ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 aedde7f0-661f-11dc-b0dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 33, place 58, org 10, work 6
1 masthead
19. prosince 1901.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 349.
4 masthead
Stranao
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. prosince. (Před konferen- cemi česko-německými.) Zatím, co mlýnek říšské rady doklepává, obrací se pozornost časopisectva k příštím konferencím česko-německým, jichž výsledek dle soudu zasvěcenců má rozhodnouti o byt či nebyti jak parlamentu, lak i nynější rakouské ústavy. Nejmenovaný vůdce polského kola pověděl o tom své mínění zpravodaji kra- kovského »Czasu«. Mínění jeho vyznívá v ten smysl, že situace jest krajně vážná a spása může přijíti jen z česko-německých konferencí. »Má-li však dojíti ke smíru česko-německémue — soudí polský vůdce — »tu především Němci musejí dáti Čechům to, c jim právem náleží a sice beze vš náhrady. Právem pak náleží jim český jazyk úřadní v okresích českých, tedy věc, která Něm- cům absolutně v ničem nevadí. O další poža- davky musí se pak dále vyjednávati. Takovým dálším požadavkem jest na př. zřízení české university na Moravě; v tom případě jest jedině možným kompromis mezi oběma stranami, ni- kterak však jednostranné rozhodnuti.« V další části své řeči oznámil polský vůdce zpravodaji, že dr. Körber vzdal se již úmyslu, předložiti sněmovně osnovu autonomního celního tarifu v lednu a odložil věc až do podzima, aby smiřo- vací konference česko-německé měly dosti času k vyřízení svého úkolu.
Němec Čecho doktor Körber Praha Německo český univerzita na Morava
6 article
Částečně odehylné mínění o téže věci proje- vuje vídeňský dopisovatel »Pester Lloy d us- I on přikládá výsledku smiřovacích konferenei rozhodující význam a přes to, že se jak na německé, tak i na české straně na přišti konfe- rence pohlíží velmi skepticky, nemá jich uspo- kojivý výsledek za vyloučený. »Ovšem sotva by bylo možno nadíti se dobrého výsledku« — miní pisatel — »kdyby se rozvinul na konfe- rencích opět celý komplex národně politických otázek. Takové jednání zmařilo by už předem každý úspěch. Není však třeba valiti na horu najednou celý ten balvan; možno jej rozbiti na kusy a učiniti pokus, aby se upravil zvlášť ně- který kus. Ale ani při tom nesmi se pomýšlet na ústupky jednostranné. Naopak s ústupkem pro jednu stranu musí býti spojen rovnocenný ústupek pro stranu druhou, aby národní rovno- váha (rozuměj, jak si ji představuje německá levice. Pozn. red.) nebyla porušena a tot faktum veřejným míněním bylo také uznáno. Máme tu na mysli« — dodává pisatel — »vnitřní českou úřadní řeč ve spo- jení s jazykovým rozhraničením okresů.« V Praze, 18. prosince. (Vlad. Ko- zlovský contra A p. Javorský.) Posl.
Vlad Posl Praha ko Pester Lloy d II
7 article
Vlad. Kozlovský, jenž se vzdal členství v parla- mentní komisi polského kola a ohlásil složení mandátu, až bude v rozpočtovém výboru vyři- zena položka ministerstva orby, o níž má referát, omluvil svůj krok ohledy zdravotními. O sku- tečně příčině demisse posl. Kozlovského podává podrobné zprávy krakovský »Náš Glos«. Po řeči hr. Dědušického, týkající se událostí vřesenských, sedm členů polského kola přiběhlo k předsedov ministerstva, aby mu osvědčili svou nelibost, že hr. Dědušický šel ve své řeči tak daleko, že se dotkl i otázek pro vládu velice choulostivých. Byli to předseda ryt. Javorský, hr. Vodický. Abrahamovič, Górský, Čajkovský, Gněvoš a Po- povský. Posl. Kozlovský, chtěje napraviti toto smutné faktum, navrhl, aby parlamentní komise požádala dra. Körbra za vysvětlení, proč vy- stoupil v parlamentě proti řeči hr. Dědušického, ač tento mluvil nad míru umírněně a opatrně.
Vlad Kozlovský Javorská Vodický Čajkovský Gněvoš Posl
8 article
Parlamentní komise návrh posl. Kozlovského schválila. Když se však parlamentní komise měla odebrati k dru. Körbrovi, předseda Javorský prohlásil, že předseda ministerstva dal mu již mezi čtyřma očima všechna potřebná vysvětlení týkající se jeho vystoupení proti řeči hr. Dědu šického, a proto že nedovolí, aby se tou otázkou dále hýbalo. Posl. Kozlovský užilté příležitosti, složil okamžitě svůj mandát jak člen parlamentní komise a neúčastnil se již dal šího vyjednávání s drem. Körbrem. Ze Lvova, 16. prosince. (Část ru- ských akademiků) vystouplých z univer- sity lvovské, ucházela se o přijetí na universitu černoveckou. Senát černovecké university roz- hodl však, že ruské akademiky nepřijm Důvody tohoto rozhodnuti nejsou dosud známy. Dle »Galič.« mohla tu působiti bázeň, aby s senát nepohněval ministra osvěty dra. Hartla. spíše však obava, že by německá universita přílivem rusko-slovanské mládeže mohla pozbýt svého ryze německého rázu. Z university Ivovské vystoupilo dosud 590 ruských posluchačů, z nichž je 217 alumnů.
Kozlovský Javorská Děd Posl Hartl Lvov Galič univerzita Ivovský
9 article
Národní hospodář. Mlecí řízení. Napsal dr. R. Hoto wetz. K odpovědem pp. poslance dra. Fořta a Josefa Čermáka na můj článek o mlecím řízení, dovoluji si podali několik poznámek a sice dle chronologického postupu vývodů pp. odpůrců. Především konstatuji pro čtenáře časopisu »Zeit« neznalé, že jsem se v »Zeitu« osoby pana dra. F. ani v nejmenším nedotekl. Jmeno jeho tam vůbec není jmenováno. Také nene pravda, že moje polemika v »Politik« z r. 1899 měla nádech osobní; dovolávám se tu svědectví všech, kdo ji nepředpojaté četli. A vůbec ne- rozhodovaly žádné, ale pražádné důvody osobní při mém vysloupení v otázce mlecího řízení naopak, právě ohledy k osobě pana dra. F. — kterému jsem své pochybnosti již r. 1896 sdělil a také čásť svých výpočtů dal — mne po lela zdržovaly od uveřejnění měho náhledu.
doktor Čermák
10 article
Teprve když opposice proti mlecímu řízení pře- stala býti věci mlynářů samých a začala ohro- žovali reformu celého zušlechťovacího řízení, ne- zbytně nutnou pro veškerý náš průmysl, vyslou- pil jsem r. 1899 z dosavadní reservy své. Pan dra. F. jako odborníka na slovo vzatého velice si vážím a nie na tom nemění, že se po mém skromném mínění v otázce mlecího řízení mýlil; vždyť není národohospodáře neomylného. Mám také důvodné přesvědčení, že spor o mlecí řízent nerozhodne vážení osob, nýbrž vážení věcných důvodů a dle toho jsem jednání své vždy za- řizoval. Konstatování věcných omylů, nespráv- ných výkladů a pod, zajistě nemůže právem býti vykládáno za polemiku osobní. Anketa interesentů dne 9. prosince ve Vídni konaná nebyla svolána k počinu měmu, nýbrž na základě výborového usnesení ústředny pro přípravu obchodních smluv a tam jsem ani sám neučinil dotyčný návrh, ani k němu nedal pod- Výslovně jsem v prvním svém článku řekl že škodu našemu rolnictvu při úrodě 50 mill- q (chybně vytištěno 55 mill.) způsobenou páčím na 55 mill. korun. Nemohlo tedy býti pochyb- nosti o tom, že jde o celou výrobu rakousko- uherskou, poněvadž v témže článku uvádím ciferně úrodu rakouskou i uherskou.
Vídeň
11 article
Pan dr. F. mi klade do úst tvrzení, že mezi cenami pšenice r. 1897—1899 a trváním mlecího řízení byla naprostá příčinná souvislost; netvrdím to prý »určitými« slovy, tedy tvrdím to implicite přece. Toto nesprávné podkládání mi výroků, kterých jsem neučinil, odmílám a konstatuji, že jsem výslovně odůvodnil vzestup cen 1897—1899 příčinou docela jinou, že vzestup ten prohlašuji za úplnou porážku odpůrců mlecího řízení, kteří tvrdili, že toto má na ceny obilí vliv nepříz nti vý, kdežto já sám v témže článku vyslovuj přesvědčení, že mlecí řízení tohoto nepříznivéh vlivu nemá a že se za jeho trvání vyvíjely ceny obilí přirozeně. Pan dr. F. vynechal z mého výroku, že ke vzestupu cen v první řadě přispěla passiv- nost našeho obchodu se pšenicí, tři závažná slova, toliž »v první řadě«. Že druhou řadou nebylo míněno mlecí řízení, vychází jasně z měho výslovného tvrzení, že za mlecího řízení se ceny vyvíjejí přirozeně podle cen světových a poměrů domácího trhu. Tyto posledn jsou tedy řada druhá. Plně souhlasím s názorem pana dra, F.o tvoření se cen v kampanich 1897—1899 a rád přiznávám celkovou správnost jeho dotyčného pojednání; vždyť fakty tam uvedenými sám výslovné vysvětluji — je dobře to opětně při pomenouti — vzestup cen v těchto létech. Jen to podotýkám, že není správno mluviti o »ko lísání« našeho salda v obchodu s pšenicí v lé- tech 1888—1896, když aktivní saldo nepře- tržitě klesá; pak že jsem netvrdil, že ceny pšenice byly 1898—1899 nejvyšší z celého světa v Pešti, nýbrž že byly nejvyšší v Ra- kousku (odst. 5. I. c.), že Rakousko (= Předlitavsko) a Uhry v celém svém článku přesně rozlišuji, kdežto celé mocnářství jmenuji Rakousko-Uherskem. Že Pešť v Rakousku není, je obecně známo.
doktor Pešť Rakousko Předlitavsko Uhry RakouskoUhersko
12 article
Co se nyní týče vývodů pana dra. F. příčině účinků zrušení mlecího řízení na ceny pšenice, tu především jest nesprávno minění jím proslovené, jako bych připisoval zrušení tomu moc nad tržbou mezinárodní, tedy moe nad tvorbou cen v Anglii, Americe atd. Nikdy jsem věc tak směšnou nevyslovil a také pan dr. F. tuto domněnku vyslovuje asi spíše v zá- palu polemiky, než vážně; tím více arci musím prositi, aby nebyla příště konstruována domněnk o mém mínění a pak proti takové fikci polemi sováno. Mé skutečné tvrzení je v měm článku do cela jasně vysloveno. Ceny na světových trzích byly r. 1900 v prosinci nižší, než v lednu,u nás však klesly; světový trh tedy příčinou kle snutí cen nebyl, nýbrž příčiny v nás samýeh ležící. Avšak i u nás působily tehdy faktory vždy jindy na ceny pudivě působící, totiž malá úroda pšenice i žita a dovoz pšenice o 300.000 větší než vývoz. Pan dr. F. také nepopírá, že světový trh neměl viny na klesnuti našich cen a vysvětluje zmíněné klesnutí tím, že se tvorba našich cen r. 1900 vymanila z bezprostředníh vlivu fluktuací mezinárodních. Plně přiznávám, že křivky pohybu obilníe cen v různých státech nemusí býti úplně paral- lelní; vždyť sám výslovně tvrdím, že na cenu naší vedle cen světových působí také poměry domácího trhu. Ale jak se mi vysvětli, pro tedy u nás ceny klesly, když (vedle světo- vého trhu) také na domácím trhu působily fak- tory, na cenu vždy jindy příznivě pu- sobícl? Vysvětlení tohoto neobyčejného úkazu pa- nem drem. F. není dáno a vysvětlení dane mnou není vývody jeho nijak vyvráceno. Pan dr. F. arci praví, že ceny naše byly r. 1900 nehybny, že vlastně ani neklesly a za důkaz uvádí ceny banátské pšenice ve Vídni.
doktor Anglie Amerika Vídeň
13 article
Naproti tomu konstatuji, že ceny mnou uvedené jsou oficielní měsíční průměrné ceny bursy vi- deňské, které obnášejí v lednu 1900 zl. 87.70. v prosinci 1900 zl. 83.20. Difference 4.50 zl (ovšem za tunu, což přece z předchozich cifer. výslovně na tunu znějících, bylo patrno). není tedy nesprávna. Ale pan dr. F. má pravdu: cifry za dva měsíce, snad libovolně vybrané, nic nedokazuji. Věc lépe bude objasněna ciframi, na celé roky se vztahujícími. A tu konstatuji, že průměrné roční ceny obnášely (v markách za 1000 kg) ve za r. 1899 za r. 1900 Vídni . . . . 170 . . . 147 Pešti . . . . 155 . . . 127 Pařiži. . . . 162 . . . 163 Londýně . . . 121 . . . 128 Liverpoolu . . 143 . . . 143 Chicagu . . . 110 . . . 110 Berlině . . . 155 . . . 152 Odése . . . . 117 . . . 115 Co z toho vychází? Ceny r. 1899 ar. 1900 všude jinde zůstaly skoro úplně stejny,u nás však značně klesly, ač působily vnitřní po- měry přiznivé. A aby mi nebylo vytýkáno, že nelze srov- návati roky kalendářní, nýbrž jen kampane obilní — skutečně také první polovice r. 1899 spadá do kampaně 1898—1899, která se ne- vymanila ještě z účinků neúrody r. 1897 — srovnávám také kampaně obilní (od července jednoho roku do června druhého roku). Při tom podotýkám, že kampaň 1899—1900 byla u nás již normální, neboť jsme měli r. 1899 žeň pše- niční 55 millionu metr. centů obnášející; žeň roku 1900 však byla o celé 4 milliony q menší, obnášejíc jen 5119 mil. q, a vedle toho se uro- dílo také žita mnohem méně. Při srovnání kam- paní pak shledávám, že ceny pšeniční obnášely v kampani v kampani ve r. 189—1900 r. 1900— 190 Vídni . . . . 154.3 . . . 144 6 Pešti . . . . 135.9 . . . 128 3 Paříži . . . . 157.9 . . . 160 2 Londjně . . . 121.4 . . . 1283
doktor Vídeň Pešť Londýn Chicago Berlín Paříž zl kg
14 article
nětu. . . 140.9 141 6 Chicagu . . . 106.4 . . . 1141 Berlině . . . 152.7 . . . 158 7 Oděse . . . . 116.6 . . . 117 6 I zde opakuje se tedy, co při cenáchz roky kalendářní bylo řečeno, totiž nepřiměřené klesnutí našich cen, ačkoli ceny všude jinde stouply. Ostatně je fakt, že ceny pšenice u nás 1900 nepřiměřeně klesly, notorický a byl již loni tak obecně uznáván, že jsem jen proto — neočekávaje odporu — v prvním svém článku zevrubnějších toho dokladů neuvedl. Za základ svého výpočtu škody, našemu rolnictvu klesnutím cen nastalé, nevzal jsem celý rozdíl mezi cenami r. 1899 a 1900. Nebot rozdil mezi nejvyšší cenou r. 1899 a nejnižší cenou r. 1900 obnášel přes 75 korun za tunu a rozdil mezi nejvyšší cenou r. 1898 a nej- nižší r. 1900 dokonce 143 korun (čili 14 resp. 73 koruny za metr. cent), kdežto já vzal. za základ svého výpočtu škody jen 10—12 korun za tunu. Bylť jsem si jasně vědom, že vysoké ceny kampaní r. 1897—98 a 1898—99 jsou mimořádné, způsobené velikou neúrodou roku 1897. Z toho také vyplývá, že spotěšitelným roz vojem našich cen obilních« jsem nenazýval ab- solutní stoupání našich cen, nýbrž jen pří- znivou pro nás přeměnu rozdilů mezi našimi světovýmí cenami; to ostatně z celého kontextu mých vývodů zcela jasně plynulo.
Chicago Berlín
15 article
Dříve — pokud jsme byli zemí exportní — utvářely se ceny naše tak, aby na základé jieh mohl býti provozován vývoz obili do ciziny naše ceny musily tedy býti nižší, než ve státech. kam jsme surovou pšenici exportovali, tedy zejmena v Německu a Švýcarsku. Vývoz mouky za trvání mlecího řízení na ceny nellačil, poně- vadž rendement vývozní bylo poskytováno ziskem z mlecího řízení. Od r. 1897 se věc úplně změnila. My pře- stali býti zemi exportní a naše ceny se utvářely tak, aby import z ciziny k nám byl znesnadněn, nikoli tak, aby export od nás do ciziny byl umožněn. Ceny obilní mohly tedy u nás stoup- nouti z minima cen exportních na maximum (ceny konkurujících států plus dovoz a elo k nám) Uvnitř těchto hranic rozhodovala velikost a in tensita poptávky a nabídky u nás samých a z ciziny k nám. V kampani 1897/8 a tak ještě 1898/9 byly dolyčně poměry pro nás velmi příznivě a ceny naše tedy blízky mnaxima. Ale v kampaních 1899—1900 a 1900/1 jsme rovněž nebyli státem exportním a neměly tedy ceny naše klesnouti na niveau států exporlních. A přece klesly, takže se v první polovici 1901 dokonce ukázalo rendement pro vývoz nepatr ného množství surové pšenice. Neobyčejný tento úkaz vysvětlují nutností exportovat přebytečné množství předních druhů mouky a vyplývajícím z toho tlakem na cenu suroviny (poněvadž zisk z mlecího řízení tu více nebyl); myslím, že vy- světlení to je správné a to tím spíše, poněvadz u nás klesly pouze ceny pšenice, kdežto ceny všech ostalních obilin se zvýšily.
Německo Švýcarsko
16 article
Ostatně jsem za základ svého výpočtu nevzal ani celé klesnutí cen z kampaně 1899 až 1900 na 1900—1901. (ač úroda v poslední kampani byla mnohem menší), nýbrž pouze čásť jeho. Neboť celé klesnutí (počitaje v ně úbytek nastalý tím, že jsme nenásledovali stoup- nutí cen světových (obnáší asi dvacet korun na tuně, můj odhad však jen deset až dvanáct korun a je ještě mírný. Mohu tedy plným právem trvati při svém ciferním výpočtu škody rolnictvu způsobené. Teorie o mlecím řízení r. 1894 (srov. pa- mětní spis ze dne 10. prosince 1894) zněla, že mlecí řízení ve státech (co do výroby obilní) passivních nepůsobí i bez průkazu identity na ceny vnitrozemské žádný zvláštní dlak, naopak že jde tu (vzhledem k Německu a Francii) o promyšlené, prostředky ve prospěch obecného blaha. O škodlivém jich vlivu na mlynářst nebylo ani slůvka řečeno. R. 1899 teorie ta již změněna potud, že ve státech passivních tlak mlecího řízení na zemědělství sice valně ochabuje (ale tedy přece trvá), za to však na mlýny nevyvážející trvá místy v plně síle dále (o tom r. 1894 nebyla žádná řeč) a že mlecí řízení smí býti i ve stá- tech passivních připuštěno jen tenkráte, když buď průkazem identity (rovněž odpor vůči teorii z r. 1894) nebo jinými bezpečně působicími prostředky zjednána byla záruka, že mlecí ří- zení sloužiti bude výhradně zájmům exportu, nikoli však ke stupňování soutěživosti vývozních mlýnů v tuzemsku.
Německo Francie
17 article
Nehledě k uvedeným odporům mezi učením r. 1894 a 1899, úplně souhlasím s tím, aby byly zjednány co nejpřísnějši záruký proti zneužití mlecího řizení ve všech směrech (arci až na průkaz identity, který činí řizení to fakticky nemožným). Není dnes asi již po chybnosti o tom, že nejen Předlitavsko, ale celé naše mocnářství je státem co do výroby pšenice pussivním, vždyť po celá čtyři leta jsme měli a patrně i letos budeme míti větší dovoz než vývoz pšenice a na větší vývoz lze počitati již jen při zvlášť veliké úrodě. I podle teorie odpůreů mlecího řízení není tedy proti jeho zavedení (ovšem za nejpřisnějších kontrol) žádné námitky. Proč tedy se proti němu brání? Co pak se týče vývodů pana Jos. Čermáka je větší čásť jich vyvrácena již mými před chozími výklady. Obmezím se proto na nej nutnější. Vůči jeho námitce, že uvažování o úči eích mlecího řízeni je dosud předčasné, kon statují, že pamětní spis z r. 1894 (štr. 6.) při suzoval veliký vzrůst vývozu uherské mouky k nám pouze a jediné mlecímu řízení. Není tedy jiného závěrku, nežli že vývoz ten ihned přestane anebo se aspoň valně zmenší. když jeho jediná příčina odpadne. Ani dle mínění odpůrců mlecího řízení nemůže tedy uvažování o něm býti předčasné. Že na abnormálně vysokých cenách pše nice v kampaních 1897—1899 houževnatě ne- lpím a že z absolutního klesání cen vůbec nie nedovozuji, dokázal jsem již dříve. Do chyby, kterou vytýká mně, upadá však pan Čermák sám, srovnávaje absolutní výši cen od r. 1893 do 1901. To arci nic nedokazuje; roku 1891 a 1892 — kteréžto roky neuvádi — byly ceny vyšší, než r. 1900, aniž by se kdo mohl těcht let dovolávati. Prosím pana Č. za laskavé vy
Jos Čermák Předlitavsko
18 article Liverpoolu
Liverpoolu světlení, odkud své cifry má; srovnávám je s offiálními průměrnými ciframi vídeňské plodinové bursy a vidím, že ani jedna z jeho cifer se nesrovnává s těmito. Na doklad uvádím jeho cifry a v závorce u nich zmínéné cifry officiální: 7.12 (8.98), 7.65 (8.10), 7.80 (7.55), 6.90 (7.24) atd. atd. Závažnější by byly vývody pana Č. o roz- pjetí mezi našimi a cizími cenami, které také já mám na zřeteli. Ale ani tu nemohu se do- píditi původu, cifer, které pan Č. uvádi; jeho cifry se nijak nesrovnávají s ciframi, které já čerpám a vždycky čerpal z úřadních pramenů (v tomto případě z officiálních údajů vídeňské bursy, rakouského c. k. ministerstva orby a řiš- ského německého statist. úřadu). A z těchto officiálních cifer vidím, že berlínské ceny pše nice byly průměrně v letech 1892—189 4o 6 zl. vyšší, než vídeňské, r. 1895 o 10 zl vyšší, r. 1896 o 14 zl. vyšší, r. 1897 o 6 zl menší, 1898 o 15 zl. menší, 1899 o 9zl menší, v prvním pololetí 1900 o 2 zl. vyšší v druhém o 6 zl. vyšší, v prvním čtvrtleti 1901 o 7 zl. vyšší, ve druhém čtvrtleti o 14 zl. vyšší Navrátily se tedy zase nejhorší časy z posled ního desetiletí, ačkoli jsme dnes státem passiv- ním a tenkrát jsme byli státem exportním (eo do obehodu s pšenici). A jen mimochodem při pomínám, že značný vzrůst rozpětí mezi našim a německými cenami (na prospěch Německai od r. 1894 na r. 1895 se časově úplně sho- duje s velikým rozšířením záznamného řízení pro bezcelný dovoz obilí do Némecka. Jest tedy patrno, že tolo rožšíření v Německu nepůsobilo nijak nepříznivě, naopak velice příznivé na ceny obilní.
Navrátil Liverpool Německo 7.80 6.90
19 article
Toto rozšíření nejen umožnilo, že Německo (stát co do výroby obilí lak velice passivní) se může zúčastniti na exportu objlí surového i zpracovaného, že zisk z exportního obchodu částečně přechází z Ruska do Německa, že německé sladovníctví vytlačuje naše sladaře z cizozemských odbyliší — nýbrž tolo rozšiření také znamenitě prospělo německým cenám Pan Č. tvrdí, že Franeie vyváží jen 290.000 metr. centů mouky v mlecím řízení. Litují, že i zde ho musím usvědčiti z nesprávných cifer Zmíněné kvantum vyvezla Francie v t. zv. tržbě speciální t. j. mimo mlecí řízení a siee r. 1896. R. 1898 obnášel tento vývoz 450. 00 q. r. 1900 294.000 q; ostatně tento vývoz nesmírně kolísá, Ale v mlecím řízení vyváží Franeie ročně několik millionů metr. centů mouky; tak přivezla v mlecím řizení r. 1897 za 119 mill. franků pšeníce a vyvezla za 104 milliony franků mouky; r. 1899 za 76 mill. franků pšenice resp. za 72 mill. franků mouky. R. 1900 mi dosud schází. Netvrdil jsem, že mlecí řízení jest ve Franeii favorisováno, ale popírám, že je znemožněno. Je pouze upraveno tak, aby všechny možné nešvary a zneužívání se za- mezily; a takové co nejpřisnější upravení přece také pro nás žádám. Pro Německo uvádí p. Č. jen vývoz pše ničné mouky, nepočitá však žilnou, jejíž vývon obnáší jeden million metr. centů. Také v Ne mecku je mleci řízení velmi přísnými kautelam opatřeno; budiž tak učiněno i u nás.
Franeie Německo Rusko Francie
20 article
Pan Č. popírá, že ceny u nás z ledna n prosinec 1900 klesly o 45 kr. a tvrdí, že klesly jen o 30 kr. Tvrdí také, že ceny v ci- zině byly v témže sestupu. Opětně prosím, aby mi udal pramen svých cifer. Já je nikde ne- mohu nalézti. Vídeňské cifry jsem uvedl již dříve a nyní uvádím ceny cizozemské dle úřad- ních statist. zpráv c. k. ministerstva orby. Dle těchto obnášely ceny pšenice (ve zlatých za 1000 kg): v lednu 1900 v prosinci 1900 v Berlíně . . . 87.88 87.87 95.78 v Pařiži . . . 89.36 v Oděse . . . 66.53 67.47 77.59 v Londýně . . 74.28 63. 93 v Chieagu . . . 58.62 Jak mi vysvětlí p. Č. nesouhlas všech do savad zmíněných cifer, které uvádí, s cifram úřadními? A padají li jeho cifry, padaji ovšem také konkluse z nich činěné. K vývodům pana Č. ohledně mlynářství s vrátím až ve své replice na slíbenou druhou část odpovědi pana posl. dra. Fořta.
Berlín Pařiž Londýn kg
22 article
Otázka terminových obchodů bursovních s obllím kvahfikuje se stále více na otázku politi- ckou. Jak známo, usnesl se subkomitét národohospo dářské komise říšské rady navrhnouti komisi úplný zákaz termínových bursovních obchodů s obillm V komisi vyslovila se však vláda pod tlakem bur sovních kruhů, které mají v odborném přednostov ministerstva orby bar. Beckovi tak vydatného spo jence, proti zákazu tomuto a ohlásila zároveň svoj vlastní přejlohu. Tuto osnovu plně jsme již s do statek ocenili a poukázali na její vady a na její ne- přijatelnost. Odpovědí na votum vlády bylo téměi jednohlasné parlamentní přijetí návrhu na zákaz ob chodů těchto. Stalo se tak přes vývody ministra orby Bursovní agitace však tím zastrašiti se nedala. Má obrovskou oporu ve vládě, které záleží na umělém udržení hospodářského a centralistního významu
Beck
23 article
Vídně více, než na životních otázkách rolnictva. Ná- rodohospodářská komise, vlastně subkomitét se však stanoviskem vládním mýliti nedal a jak jsme stručné sdělili, odmitnul přímo jednati o přikázané mu vládní osnově. Dvorní rada Ploj poukázal na obtížnou zbytečnou práci s přepracováním vládní osnovy. proti které se parlament tak ostře vyslovil a navrhnul. by subkomitét vypracoval svoji vlastní předlohu. klerá by zakazovala neeffektivní termínové bursovní obchody s obilím a mlýnskými výrobky. Odborný přednosta bar. Beck protestoval marně proti tomuto způsobu vyřízení vládní předlohy a naznačil dosti průhlednou narážkou, že vláda bude nucena trvati na zásadách vládní předlohou vytčených, t. j. jinými slovy, že novou osnovu provádějící zákaz neeffek- tivních terminových obchodů nedoporučí sankci, rosp. že způsobí její změnu panskou sněmovnou. A tak vytkořila se ona zajímavá siluace a povaha věci, na niž jsme z předu poukázali. Na jiné straně téměi jednohlasné usnesení parlamentu, na druhé speciální interessy vlády a ještě speciálnější odborného před- nosty barona Becka. Srážka obou stran jest neod- vratna a na jejím výsledku závisí pro p. Körbra mnoho, přiliš mnohol ..
Beck Vídeň Ploj
24 article
Přepočitávání clzích peněz na měnu ko runovou za účely poplatkovými. Ministerstvo financí vydalo právě nařízení (z 10. prosince 1901) o přepočítávání cizích peněz na měnu korunovou pro účely poplatkové. Základem přepočítávání jest relace mezi našimi zlatými dvacetikorunami a jinými valutami. Dosavadní zastaralé předpisy spočívaly na relaci mezi stříbrnými zlatníky a cizími penězi stří- brnými a na starém samolném poměru zlata k stří- bru 1: 151/2. Uvedené nové nařízení stanoví, žev těch případech, kdy se převod na naši měnu nemá díti na základé odhadu nebo bursovních kursů, nutno přepočítati peněžní obnosy a hodnoty, dle nichž se má díti výměna poplatků nebo kolků, na základě následojícich poměrových čísel na měnu korunovou:
25 article
10 marek něm. říšské měny. 10 franků, lir, led, peset, drachem, denárů, markk. . . . . . . . . 1 sovereigu (angl. lib. st.). 10 ruských rublů dle měny dle zák. z. = K 25.39 7. 6. 1899 . . . . . . . . . . = K 21 .68 1 turecká libra . . . . . . . . . 1 americký dolar . . . . . . . . = K 4.94 10 švedských neb norských korun . . = K 13.23 10 hollandských zlatých . . . . . = K 19. 84 42 zlatých ve zlatě . . . . . . . = K 100.— 1 dukát . . . . . . . . . . . = K 11.29 Přepočítací ustanovení stanovena § 8. nař. min. spravedinosti a financí z 28. prosince 1897 č. 306 ř. z. a § 5. nař. min. financí z 21. září 1897 č. 222ř. z. o poplatcích soudních respektive daně z obratu cenných papírů pozbývají platnosti a místo hich nutno užívati shora uvedeněho poměru. Nařizení toto nabývá platnosti dnem vyhlášení. Uhoršti vývoznici vajec podnikají právě zajímavou akci emancipační od rakouského obchodu. Z popudu městské rady peštské konala se v po- sledních dnech v Pešti anketa, věnovaná jednak snahám o povznesení uherského vývozu vajec, jednak emancipaci vývozu toho od vídeňských firem.
Pešť
26 article
Porady zúčastnili se i zástupcové ministeria země- dělství a obchodu. Starosta peštský Halmos, jenž předsedal, poukázal ve své řeči na to, že Vídeň strhla na se veškerý vývoz vajee a že znamenité uherské zboží přichází do světa pod rakouskou značkou. Tuto anomalii nutno odstraniti a uherský obchod s vejci nutno osamostatniti. V průběhu de- baty konstatováno, že jest haličská obchodní a prů- myslová banka ochotna pracovati pro tento vývoz ve spojení s vývozem haličským. Skytala by ob- chodníkům zálohy a založila by prý v Pešti » Prvnl uherskou vývozní vaječnou společnost«. Zástupcové peštských obchodníků zastávali názor, že niitno pro případ soustředění vaječného vývozu v Pešti přene- chati otázku tuto komišsím tržnicovým. V prvé řadě bylo by ale nutno skytnouti vývozu tomuto úlevy dopravní. Proti spojení s haličskou bankou vyslo- víla se téměř celá anketa, ježto by haličtí podni- katelé směšovali špatná vějce haličská s dobrými uherskými. V anketě bude pókračováno. Jest nepo- píratelným úspěchem emancipačních proudů uher- ských a mohla by nám býti dobrým příkladem prak- lické práce. Řada českých tovarů přichází dodnes na světový trh pod známkou rakouskou a my to- muto pro nás nepříznivému faktu věnujeme leda novinářský článek. Ovšem: emancipační naše snahy leprve se probouzejí a s nimi prvky českého prů- myslu. Ale i v tomto počáteném sladiu a snad právě v něm natno pomýšleti na základy úplnéa zdravé emancipace. Nová půjčka města Brna. Městské zastupi- telstvo brněnské usneslo se na výpůjčce 20 mill. K za-účelem opatření pitné vody pro Brno a uložilo městské radě, aby předložila přislušnou zmocňovací osnovu zákonnou moravskému sněmu. Dřevařská firma záhřebská Hercz a spol. jest 1 millionem K insolventní. Aktiva činí 420.000 K.
Halmos Vídeň Pešť Brno myslová banka záhřebský Hercz
27 article
Pražská obchodnía živnostenská komora rozpuštěna. Volebním řádem komorním, jenž schvá- len byl výnosem c. k. ministerstva obchodu ze dne 6. I. m. č. 4778, nastaly takové změny v oprávnění do komory voliti, jakož i v roztřídění volebních ka- legorií téže, že jest nutno, aby se komora nově usta- vila. Ministr obchodu tudiž vynesení ze dne 14. pro- since 1901, na základě § 23. zákona ze dne 29. čer- vna 1868 z. ř. č. 85, týkající se organisace obchod- ních a živnostenských komor, obchodní a živnosten- skou komoru dnem 20. prosince t. r. rozpustil. Nové volby pro komoru mají býti na základě nového vo- lebního řádu ihned zahájeny a do tří měsíců před- sevzaty- Uherští zemědělci a autonomní celní tari Svaz uherských zemědělců podal vládě pamětní spis, v němž poukazuje, že uherští zemědělci davají pro případ, že by nebylo docíleno dohody s Rakouskem, přednost samostatnému celnímu území před dnešní nejistotou co do společného celního území. Německý celní tarif nutí prý jen tím více Uhersko, aby byl přívoz srbského dobytka znemožněn a zabráněno vývozu na západ. To nutno zvláště důrazně Německu připamatovati. V celním tarifu nutno vytýčiti na obilí sazby, jež by nebylo lze při jednání o obchodní smiouvy snížiti; vázali bylo by nutno je pouze lehdy, učinily-li by tak i státy západní proti nám. Proti zámořským státům nutno chrániti naší celní samosprávu. Dále nutno přijati zásadu, že cla na nejdůležitější zemědělské výrobky nesmějí býti při jednání o obchodní smlouvy kompensačním předmě- tem. Ve spisu navrhuje se závěrem společná akce evropských států proti americkému vývozu.
Rakousko Německo živnostenský komora svaz uherský zemědělec
28 article
Zvýšení kapitálu brněnské strojovny. V poslední valné hromadě brněnské strojírny usne- seno zvýšiti dosavadní akciový kapitál 3.2 mill. K novou emissí 4000 akcií po 200 K na 4 mill. korun. Poslední schůze správní rady usnesla se zvýšení toto nyní provésti. Nové akcie budou nabídnuty starým akcionářům (na 4 staré jedna nová). Akcie partici- pují na dividendě tohoto správního roku. Závod tento nalezá se úplně v německých rukou a jest jednou z největších opor němectví brněnského. Jak patrno, mohutní. Kapitálově jsme v Brně značné slábi — není na čase pomýšletí na sesíleni nasí hospodářské posice brněnské? Ruské přípravy. Jak se nám z Ruska sdě- luje, vyžádal si finanční ministr ode všech státních ústavů podrobné zprávy o tom, které předměty z ci- ziny kupují a objednávají. Zprávu tuto potřebuje ministerstvo proto, aby mohlo obmeziti dovoz těchto tovarů: za účelem tím ustaví se za předsednictví pomočníka finančního ministerstva Kovalevského zvláštní komise. O jednání s americkými podnika- teli jsme již zprávu přinesli. Rusko připravuje s tedy všemi silami, aby pokračovalo ve své polilice hospodářské emancipace. Nové směry německé ob- chodní politiky ji jen posilují. A my této situace nevyužijeme?
Brno Rusko
29 article
Svůj k svému v Prusku. Zajímavá a zároveň pozoruhodná zpráva dochází nás z Moravské Ostravy: Těžařstvo vítkovických uhelen má mimo doly ubelně na Moravě a ve Slezsku také dva doly. ležící už na pruské straně, těsně na hranici rakouské, v pomezí obcí Petřkovic u Pruské Lhotky. Oba tylo doly počílají se k uhelnému revíru ostravsko-karvín- skému, ježto jest to totéž uhelné pole. Správou jsou také podřízeny ve všem ústřednímu ředitelství ubelen vilkovických v Moravské Ostravě. Majitelé těžařstva tohoto jsou Rothschildové a Guttmannové, kteří jsou současně také majiteli vítkovických železáren. A tu právě zříme, jak houževnatě provádí pruská vláda heslo »Svůj k svému!« Vítkovické těžařstvo nesmí stroje a různé jiné železné potřeby dodávati na ony dvě šachty, ležící už na území pruském ze svých vlastních železáren, třeba by i platily — přirozeně značné clo. Pruská vláda, landrát v Ratiboři, po- hrozila vílkovickému téžařstvu veškerými obtížemia chikanováním úřadním, bude-li dodávati do těchito dvou dolů stroje z vlastních závodů a nebude-li je kupovati v Prusku. Reditelství vítkovických uhelen před časem chtělo spojiti oba pruské ony doly telefonem se svojí kanceláří. Pruská vláda však ne- chtěla povoliti telefonické spojení toto, ač na př.
Rothschild Guttmann Prusko Morava Petřkovice pruský Lhotka moravský Ostrava Ratiboř moravský Ostrava
30 article
vláda rakouská pruskému poddanému v tomtěž při- padu s největší ochotou dříve vyšla vstříc. Byl to úřadně za nepřítele Rakouska prohlášený kn. Lich- novský v Kuchelné, v pruském Slezsku, který dal si telefonem své rakouské panství v Hradci u Opavy telefonem spojiti. Vítkovickému těžařstvu však po dlouhých jednáních teprve pruská vláda povolila po- stavení telefonu, až se zaručilo, že nebudou šachty ony činiti žádné objednávky různých potřeb v Ra- kousku. Toto jest tak krajní provádění hesla »Svůj k svému«, 6 jakém se nám v Razousku ani nezdá !
Rakousko Lich Kuchelný Slezsko Hradec Opava
31 article
Trhy peněžní Bursa. V Praze, 18. prosince. (Pův. zpr. »N. L. «) Na dnešní burse nedošlo ani k jediné závěrce a podáváno pouze za: akcie Živnostenské banky K 263.—, České banky »Union« K 247.— peněz. Jiné paplry jmenovány nebyly.
Bursa Praha živnostenský banka Český banka