Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

5. srpna 1905. Číslo 213.

4 article

»Berliner Tagblatt« ovšem není nadšen loutu myšlenkou, již se posmívá. Jest prý to amerikánský nápad: ovládání národních cítových a zájmových odporů v jednotlivých státech vše- mohoucím kapitálem. Toho prý se tak brzo nedočkáme a ostatně americko-francouzsko- anglický trojspolek nepřinesl by světový mír, nle splše světovou válku. Je pochopitelno, že v Německu se ozve vždy podrážděnost neb po- směch na podobné, třeba zcela platonické my- šlenky idealistů, blouznících o všeobecném míru, který by lidstvo zbavil tyranie a břemene militarismu. Návštěvy francouzských důslojníků v Němeoku. Pařížský »Gaulois« přinesl zprávu, že ně- mecká vláda si diplomatickou cestou stěžoval v Paříži na příliš četné návštěvy francouzských důstojníků v říši. »Strassburger Post« vyvraeí tuto zprávu. Vláda německá neučinila nic po- dobného. Proti výletům a costám francouzských důstojníků do Německa nehodlá vláda i na dále ničeho podniknouti. Pověst »Gaulois« jest prý smyslenkou, vyvolanou nervosností a přílišnou obrazností francouzského tisku. Poznámky diplo- Po poprasku. matické. (Od našeho dopisovatele.)

Německo Paříž Gaulois Strassburger Post Berliner Tagblatt Gaulois

5 article

Z Paříže, 25. července.

Paříž

6 article

Styky německé, anglické a francouzské ocily se v období temnoty a zmatku. Teď je ukon- čena první fáze. Vidíme jasněji celek, čím více se vzdaluje do pozadí. Skutečnost se okazuje- Je stejně rozdílná od mírumilovné řeči Viléma Il před odjezdem do Afriky, jako od jeho oslrých slov v Tangeru. Je stejně daleko od thése ji- stých žurnálů anglických, prohlašujících: »Ná- mecko chce nás omráčit, neodváží se ničeho«, jak od žurnálů německých, které nám tak roz- tomile nabízejí »válku neb allianci.« Jaké jsou různé příčiny nejnovějšího kon- fliktu franko-německého? Jaké jsou nynějs výsledky? Je nutno rozlišovati mezi příčinami naho- dilými a podřadnými a příčinami vůdčími, roz- hodnými. Mezi příčiny podřadné stavíme tyto skutky; O Delcasséovi bylo tvrzeno a do Berlína done- šeno, že mluvil urážlivé o Německu. — Vysla- nec francouzský v Cařihradě p. Constans ener- pieky hájil zájmy Francie v říši otfomanské. Zachránil naše práva na železnici v Syrii a na nábřeží cařihradském. Postaral se, aby zde ne- zavládla převaha průmyslu německého, aby též francouzským průmyslníkům byly ponechány objednávky, učiněné na základě nové půjčky. — Konečně jde o pověstné neoznámení. Německu francouzské úmluvy s Anglii a Španělskem ohledně Marokka. Příčiny vůdčí, jimiž se vše dá vysvětliti, jsou tylo: oslabení, odchod z Evropy, porážka spojence Francie, velkého státu slovanského,a vedle toho nové styky Francie s Anglil. De- schanel i Rouvier to opakovali důrazně ve sně- movně: stala se bitva u Mukdenu a dohoda franko-anglická.

Vilém Afrika Tanger Berlín Německo Cařihrad Francie Sýrie Anglie Španělsko Maroko Evropa Mukden

7 article

Jaký cil sledovalo chování se Německa Mělo vidění nového »kruhu Kounicova«, tvoří- cího se kolem něho a chtělo jej zlomit, dokud nebyl dostatečně ukut? Chtělo jednoduše pro- zkoumati silu nové dohody anglo-francouzské Chtélo snad nás zastrašiti a donutiti k allianei proti Anglii? Chce Německo dosáhnouti jistých výhod na cestě do Asie za ústupky, jež hodlá učiniti Francii v Marokku? Všechny tyto domněnky byly vysloveny. Německo dostalo odvahu k svým záměrům ted když Rusko uvázlo v Asii a kdy bylo popuzeno dohodou franko-anglickou. Jaké jsou nynější výsledky? V Marokku dosáhlo Německo od Francie souhlas s mezinárodní konferenei. Ale RRouvier měl dosti taktu, aby se nikdy zásadně nevzpíral této konferenci. Francie neustoupíla v ničem dosáhla od Německa, co požadovala od počátku jako podminku svého souhlasu: uznání zvlášt ního práva Francie a jisté předběžné vysvětlen- mezi zástupei Franeie a Německa. V podstatě není ještě nic rozluštěno. To bude věcí konfe- Ale již svrchovaný čas všimnouti si kraje před námi letícího. Velikolopé prohledy otvírají se do čarov- ného zákoutí roviny hátsežské, hrazené na po- ledni divokými, skalnými štíty horstva řetězat- ského. Na levo tisknou se k bystré, mělké Střele hory Sobešské a scenerie jejich vždy di- vočejší a divočejší, vyvrcholuje u Oháby (Ohaba de sub peatra, Ohaba pod skalou). Kdo horami těmi, jako já, tři dni bloudil, nepoznává je v těch místech. Pusté, strmými, skalnatými hřebeny okřídlené vrcholy důstojným jsou protějškem volebné mohyle řetězatské . . V Puji dlouhá zastávka, vlak připravuje se na cestu do hor. Bohatý Rumun s námi se loučí, ne na dlouho, večerním vlakem přijede do Pe- trošen a těší se na zábavu.

Kounicův RRouvier Ohaba Rumun Německo Anglie Asie Francie Maroko Rusko Ohab jít sub peatra

8 article

Za Pují pozornost strhuje malebná Piatra Baruluí (773), Korunovaná troskami skalními zřícenině hradní podobnými. Za malou vsí Pe- trošem loučíme se se Střelou, pusté, divoké údoli její obrací se náhle k půlnoci a mízí zra- kům našim. Téžce supá vlak, vleka se na stanici krivad skou. V levém okénku objevila se veliká. okrouhlá pobořená věž. Z dáli zdá se mohutná stavba ta (zdi její 2 m. flusté a dosud 10 . vysoké, měří na obvodu 60 m.1) býti dílem ky- klopův. Až do nedávna považována za kastel římský, a teprve nejnovější prozpyty odkazují jeji založení do středověku. Lid zve ji dosti po- divně Hradem Židovským (Cetate Jidovilor),a na jediném tom jméně hasne paprsek historie — jinak se o ní nic neví. Žár parného dne se mírnil, chladný, vlhlý horský vzduch provanul vozem a s palčivým prachem odnesl mdlobnou tíseň naší únavy. Umyti vzdušnou lázní, osvěženi, s větší pozor ností prohlíželi jsme kraj, jehož půvaby mez Krivadijí Banieí vyvrcholují. K vysokému Dealu Babii (Dálu Babij, 750 m.), předělu mezi Střelou a Žilem, vlak dere se po příkré trati četnými serpentinami, z nichž nejzajímavější jest ona mezi Merišorem a Ru- seštnu: v délce asi dvou km., ukazuje se hlu- boko pod námi nižší, právě projetá čásť trati, nad níž stále vystupujíce, dostáváme se znova rence, kde Německo sotva dosáhne většinya bude mít proti sobě prudkou opposici anglickou. Snad konference jako hora z bajky našeho La- fontaina porodí myš a Německo po svém způ- sobu sehraje »Mnoho povyku pro nic za nic«.

Piatra Baruluum deal Babie Střela Žil Německo Cetate Jidovilor Dál Babij

9 article

Možná též, že se vyvine nové, vážnější dramu diplomatické. Jinou významnou věcí je odchod Delcasséňv. V posledních dvou letech pozbýval znenáhla půdy v parlamentě. Nepadl však pod nátlakem z Berlína, ale poněvadž byl dokázán neúspěch politiky marocké, z níž on učinil osu své politiky. Padl též proto, poněvadž z důvodů ministerské solidarity podporoval desorganisující. zhoubnou politiku Andréovu a Pelletanovu, pří- čící se zcela politice, celkem málo opatrné provozované v ministerstvu zahraničních záleži- tostí na nábřeží d' Orsay. Padl konečně proto, že chápal styky anglo-francouzské způsobem neschvalovaným ani nejstaršími a nejjistějšími přáteli Anglie jako je Paul Deschannl. Deleassé zapomněl na výrok Gambettův a Angličané. jako dobří politikové, váží si pouze těch, kteři dovedou vzbudit respekt.« Ale důležité, rozhodující je, že politika franko-anglická, schválená velkou většinou našich poslanců, nepadla s Deleasséem.

Deschannl Gambettův Angličan Berlín Anglie d ' Orsay

10 article

Vyšla otužená, utvrzená z konfliktu německo- francouzského, jehož nárazu vzdorovala. Francie není nijak diplomaticky oslabena v této chvíli, kdy zaznívají nadšené projevy anglo-francouz ské v Brestu navšlíveném anglickým loďstvem, a kdy nový ministr války a nový chef generál- ního štábu carova vyměňuje srdečné pozdravy s ministrem války a chefem štábu republiky. Vlděl jste někdy na panském pastvišti dva býky po- stavivší se proti sobě, tlačící se svými lebkami strašně, ale tiše, skoro nepohnutě a poněvadž ani jeden neustoupí, rozejdou se oba, změřivše své síly, zanechavše boje — zatím. Takový pohled poskytovalo Německo a Francie za po- sledního konfliktu. Francie chce mír, ale neusť upuje pře žádným odpůrcem. Ustupovat není v naší krvi, ani v našich tradicích. Mír o němž sníme, mus vásti na svobodě a důstojnosti k uskutečněn spravedlnosti. Francie může nyní opakovat krásná slova, jimiž Freycinet končí svou novou knihu o Egyptě: »Věřím v ty neviditelné, nezvážitelné síly, o nichž mluvil jistý státník, málo nakloněný idealismu. Věřím v ty sily, jež vedou národy někdy neuvědoměle a připravují velké okamžiky dějin. Věřím v práci volnou a tichou, kterou vy- plňují v lidském svědomí myšlenky míru, práva a spravedlnosti. Očekávám mnoho od času«.

Francie Brest Německo Egypt

11 article

René Henry. Z městské rady král. hlav. města Prahy. Ve včerejší schůzi měsíské rady pražské upo zornil m. r. pan Jirousek, že dne 3. srpna t.r konala se v Praze veřejná schůze pražských živnost níků a sice zámečníků: instalatérů, strojníků elektrotechníků, na níž bylo si stěžováno že obec pražská při zadávání prac nebere palřičný zřetel na pražske živnostníky a že při ofertním řízení činí živ- nostníkům velké potíže. Vzhledem k tomu žádal. aby přednesené stížnosti byly vyšetřeny a výsledek šetření radě mněstské sdělen. Pan starosta přislibil že učiní opatření, aby šetřením ve všech oborech obecní správy bylo zjištěno, kterým živnostníkům a jaké práce v posledních dobách byly zadáványa aby v brzku podrobná zpráva radě městské byla předložena. Zároveň ujistil, že vše m ož n působiti bude k tomu, aby ve všech podnicích obecních přihlíželo se k do- mácím, pražským živnostníkům. Pokud se týče stesků na ofertní řízení, odkázány tyto práv- nické komisi k podání návrhů.

René Henry Jirousek Praha

12 article

Provedení zednické a nádennické práce při stavbě obecního domu zadáno pp. stavitelům Schlafrovi a Šebkovi za oferovaný obnos 851.657 K 16 b. Týmž pánům zadána i dodávka válcovaných železných nosičů pro tutéž stavbu za cenu 123.189 K 92 h. Dodávka nýtovaných nosič zadána firmě bratři Prášilové a spol, za cenu 83.720 K První náměstek starostův p. dr. Karel Gro š po- ukázal k tomu, že vším právem stěžuje si obecenstvo na nepořádky na státních drahách z Prahy vyjíždějí- cích a zejmena na trati Praha—Benešov při dopravě osobní, kteréžto nepořádky, jmenovitě při pěkném počasí v neděli a ve svátek, nabývají takových roz- měrů, že i osobní bezpečnost cestujících povážlivě jest ohrožena. Správa dráhy vydá tolik jízdních lístků, kolik cestujících se hlásí. Vlak vyjede již z Prahy úplně obsazen, v Král. Vinohradech, ve Vršovicích. Nuslích a v dalších stanicích slojí však na nádražních perronech na sta osob, jež jsou opatřeny jízdními líst- ky a jež bouřlivě žádají za místo ve vlaku, Nemohouce

Schlafr Šebek doktor Gro Král Praha Benešov Vršovice Nusle obecní dom

13 article

nad Merišor a přehlížíme dlouhý, směle klenutý jeho viadukt a zase spatřujeme jeho nízký, šin- delový kostelík s ostrým jehlanem vížky — pravda, velmi zmenšený, ve hlubokém úvalu skrčený. Hory na východě zdvihají se výš a výše (In Parete, 1256 m.), tunel střídá se s tunelem. až posléze nejdelším sjíždíme na stanici bani- ckou, kde jsme již v poříčí žilském. Jizda mezi Krivadijí a Banicí trvá skoro hodinu, ačkoli přímá vzdálenost obou míst neobnáší mnoho nad 5 km. Na další cestě pozoruhodna je scenerie u stanice Cetatea Bolii (maď. Bolibarlang). Vlak objíždí váponcovou horu, svislých, nahých stěn, na jejichž rozsáhlých, šedivých plohách jako štětkou natřeny ukazují se nápadné bílé prouhy- na úpatí v úzkém úžlabí mladý Žil (uherský. valí se zpěněnými slapy. Na vrcholu horském stávala prý kdysi římská věž, zvaná Cetate Bólii (Četatea Boalij, hrad moru) a střehla spolu s hradem krivadským horských stezek, od pře- smyku vulkanského přicházejících. (Cara nóstra. str. 72.) Od věže dostala prý jméno jeskyně útrobách horských, kam nás ochotný strážník za malou odměnu doprovodí.

Banice Cetate Četate Boalij Cetate Bólie Ina Parout km

14 article

Nevěřím těmto výkladům, zvláště když řím ský původ hlásky krivadské (Cetatea Jidovilor) padl. Spíše je pravdě podobno, že jeskyně,je již velká předsiň podnes v dobách nepohody skytá útulek dobytku, sloužívala v časech mo rových (jako Bradla na Slovensku) za pohře biště a odtud jméno dostala ... Ale již sjíždí vlak dlouhým, lučinatým údo lím do Petrošen . . Večer zastihl nás vymyté, převlečené ve Wagnerově restaurantě. Do půl noci hrála cikán- ská muzika, a potom pěli rumunští přátelé. Z - čali ušlechtilou, krásnou hymnou „Moldovou! vybouřili se na originální romanci „Tudoru Vla- dimireskovi“, semleli rozličné, bezcenné odrho- vačky a zakončili špektáklem, na nějž nikdy ne zapomenu. Carteanu a starosta sehráli romane o knížeti Radovi a pyšné dívce (Radu D-l ši fata din casa). Látka sama je vděčna, a Bolintineonu zpravoal ji rozkošně. Kníže chce na dívce po libek a slibuje jí náhrdelník (salba) a šatečky leč dostává košíček:

Wagnerův Cikán Rada Kníže Slovensko Moldova Tudor Vl Rada Dl

15 article

dosíci místa k sezení, naplní veškeré chodby a pro- story mezi sedadly, zároveň však i vstupní chodby z venčí vagonů, ano i schody vagonové. Při prudším pohybu vlaku snadno se může státi, že osoby tyto i s vozů spadnou a úrazy utrpí. Úřadnicivo i zřízenci se omlouvaji, že správa dráhy nedává jim k disposici dostatečný počet vozů, ačkoliv stanice okolo Prahy jsou telegraficky i telefonicky spojeny s hlavním ná- dražím a tam nával obecenstva oznamují. Jest to bezpřikladná bezohlednost proti praž- skému obecenstvu a jest rovinností mi- nisterstva železnic, aby odstranilo ta- kovéto nepořádky a nedostatky v do- pravě. Z důvodů těchto žádal řečník, aby zvláštním podáním učiněno bylo oznámení ministerstvu želez nic o nedostatcích při dopravě osob na slátních dra- hách a toto požádáno za bezodkladně odstranění zá- vad. — Městský rada p. dr. Baštýř připojil se k této stižnosti náměstkově a konstatoval, že zlořády př osobní dopravě na státních drahách, v Praze ústících, dostoupily již tak daleko, že nedávno tísnilo se na plošině jediného vagonu — jak sám osobně zjistil jedenácte osob a kromě toho narovnána lam byla celá řada cestovních potřeb a různých předmětů. — Měst- ský rada p. dr. Holubovský upozornil při této příležitosti, že jízdní ceny na všech drahách, spoju- jicích nejbližší okolí pražské s hlavním městem, jsou nepoměrně ke vzdálenostem příliš vysokými, takže četnějším rodinám, jež dojista také mají nárok na zotavení v přírodě, jakékoliv výlety po dráze značně jsou znesnadněny. Řečník žádal, uby také po této stránce neodkladně, dokud saisona výletů jest v prou- du, staly se přiměřené kroky. — Starosta pan dr

Baštýř Holubovský Praha

16 article

Srb vyslovil svůj úplný souhlas s uvodenými stíž- nostmi a návrhy a připomenul, že by se doporučovalo, aby kromě učiněných již návrhů zmocněno bylo pre- sidium rady městské, aby telegralickou cestou upozornilo ministerstvo železnic na nešvary a nedo- statky, panující při osobní dopravě na státních dra- hách, v Praze ústicích a energickým způsobem žádáno bylo o bezodkladně odstranění jich tak, aby již v ne- dělích nejblíže příštích věci závadné byly napraveny a tak vyskytující se stížnosti odstraněny. Návrh starostův, jakož i svrchu uvedený ná- vrh prvního náměstka p. dra. Karla Gro- še jednomyslně fyl městskou radou schválon. Zároveň schválen i návrh p. dra. Ho- lubovského a usneseno urzovati před časem již podanou žádost za sleveni osobníc tarifů pro trati státních drah, v Praz ústících, a sice probezprostřední okolí pražské.

Srb Gro Praha

17 article

Městský rada p. Hubáček žádal za urych- lení řízení o stavbě rudolfinského mo stu, spojujícího ulici Kaprovou s Malou stranou Starosta p. dr. Srb sdělil k tomu, že porota ku posouzení projeklu tohoto mostu svolána jest k zá věrečné sehůzi na dnešek, 5. srpna, takže konečné a definitivm rozhodnutí bude lze očekávat v době nejblížšt Městský rada p. dr. Podlipný dolazoval se. jak daleko pokročla záležitost zásobování Pra- hy čistou užilkovou vodou. Po jeho návrhu usneseno příslušné řízení v otázce této urychliti. M. r. p. Sehrötter přednesl návrhy komis knihovní ve příčině vydání díla „Základové sta- rého místopisu pražského“ od dra. Tei- geho, jako pokračování díla Tomkova, na jeho vydání jest vloženo dorozročtu 4000 korun Celé dílo vydáno oýti má v 650 exemplářích así o 100 arších a připojeny budou k němu některé staré plány a obrazv. — Inspektorem nově olevřeně čílár- ny na král. Vyšehradě zvolen byl jednomyslně ob starší p. Vaníček. K návrhu presidia navrženo bude sbon obecních starších, aby známému a slovutnému publi- cistovi anglickému, Jamesu Bakerovi, k jehoj podnětu uskutečněna byla nedávná hromadná ná- vštěva anglických žurnalistů v Praze a v Čechách udělena byla stříbrná medaille král hlavního města Prahy.

Hubáček Kaprův Srb doktor Podlipná Tomkův Vaníček Baker Praha Čechy

18 article

Panu Františku a Růženě Šimůnkovým po volena stavba třípatrového domu na staveništi č. 11 parcely čp. 268/1 v Praze VIII. v Českomoravské třídě — Schválena přístavba dvorního křídla ve dvoře novo- stavby pana V. Havla v ulici u Kolkovny v PrazeI — Panu V. Černému sdělena bude regulační čára pro novostavbu nárožního domu na staveništi č.6 skupina XIII., assanačního obvodu na nároží ulice Sanytrové a Mikulášské třídy Vzato na vědomi, že vrchní ředitel chudinskéh ústavu p. Brož tlumočil p. starostovi díky za peně- žitou podporu, městskou spořitelnou věnovanou na léčení skrofulosních dítek i na opatřování stravy chu- dým (zejmena za podporu lidových kuchyní). Takté vzato na vědomí, že p. prof. dr. Maixner vyslovi díky jménem českého spolku pro plicní chorobyz dar městské spořitelny ve prospěch spolku u příleži- tosti 30letého trvání této spořitelny věnovaný. Panu starostovi dru. Srbovi doručen byl fotogra fický snímek pomníku J. A. Komenského v Naar- denu, věnovaný starostovi naardenským purkmistrem jenž zároveň projevil ochotu býti obci pražské n ruku v záležitosti úpravy musea Komenského v Naar- denu. Sdělení toto vzato s povděkem na vědomní Došlo pozvání výboru ku postavení pomníku dru- France Prešernovi v Lublani, podepsané sta rostou hlav. města Lublaně J. Hribarem, ke slav nosti odhalení pomníku slavnému slovinskému básníku a duševnímu velikánu dru. Františku Prešernovi. Slav nost koná se 10. září l. r. Usneseno vyslati ke slav nosti této zvláštní poselstvo, jehož členy jmenovat bude presidium. K návrhu m. r. p. Hubáčka usneseno vložit do řádného rozpočtu na příští rok 1000 K na zřízení filiálky městské knihovny aa Malé stra ně.

František Šimůnkův V Havel V Černý Brož profesor doktor Maixner Srba Komenský Došla Franc Prešernov J Hribar Prešernov Hubáček Naar Lublaň XIII spolek u přílež

19 article

Salba ši rochica pentru'n serutat Nici odata Dosmne eu nu am purtat.“ Tyran se zlobí a hrozí, že dá dívku za ple- tence přivázati k divokému hřebci, leč dívka polibku dáti nechce. Hle, již řehce nezkrotný oř a plaše tepe kopytem půdu: „Miluji tě, dej mi jeden polibek!“ prosí kníže. „Vlož mne spoutanou na oře plachého, Nedostaneš polibení méhol nrdá zní odpověď. Tu Radu svolá svůj dvůra — a zasnubuje se v nejveselejší náladě s pyšnou dívkou. Vyzrála naň! Pomysleme nyní, že hrdou krasavici před- stavoval modvěd, ryšavou hřívou zarostlý — Carteanu, a vzteklého despotu široký, zakrslý starosta; onen, hluboký bas, lezl až na a', tento vysoký tenor, padal až na ci, a pochopíme hu- dební švindl, který se tu odehrával a podporovár pikantní, dráždivou melodií a omračujíeími ge- sty, vzbudil bouři, branicí otřásající. Pospáva jící sklopníci, jak zolektrisováni, probudili se k životu, zívající kuchyně vevalila se do sa- lenu, rozezlená noční stráž s úsměvem zastavile se ve dveřích, všelijaká nočňátka řehtala sez

20 article

„Opakovat! Opakovat!“ řvala chechtajíeí se společnost. Někdo přinesl inženýrovi ženský klobouk a sukni, starosta potají poslal pro cho mout, a než se šmatlavý ponocný nadál, již je měl na krku. A co potom následovalo, bylo bož dopuštění. Ponocný byl čtverák, vžil se v úlohu hřebcovu, začal salonem běhat, vrazil v pole- kanou kuchyni, vyhazoval nohama, starosta ho chytal, krotil, leč poplašený oř pod rukou mu ubíhal a kde kterou sklenici dnem vzhůru obracel ... Po pátém opakování jsem se ztratil. Př obědě druhého dne jsem uslyšel, že produkce opakovala se celkem desetkrát, ale potom prý ti páni „cěrani“ (tak se říká Rumunům z krá- lovství) usnuli na stolech a mnozí jiní s nimi — pod stoly. Dva dni léčili nešťastní přátelé své opice v Potrašenech a teprve, když nářek na nedosta tek slanečků byl všeobecný, tiše vrátili se domů Skvost a šatečky za jeder. polibek —

Ponocná Rumun

22 article

Nikdy jsem, pane, iich á nenosila.

23 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Roferát posl. bar. dra. Pražáka o zři zení české university na Moravě ze smiřovacího výboru moravského. Na důkaz, že otázka zří zení české university na Moravě nebyla s ostat ními vyrovnacími otázkami spojena v „junctim? za souhlasu českých poslanců, uveřejňuje posl bar. Pražák svůj příslušný referát ve staro- českých listech. Referát vypracován již v březnu r. 1904 a byl teprve nyní rozdán členům užšího komitétu školního tiskem. Čeští jeho členové přerušují v tomto případě závazek mlčení o jed- nání vyrovnacím, aby „učinili konec bajkám“. šířeným o universitním smiřovačkovém junctim. Referát počíná prohlášením, že přikázán byl bar. Pražákovi v plenu zemského sněmu, s vý- slovnou výhradou, podanou posl. drem. Žáčkem jménem českých poslanců, že „toto přikázání v očích českých poslanců neznamená a také důvodně od nikoho z nich tak pojímáno ne- bylo, jakoby poslanci čeští snad připouštěli. aneb s tím srozuměni byli, že by splnění če- ského universitního požadavku mělo býti uči něno závíslým od souhlasu druhé strany, aneh že by chtěli se splněním tohoto svého poža- davku sečkati až ku poskytnutí takového svo- lení.“ „Mluvčí českých poslanců také hned ten kráte prohlásil,“ praví se v referátu Pražákově dále, „že náš národ a naši zástupcové bez ohle- du na přikázání našeho návrhu slavnému vý- boru ani okamžik neustanou od toho, působiti a naléhati i snažiti se k tomu, aby státní správa v nejbližším čase našemu universitnímu poža- davku vyhověla. Na tomto ohražení trvalia trvají čeští poslanci pevně a snaha jich s veške- rou silou směřuje k tomu, aby našemu univer- sitnímu požadavku se strany státní správy eo

Žáček Pražákův český univerzita na Morava

24 article

nejdříve vyhověno bylo.“ Také referent trvá na tomto ohražení, hlavně z toho důvodu, že ná- rod nemůže připustiti, aby zřízení jakýchkol státních škol bylo učiněno závislým na před- chozím svolení nějakého druhého národa, ježte podle zákl. stát. zákonů státní správa sama jes povinna učiniti tak z popudu vlastního a ne- splnění takové povinnosti zasluhuje důtky a o- souzení, ježto vláda taková nestojí na výši svého úkolu a prohřešuje se proti své přísaze. Má-l národ náš v naší zemi zapotřebí university, jes pevinností státu, postarati se o ni, jako se sta- rati má o osobní bezpečnost obyvatelů atd. Stej- ně pevně stojí referát na tom, že má býti uni- versita česká zřízena v Brně, což také obsa- ženo v závěrečném návrhu k zemskému sněmu. Naproti tomuto uveřejnění prohlašuje poslane d'Elvert v brněnském „Tagesbotu“, že se ne jedná o zprávu vyrovnacího výboru, pro -amský sněm určenou, nýbrž o referát, bar. Pražákem pro užší školní komitét výboru toho vypraco vaný. Posl. bar. Pražák učinil prý pokus ve schůzi řečeného subkomitétu dne 3. července svůj referát učiniti předmětem porady, ačkoli se nenacházel na pořadu jednání. Proli takovému »přepadení« ohradili prý se němečlí členové subkomitétu rozhodně a bar. Pražák spokojil s tím, že svůj referát odevzdal předsedovi subko- mitétu, aby byl dán do tisku. K tomu ovšem dlužno poznamenati, že bar. Pražák netvrdí, že uveřejňuje přijatý už, sehválený referát smi řovacího výboru, mluví se výslovně jenom referátu, schváleném všemi hlasy českých členů

Elvert Posl bar Pražák Brno

25 article

Co se však týče »junetimu« universitní otázky. pokračuje orgán d'Elvertův, jisto jest, že uni versitní návrh dra. Žáčka a soudruhů tenkráte přikázán byl moravským zemským sněmem spolu s ostatními politickými, národnostními a kultur ními požadavky Čechů i s postuláty Němců vý- boru vyrovnacímu. Bylo-li již touto formalit u junctím zjištěno, dlužno prý k tomu poukázati že Němci jak při ustavení vyrovnacího výboru tak i později v užším školním výboru opěfovn kladli co nejrozhodnější důraz na nedělitelnos celého vyrovnacího komplexu. Od tohoto samo- zřejmého stanoviska nedají prý se Němci od- vrátiti ani protestem, obsaženým v referátu bar Pražáka. — Z toho všeho vychází nad pochybu jasně na jevo, že čeští členové moravskýeh smiřovaček podávají a to zajisté s bouřlivým souhlasem celého národa protest proti tomu, aby zřízení české university bylo činěno závislým na souhlasu německém. V každém případě však s tímto protestem podávají zprávu vyrovnacímu výboru, žádajíce za sehválení svého uni- versitního návrhu ve výboru a za podání reso- lučního návrhu k sněmu vyrovnacím výborem. Mají-li platnost všechny vytčené důvody, jimiž referent bar. Pražák svůj protest podepřel, pak otázka české university do vyrovnacího výboru ani nenáležela. A tak opětně se vidí, že vůči vyrovnacímu výboru jediné stanovisko české jest oprávněno: Pryč s moravskými smilo- vačkami! — President vrchního zemského soudu Praze vypisuje v dnešním Úřadním listě »Praž- ských Novin« tři místa radů vrchního zem- ského soudu s klasiekou poznámkou: U jed- noho z míst těch netřeba k dokonalé zna- losti »řeči české přihlížeti.« V německém znění konkursu zní věta ještě klasičtěji: »Betrefí einer von diesen Stellen kann von dem Nach- weise der Kenntnis der böhmi- schen Sprache abgesehen werden.

Elvertův Žáček Čecho Němec Pražák Praha zřízený český univerzita

26 article

— Česky to zní: Pro jedno z těch míst ne- bere se zřetel k průkazu znalosti českého ja- zyka vůbec.« To zajisté značný rozdil. Český konkurs vyžaduje byť jen nedokonalou znalos pro toto místo, německý vůbec žádnou. Smysl leží na bíledni. Třeti místo vyhraženo žadalel jazykově nekvalifikovanému a neobdrží je ucha- zeč byť uměl sebe výborněji německy — umí-li náhodou také dokonale česky. K tako- vým důsledkům vedou německé senáty, jichž členům dovoluje se znáti češtinu jenom nedc- konale. K takovým smrtelným hřichům prot logice dospívá se heslem: Zhyň rozum, jen když při tom praskne také základní státní zá- kon o rovném právu jazyků. — V nesčetných tisících výtisků rozšířen na Prachaticku interpellace posl. Nitsche, podaní na říšské radě a obsahující zkonfiskovaný plaká prachatického Vereinu s výňatkem adres českých obchodníků a živnostníků a hotelů, učiněným z Průvodce po Prachaticích, vydaného péčí Ná- rodní jednoty pošumavské. Plakát zkonflskován proto, že k výňatku tomu připojoval štvavé po- známky a na základě jeho boykotoval příslušníky české menšiny prachatické. Interpellací stal se obsah plakátu »nedotknufelným« a koluje nyní jak řečeno, v nesmírném množství v německýeh obcích na Prachaticku. Účel jest zjevný a ne třeba k věci nic dalšího dokládati, než jedno- duché vyzvání, aby každý český příchozí do Prachatic hleděl si opatřiti »Průvodee« jednoty a zachoval se podle vyzvání v něm obsaženého a zejmena řídil se podle jeho seznamu českýc obchodníků, živnostníků, hostinců atď. Byl-li již jednou seznam tento zneužit Němci k agilačnímu štvaní, nelze jinak, leč škodu, zneužitím menšině prachatické způsobenou, nahraditi nejhorlivějším provedením hesla Svůj k svému! — Osobní. Zubní lékař pan dr. Vincen Schmídt dlí do 30. srpna mimo Prahu.

Němec doktor Schmídt Prachaticko Prachatice Ná Interpellace Praha

27 article

— Úmrtí. Ústřední výbor Nár. jednoty pošu- mavské sděluje s českou veřejností, že zemřel dlouho- letý jeho člen p. Jan Myslík, okresní tajemník v. v., člen ústředního výboru Zemské jednoty sou- kromých šřadníků, horlivý pracovník menšinový. Po- hřeb zesnulého konati se bude v neděli dne 6 srpna o půl 4. hod. odpol. z farního chrámu Nejsv. Trojic v Podskalí na hřbitov olšanský. Ústřední výbor vy- zývá všechny své čieny, jakož i členy všech praž- ských odborů k hojné účasti na pohřbu. — Ludvík Hamáček zemřel. Z Trutnova se nám píše: Dne 2. srpna 1905 o 1 hodině ranní zemřel pa Ludvík Hamáček, stavitel a majitel kruhové ci- helny a realit v Trutnově u věku 69 lel. V zesnulém ztrácí česká menšina trutnovská jednoho z nejlepších svých pracovníků. Bylí on zakladatelem a stářým příznivcem zdejší české školy a dělské opatrovny.

Myslík Hamáček Podskalí Olšanský Trutnov

28 article

Byl též spoluzakladatelem a členem všech místních českých spolků. Zúčastnil se všech akcí ve prospěch zdejší české menšiny a byl hlavním zbudovatelem našehc Národního domu, čili „vystavitelem“, jak jei jistý professor-doktor z Prahy při setkání se s nim v Janských Lázních trefně pojmenoval. Vlastní jeho slova: „Vy jste tedy ten vystavitel Národního domu v Trutnově! O, vy jste znám jako dobrý národní pracovník po celých Čechách!“ Slova la působila n zesnulého a na mne velice mocně, jelikož se mu z jeho záslužné činy dostalo vždy jen nevděku. Ano, zesnulý byl hlavním zbudovatelem Národního domu v Trutnově, toho tak dávnc toužebně očekávaného střediska všech zdejších Čechů, bez rozdílu stavu povolání, aby se tam každý Čech cítil jako doma, jak si toho zesnulý přál. Když na začátku let osmdesá- tých pojata byla myšlenka zbudovati Národní dům, byl on mezi prvními, kteři pořádali sbírky k tomu účelu. Když pak pa 10 letech akce tato skoro usnula chopil se práce pan Hamáček r řídícím a zasloužilým učitelem p. Temersem a několika horlivými pracov- níky poznovu, čímž docílilo se, že za pomoci král.

Čecho Hamáček Temers Praha Trutnov Čechy národní dom

29 article

města Pardubic počatu bylo na podzím roku 1899 se stavbou Národního comu. Již několik let před zbudo- váním Národního domu p. Hamáček na žádost ně- kolika jeho přátel pojistil si z parcel na Vidmuthu 700 čtver. sáhů pro Národní dům, Nežli však došlo ke stavbě Národního domu, stoupla cena parcel nej- méně o 30 až 40 korun na čtver. sáhu Pan Hamáček však místo toto přenechal staveh. družstvu, v jehož správní radě od prvopočátku až do roku 1904 z- sedal — za původní kupní cenu (10 korun za čiver. sáh), čímž vlastně daroval na Národní dům nejméně 20.000 korun, vedle neúnavné činnosti národní. Že jako stavitel přispěl svojí dobrou radou při slavůě a zařízení Národního domu, netřeba dokládati. Impo- santní stavbu tuto provedl p. Jan Blažek, zdejší sta- vitel, jelikož pan Hamáčel koncossi stavební již dávno před tím odevzdal, zabývaje s správou své kruhovky. Do tohoto našeho slánku pak pěstoval 15 pěkných košatých kaštanových stromů na Chřiblici po celých 15 let, které na založení pěkné stinné zahrady do Národního domu daroval. Bylo to jako v pohádce.

Hamáček Blažek Hamáčel Pardubice národní dom národní dům Impa

30 article

Za jediný rok stál náš dávno vytoužený stánek i se zahradou a bude hlásati našim potomkům po staletích že byli v Trutnově pracovníci, kteří jim zbudovali stánek, aby se mohli pokojně rozvíjet ku slávě a cti celéh českého národa a mezi těmit. pracovníky byl Hamáček nejzasloužilejší a nejobětavější. Zesnulý byl pro svoji milou, srdečnou povahu oblíben ve všech vrstvách jak českého, tak i německého obyvatelstva, jsa znám jako nepřítel veškerých bezúčelných provo- kací a národních nesnášelivostí až na několik jeho osobních nepřátel z vlastních našich řad, ktefí jemu poslední dobou velice ztrpčovali těch pár dnů ži- vota a přístup do Národního domu takřka znemožnili Jednou z nejlepších jeho vlastností bylo, že na vzdor veliké činnosti a obětavosti národní i humanni, nikdy se ničím nechlubil: on nebyl žádným ctižádostivcem a nenáviděl každého frásistu. Budiž čest jeho pa- málcel — Pohřeb Možice Angra, zasloužilého a nejsfar- šího kapelníka Národního divadla, konal se včera odpoledne z chrámu u Salvatora za veliké účasti příbuzných, přátel a ctitelů zesnulého. Členové čino- hry, opery a sborů dostavili se u velikém počtu, aby doprovodili zesnulého mistra na poslední pouti. Pře- mnoho bylo v smutečním průvodu i bývalých žáků Angrových, jimž učitelem byl vždy výborným a laska- vým. V hlavní lodi chrámu, odkud před rokem vy- provodili jsme mistra Antonína Dvořáka, postaven byl mohutný katafalk, obklopený půlkruhem exolické zeleně, mezi níž plály přečetné voskovice a svítilny.

Hamáček Salvator Angrový Dvořák Trutnov Možice Angra národní divadlo

31 article

Těžká kovová rakev s tělesnými pozůstatky zesnolého spočívafa vysoko na katnfalku, který obklopen. byo spoustou kytic a věnců, jež věnovali: »Společnost Národního divadla v Praze« (zasloužilému kapelníku). Správa Národního divadla, členové činohry Nár. divadla. solisté opery Nár. divadla, spojené družstvo Nár. divadla, intendant dr. Josef Herold, pensijní spolek sboru a orchestru Nár. divadla, ředitel opery Karel Kovařovič. ředitelství zemského německého divadla, členové orche- stru Nár. divadla, J. R. Rozkošný, Antonín Vávra. Váša Chmel s rodinou, rodina Viléma Götzla, Rudoli Friml, Amalie Bobkova, Kamilla Fuchsová, Otto Bondy Táňa Umirova, Kamil Hejda, Emilie Gölzlova, Boh. Bondy, protektor pensijního spolku členů sboru a orche- stru Nár. divadla, arch. Heberle, rodina Tesařova Hudební odbor Umělecké besedy v Praze, Marie Rozníčková-Maherova, Zdeňka a Adolf Richtrovi, Ann Slavíčková, Měšťanská Beseda v Praze, Růžena Matu- rová, Růžena Koldovská, rodina Vincence Götzla rodina Pelzova, František A. Urban, Jednota hudeb- níků »Cecilie« v Praze, pražský klub cyklistů »Ruche a j. v. Mezi smulečními hosty, kteží úplně obsadil hlavní loď chrámovou, byli pp. intendant Národního divadla říšský a zemský poslanec dr. Jos. Herold předseda Společnosti Národního divadla architeko Šimáček a členové výboru dr. Novotný a kom. rada Teklý, za Družstvo Národního divadla ředitel F. A. Šubert, hr. Artuš Aichelhurg a dr. Ma- rek, ředitel divadla architekt Schmoran z a cheí opery Karel Kovařovic, přísedící zemského vý- boru dr. V. Škarda, členové opery a činohry, dr Luhoš Jeřábek, za Měšťanskou besedu v Praze hlavní pokladník »Slavie« Ruttner a továrník Pi- trdle, dr. Dvorský, frada zemského soudu Šraml, sekretář soudní A. Pikhar t, Bohdan Ka- minský, lgnát Herrmann, podmaršáluk. Sai.

doktor Josef Herold Kovařovič Rozkošná Vávra Váša Chmel Götzl Rudoli Friml Bobkův Fuchsová Bond Umirov Hejda Gölzlův Boh Heberle Tesařův Rozníčková Maherův Zdeňka Richter Slavíčková Růžena Mat Koldovská Pelzův František Urban Cecilie Jos Šimáček Novotná Šubert Artuš Aichelhurg ma V Škarda Luhoš Jeřábek Ruttner Dvorská Šraml A Pikhar Bohdan Ka Herrmann Praha národní divadlo národní . divadlo spojený družstvo orchestra národní . divadlo Slavia Jednota hudba

32 article

Friedberg-Mírohorský, kapelník. Boblek. akad. malíř Štapter, prof. dr. Schrutz, proí. dr. Scherer, skladatei Roz košný, houslat Lantner, Václav Hladík a j. v. Při církevních obřadech zapěli smuteční sbory za řízení p. Pulce na kůru chramovém členové operního sboru, načež rakev snesena do pohřebního vozu, kolem něho tvořiti pohyblivý špalíe zřízenci Fuclisova ústavu, nesouce palmové věnce a kytice. Průvod, čítající do tisíce osob, ubíral se Františkovým nábřežím, Ferdi- nandovou třídou, Ovocnou ulicí na Václavské ná- městí, kdež u musea rakev vykropena. Dojemně pů- sobilo a na pohřeh Dvořákův živě přípomnělo, když před Národním divadlem průvod stanul, hlavy ob- naženy a z loggie snesly se tklivé fony kvarteta lesních rohů, jež přeďnesly smuteční chorál. Logzie osvětlena byla elektrickým svěllem. Zesnulý uloten

Štapter profesor doktor Schrutz Scherer Roza košný Lantner Hladík Pulc Františkův Dvořákův Friedberg Mírohorský Ferdi Fuclisov ústav národní divadlo průvod