2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. prosince 190l.
Praha
4
article
Na rauní a odpel, tísty
D přílehami („Nauěný Obsor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí ner
Fraze v slninhslraeí
. . . . 2 K —
na měsíe
na čtvst lela . . . . . 6 K —b
s drejí denášken
K 50
na pěsle . . .
na čivt leta
7k 501
ve nllalkách
a měsle . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na něste
ei
na čtvrt lieta
s dveji zašilkeu
on
na měsí
kgi
Jleta
Fraga
Nauěný Obsor
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 12 stranách.
Praha
6
article
Hospodářská koncentrace
v Uhrách.
Hospodářská koncentrace
v Uhrách.
Přední uherské agrární spolky, zemská
zemědělská jednota a svaz uherských hospo-
dářů, konaly tyto dny valné hromady, na
nichž předáci agrární hrabě Dessevffy a hrabě
Karolyi, známý zvláště svým agrárním pro-
gramem předvolebním, od něhož mnozí oče-
kávali roztržku v uherské vládní straně
velmi nápadně přitlumili posavadní požadavky
»agrární«, ba tento vyslovil se přímo prot
jejich »výstřelkům«. Jako namnoze u nás
v Uhrách kopírovali agrárníci dotýčná hesla
agrárního ruchu německého, jehož podstata
ovšem při návrhu nového celního tarifu ně
meckého se proklubala jakožto nový pokus
zachrániti nadvládu velkostatku oproti rostouci
síle kapitalismu průmyslného.
V Uhrách, kde přese všecku vládní po-
moc průmysl dosud jest v dětských bolestech
a vlastně soustředěn jest skoro jen v Pešti-
Budíně, musilo spiše, než kde jinde, býti ná-
padným, jaké že hrozí tam nebezpečí zájmům
zemědělským, když absolutní větši na
obou sněmoven a obrovská pře-
vaha lidů se s nimi stotožňuje?
Nemohlo přoto agrární hnutí v Uhrách dlouho
zůstati bez korrektury, pokud bylo pouhým
šiřitelem hesel jinde a za jiných okolnosti
vzniklých.
Ani nejkrajnějším agrárníkům v Uhrách
nemohlo totiž ujíti, že agrarismus v Německu
— míří především na zničení dovozu země-
dělských plodin z Uher do Německa, čehož
nejbližším následkem by musilo býti otřesení
veškerých hospodářských poměrů v Uhrách
oslabení postavení Uher a tím i usnadněn
hospodářského rozpjetí německého k Caři
hradu.
Dessevffa
Karolyi
Uhry
Pešť
Budín
Německo
jednota a svaz uherský hospo
7
article
Vedle toho nejistota ve věcech cislajtán-
ských, jejichž vývoj nezbytně by způsobil
v Uhrách novou situaci, rovněž asi přispěla
svým způsobem k vystřízlivění různých ho-
spodářských skupin uherských, a tak selká-
váme se nyní opětně s oním zjevem vy
spělosti názorův uherských, jejichž re
presentanti nikdy neopomenou — seřaditi se
včas ke společnému postupu.
Právě v posledních dnech vyskytly se
totiž zprávy o výsledcích posavadních porad
zástupců obou vlád, vídeňské a peštské
o zjednání společného antonomního tarifu
při čemž o některých vážných bodech ne
bylo ani při druhém čtení oboustranných
návrhů docíleno shody. Z Pešti se oznamo
valo, že následkem toho autonomní celn
tarif nedostane se do parlamentů až někdy
na podzim, z Vídně naopak odporovalo se
této zprávě tvrzením, že dotyčný tarif bude
podán ještě do jara. Nechceme tuto rozsuzo-
vati, která z obou versí jest správnější —
nám stačí, že nebylo popřeno, že o někte
rých důležitých položkách mezi oběma vlá
dami dosud nebylo docíleno shody.
A tu vystupují zmínění předáci uher-
ských agrárníků, přitlumují své požadavkya
tvoří takto kolem své vlády sesílený kruh
obranců hospodářských zájmů uherských.
Vzpomenuté uherské zemědělské organi-
sace nezapomněly však ani na Německoa
zemský svaz jednot hospodářských přijal
k resolucím svým i návrhi: aby se zaujalo
stanovisko proti německému celnímu tarífu
a vláda aby učinila případná opatření —
k celní válce.
Uhry
Pešť
Vídeň
Německoa
8
article
Orgán vlády uherské »Pester Lloyd« ani
netají své potěšení z projevů předáků agrár-
ních, naopak výslovně prohlašuje, že jsou
zvláště významny, přihlížíli se k různým
nevyřízeným otázkám ekonomickým. Jak proti
Rakousku tak proti cizině, praví, budou Úhry
jen tehda s to vystoupiti s veškerou svou
váhou, nebudou-li státi v zápasu s vlastními
vnitřními rozpory. Komu nastává zápas na
venek, musí doma zjednati mír, toť prý jest
staré osvědčené pravidlo politické.
Možná však také, že vůdcové agrárníků
uherských již jsou zasvěceni vládou uherskou
do nejbližších událostí, které mohou — zna-
menati i urovnání hospodářských otázek
dosud mezi Uhrami a Rakouskem konečně
nesrovnaných. Jestiť v tomto směru zvláště
nápadna řeč dvorního rady Hallwicha na
sjezdu průmyslníků v Ústí, v níž dosti sebe-
vědomě se postavil proti novému celnímu ta-
rifu německému. Pravilť: Nový německý
celní tarif obsahuje neočekávaně vysoké
sazby celní jak na výrobky průmyslové, tak
zvláště na plodiny hospodářské. Musíme si
navykati na skutečnost, že Německo jednání
o obchodní smlouvy povede na základě cel-
ního tarifu, který předstihuje vše doposud
známé, pokud se týče ztížení volného
obchodního ruchu, ba sahá až
i kjeho zamezení.
Musíme pomýšleti na pro-
středky k obraně, a dle toho zaříditi
svůj vlastní, autonomní tarif celní. Nemý-
lím-li se, pokračoval dále, jest dnešní posta-
vení Rakouska ve směru obchodně-politickém
výhodnější a silnější, než před desíti lety
nebudemeť již nuceni přinášeti veliké prů
myslové oběti za to, že Německo sníží svá
obilní cla. Budiž proto pořízen nový vše-
obecný autonomní celní tarit!
Lloyd
Rakousko
Uhry
Ústí
Německo
9
article
Toto místo z projevu Haliwichova se
zdá předpokládati urovnání obchodních zále-
žitostí mezi oběma polovinami říše za věc
nepochybnou, a proto nalehá na skoncování
všeobecného autonomního tarifu celního ja
kožto základu posice rakousko uherské proti
bojovnému německému celnímu tarifu.
V tomto smyslu pochopuje i vídeňský
dopisovatel vnitřní politiku cislajtánskou.
politiku dra. Körbra — politiku cukrovinek
a výhrůžek — až říšská rada se ochočía
navykne pravidelné praci, a vyřídí vše
včetně s vyrovnáním rakousko-uherským.
Odkud se vzalo nenadále tolik důvěry,
vždyť na př. orgán hraběte Apponyie již vý-
slovně vyzývá ku přípravám k celní válce
s Německem?
Či jest pravda, co oznámil berlínský
dopisovatel »New York-Heraldu« o nedávném
článku ruského »Věstníku Finansov«, jenz
obsahoval názory ruského ministerstva na
nový německý celní tarif. Článek ten, praví
se tam, dopadl do Berlína jako puma!
Jak by také ne, když uvedl Německu
na paměť, že Rusko jest odhodláno zahájiti
případně celní válku s Německem na základě
přiostřeného celního tarifu z r. 1891, jak ji
provedlo již r. 1893—94. Ač válka ta jen
několik měsíců tehdy trvala, klesl vývoz ně-
mecký do Ruska o celou čtvrtinu. Tenkráte
činil však pouze 240 mill. m., nyní blíží se
800 mill. m.; byl by tedy účinek celní války
rusko německé pro Němce dnes ještě mno-
hem citelnějším.
Vším právem lze však se domnívati, že
v hospodářských otázkách zavládl v posled-
ních dnech nějaký nový vítr. Jak dlouho
asi potrvá?
Němec
Německo
New YorkHerald
Berlín
Rusko
10
article
Poslanecká sněmovna-
(86. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 18. prosince.
Podzimní kampaň poslanecké sně
movny, která začala smutně a která byla za celého
trvání jediným smutným, pustým úhorem, byla dnes
také smutně ukončena
Její povahu a její jalovost po stránce zákonodárne
a její neplodnost po stránce politické ještě vyložíme
posvitíme na ně. Pro dnes budiž jen konstatováno
tato kampaň nejen není pokrokem ve
vývoji věcí vnitropolitických od osud-
ného převratuna podzim r. 1899, neřku-l
pokrokem naproti stavu, jaký byl dří-
ve, naopak jest patrným úpadkem, pod
statným zhoršením a nejpovážlivěj
ším zostřením krise, která trvá od prv-
ních dnů měsíce června r. 1897.
Šest ministrů četlo na dotazy poslanců od
povědi, které mají připraveny již několik neděl.
Proč si je schovali až na dnešek, jest záhadou, jako
vše, co se děje za vlády nynější. Nikdo je neposlou-
chal: poslánci byli v duchu již doma a nedbali hru-
bě, co se koná v zasedací síni, ba nechtělo se jim an
do řeči. Druh po druhu vzdával se slova, jiný vyšel
nežli byl vyvolán, by mluvil.
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Nicméně rozprava o návrzích na zákonnou
úpravu platů diurnistů naplnila skoro5
hodin. Na svém odchodu a takořka již na
prahu stojíc jednou nohou, by vykro-
čila do prázdně vánoční a novoroční
sněmovna vzpomněla si na tyto chude
pracovníky ve službách státních, pr
které neměla za 9 neděl času, pro které nemá p. dr
Böhm-Bawerk ani srdce, na čem by nezáleželo, ale
také ani groše. Na penězích pak záleží, ale ty vláda
dáti nechce.
Odmítá všeliké uspořádání platů diurnistů zá-
konem a osobuje si k němu právo postupem na-
řízení. To jest odpírá jim stálá místa, jakkoli tito za-
městnanci konají vlastně funkce pomocných
úřadníků, a chce prodloužiti jejich odvislost.
tak aby nad nimi visel dál a dále Damoklův meč vý-
povědi a propuštění. Kromě toho zdráhá se přidati jin
haléře, dokud nebude míti povoleny nové příjmy ze
zvýšení poplatků na dopravu osob.
Böhm
Damoklův
12
article
Zajímavým, nad míru zajímavým bylo sdělení mi
nistra financí, že v této akci veskrze rozpočtové
rozhoduje — ministr vojenství, který nedopustí prý.
by se dála jakákoli újma t. zv. certifikatistům, poně
vadž mu záleží na zachiování dobrého kádru poddů-
stojníků. Ba věru, měl pravdu poslanec Dašiňský
když ondyno pravíl, že nejmocnějším v celém státě
jest svob. p. Krieghammer!
Přes odpor p. Böhm-B awerka, přes jeho sla-
novisko příkře zamítavé, byl zákon o diurnistech do-
dělán. Jest to zákon do zásoby, jest zákon na kvap.
jest to zákon výdajný, který zůstane nesktivován, tk
tomu chce vláda, pokud nenajde se úhrada 15 mil
lionů korun na náklady, jež vzniknou z něho
Vánočním darem pro interessenty není žid-
ným. Jest to v nejlepším případě směnka bez termi-
nu splatnosti. Hotový zákon bude však v rukou kaž-
dého správce státního pokladu rovolverem, kterým vy-
nucovati bude na parlamentu milliony, jež doufá vy
dělat na cestujících dráhami železnými.
Mnohem rychleji nežli nové platy diurnislické
schváleny byly nové platy auskultantů, Budou dle ná-
vrhu justičního výboru, který byl jednomyslně přijat
činiti 800 až 1000 zl. Pokud se praktikantů právních
týče, posl. Pantůček, který ve věci té tlumočil mi-
nění českého klubu, jemuž v této záležitosti nálež
inciativa, navrhl resoluci in eventum, aby poskytlo se
adjutum oněm, kteří věnovati se chtějí službě soud
Dašiňský
Krieghammer
Böhm
Pantůček
Buda
13
article
eovské a touto svou vůlí dokumentují žádosti za ml
sto auskultantské, jež nemohou dostati toliko a jedině
pro nedostatek takových míst. Protože však sněmovna
vyslovila se pro adjutum praktikantům všem, stal se
resoluční návrh českého mluvčího bezpředmětným.
Jest obsažen v usnesení sněmovním. Pan dr. Böhm-
Bawerk zapjal naproti auskultantům kapsy ještě více
nežli naproti diurnistům. „Že nemá, že nedá, že je
ně zle.“ Totiž o peníze. Bez toho prý v posledních
letech stalo se pro personál justiční dosti a dosti. Mí
nil patrně reformu civilního řádu a změny osobní, kte
ré měla v zápětí. Nevíme, zda-li mu to našeptal jeho
kollega bar. Spens-Booden, avšak jeho drsný proslov
vyzněl ve slovo jediné : Ne. Posl. Pantůček namítl mu
právem, že musí býti učiněn počátek s auskultanty
doktor
Böhm
Bawerk
Posl
Pantůček
14
article
Ti mají ze všech resgortů nejvíce privillegií odiosních
a jest tudíž také spravedlivo, by měli nějaké priville-
gium gratuitum. Konstatujeme, že ve sněmovně posla-
necké první návrh na zlepšení poměrů auskultanto
podal před mnoha léty posl. dr. Herold. Větším právem
nežli zákon o diurnistech, možno nazvati zákon
platech auskultantů zákonem do zásoby. Ale nez
sluhují zákony ty, aby byly zlehčovány nebo ostuzo
vány. Zkušenosti, kterých se nabylo, zkušeností do
brých, se zákony výdajnými o platech úřadnických
které také neměly úhrad, mohou se opakovati. Lépe
míti zákony nějaké, nežli žádné. Lépe míti upraveny
platy jednomyslným usnesením celé sněmovny, než-
li, aby jmenované třídy pracovníků soudních byly v
příčině té nadále v nejistotě. Může přijíti chvilé, ja-
ko příšla pro státní úřadníky, professory atd., kdy s
nalezne úhrada rychleji, nežli se kdo nadá. Třeba n
stejnou formou a třeba ne také stejným způsobem.
Bila sedmá hodina večerní, když předseda h
Vetter ukončil schůzi. Přál poslancům po zvyku
svých předchůdců štastných a veselých svátků.
K radosti však není příčiny nikde — pranikde. K smut-
ku, k žalu jest jich hojně. Přiští schůze neurčita. Nej-
doktor
Herold
Vetter
16
article
spíše 20. ledna.
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 20 min.
Mezi došlými spisy jsou dotazy po
slauců: Kloláče a spol. po chování se berního
úřadu k rolnictvu v okresu selčanském: — V. Hru-
bého a spol. po jednání moravsko ostravské po-
licie; — Černěhoa spol. po nakládání s učiteli-
vojáky v Jindřichově Hradci: — Choce a spol.
po »dynastických« úlohách na středních školách: —
Rataje a spol. po organisačním statutu pro techn.
finanční kontrolu; — Hybeše a spol. po kon-
fiskaci sludentských novin v Praze; — Bleikolm
a spol. po činnosti »I. uher. krupobitní pojišťovny
v Tešti«: — Choce a spol. po prémiích strojníků
c. k. státních železnic; — V. Hrubého a spol.
po šikanování kateřinských zelenářek; — Gess-
manna a spol. po zlepšení hmotných poměrů
pens. důstojníkův, vojenských úřadníků, jejich vdov
a sirotků: — Sylvestra a spol. po předloz
tiskového zákona; — Kliemanna a spol. po
znesnadňování výstupu z katolické církve okr. hejt-
manem kadaňským: — Primavesi a spol. po
národnostních poměrech u státních železnic na Mo
ravě: — Malik a spol. po nezákonném postupu
okr. hejtmanství v Šumperku proti osobám vystupu-
jícím z katolické církve; — Holanský a spol.
po mýtní svobodě plemenných klisen.
Choc
Hybeš
V Hrubý
Malik
Jindřichov Hradec
Praha
Tešť
Šumperk
17
article
Posl. Choc. Rataj a spol. podali návrh n
zřízení veřejné české národní školy ve Vídni : —
Zázvorka a spol. na rozšíření zákona o vyhu-
bení plicní nákazy dobytčí; — Aug. Sehnala
spol. na vyšetření báňských dozorců, zejmena v Mor
Ostravě.
Ministr zemské obrany hr. Welsersheln
odpověděl na Niesigův dotaz po náhradách za škody.
způsobené ostrou střelbou v severních Čechách, uvá-
děje zásady, dle nichž se odhaduje.
Ministr spravedlnosti bar. Spens- Boode
odpověděl na Frestův dotaz po zadávání prací v nove
budově krajského soudu a věznici plzeňské a na
Kindermannův po steseích lékařů na nový tarif, že
jsou bezpodstatny, avšak shledají-li se v sazbách
nějaké krutosti, vyhoví dle možností oprávněným
přáním;
— na Procházkův po propuštění pomoených oe
gánů u okr. soudu vinohradského, že není proč za-
kročovati.
Ministr železnic bar. Wittek odpověděl na
Hofmannův dotaz po nehodách na jižní železnici, že
Posl
Choc
Rataj
Zázvorka
Aug
Welsersheln
Niesigův
Boode
Frestův
Kindermannův
Procházkův
Wittek
Hofmannův
Vídeň
Ostrava
Čechy
18
article
V drobuém prodejí:
ranni číslo o sobě . . . za sb
vdpolední
. . . . za 2 b
Ve filialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10 h
odpolední . . . . . . . . 3b
Insera t
plstí re hotově vapřed
Fředpacení a ipterty piijímá zdminl-
strace v Narianské ulici č. z.
Tam eacházejí se též rräakee
tlskirzn a ekprdica „ Nárednich Listá“.
Eekozlsy ae nevrscsji
Narianský ulice
Nárednich Listat
19
article
stala se náležitá dopravní technická opatření a byl
rozmnožen výkonný personál.
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Ja-
rošův dotaz po zavedení nedělního klidu v země-
dělských a průmyslových sušárnách čekanky, že
práce v zemědělských sušárnách nepodlehá před-
pisům živnostenského řádu.
Ministr orby bar. Giovaneli odpovídá na
Kernův dotaz po stavu erárních drvařů, že pečuje se
všemožně o jeho zlepšení, avšak má to své meze
neboť stát musí zachovati náležitý poměr mezi cenou
a hodnotou práce.
Posl. Pernerstorfer ptal se předsedy ústav-
ního výboru, jehož odbor pro zrušení § 14. vykonal
svou úlohu, ale on sám neměl schůze již od 14.
října, nesvolá-li jej několik dní před počátkem ledno-
vého zasedání, aby vyřídil pilné věci, načež před-
seda posl. Grabmayr omlouval výbor, po-
chybuje však, že by byla dobře volená chvíle
k změně ústavy, kdy m-p. dr. Körher předpovídá.
že snad záhy bude po ní veta. Svola výbor hned po
prázdninách.
Posl. H. Hofer plal se předsedy poplatkového
výboru po svých peticích za kolkovou a poštovní
svobodu v pojišťovacích záležitostech a daň — ryt.
Berks odpověděl, že všecky návrhy v petici byty
přikázány referentům. Výbor snažil se vyříditi sve
úkoly, ale záleží na tom, aby scházel se dostalečny
počet členů.
Call
Kernův
Posl
doktor
Körher
H Hofer
Berks
20
article
Předloha o zemědělských společen-
stvech příjímá se k návrhu ref. Povše ve 3. čtení
za hlučné pochvaly celé sněmovny
Posl. Steiner podal zprávu a návrhy na vý-
pomoc v nouzi, jež byly schváleny bez de-
baty.
Podobně vyřízen také Sylvestrův návrh, aby
advokátní kandidáti směli zastupovati v pře-
stupeích, v 2. a 3. čtení.
Potom rokovalo se o diurnistském zá-
koně (ref. Steinwender)
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk nepochy-
buje, že sněmovna návrh přijme, avšak k uskuleč-
nění zákona nemůže dojíti, dokud neopatří se úbrada
zvýšeného nákladu na upravení diurnistských platů.
Vláda vyhoví resoluci rozpočtového výboru stran
úpravy postavení a platů diurnistů — bude-li třeba
— cestou nařízení.
V povšechném rokování sřekli se slova poslanci
Hybeš, Schücker, Pommer, Holmann,
W. Wilhelma Kopp a promluvil posl. Ma zo-
rana, načež k návrhu posl. Holanského denata
byla uzavřena a protože všichni řečníci vzdali se
volhy řečníků hlavních, přešlo se k rokování ze-
v rubnému.
K § 1. promluvili posl. Pommer, Hofmann,
Procházka a Wilhelm, načaž byl přijat bez
změny a Pommrův návrh, aby všichni diurnisté,
kalkulanti a j. po 5leté službě stali se definit. výpo-
moc. úřadníky v XII. tř., propadl.
88 2.—8. přijaty beze změny a navrhované
změny propadly; 88 9. a 10. schváleny po krátké
debatě, § 11. bez debaty, § 12., o němž promluvili
posl. Choc a Procházka, dle výborového ná-
vrhu.
Steiner
Sylvestrův
doktor
Böhm
Hybeš
Schücker
Pommer
Holmann
W Kopp
Hofmann
Procházka
Wilhelm
Choc
Ma
Bawerk nepocha
21
article
Potom přijat Plojův návrh jako nový článek
o započítávání služebních let do pense, i celá řada
resoluci a na to celý zákon také ve 3. ctení. (Hlučná
pochvala).
Dál rokovalo se o auskultantském zt-
koně (ref. posl. dr. Schücker).
Ministr financi dr. Böhm- Bawerk uvažoval
finanční následky zákona a omlouval se nedostateč-
nými financemi; za příznivější doby mohli by snat
starší (ve službě) praktikanti dostatí větší adjutum.
Vyslovuje se proti předloze.
Posl. Plantan shledává parlament v agonii
proto necítí vládní »kopance«. Jeho dni jsou se-
čteny, zahubí jej centralismus. Slovinci přejí mu
s největším poklidem »Requiescat in pace«. (Posl.
Biankini: Amen.) Lituje postavení vlády a mi-
nistra k předloze a bude hlasovati pro návrh práv-
ního výboru. (Pochvala a potlesk.)
Posl. dr. Pantůček: Doba nejnovější přinesla
s sebou značné změny na poli národohospodářském.
Stálé klesání ceny peněz mělo nutně v zápětí po-
měrné zdražování všech oněch statků, které předměty
směny tvoří.
K předmětům těmto náleží především i práce,
a to jak fysická práce rukou, tak i duševní práce
všech osob hlavou pracujících.
Přirozeným následkem tohoto zjevu jest snaha
všech těchto pracujících tříd, domoci se přiměřeného
zvýšení mzdy, kterou za práci svoji od zaměstna-
vatelů dostávají.
Této snahy, která se ve všech odborech dosta-
vila, nemohl si nepovšimnouti i stát, jenž zaměstná-
vaje značný počet úřadníků i jiných zřízenců, k nej-
Plojův
doktor
Schücker
Böhm
Bawerk
Posl
Pantůček
Requiescat in pac
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vzpomínky na Viktora Huga
Podává L. Schmidt-Beauchez.
Chystané slavnosli stoletých narozenin
Viktora Huga v Paříži, kterých na pozvání mu-
nicipální rady zúčastní se i městská rada pražská
i zástupci českého písemnictva, dodávají jiste
časovosti osobním vzpomínkám na oslavence tín
spíše, že z žijících Čechů podepsaný je snad
jediný, kterému vzácná přiležilost se naskytla,
osobně se setkati s odešlým dávno velikánem
světové literatury a průkopníkem republikánské
myšlenky v Evropě.
Hug
L Schmidt
Beauchez
Paříž
Evropa
23
article
Ponejprv to bylo v srpnu roku 1868. V prů-
jezdě budovy zemského trestního soudu na
Karlově náměsti přibíjel úřadní sluha zatykač,
na mne pro »zločin velezrády« vydaný, já však,
dostav se šťastně přes hranice, tou dobou již
ujížděl jsem Německem, neoddechnuv si dříve,
dokud jsem v Curychu nestanul na pohostinné
půdě švýcarské. Zvlášťní náhodou hined prvni
den oetl jsem se v kroužku polských emi-
grantů. Právě chystala se okázalá slavnost za-
hájení polského národního musea na rappers-
wylském zámku blíže Curychu. Hostů zavítalo
mnoho z Haliče, Poznaňska i Królewstva a celá
řada jiných vynikajících hostí. Zejtřejší pří-
pravné schůze měli se zúčastniti zvláště cizí
hosté, Maďaři, Vlachové, Francouzi. Mezi těmi
pak sám veliký Viktor! Autora »Bídníků«,
»Notre-Dame de Paris«, »Chátiments«, »Orien-
tales«, »Feuilies d' automne« atd., pokládal
tehdy mladý svět za prvního spisovatele, za nej-
většího myslitele. Byl jsem velice dychtiv
spatřiti tváří v tvář muže, přímo zbožňovaného.
Schůze konala se v sále hotelu »Zu den
drei Zimmerleuten«. Mistnost byla plná, stěži
dostali jsme místo docela vzadu u zdi. Před-
sedal hrabě Plater, president organisačního ko-
mitétu rapperswylského, jednací řeč byla fran-
couzská. Mluvili řečníci polští i cizí. Posléze
vyvstal Viktor Hugo. Byl řečníkem neobyčejné
výmluvnosti. Úchvatnými slovy horoval o vzne-
šených zásadách svobody a demokracie, o po-
hroku republikánské myšlenky v Evropě,
Maďar
Vlach
Francouz
Viktor
Chátiment
Plater
Hugo
Karlov náměst
Německo
Curych
Halič
Poznaňsko
Notre
Dame jít Paris
Evropa
24
article
bojích a utrpeních nešťastné Polsky, o přištích
úkolech Slovanstva. A tu, probíraje jednotlivé
kmeny slovanské, najednou pronesl následující
výrok: »Žel bohu však, z té velké rodiny slo-
vanské odcizila se myšlence svobody jedna
větev, kmen jinak intelligentní a pokročilý,
Čechové na Vltavě zaprodali se reakcionářskému
feudalismu rakouskému a konají úsluhy moskev-
skému panslavismu (au panslavisme moscovite)!«
Křivé a nespravedlivé obvinění mne bodlo,
tím spíše, že z úst tak vzácných vycházelo-
Nemohl jsem se udržeti. Rozčilen jsem vy
křikl: »Je proteste et je demande la parole!e
(Protestuji a žádám za slovo!)
Viktor Hugo překvapen se odmlčel, sálem
to zašumělo, všecko se ohliží zvědavě na smělce
který tak nezpůsobně odvažuje se vyrušovat
světlého řečníka. Mladíček sotva dvacetiletý.
maličké, drobné poslavy, učiněný holobrádek.
patrně jen v mladickém nerozumu mohl se tal
osměliti.
Tenkráte ovšem neměl jsem tušení, jak
mínění o českém národě panuje v cizině. Teprv
později, za mého pobytu v Paříži, seznal jsem
jak mistrným způsobem vídeňské zpravodajstv
dovedlo v celé Evropě ustáliti mínění, jakoby
liberální ústavou z r. 1867 rakoušti Němci byli
rozvinuli prapor nevim jaké svobody a pokroku
v naší říši, začež že jim právem přísluší uznání
a sympatie celého vzdělaného světa. Náš odpor
proti »úslavním svobodám« prosincovky vysvě-
tlován jako zaryté tmářství, pouť do Moskvy
r. 1867 rozkřičena za pomahačství moskevského
despotismu, a cizina, zejmena Franeouzi, věřila
všemu tak upřimně, že republikánská opposice
od Napoleona III. jiného se nedožadovala než:
La liberté comme en Autriche! (Svobodu jako
v Rakousku !), slovo stalo se stále opakovaným
heslem. Musil tomu uvěřiti i Viktor Hugo,a
tenkráte o nás ani jinak mluviti nemohl.
Čecho
Hugo
Němec
Napoleon
Svoboda
Polsko
Vltava
Paříž
Evropa
Moskva
Rakousko
25
article
Všecko v sále ohlíželo se do zadu, ale ni-
koho nevidělo. Vyskočil jsem na židli a zvolal
znovu:
»Jsem český politický uprchlik. Žádám z
slovo, abych protestoval proti těmto obviněním !«
Nejprv trapné ticho, pak temné mručení
reptání v sále. Viktor Hugo se naklání k presi-
dentu hraběti Platerovi. Něco mu vysvělluje
Ten zlostně hlavou odpírá, ale konečně Viktor
Hugo praví nahlas:
»Myslím přece, že máme tomu mladému
Čechovi dovoliti, aby se vyslovil. Proslm pana
předsedu, aby mu udělil slovo.«
Tak přímému vyzvání hrabě Plater arei
musil vyhověti. Repot utichl, měl jsem nyn
mluviti.
Teď teprv mne sevřela úzkost, čeho jsem
se tu odvážil. Ale sílilo mne vědomi pravdy
V nadšení vytryskla mi vřelá slova na prospěch
naší věci. Dojem na posluchače byl viditelné
příznivý. Končil jsem, že český národ první
rozžehl pochodeň svobody svědomí a myšlence
svobody nikdy se neodrodí. Proslovení se pa-
trně libilo. Snad právě pro mladistvé vzezřen
a nezkušenou naivnost řečníka. Všecko hlučně
tleskalo.
Seskočil jsem se své židle, maje za to, ž
tím už vše odbyto. Ale nebylo. Velkodušná po-
vaha Hugova, jejíž základním rysem byl vždy
hluboký cit k malým a slabým na novo se
osvědčila. Věhlasný muž, jenž autoritou svého
slova mohl nepatrného mladíka rozdrtiti, neváhal
hlásiti se ke svému omylu.
Hugo
Plater
Čecho
Hugův
26
article
Vyzval mne, abych přistoupil. Přede mnou
rozevřely se řady, vystoupil jsem na podium,
hlava mi hořela, červenal jsem se studem
pýchou. Slavný muž vzal mne za ruku a pro
nesl ke mně několik laskavých vět, které shro-
máždění doložilo hromovým potleskem. Když
jsem se zpátky řadou ubíral, již všichni mně
podávali ruce, ba někteří mne v překypění citn
i pocelovali. Nevím, jak jsem se zas dostal n
své místo.
Druhého dne na parníku, který nás spo-
lečně odvážel do Rapperswylu, zas mne Viktor
Hugo vyznamenal laskavým oslovením a o ve-
černím banketu, po připiteích, dal si mne za-
volati a dlouho se mnou hovořil, vyptával se
na české poměry a jevil patrnou radost z mého
vysvětlování. Znal dosti dobře naše dějiny,
husitské války i Bilou Horu. O současných
poměrech dal se rád přesvědčiti. Několikráte
odvolával svůj včerejší výrok, založený na ne
správných informacích.
Po druhé a naposled sešel jsem se s Vik
torem Hugem ve válečném roce 1871. Meškal
jsem tenkráte jako válečný dopisovatel »Národ
ních Listů« v Bordeaux, kam po kapitulae
Paříže a po uzavření příměří bylo svoláno
mimořádné zasedání národní hromady, která
měla přijati smluvené podmínky míru. Radi-
kální republikáni chtěli vésti válku do kraj-
nosti. Monarchisté byli pro rychlé uzavření
míru. V čele první strany stál Gambelta.
druhé velel Thiers. Ale po vykonaných vol
bách bylo konečné rozhodnutí již nepochybno-
V okupovaném od Prušáků území zvoleni byl
převážnou většinou sami monarchisté.
Hugo
Bilá
Vik
Hug
Gambelt
Thiers
Bordeaux
Paříž
27
article
Poslanci se všech stran se sjížděli. S prv-
ním pařižským vlakem přijeli též pařížšti zá-
stupci, mezi nimi veterán republikánů Vikton
Hugo. Tisíce lidí očekávalo poslance na ná-
draží. Nejvřelejšího uvitání dostalo se staři
čkému již, ale dosud velmi čilému Viktoru Hu
govi. Měl na hlavně čapku národní obrany
pařížské, v níž republikánská strana kladla
tehdáž největší naději na uhájení ohrožené r-
publiky.
Do jednání sněmovního Viktor Hugo už
nezasahoval. Až jednou zvláštní přihoda jej vy
rušila z olympického klidu. Mezi poslanci fran
couzskými nacházel se též Garibaldi, který, ač
italský občan za své zásluhy — vypravil dobro-
volnický sbor a přispišil s ním na obranu Fra-
cie — dokonce ve dvou okresích zároveň by
zvolen. Leč klerikálově a monarchisté nechtěl
uznati jeho volbu. Ubohý Garibaldi, těžce chu-
rav, rheumatismem schromlý, jen dvěma přátel
pod paží podporován, mohl účastniti se schůzl.
Jednou se přihlásil o slovo. Jakoby na povel
spustila monarchistická většina ohlušující ryk.
Republikáni zas protestovali a předseda dle
zvyklosti už se chápal klobouku, aby ho dal na
hlavu a tím přerušil schůzi. V tom se zvedí
Viktor Hugo.
Vědělo se, že je důvěrným přítelem Gari
baldiho. Však i jeho odpůrci rázem ztichli. Jeho
řeč, patrně jen improvisovaná, rostla a rozvíjela
se a článkovala a přátelé i nepřátelé, kouzlem
výmluvnosti jati, v obdivu sledovali let jeho
myšlenek. Nikdo se neodvážil výkřikem ho př-
rušiti. Nikdy před tím ani po tom jsem tak do-
konalý oratorický výkon neslyšel. Všickni se
shodovali, tentokráte že Viktor Hugo sama sebe
překonal.
Nikdo si dále netroufal mluviti, a musil
předseda honem ukončiti schůzi. Od té chvíle
měl Garibaldi pokoj.
Vikton Hugo
Hu
Hugo
Garibaldi
Gari
28
article
Když pan Viktor Hugo vyšel ze sněmovny,
shrnuli se poslanci i obecenstvo kolem něho
připravena oblibenému muži nadšená ovace.
Horkokrevnější Jihofrancouzi dokonce před ním
klekali a lem šatu jeho lIbali. Tisícihlavý dav
provázel ho ulicemi za volání slávy a za zpěvu
Marseillaisy. Musel jit pěšky, jinak by mu byli
vypřáhli koně z vozul
Brzo potom došla do Bordeaux zpráva o
památném protestu českého sněmu proti zabrání
Elsaska. Způsobila neobyčejnou sensaci. Měl
jsem vítanou záminku Viktora Huga navštíviti.
Hned poznal »mladého Čecha« ze slavnosti
rapperswylské, a v dlouhé rozmluvě projevoval
upřímné sympalie k českému národu, o němž
nyní už měl jiné mínění. Vzdával nepokrytě
svůj obdiv, že v celé Evropě jediní Čechové
měli odvahu vysloviti svůj odpor proti výtězné-
mu Německu.
Od té doby jsem vznešeného kmeta častěji
ještě vídal, v Bordeaux i v Paříži za prvních
dnů Kommuny, ale nikdy už se mi nepoštěstilo
osobně se s nim setkati.
Nesrovnává se úplně s pravdou, žeo
pohřbu Viktora Huga roku 1885 byli jsme v
Francii ještě docela neznámi. Nejen Viktor Hugo
dobře o nás věděl, ale v celé Francii rozvlnil
se po protestu českého sněmu r. 1871 takový
proud sympatií »pour les Tchéques«, že dřivější
německé, pomluvy rázem byly odčiněny. Po ce-
lých 20 let česko-francouzské styky vlivem po-
měrů ovšem úplně zanedbány.
Při zmínce o české deputaci na pobhřbu
Viktora Huga, sluší nepomijeti jména obětavého
vlastence, který o výpravu největší měl zásluhu.
a vůbec k ní dal iniciativu. Jměno Augusta
Švagrovského, národovce ušlechtilého smýšlení
a snažení, jenž zatím na velkou škodu naší vec
uchýlil se z veřejného působiště.
Hugo
Hug
Čecho
Augusta
Bordeaux
Evropa
Německo
Paříž
Francie
Kommuna
Marseillaisa