jak parlamentu, lak i nynější
rakouské ústavy. Nejmenovaný vůdce polského
kola pověděl o tom své mínění zpravodaji kra-
kovského »Czasu«. Mínění jeho vyznívá v ten
smysl, že situace jest krajně vážná a spása
může přijíti jen z česko-německých konferencí.
»Má-li však dojíti ke smíru česko-německémue
— soudí polský vůdce — »tu především
Němci musejí dáti Čechům to, c
jim právem náleží a sice beze vš
náhrady. Právem pak náleží jim český jazyk
úřadní v okresích českých, tedy věc, která Něm-
cům absolutně v ničem nevadí. O další poža-
davky musí se pak dále vyjednávati. Takovým
dálším požadavkem jest na př. zřízení české
university na Moravě; v tom případě jest jedině
možným kompromis mezi oběma stranami, ni-
kterak však jednostranné rozhodnuti.« V další
části své řeči oznámil polský vůdce zpravodaji,
že dr. Körber vzdal se již úmyslu, předložiti
sněmovně osnovu autonomního celního tarifu v
lednu a odložil věc až do podzima, aby smiřo-
vací konference česko-německé měly dosti času
k vyřízení svého úkolu.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Praha
Německo
český univerzita na Morava
6
article
Částečně odehylné mínění o téže věci proje-
vuje vídeňský dopisovatel »Pester Lloy d us-
I on přikládá výsledku smiřovacích konferenei
rozhodující význam a přes to, že se jak na
německé, tak i na české straně na přišti konfe-
rence pohlíží velmi skepticky, nemá jich uspo-
kojivý výsledek za vyloučený. »Ovšem sotva by
bylo možno nadíti se dobrého výsledku« —
miní pisatel — »kdyby se rozvinul na konfe-
rencích opět celý komplex národně politických
otázek. Takové jednání zmařilo by už předem
každý úspěch. Není však třeba valiti na horu
najednou celý ten balvan; možno jej rozbiti na
kusy a učiniti pokus, aby se upravil zvlášť ně-
který kus. Ale ani při tom nesmi se pomýšlet
na ústupky jednostranné. Naopak s ústupkem
pro jednu stranu musí býti spojen rovnocenný
ústupek pro stranu druhou, aby národní rovno-
váha (rozuměj, jak si ji představuje německá
levice. Pozn. red.) nebyla porušena a tot
faktum veřejným míněním bylo také uznáno.
Máme tu na mysli« — dodává pisatel —
»vnitřní českou úřadní řeč ve spo-
jení s jazykovým rozhraničením
okresů.«
V Praze, 18. prosince. (Vlad. Ko-
zlovský contra A p. Javorský.) Posl.
Vlad
Posl
Praha
ko
Pester Lloy d II
7
article
Vlad. Kozlovský, jenž se vzdal členství v parla-
mentní komisi polského kola a ohlásil složení
mandátu, až bude v rozpočtovém výboru vyři-
zena položka ministerstva orby, o níž má referát,
omluvil svůj krok ohledy zdravotními. O sku-
tečně příčině demisse posl. Kozlovského podává
podrobné zprávy krakovský »Náš Glos«. Po řeči
hr. Dědušického, týkající se událostí vřesenských,
sedm členů polského kola přiběhlo k předsedov
ministerstva, aby mu osvědčili svou nelibost, že
hr. Dědušický šel ve své řeči tak daleko, že
se dotkl i otázek pro vládu velice choulostivých.
Byli to předseda ryt. Javorský, hr. Vodický.
Abrahamovič, Górský, Čajkovský, Gněvoš a Po-
povský. Posl. Kozlovský, chtěje napraviti toto
smutné faktum, navrhl, aby parlamentní komise
požádala dra. Körbra za vysvětlení, proč vy-
stoupil v parlamentě proti řeči hr. Dědušického,
ač tento mluvil nad míru umírněně a opatrně.
Vlad
Kozlovský
Javorská
Vodický
Čajkovský
Gněvoš
Posl
8
article
Parlamentní komise návrh posl. Kozlovského
schválila. Když se však parlamentní komise měla
odebrati k dru. Körbrovi, předseda Javorský
prohlásil, že předseda ministerstva dal mu již
mezi čtyřma očima všechna potřebná vysvětlení
týkající se jeho vystoupení proti řeči hr. Dědu
šického, a proto že nedovolí, aby se tou
otázkou dále hýbalo. Posl. Kozlovský užilté
příležitosti, složil okamžitě svůj mandát jak
člen parlamentní komise a neúčastnil se již dal
šího vyjednávání s drem. Körbrem.
Ze Lvova, 16. prosince. (Část ru-
ských akademiků) vystouplých z univer-
sity lvovské, ucházela se o přijetí na universitu
černoveckou. Senát černovecké university roz-
hodl však, že ruské akademiky nepřijm
Důvody tohoto rozhodnuti nejsou dosud známy.
Dle »Galič.« mohla tu působiti bázeň, aby s
senát nepohněval ministra osvěty dra. Hartla.
spíše však obava, že by německá universita
přílivem rusko-slovanské mládeže mohla pozbýt
svého ryze německého rázu.
Z university Ivovské vystoupilo dosud 590
ruských posluchačů, z nichž je 217 alumnů.
Kozlovský
Javorská
Děd
Posl
Hartl
Lvov
Galič
univerzita Ivovský
9
article
Národní hospodář.
Mlecí řízení.
Napsal dr. R. Hoto wetz.
K odpovědem pp. poslance dra. Fořta
a Josefa Čermáka na můj článek o mlecím
řízení, dovoluji si podali několik poznámek a sice
dle chronologického postupu vývodů pp. odpůrců.
Především konstatuji pro čtenáře časopisu
»Zeit« neznalé, že jsem se v »Zeitu« osoby
pana dra. F. ani v nejmenším nedotekl. Jmeno
jeho tam vůbec není jmenováno. Také nene
pravda, že moje polemika v »Politik« z r. 1899
měla nádech osobní; dovolávám se tu svědectví
všech, kdo ji nepředpojaté četli. A vůbec ne-
rozhodovaly žádné, ale pražádné důvody osobní
při mém vysloupení v otázce mlecího řízení
naopak, právě ohledy k osobě pana dra. F. —
kterému jsem své pochybnosti již r. 1896 sdělil
a také čásť svých výpočtů dal — mne po lela
zdržovaly od uveřejnění měho náhledu.
doktor
Čermák
10
article
Teprve když opposice proti mlecímu řízení pře-
stala býti věci mlynářů samých a začala ohro-
žovali reformu celého zušlechťovacího řízení, ne-
zbytně nutnou pro veškerý náš průmysl, vyslou-
pil jsem r. 1899 z dosavadní reservy své. Pan
dra. F. jako odborníka na slovo vzatého velice
si vážím a nie na tom nemění, že se po mém
skromném mínění v otázce mlecího řízení mýlil;
vždyť není národohospodáře neomylného. Mám
také důvodné přesvědčení, že spor o mlecí řízent
nerozhodne vážení osob, nýbrž vážení věcných
důvodů a dle toho jsem jednání své vždy za-
řizoval. Konstatování věcných omylů, nespráv-
ných výkladů a pod, zajistě nemůže právem
býti vykládáno za polemiku osobní.
Anketa interesentů dne 9. prosince ve Vídni
konaná nebyla svolána k počinu měmu, nýbrž
na základě výborového usnesení ústředny pro
přípravu obchodních smluv a tam jsem ani sám
neučinil dotyčný návrh, ani k němu nedal pod-
Výslovně jsem v prvním svém článku řekl
že škodu našemu rolnictvu při úrodě 50 mill-
q (chybně vytištěno 55 mill.) způsobenou páčím
na 55 mill. korun. Nemohlo tedy býti pochyb-
nosti o tom, že jde o celou výrobu rakousko-
uherskou, poněvadž v témže článku uvádím
ciferně úrodu rakouskou i uherskou.
Vídeň
11
article
Pan dr. F. mi klade do úst tvrzení, že
mezi cenami pšenice r. 1897—1899 a trváním
mlecího řízení byla naprostá příčinná souvislost;
netvrdím to prý »určitými« slovy, tedy tvrdím
to implicite přece. Toto nesprávné podkládání
mi výroků, kterých jsem neučinil, odmílám a
konstatuji, že jsem výslovně odůvodnil
vzestup cen 1897—1899 příčinou docela
jinou, že vzestup ten prohlašuji za úplnou
porážku odpůrců mlecího řízení, kteří tvrdili,
že toto má na ceny obilí vliv nepříz nti vý,
kdežto já sám v témže článku vyslovuj
přesvědčení, že mlecí řízení tohoto nepříznivéh
vlivu nemá a že se za jeho trvání vyvíjely
ceny obilí přirozeně.
Pan dr. F. vynechal z mého výroku, že
ke vzestupu cen v první řadě přispěla passiv-
nost našeho obchodu se pšenicí, tři závažná
slova, toliž »v první řadě«. Že druhou řadou
nebylo míněno mlecí řízení, vychází jasně z
měho výslovného tvrzení, že za mlecího řízení
se ceny vyvíjejí přirozeně podle cen světových
a poměrů domácího trhu. Tyto posledn
jsou tedy řada druhá.
Plně souhlasím s názorem pana dra, F.o
tvoření se cen v kampanich 1897—1899 a rád
přiznávám celkovou správnost jeho dotyčného
pojednání; vždyť fakty tam uvedenými sám
výslovné vysvětluji — je dobře to opětně při
pomenouti — vzestup cen v těchto létech. Jen
to podotýkám, že není správno mluviti o »ko
lísání« našeho salda v obchodu s pšenicí v lé-
tech 1888—1896, když aktivní saldo nepře-
tržitě klesá; pak že jsem netvrdil, že ceny
pšenice byly 1898—1899 nejvyšší z celého
světa v Pešti, nýbrž že byly nejvyšší v Ra-
kousku (odst. 5. I. c.), že Rakousko
(= Předlitavsko) a Uhry v celém svém článku
přesně rozlišuji, kdežto celé mocnářství jmenuji
Rakousko-Uherskem. Že Pešť v Rakousku není,
je obecně známo.
doktor
Pešť
Rakousko
Předlitavsko
Uhry
RakouskoUhersko
12
article
Co se nyní týče vývodů pana dra. F.
příčině účinků zrušení mlecího řízení na ceny
pšenice, tu především jest nesprávno minění
jím proslovené, jako bych připisoval zrušení
tomu moc nad tržbou mezinárodní, tedy moe
nad tvorbou cen v Anglii, Americe atd. Nikdy
jsem věc tak směšnou nevyslovil a také pan
dr. F. tuto domněnku vyslovuje asi spíše v zá-
palu polemiky, než vážně; tím více arci musím
prositi, aby nebyla příště konstruována domněnk
o mém mínění a pak proti takové fikci polemi
sováno.
Mé skutečné tvrzení je v měm článku do
cela jasně vysloveno. Ceny na světových trzích
byly r. 1900 v prosinci nižší, než v lednu,u
nás však klesly; světový trh tedy příčinou kle
snutí cen nebyl, nýbrž příčiny v nás samýeh
ležící. Avšak i u nás působily tehdy faktory
vždy jindy na ceny pudivě působící, totiž malá
úroda pšenice i žita a dovoz pšenice o 300.000
větší než vývoz. Pan dr. F. také nepopírá, že
světový trh neměl viny na klesnuti našich cen
a vysvětluje zmíněné klesnutí tím, že se tvorba
našich cen r. 1900 vymanila z bezprostředníh
vlivu fluktuací mezinárodních.
Plně přiznávám, že křivky pohybu obilníe
cen v různých státech nemusí býti úplně paral-
lelní; vždyť sám výslovně tvrdím, že na cenu
naší vedle cen světových působí také poměry
domácího trhu. Ale jak se mi vysvětli, pro
tedy u nás ceny klesly, když (vedle světo-
vého trhu) také na domácím trhu působily fak-
tory, na cenu vždy jindy příznivě pu-
sobícl?
Vysvětlení tohoto neobyčejného úkazu pa-
nem drem. F. není dáno a vysvětlení dane
mnou není vývody jeho nijak vyvráceno.
Pan dr. F. arci praví, že ceny naše byly
r. 1900 nehybny, že vlastně ani neklesly a za
důkaz uvádí ceny banátské pšenice ve Vídni.
doktor
Anglie
Amerika
Vídeň
13
article
Naproti tomu konstatuji, že ceny mnou uvedené
jsou oficielní měsíční průměrné ceny bursy vi-
deňské, které obnášejí v lednu 1900 zl. 87.70.
v prosinci 1900 zl. 83.20. Difference 4.50 zl
(ovšem za tunu, což přece z předchozich cifer.
výslovně na tunu znějících, bylo patrno).
není tedy nesprávna.
Ale pan dr. F. má pravdu: cifry za dva
měsíce, snad libovolně vybrané, nic nedokazuji.
Věc lépe bude objasněna ciframi, na celé roky
se vztahujícími. A tu konstatuji, že průměrné
roční ceny obnášely (v markách za 1000 kg)
ve
za r. 1899 za r. 1900
Vídni . . . . 170 . . . 147
Pešti . . . . 155 . . . 127
Pařiži. . . . 162 . . . 163
Londýně . . . 121 . . . 128
Liverpoolu . . 143 . . . 143
Chicagu . . . 110 . . . 110
Berlině . . . 155 . . . 152
Odése . . . . 117 . . . 115
Co z toho vychází? Ceny r. 1899 ar.
1900 všude jinde zůstaly skoro úplně stejny,u
nás však značně klesly, ač působily vnitřní po-
měry přiznivé.
A aby mi nebylo vytýkáno, že nelze srov-
návati roky kalendářní, nýbrž jen kampane
obilní — skutečně také první polovice r. 1899
spadá do kampaně 1898—1899, která se ne-
vymanila ještě z účinků neúrody r. 1897 —
srovnávám také kampaně obilní (od července
jednoho roku do června druhého roku). Při tom
podotýkám, že kampaň 1899—1900 byla u nás
již normální, neboť jsme měli r. 1899 žeň pše-
niční 55 millionu metr. centů obnášející; žeň
roku 1900 však byla o celé 4 milliony q menší,
obnášejíc jen 5119 mil. q, a vedle toho se uro-
dílo také žita mnohem méně. Při srovnání kam-
paní pak shledávám, že ceny pšeniční obnášely
v kampani
v kampani
ve
r. 189—1900 r. 1900— 190
Vídni . . . . 154.3 . . . 144 6
Pešti . . . . 135.9 . . . 128 3
Paříži . . . . 157.9 . . . 160 2
Londjně . . . 121.4 . . . 1283
doktor
Vídeň
Pešť
Londýn
Chicago
Berlín
Paříž
zl
kg
14
article
nětu.
. . 140.9
141 6
Chicagu . . . 106.4 . . . 1141
Berlině . . . 152.7 . . . 158 7
Oděse . . . . 116.6 . . . 117 6
I zde opakuje se tedy, co při cenáchz
roky kalendářní bylo řečeno, totiž nepřiměřené
klesnutí našich cen, ačkoli ceny všude jinde
stouply.
Ostatně je fakt, že ceny pšenice u nás
1900 nepřiměřeně klesly, notorický a byl již
loni tak obecně uznáván, že jsem jen proto —
neočekávaje odporu — v prvním svém článku
zevrubnějších toho dokladů neuvedl.
Za základ svého výpočtu škody, našemu
rolnictvu klesnutím cen nastalé, nevzal jsem
celý rozdíl mezi cenami r. 1899 a 1900. Nebot
rozdil mezi nejvyšší cenou r. 1899 a nejnižší
cenou r. 1900 obnášel přes 75 korun za tunu
a rozdil mezi nejvyšší cenou r. 1898 a nej-
nižší r. 1900 dokonce 143 korun (čili 14 resp.
73 koruny za metr. cent), kdežto já vzal. za
základ svého výpočtu škody jen 10—12 korun
za tunu. Bylť jsem si jasně vědom, že vysoké
ceny kampaní r. 1897—98 a 1898—99 jsou
mimořádné, způsobené velikou neúrodou roku
1897.
Z toho také vyplývá, že spotěšitelným roz
vojem našich cen obilních« jsem nenazýval ab-
solutní stoupání našich cen, nýbrž jen pří-
znivou pro nás přeměnu rozdilů mezi našimi
světovýmí cenami; to ostatně z celého kontextu
mých vývodů zcela jasně plynulo.
Chicago
Berlín
15
article
Dříve — pokud jsme byli zemí exportní —
utvářely se ceny naše tak, aby na základé jieh
mohl býti provozován vývoz obili do ciziny
naše ceny musily tedy býti nižší, než ve státech.
kam jsme surovou pšenici exportovali, tedy
zejmena v Německu a Švýcarsku. Vývoz mouky
za trvání mlecího řízení na ceny nellačil, poně-
vadž rendement vývozní bylo poskytováno ziskem
z mlecího řízení.
Od r. 1897 se věc úplně změnila. My pře-
stali býti zemi exportní a naše ceny se utvářely
tak, aby import z ciziny k nám byl znesnadněn,
nikoli tak, aby export od nás do ciziny byl
umožněn. Ceny obilní mohly tedy u nás stoup-
nouti z minima cen exportních na maximum
(ceny konkurujících států plus dovoz a elo k nám)
Uvnitř těchto hranic rozhodovala velikost a in
tensita poptávky a nabídky u nás samých a
z ciziny k nám. V kampani 1897/8 a tak
ještě 1898/9 byly dolyčně poměry pro nás
velmi příznivě a ceny naše tedy blízky mnaxima.
Ale v kampaních 1899—1900 a 1900/1 jsme
rovněž nebyli státem exportním a neměly tedy
ceny naše klesnouti na niveau států exporlních.
A přece klesly, takže se v první polovici 1901
dokonce ukázalo rendement pro vývoz nepatr
ného množství surové pšenice. Neobyčejný tento
úkaz vysvětlují nutností exportovat přebytečné
množství předních druhů mouky a vyplývajícím
z toho tlakem na cenu suroviny (poněvadž zisk
z mlecího řízení tu více nebyl); myslím, že vy-
světlení to je správné a to tím spíše, poněvadz
u nás klesly pouze ceny pšenice, kdežto ceny
všech ostalních obilin se zvýšily.
Německo
Švýcarsko
16
article
Ostatně jsem za základ svého výpočtu
nevzal ani celé klesnutí cen z kampaně 1899
až 1900 na 1900—1901. (ač úroda v poslední
kampani byla mnohem menší), nýbrž pouze
čásť jeho. Neboť celé klesnutí (počitaje v ně
úbytek nastalý tím, že jsme nenásledovali stoup-
nutí cen světových (obnáší asi dvacet korun
na tuně, můj odhad však jen deset až dvanáct
korun a je ještě mírný. Mohu tedy plným
právem trvati při svém ciferním výpočtu škody
rolnictvu způsobené.
Teorie o mlecím řízení r. 1894 (srov. pa-
mětní spis ze dne 10. prosince 1894) zněla, že
mlecí řízení ve státech (co do výroby obilní)
passivních nepůsobí i bez průkazu identity na
ceny vnitrozemské žádný zvláštní dlak, naopak
že jde tu (vzhledem k Německu a Francii)
o promyšlené, prostředky ve prospěch obecného
blaha. O škodlivém jich vlivu na mlynářst
nebylo ani slůvka řečeno.
R. 1899 teorie ta již změněna potud, že
ve státech passivních tlak mlecího řízení na
zemědělství sice valně ochabuje (ale tedy přece
trvá), za to však na mlýny nevyvážející trvá
místy v plně síle dále (o tom r. 1894 nebyla
žádná řeč) a že mlecí řízení smí býti i ve stá-
tech passivních připuštěno jen tenkráte, když
buď průkazem identity (rovněž odpor vůči teorii
z r. 1894) nebo jinými bezpečně působicími
prostředky zjednána byla záruka, že mlecí ří-
zení sloužiti bude výhradně zájmům exportu,
nikoli však ke stupňování soutěživosti vývozních
mlýnů v tuzemsku.
Německo
Francie
17
article
Nehledě k uvedeným odporům mezi učením
r. 1894 a 1899, úplně souhlasím s tím, aby
byly zjednány co nejpřísnějši záruký
proti zneužití mlecího řizení ve všech směrech
(arci až na průkaz identity, který činí řizení to
fakticky nemožným). Není dnes asi již po
chybnosti o tom, že nejen Předlitavsko, ale
celé naše mocnářství je státem co do výroby
pšenice pussivním, vždyť po celá čtyři leta jsme
měli a patrně i letos budeme míti větší dovoz
než vývoz pšenice a na větší vývoz lze počitati
již jen při zvlášť veliké úrodě. I podle teorie
odpůreů mlecího řízení není tedy proti jeho
zavedení (ovšem za nejpřisnějších kontrol)
žádné námitky. Proč tedy se proti němu
brání?
Co pak se týče vývodů pana Jos. Čermáka
je větší čásť jich vyvrácena již mými před
chozími výklady. Obmezím se proto na nej
nutnější.
Vůči jeho námitce, že uvažování o úči
eích mlecího řízeni je dosud předčasné, kon
statují, že pamětní spis z r. 1894 (štr. 6.) při
suzoval veliký vzrůst vývozu uherské mouky
k nám pouze a jediné mlecímu řízení.
Není tedy jiného závěrku, nežli že vývoz ten
ihned přestane anebo se aspoň valně zmenší.
když jeho jediná příčina odpadne. Ani dle
mínění odpůrců mlecího řízení nemůže tedy
uvažování o něm býti předčasné.
Že na abnormálně vysokých cenách pše
nice v kampaních 1897—1899 houževnatě ne-
lpím a že z absolutního klesání cen vůbec nie
nedovozuji, dokázal jsem již dříve. Do chyby,
kterou vytýká mně, upadá však pan Čermák
sám, srovnávaje absolutní výši cen od r. 1893
do 1901. To arci nic nedokazuje; roku 1891
a 1892 — kteréžto roky neuvádi — byly ceny
vyšší, než r. 1900, aniž by se kdo mohl těcht
let dovolávati. Prosím pana Č. za laskavé vy
Jos
Čermák
Předlitavsko
18
article
Liverpoolu
Liverpoolu
světlení, odkud své cifry má; srovnávám je
s offiálními průměrnými ciframi vídeňské
plodinové bursy a vidím, že ani jedna z jeho
cifer se nesrovnává s těmito. Na doklad uvádím
jeho cifry a v závorce u nich zmínéné cifry
officiální: 7.12 (8.98), 7.65 (8.10), 7.80 (7.55),
6.90 (7.24) atd. atd.
Závažnější by byly vývody pana Č. o roz-
pjetí mezi našimi a cizími cenami, které také
já mám na zřeteli. Ale ani tu nemohu se do-
píditi původu, cifer, které pan Č. uvádi; jeho
cifry se nijak nesrovnávají s ciframi, které já
čerpám a vždycky čerpal z úřadních pramenů
(v tomto případě z officiálních údajů vídeňské
bursy, rakouského c. k. ministerstva orby a řiš-
ského německého statist. úřadu). A z těchto
officiálních cifer vidím, že berlínské ceny pše
nice byly průměrně v letech 1892—189 4o
6 zl. vyšší, než vídeňské, r. 1895 o 10 zl
vyšší, r. 1896 o 14 zl. vyšší, r. 1897 o 6 zl
menší, 1898 o 15 zl. menší, 1899 o 9zl
menší, v prvním pololetí 1900 o 2 zl. vyšší
v druhém o 6 zl. vyšší, v prvním čtvrtleti 1901
o 7 zl. vyšší, ve druhém čtvrtleti o 14 zl. vyšší
Navrátily se tedy zase nejhorší časy z posled
ního desetiletí, ačkoli jsme dnes státem passiv-
ním a tenkrát jsme byli státem exportním (eo
do obehodu s pšenici). A jen mimochodem při
pomínám, že značný vzrůst rozpětí mezi našim
a německými cenami (na prospěch Německai
od r. 1894 na r. 1895 se časově úplně sho-
duje s velikým rozšířením záznamného řízení
pro bezcelný dovoz obilí do Némecka. Jest tedy
patrno, že tolo rožšíření v Německu nepůsobilo
nijak nepříznivě, naopak velice příznivé na
ceny obilní.
Navrátil
Liverpool
Německo
7.80
6.90
19
article
Toto rozšíření nejen umožnilo, že Německo
(stát co do výroby obilí lak velice passivní) se
může zúčastniti na exportu objlí surového
i zpracovaného, že zisk z exportního obchodu
částečně přechází z Ruska do Německa, že
německé sladovníctví vytlačuje naše sladaře
z cizozemských odbyliší — nýbrž tolo rozšiření
také znamenitě prospělo německým cenám
Pan Č. tvrdí, že Franeie vyváží jen 290.000
metr. centů mouky v mlecím řízení. Litují, že
i zde ho musím usvědčiti z nesprávných cifer
Zmíněné kvantum vyvezla Francie v t. zv.
tržbě speciální t. j. mimo mlecí řízení a siee
r. 1896. R. 1898 obnášel tento vývoz 450. 00
q. r. 1900 294.000 q; ostatně tento vývoz
nesmírně kolísá,
Ale v mlecím řízení vyváží Franeie
ročně několik millionů metr. centů mouky; tak
přivezla v mlecím řizení r. 1897 za 119 mill.
franků pšeníce a vyvezla za 104 milliony franků
mouky; r. 1899 za 76 mill. franků pšenice
resp. za 72 mill. franků mouky. R. 1900 mi
dosud schází. Netvrdil jsem, že mlecí řízení
jest ve Franeii favorisováno, ale popírám, že je
znemožněno. Je pouze upraveno tak, aby
všechny možné nešvary a zneužívání se za-
mezily; a takové co nejpřisnější upravení přece
také pro nás žádám.
Pro Německo uvádí p. Č. jen vývoz pše
ničné mouky, nepočitá však žilnou, jejíž vývon
obnáší jeden million metr. centů. Také v Ne
mecku je mleci řízení velmi přísnými kautelam
opatřeno; budiž tak učiněno i u nás.
Franeie
Německo
Rusko
Francie
20
article
Pan Č. popírá, že ceny u nás z ledna n
prosinec 1900 klesly o 45 kr. a tvrdí, že
klesly jen o 30 kr. Tvrdí také, že ceny v ci-
zině byly v témže sestupu. Opětně prosím, aby
mi udal pramen svých cifer. Já je nikde ne-
mohu nalézti. Vídeňské cifry jsem uvedl již
dříve a nyní uvádím ceny cizozemské dle úřad-
ních statist. zpráv c. k. ministerstva orby. Dle
těchto obnášely ceny pšenice (ve zlatých za
1000 kg):
v lednu 1900 v prosinci 1900
v Berlíně . . . 87.88 87.87
95.78
v Pařiži . . . 89.36
v Oděse . . . 66.53 67.47
77.59
v Londýně . . 74.28
63. 93
v Chieagu . . . 58.62
Jak mi vysvětlí p. Č. nesouhlas všech do
savad zmíněných cifer, které uvádí, s cifram
úřadními? A padají li jeho cifry, padaji ovšem
také konkluse z nich činěné.
K vývodům pana Č. ohledně mlynářství s
vrátím až ve své replice na slíbenou druhou
část odpovědi pana posl. dra. Fořta.
Berlín
Pařiž
Londýn
kg
22
article
Otázka terminových obchodů bursovních
s obllím kvahfikuje se stále více na otázku politi-
ckou. Jak známo, usnesl se subkomitét národohospo
dářské komise říšské rady navrhnouti komisi úplný
zákaz termínových bursovních obchodů s obillm
V komisi vyslovila se však vláda pod tlakem bur
sovních kruhů, které mají v odborném přednostov
ministerstva orby bar. Beckovi tak vydatného spo
jence, proti zákazu tomuto a ohlásila zároveň svoj
vlastní přejlohu. Tuto osnovu plně jsme již s do
statek ocenili a poukázali na její vady a na její ne-
přijatelnost. Odpovědí na votum vlády bylo téměi
jednohlasné parlamentní přijetí návrhu na zákaz ob
chodů těchto. Stalo se tak přes vývody ministra orby
Bursovní agitace však tím zastrašiti se nedala. Má
obrovskou oporu ve vládě, které záleží na umělém
udržení hospodářského a centralistního významu
Beck
23
article
Vídně více, než na životních otázkách rolnictva. Ná-
rodohospodářská komise, vlastně subkomitét se však
stanoviskem vládním mýliti nedal a jak jsme stručné
sdělili, odmitnul přímo jednati o přikázané mu vládní
osnově. Dvorní rada Ploj poukázal na obtížnou
zbytečnou práci s přepracováním vládní osnovy.
proti které se parlament tak ostře vyslovil a navrhnul.
by subkomitét vypracoval svoji vlastní předlohu.
klerá by zakazovala neeffektivní termínové bursovní
obchody s obilím a mlýnskými výrobky. Odborný
přednosta bar. Beck protestoval marně proti tomuto
způsobu vyřízení vládní předlohy a naznačil dosti
průhlednou narážkou, že vláda bude nucena trvati
na zásadách vládní předlohou vytčených, t. j. jinými
slovy, že novou osnovu provádějící zákaz neeffek-
tivních terminových obchodů nedoporučí sankci, rosp.
že způsobí její změnu panskou sněmovnou. A tak
vytkořila se ona zajímavá siluace a povaha věci, na
niž jsme z předu poukázali. Na jiné straně téměi
jednohlasné usnesení parlamentu, na druhé speciální
interessy vlády a ještě speciálnější odborného před-
nosty barona Becka. Srážka obou stran jest neod-
vratna a na jejím výsledku závisí pro p. Körbra
mnoho, přiliš mnohol ..
Beck
Vídeň
Ploj
24
article
Přepočitávání clzích peněz na měnu ko
runovou za účely poplatkovými. Ministerstvo
financí vydalo právě nařízení (z 10. prosince 1901)
o přepočítávání cizích peněz na měnu korunovou
pro účely poplatkové. Základem přepočítávání jest
relace mezi našimi zlatými dvacetikorunami a jinými
valutami. Dosavadní zastaralé předpisy spočívaly na
relaci mezi stříbrnými zlatníky a cizími penězi stří-
brnými a na starém samolném poměru zlata k stří-
bru 1: 151/2. Uvedené nové nařízení stanoví, žev
těch případech, kdy se převod na naši měnu nemá
díti na základé odhadu nebo bursovních kursů, nutno
přepočítati peněžní obnosy a hodnoty, dle nichž se
má díti výměna poplatků nebo kolků, na základě
následojícich poměrových čísel na měnu korunovou:
25
article
10 marek něm. říšské měny.
10 franků, lir, led, peset, drachem,
denárů, markk. . . . . . . . .
1 sovereigu (angl. lib. st.).
10 ruských rublů dle měny dle zák. z.
= K 25.39
7. 6. 1899 . . . . . . . . . .
= K 21 .68
1 turecká libra . . . . . . . . .
1 americký dolar . . . . . . . . = K 4.94
10 švedských neb norských korun . . = K 13.23
10 hollandských zlatých . . . . . = K 19. 84
42 zlatých ve zlatě . . . . . . . = K 100.—
1 dukát . . . . . . . . . . . = K 11.29
Přepočítací ustanovení stanovena § 8. nař. min.
spravedinosti a financí z 28. prosince 1897 č. 306 ř.
z. a § 5. nař. min. financí z 21. září 1897 č. 222ř.
z. o poplatcích soudních respektive daně z obratu
cenných papírů pozbývají platnosti a místo hich
nutno užívati shora uvedeněho poměru. Nařizení toto
nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Uhoršti vývoznici vajec podnikají právě
zajímavou akci emancipační od rakouského obchodu.
Z popudu městské rady peštské konala se v po-
sledních dnech v Pešti anketa, věnovaná jednak
snahám o povznesení uherského vývozu vajec,
jednak emancipaci vývozu toho od vídeňských firem.
Pešť
26
article
Porady zúčastnili se i zástupcové ministeria země-
dělství a obchodu. Starosta peštský Halmos, jenž
předsedal, poukázal ve své řeči na to, že Vídeň
strhla na se veškerý vývoz vajee a že znamenité
uherské zboží přichází do světa pod rakouskou
značkou. Tuto anomalii nutno odstraniti a uherský
obchod s vejci nutno osamostatniti. V průběhu de-
baty konstatováno, že jest haličská obchodní a prů-
myslová banka ochotna pracovati pro tento vývoz
ve spojení s vývozem haličským. Skytala by ob-
chodníkům zálohy a založila by prý v Pešti » Prvnl
uherskou vývozní vaječnou společnost«. Zástupcové
peštských obchodníků zastávali názor, že niitno pro
případ soustředění vaječného vývozu v Pešti přene-
chati otázku tuto komišsím tržnicovým. V prvé řadě
bylo by ale nutno skytnouti vývozu tomuto úlevy
dopravní. Proti spojení s haličskou bankou vyslo-
víla se téměř celá anketa, ježto by haličtí podni-
katelé směšovali špatná vějce haličská s dobrými
uherskými. V anketě bude pókračováno. Jest nepo-
píratelným úspěchem emancipačních proudů uher-
ských a mohla by nám býti dobrým příkladem prak-
lické práce. Řada českých tovarů přichází dodnes
na světový trh pod známkou rakouskou a my to-
muto pro nás nepříznivému faktu věnujeme leda
novinářský článek. Ovšem: emancipační naše snahy
leprve se probouzejí a s nimi prvky českého prů-
myslu. Ale i v tomto počáteném sladiu a snad
právě v něm natno pomýšleti na základy úplnéa
zdravé emancipace.
Nová půjčka města Brna. Městské zastupi-
telstvo brněnské usneslo se na výpůjčce 20 mill. K
za-účelem opatření pitné vody pro Brno a uložilo
městské radě, aby předložila přislušnou zmocňovací
osnovu zákonnou moravskému sněmu.
Dřevařská firma záhřebská Hercz a spol.
jest 1 millionem K insolventní. Aktiva činí
420.000 K.
Halmos
Vídeň
Pešť
Brno
myslová banka
záhřebský Hercz
27
article
Pražská obchodnía živnostenská komora
rozpuštěna. Volebním řádem komorním, jenž schvá-
len byl výnosem c. k. ministerstva obchodu ze dne
6. I. m. č. 4778, nastaly takové změny v oprávnění
do komory voliti, jakož i v roztřídění volebních ka-
legorií téže, že jest nutno, aby se komora nově usta-
vila. Ministr obchodu tudiž vynesení ze dne 14. pro-
since 1901, na základě § 23. zákona ze dne 29. čer-
vna 1868 z. ř. č. 85, týkající se organisace obchod-
ních a živnostenských komor, obchodní a živnosten-
skou komoru dnem 20. prosince t. r. rozpustil. Nové
volby pro komoru mají býti na základě nového vo-
lebního řádu ihned zahájeny a do tří měsíců před-
sevzaty-
Uherští zemědělci a autonomní celní tari
Svaz uherských zemědělců podal vládě pamětní spis,
v němž poukazuje, že uherští zemědělci davají pro
případ, že by nebylo docíleno dohody s Rakouskem,
přednost samostatnému celnímu území před dnešní
nejistotou co do společného celního území. Německý
celní tarif nutí prý jen tím více Uhersko, aby byl
přívoz srbského dobytka znemožněn a zabráněno
vývozu na západ. To nutno zvláště důrazně Německu
připamatovati. V celním tarifu nutno vytýčiti na obilí
sazby, jež by nebylo lze při jednání o obchodní
smiouvy snížiti; vázali bylo by nutno je pouze
lehdy, učinily-li by tak i státy západní proti nám.
Proti zámořským státům nutno chrániti naší celní
samosprávu. Dále nutno přijati zásadu, že cla na
nejdůležitější zemědělské výrobky nesmějí býti při
jednání o obchodní smlouvy kompensačním předmě-
tem. Ve spisu navrhuje se závěrem společná akce
evropských států proti americkému vývozu.
Rakousko
Německo
živnostenský komora
svaz uherský zemědělec
28
article
Zvýšení kapitálu brněnské strojovny.
V poslední valné hromadě brněnské strojírny usne-
seno zvýšiti dosavadní akciový kapitál 3.2 mill. K
novou emissí 4000 akcií po 200 K na 4 mill. korun.
Poslední schůze správní rady usnesla se zvýšení toto
nyní provésti. Nové akcie budou nabídnuty starým
akcionářům (na 4 staré jedna nová). Akcie partici-
pují na dividendě tohoto správního roku. Závod
tento nalezá se úplně v německých rukou a jest
jednou z největších opor němectví brněnského. Jak
patrno, mohutní. Kapitálově jsme v Brně značné
slábi — není na čase pomýšletí na sesíleni nasí
hospodářské posice brněnské?
Ruské přípravy. Jak se nám z Ruska sdě-
luje, vyžádal si finanční ministr ode všech státních
ústavů podrobné zprávy o tom, které předměty z ci-
ziny kupují a objednávají. Zprávu tuto potřebuje
ministerstvo proto, aby mohlo obmeziti dovoz těchto
tovarů: za účelem tím ustaví se za předsednictví
pomočníka finančního ministerstva Kovalevského
zvláštní komise. O jednání s americkými podnika-
teli jsme již zprávu přinesli. Rusko připravuje s
tedy všemi silami, aby pokračovalo ve své polilice
hospodářské emancipace. Nové směry německé ob-
chodní politiky ji jen posilují. A my této situace
nevyužijeme?
Brno
Rusko
29
article
Svůj k svému v Prusku. Zajímavá a zároveň
pozoruhodná zpráva dochází nás z Moravské
Ostravy: Těžařstvo vítkovických uhelen má mimo
doly ubelně na Moravě a ve Slezsku také dva doly.
ležící už na pruské straně, těsně na hranici rakouské,
v pomezí obcí Petřkovic u Pruské Lhotky. Oba tylo
doly počílají se k uhelnému revíru ostravsko-karvín-
skému, ježto jest to totéž uhelné pole. Správou jsou
také podřízeny ve všem ústřednímu ředitelství ubelen
vilkovických v Moravské Ostravě. Majitelé těžařstva
tohoto jsou Rothschildové a Guttmannové, kteří jsou
současně také majiteli vítkovických železáren. A tu
právě zříme, jak houževnatě provádí pruská vláda
heslo »Svůj k svému!« Vítkovické těžařstvo nesmí
stroje a různé jiné železné potřeby dodávati na ony
dvě šachty, ležící už na území pruském ze svých
vlastních železáren, třeba by i platily — přirozeně
značné clo. Pruská vláda, landrát v Ratiboři, po-
hrozila vílkovickému téžařstvu veškerými obtížemia
chikanováním úřadním, bude-li dodávati do těchito
dvou dolů stroje z vlastních závodů a nebude-li je
kupovati v Prusku. Reditelství vítkovických uhelen
před časem chtělo spojiti oba pruské ony doly
telefonem se svojí kanceláří. Pruská vláda však ne-
chtěla povoliti telefonické spojení toto, ač na př.
Rothschild
Guttmann
Prusko
Morava
Petřkovice
pruský Lhotka
moravský Ostrava
Ratiboř
moravský Ostrava
30
article
vláda rakouská pruskému poddanému v tomtěž při-
padu s největší ochotou dříve vyšla vstříc. Byl to
úřadně za nepřítele Rakouska prohlášený kn. Lich-
novský v Kuchelné, v pruském Slezsku, který dal si
telefonem své rakouské panství v Hradci u Opavy
telefonem spojiti. Vítkovickému těžařstvu však po
dlouhých jednáních teprve pruská vláda povolila po-
stavení telefonu, až se zaručilo, že nebudou šachty
ony činiti žádné objednávky různých potřeb v Ra-
kousku. Toto jest tak krajní provádění hesla »Svůj
k svému«, 6 jakém se nám v Razousku ani nezdá !
Rakousko
Lich
Kuchelný
Slezsko
Hradec
Opava
31
article
Trhy peněžní
Bursa.
V Praze, 18. prosince. (Pův. zpr. »N. L. «)
Na dnešní burse nedošlo ani k jediné závěrce
a podáváno pouze za: akcie Živnostenské banky
K 263.—, České banky »Union« K 247.—
peněz.
Jiné paplry jmenovány nebyly.
Bursa
Praha
živnostenský banka
Český banka