ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 aec5f320-661f-11dc-9d46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 48, work 3, person 89, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. prosince 1901.
4 masthead
Číslo 349.
5 article
větším zaměstnavatelům patří a musíl platy úřa níků i sluhů i gáže důstojníků přizpůsobiti změněným poměrům životním. Stát nesměl zneuznávati zjev zmíněný tIm měně poněvadž sám si velmi přísné podmínky pro přijet do služby své stanoví, všechny síly zřízenců svých pro sebe požaduje a zákazem každého zaměstnán vedlejšího i předpisy pensijními každou konkurenei vylučuje a zřízencům svým téměř veškerou možnos odnímá službu jeho opustiti a jinou lepší i výhod nější službu si vyhledati. Však stát spinil tuto svoji povinnost jako za městnavatel jen z polovice, poněvadž při regulae platu r. 1898 provedené vypustil naprosta všeck- ony úřadníky, kteří nenalezali se v nějaké tříde dietní. Jsou to zejmena auskulfanti a konceptní prakti kanti finanční, i političtí, klerým regulace platu ne toliko nižádný prospěch neposkytla, nýbrž naopak je ještě poškodila, poněvadž t. zv. mimořádná podpore státní před regalací každoročně poskytovaná, na které i jmenovaní úřadníci konceplní participovali následkem regulace platu byla zastavena. Auskultanti, jakož i zmínění praktikanti zůstal tudíž i po úpravě platů, která úřadníkům nejnižš kategorie (třída XI.) zvýšení jejich příjmů o více než 1/2 přinesla i na dále na příjmy odkázání, které jim zákon z r. 1873 příznal. A jaké jsou to příjmy? Čásť jmenovaných úřadníků musí se jen s lak zv. individuálním paušalem, t. j. příspěvkem na pera, inkoust a světlo měsíčně 1 zl. 4 kr. spokojiti. jinak však platů nemají, ostatní dostávají vedle toho ještě adjutum ročních 500 zl., resp. 600 zl.
6 article
Co speciálně auskultantů se dotýče, jest po novém systemisování, r. 1897 provedeném, 10 proe bez adjuta, zbývajících 90 proc. má z polovice adju- tum 1000 K a polovice 1200 K. Co však jest adjutum dle své právní povahy? Smí býti pokládáno za služné nebo za mzdu vypla- cenou státem za práce jemu poskytované? Zajistě nikoliv. Neboť, jak z dotčených organi- sačních předpisů jasně vyplývá, není adjutum nic jiného, než pouhá podpora nuzných, jen výpomo státu oněm, kdo ze svého vlastního jmění nemohou se do doby, kdy dostatečných dojdou příjmů, vy držovati. Podle této právní povahy adjuta, smí toto pro- půjčeno býti jen úřadníkům nemajetným a musí tudíž každému jeho udělení předcházeti zjištění ma- teriálních poměrů onoho, kdo adjulum obdržeti má S touto podstatou adjula souvisí, že udělení adjuta netvoří následek přijelí do služby státní. nýbrž že jest úvaze chefa centrálního úřadu zem- ského, kterému udíleti adjuta přísluší, zůstaveno,a že adjuta nemusí ba i nemají býti propůjčována po řadě, nýbrž i per saltum dle větší či menší potřeb- nosti jednotlivců udělena býti mohou. Tento právní charakter adjuta má i za následek, že požitek adjuta není nikterak pevným, nýbrž že adjutum, které jen podporou nuzných jesí, opčt může býti odňato, když poměry majetkové oněch. kdo k požitku adjuta oprávněni jsou, k jich prospěchu se změnily. V přídině této jest zejmena instruktivní dv. d. ze dne 21. února 1834 č. 2644 sb. z. s. Ze všeho toho, co jsem dosud uvedl, jest pa- trno, že adjutum právně není fixní odměnou prac státu konaných, a že tudíž ani auskultanti ani kon- ceptní praktikanti nemají nižádného služebního příjmu v tech. slova smyslu.
7 article
Však ptám se vás, pánové: Jest to správno služno, žádati od osob, které 12 let studovaly a více zkoušek složily, aby bez platu státu síly své pro- půjčily? Jest to důstojno velikého státu, úřadníky. jichž polřebuje, sice jmenovati, od nich žádati služeb. však je buď vůbec nehonorovati nebo jen naprosto nedoslatečně. Není, snad interess státní tím ohrozen, když úřadnici, kteří mají býti strážci zákonů, se již na po- čátku své úřadnické dráhy musí zadlužiti a toto břímě dluhů často po celý svůj život s sebou viekou Zdá není ohrožena nezávislost a samostatnost úřadnika, ke škodě jeho služby, když nestojí male riálně na svých vlastních nohou? Jsem přesvědčen, že málokdo bude, jenž by by v pochybnostech, jakou odpověď dáti na tyto olázky jsem přesvědčen, že nebude nikoho, kdo by popíraii chtěl, že jest povinností státu, mladým úřadníkům konceptním dáti alespoň tolik, by nemusili hla- dověti. Ovšem namítnou snad někteří, že auskultanti resp. konceptní praktikanti vlastně nezastávají žád- ného místa úřadnického, nýbrž připravují se jen pro budoucí svůj úřad a že tudíž jejich zaměstnání jest jen jakousi praxí zkušební, za kterouž nemohou od- měny žádati. Namítka tato mohla by míti jakéhosi oprávnění. kdyby služba praktikantská, resp. auskultantská trvala jen několik neděl nebo nejvíce několik mě- síců a kdyby auskultantům, resp. konc. praktikantům nebylo více ukládáno, než se pro budoucí úřad při- pravovati.
8 article
Však tomu tak není. Neboť jak auskultanti tai i konc. praktikanti musí často mnoho let čekati, než dojdou nějakého místa se služným spojeného. Co speciálně auskultantů se týká, musili v Čechách pře organisací 7—8 let sloužiti, než stali se adjunkty a třebas i nyní, kdy ještě následky organisace z r. 1897—1898 jsou patrny, doba tato nebyla tak dlouhá, přece není daleký čas, že auskultanti v Če- chách opět 8 let a ještě déle budou na svůj postup do třídy IX. čekati. Neboť průměrný počet appertur, pro auskultanty ročně vypadajících, jest 27—28 a poněvadž jest v Če- chách 250 auskultantů, musí nejmladší nejméně 8 lei čekati, aby na řadu pro povýšení přišel. Poměr tento zhoršuje se ještě tím, že každý auskultant před svým jmenováním musí míti právní praxi, která obliga torně 6 neděl trvá, však není-li prázdných auskul tantských mísl, často na více měsíců, ba i přes r se protahuje. Také to netřeba mi dokazovati, že jak auiskul- tanti, tak i konceptní praktikanti musí konati služby. které neslouží toliko k jejich v zdělání, nýbrž da- leko za účel vyučování sahají a pro které by stát kdyby nebylo těchto úřadníků, jiné úřadníky zří diti musil. A že zejmena u těch, kteří již praktickou zkoušku složili, o nějakém zaměstnání jen k účelům vzdě- lání nemůže býti řeči, nebude asi popíráno. Jestliže však stát od kandidátů služby konceptn žádá výkaz o absolvování universitních studií i o od bytých 3 zkouškách, jestliže jim všecky povinnost jako státním úřadníkům ukládá a od nich služby jako od svých zřízenců požaduje, pak má je také jako státní úřadníky honorovati a ne jim toliko ad jutum, t. j. jakousi podporu z milosti, která jen ně- které má od smrti hladem osvoboditi, poskytovati.
Čechy lei
9 article
Jest tudíž jen správno a slušno, aby stát těmto mladým úřadníkům alespoň tolik dal, co se obecně za existenční minimum pokládá, t. j. nejměně 800 zl. ročně, Toto existenční minimum má býti poskytnutc auskultantům předlohou právě projednávanou. Ta se vztahuje ovšem jen na auskultanty, však tím nemí býti dorost služby politické a finanční z těchže výho vyloučen, nýbrž má jen býti učiněn počátek. Ze tato osnova právě s auskultanty začíná, m svůj důvod v tom, že dorost soudcovský počtem i vý- znamem první místo zaujímá a že jen v justic X. třídy není, tak že auskultanti poměrně déle neí konceptní praktikanti finanční nebo političtí s pouhým adjutem musí se spokojiti. Však i jiné úvahy mluví pro to, aby provisorni byla auskultantům tato výhoda poskytnuta. Nebo auskultanti byli dosud vůči kollegům ve službě finan ční a politické v různých směrech zkrácení. Kdežto totiž praktikanti političtí a fiuační v ne obmezeném počtu přijímáni býti mohou, jest poče auskuliantů obmezen, tak že kandidáti justiční ne- mohou přijatí býti, leč když místo jest uprázdněno To má za následek, že kandidáti úřadu soudcovského zhusta více měsíců na své jmenování musí čekati. kdežto jejich kollegové, kteří se obrálili k službo polítické nebo finančni, ihned mohou býti přijati. Auskultant musí také před svým jmenováním edbýti právní praxí aspoň šestinedělní, kdežto přijetí do poli ické nebo finanční služby předpokládá toliko výkaz o absolvovaných studiích a odbytých 3 neb 2 zkoušek. Co praktického výcviku se dolýče, jsou poža- davky na auskultanty kladené mnohem přísnější, po něvadž jen u anskultantů jest předepsaná tři et
10 article
služba přípravná a jan od auskultantů žádá se při zkoušce praktické sepsání domácí práce vědecké. Mají-li však auskultanti tolik nevýhod (privilegia odiosa, nehude nikdo smýšlející slušně pokládati t za nespravedlivé, když jim tak jednou prozatím nějaké privilegium gratuitum bude poskytnuto. Že tím ostatní obory služby státní nebudou zkrá- ceny, netřeba se obávali. Vždyť poměry postupní v Čechách, jak i financí tak i ve službě politick jsou mnohem příznivější než u soudů, tak že na př kollegové universitní českých soudních sekretářů kteří si vyvolili službu politickou nebo finanční, jil jsou v VI., ba i v V. třídě hodnostní. A jestli úřadníci u služby finanční s 8—10 lely služebními již v VIII. třídě se nalezají a tudíž příjmí přes 2000 zl. barou, nebudou snad svým kolegůn studijním, kteří si službu soudnickou obrali a v téže době ještě auskultanty jsou, nepatmné zvýšení jejicl příjmů ze 600 na 800 zl. záviděti Poněvadž i finanční stránka této akce, vyžadujíc necelý million korun, na váhu padati nemůže, dou fám, že nezůstane nevyslyšen můj hlas, prosím-li aby § 1. návrhu, ve znění výborem navrhovaném byl přijat. Co do § 2. nemůže se řečník spřáteliti an s jeho všeobecnou dikcí, ani s jeho tendenci. Ze- jmena pokládá za zbytečné, aby zřízeno bylo víc adjut pro praktikanty, než vůbec praktikantů je, spatřuje odpor v tom, aby adjuta — jež přece dl své povahy jsou výpomocí pro nuzné určenou — byla praktikantům bez ohledu na materiální jejicl postavení podle řady poskytována.
Čechy zl
11 article
Navrhuje tudíž na místo § 2. resoluci toho ob sahu, aby byla vláda vyzvána zříditi přiměřený poče- adjut pro ony pr. praktikanty, kteří podali již žádost za místo auskultantské, jich však pro nedostatek mís uprázdněných dojíti nemohou, a aby adjuta ta dáne byla k příslušné disposici předsedů vrchních soudů zemských. (Hlučný souhlas a potlesk.) Rokování bylo potom uzavřeno a hlavními řeč níky zvoleni poslanci Biankini (proti) a Ofner (pr předlohu) Posl. Biankini naříkal na dalmatské poměry a nalehal, aby ministr spravedlnosti udělal jim jed- nou přítrž. Posl. dr. Ofner polemisoval s drem. Pantůčken a nadhodil ministrovi, že by se také mohl řídi vnuknutím svého srdce, když sněmovna bez ohlede na své strany předlobu schvaluje. (Pochvala.) Po referentovu doslovu usnešeno přejíti k ze vrubnému rokování a v něm přijaty všecky tři články dle výborového návrhu ve 2. a 3. čtení (Pochvala.) Posl. Rieger podával potom zprávu o vy dání posl. Pernerstorfera k soudnímu stí hání a návrh, aby se žádosti vyhovělo, by schválen. Bez debaty skoro byly sehváleny oba zákony o vinařství v 2. a 3. čtení s Kühschelmovou r soluci. Poslanec Skene navrhl, aby se rokovalo hne o předloze stran sečtení zemědělský cl závodů (referent poslanec Romanovič) a přijata beze vší debaty v 2. a 3. člení dle usnešení panské sněmovny. Předseda hrabě Vetter prohlašuje, že den příšt schůze oznámí písemně a přeje poslaucům veselo Vánoce a šťastný Nový rok. (Hlučná pochvala v cele sněmovně.) Vyprošuje si jako loni, aby se neposílal, na vzájem novoroční listky Konec schůze o 7. hodině večerní.
Biankini Ofner Posl doktor Rieger Kühschelmová Skene Romanovič Vetter panská sněmovna
12 article
Z parlamentnich výborů. Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) V odboru berního výboru pro vládní před lohu o daň z jízdních lístků navrhl posl. Do bernig, aby rokování o předloze odročilo se, až odbudou se práce v rozpočtovém výboru a vláda se vyzvala, by uhradila úbytek ze zrušthých mýt úpravu diurnistských platů v I. půlleti r. 1902 z po- kladní hotovostí a zatím přichystala jiný způso úhrady (sirkový monopol, zménu malé loterie v třídní). Debaty zúčastnili se ministr dr. Böhm - Ba werk a poslánci Dyk, Steinwender, Menge a Byk. Při hlasování propad! Dobernigův návrh, načei přešlo se k rokování zevrubnému. V odboru železničního výboru rokoval se zevrubně o Kuftanově návrhu na postátněn rakouské severozápadní, jiho severo německé spojovací a společnosti státn dráhy. Debaty zúčastnili se mimo referenta poslanee Kaflana posl. Ellenbogen a Koliszer. Ministr dr. Wittek odpověděl na Elienhogenův dotaz stran postavení ministerstva financí k po- stálňovaci akci, že postup vlády jest jednotný; na dotaz po vřadění úroků z nezaloženého dluhu sovero- západní dráhy do účtu dopravního, že to byla pouze zalímná výpomoc na stavby, jichž bylo nutně třeb ve veřejném a slátofinančním zájmu s vyloučením všelikého prejudice.
doktor Böhm Dyk Steinwender Menge Byk Dobernigův Kuftanův posl Ellenbogen Koliszer Wittek Elienhogenův Vídeň
13 article
Odb. přednosta ryt. Kňaziolucký nemá e dodati se stanovišti finanční správy. K podrobno- stem postaví se, až bude znám číselný výsledel šelření zavedeného ministerstvem železnie Jednohlasně byly přijaty návrhy redakčního vý boru: vyzvati vládu, aby učinila co možná záby přípravy k dalšímu postátňování a po vyřízení spor ných vět smlouvou nebo zákonným ustanovením zákonném zmocněni k výkupu podala sněmovně pří slušnou předlohu. Při tom sluší uvážiti, zda po stup postátňovací akce nemohl by se podporovati všeobecným zmořovacím zákonem, po němž upravily by se také formální otázky při výkupu soukromých dráh, ježsby mohly nastoupiti právní cestu k ochrane hmotných nároků společnosti. Bude-li třeba, vláda vyzve se, aby co možná záhy předložila takovou všeobecnou předlohu poslanecké snůmovně. 2. zavedla potřebné kroky, aby spory pro výkup trati společnosti státní dráhy, rakouské severo- západní a jihoseveroněmecké spojovací dráhy byly po případě právně vyřizeny, avšak především rak. severo-západní dráha povinna položiti druhé koleje na garantované i doplňovací trati na vrub podniku 3. aby co možná záhy podala k ústavnímu pro- jednání předlohy o výkupu trati společnosti státní dráhy a obou sítí dráhy rakousko-severo-západní a použila zmocnění, obsaženého v zákoně ze dne 28. června 1892 k výkupu jiho-severoněmecké spojovaci dráhy. 4. postara se, aby ve smyslu zákona ze dne září 1885 použilo se v čas práva, vyhraženého správě státních železnic a vykoupily se trati severní dráhy Ferdinandovy již prvního ledna 190k.
Ferdinandův státní dráha
14 article
Odbor živnostenského výboru rokova o podomním obchodě a přijal Weisskirch- nerův návrh, by vyslovil se pro vypuštění §§ 29. ai 31. a vláda vyzvala se, by zavedla s Uhrami jednání o zrušení článku 15. celní a obchodní smlouvy. Vládní zástupce odb. přednosta bar. Weigels perg slibil během debaty, že dá odboru k disposici všecka data z úladního materiálu. Dřív než stane se nějaké usnešení o poměru k Uhrám, bylo by třeb zralého uvážení obojích poměrů, aby se mohlo zji- stiti, nedocililo-li by se všestranně uspokojivého ře šení na základě nynější předlohy beze změny čiánku 15. Výbor pro výpomoc v nouzi vyřídil dne několik pilných návrhů a jiné návrhy přikáza zvláštním odhorům.
Uhry
15 article Pelitické zprávy zahraničné.
Pelitické zprávy zahraničné. V Praze, 18. prosince. Položení na Balkáně. Pan Sarafov, bývalý předseda bulharského Makedonského komitétu, mešká ve Vídni. Všichni, kdo jsou obeznámeni s věcm balkánskými, vědí, nebo předvídají, že na jaře 1902 vypukne nové bulharské povstání v Make donii, spojené s rubáním Srbů v Makedonii Starém Srbsku. Počátek krveprolévání na hranicích bul harsko-tureckých již učiněn. Vídeňským listůn o tom oznamují: Jižně od Plovdiva v tureckém okrese B šmakliji dne 11. t. m. tři bulharští vojáci byl přepadeni od 10 vojáků tureckých. Dva Bulhař prchli, třetí byl nejprve raněn, potom hlouběj do tureckého území zavlečen a tam zarubnu vlastní rukou tureckého velitele, poručika Mu- stafy effendia. Mustafa effendi poslal pak utatou hlavu bulharského vojína tureckému kajma kamu v Bašmakliji. Bulharsko žádá, aby mu byla vy dána hlava i tělo padlého vojína, jakož i dán další zadostučinění. Dojmy Srbů v této chvíli vyjadřuje Ru N. Durnovo v »IO Bocrogb Jsou neutěšené, jako je nynější položení srb ského národa na Balkáně. Horký pessimisn tohoto článku není neoprávněn. Obeznamujeme s níme tuto členáře. Vídeňské noviny oznamují, že Rakousk bore pod svůj prolektorát Staré Srbsko a Make donii, což znamená, že země tyto přecházej pod rakouský vliv. Rakousko- Uhersko pokládá že rusko-rakouská dohoda z r. 1897 dává mu právo považovati se za pána Balkánského polo ostrova. Znění této pověstně dohody dosud cho váno v tajnosti. Nebožtík hr. Muravjev pravi že hr. Goluchovský ho napálil.
Sarafov Srba Mustafa effendi N Durnův Io Praha Balkán Vídeň Makedonie Srbsko Bulharsko Rakousko Uhersko Rakousk bor
16 article
Nešťastní křesťané makodonští a starosrbšt zůstaveni jsou pod mocí beznadějného statu quo, jehož Rakousko-Uhersko užívá ve svů- prospěch. K čemu byfo ruské diplomacii zapo- třebí, aby r. 1897 vyhradilo Rakousku prve místo na Balkáně a dalo Turkům potříti ŘRecko. nejsme s to se dovtípiti. Soudíme-li po posled- ních kroeích ruské diplomacie v Cařihradě a ve Vídni, Rusko nehodlá zříci se dohody z r. 1897 Tím je Rakousku dána volná ruka, aby si při pravovalo cestu k Solunu. Na této cestě překá žejí mu, jak se domnívá, Srbově. Proto pryo s nimi! Na reformy v Starém Srhsku a Makedoni nikdo nemyslí. Bašibozukům a polodivým Alban- cům dána úplná volnost jednání naproti spolu- obyvatelům srbské národnosti. Bulharský make- donský komitét pořádá povstání, namířené pouze zdánlivě proti tureckému státu; pravým jeho účelem je vyrubávání Srbů v Starém Srbsku Makedonii. Proto hromadné vybíjení Srbů zas počne se odehrávati před očima Evropy, a ne bude nikoho, kdo by se nešťastných ujal. Část ovropské dipl. macie spolu s Turky a Bulhary bude se radovati, čásť se omezí na skromné upozorňování a doprošování, jen aby se Vysoká Porta neurazila. V temto věku materialismu osud pravoslavných národností cení se níže prospěchu nějakého Némce nebo Francouza, zapadšíhodo Turecka.
Turek Srbův Srba Bulhar Rakousko Uhersko Balkán Cařihrad Vídeň Rusko Makedonie Evropa Turecko
17 article
Politika nečinnosti a passivného vyčkávání. jíž se přidržuje Rusko, přinese příliš hork plody v budouenosti. Diky rakousko ruské do- hodě z r. 1897 ani Řecko, ani Bulharsko, an Srbsko nepozdvihnou se na obranu svých bratrů . .. Položení na Balkáně nejlépe charakterisuje, že hr. Goluchovský ani dost málo se nerozpa- kuje žádati od ruské diplomaeie vysvětlení do- mnělé ruské agitace v Makedonii, zatím co ruská diplomacie nomůže ani slovem zastati se pravo- slavných v Bosně a Hercegovině. Rakousko-ruská dohoda z r. 1897 svázala Rusku ruce na Balkáně, eož odstonali: Řoek r. 1897, Srbové starosrbští od r. 1898—1901, a v budouenosti příliš blizké odstůňou to všichni křesťané makedonští.
Diké Srba Rusko Řecko Bulharsko Srbsko Balkán Makedonie Boseň a Hercegovina
18 article Poláci a Češí v tisku francouském.
Poláci a Češí v tisku francouském. Tisk francouzský promdouvá v mnohých článeích o polské otázce, jež byla znovu na program celého světa uvedena processem hně- zdenským. Ulrpení polské vzbudilo živý ohilu v největších a nejvážněších listech pařížských a jejich sympatie jsou na straně Poláků. »Le Temps«, »Le Journal des Débata«, »Le Figaro«. »L'Eclair« atd. přinášejí úvodníky z per nej lepších žurnalistů francouzských na obranu věc polské a zároveň jako protest proti brutálním činům Němců. Vzpomínáme z četných pěkných článků vřelé apologie publicisty pana Chéra dama, spisovatele i v Čechách dobře známého, v »Eclairu«. Mezi jiným vypráví: Veliko vadu mají Poláci. Solidárnosti slo- vanskě neznají leč v dobách těžee na ně doléhajících. Ba často an Slovany se necítí. Bylo to roku 1893.
Polák Figaro L Eclair Němec Chér Čechy Le Temps
19 article
Pan Koscielski byl persona grata — na dvoře berlínském. Ovšem vyprávěla se všeliká galantní dobrodružství, ale přece se zdálo, že nadchází obrat v pruské politice vzhledemk Polákům, když r. 1894 císař Vilém II. v salo- nech své nádherné yachty »Hohenzollern« ode- vzdal panu Koscielskému svoji podobiznu, ne- soudí vlastnoruční podpis vladařův. A dar tentc doprovázel slovy: »Doufám, že takovéto přátel- ské svazky mne brzo budou vázati i k ostat ním Polákům.« Pan Koscielski se dal uněst mnohomluvným císařem a pronesl brzy potom známé »slovo«: »My ostatní Prusové jazyka polského«. Ovšem to bylo příliš a vlastenei polští zakřikli s důrazem prusofila poznaňského. Ale i on se brzy přesvěděil, jaká prázdná fráse to byla, již vyslovila ústa císařova. Bylo to krátce po smrti cara Alexandra III. Když Vilém II. promluvil svou pověstnou programovou řeč hakatistů v Toruni. A tato rozmetla do všech čtyř úhlů světa poslední naděje Poláků na lepš budoucnost« . . Rovněž pěkný článek napsal p. Clémen- ceau ve svém »Blocu«. Zajímavý je tím, že se zmiňuje o Češích, an praví, že hnutí polské nalezlo mezi nimi proto tak živý ohlas, poně vadž se jím sílí vzájemnost slovanská, jejía prvními představiteli jsou Češi.
Koscielski Polák Vilém II Koscielský Čech Toruň
20 article Reforma ve francouzském námoř
Reforma ve francouzském námoř nictvu. Francouzský ministr námořnictva vydal roz kaz, jímž co nejpřísněji zakuzuje představeným aby nutili námořníky a vůbec všechny šarže jim podřízené, k jakémukoliv vykonávání nábo ženských obřadů na lodi obvyklých.
21 article Německá pevnosť na švýcarské
Německá pevnosť na švýcarské hranici. V kantonální radě basilejské byla vlád kantonu interpellována o tom, jaké kroky diplo matické míní podniknouti proti chystanému zři zení německé pevnosti u Mulheimu. »Ba Nachr.« podořýkají k tomu, že úmysl Německa musí znepokojiti každého Švýcara. S hory Tu linské, kdež se má pevnosť zřídili, bylo by možno celé město Basilej, 100.00 obyvatel čítajleí, německými děl. roztříleti. Vilémovy vějičky pro Franeonze. Vilém II. nepochybně, aby posílil »hnutí ve Francii ochotně Némecku tahati kaštan z anglického ohně, aby pak Némecko zbaven soupeře britského mohlo se tím snaze obořit na nově získaného francouzského přítele, po volal Francouze Hagucnina na universitu berlinskou, dav pro něj zříditi stolici nové i teratury francouzské. Povolání stalo se tak skutečně jen na 3 léta. Ostatně pan Haguenin sám prý se nechtěl na dále vázati a odepře také zřiei se státního občanství francouzského zajisté proto, aby až námluvy franko-německ — a nikdo nevěří, že skonči sňatkem ! — budou u konce, nepokazil si na dobro kariért svou ve své vlasti.
Vilémův Franeonz Vilém II Francouz Hagucnin Haguenin Mulheim Německo Basilej Francie
22 article
Vějička pro člověka slabého přesvědčen byla ovšem dosti silná: byltě mu přiznán siee jen titul mimořádného professora, ale plat převyšující daleko služně řádných prořessorů románského jazykozpytu na universitě berlín ské. Veřejnost pruská, jež nedovede tak snadn zakrýti celou tu hloubku své zášti proti Franci jako vysoká škola diplomatická, v přetváře honéná, jest ale povoláním Haguenina nemálo pozdrážděna. Podrážděnost zvýšena jest i tím, že jme nování Haguenina stalo se, aniž by — po zvyk Viléma II. — fakulta byla vůbec jen otázána. Nenavrhla ona také u ministerstva vyučován zřízení stolice pro novou literaturu franeouzskou. Ani pro přednášky o francouzské řeči a litera- tuře, ani pro cvičení praktická nebylo prý po- volání nové učitelské síly zapotřebí. To jsou »argumenty« frankofobské, ale aspoň upřímné veřejnosti pruské, jimž bude prý dán výraz i dotazu, ktorýž podán bude prý k vládě pruské v poslanecké sněmovně pruské, jakmile se — 8. ledna — sestoupí. Možno že při tom vyvine se zajímavá debata o francouzsko-německém poměru v celé jeho novější šíři,
Franek Vilém II
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan Schönerer zahřměl. Býval světelský rytíř včera první učinil projev jako samostalný pán a velitel své strany. Wolf mu nestojí již v cestě, a ty, kteři by měli odvahu v něčem mu překáželi, skolila by jeho železná germánská pěsť. Tak trochu jako Gölz z Be lichingenu aspoň vypadá. Zařval svůj hněv ve formě dolazu k předsedovi, jakkoli dobře věděl. že ubohý pan Vetler mu toho asi nejméně může pověděti; účelem jeho ovšem nebylo dozvěděti se. co chtěl, nýbrž ostatní německé poslance varo- vati, či vlastně jim pohroziti. Němci nechtěji prý žádných slovanských konferencí, ve své bohorovnosti nemají prý jich také zapotřebí, z to chtějí ale německou státní řeč a několik německých universit. Kdyby prý se kdo z Němců odvážil na jiném základě s Čechy se smlouval, zaburácelo by mu do ucha slovo zrada! — Dalo se očekávati, že po klidu, který zachovávali Všeněmci po dlouhou dost dobu, propukne konečně v Schönererovi avitický vztek a že nějak si schladí žáhu již proto, aby dal na jevo, že nyní, po Wolfově odstranční. je mezi Všeněmci kurs jiný. Co se slane s kon- ferencemi za auspicií, jaké se ukazují? Vše- němci, dle všeho, se jich nezúčastní. Pan Prade jako representant německých nacionálů rovněž odřekl, ačkoli jen pro vlastní osobu, zbudou tedy jen stoupenci strany německo- pokrokové, s panem drem. Eppingrem v čele Podaři-li se mimoděk v některých důležitějších věcech domoci se smíru, bude to narovnání mezi národem a národem? Všeněmecká strana je silnou dost, aby s oslatními ně- meckými živly v Čechách a na Moravě, jež výhradně se živí záští protislovanskou a proti- českou, zmařila jakékoli úmysly smiřovací.
Schönerer Wolf Vetler Němec Wolfův Prade Čechy Morava
24 article
Sehönerer je nesmiřitelný. A slova jeho jsou nyní v jeho skupině diktátem. Docházíť nás o poměru mozi ním a jeho stoupenci některá zajímavá sdělení. Schönerer není zvoleným vůdcem, nýbrž samozvancem. V jeho skupině volba předsednictva nikdy se nekonala. Schö- nerer netrpí také odchylného mínění, všechno podříditi se musí jeho povelu a kdo tak činiti nechce, může jít. To je přičinou, proč stoupenei jeho jsou co do povahy i co do společenského postavení ceny tak problematické. Kdo státise chce členem jeho klubu, samostatného úsudku a samostatného jednání musí se vzdáti a státi se plně Schönererovým otrokem. Schönerer je ale za to též uznalým. Většina členů ze všo- německého klubu nalézá se v jeho engagementu, v pevném a fixně honorovaném. Jsou to jeho političu commis, kteří za něj pracují a ktere vydržuje. Schönererovo němectví, není ale tak positivní, jak by se zdálo. — Účel jeho života je, vymstit se za to, co se mu stalo, když den před úrrtím německého císaře vnikl do redakee
Schönererův
25 article
»N. W. Tagblattu« a tam členy její zhanobil. Zaty čtyři měslce, kterých se mu dostalo a za ztrátu rytlřství, které s jeho nepopíratelně tendenčním procesu byla vyslovena, nyní vládám se msti Jeho akce není politicko-národní, nýbrž osobní a to je přičinou, proč muž ten je tak nepřístupný Proto také na první ráz bude míti sotva úspěch akce, která, jak se zdá, byla ve vzájemném dorozumění právě nyní proti Schönererovi za hájena. Německo-nacionální i všeněmecký tisk staví se na odpor jeho terrorismu a se všech stran ozývá se volání: pryč se Schönererem Posice Schönererova je prozatím pevna, ostatně nesejde muži tomu pranic na tom, mnoho-lise kupí kolem něho stuupencův. Docela v odporu s jinými politiky, kteří nedbají pranic kvality. jen když je kolem nich co možná hodně stou- penců, spokojí se Schönerer třeba se sebe menším jen když spolehlivým a úplně mu oddaným hloučkem.
N W Schönerer
26 article
— Germanisační práce na Šumavsku Události v německém táboře plzeňském skončily jak známo, úplným rozstoupením se Němeů tamních na základní dvě politické odrůdy, ně mecko-liberální a německo-radikální, čehož hlavní příčinou jest prudký antisemitismus Všeněmců. kteří založením nového turnéřského spolku, s vy loučením židů, na smrt urazili stranu Sehreine rovu, a nikoli lenivost Všeněmců, kteří prý s veškeré nacionální práce vzdalovali, jak by byt rádi němečtí pokrokáři světu namluvili. Byloby předčasným z těchto vírů v táboře plzeňských Němců souditi na nějakou úlevu v napjatosti, s jakou sleduje družina Schreinerova, ovšem neskonale čilejší než všeněmečtí kravalisté, své germanisační cíle na Plzeňsku, aneb na nějaký úbytek arrogance v pronášení a sledování na- cionálních nároků německých v Pízni. Po zdaru, k němuž Němcům dopomohla dobrá vůle č- ských komorních zástupců v komoře obchodní, vystoupili nyní Němci bez velikých roz- paků s nárokem, aby jim česká strana poskytla z téže dobré vůle zastoupení na radnici plzeňské.
Němec Schreinerův Plzeňsko
27 article
Takovéto vykrojování soust z vlastního těl k nakrmení německého jíenu, vzteky proti všemu českému sípějícího, si ovšem česká Pizeň roz- myslí! Tím spíše, že družina Schreinerova jev novými náběhy na český západ svou starou ne- smiřlivou zavilost germanisační. Ze všech stra českého západu docházejí zprávy a stesky nových úspěších Schreinerovy činnosti. Neunavný tento muž objíždí bez ustání celý rozsáhlý obvod své germanisační činnosti, vězí noustále na dráze i jest stále viděn v kraji, na Plzeňsku, na Sušicku, na Klatovsku, všady udržuje své věrné ve vzrušení, v nacionální práci, celý západ a jih je ho pln. Již několikráte bylo n to upozorněno, že mocí svého úřadu jakožto předseda německého odboru zemědělské rady udržuje velkými i malými poddary své lidi pří dobré vůli. V tom smyslu jest německá země- dělská sekce vlastně rohem hojnosti příčinlivého notáře plzeňského všady provázejícím. »Každému, nač si vzpomene, slíbí a — plní« praví o něm »Šumavan«. Však nejen subvence, licencované býky a vepře, i mnohem závažnější věci vy- máhá věrným svým Němcům, nový okresní soud v Dobřanech přičítá se jeho vysokým kon- nexím. Jeho agitátoři stejně čile si počínají v všech ohrožených končinách, na Stodsku, Ný- řansku, Čachrovsku, Strážovsku, Sušicku, Jano- vicku, Novokdyňsku. Jest jasno? že činnost germanisační na českém západu nabývá opětně na pružnosti a středisko plzeňské a budějovické doplňují se v přesné a kulantní práci, proti ní bychom si přáli více činnosti se strany české.
Schreinerův Šumavan Němec Jana Plzeňsko Sušicko Klatovsko Dobřany Stodsko Strážovsko
28 article
Klatovský »Šumavan« zle naříká na národní ne-li vlažnost, tedy povážlivou lhostejnost k ná- rodní práci v tamním tak důležitém prostředí mezi oběma národnostmi. Klatovský národní tisk teskně upozorňuje na to, že Narodní jednot pošumavská nedošla na Klatovsku toho po- všímnutí a vroucího přílnutí, jakého obranná tato naše organisace zasluhuje a nulně zapotřebí má, aby setkala se se svými účely na českém západě. Zdá se, že více než kdy jindy jest nutno, aby zase jednou pozor české veřejnosti a pile našich národních pracovníků obrátila se k ohroženému našemu Pošumaví měrou zvý- — Čeští šlechticí čestnými členy výboru všeněmeckého klubu. Nemalý rozruch způsobil před několika dny noticka „Bohemie“ ve sporiovních kruzích českých, jednoduchá to zprávička o tom, kte- rak složen jest výbor čestný historické šermířské aka- demie, pořádané zdejším německým šermířským klu- em „Hergesell“. V čele tohoto čestného výboru čte se totiž jméno c. a k. majora knízete Ferdinanda Lob kovice, a v řadě čestných výborů jména pánů jak hr. Otty Harracha, hr. Bohuslava Kolovrala-Krakov- ského, hr. Hanuše Kolovrata-Krakovského (křestn jméno tohoto v původním českém znění „Hanuš“y prince Bedřicha Lobkovice, prince Jaroslava Lobko- vice, hr. Edvarda i Hanuše Palffyho, prince Bedřicha
Šumavan Hergesell Ferdinand lob Ott Harrach Kolovral Kolovrat Hanuš Lobkovic Lobko Edvard Palffy Bedřich Klatovsko Krakov Bohemia
29 article
Schwarzenberga, knížete Karla Schwarzenberga děd. prince Karla Schwarzenberga, hr. Jana Thun-Hohen- steina i Jaroslava Thun-Hohensteina, hr. Maxe Vra- tislava..; Tedy vesměs jména šlechticů, kteří platí bez odporu se svě strany, za zástupce české šlechty, jména, kteráž jsou vždy nejkrajněji na řadě, kdykoli německý tisk za dobré uzná uspořá- dati výpravu proti našim feudálům, při čemž první slovo výtky platí jich domnělé české národnosti, kte- rouž prý zapírají svůj německý původ, zkrátka jmé- na českých šlechticů, pokud se jen skutečnost tomuto pojmu blíží. Právě čestná listina „Hergesellova“ valně nahryzla povahu tohoto češství jmenovaných aristo- kratů, neboť klub tento proklamován jest, ne-li z všeněmecký, tedy a spoň za klub ultraněmecký. Existuje o tom zajímavá listina, kteráž byla zaslána týmž klubem „Hergesellem“ jakožto odpověď na po- zvání českého klubu ke společnému pořádání podobné dobročinné akademle. Tenkráte odvětil výbor „Her- gesella“, že takové pozvání přijmouti nemůže vzhle- dem na své stanovy, podle kterýchž jako německý šer- mířský klub hledá připojení jenom k německým klu- bům a jenom s německými kluby by mohl pořádati společné podniky. Při takovémto stavu věcí jesto- značení takového klubu za ultraněmecký zajisté ještě velmi mírně i nastává tudíž otázka, jak v jeho čest- ném výboru mohou najíti místa — čeští šlechlici,z nichž jeden, jak správně jinde bylo poukázáno, de posledních zemských volob byl v majetku nepopíra- telně lidově-národně-českého mandátu a jako po- slanec začasté a také zcela věrodatně užíval obratu
Schwarzenberg Thun Hohenstein Max Hergesellův Hergesell Hohen
30 article
„My Čechové . . .“ Na témže řečeném jiném místě byl vysloven názor, že jmenovaní čestní členové nepřijali jmenování, jímž byli obmýšleni, pakliže však jmeno- vání to přijali, že s jistotou může se za to míti, že jim jistě nebylo známo, že před sebou mají nikoli sporiovní klub, nýbrž politisující všeněmecký spolek“. Myslíme, že onen list dnes ze své jistoty už něco sleví, o jmenování toho uplynulo již 14 dnů, nacionální po- vaha spolku „Hergesella“ byla těmto jeho čestným členům na jisto již vyložena, ale pánové tito dosud po- žívají — cti, býti čestnými členy akademického je- ho výboru . . . Jest zajisté nepopíratelno, že jakésí napjelí, jak asi tato afféra dopadne, do jistě mín oprávněno jest. — Projev pro universitu v Brně a v Lu- blaní. Před zahájením včerejši schůze městského zastupitelstva na Král. Vinohradech učinil sta- rosta p. Josef Víšek následující prohlášení: »Městské zastupitelstvo na Král. Vinohradech, uvažujíc, že nejen kulfurní potřeby národa če- ského, ale i ostatních slovanských národů v Ra- kousku nejsou opatřeny tím způsobem, jak toho intelligence a číselný počet těchto národů vy- žadují a přihlížejíc dále k tomu, že se náro- dům těmto se zřetelem ke všeněmecké rostouci troufalosti nejen kulturní jejich požadavky odpí- rají, ale i státními základními zákony zaručená rovnoprávnost porušuje: přistupuje ku projevu král. hl. města Prahy, který ve schůzi sboru obecních starších dne 2. prosince t. r. na pro- spěch zřízení druhé české university v Brně slovinské university v Lublani byl učiněn.« — Projev tento byl jednomyslně schválen.
Čecho Hergesell Král Víšek Praha Brno Lublaň univerzita v Brno