Periodikum ALTO Viewer

1

5. srpna 1905. Číslo 213

2

NARODNÍ LIsTY

3

Strána 5.

4 article

Anglická sněmovna. Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) V dolní sně- movne dovozoval státní podtajemník Perey dále, že anglická vláda vyjednávala s francouz- skou o stavbě železnice z poříčí Jance do sečvanského ůdolí, ale ne- dojednala. Doufá, že věc bude záhy příznivě vy- řízena a železnice vystavéna za auspicil obou mocností. V odpovědi na další dotaz prohlásil státní podtajemník, že britská vláda dostala ondy zprávu o reformních plánech, jež obsahovaly posledn návrhy mocností o Makedonii a nedopouštěj změny ani odklad.

Janec Londýn Makedonie anglický sněmovna

5 article Z Marokka.

Z Marokka. Z Tangeru, 3. srpna. (C.-B.) Britský místo- konsul v Dar el Bejdě, Mitschel, vrazi včera náhodou na trhu do marockého dítěte. Zjistil hned, že dítě neutrpělo nijaké škody. obdaroval je a kráčel pak dále k britskému vyslanectví. Jistý voják Raisulův následoval ho hned tam a žádal důrazné, aby dostavilse před zástupce Raisula a vysvětlil příhodu. Bri- ský diplomatický jednatel protestoval hned prot tomu u sultánova plnomoeníka. Zástupce Rai- sula odebral se na to na vyslanectví a prosi za omluvení. Z afrických osad. Z Londýna, 4. srpna. (C. B.) »Morning post« uveřejňuje list kapské vlády, zaslaný dne 3. března South African Territories Com- pany, jejíž hlavním sídlem v jižní Africe je Varmbad. V listě praví se, že kapská vláda ne- dopustí, aby kapské území bylo přímo nebo nepřímo základem dovozu potravin pro německé osady v jižní Africe, neboť je možná, že po- vstání domorodců rozšíří se také na kmeny na hranici. V tomto případě vznikly by německé vládě rozmnožením branných sil vzboutenců jen jestě větší obtíže a Kapské osadě nesmírné ná- klady, aby potlačila povstání ve svém území stranou od železnice. — Když South African Territories Company na to kapské vládě pro- hlásila, že zamezením dovozu potravin přes řeku Oranži trpělo by také občanské obyvatel- stvo Varmbadu, mezi ním také četní Angličsné. vláda poslěze povolila a dala South African Territories Company dovolení, aby zaslala mě- sičně omezené množství zásob přes řeku Oranži jen kolik stučí pro potřebu občanského obyva- telstva.

Maroko Tanger Londýn jižní Afrika Raisula South African Territory Como South African Territory Company

6 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Stav chmele. Z Vídně, 4. srpna. (C-B.) Ministerstvo orby dostalo o stavu chmelnic počátkem srpna tyto zprávy: V Hor. Rakouslch ve většié krajů jsou vyhlídky při ranném chmeli nevalny, protože rostlina se málo vývinula a nasadila. Pozdní chmel kvete a slibuje lepší úrodu než ranní. Chmelnice jsou dosud prosty chorob i hmyzu. V dol. Štyrsku očekává se dobrá sbírka tam, kde nepotlouklo. Pozdnímu chmeli by prospěl déšt. V Čechách vyvíjí se chmeh celkem uspokojivě. Na Žatecku působily dobre včasná vláha a teplé noci, takže lze očekávat výborný produkt. V suchých polohách je vzrůst jaksi zara- žený. Od 26. července jsou záse parna. Chmel nasazuje a v nížinách stojí slibné. V okoli města Žatce až na některé polohy je stav chmele uspokojivý. V okoli Rakovní ka mimo polohy stižené krupobitími, jež se poslední dobu neočekávané zlepšlly, je stav chmele zcela uspokojivý. Bude-li počasí příznivé, bude chmel výborný. Na drátech lepší než na tyčkách. Na Ústecku ranný nasazuje, pozdní má mnoho postranních výkonkův a slibuje velmi dobrou úrodu. V severně-východní části Ústěcka způ- sobena krupobitím značná škoda. V okoli po- lepském chmel kvete a hojně nasazuje. Vichřicí 28. července způsobeny velké spousty V Doubí očekává se dobrá sbírka. Na Mo- ravé zlepšil se chmel po deštich v II. polovici července, ale výhonky jsou krátké, takže bude úroda jan prostřední. V Haliči, zejmena zá- padní, jsou vyhlídky na dobrou sbírku většinou příznivé. Dodrží-li pěkné počasí, bude se záhy sbírati. Ve Lvově nabízeli kupci 130—140 za 50 kg. — O stavu chmele v cízině bude lze uveřejniti obšírnou zprávu až v polovici srpna.

Chmel Vídeň Štyrsko Čechy Žatecko Žatec Ústecko Halič Lvov kg

7 article

Communiqué o postálňování železnic. Z Vídně, 4. srpna. (C.-B.) Ve schůzi po- slanecké snémovny dne 7. července m.-p. bar. Gautsch slíbil brzkou rozsáhlou postátňiovaeí akci vládní, zvlášť pokud se týká severní dráhy Ferdinandovy, společnosti státní dráhy, rakouské severozápadni, jiho severo-německé spojovací a vídeňsko-ašpanské dráhy, o jejichž postátnění se vláda opravdově vynasnaží. Vláda ujala se ted příslušné iniciativy a zaslala všem jmenovaným podnikům výnosy, vyzývajíe je, aby jmenovaly své zástupce pro vyjednávání, jež provede se na podzim. Dle uvedené výpovědi ministerského předsedy jest účelem vyjednávání snažitise především o shodné řešení příslušných zásad- ních otázek a fakt a stanovení výkupní ceny.

Gautsch Ferdinandův Vídeň státní dráha

8 article

Obsah jednollivých výnosů je přizpůsoben růz- ným poměrům každého podniku. Severní dráha byla vyzvána udati pro případ výkupu číselné svě společenské nároky. Také pokud se týká báňských závodů a společenského majetku. Ve výnosu ke společnosti státní dráhy prohiašuje se vyjednávání za předběžnou rozpravu, aby zji- stily se věcně a číselně neshody při někdejším vyjednávání, a pokud možná vyrovnaly se. Na konferencích s rakousko-severo-západní drahou bude se rokovat o sporně poplatnosti polabské trati, položení druhých kolejí a provedení po- tžebných investicí na garantované síli jiho- severo-německé dráhy a mají se podati případné jen návrhy a poznámky, neboť modality připad- ného výkupu státem jsou stanoveny zákonem a smouvou již v r. 1872. S vídeňsko-aspanskou drahou bude se po- kračovati v dosavadním vyjednáväní. Její výkup není zcela aktuální. Na výsledku vyjednávání se jmenovanými železničními podniky bude zá- viseti, dospěje-li se k eili po dobrém nebo bu- de-li třeba nastoupiti právní čestu. Doby do vy- jednávání a samotného vyjednávání vláda po- užíje, aby ve smyslu svého prohlášení podporo- vala zavedené práce za reorganisací správy stál- ních železnie a za vyšetřením Hinančního effektu postátňovaci akce v celku i skupinách neb částech.

9 article

Ruská půjčka v Americe. Z Nového Yorku, 4. srpna. (»Herald.«) Vitte měl rozmluvu se zástupci jedné nebo dvou předních amerických bank, aby vyslech jejich náhledy o nové (ruské) půjčce. K Jaluzolovu úpadku Z Magdeburku, 4. srpna. (Wolff.) Bezpod- statné jsou zprávy vídeňských novin, že zdejší cukerní firmy utrpěly škodu 2 míll. pařížským úpadkem Jaluzotovým. Na tomto úpadku nemají vůbec žádného podílu, u firmy Debaysez jsou zúčastněny malými sumami. Další vyplácení platů v Norsku. Z Kristianie, 4. srpna. (C.-B.) Norská vláda splnomocnila finanění deparlement vypláceti oo 1. července dále platy, pense atd., jež dosud byly odváděny z eivilní listy královy. st. Z Pešti, 4. srpna. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. ctů. o 15—20 hal. dráže. Platila za 100 kg: pše- nice tisská 81 kg K 18.10, 80.6 kg K 17. 90 78 kg K 17.60, pešťská 80 kg K 17. 70 nová tisská 81 kg K 17.50, 79.5 kg K 17.20 77 kg K 16.90, stolnobělehradská 79 kg K 17.10 76.5 kg K 16.70, peštská 80 kg K 17.20, 77 kg K 16.70, 74.5 kg K 16.45, horňácká 79 kg 17.—, banátská 78.5 kg K 17.15, bač- ská 76.5 kg K 16.90, 75 kg K 16.30, tursko- bečská 79 kg K 17.25, padejská 78 kg K 17.10 zentská 77 5 kg K 17.10; žito (+- 10 až 15 hal.) K 12 80—13.—; ječmen nový K 12.20 až K 12.40; kukuřice (+ 30 hal.) K 16.50 oves K 13..60.

Herald Vitte Jaluzolův Wolff Jaluzotův Platil Amerika Nový York Magdeburk Norsko Kristiania Pešť Tropez kg zentská 77 5 žít

10 article

Terminový obchod byl pro frvale sucho živě vzestupný. K večeru znamenala: pšenic e na říjen K 16.48, na duben K 16.94; žito na říjen 13.30, na duben K 13.76, oves na říjen K 11.96, na duben K 12.40, kukuřice na srpen K 16.30, na kvéten K 13.48, řepka na srpen K 24.40. Sádlo smlouváno po K 149.—. Velké parno. Z Liverpoolu, 4. srpna. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 5000 žoků. Z toho n spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — ž. Amer, dodávky na srpen 571, 0.—, na srpen-září 5.70, 0.—, na záři-říjen 5.70, 0.—, na řijen listopad 5.70, 0.—, na listopad-prosinec 5.71, 0.—, na prosinec-leden 5.72, 0.—, na leden únor 5.73, 0ř.—. na únor-březen 5.73, 0.—, na březen duben b.74. na duben-květen 5.74. Smýšlení povolné. Z Nového Yorku, 4. srpna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse sotva stálé. — Znamenala: pše- nice na září 895/s (891/s), na prosinee 911/2 (90/8), kukuřice na září 61.— (61.50), cnkr (Fair Muscovad.) 31/16—31/2 (37/16—31/2), bavlan 10.70 (11.—). Závě- rečné smýšlení na peněžnímí trhu le- nivé.

Sádlo Liverpool Nový York

11 article

Příspěvek ke změně § 35. živno- stenského řádu. Podává Ant. Fr. Hudeci účadní zvěrolékař měst Náchioda. § 35. živnostenského řádu zní: »Zemském úřadu jest zůstaveno pro ta místa, kde jsou neb zřízeny budou veřejné jatky obecní neb společenské v rozměru do sťatečném, k navrhu obecního zastupi- telstva, zapověděti, aby jatek již stáva- jicích nebylo děle užíváno a aby nov jatky soukromé nebyly zřizovány. Sazby jalečních poplatků, jež budou se vybírati musí schváleny býti zem- ským úřade m. Zemský úřad má tudíž právo na návrh obecního zastupitelstva vyvlastniti bezplatně živnostenské právo jateční z ohledů veřejných na pro- spěch obecný a zároveň pro nové moderně zří- zené veřejné jatky ustanoviti a schváliti výší po platků jatečních, které by postačily pouze k uhražo- vání správních výloh, amorlisace a zůrokovaní do takých investovaného kapitálu. Takováto jateční nucenost může býti po návrhu obecního záslupitelstva nařízena se stanoviska po- licle živnostenské, tedy pro porážení dobytka po živ- nostensku provozované; co se však privátních po- rážek týče v obvodu každé obce, tu má zaše práv obec z důvodů policie zdravotní v samostatné pů- sobnosti naříditi, aby veškeré porážky pro soukromou potřebu pouze na veřejných jatkách se děly.

Antonín František Hudec Voda

12 article

Řad jateční jak pro veřejné tak privátní jatky vydávati, schvalováti, měniti, ovšem že v rámci zá konů, patří do samostatné působnosti obce. Ani ve vládní osnově na úpravu a doplněn řádu živnostenského, ani v referátu o sjezdu živnost nictva ze dne 23. dubna 1905 nečiní se nějaké po známky o změně tohoto tak důležitého paragrafua pouze jenom »Zemská jednota živnostenských spole- čenstev na Moravě«, »Živnostnictvo v Českých Bul dějovicích«, zvláštní komíse »P'růmyslově jednoty« zvláště pak »Jednota řezníků a uzenařů« požadují ve svém dobrozdání na obchodní komoru a v peticí na říšskou radu zménu § 35. živn. řádu následovně »Zemskému úřadu je ponecháno pro ta- ková mista, ve kterých veřejné jatky o občí neb společenstev aneb od druž stev interessovaných živnostníků jsou zíí- zeny, aneb se zřídí, by další používá ní stávajících aneb zřizování nových sou- kromých porážek zaká z al Tarily poplatků, které na jatkách, jimž právo nucené jatečnosti se udě- liti ma neb udělilo, vybírati se mají mohou sloužiti k úhradě správních výloh po rozumu § 115 a) živn. řádu 6 0 z úrokování včetně amortisační kvoty do jatek těchto investovaného kapi- tálu a musí zemským úřadem se sehvá- liti a revidovati.

Morava

13 article

Kinvestovanému do jatek kapitálu náležejí i obnosy, které majítelé jatek, jímž nucená jatečnost se udělI, maji- telům společenstevních a soukromých porážek po dohodě neb dle soudní ho odhadu musí jakožto odškodné za ztrátu práva ku poražení nahraditi. Jednota řezníkův a uzenářů přeje sobě tudíž, aby nárok na udílení práva nucené jatečností měly kromě obcí a společenstev též zviáštní »družstv interesovaných živnostníků« a aby vy- nechána byla slova »na návřh obecního za- stupitelstva«. Konečně vyslovuje jednota a to ale opravdu spravedlivý požadavek, aby bylo zákonem přesně stanoveno, že ten, komu bylo právo nucené jatečnosti uděleno, má za povin- nost spravedlivým způsobem odskodniti majitele již trvajících společenských neb soukromých porážeka náhrada taková abý započítána byla k investova- nému kapitálu do nových veřejnýchi, nucenou jated- ností opatřených jatek. Na sjezdu živnostnictva v Nymburce žádal pan posl. Kralochvíl, aby společenstva domáhala se změny a nápravy těch kterých článkův živn. řadu bližším a podrobnějším odůvodňováním svých požadavkůa důkladnějším vyilčením důvodů, proč si tak přejí připojovaly závažné motivy i s celým postupem myšlenek. Jak z naboře uvedeného jest jasno, bystří a pro- jednávají se náhledy se stanoviska živnostenského ve vážné záležitosti télo s dostatek a nebude sna

Nymburk

14 article

od místa, když budau proneseny též závažné důvody a dobrozdání ze zkušenosti, týkající se jalečni ctví, záscbováňí měst a samospráv něho zdravotnictví a to obžvláště nyní, kdyi zvláštní stálý živnostenský výbor k podzimnímu za- sedání má připravovati hotavou předlohu nového živnostěnského řádu ke schválení. Nežli však pronesu svůj náhled a úsudek ja kožto odborník se stanoviska zdravotního a samo správného, dovolím sobě toto předeslati: Směrodatné základy zdravotnictvi jak státního tak i zemského, obzvláště pak zdravotního dohledu na potraviny živočišné, pocházejí z roku 1770, z doby panování Marie Terezie a prvých zástupců této císa řovny. Z tohoto století datují se rozličné dvorní de krety, patenty a guberniální nařízení zdravotnická která zároveň s následující zatímnou organisací me decinské správy ze dne 1. října 1850 staly se pod kladem k základnímu zdravotnickému stätnímu zá zákonu ze dne 30. dubna 1870 čís. 68. § 3. lit. a). Že skutečně již za tehdejší doby účelně upra vován a prováděn byl stálý dohled na prodej po travin živočišných, obzvláště ale co se prohlídky dobylka za živa před porážkou a potom masa z téhož dobytka při porážce do- týká, toho zřejmým důkazem jsou až do dnes platné předpisy pro království české, obsažené v všeobecném zemském tržním řádu, patentu ze dne 14. května 1770 a v guberniálním nařízení ze dne 27. října a 28. prosince 1810 čís. 285, jakož i re dne 21. května 1830 čís. 19.269.

Marie Terezia I decinský správa

15 article

Předpisy o patentu ze dne 14. kvělna 1770, na kteréž se i v nejnovější době c. k. nejvyšší soudní a kasační soud ve svém nálezu ze dne 6. listopadu 1890 č. 16090 odvolává, znějí následovně: »8 2. O mase. Jenom takové maso a to každého druhu dovoleno jest v prodejí vysekávati, které po- chází z dobytčele zdravého a z krajiny zvířecí ná- kazy prostě; v opáčném případě budiž maso majiteli nejen odejmuto, ale od pohodného vápnem řádně posypáno a hluboko do země zahrabáno. § 3. Policejnímu ředitelství přísluší právo, usta- noveným obledačům masa a tržním dozorcům přísně nařizovati, aby za každé doby jatky a prodejny masa, jakož i skladiště prohlíželi a majitelové masa. jako: řezníci, uzenáři, stravovatelé, vyvážeči a bo stinští jsou povinní a pod přísnými tresty zavázání těmto prohližitelům, prokazovati při jejich příchod veškeru patřičnou úctu a neprodleně jim vše ku pro- hlidce otevříti a předložiti. § 4. Těž nesmí žádný řezník pod trestem ztráty dobytčete dříve jateční dobytek odporážeti, dokud nebylo od zvláště k tomu ustanoveného a oprávně ného ohledatele prohlédnuto. § 5. Aby se mohlo z odporáženého dobytčete maso prodávati, musí se vždy velký kos dobylk rozčivrcený, drobný dobytek v celosti do krámu přenésti a tu teprve na menší kousky rozsekávati, podle toho, jak sobě kon sumenťi při nákupu toho přáti budoe při čemž jest povinen ohledatel maso takové opě- tovně prohližeti a shledal-li by maso úezdravým celý tazový kus pohodnému ke zničení a zakopání odevzdati.

16 article

§ 13. Jest záhodno a vělmí prospěšno, a by o představenstva obcí zřizeny byly pr jednotlivé druhy jalečních zvířa stáje a postaveny porážky a to poku možno blízko vody mimo města, za je jichž upotřebení jsou představens tva oprávnéna požadovati od majitelů do- bytka poplatek a to z jednoho hově- zího kusu po 1 krejcaru, s telete, je- hněle, skopce nebo vepře po 1/ krej- caru denně. Poněvadž ale tolik stájí a porážek. kolik jest majitelů dobytka jatečního, nemůže býti zřízeno, jest proto povinen každý majitel dobytek svůj sobě znamením označiti, aby se zbytečným různicím a nedorozuměním předešlo. Z nahoře uvedeného zřejmě tudíž vysvítá! 1. že již za tehdujší doby zvláště působila představenstva obci (Orts Stadlobrigkeit) při porážkách dobytka a prohlídce masa z téhož; 2. že již tenkráte byly v první řadé obce oprávněny a povinny vykazovat místa, ve kterýchž byt dobytek umístěn a pod dobledem odporážen býti mohl; 3. že již tehdy vybfrála sobě představenstva jakésí schválené jateční poplatky za upotřeben chlévů a porážek; a konečně 4., že již v tehdejším čase porážky a u nich chlévy pova- žovány byly za ůstřední, pouze veřejnosti sloužící místo v obcích, na kterém se porážky do- bytka jenom vykonávaly a z kterého teprve poražený dobytek zdravotně ohledaný a to velvé kusy ve čivrtích, drobný dobytek v celosti k dalšímu veřej- nému prodeji v drobném, do řeznických krámů pře- nášen býval. V letech 1850 vyzývala vláda » Rakousku města, aby z příčin zdravotních a bezpečnostních (Prov. zák. pro Vídeň odst. 6. ze dne 25. května 1850 k.z č. 248) stavěla jatky, zaváděla dobytěí trhy a pone- chávala jím též celé vnitřní vedení a zařizování v nich, jenom schvalování poplatků za jich upotře- bení vyhradila zemskému úřadu.

Orts Rakousko Provo Vídeň krejcar

17 article

Rišský zákon ze dne 27. května 1852 čís. 117 § 399 dal pevný podklad k obligatornímu zavedeni stálé zdravotní prohlídky dobytka a masa v celé řiši a v tak zvaném normálu o zvířecích niemoceeh z roku 1859 nařizuje se v § 4., že obzvláštní péče vénovati se má takověto zdravotní prohlídce. Obecní zřízoní ze dne 16. dubna 1864 § 28 § 59 ukládá obcím, aby v samostatné působnosti činily opatření a usnášely se v rámci říšských zemských zákonů na tom, jakým as způsobem nej- lépe by se dala konati policie ku věcem potravním a obzvláště policie ve příčině zdraví; zvláště pak dle § 3. lit. a) ř. z. ze dne 30. dubna 1870 č. 68 náleží samosprůvným obcím v samo- statné působností ohledání dobytka a masa. Všeobecným zákonem o morech zvířecích ze dn 29. února 1880 čís. 35 zavedena v Rakousku stálá všeobecná zdravotní prohlídka dobytka a masa v obec- ních a vůbec ve všech větších jatkách a dle § 12. téhož zákona svěřen zdravolní dohled na lakových jatkách výhradně průvidlem odbornío kům zvěrolékařům. Jak z nabytých zkušeností dokázáno, může se dí lakový účelný a stálý dohled zdravotní na porůžky dobytka a masa v každě obci jenom tohdy se zdarem vykonává-li se na centrálním místě, t. j. v jatkách kteréžto vystavěti a zaříditi v prvn řadě obec povinna a oprávněna jest, aby svoji zá- konitou povinnost řádně a v zájmnu veřejném vyko návati mohla.

Rakousko

18 article

Jenom na takovémto obecním majetku (§ 33. ob zříz.), kterýžto dle § 35. živn. řádu odevzdá veřejnosti může obce se zdarem a účelně konati zákonitý zvěro- policejní dohled svým úřadním zvěrolékařem (§ 32 ob. zříz., § 12. ř. z. 29. II. 1880 č. 35); pro takové ve- řejné obecní jatky dá schváliti jateční poplatky, vy- počílané z 1 kg mrtvé váhy dobytčete a to v té výši. aby jenom stačily ročně na zúrokování a amortisac kapitálu do nich investovaného; pro takovýto věřejný obecní ústav vypracuje v rámei zákonů a obecnímu zastupitelstvu ke schválení předloží „Jateční řád““ (rozh. spr. soudu ze dne 20. září 1888 č. 2047), dle kterého se řídí jak zdravotně policejn službu konajícíměstský zvěrolékař tak i majitelé jatečního dobytka pří poráž- kách. Takověto obecní veřejné jatky s nucenou ja- tečnosti všeobecnou mají nepopíratelné výhodya předností a slce: a) Každá obec může podniknouti mnohdy na svém vlastním, laciném a vhodném pozemku stavbu jatek prostorných, moderních, všem zdravotním předpisům v každém ohledu vyhovujících, s možností případného pozdějšího jich rozšiřování s poměrně malým ná- kladem. b) Vloží do těchto jatek kapitál, který jenom schválenými jatečními poplatky úrokuje a pokud mož- ná na dlouhou řadu let vypočítanou a rozvrhnutou amortisaci upláci. c) Aby se pokud možná nejvíce na obccních jat- ká poráželo a veškerý konsum masa a masového zboží ve městě hradil výhradně ze zvířat na obecních jatkách odporážených a zdra- votně ohledaných, zažádá sobě obec na zá- kladě z. z. ze dne 22. lodna 1891 č. 14 a předpisů z.z. ze dne 24. října 1899 č. 97 za právo k vybírání po- platků „za úřadní řízení v záležitostech služeb zdravotnických“ a sice z 1 kg masa. masového zboží, syrového i přepouštěného sádlaa

kg

19 article

špeku, v takové výši, aby maso a masové zboží z ven- ku, z čiziný do města přivážené zátíženo byl alespoň takovými poplatky, jako maso masově zboží ze zvířat, na obecních jatkách odpo- rážených a aby domácí živnostníci chrá- něni byli před venkovskou konkurencí d) Usnese se na i. zv. všeobecné nucené jaleč- nosti, t. j., že vůbec veškeré porážky dobytka ve mě- stě, tedy jak živnostenské tak i privátní, konatise musí na jatkách obecních e) Takovéto jatky, jakožto veřejný ústav, pouze veřejnému zdravotnictví sloužící, jsou osvobozeny ode všech daní a platů. 1) Požívá též práva ř. z. ze dně 27. května 1890 č. 79, § 15. a 39., odst.4. Obec, jakožto majitelka veřejných jalek, nebéře vůbec žádného zisku, spíše ročně na veřejné zdravol- nictví připlácí h) Jak zkušenost učí, jsou obecní jatky v každěn ohledu přístupnější jak policejní tak i zdravotni kon- trole a dohledu, poněvadž jsou pod neustálou kontro- lou i mimo hodiny úřadní 1) Veškeré nedostatky neb potřebně nulně zařízen (veřejná váha úřadní, nový způsob porážek střilením a opravy na takových jatkách obecních se přesněji snadněji a čerstvěji zařízují. D Ze zkušenosti, v tomto směru naby tých, jest jisto, že žádoucná a patříčna čistota a nutný pořádek ve všem mů ž býti prováděn a zachováván jenom v jatkách obecníc h. k) Obecní jatky slouží nejenom živnostenským a privátním porázkám dobytka, ale jsou zároveň cen- trem ve městě, na kterém se veškeré z ciziny přivá- žené maso a masové zboží ke zdravotní prohlídce zaplacení poplatků schválených ohlašováti musí. (Ma- sový trh ve městě.)

Ma

20 article

D Bez závady může obec na obecních veřejných jalkách zavésti l. zv. nucený výsek masa dle zvlášt ního řádu m) Obec může vykonávati zákonitá nařízenía předpisy jatečního řádu účelně a dopodrobna jenom ná svém majetku, neboť, jak dokázáno, na cizím majetku (společenském, družstevním) staví se v cestu veliké překážky, které jenom odborník, zvěrolékat jateční, posouditi může. n) Správá jatek obeeních nevyžaduje velikého ná kladu a režie, neboť městský zvěrolékař jest zároveň správcem obeeních jatek, kterému jest k ruce přidán jeden přísežný policejní zřízenec obecní o) Neustálou kontrolou dobytka v jatkách obec- ních, obzvláště při dnešních obchodnich poměrech (konsumní stanice), kde ve veřejných jatkách poráž se po většině dobytek hovězí a vepřový cizího původu drahou přivážený, odhalí se snadno a zavča utlumí případná nakažlivá nemoc do bytčí a zařidí potřebná opatření. p) Zabrání a předejde se častějším sporům nulným konfliktům se společenstvem řezníků a uze- nářů, se členy jeho, jakožto živnostníky, po- platníky, voliči té které obce a městský zvěrolékař, jakožto úřadník zdrávolní službu ve jměnu obce konající, mnohem snadněji a nezávisleji v každěm ohledu prováděti může zod- povědnou službu zdravotní dle služební instrukce jatečního řádu v zájmech veřejných na jatkách obec- ) Při takových jatkách obecních dá se zříditi velmi snadno a účelně i tržiště jak na dobytek jatečn lak i k chovu.

21 article

1) A konečně, budiž mi ale prominuto, že dovo- luji sobě ze zkušenosti pronésti pravdu: „jsou mnohá společenstva dosud nezralá, nelečná k vedení tako- véhoto veřejného ústavu a živnostenský řád opravdu vykazuje veliké mezery v přičíně stavby společenstev- ních jatek veřejných“; nevraživost a nekalá konku- rence a mnohé jiné kazí a znechufují plodnou práe jednotlivců při společenstvech. (Pokrač. ních.

22 article

Z pražského trhu obilního. Následkem trvaléb abnormálního vedra a naprostélio nedosťatku dešt zmizely v Ubrách naděje na dobrou sklízeň kuku- řice. Kursy kukuřicové stoupají rapidně a v souvis- losti s lím laké kursy pšenice a žita, Na obchod na našť burse plodinové neměly události ty dosud vlivu. Majitelé požadovali úterní ceny a kupci je povolo vali. Z Prahy znamenala stará pšenice K 9.55 i K 9.85, nová K 9.15—9.30, nové žito K 7.65—7. 80. staré K 8.15—8.25, uberské žito z Mor. Pole K 69 až K 7.—. S ječmenem byly jen skrovné obraty. Zboží první jakosti, johož je dosud velice málo na trhu, bylo ochotně kupováno za K 7.90 i dráže. Mer- kantilního zboží jest už více vymiáceno, ale rolníei vyčkávají s jeho prodejem, poněvadž při nynějš ceně K 7.— až K 7.25 není otálení spojeno s val ným rišíkem. Z Prahy znamená zboží merkantilní K 7.10—7.25, prostřední jakosti K 7.30—7.55, první jakosti K 7.60—7.90, vybírané K 8.— až K 8.10. Po- hotového ovsa je nedostatek. Kdo potřebuje, musí platiti z Praby K 8.20—8.40. Očekává se již příštln sýdnem na trhu nové zboží, jež bude podstalně lev- nější. O řepce jest smýšlení chabé a zlaciněla o 2 halěřů. Znamená K 13.25—13.50. Ceny kukuřice na dodání značně stouply. Pohotové zboží zůstalo nezměněno. Laplatská kukuřice znamená z Děčin K 7.90—8.10.

Praha Mor

23 article

Pokračování v jednání o obohoduí smlouvy. Akce za účelem obnovy obchodních smiuv vede se nej- prve písemně. Zúčastněným státům byly oznámeny požadavky Rakousko - Uherska, z některých zemí došly už protipožadavky a tak jsou přípravy pro opětne zahájení vyjednávání v proudu. Doba ústního jed nání s delegáty dotyčných zemí ve příčině obnovy obchodních smluv dosud slanovena není. Má se však za to, že se tak stane koncem měsíce srpna. Ob- chodní smlouvy se Švýcarskem a s Bulharskem vy prší v polovině září, Není příliš pravděpodobno, že by do tohoto termínu bylo už docíleno dohody proto má se spíše za to, že nejprve bude smluven opětné prozatímní prodloužení sml uv Oba státy jmenované budou asi k prodloužení tako vému tím spíše ochotny, poznají-li vážnou vůli říše rakousko uherské dospětí ke smlouvám definitivním Výnos bursovní daně v prvním pololetí letošním. Dle výkazu o výnosu bursovní daně v prvních šesti měsicích tohoto roku jeví se souběžně s dočasným oživpním bursovního obchodu pro toto období o 116.795 K vyšší výnos bursovní daně, než v soudobí loňském. Poměrně pozoruhodný vzestup výnosu na- stal teprve ve druhém čtvrtletí tohoto roku, kdežto v prvním čtvrtletí zůstaly měsíce leden a březen proti loňsku dokonce ještě pozadu a únor vykazuje jen zcela malé plus. Celkem byl výnos bursovní daně v prvním pololetí letočního roku v obnosu 745.970 k ještě dosti nepatrný. Z připojeného sestavení je pa- trno, jak se pohyboval výnos bursovní daně v prvních šestí měsících letošního roku u porovnání se soudobím loňským: Rozdíl 1905 1904

RakouskoUhersko Ob Švýcarsko Bulharsko

25 article

proti 1904 — 27.512 leden . . . . 112..739 140.251 únor . . . . . 130.923 124.685 + 6.238 hřezen . . . . 125.535 128.456 — 2. 921 duben . . . . 131 248 86.070 + 45.178 květen . . . . 124 624 82.579 + 42.05 53.760 120.901 červen . . . .

27 article

dohromady . Z českého odboru rady zemědělské. Stipondia pro žáky zemědělského učiliště Fran- cisco-Josephinum a zahradnické školy Elisabethinum v Mödlingu. Počátkem škol- ního roku 1905-6 propůjčí se na učilišti prvě jmeno- vaném jednomu žáku stipendium c. k. ministerstva orby v obnosu 500 K ročně a na druhém učilišti, spo- jeném s Francisco-Josephinem, zadají se dvě státní stipendia pro frekventanty jednoročního kursu zahrad- nického; stipendia tato nesou jména císaře a krále Františka Josefa I. a zesnulé císařovny Alžběty. Žá- dosti podány buďtež nejdéle do 31. srpna 1905 ředl- telství Francisco-Josephina v Mödlingu. Ke přijetí do Francisco-Josephina žádá se za absolvování 4 roč níků gymnasia nebo reálky, eventuelně měšťanské ško- ly s dobrými známkami: uchazeči z měštanské školy musí složiti přijímací zkoušku. Ku přijetí do zahrad- nické školy Elirabethina žádá se svolení rodičů, prů- kaz o odbylí obecné školy s dobrým prospěchem staří nejméně 15 let. Žádoucím jest průkaz delší praxe v zahiradnictví Ze semenářskéhe odboru Ústřední společnosti ho- spodářské pre království četké. Pro podzimní oblob sefové jest žádoucno, aby pp. hospodáři zaslali nám, pokud nejdříve možno, vžorky ozimého osi va soznačením dřuhu, ceny i q z jich železniční stanice, váhy 1 hl, prodejného množství. výšky polohy nad mořem a bližších okolnost v příčině výnosu, půdy atp. Poptávky dosud nás doslě týkají se žita, pšenice, směsky ozime, ozim. hrachu, vikve ozimé a písečne.

Fran Josephinum Alžběta Josephina Mödling Francisko Josephin český odbor rada zemědělský král František Josef I

28 article

Odbor semenářský zprostředkuje prodej jen s po- lenlivého osiva a proto béře zřetel pouze k vzorkům nejlepší jakosti ze sklizně le- tošní a ješt prodávající povinen dodati semeno přesné dle vzorku, absolutně čisté a klí- čivé. Prodej děje se dle určitých vravidel odboru semenářského a zašlou se talo n požádání každému pěstiteli semen, jemuž by dosud známa nebyla. Podle těchto pravidel má býti pro- čávající členem společnosti. Členové, v II. pololetí přistouplí, platí pouze 5 korun členskéh příspěvku a obdrží, pokud zásoba stačí, veškerá dosu od počátku roku vyšlá čísla časopisu společnosti roč- níku XIII., 1905, „České Listy Hospodářské“ z da r ma. Přihlášky nových členů buď korresponden- čním listkem nebo peněžní poukázkou přijímá kancelář Ústřední společnosti ho- s podářské pro král. české v Praze II. Vodičkova ul. 38. Nejnovéjší zpráva o stavu bavlny. Oddělení de- parfementu orby pro zemědělské výrobky ve Washing- tonu uveřejnilo ve čtvrfek měsíční zprávu o bavlně . z níž vyjímáme: Celkový průměrny stav obnášel dne 1. t. m. 74.9 proc. proli 77 proc. dne 1. čer- vence, proti 91.6 proc. loni, 79.7 proc. v r. 1903. 81.9 proc. v r. 1902, 77. 2 proc. v r. 1901 a 76 proe. v r. 1900. Slav tohoto měsíce vykazuje tudiž zhor- šení o 2.1 proc. proti měsíci minulému a jesť o 16.7 proc. nižší než v soudobí loňském. Stav v jednotli- vých státech jest palrný z této tabulkya staty: 2 2

Praha Vodičkův ulice ročníkník XIII

29 article

Severní Carolina 80 82 93 78 86 78 s0 Jižní Carolina . 79 78 91 76 83 75 74 Georgia. . . . 82 82 91. 77 83 78 7 Florida . . . . 85 87 94 85 84 79 74 Alabama . . . 79 83 90 79 77 82 67 Missiasippi . . 69 72 92 85 80 88 6o Louisiana . . . 65 73 95. 34 81 82 7 Toxas . . . . 71 72 91 82 77 74 8 Arkansas . . . 68 75 93 76 92 69 83 Tennense . . . 80 86 92 82 92 73 7 Ind. Testitory . 82 79 91 75 95 75 91 Oklahoma . . . 83 83 95 69 94 78 80 Missourí . . . 85 86 90 78 96 71 84 Virginia . . . — 88 90 76 91 86 77 Celkový průměr 74.9 77 91.6 79.7 81.9 77.2 76 Cukerní krách v Pafíži, jaluzot doznal nyní, ž si vypůjčil 712 millionu franků ze jmění společnost „Printemps“, jejtž byl předsedou. Úfadníci majl všechny své úspory v podniku. Prozatímně dosazený správee počal zkoumati knihy. Vyplácení vkladatelům nemohlo býti dosud započato. Posl. Rouanet žádě v otevřeném listě ministra spravedlnosti, aby dal spra- vedlnosti průchod. Ministr spravedlnosti že nemá pražádného práva býti k politickému odpůrci velko- myslným. Jaluzot, starý přes 70 let, prohlašuje, že po prodejí jeho obou listů jakož i realit a podílu na obchodě „Printemps“ jemu a jeho rodině nezbude pranic, než co mu vykážou věřitelé na živobytí. Ma- dátu poslaneckého vzdá se ještě před příštím zasedá- ním. Situsce obchodní bursy se podstatně zlepěila.

Georgias Posl Louisiana Arkansas Oklahoma Pafíž Ma Jaluzot severní Carolina 80 jižní Carolina

30 article

Jaluzot je prý — tak se ujišťuje — jediným nejistým živlem. Vypravuje se, že Jaluzotovi bylo několika přáteli přislíbeno, že mu zapůjčí 3 milliony frank s podmínkou, že budou se díti výplaty vkladatelům bez přerušení. Poněvadž však byly veškeré hotovosti „Printempsu“ vyčerpány, musily býti místnosti „Prin- tempsu“ zavřeny. Prozatímným administrátorem ústavu byl jmenován likvidátor Obchodního spolku Bourgecis. Jaluzot jeví velkou důvěřivost a pro- hlásil, že situace ústavu jest příznivá a že ze 3 12. millionu splatných vkladů byly už 3 milliony vy- placeny. „Magdeburger Ztg.“ oznamuje z Paříže, že cukerní krach měl za následek další insolvence dvou velkých firem se závazky 6 mill. Iranků. Franconzsko-ruská obchodní smlouva. Jednáni o uzavření francouzsko-ruské obchodní smlouvy vedla — jak jsme už sdělili — k výsledku. Francie zavázala se nynější cla na zboží, na kterém má Rusko zá- jem, ponechati nezměněně v platnosti a neuvaliti žádná cla na zboží, které se nyní dováží bez cla. Rusko přiznalo opět různé výhody ve svém tarilu ohledně vín, lihovin, voňavek, vonných mýdel, ru- kavic, střeviců, klobouků a sýrů, jež se dovážejl z Francie Malodráha Král. Dvůr Beromn-Koněprusy. V mě- sící červenci 1905 bylo dopraveno 15.780 (— 380) tun nákladu, začež se přijalo 16.124 (— 224) K. Od 1. led- na 1905 bylo celkem 97.700 (+ 3840) tun a činí cel- kový příjem 101.328 (+ 4002) K, což se rovná 14.475 kor. za rok a kilometr.

Král Paříž Franconzsko Francie Rusko BeromnKoněprusy Bourgecis Magdeburger Ztg Jaluzot

31 article

Přistěhovalectví do Severní Ameriky. Počet při- stěhovalců do Ameriky ve fiskálním roce minulém dnem 30. června dostoupil výše — dle výkazu stati- stické kanceláře washingtonské — dosud nebývalé Nepočítaje cestující v kajutách obnášel 1,061.659 osob, převyšuje tudíž asi o 250.000 osob počet přistěhovalců v roce loňském, kterýž obnášel 812.875. Přistěhováni z Rakouska a z Uherska je na prvním místě a obnáší přes 200.000 osob. Rozdělení přistěhovalců je stejné jako dříve. Čechové stěhují se do obvodů uhelných, Poláci rozmnožují počet dělníků že- lezářských a ocelářských v Pennsylvanii, kdežto uhorští vystěhovalci jdou do práce do to- váren a dolů ve státech východních. V nejnovějších dobách usilují státy jižní, aby přilákaly značnou část rakousko-uherských vystěhovalců do jižních států, kdež je velký nedostatek zemědělských děls níků.

Čecho Polák severní Amerika Amerika Rakousko Uhersko Pennsylvanie jižní stát

32 article

Banky, záložny a spořitelny. Městská spořitelna v Březnici vykazuje za prvě pololetí roku 1905: Příjem: Hotovost pokladniční 1. ledna 1905 11.106 K 86 h, vklady uložené 224.253 K 94 h, splátky zápůjček hypolekárních a komunálních 20.390 K 47 h, splacené směnky eskontované 32.918 K 83 h, splacené zálohy na cenné papíry 300 K, vybrané uložené přebytky 90.009 K 30 h, úroky ze zápůjček hypotečních a komunálních 10.475 K 19 h, úroky ze směnek 636 K 11 h, úroky z prodlení 488 K 2 h správní poplatky a provise 190 K 55 h, různý příjem 805 K 13 h. Vydání: Vybrané vklady 209.380 K 14 h, zápůjčky hypotekární a komunální 107.076 K. směnky 28.859 K 8 h, uložené přebytky pokladní 26.000 K, úroky vyplacené 310 K 47 h, správní výlohy 1212 K 85 h, daně 161 K 21 h, soudní výlohy 40 K. zálohy 8 K 20 h, různé vydání 2687 K 3 h, hotovost pokladniční 30. června 1905 15.024 K 75 h. Obral pokladniční 768.124 K 5 h. Míra úroková: vklady 334, hypotěky 412%, eskont 412 %, zálohy na cenná paplry 59.

Březnice

34 article

Trhy peněžní.

35 article

+ 116.795

36 article

629. 175

37 article

Pražská bursa. V Praze, 4. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Při dosti pevném trhu jednána na dnešní burse čero vencová renta za K 100.471/2, zlatá rakouská renta za K 119 45, dále placeny komunální dlužní úpisy české zemské banky za K 103.40 a zástavní listy první moravské spořitelny za K 100.40. Jinak podáváno za a kcie: Živnostenské banky K 246.—, české banky »Union« K 247.—, české spole- čnosti pro průmysl cukerní K 155.—, strojírny Ruston K 292.—, zajišťovací banky K 230.—, první česko- moravské strojírny K 595.— peněz. Otiiciální záznamy zněj,

Ruston Praha živnostenský banka český banka