3
masthead
19. prosince 1901.
5
article
větším zaměstnavatelům patří a musíl platy úřa
níků i sluhů i gáže důstojníků přizpůsobiti změněným
poměrům životním.
Stát nesměl zneuznávati zjev zmíněný tIm měně
poněvadž sám si velmi přísné podmínky pro přijet
do služby své stanoví, všechny síly zřízenců svých
pro sebe požaduje a zákazem každého zaměstnán
vedlejšího i předpisy pensijními každou konkurenei
vylučuje a zřízencům svým téměř veškerou možnos
odnímá službu jeho opustiti a jinou lepší i výhod
nější službu si vyhledati.
Však stát spinil tuto svoji povinnost jako za
městnavatel jen z polovice, poněvadž při regulae
platu r. 1898 provedené vypustil naprosta všeck-
ony úřadníky, kteří nenalezali se v nějaké tříde
dietní.
Jsou to zejmena auskulfanti a konceptní prakti
kanti finanční, i političtí, klerým regulace platu ne
toliko nižádný prospěch neposkytla, nýbrž naopak je
ještě poškodila, poněvadž t. zv. mimořádná podpore
státní před regalací každoročně poskytovaná, na
které i jmenovaní úřadníci konceplní participovali
následkem regulace platu byla zastavena.
Auskultanti, jakož i zmínění praktikanti zůstal
tudíž i po úpravě platů, která úřadníkům nejnižš
kategorie (třída XI.) zvýšení jejich příjmů o více
než 1/2 přinesla i na dále na příjmy odkázání, které
jim zákon z r. 1873 příznal.
A jaké jsou to příjmy?
Čásť jmenovaných úřadníků musí se jen s lak
zv. individuálním paušalem, t. j. příspěvkem na
pera, inkoust a světlo měsíčně 1 zl. 4 kr. spokojiti.
jinak však platů nemají, ostatní dostávají vedle toho
ještě adjutum ročních 500 zl., resp. 600 zl.
6
article
Co speciálně auskultantů se dotýče, jest po
novém systemisování, r. 1897 provedeném, 10 proe
bez adjuta, zbývajících 90 proc. má z polovice adju-
tum 1000 K a polovice 1200 K.
Co však jest adjutum dle své právní povahy?
Smí býti pokládáno za služné nebo za mzdu vypla-
cenou státem za práce jemu poskytované?
Zajistě nikoliv. Neboť, jak z dotčených organi-
sačních předpisů jasně vyplývá, není adjutum nic
jiného, než pouhá podpora nuzných, jen výpomo
státu oněm, kdo ze svého vlastního jmění nemohou
se do doby, kdy dostatečných dojdou příjmů, vy
držovati.
Podle této právní povahy adjuta, smí toto pro-
půjčeno býti jen úřadníkům nemajetným a musí
tudíž každému jeho udělení předcházeti zjištění ma-
teriálních poměrů onoho, kdo adjulum obdržeti má
S touto podstatou adjula souvisí, že udělení
adjuta netvoří následek přijelí do služby státní.
nýbrž že jest úvaze chefa centrálního úřadu zem-
ského, kterému udíleti adjuta přísluší, zůstaveno,a
že adjuta nemusí ba i nemají býti propůjčována po
řadě, nýbrž i per saltum dle větší či menší potřeb-
nosti jednotlivců udělena býti mohou.
Tento právní charakter adjuta má i za následek,
že požitek adjuta není nikterak pevným, nýbrž že
adjutum, které jen podporou nuzných jesí, opčt
může býti odňato, když poměry majetkové oněch.
kdo k požitku adjuta oprávněni jsou, k jich prospěchu
se změnily.
V přídině této jest zejmena instruktivní dv. d. ze
dne 21. února 1834 č. 2644 sb. z. s.
Ze všeho toho, co jsem dosud uvedl, jest pa-
trno, že adjutum právně není fixní odměnou prac
státu konaných, a že tudíž ani auskultanti ani kon-
ceptní praktikanti nemají nižádného služebního příjmu
v tech. slova smyslu.
7
article
Však ptám se vás, pánové: Jest to správno
služno, žádati od osob, které 12 let studovaly a více
zkoušek složily, aby bez platu státu síly své pro-
půjčily? Jest to důstojno velikého státu, úřadníky.
jichž polřebuje, sice jmenovati, od nich žádati služeb.
však je buď vůbec nehonorovati nebo jen naprosto
nedoslatečně.
Není, snad interess státní tím ohrozen, když
úřadnici, kteří mají býti strážci zákonů, se již na po-
čátku své úřadnické dráhy musí zadlužiti a toto
břímě dluhů často po celý svůj život s sebou viekou
Zdá není ohrožena nezávislost a samostatnost
úřadnika, ke škodě jeho služby, když nestojí male
riálně na svých vlastních nohou?
Jsem přesvědčen, že málokdo bude, jenž by by
v pochybnostech, jakou odpověď dáti na tyto olázky
jsem přesvědčen, že nebude nikoho, kdo by popíraii
chtěl, že jest povinností státu, mladým úřadníkům
konceptním dáti alespoň tolik, by nemusili hla-
dověti.
Ovšem namítnou snad někteří, že auskultanti
resp. konceptní praktikanti vlastně nezastávají žád-
ného místa úřadnického, nýbrž připravují se jen pro
budoucí svůj úřad a že tudíž jejich zaměstnání jest
jen jakousi praxí zkušební, za kterouž nemohou od-
měny žádati.
Namítka tato mohla by míti jakéhosi oprávnění.
kdyby služba praktikantská, resp. auskultantská
trvala jen několik neděl nebo nejvíce několik mě-
síců a kdyby auskultantům, resp. konc. praktikantům
nebylo více ukládáno, než se pro budoucí úřad při-
pravovati.
8
article
Však tomu tak není. Neboť jak auskultanti tai
i konc. praktikanti musí často mnoho let čekati, než
dojdou nějakého místa se služným spojeného. Co
speciálně auskultantů se týká, musili v Čechách pře
organisací 7—8 let sloužiti, než stali se adjunkty a
třebas i nyní, kdy ještě následky organisace z r.
1897—1898 jsou patrny, doba tato nebyla tak
dlouhá, přece není daleký čas, že auskultanti v Če-
chách opět 8 let a ještě déle budou na svůj postup
do třídy IX. čekati.
Neboť průměrný počet appertur, pro auskultanty
ročně vypadajících, jest 27—28 a poněvadž jest v Če-
chách 250 auskultantů, musí nejmladší nejméně 8 lei
čekati, aby na řadu pro povýšení přišel. Poměr tento
zhoršuje se ještě tím, že každý auskultant před svým
jmenováním musí míti právní praxi, která obliga
torně 6 neděl trvá, však není-li prázdných auskul
tantských mísl, často na více měsíců, ba i přes r
se protahuje.
Také to netřeba mi dokazovati, že jak auiskul-
tanti, tak i konceptní praktikanti musí konati služby.
které neslouží toliko k jejich v zdělání, nýbrž da-
leko za účel vyučování sahají a pro které by stát
kdyby nebylo těchto úřadníků, jiné úřadníky zří
diti musil.
A že zejmena u těch, kteří již praktickou zkoušku
složili, o nějakém zaměstnání jen k účelům vzdě-
lání nemůže býti řeči, nebude asi popíráno.
Jestliže však stát od kandidátů služby konceptn
žádá výkaz o absolvování universitních studií i o od
bytých 3 zkouškách, jestliže jim všecky povinnost
jako státním úřadníkům ukládá a od nich služby
jako od svých zřízenců požaduje, pak má je také
jako státní úřadníky honorovati a ne jim toliko ad
jutum, t. j. jakousi podporu z milosti, která jen ně-
které má od smrti hladem osvoboditi, poskytovati.
Čechy
lei
9
article
Jest tudíž jen správno a slušno, aby stát těmto
mladým úřadníkům alespoň tolik dal, co se obecně
za existenční minimum pokládá, t. j. nejměně 800 zl.
ročně,
Toto existenční minimum má býti poskytnutc
auskultantům předlohou právě projednávanou. Ta se
vztahuje ovšem jen na auskultanty, však tím nemí
býti dorost služby politické a finanční z těchže výho
vyloučen, nýbrž má jen býti učiněn počátek.
Ze tato osnova právě s auskultanty začíná, m
svůj důvod v tom, že dorost soudcovský počtem i vý-
znamem první místo zaujímá a že jen v justic
X. třídy není, tak že auskultanti poměrně déle neí
konceptní praktikanti finanční nebo političtí s pouhým
adjutem musí se spokojiti.
Však i jiné úvahy mluví pro to, aby provisorni
byla auskultantům tato výhoda poskytnuta. Nebo
auskultanti byli dosud vůči kollegům ve službě finan
ční a politické v různých směrech zkrácení.
Kdežto totiž praktikanti političtí a fiuační v ne
obmezeném počtu přijímáni býti mohou, jest poče
auskuliantů obmezen, tak že kandidáti justiční ne-
mohou přijatí býti, leč když místo jest uprázdněno
To má za následek, že kandidáti úřadu soudcovského
zhusta více měsíců na své jmenování musí čekati.
kdežto jejich kollegové, kteří se obrálili k službo
polítické nebo finančni, ihned mohou býti přijati.
Auskultant musí také před svým jmenováním
edbýti právní praxí aspoň šestinedělní, kdežto přijetí
do poli ické nebo finanční služby předpokládá toliko
výkaz o absolvovaných studiích a odbytých 3 neb
2 zkoušek.
Co praktického výcviku se dolýče, jsou poža-
davky na auskultanty kladené mnohem přísnější, po
něvadž jen u anskultantů jest předepsaná tři et
10
article
služba přípravná a jan od auskultantů žádá se při
zkoušce praktické sepsání domácí práce vědecké.
Mají-li však auskultanti tolik nevýhod (privilegia
odiosa, nehude nikdo smýšlející slušně pokládati t
za nespravedlivé, když jim tak jednou prozatím
nějaké privilegium gratuitum bude poskytnuto.
Že tím ostatní obory služby státní nebudou zkrá-
ceny, netřeba se obávali. Vždyť poměry postupní
v Čechách, jak i financí tak i ve službě politick
jsou mnohem příznivější než u soudů, tak že na př
kollegové universitní českých soudních sekretářů
kteří si vyvolili službu politickou nebo finanční, jil
jsou v VI., ba i v V. třídě hodnostní.
A jestli úřadníci u služby finanční s 8—10 lely
služebními již v VIII. třídě se nalezají a tudíž příjmí
přes 2000 zl. barou, nebudou snad svým kolegůn
studijním, kteří si službu soudnickou obrali a v téže
době ještě auskultanty jsou, nepatmné zvýšení jejicl
příjmů ze 600 na 800 zl. záviděti
Poněvadž i finanční stránka této akce, vyžadujíc
necelý million korun, na váhu padati nemůže, dou
fám, že nezůstane nevyslyšen můj hlas, prosím-li
aby § 1. návrhu, ve znění výborem navrhovaném
byl přijat.
Co do § 2. nemůže se řečník spřáteliti an
s jeho všeobecnou dikcí, ani s jeho tendenci. Ze-
jmena pokládá za zbytečné, aby zřízeno bylo víc
adjut pro praktikanty, než vůbec praktikantů je,
spatřuje odpor v tom, aby adjuta — jež přece dl
své povahy jsou výpomocí pro nuzné určenou —
byla praktikantům bez ohledu na materiální jejicl
postavení podle řady poskytována.
Čechy
zl
11
article
Navrhuje tudíž na místo § 2. resoluci toho ob
sahu, aby byla vláda vyzvána zříditi přiměřený poče-
adjut pro ony pr. praktikanty, kteří podali již žádost
za místo auskultantské, jich však pro nedostatek mís
uprázdněných dojíti nemohou, a aby adjuta ta dáne
byla k příslušné disposici předsedů vrchních soudů
zemských. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Rokování bylo potom uzavřeno a hlavními řeč
níky zvoleni poslanci Biankini (proti) a Ofner (pr
předlohu)
Posl. Biankini naříkal na dalmatské poměry
a nalehal, aby ministr spravedlnosti udělal jim jed-
nou přítrž.
Posl. dr. Ofner polemisoval s drem. Pantůčken
a nadhodil ministrovi, že by se také mohl řídi
vnuknutím svého srdce, když sněmovna bez ohlede
na své strany předlobu schvaluje. (Pochvala.)
Po referentovu doslovu usnešeno přejíti k ze
vrubnému rokování a v něm přijaty všecky
tři články dle výborového návrhu ve 2. a 3. čtení
(Pochvala.)
Posl. Rieger podával potom zprávu o vy
dání posl. Pernerstorfera k soudnímu stí
hání a návrh, aby se žádosti vyhovělo, by
schválen.
Bez debaty skoro byly sehváleny oba zákony
o vinařství v 2. a 3. čtení s Kühschelmovou r
soluci.
Poslanec Skene navrhl, aby se rokovalo hne
o předloze stran sečtení zemědělský cl
závodů (referent poslanec Romanovič) a přijata
beze vší debaty v 2. a 3. člení dle usnešení panské
sněmovny.
Předseda hrabě Vetter prohlašuje, že den příšt
schůze oznámí písemně a přeje poslaucům veselo
Vánoce a šťastný Nový rok. (Hlučná pochvala v cele
sněmovně.) Vyprošuje si jako loni, aby se neposílal,
na vzájem novoroční listky
Konec schůze o 7. hodině večerní.
Biankini
Ofner
Posl
doktor
Rieger
Kühschelmová
Skene
Romanovič
Vetter
panská sněmovna
12
article
Z parlamentnich výborů.
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.)
V odboru berního výboru pro vládní před
lohu o daň z jízdních lístků navrhl posl. Do
bernig, aby rokování o předloze odročilo se, až
odbudou se práce v rozpočtovém výboru a vláda se
vyzvala, by uhradila úbytek ze zrušthých mýt
úpravu diurnistských platů v I. půlleti r. 1902 z po-
kladní hotovostí a zatím přichystala jiný způso
úhrady (sirkový monopol, zménu malé loterie v
třídní).
Debaty zúčastnili se ministr dr. Böhm - Ba
werk a poslánci Dyk, Steinwender, Menge
a Byk.
Při hlasování propad! Dobernigův návrh, načei
přešlo se k rokování zevrubnému.
V odboru železničního výboru rokoval
se zevrubně o Kuftanově návrhu na postátněn
rakouské severozápadní, jiho severo
německé spojovací a společnosti státn
dráhy.
Debaty zúčastnili se mimo referenta poslanee
Kaflana posl. Ellenbogen a Koliszer.
Ministr dr. Wittek odpověděl na Elienhogenův
dotaz stran postavení ministerstva financí k po-
stálňovaci akci, že postup vlády jest jednotný; na
dotaz po vřadění úroků z nezaloženého dluhu sovero-
západní dráhy do účtu dopravního, že to byla pouze
zalímná výpomoc na stavby, jichž bylo nutně třeb
ve veřejném a slátofinančním zájmu s vyloučením
všelikého prejudice.
doktor
Böhm
Dyk
Steinwender
Menge
Byk
Dobernigův
Kuftanův
posl
Ellenbogen
Koliszer
Wittek
Elienhogenův
Vídeň
13
article
Odb. přednosta ryt. Kňaziolucký nemá e
dodati se stanovišti finanční správy. K podrobno-
stem postaví se, až bude znám číselný výsledel
šelření zavedeného ministerstvem železnie
Jednohlasně byly přijaty návrhy redakčního vý
boru: vyzvati vládu, aby učinila co možná záby
přípravy k dalšímu postátňování a po vyřízení spor
ných vět smlouvou nebo zákonným ustanovením
zákonném zmocněni k výkupu podala sněmovně pří
slušnou předlohu. Při tom sluší uvážiti, zda po
stup postátňovací akce nemohl by se podporovati
všeobecným zmořovacím zákonem, po němž upravily
by se také formální otázky při výkupu soukromých
dráh, ježsby mohly nastoupiti právní cestu k ochrane
hmotných nároků společnosti. Bude-li třeba, vláda
vyzve se, aby co možná záhy předložila takovou
všeobecnou předlohu poslanecké snůmovně.
2. zavedla potřebné kroky, aby spory pro výkup
trati společnosti státní dráhy, rakouské severo-
západní a jihoseveroněmecké spojovací dráhy byly
po případě právně vyřizeny, avšak především rak.
severo-západní dráha povinna položiti druhé koleje
na garantované i doplňovací trati na vrub podniku
3. aby co možná záhy podala k ústavnímu pro-
jednání předlohy o výkupu trati společnosti státní
dráhy a obou sítí dráhy rakousko-severo-západní a
použila zmocnění, obsaženého v zákoně ze dne 28.
června 1892 k výkupu jiho-severoněmecké spojovaci
dráhy.
4. postara se, aby ve smyslu zákona ze dne
září 1885 použilo se v čas práva, vyhraženého správě
státních železnic a vykoupily se trati severní dráhy
Ferdinandovy již prvního ledna 190k.
Ferdinandův
státní dráha
14
article
Odbor živnostenského výboru rokova
o podomním obchodě a přijal Weisskirch-
nerův návrh, by vyslovil se pro vypuštění §§ 29. ai
31. a vláda vyzvala se, by zavedla s Uhrami jednání
o zrušení článku 15. celní a obchodní smlouvy.
Vládní zástupce odb. přednosta bar. Weigels
perg slibil během debaty, že dá odboru k disposici
všecka data z úladního materiálu. Dřív než stane se
nějaké usnešení o poměru k Uhrám, bylo by třeb
zralého uvážení obojích poměrů, aby se mohlo zji-
stiti, nedocililo-li by se všestranně uspokojivého ře
šení na základě nynější předlohy beze změny
čiánku 15.
Výbor pro výpomoc v nouzi vyřídil dne
několik pilných návrhů a jiné návrhy přikáza
zvláštním odhorům.
Uhry
15
article
Pelitické zprávy zahraničné.
Pelitické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. prosince.
Položení na Balkáně.
Pan Sarafov, bývalý předseda bulharského
Makedonského komitétu, mešká ve Vídni.
Všichni, kdo jsou obeznámeni s věcm
balkánskými, vědí, nebo předvídají, že na jaře
1902 vypukne nové bulharské povstání v Make
donii, spojené s rubáním Srbů v Makedonii
Starém Srbsku.
Počátek krveprolévání na hranicích bul
harsko-tureckých již učiněn. Vídeňským listůn
o tom oznamují:
Jižně od Plovdiva v tureckém okrese B
šmakliji dne 11. t. m. tři bulharští vojáci byl
přepadeni od 10 vojáků tureckých. Dva Bulhař
prchli, třetí byl nejprve raněn, potom hlouběj
do tureckého území zavlečen a tam zarubnu
vlastní rukou tureckého velitele, poručika Mu-
stafy effendia. Mustafa effendi poslal pak utatou
hlavu bulharského vojína tureckému kajma kamu
v Bašmakliji. Bulharsko žádá, aby mu byla vy
dána hlava i tělo padlého vojína, jakož i dán
další zadostučinění.
Dojmy Srbů v této chvíli vyjadřuje Ru
N. Durnovo v »IO Bocrogb
Jsou neutěšené, jako je nynější položení srb
ského národa na Balkáně. Horký pessimisn
tohoto článku není neoprávněn. Obeznamujeme
s níme tuto členáře.
Vídeňské noviny oznamují, že Rakousk
bore pod svůj prolektorát Staré Srbsko a Make
donii, což znamená, že země tyto přecházej
pod rakouský vliv. Rakousko- Uhersko pokládá
že rusko-rakouská dohoda z r. 1897 dává mu
právo považovati se za pána Balkánského polo
ostrova. Znění této pověstně dohody dosud cho
váno v tajnosti. Nebožtík hr. Muravjev pravi
že hr. Goluchovský ho napálil.
Sarafov
Srba
Mustafa effendi
N Durnův
Io
Praha
Balkán
Vídeň
Makedonie
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
Rakousk bor
16
article
Nešťastní křesťané makodonští a starosrbšt
zůstaveni jsou pod mocí beznadějného statu
quo, jehož Rakousko-Uhersko užívá ve svů-
prospěch. K čemu byfo ruské diplomacii zapo-
třebí, aby r. 1897 vyhradilo Rakousku prve
místo na Balkáně a dalo Turkům potříti ŘRecko.
nejsme s to se dovtípiti. Soudíme-li po posled-
ních kroeích ruské diplomacie v Cařihradě a ve
Vídni, Rusko nehodlá zříci se dohody z r. 1897
Tím je Rakousku dána volná ruka, aby si při
pravovalo cestu k Solunu. Na této cestě překá
žejí mu, jak se domnívá, Srbově. Proto pryo
s nimi!
Na reformy v Starém Srhsku a Makedoni
nikdo nemyslí. Bašibozukům a polodivým Alban-
cům dána úplná volnost jednání naproti spolu-
obyvatelům srbské národnosti. Bulharský make-
donský komitét pořádá povstání, namířené pouze
zdánlivě proti tureckému státu; pravým jeho
účelem je vyrubávání Srbů v Starém Srbsku
Makedonii. Proto hromadné vybíjení Srbů zas
počne se odehrávati před očima Evropy, a ne
bude nikoho, kdo by se nešťastných ujal. Část
ovropské dipl. macie spolu s Turky a Bulhary
bude se radovati, čásť se omezí na skromné
upozorňování a doprošování, jen aby se Vysoká
Porta neurazila. V temto věku materialismu osud
pravoslavných národností cení se níže prospěchu
nějakého Némce nebo Francouza, zapadšíhodo
Turecka.
Turek
Srbův
Srba
Bulhar
Rakousko
Uhersko
Balkán
Cařihrad
Vídeň
Rusko
Makedonie
Evropa
Turecko
17
article
Politika nečinnosti a passivného vyčkávání.
jíž se přidržuje Rusko, přinese příliš hork
plody v budouenosti. Diky rakousko ruské do-
hodě z r. 1897 ani Řecko, ani Bulharsko, an
Srbsko nepozdvihnou se na obranu svých
bratrů . ..
Položení na Balkáně nejlépe charakterisuje,
že hr. Goluchovský ani dost málo se nerozpa-
kuje žádati od ruské diplomaeie vysvětlení do-
mnělé ruské agitace v Makedonii, zatím co ruská
diplomacie nomůže ani slovem zastati se pravo-
slavných v Bosně a Hercegovině.
Rakousko-ruská dohoda z r. 1897 svázala
Rusku ruce na Balkáně, eož odstonali: Řoek
r. 1897, Srbové starosrbští od r. 1898—1901,
a v budouenosti příliš blizké odstůňou to všichni
křesťané makedonští.
Diké
Srba
Rusko
Řecko
Bulharsko
Srbsko
Balkán
Makedonie
Boseň a Hercegovina
18
article
Poláci a Češí v tisku francouském.
Poláci a Češí v tisku francouském.
Tisk francouzský promdouvá v mnohých
článeích o polské otázce, jež byla znovu na
program celého světa uvedena processem hně-
zdenským. Ulrpení polské vzbudilo živý ohilu
v největších a nejvážněších listech pařížských
a jejich sympatie jsou na straně Poláků. »Le
Temps«, »Le Journal des Débata«, »Le Figaro«.
»L'Eclair« atd. přinášejí úvodníky z per nej
lepších žurnalistů francouzských na obranu věc
polské a zároveň jako protest proti brutálním
činům Němců. Vzpomínáme z četných pěkných
článků vřelé apologie publicisty pana Chéra
dama, spisovatele i v Čechách dobře známého,
v »Eclairu«. Mezi jiným vypráví: Veliko
vadu mají Poláci. Solidárnosti slo-
vanskě neznají leč v dobách těžee
na ně doléhajících. Ba často an
Slovany se necítí. Bylo to roku 1893.
Polák
Figaro
L Eclair
Němec
Chér
Čechy
Le Temps
19
article
Pan Koscielski byl persona grata — na dvoře
berlínském. Ovšem vyprávěla se všeliká
galantní dobrodružství, ale přece se zdálo, že
nadchází obrat v pruské politice vzhledemk
Polákům, když r. 1894 císař Vilém II. v salo-
nech své nádherné yachty »Hohenzollern« ode-
vzdal panu Koscielskému svoji podobiznu, ne-
soudí vlastnoruční podpis vladařův. A dar tentc
doprovázel slovy: »Doufám, že takovéto přátel-
ské svazky mne brzo budou vázati i k ostat
ním Polákům.« Pan Koscielski se dal uněst
mnohomluvným císařem a pronesl brzy potom
známé »slovo«: »My ostatní Prusové jazyka
polského«. Ovšem to bylo příliš a vlastenei
polští zakřikli s důrazem prusofila poznaňského.
Ale i on se brzy přesvěděil, jaká prázdná fráse
to byla, již vyslovila ústa císařova. Bylo to
krátce po smrti cara Alexandra III. Když
Vilém II. promluvil svou pověstnou programovou
řeč hakatistů v Toruni. A tato rozmetla do všech
čtyř úhlů světa poslední naděje Poláků na lepš
budoucnost« . .
Rovněž pěkný článek napsal p. Clémen-
ceau ve svém »Blocu«. Zajímavý je tím, že se
zmiňuje o Češích, an praví, že hnutí polské
nalezlo mezi nimi proto tak živý ohlas, poně
vadž se jím sílí vzájemnost slovanská, jejía
prvními představiteli jsou Češi.
Koscielski
Polák
Vilém II
Koscielský
Čech
Toruň
20
article
Reforma ve francouzském námoř
Reforma ve francouzském námoř
nictvu.
Francouzský ministr námořnictva vydal roz
kaz, jímž co nejpřísněji zakuzuje představeným
aby nutili námořníky a vůbec všechny šarže
jim podřízené, k jakémukoliv vykonávání nábo
ženských obřadů na lodi obvyklých.
21
article
Německá pevnosť na švýcarské
Německá pevnosť na švýcarské
hranici.
V kantonální radě basilejské byla vlád
kantonu interpellována o tom, jaké kroky diplo
matické míní podniknouti proti chystanému zři
zení německé pevnosti u Mulheimu. »Ba
Nachr.« podořýkají k tomu, že úmysl Německa
musí znepokojiti každého Švýcara. S hory Tu
linské, kdež se má pevnosť zřídili, bylo by
možno celé město Basilej, 100.00
obyvatel čítajleí, německými děl.
roztříleti.
Vilémovy vějičky pro Franeonze.
Vilém II. nepochybně, aby posílil »hnutí
ve Francii ochotně Némecku tahati kaštan
z anglického ohně, aby pak Némecko zbaven
soupeře britského mohlo se tím snaze obořit
na nově získaného francouzského přítele, po
volal Francouze Hagucnina na universitu
berlinskou, dav pro něj zříditi stolici nové i
teratury francouzské. Povolání stalo se tak
skutečně jen na 3 léta. Ostatně pan Haguenin
sám prý se nechtěl na dále vázati a odepře
také zřiei se státního občanství francouzského
zajisté proto, aby až námluvy franko-německ
— a nikdo nevěří, že skonči sňatkem ! —
budou u konce, nepokazil si na dobro kariért
svou ve své vlasti.
Vilémův
Franeonz
Vilém II
Francouz
Hagucnin
Haguenin
Mulheim
Německo
Basilej
Francie
22
article
Vějička pro člověka slabého přesvědčen
byla ovšem dosti silná: byltě mu přiznán siee
jen titul mimořádného professora, ale plat
převyšující daleko služně řádných prořessorů
románského jazykozpytu na universitě berlín
ské. Veřejnost pruská, jež nedovede tak snadn
zakrýti celou tu hloubku své zášti proti Franci
jako vysoká škola diplomatická, v přetváře
honéná, jest ale povoláním Haguenina nemálo
pozdrážděna.
Podrážděnost zvýšena jest i tím, že jme
nování Haguenina stalo se, aniž by — po zvyk
Viléma II. — fakulta byla vůbec jen otázána.
Nenavrhla ona také u ministerstva vyučován
zřízení stolice pro novou literaturu franeouzskou.
Ani pro přednášky o francouzské řeči a litera-
tuře, ani pro cvičení praktická nebylo prý po-
volání nové učitelské síly zapotřebí. To jsou
»argumenty« frankofobské, ale aspoň upřímné
veřejnosti pruské, jimž bude prý dán výraz i
dotazu, ktorýž podán bude prý k vládě pruské
v poslanecké sněmovně pruské, jakmile se —
8. ledna — sestoupí. Možno že při tom vyvine
se zajímavá debata o francouzsko-německém
poměru v celé jeho novější šíři,
Franek
Vilém II
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan Schönerer zahřměl. Býval
světelský rytíř včera první učinil projev jako
samostalný pán a velitel své strany. Wolf mu
nestojí již v cestě, a ty, kteři by měli odvahu
v něčem mu překáželi, skolila by jeho železná
germánská pěsť. Tak trochu jako Gölz z Be
lichingenu aspoň vypadá. Zařval svůj hněv ve
formě dolazu k předsedovi, jakkoli dobře věděl.
že ubohý pan Vetler mu toho asi nejméně může
pověděti; účelem jeho ovšem nebylo dozvěděti se.
co chtěl, nýbrž ostatní německé poslance varo-
vati, či vlastně jim pohroziti. Němci nechtěji
prý žádných slovanských konferencí, ve své
bohorovnosti nemají prý jich také zapotřebí, z
to chtějí ale německou státní řeč a několik
německých universit. Kdyby prý se kdo
z Němců odvážil na jiném základě s Čechy se
smlouval, zaburácelo by mu do ucha slovo
zrada! — Dalo se očekávati, že po klidu,
který zachovávali Všeněmci po dlouhou dost
dobu, propukne konečně v Schönererovi avitický
vztek a že nějak si schladí žáhu již proto, aby
dal na jevo, že nyní, po Wolfově odstranční.
je mezi Všeněmci kurs jiný. Co se slane s kon-
ferencemi za auspicií, jaké se ukazují? Vše-
němci, dle všeho, se jich nezúčastní. Pan
Prade jako representant německých nacionálů
rovněž odřekl, ačkoli jen pro vlastní osobu,
zbudou tedy jen stoupenci strany německo-
pokrokové, s panem drem. Eppingrem v čele
Podaři-li se mimoděk v některých důležitějších
věcech domoci se smíru, bude to narovnání
mezi národem a národem? Všeněmecká
strana je silnou dost, aby s oslatními ně-
meckými živly v Čechách a na Moravě, jež
výhradně se živí záští protislovanskou a proti-
českou, zmařila jakékoli úmysly smiřovací.
Schönerer
Wolf
Vetler
Němec
Wolfův
Prade
Čechy
Morava
24
article
Sehönerer je nesmiřitelný. A slova jeho jsou
nyní v jeho skupině diktátem. Docházíť nás
o poměru mozi ním a jeho stoupenci některá
zajímavá sdělení. Schönerer není zvoleným
vůdcem, nýbrž samozvancem. V jeho skupině
volba předsednictva nikdy se nekonala. Schö-
nerer netrpí také odchylného mínění, všechno
podříditi se musí jeho povelu a kdo tak činiti
nechce, může jít. To je přičinou, proč stoupenei
jeho jsou co do povahy i co do společenského
postavení ceny tak problematické. Kdo státise
chce členem jeho klubu, samostatného úsudku
a samostatného jednání musí se vzdáti a státi
se plně Schönererovým otrokem. Schönerer je
ale za to též uznalým. Většina členů ze všo-
německého klubu nalézá se v jeho engagementu,
v pevném a fixně honorovaném. Jsou to jeho
političu commis, kteří za něj pracují a ktere
vydržuje. Schönererovo němectví, není ale tak
positivní, jak by se zdálo. — Účel jeho života
je, vymstit se za to, co se mu stalo, když den
před úrrtím německého císaře vnikl do redakee
Schönererův
25
article
»N. W. Tagblattu« a tam členy její zhanobil. Zaty
čtyři měslce, kterých se mu dostalo a za ztrátu
rytlřství, které s jeho nepopíratelně tendenčním
procesu byla vyslovena, nyní vládám se msti
Jeho akce není politicko-národní, nýbrž osobní
a to je přičinou, proč muž ten je tak nepřístupný
Proto také na první ráz bude míti sotva úspěch
akce, která, jak se zdá, byla ve vzájemném
dorozumění právě nyní proti Schönererovi za
hájena. Německo-nacionální i všeněmecký tisk
staví se na odpor jeho terrorismu a se všech
stran ozývá se volání: pryč se Schönererem
Posice Schönererova je prozatím pevna, ostatně
nesejde muži tomu pranic na tom, mnoho-lise
kupí kolem něho stuupencův. Docela v odporu
s jinými politiky, kteří nedbají pranic kvality.
jen když je kolem nich co možná hodně stou-
penců, spokojí se Schönerer třeba se sebe menším
jen když spolehlivým a úplně mu oddaným
hloučkem.
N W
Schönerer
26
article
— Germanisační práce na Šumavsku
Události v německém táboře plzeňském skončily
jak známo, úplným rozstoupením se Němeů
tamních na základní dvě politické odrůdy, ně
mecko-liberální a německo-radikální, čehož hlavní
příčinou jest prudký antisemitismus Všeněmců.
kteří založením nového turnéřského spolku, s vy
loučením židů, na smrt urazili stranu Sehreine
rovu, a nikoli lenivost Všeněmců, kteří prý s
veškeré nacionální práce vzdalovali, jak by byt
rádi němečtí pokrokáři světu namluvili. Byloby
předčasným z těchto vírů v táboře plzeňských
Němců souditi na nějakou úlevu v napjatosti,
s jakou sleduje družina Schreinerova, ovšem
neskonale čilejší než všeněmečtí kravalisté, své
germanisační cíle na Plzeňsku, aneb na nějaký
úbytek arrogance v pronášení a sledování na-
cionálních nároků německých v Pízni. Po zdaru,
k němuž Němcům dopomohla dobrá vůle č-
ských komorních zástupců v komoře obchodní,
vystoupili nyní Němci bez velikých roz-
paků s nárokem, aby jim česká strana poskytla
z téže dobré vůle zastoupení na radnici plzeňské.
Němec
Schreinerův
Plzeňsko
27
article
Takovéto vykrojování soust z vlastního těl
k nakrmení německého jíenu, vzteky proti všemu
českému sípějícího, si ovšem česká Pizeň roz-
myslí! Tím spíše, že družina Schreinerova jev
novými náběhy na český západ svou starou ne-
smiřlivou zavilost germanisační. Ze všech stra
českého západu docházejí zprávy a stesky
nových úspěších Schreinerovy činnosti. Neunavný
tento muž objíždí bez ustání celý rozsáhlý
obvod své germanisační činnosti, vězí noustále
na dráze i jest stále viděn v kraji, na Plzeňsku,
na Sušicku, na Klatovsku, všady udržuje své
věrné ve vzrušení, v nacionální práci, celý
západ a jih je ho pln. Již několikráte bylo n
to upozorněno, že mocí svého úřadu jakožto
předseda německého odboru zemědělské rady
udržuje velkými i malými poddary své lidi pří
dobré vůli. V tom smyslu jest německá země-
dělská sekce vlastně rohem hojnosti příčinlivého
notáře plzeňského všady provázejícím. »Každému,
nač si vzpomene, slíbí a — plní« praví o něm
»Šumavan«. Však nejen subvence, licencované
býky a vepře, i mnohem závažnější věci vy-
máhá věrným svým Němcům, nový okresní
soud v Dobřanech přičítá se jeho vysokým kon-
nexím. Jeho agitátoři stejně čile si počínají v
všech ohrožených končinách, na Stodsku, Ný-
řansku, Čachrovsku, Strážovsku, Sušicku, Jano-
vicku, Novokdyňsku. Jest jasno? že činnost
germanisační na českém západu nabývá opětně
na pružnosti a středisko plzeňské a budějovické
doplňují se v přesné a kulantní práci, proti ní
bychom si přáli více činnosti se strany české.
Schreinerův
Šumavan
Němec
Jana
Plzeňsko
Sušicko
Klatovsko
Dobřany
Stodsko
Strážovsko
28
article
Klatovský »Šumavan« zle naříká na národní
ne-li vlažnost, tedy povážlivou lhostejnost k ná-
rodní práci v tamním tak důležitém prostředí
mezi oběma národnostmi. Klatovský národní tisk
teskně upozorňuje na to, že Narodní jednot
pošumavská nedošla na Klatovsku toho po-
všímnutí a vroucího přílnutí, jakého obranná
tato naše organisace zasluhuje a nulně zapotřebí
má, aby setkala se se svými účely na českém
západě. Zdá se, že více než kdy jindy jest
nutno, aby zase jednou pozor české veřejnosti
a pile našich národních pracovníků obrátila se
k ohroženému našemu Pošumaví měrou zvý-
— Čeští šlechticí čestnými členy výboru
všeněmeckého klubu. Nemalý rozruch způsobil
před několika dny noticka „Bohemie“ ve sporiovních
kruzích českých, jednoduchá to zprávička o tom, kte-
rak složen jest výbor čestný historické šermířské aka-
demie, pořádané zdejším německým šermířským klu-
em „Hergesell“. V čele tohoto čestného výboru čte
se totiž jméno c. a k. majora knízete Ferdinanda Lob
kovice, a v řadě čestných výborů jména pánů jak
hr. Otty Harracha, hr. Bohuslava Kolovrala-Krakov-
ského, hr. Hanuše Kolovrata-Krakovského (křestn
jméno tohoto v původním českém znění „Hanuš“y
prince Bedřicha Lobkovice, prince Jaroslava Lobko-
vice, hr. Edvarda i Hanuše Palffyho, prince Bedřicha
Šumavan
Hergesell
Ferdinand lob
Ott Harrach
Kolovral
Kolovrat
Hanuš
Lobkovic
Lobko
Edvard
Palffy
Bedřich
Klatovsko
Krakov
Bohemia
29
article
Schwarzenberga, knížete Karla Schwarzenberga děd.
prince Karla Schwarzenberga, hr. Jana Thun-Hohen-
steina i Jaroslava Thun-Hohensteina, hr. Maxe Vra-
tislava..; Tedy vesměs jména šlechticů, kteří platí
bez odporu se svě strany, za zástupce české
šlechty, jména, kteráž jsou vždy nejkrajněji na
řadě, kdykoli německý tisk za dobré uzná uspořá-
dati výpravu proti našim feudálům, při čemž první
slovo výtky platí jich domnělé české národnosti, kte-
rouž prý zapírají svůj německý původ, zkrátka jmé-
na českých šlechticů, pokud se jen skutečnost tomuto
pojmu blíží. Právě čestná listina „Hergesellova“ valně
nahryzla povahu tohoto češství jmenovaných aristo-
kratů, neboť klub tento proklamován jest, ne-li z
všeněmecký, tedy a spoň za klub ultraněmecký.
Existuje o tom zajímavá listina, kteráž byla zaslána
týmž klubem „Hergesellem“ jakožto odpověď na po-
zvání českého klubu ke společnému pořádání podobné
dobročinné akademle. Tenkráte odvětil výbor „Her-
gesella“, že takové pozvání přijmouti nemůže vzhle-
dem na své stanovy, podle kterýchž jako německý šer-
mířský klub hledá připojení jenom k německým klu-
bům a jenom s německými kluby by mohl pořádati
společné podniky. Při takovémto stavu věcí jesto-
značení takového klubu za ultraněmecký zajisté ještě
velmi mírně i nastává tudíž otázka, jak v jeho čest-
ném výboru mohou najíti místa — čeští šlechlici,z
nichž jeden, jak správně jinde bylo poukázáno, de
posledních zemských volob byl v majetku nepopíra-
telně lidově-národně-českého mandátu a jako po-
slanec začasté a také zcela věrodatně užíval obratu
Schwarzenberg
Thun
Hohenstein
Max
Hergesellův
Hergesell
Hohen
30
article
„My Čechové . . .“ Na témže řečeném jiném místě byl
vysloven názor, že jmenovaní čestní členové nepřijali
jmenování, jímž byli obmýšleni, pakliže však jmeno-
vání to přijali, že s jistotou může se za to míti, že jim
jistě nebylo známo, že před sebou mají nikoli sporiovní
klub, nýbrž politisující všeněmecký spolek“. Myslíme,
že onen list dnes ze své jistoty už něco sleví, o
jmenování toho uplynulo již 14 dnů, nacionální po-
vaha spolku „Hergesella“ byla těmto jeho čestným
členům na jisto již vyložena, ale pánové tito dosud po-
žívají — cti, býti čestnými členy akademického je-
ho výboru . . . Jest zajisté nepopíratelno, že jakésí
napjelí, jak asi tato afféra dopadne, do jistě mín
oprávněno jest.
— Projev pro universitu v Brně a v Lu-
blaní. Před zahájením včerejši schůze městského
zastupitelstva na Král. Vinohradech učinil sta-
rosta p. Josef Víšek následující prohlášení:
»Městské zastupitelstvo na Král. Vinohradech,
uvažujíc, že nejen kulfurní potřeby národa če-
ského, ale i ostatních slovanských národů v Ra-
kousku nejsou opatřeny tím způsobem, jak toho
intelligence a číselný počet těchto národů vy-
žadují a přihlížejíc dále k tomu, že se náro-
dům těmto se zřetelem ke všeněmecké rostouci
troufalosti nejen kulturní jejich požadavky odpí-
rají, ale i státními základními zákony zaručená
rovnoprávnost porušuje: přistupuje ku projevu
král. hl. města Prahy, který ve schůzi sboru
obecních starších dne 2. prosince t. r. na pro-
spěch zřízení druhé české university v Brně
slovinské university v Lublani byl učiněn.« —
Projev tento byl jednomyslně schválen.
Čecho
Hergesell
Král
Víšek
Praha
Brno
Lublaň
univerzita v Brno