ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aec35b10-661f-11dc-b959-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 52, person 97, work 4, org 4
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 349.
4 article
Na rauní a odpel, tísty D přílehami („Nauěný Obsor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí ner Fraze v slninhslraeí . . . . 2 K — na měsíe na čtvst lela . . . . . 6 K —b s drejí denášken K 50 na pěsle . . . na čivt leta 7k 501 ve nllalkách a měsle . . . . . . 2 K 30h Poštou: na něste ei na čtvrt lieta s dveji zašilkeu on na měsí kgi Jleta
Fraga Nauěný Obsor
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 12 stranách.
Praha
6 article Hospodářská koncentrace v Uhrách.
Hospodářská koncentrace v Uhrách. Přední uherské agrární spolky, zemská zemědělská jednota a svaz uherských hospo- dářů, konaly tyto dny valné hromady, na nichž předáci agrární hrabě Dessevffy a hrabě Karolyi, známý zvláště svým agrárním pro- gramem předvolebním, od něhož mnozí oče- kávali roztržku v uherské vládní straně velmi nápadně přitlumili posavadní požadavky »agrární«, ba tento vyslovil se přímo prot jejich »výstřelkům«. Jako namnoze u nás v Uhrách kopírovali agrárníci dotýčná hesla agrárního ruchu německého, jehož podstata ovšem při návrhu nového celního tarifu ně meckého se proklubala jakožto nový pokus zachrániti nadvládu velkostatku oproti rostouci síle kapitalismu průmyslného. V Uhrách, kde přese všecku vládní po- moc průmysl dosud jest v dětských bolestech a vlastně soustředěn jest skoro jen v Pešti- Budíně, musilo spiše, než kde jinde, býti ná- padným, jaké že hrozí tam nebezpečí zájmům zemědělským, když absolutní větši na obou sněmoven a obrovská pře- vaha lidů se s nimi stotožňuje? Nemohlo přoto agrární hnutí v Uhrách dlouho zůstati bez korrektury, pokud bylo pouhým šiřitelem hesel jinde a za jiných okolnosti vzniklých. Ani nejkrajnějším agrárníkům v Uhrách nemohlo totiž ujíti, že agrarismus v Německu — míří především na zničení dovozu země- dělských plodin z Uher do Německa, čehož nejbližším následkem by musilo býti otřesení veškerých hospodářských poměrů v Uhrách oslabení postavení Uher a tím i usnadněn hospodářského rozpjetí německého k Caři hradu.
Dessevffa Karolyi Uhry Pešť Budín Německo jednota a svaz uherský hospo
7 article
Vedle toho nejistota ve věcech cislajtán- ských, jejichž vývoj nezbytně by způsobil v Uhrách novou situaci, rovněž asi přispěla svým způsobem k vystřízlivění různých ho- spodářských skupin uherských, a tak selká- váme se nyní opětně s oním zjevem vy spělosti názorův uherských, jejichž re presentanti nikdy neopomenou — seřaditi se včas ke společnému postupu. Právě v posledních dnech vyskytly se totiž zprávy o výsledcích posavadních porad zástupců obou vlád, vídeňské a peštské o zjednání společného antonomního tarifu při čemž o některých vážných bodech ne bylo ani při druhém čtení oboustranných návrhů docíleno shody. Z Pešti se oznamo valo, že následkem toho autonomní celn tarif nedostane se do parlamentů až někdy na podzim, z Vídně naopak odporovalo se této zprávě tvrzením, že dotyčný tarif bude podán ještě do jara. Nechceme tuto rozsuzo- vati, která z obou versí jest správnější — nám stačí, že nebylo popřeno, že o někte rých důležitých položkách mezi oběma vlá dami dosud nebylo docíleno shody. A tu vystupují zmínění předáci uher- ských agrárníků, přitlumují své požadavkya tvoří takto kolem své vlády sesílený kruh obranců hospodářských zájmů uherských. Vzpomenuté uherské zemědělské organi- sace nezapomněly však ani na Německoa zemský svaz jednot hospodářských přijal k resolucím svým i návrhi: aby se zaujalo stanovisko proti německému celnímu tarífu a vláda aby učinila případná opatření — k celní válce.
Uhry Pešť Vídeň Německoa
8 article
Orgán vlády uherské »Pester Lloyd« ani netají své potěšení z projevů předáků agrár- ních, naopak výslovně prohlašuje, že jsou zvláště významny, přihlížíli se k různým nevyřízeným otázkám ekonomickým. Jak proti Rakousku tak proti cizině, praví, budou Úhry jen tehda s to vystoupiti s veškerou svou váhou, nebudou-li státi v zápasu s vlastními vnitřními rozpory. Komu nastává zápas na venek, musí doma zjednati mír, toť prý jest staré osvědčené pravidlo politické. Možná však také, že vůdcové agrárníků uherských již jsou zasvěceni vládou uherskou do nejbližších událostí, které mohou — zna- menati i urovnání hospodářských otázek dosud mezi Uhrami a Rakouskem konečně nesrovnaných. Jestiť v tomto směru zvláště nápadna řeč dvorního rady Hallwicha na sjezdu průmyslníků v Ústí, v níž dosti sebe- vědomě se postavil proti novému celnímu ta- rifu německému. Pravilť: Nový německý celní tarif obsahuje neočekávaně vysoké sazby celní jak na výrobky průmyslové, tak zvláště na plodiny hospodářské. Musíme si navykati na skutečnost, že Německo jednání o obchodní smlouvy povede na základě cel- ního tarifu, který předstihuje vše doposud známé, pokud se týče ztížení volného obchodního ruchu, ba sahá až i kjeho zamezení. Musíme pomýšleti na pro- středky k obraně, a dle toho zaříditi svůj vlastní, autonomní tarif celní. Nemý- lím-li se, pokračoval dále, jest dnešní posta- vení Rakouska ve směru obchodně-politickém výhodnější a silnější, než před desíti lety nebudemeť již nuceni přinášeti veliké prů myslové oběti za to, že Německo sníží svá obilní cla. Budiž proto pořízen nový vše- obecný autonomní celní tarit!
Lloyd Rakousko Uhry Ústí Německo
9 article
Toto místo z projevu Haliwichova se zdá předpokládati urovnání obchodních zále- žitostí mezi oběma polovinami říše za věc nepochybnou, a proto nalehá na skoncování všeobecného autonomního tarifu celního ja kožto základu posice rakousko uherské proti bojovnému německému celnímu tarifu. V tomto smyslu pochopuje i vídeňský dopisovatel vnitřní politiku cislajtánskou. politiku dra. Körbra — politiku cukrovinek a výhrůžek — až říšská rada se ochočía navykne pravidelné praci, a vyřídí vše včetně s vyrovnáním rakousko-uherským. Odkud se vzalo nenadále tolik důvěry, vždyť na př. orgán hraběte Apponyie již vý- slovně vyzývá ku přípravám k celní válce s Německem? Či jest pravda, co oznámil berlínský dopisovatel »New York-Heraldu« o nedávném článku ruského »Věstníku Finansov«, jenz obsahoval názory ruského ministerstva na nový německý celní tarif. Článek ten, praví se tam, dopadl do Berlína jako puma! Jak by také ne, když uvedl Německu na paměť, že Rusko jest odhodláno zahájiti případně celní válku s Německem na základě přiostřeného celního tarifu z r. 1891, jak ji provedlo již r. 1893—94. Ač válka ta jen několik měsíců tehdy trvala, klesl vývoz ně- mecký do Ruska o celou čtvrtinu. Tenkráte činil však pouze 240 mill. m., nyní blíží se 800 mill. m.; byl by tedy účinek celní války rusko německé pro Němce dnes ještě mno- hem citelnějším. Vším právem lze však se domnívati, že v hospodářských otázkách zavládl v posled- ních dnech nějaký nový vítr. Jak dlouho asi potrvá?
Němec Německo New YorkHerald Berlín Rusko
10 article
Poslanecká sněmovna- (86. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 18. prosince. Podzimní kampaň poslanecké sně movny, která začala smutně a která byla za celého trvání jediným smutným, pustým úhorem, byla dnes také smutně ukončena Její povahu a její jalovost po stránce zákonodárne a její neplodnost po stránce politické ještě vyložíme posvitíme na ně. Pro dnes budiž jen konstatováno tato kampaň nejen není pokrokem ve vývoji věcí vnitropolitických od osud- ného převratuna podzim r. 1899, neřku-l pokrokem naproti stavu, jaký byl dří- ve, naopak jest patrným úpadkem, pod statným zhoršením a nejpovážlivěj ším zostřením krise, která trvá od prv- ních dnů měsíce června r. 1897. Šest ministrů četlo na dotazy poslanců od povědi, které mají připraveny již několik neděl. Proč si je schovali až na dnešek, jest záhadou, jako vše, co se děje za vlády nynější. Nikdo je neposlou- chal: poslánci byli v duchu již doma a nedbali hru- bě, co se koná v zasedací síni, ba nechtělo se jim an do řeči. Druh po druhu vzdával se slova, jiný vyšel nežli byl vyvolán, by mluvil.
Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Nicméně rozprava o návrzích na zákonnou úpravu platů diurnistů naplnila skoro5 hodin. Na svém odchodu a takořka již na prahu stojíc jednou nohou, by vykro- čila do prázdně vánoční a novoroční sněmovna vzpomněla si na tyto chude pracovníky ve službách státních, pr které neměla za 9 neděl času, pro které nemá p. dr Böhm-Bawerk ani srdce, na čem by nezáleželo, ale také ani groše. Na penězích pak záleží, ale ty vláda dáti nechce. Odmítá všeliké uspořádání platů diurnistů zá- konem a osobuje si k němu právo postupem na- řízení. To jest odpírá jim stálá místa, jakkoli tito za- městnanci konají vlastně funkce pomocných úřadníků, a chce prodloužiti jejich odvislost. tak aby nad nimi visel dál a dále Damoklův meč vý- povědi a propuštění. Kromě toho zdráhá se přidati jin haléře, dokud nebude míti povoleny nové příjmy ze zvýšení poplatků na dopravu osob.
Böhm Damoklův
12 article
Zajímavým, nad míru zajímavým bylo sdělení mi nistra financí, že v této akci veskrze rozpočtové rozhoduje — ministr vojenství, který nedopustí prý. by se dála jakákoli újma t. zv. certifikatistům, poně vadž mu záleží na zachiování dobrého kádru poddů- stojníků. Ba věru, měl pravdu poslanec Dašiňský když ondyno pravíl, že nejmocnějším v celém státě jest svob. p. Krieghammer! Přes odpor p. Böhm-B awerka, přes jeho sla- novisko příkře zamítavé, byl zákon o diurnistech do- dělán. Jest to zákon do zásoby, jest zákon na kvap. jest to zákon výdajný, který zůstane nesktivován, tk tomu chce vláda, pokud nenajde se úhrada 15 mil lionů korun na náklady, jež vzniknou z něho Vánočním darem pro interessenty není žid- ným. Jest to v nejlepším případě směnka bez termi- nu splatnosti. Hotový zákon bude však v rukou kaž- dého správce státního pokladu rovolverem, kterým vy- nucovati bude na parlamentu milliony, jež doufá vy dělat na cestujících dráhami železnými. Mnohem rychleji nežli nové platy diurnislické schváleny byly nové platy auskultantů, Budou dle ná- vrhu justičního výboru, který byl jednomyslně přijat činiti 800 až 1000 zl. Pokud se praktikantů právních týče, posl. Pantůček, který ve věci té tlumočil mi- nění českého klubu, jemuž v této záležitosti nálež inciativa, navrhl resoluci in eventum, aby poskytlo se adjutum oněm, kteří věnovati se chtějí službě soud
Dašiňský Krieghammer Böhm Pantůček Buda
13 article
eovské a touto svou vůlí dokumentují žádosti za ml sto auskultantské, jež nemohou dostati toliko a jedině pro nedostatek takových míst. Protože však sněmovna vyslovila se pro adjutum praktikantům všem, stal se resoluční návrh českého mluvčího bezpředmětným. Jest obsažen v usnesení sněmovním. Pan dr. Böhm- Bawerk zapjal naproti auskultantům kapsy ještě více nežli naproti diurnistům. „Že nemá, že nedá, že je ně zle.“ Totiž o peníze. Bez toho prý v posledních letech stalo se pro personál justiční dosti a dosti. Mí nil patrně reformu civilního řádu a změny osobní, kte ré měla v zápětí. Nevíme, zda-li mu to našeptal jeho kollega bar. Spens-Booden, avšak jeho drsný proslov vyzněl ve slovo jediné : Ne. Posl. Pantůček namítl mu právem, že musí býti učiněn počátek s auskultanty
doktor Böhm Bawerk Posl Pantůček
14 article
Ti mají ze všech resgortů nejvíce privillegií odiosních a jest tudíž také spravedlivo, by měli nějaké priville- gium gratuitum. Konstatujeme, že ve sněmovně posla- necké první návrh na zlepšení poměrů auskultanto podal před mnoha léty posl. dr. Herold. Větším právem nežli zákon o diurnistech, možno nazvati zákon platech auskultantů zákonem do zásoby. Ale nez sluhují zákony ty, aby byly zlehčovány nebo ostuzo vány. Zkušenosti, kterých se nabylo, zkušeností do brých, se zákony výdajnými o platech úřadnických které také neměly úhrad, mohou se opakovati. Lépe míti zákony nějaké, nežli žádné. Lépe míti upraveny platy jednomyslným usnesením celé sněmovny, než- li, aby jmenované třídy pracovníků soudních byly v příčině té nadále v nejistotě. Může přijíti chvilé, ja- ko příšla pro státní úřadníky, professory atd., kdy s nalezne úhrada rychleji, nežli se kdo nadá. Třeba n stejnou formou a třeba ne také stejným způsobem. Bila sedmá hodina večerní, když předseda h Vetter ukončil schůzi. Přál poslancům po zvyku svých předchůdců štastných a veselých svátků. K radosti však není příčiny nikde — pranikde. K smut- ku, k žalu jest jich hojně. Přiští schůze neurčita. Nej-
doktor Herold Vetter
15 title
Říšská rada.
16 article
spíše 20. ledna. Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 20 min. Mezi došlými spisy jsou dotazy po slauců: Kloláče a spol. po chování se berního úřadu k rolnictvu v okresu selčanském: — V. Hru- bého a spol. po jednání moravsko ostravské po- licie; — Černěhoa spol. po nakládání s učiteli- vojáky v Jindřichově Hradci: — Choce a spol. po »dynastických« úlohách na středních školách: — Rataje a spol. po organisačním statutu pro techn. finanční kontrolu; — Hybeše a spol. po kon- fiskaci sludentských novin v Praze; — Bleikolm a spol. po činnosti »I. uher. krupobitní pojišťovny v Tešti«: — Choce a spol. po prémiích strojníků c. k. státních železnic; — V. Hrubého a spol. po šikanování kateřinských zelenářek; — Gess- manna a spol. po zlepšení hmotných poměrů pens. důstojníkův, vojenských úřadníků, jejich vdov a sirotků: — Sylvestra a spol. po předloz tiskového zákona; — Kliemanna a spol. po znesnadňování výstupu z katolické církve okr. hejt- manem kadaňským: — Primavesi a spol. po národnostních poměrech u státních železnic na Mo ravě: — Malik a spol. po nezákonném postupu okr. hejtmanství v Šumperku proti osobám vystupu- jícím z katolické církve; — Holanský a spol. po mýtní svobodě plemenných klisen.
Choc Hybeš V Hrubý Malik Jindřichov Hradec Praha Tešť Šumperk
17 article
Posl. Choc. Rataj a spol. podali návrh n zřízení veřejné české národní školy ve Vídni : — Zázvorka a spol. na rozšíření zákona o vyhu- bení plicní nákazy dobytčí; — Aug. Sehnala spol. na vyšetření báňských dozorců, zejmena v Mor Ostravě. Ministr zemské obrany hr. Welsersheln odpověděl na Niesigův dotaz po náhradách za škody. způsobené ostrou střelbou v severních Čechách, uvá- děje zásady, dle nichž se odhaduje. Ministr spravedlnosti bar. Spens- Boode odpověděl na Frestův dotaz po zadávání prací v nove budově krajského soudu a věznici plzeňské a na Kindermannův po steseích lékařů na nový tarif, že jsou bezpodstatny, avšak shledají-li se v sazbách nějaké krutosti, vyhoví dle možností oprávněným přáním; — na Procházkův po propuštění pomoených oe gánů u okr. soudu vinohradského, že není proč za- kročovati. Ministr železnic bar. Wittek odpověděl na Hofmannův dotaz po nehodách na jižní železnici, že
Posl Choc Rataj Zázvorka Aug Welsersheln Niesigův Boode Frestův Kindermannův Procházkův Wittek Hofmannův Vídeň Ostrava Čechy
18 article
V drobuém prodejí: ranni číslo o sobě . . . za sb vdpolední . . . . za 2 b Ve filialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 3b Insera t plstí re hotově vapřed Fředpacení a ipterty piijímá zdminl- strace v Narianské ulici č. z. Tam eacházejí se též rräakee tlskirzn a ekprdica „ Nárednich Listá“. Eekozlsy ae nevrscsji
Narianský ulice Nárednich Listat
19 article
stala se náležitá dopravní technická opatření a byl rozmnožen výkonný personál. Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Ja- rošův dotaz po zavedení nedělního klidu v země- dělských a průmyslových sušárnách čekanky, že práce v zemědělských sušárnách nepodlehá před- pisům živnostenského řádu. Ministr orby bar. Giovaneli odpovídá na Kernův dotaz po stavu erárních drvařů, že pečuje se všemožně o jeho zlepšení, avšak má to své meze neboť stát musí zachovati náležitý poměr mezi cenou a hodnotou práce. Posl. Pernerstorfer ptal se předsedy ústav- ního výboru, jehož odbor pro zrušení § 14. vykonal svou úlohu, ale on sám neměl schůze již od 14. října, nesvolá-li jej několik dní před počátkem ledno- vého zasedání, aby vyřídil pilné věci, načež před- seda posl. Grabmayr omlouval výbor, po- chybuje však, že by byla dobře volená chvíle k změně ústavy, kdy m-p. dr. Körher předpovídá. že snad záhy bude po ní veta. Svola výbor hned po prázdninách. Posl. H. Hofer plal se předsedy poplatkového výboru po svých peticích za kolkovou a poštovní svobodu v pojišťovacích záležitostech a daň — ryt. Berks odpověděl, že všecky návrhy v petici byty přikázány referentům. Výbor snažil se vyříditi sve úkoly, ale záleží na tom, aby scházel se dostalečny počet členů.
Call Kernův Posl doktor Körher H Hofer Berks
20 article
Předloha o zemědělských společen- stvech příjímá se k návrhu ref. Povše ve 3. čtení za hlučné pochvaly celé sněmovny Posl. Steiner podal zprávu a návrhy na vý- pomoc v nouzi, jež byly schváleny bez de- baty. Podobně vyřízen také Sylvestrův návrh, aby advokátní kandidáti směli zastupovati v pře- stupeích, v 2. a 3. čtení. Potom rokovalo se o diurnistském zá- koně (ref. Steinwender) Ministr financí dr. Böhm- Bawerk nepochy- buje, že sněmovna návrh přijme, avšak k uskuleč- nění zákona nemůže dojíti, dokud neopatří se úbrada zvýšeného nákladu na upravení diurnistských platů. Vláda vyhoví resoluci rozpočtového výboru stran úpravy postavení a platů diurnistů — bude-li třeba — cestou nařízení. V povšechném rokování sřekli se slova poslanci Hybeš, Schücker, Pommer, Holmann, W. Wilhelma Kopp a promluvil posl. Ma zo- rana, načež k návrhu posl. Holanského denata byla uzavřena a protože všichni řečníci vzdali se volhy řečníků hlavních, přešlo se k rokování ze- v rubnému. K § 1. promluvili posl. Pommer, Hofmann, Procházka a Wilhelm, načaž byl přijat bez změny a Pommrův návrh, aby všichni diurnisté, kalkulanti a j. po 5leté službě stali se definit. výpo- moc. úřadníky v XII. tř., propadl. 88 2.—8. přijaty beze změny a navrhované změny propadly; 88 9. a 10. schváleny po krátké debatě, § 11. bez debaty, § 12., o němž promluvili posl. Choc a Procházka, dle výborového ná- vrhu.
Steiner Sylvestrův doktor Böhm Hybeš Schücker Pommer Holmann W Kopp Hofmann Procházka Wilhelm Choc Ma Bawerk nepocha
21 article
Potom přijat Plojův návrh jako nový článek o započítávání služebních let do pense, i celá řada resoluci a na to celý zákon také ve 3. ctení. (Hlučná pochvala). Dál rokovalo se o auskultantském zt- koně (ref. posl. dr. Schücker). Ministr financi dr. Böhm- Bawerk uvažoval finanční následky zákona a omlouval se nedostateč- nými financemi; za příznivější doby mohli by snat starší (ve službě) praktikanti dostatí větší adjutum. Vyslovuje se proti předloze. Posl. Plantan shledává parlament v agonii proto necítí vládní »kopance«. Jeho dni jsou se- čteny, zahubí jej centralismus. Slovinci přejí mu s největším poklidem »Requiescat in pace«. (Posl. Biankini: Amen.) Lituje postavení vlády a mi- nistra k předloze a bude hlasovati pro návrh práv- ního výboru. (Pochvala a potlesk.) Posl. dr. Pantůček: Doba nejnovější přinesla s sebou značné změny na poli národohospodářském. Stálé klesání ceny peněz mělo nutně v zápětí po- měrné zdražování všech oněch statků, které předměty směny tvoří. K předmětům těmto náleží především i práce, a to jak fysická práce rukou, tak i duševní práce všech osob hlavou pracujících. Přirozeným následkem tohoto zjevu jest snaha všech těchto pracujících tříd, domoci se přiměřeného zvýšení mzdy, kterou za práci svoji od zaměstna- vatelů dostávají. Této snahy, která se ve všech odborech dosta- vila, nemohl si nepovšimnouti i stát, jenž zaměstná- vaje značný počet úřadníků i jiných zřízenců, k nej-
Plojův doktor Schücker Böhm Bawerk Posl Pantůček Requiescat in pac
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vzpomínky na Viktora Huga Podává L. Schmidt-Beauchez. Chystané slavnosli stoletých narozenin Viktora Huga v Paříži, kterých na pozvání mu- nicipální rady zúčastní se i městská rada pražská i zástupci českého písemnictva, dodávají jiste časovosti osobním vzpomínkám na oslavence tín spíše, že z žijících Čechů podepsaný je snad jediný, kterému vzácná přiležilost se naskytla, osobně se setkati s odešlým dávno velikánem světové literatury a průkopníkem republikánské myšlenky v Evropě.
Hug L Schmidt Beauchez Paříž Evropa
23 article
Ponejprv to bylo v srpnu roku 1868. V prů- jezdě budovy zemského trestního soudu na Karlově náměsti přibíjel úřadní sluha zatykač, na mne pro »zločin velezrády« vydaný, já však, dostav se šťastně přes hranice, tou dobou již ujížděl jsem Německem, neoddechnuv si dříve, dokud jsem v Curychu nestanul na pohostinné půdě švýcarské. Zvlášťní náhodou hined prvni den oetl jsem se v kroužku polských emi- grantů. Právě chystala se okázalá slavnost za- hájení polského národního musea na rappers- wylském zámku blíže Curychu. Hostů zavítalo mnoho z Haliče, Poznaňska i Królewstva a celá řada jiných vynikajících hostí. Zejtřejší pří- pravné schůze měli se zúčastniti zvláště cizí hosté, Maďaři, Vlachové, Francouzi. Mezi těmi pak sám veliký Viktor! Autora »Bídníků«, »Notre-Dame de Paris«, »Chátiments«, »Orien- tales«, »Feuilies d' automne« atd., pokládal tehdy mladý svět za prvního spisovatele, za nej- většího myslitele. Byl jsem velice dychtiv spatřiti tváří v tvář muže, přímo zbožňovaného. Schůze konala se v sále hotelu »Zu den drei Zimmerleuten«. Mistnost byla plná, stěži dostali jsme místo docela vzadu u zdi. Před- sedal hrabě Plater, president organisačního ko- mitétu rapperswylského, jednací řeč byla fran- couzská. Mluvili řečníci polští i cizí. Posléze vyvstal Viktor Hugo. Byl řečníkem neobyčejné výmluvnosti. Úchvatnými slovy horoval o vzne- šených zásadách svobody a demokracie, o po- hroku republikánské myšlenky v Evropě,
Maďar Vlach Francouz Viktor Chátiment Plater Hugo Karlov náměst Německo Curych Halič Poznaňsko Notre Dame jít Paris Evropa
24 article
bojích a utrpeních nešťastné Polsky, o přištích úkolech Slovanstva. A tu, probíraje jednotlivé kmeny slovanské, najednou pronesl následující výrok: »Žel bohu však, z té velké rodiny slo- vanské odcizila se myšlence svobody jedna větev, kmen jinak intelligentní a pokročilý, Čechové na Vltavě zaprodali se reakcionářskému feudalismu rakouskému a konají úsluhy moskev- skému panslavismu (au panslavisme moscovite)!« Křivé a nespravedlivé obvinění mne bodlo, tím spíše, že z úst tak vzácných vycházelo- Nemohl jsem se udržeti. Rozčilen jsem vy křikl: »Je proteste et je demande la parole!e (Protestuji a žádám za slovo!) Viktor Hugo překvapen se odmlčel, sálem to zašumělo, všecko se ohliží zvědavě na smělce který tak nezpůsobně odvažuje se vyrušovat světlého řečníka. Mladíček sotva dvacetiletý. maličké, drobné poslavy, učiněný holobrádek. patrně jen v mladickém nerozumu mohl se tal osměliti. Tenkráte ovšem neměl jsem tušení, jak mínění o českém národě panuje v cizině. Teprv později, za mého pobytu v Paříži, seznal jsem jak mistrným způsobem vídeňské zpravodajstv dovedlo v celé Evropě ustáliti mínění, jakoby liberální ústavou z r. 1867 rakoušti Němci byli rozvinuli prapor nevim jaké svobody a pokroku v naší říši, začež že jim právem přísluší uznání a sympatie celého vzdělaného světa. Náš odpor proti »úslavním svobodám« prosincovky vysvě- tlován jako zaryté tmářství, pouť do Moskvy r. 1867 rozkřičena za pomahačství moskevského despotismu, a cizina, zejmena Franeouzi, věřila všemu tak upřimně, že republikánská opposice od Napoleona III. jiného se nedožadovala než: La liberté comme en Autriche! (Svobodu jako v Rakousku !), slovo stalo se stále opakovaným heslem. Musil tomu uvěřiti i Viktor Hugo,a tenkráte o nás ani jinak mluviti nemohl.
Čecho Hugo Němec Napoleon Svoboda Polsko Vltava Paříž Evropa Moskva Rakousko
25 article
Všecko v sále ohlíželo se do zadu, ale ni- koho nevidělo. Vyskočil jsem na židli a zvolal znovu: »Jsem český politický uprchlik. Žádám z slovo, abych protestoval proti těmto obviněním !« Nejprv trapné ticho, pak temné mručení reptání v sále. Viktor Hugo se naklání k presi- dentu hraběti Platerovi. Něco mu vysvělluje Ten zlostně hlavou odpírá, ale konečně Viktor Hugo praví nahlas: »Myslím přece, že máme tomu mladému Čechovi dovoliti, aby se vyslovil. Proslm pana předsedu, aby mu udělil slovo.« Tak přímému vyzvání hrabě Plater arei musil vyhověti. Repot utichl, měl jsem nyn mluviti. Teď teprv mne sevřela úzkost, čeho jsem se tu odvážil. Ale sílilo mne vědomi pravdy V nadšení vytryskla mi vřelá slova na prospěch naší věci. Dojem na posluchače byl viditelné příznivý. Končil jsem, že český národ první rozžehl pochodeň svobody svědomí a myšlence svobody nikdy se neodrodí. Proslovení se pa- trně libilo. Snad právě pro mladistvé vzezřen a nezkušenou naivnost řečníka. Všecko hlučně tleskalo. Seskočil jsem se své židle, maje za to, ž tím už vše odbyto. Ale nebylo. Velkodušná po- vaha Hugova, jejíž základním rysem byl vždy hluboký cit k malým a slabým na novo se osvědčila. Věhlasný muž, jenž autoritou svého slova mohl nepatrného mladíka rozdrtiti, neváhal hlásiti se ke svému omylu.
Hugo Plater Čecho Hugův
26 article
Vyzval mne, abych přistoupil. Přede mnou rozevřely se řady, vystoupil jsem na podium, hlava mi hořela, červenal jsem se studem pýchou. Slavný muž vzal mne za ruku a pro nesl ke mně několik laskavých vět, které shro- máždění doložilo hromovým potleskem. Když jsem se zpátky řadou ubíral, již všichni mně podávali ruce, ba někteří mne v překypění citn i pocelovali. Nevím, jak jsem se zas dostal n své místo. Druhého dne na parníku, který nás spo- lečně odvážel do Rapperswylu, zas mne Viktor Hugo vyznamenal laskavým oslovením a o ve- černím banketu, po připiteích, dal si mne za- volati a dlouho se mnou hovořil, vyptával se na české poměry a jevil patrnou radost z mého vysvětlování. Znal dosti dobře naše dějiny, husitské války i Bilou Horu. O současných poměrech dal se rád přesvědčiti. Několikráte odvolával svůj včerejší výrok, založený na ne správných informacích. Po druhé a naposled sešel jsem se s Vik torem Hugem ve válečném roce 1871. Meškal jsem tenkráte jako válečný dopisovatel »Národ ních Listů« v Bordeaux, kam po kapitulae Paříže a po uzavření příměří bylo svoláno mimořádné zasedání národní hromady, která měla přijati smluvené podmínky míru. Radi- kální republikáni chtěli vésti válku do kraj- nosti. Monarchisté byli pro rychlé uzavření míru. V čele první strany stál Gambelta. druhé velel Thiers. Ale po vykonaných vol bách bylo konečné rozhodnutí již nepochybno- V okupovaném od Prušáků území zvoleni byl převážnou většinou sami monarchisté.
Hugo Bilá Vik Hug Gambelt Thiers Bordeaux Paříž
27 article
Poslanci se všech stran se sjížděli. S prv- ním pařižským vlakem přijeli též pařížšti zá- stupci, mezi nimi veterán republikánů Vikton Hugo. Tisíce lidí očekávalo poslance na ná- draží. Nejvřelejšího uvitání dostalo se staři čkému již, ale dosud velmi čilému Viktoru Hu govi. Měl na hlavně čapku národní obrany pařížské, v níž republikánská strana kladla tehdáž největší naději na uhájení ohrožené r- publiky. Do jednání sněmovního Viktor Hugo už nezasahoval. Až jednou zvláštní přihoda jej vy rušila z olympického klidu. Mezi poslanci fran couzskými nacházel se též Garibaldi, který, ač italský občan za své zásluhy — vypravil dobro- volnický sbor a přispišil s ním na obranu Fra- cie — dokonce ve dvou okresích zároveň by zvolen. Leč klerikálově a monarchisté nechtěl uznati jeho volbu. Ubohý Garibaldi, těžce chu- rav, rheumatismem schromlý, jen dvěma přátel pod paží podporován, mohl účastniti se schůzl. Jednou se přihlásil o slovo. Jakoby na povel spustila monarchistická většina ohlušující ryk. Republikáni zas protestovali a předseda dle zvyklosti už se chápal klobouku, aby ho dal na hlavu a tím přerušil schůzi. V tom se zvedí Viktor Hugo. Vědělo se, že je důvěrným přítelem Gari baldiho. Však i jeho odpůrci rázem ztichli. Jeho řeč, patrně jen improvisovaná, rostla a rozvíjela se a článkovala a přátelé i nepřátelé, kouzlem výmluvnosti jati, v obdivu sledovali let jeho myšlenek. Nikdo se neodvážil výkřikem ho př- rušiti. Nikdy před tím ani po tom jsem tak do- konalý oratorický výkon neslyšel. Všickni se shodovali, tentokráte že Viktor Hugo sama sebe překonal. Nikdo si dále netroufal mluviti, a musil předseda honem ukončiti schůzi. Od té chvíle měl Garibaldi pokoj.
Vikton Hugo Hu Hugo Garibaldi Gari
28 article
Když pan Viktor Hugo vyšel ze sněmovny, shrnuli se poslanci i obecenstvo kolem něho připravena oblibenému muži nadšená ovace. Horkokrevnější Jihofrancouzi dokonce před ním klekali a lem šatu jeho lIbali. Tisícihlavý dav provázel ho ulicemi za volání slávy a za zpěvu Marseillaisy. Musel jit pěšky, jinak by mu byli vypřáhli koně z vozul Brzo potom došla do Bordeaux zpráva o památném protestu českého sněmu proti zabrání Elsaska. Způsobila neobyčejnou sensaci. Měl jsem vítanou záminku Viktora Huga navštíviti. Hned poznal »mladého Čecha« ze slavnosti rapperswylské, a v dlouhé rozmluvě projevoval upřímné sympalie k českému národu, o němž nyní už měl jiné mínění. Vzdával nepokrytě svůj obdiv, že v celé Evropě jediní Čechové měli odvahu vysloviti svůj odpor proti výtězné- mu Německu. Od té doby jsem vznešeného kmeta častěji ještě vídal, v Bordeaux i v Paříži za prvních dnů Kommuny, ale nikdy už se mi nepoštěstilo osobně se s nim setkati. Nesrovnává se úplně s pravdou, žeo pohřbu Viktora Huga roku 1885 byli jsme v Francii ještě docela neznámi. Nejen Viktor Hugo dobře o nás věděl, ale v celé Francii rozvlnil se po protestu českého sněmu r. 1871 takový proud sympatií »pour les Tchéques«, že dřivější německé, pomluvy rázem byly odčiněny. Po ce- lých 20 let česko-francouzské styky vlivem po- měrů ovšem úplně zanedbány. Při zmínce o české deputaci na pobhřbu Viktora Huga, sluší nepomijeti jména obětavého vlastence, který o výpravu největší měl zásluhu. a vůbec k ní dal iniciativu. Jměno Augusta Švagrovského, národovce ušlechtilého smýšlení a snažení, jenž zatím na velkou škodu naší vec uchýlil se z veřejného působiště.
Hugo Hug Čecho Augusta Bordeaux Evropa Německo Paříž Francie Kommuna Marseillaisa