1
masthead
11. dubna 1900. Číslo 100.
4
article
oni, nýbrž ti, kteří byli pro to, aby se jejich poža
davkům vyhovělo a tím zmařili možnost, aby právě
toto učitelstvo působilo mírnivě. Právě mezi učitel
kami není skoro žádného disciplinárního vyšetřování
a naopak své úkoly správně plní. Příjetí návrhu
posl. Šťastného znamenalo by zhoršení školství
městského.
Prelát dr. Krásl vílá slova posl. dra. Scharfa
Katechetové nic nespravedlivého nežádají. Přejí s
jen, aby jisté nevýhody, ve kterých oproti učitelům
se nalezají, byly odstraněny. Tyto nevýhody dají
se odčiniti několika málo větami v novém zákoně.
Nechť zpráva dá se subkomitétu, jenž bude volen
za podklad v peticích katechetů. Vyučování nábo
ženské v přespolních obcích mělo by se honorovati
Nalehavé je také upravení otázky vyučování nábo-
ženství se strany světských učitelů, kteří za celo
roční vyučování jedné třídy dostávají pouze 20 zl.
tedy za hodinu v celém roce pouze 10 zl. Je t
plat skutečně žebrácký.
doktor
Krásl
Scharf
Nalehavý
5
article
Posl. velmistr P. Horák přimlouvá se za kom
promis, čehož by se však dosáhlo jen tenkráte
kdyby se platy upravily v té míře, jak země je může
platiti. Obrací se proti tomu, co posl. Šťastný pravi
o učitelkách, jimž řečník může na základé dvoule-
tého působení na školách vydati jenom nejlepší vy
svědčení.
Kanov. dr. Sedlák: Průběh dosavadní debaly
ukázal, že všichni souhlasíme v tom, aby novi
úprava platů učitelských se stala, aby dosavadn
systém místní byl odstraněn a zave dla se soustava
osobní. Strana řečníka bude hlasovat pro nové slušné
upravení platů učitelských, neboť z toho vzejde
mnohý prospěch. Bude-li učitelstvo ve spravedlivých
svých nárocích uspokojeno, odvrátí se mnozí sami
sebou od těch živlů, v jejichžto řadách žádný jeho
opravdový přítel je rád nevidí. Potřebí je, aby také
katechetové byli uspokojeni ve svých požadavcích, kteři
mají dosud dosti příčin stěžovati si, že ve mnohém
ohledu jsou oproti učitelům ve značné nevýhodě, což
řečník obšírně dovozuje.
Posl
P Horák
Kanov
doktor
Sedlák
6
article
Posl. Albl uznává nutnost úpravy platů učitel-
ských a uznává, že namnoze učitelé nežijí v po
měrech přiměřených. Agrárníci němečtí žádají, aby
učitelé v Čechách byli tak placeni, jako na Moravě,
jelikož poměry jsou tu skoro úplně stejné.
Po formálním rokování, jehož zúčastnili se posl.
hr. Zedtwitz a posl. Špindler, byl návrl
na dosazení tříčlenného subkomitétu
přijat jednohlasně, jakož i návrh, aby
návrhy posl. Anýže a Werunského byly
subkomitétu přikázány a aby se mu
uložilo, aby vypracoval již hotové ná-
vrhy zákona. Do subkomitétu, jemu
většinou hlasů přikázán byl též návrh
na zrušení školného, zvoleni posl. hr
Zedtwitz, Schwarz a Legler.
Výbor legitimační. Ve včerejší schůzi.
konané za předsednictví posl. dra. Kloučka, při-
děleny referáty: volba posl. Leona Theimra posl.
Strachemu, dra. Urbana posl. dru. Funkov
dra. Leitnera posl. dru. Reinigerovi, Strachea
posl. dru. Funkovi, Epingra posl. Strachemu,
Eltze posl. dru. Reinigrovi; žádost za soudní
stíhání posl. Kryfa pro urážku na cti posl. dru
Dykovi, dra. Baxy pro tiskové přečiny posl. h
Černínovi, Steina pro urážku Arnošta Bernera
posl. dru. Reinigrovi; žádosti za stíhání posl
Jos. Anýže posl. dru. Slámovi, poslance Iro pro
tělesné zranění posl. dru. Reinigrovi, posl
Kováříka pro čl. V. posl. dru. Dykovi, posl
Kůse pro § 312 tr. z. posl. dru. Dykovi.
Posl
Albl
Zedtwitz
Špindler
Anýž
Werunski
Schwarz
Legler
Theimra
Leitner
Reiniger
Strache
Funk
Epingr
Dykův
Baxa
Černín
Stein
Berner
Sláma
Kovářík
Kůs
Čechy
Morava
7
article
Poslanec dr. Kaizl v Občanském
klubu karlínském.
Včera večer konala se schůze Občanskéh
zlubu karlínského, ve které bývalý ministr finaneí
zemský i říšský poslanec dr. Josef Kaizl pro
mluvil velikou politickou řeč, s napjatou pozor
nosti od začátku do konce vyslechnutou a častým
projevy souhlasu provázenou.
Schůzi zahájil předseda spolku advokát dr
Vejvar, jenž uvítav srdečně poslance dra. Kaizla
charakterisoval celkový ráz dosavadní rakouské
politiky, jakož i příčiny neutěšených vnitropoliti-
ckých poměrů, rozrušujících náš státoprávní
organismus a působících také onu nedůvěřivost
která vedla i k takovým útokům na našeho po
slance, které nám nemohou býti lhostejny. (Vý
borně!) Oproti výtce o ministru v příkaznost
dlužno říci, že ministr v disponibilitě neznamená
ještě ztráty smyslu pro politickou čest a chara-
kternost. (Výborně! Potlesk.)
Podotknuv hned z počátku, že přítomní byl
Občanským klubem svoláni jako voličové města
Karlia a vyzvav je, by v příslušný čas vyslovili
svůj úsudek o politické situaci, zahájil předsed
dr. Vejvar po úvodních slovech svých roz
hovor o ní a vyzval poslance dra. Kaizla, by
promluvil o dosavadních politických událostech.
Posl. dr. Kaizl (uvitán bouřlivým, dlouho-
trvajícím potleskem): Velectění pánové ! Starí
přátelé! Dovolte mi především, abych po delši
době a po rozmanitých osudech, které se zatím
udály, na prvním místě z plna srdce a s plnou
úctou vás jako své voliče a staré přátely po-
zdravil a projevil potěšení, že po tak dlouhé
době zase mi bylo přáno, doufám ve stálé
shodě s vámi, se setkati. Přišel jsem mezi vás
dnes, ne abych se bránil, nýbrž abych po delší
přestávce, která nastala v osobních stycích mezi
námi, složil vám účty z toho, co od té doby
se přihodilo.
doktor
Kaizl
Vejvar
Posl
Karlia
velectěný pán
8
article
Řečník vzpomíná pak bývalých ministerstev
počinaje vládou hr. Badena, načež ličí, jak byl
povolán do ministerstva hr. Thuna. Bylot
v zimě r. 1899, kdy za zasedání sněmu krá-
lovství českého byl řečník pozván na návštěvu
k tehdejšímu ministrpresidentu bar. Gautschovi.
který po pythickém uvítání a velmi neurčitém
rozhovoru o politické situaci jej požádal za roz-
mluvu s hr. Thunem. Řečník neměl s ním do
té doby bližších styků. Hr. Thun sdělil, že má
missi sestaviti kabinet a žádal řečníka, by přijal
v. jeho ministerstvu křeslo ministra financí
»Moje první řeč byla« — pokračoval dr.
Kaizl — »je mi líto, o své ujmě nemohu
rozhodnouti, poněvadž se ze strany, ke které
se hlásím, k vůli úřadu nevytrhnu, nýbrž krok
svůj zařídím ve shodě a po úradě se stranou.
Obával jsem se o program budoucího kabi-
netu a odjel jsem s tím, že se poradím s přáteli.
Porada se stala, a tak jsem s neurčitou odpo-
vědí jel do Vídně, vrátil se, a ještě jsem jel
konečně jsme se dohodli, že portefeuill přijmu.
Strana toto přijetí portefeuillu mého schválila,
a nejen to, nýbrž já po správném a dobrém
konstitučním zvyku, když jsem přijal úřad, jsem
svůj mandát složil ve vaše ruce a podrobil tak
své počínání kritice, kterou jste vyslovili svou
volbou, kterou jste je schválili. (Výborně! Po-
tlesk.)
Řečník pak vzpomíná výtek, jichž se straně
svobodomyslné dostalo za to, že svolila, by jeji
člen se stal účastníkem kabinetu. Řikalo se, že
je to stará Eimovština, t. j. počin, který se vytýká
zesnulému vysoce zasloužilému, bystrému a vě-
hlasnému politikovi a žurnalistovi Gustavu
Ejmovi, a který má znamenati nedostatek
politické důslednosti a snad i charakternosti.
Tvrdím, že tomu tak nebylo, a že mohou
nastati poměry, ve kterých vážná politická
Baden
Thun
Gautsch
Kaizl
Ejm
Hradec
Vídeň
9
article
strana nesmí a nemůže se vyhnouti příleži
tosti, by své zásady a požadavky přiváděla
k platnosti.
Když se mi nabízel vstup do kabinetu
účastenství v regimu, který se skoro výhradně
měl opírati o majoritu pravice na říšské radě
do regimu, který měl za devisu rovnoprávnos
a rovnocennost českého jazyka hájiti, zvláště
proti stálým útokům na říšské radě a mimo ni
a proti útokům, jež se vedly na jazyková na
řízení, tato hájiti, myslím, že nebylo žádného
důvodu, abych účastenství v takovém regim
odmítal. (Výborně!)
Osa, o kterou se vlastně točil kabinet h
Thuna, byla úprava jazykových poměro
v Čechách a na Moravě, a zvláště otázka zru
šení nebo zachování jazykových nařízení. Zru-
šení Gautschových nařízení byla věc, která byla
diseutabl. Také proto, že výkonný výbor našt
strany v těch jazykových nařízeních nespatřoval
svůj ideál. Po svém usnesení ze dne 8. března
1898 výkonný výbor pronesl kritiku těchto
nařízení. Řečník tu čte příslušné prohlášoní vý
konného výboru národní strany svobodomyslné
Zrušení jazykových výnosů bylo pro nás tím
spíše diseutabl vzhledem k počínání Němeů.
Thun
Gautschův
Něme
Čechy
Morava
národní strana
10
article
Poněvadž věci na obou zúčastněných stra
nách se takto měly, mohl ministr president hr
Thun dne 27. dubna v parlamentě učiniti pro
hlášení, že vláda trvá při zásadě plného rov
ného práva a že jazyková nařízení mohou být
zrušena, jakmile by se vydal lepší zákon nebo
snad i tenkráte, kdyby za obapolně dohody se
docílilo ujednání mezi oběma stranami aspor
ve hlavních principech.
Ministerstvo, vlastně hr. Thun, vypraco-
vali pak návrh na úpravu jazykových poměrů.
Je to návrh, který se vyznamenává tím, že
uznává přísně rovnoprávnost a rovnocennos
obou jazyků a také ji provádí. Podstatnými
částmi oněch návrhů, tehdy sepsaných, je roz
lišování úřadů v pět skupin podle toho, na-
chází-li se v nich ryze české nebo ryze něme
cké nebo převážně české nebo převážně něme
cké obyvatelstvo; konečně byly vzaty do počtu
kraje opravdově smíšené.
Thun
11
article
Vedle těchto pěti skupin stanoví se staké
různost užívání obou jazyků. Zejmena se praví
že při ryzojazyčných českých nebo německých
úřadech musí se veskrze přijímati podání,
učiněná druhým jazykem. Jen ve
příčině dalšího způsobu vyřizování je rozdí
mezi úřady ryzojazyčnými a mezi těmi, které
jsou převážně ryzími nebo smíšenými. Další zá-
sada je ta, že zemské úřady pokládají se z
naprosto dvojjazyčně, že při jednání podřízených
úřadů s nadřízenými rozhoduje o jazyku vnitřní
úřadní jazyk úřadů podřízených, že tak vnitřní
jazyk úřadní je v mezich jazyka úřadního toho
kterého obvodu, platí při smíšených obvodech
oba jazyky zemské.
Co platí pro jeden jazyk a národ, plal
také pro druhý, takže zásada bílého listu, zá-
sada: co vám, to nám, byla v osnovách
hr. Thunem vypracovaných úplně provedena.
Thun
12
article
Řečník líčí na to jednání, které pak na
stalo se zástupci českými i německými. Zá-
stupci poslanců českých prohlásili nezávazně
podané návrhy za diseutabl. Němečtí poslane
žádali předchozi zrušení jazykových výnosů
dřive odmítali každé jednání. Na to nastal
odklad; projednávány jiné záležitosti státní
jmenovitě osnova rakousko-uherského vyrovnání
Pak vyskytl se projekt jiný: zrušiti j a zy-
ková nařizení a postaviti na jic
místo císařské nařízení na zá
kladě § 14.
Tento projekt nedoznal souhlasu na straně
německé, ale také ne s české strany. Nezbý-
valo tedy, než projekt tento pustit.
Na bezpodmínečné zrušení jazykových na-
řízení, jak je žádali Němci, vláda přistou
piti nech těla. »Já jsem velice určitě pro
hlásil« — dodal řečník — »že za mého úča
stenství zrušení jazykových nařízení nebude
(Výborně !) Kdyby se bylo mohlo s větší vy
trvalosti a větší trpělivostí postupovati, jsem pře-
svědčen, že by bylo došlo k novému jednání.«
Další čas zabralo jednání s Uhry, ježs
následkem uherských požadavků přiostřovalo.
Němec
Uhry
13
article
Je zajímavo, že tehdy právě se strany, ježu
nás platí za rozhodnější, dostalo se nám hlasů
bychom nehleděli tak na to, jest-li trochu více
nebo méně se při rakousko-uherském vyrovnání
povoli, a abychom raději hleděli zachovati exi-
stenci kabinetu.
V září 1899 nastal pak obrat. Tehdy beze
vší souvislosti a beze všeho vnitřního odůvod
nění se stalo, co se státi nemělo, že bez zá
vazného slova se strany německé a bez odplatv
byla jazyková nařízení zrušena a kabinet Thunův
propuštěn. Tehdy německá obstrukce ohrožovala
zájmy státu a tu se myslilo, že se věc obráti
změní-li se obrázek v kaleidoskopu. Příčinou
této domněnky byl falešný strach o volby do
delegace, proti nimž vyhlášena německá obstrukce.
Byla šikovně inscenována a neminula se s účin-
kem, neboť strachem tehdy povstalým bylo spo-
lečné ministerstvo, zejmena zahraniční, ještě více
interesováno o vnitřní politické události.
Řečník připomíná demonstrace v našich
zemích, které do té doby spadají. Byly ozna-
čeny jako protivojenské. O věci této promluvil
obšírně dr. Engel. Řečník míní, že otázk
»zde« byla inscenována proto snad, by se naš
straně způsobily rozpaky a nepříjemnosti. Otázk
dle mínění řečníkova má se řešiti tak, aby s
způsobilo, by se nevydávaly rozkazy, jaké sku-
tečně byly vydány. (Výborně ! Potlesk.) Obětují-l
se šlechetní lidé, energičtí vlastenci, skončí jieh
akce jen tresty. (Výborně !) Faktum je, že de-
monstrace ty nezůstaly bez účinku na různých
rozhodujících místech.
Thunův
Engel
14
article
Po povodni v Praze.
Po povodni v Praze.
V inundačních obvodech pozvolna nastává pra-
videlný život. V těch ulicích, v kterých předvčírem
značně vysoko voda stála, včera už byla dlažba
suchá. Lodice a pontony jsou z valné části odstra-
něny, aneb byly přiklopeny, aby volné komunikae
nepřekážely. Místnosti, které byly zatopeny, jsou
důkladně vyvětrávány, v některých příbytcích bylo
nutno podlahu vytrhati, rum pod podlahou vybrat
a jiným, suchým ho nahraditi. Ze sklepních míst
ností zbylá voda čerpá se parními i ručními čer
padly. Na některých místech propadla se dlažba
Dnes započne obcházeti inundačním územím zdra-
votní komise, aby nařídila všude nejdůkladnější
opatření k zabránění šíření nakažlivých ne-
mocí.
Povodní komise byly včera po 5. hod. odpolední
rozpuštěny. Zasedaly nepřetržitě, od nadělního do
poledne.
Praha
15
article
Staroměstský hasičský sbor opět nastěhoval se
do dřívějších svých místností ve staroměstském
obecním dvoře,
Tramway na trati Žižkov—Křížovnické náměst
včera opět jezdila až na toto náměstí, kam byla
doprava přerušena následkem zaplavení Plat
něřské ulice:
Dopravní lešení u stavby nového kamenného
mostu po opadnutí vody značně se naklonilo, ne
hrozí však spadnutím, poněvadž bylo náležitě pro-
vazy uvázáno.
Mezi obyvatele, kteří musili se vystěhovati ze
zaplavených bytů v Podskalí, bylo včera rozdáno
107 poukázek na obědy.
Na Malé straně bylo včera 18 rodin poděleno
poukázkami na oběd a 7 nájemníkům chudým do-
stalo se peněžité podpory. Dřevěný můstek u Sovíeh
mlýnů byl proudem vody tak poškozen, že bylo
nutno řetězy ho uvázati.
Nehoda na dráze. Rychlík buštěhradské
dráhy č. 4, který měl přijeti včera o 11. hod. 2
mín. dopol. do Prahy, opozdil se o 2 hod. 15 minu
z té příčiny, poněvadž mezi stanicemi Sádek —
Deštnice a Lužnou —Lišany sesula se stráň
na trat.
Na skalnaté strání vyšehradské nad domem
číslo 42 v Libušině ulici včera objevily se značné
trhliny. Ohroženy jsou zejmena schody, vedoucí pod
citadelou do sadu. Proto byly včera uzavřeny schody.
vedoucí od převozu u vyšehradské skály k ciladele.
Rychlík
Žižkov
Podskalí
Praha
Sádek
Deštnice
Lužná
Lišany
Libušin ulice
obecní dvořit
16
article
Také v sousední zahradě p. E. Möllera v Libušině
ulici stráň počala se pohybovali.
Vitava po celý včerejší den neustále opadávala
Měřítko u staroměstské vodárny ukazovalo: včera
10. hod. dopol. + 242 cm., ve 12 hodin +- 230, v
3 hod. + 225, ve 4 hod. + 222, v 5 hod. + 220
v 10 hod. v nocí + 210 cm.
Včera odpoledne vrátili se do kasáren všichni
zákopníci, kteři byli vysláni do zaplavených částí
města k výpomoci
Ve včerejší schůzi městské rady pražské po-
dána byla zpráva o sesouvání strání na Letné, na
Petříně a na Nebozizku a o proboření chodníku na
Františkově nábřeží a schválena učiněná bezpeč-
nostní opatření.
Městský rada p. Brož sdělil, že dlouhotrvající
deště způsobily značné škody na majetku občanstva
na Hradčanech. Žadal proto, aby stavební úřad byl
poukázán, aby bez prodlení učinil opatření za úče
lem zamezení vnikání vody z Pohořetce do domu
čís. 117—IV. a do jiných ohrožených stavení.
Městský rada pan dr. Storch žádal, aby přísn
dbáno bylo toho, aby byty, minulou povodní zato-
peně, nebyly obývány dříve, pokud zdivo a podlahy
nevyschnou, aby tak uvarováno bylo vzniku infekě-
ních nemocí. Dále žádal, aby majitelé zatopených
objektů byli upozornění vyhláškou, aby po klesnute
vody ihned se přihlásili o bezplatné vyčerpání vody
a vysušení sklepů.
Pan dr. Podlipný navrhoval, aby voda ze sklepů
čerpána byla racionálně.
Pan dr. Kühn doporučoval, aby pitná voda ve
studnách v inundaci byla přezkoušena.
E Möller
Františkův
Brož
doktor
Storch
Podlipná
Kühn
Libušin ulice
Letná
Petřín
Hradčany
centimetr
17
article
Z Kolína, 10. dubna odpoledne. (Vodav
Labi) neustále dnešního dne stoupá, takže odpo-
ledne ukazovalo měřítko na železném mostě + 160
centimstrů nad normálem. Dolení ostrov a cípy
ostrova hořejšího jsou pod vodou. Do nižších částí
města vniká voda teprve při výši vody dvoumetrové.
takže letos obavy před záplavou obydlí lidských
není, neboť zdá se, že při nastalém jasném počasí
vystoupí voda o několik ještě centimetrů a počne
nadobro klesati. Škody ovsem, které devítinedělní
povodeň způsobila, objeví se až po povodni a ne
budou jetos asi nejmenší. Již při mmulém odpadnutí
vody spatřili jsme obraz ubídněnosti v přírodě
břehy otrhané, stromy a keře polámané, valiké roz-
měry břehových poli odtržených atd. Na letošní
velkou vodu neblaze budou bohužel rolníci v Pola-
bině vzpomínati. Komitétu pro úpravu labskou podá
obraz po letošních povodních tolik pádných důvod
k energickému a bezohlednému domáhání se ná-
pravy, že by pak jen schválnost a netečnost neod-
pustitelná rozhodujících kruhů z indolence té byla
k českým požadavkům patrna.
Kolín
Pola
Vodav Labe
18
article
Z Brna, 10. dubna. (C.-B.) U Kunovic (okres
Uherské Hradiště) strhla se bráz. Pole jsou zapla-
vena, čímž způsobeny veliké škody
Na Olšavě voda již z větší části opadla. V Tře-
bíči větší počet domů jest zatopen.
Řeka Dyje značně se rozvodnila a zaplavila
Břeclavu. Voda dostoupila ve mnohých domech výše
1 m. Značně ohrožen jest násep severní dráhy cí-
saře Ferdinanda; byl tam vyslán státní technik.
Četné ulice města jsou zaplaveny, hlavní ná-
městí podobá se jezeru. Dva domy se sesuly. V 7 hod.
večer klesla voda o 5 cm. Nebezpečí jest umenšeno.
Městské zastupitelstvo appelluje okružníkem na do-
bročinnost, aby se lidem, kteří jsou bez přístřeší
bydlí ve školách, poskytly potraviny.
Z Brna, 10. dubna. Okolí Břeclavy jest úplně
zaplaveno. Tím několik domů břeclavských jest
ohroženo. Nikdo nezahynul.
Ferdinand
Brno
Kunovice
uherský Hradiště
Olšava
Dyje
Břeclava
centimetr
19
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Z klubu sněmovních poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné. (Zpráva před-
sedniciva.) V minulých dnech konal klub dalš
tři schůze, v nichž probírán jednací pořad
sněmovny, usneseno podání některých návrhů
i dotazů a vyřizovány běžné záležitosti. Pro-
jevena hluboká litost nad úmrtím dra. Pod-
lipského a usneseno položiti věnec na jeho
rakev i sděliti vdově nejvřelejší účastenství
Vzata na vědomí zpráva o některých resolucích.
které byly v dřivějších zasedáních sněmu od
kázány zemskému výboru; usneseno domáhat
se, by dotýčné věci došly svého konečného vy
řízení ve sněmu samém. Na základě podán
dra. Šamánka uloženo posl. dru. Englovi a dru.
Pippichovi, by vhodným způsobem zakročili ve
prospěch ohrožených živnostníků českých v Li-
berci. Naznačeny některé záležitosti, o kterých
má v rozpočtovém výboru zevrubněji býti po-
rokováno. Konečně sdélen klubu následující
dopis: »Sl. klube sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné! Byvše dle čl. 19. stanov
klubovních povoláni, abychom rozhodli ve věci
týkající se kollegů pp. dra. Grégra a prok
Kaizla, vyvolané řečí prvnějšího, promluvené na
Mělníce dne 25. března t. r., máme čest sdě
liti, že tato záležitost byla nálezem smírčího
soudu dne 9. t. m. způsobem pro oba zmíněné
kollegy čestným úplně vyrovnána. V Praze
9. dubna 1900. Za smírčí soud: dr. Engel.
dr. Pacák, dr. Podlipný.«
— Úprava platů učitelských. Komise
školská skončila včera porady své ohledně úpravy
platů učitelských a navrhne sněmovnímu plenu
osnovu zákona, klerým, jak pevně doufá, bude
oprávněným steskům učitelů na léta vyhověno.
Šamánek
Pippich
Grégr
Kaizl
Engel
doktor
Pacák
Podlipná
Mělník
Praha
20
article
Pokud se úhrady týče, nenavrhla komise zvýšení
přirážek k daním přímým, které beztoho nade
vši miru tiží ony vrstvy poplatnictva, jež opráv
něně nároky mají žádati, aby v první řadě byly
šetřeny, nýbrž činí návrh, aby potřebný náklad
opatřen byl přirážkou zemskou k některé z dan
nepřímých. Bylo by dětinské, kdybychom tajit
se chtěli tím, na kterou daň komise pomýšll.
Rozumí se, že na tu, která již jednou konsu-
mentům hrozila, která prý se ale nyní již od-
vrátiti nedá: na daň z piva. Kdyby z ka-
ždého hektolitru v Čechách uvařeného piv
odváděl se do pokladny zemské poplatek 1 zl.
činilo by to 8 millionů zlatých do roka. Ovšem.
že by každá sklenice byla potom o 1 krejea
Čechy
21
article
(Dokončení.)
dražší. Školská komise však navrhuje pro ter
připad, že by dostalo se zemi zdroje poměrně
tak hojného, zároveň zrušení škol-
ního platu. Sejde ještě na tom, jak zachová
se oproti tomuto projektu vláda a co mu řekne
poplatnictvo.
— Z Libochovic. (Pův. dopis »Nár. L «)
Podepsaný okresní výbor dle jednohlasného
svého usnesení ze dne 8. dubna 1900 vítá co
nejvřeleji osnovu zemského výboru království
českého, slavnému sněmu podanou, aby služební
poměry samosprávných úřadníků okresních zá-
konem byly upraveny a projevuje slavnému
klubu poslanců českých snažnou žádost, aby
svým viivem k tomu působil, aby uzákonění
osnovy této s ohledem na opravné návrhy,
jednotou samosprávných úřadníků obecních
okresních pro království české podané, ještě
v tomto zasedání sněmovním ve skutek uvedeno
bylo s přáním, aby také služební poměry samo-
správných úřadníků obecních co nejdříve zá
konného upravení došly.
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských. Správní výbor koná dnes
ve středu o 18. hod. več. v restaurantu Brej
škově důležitou schůzi.
Libochovice
22
article
»Slavjanský Vék«, nový, zájmům všeho
Slovanstva věnovaný čtrnáctidenník, počne vy
cházeti tyto dni v jazyku ruském redakcí dra
Dmitr. Verguna ve Vídni. Dr. Vergun, jenž je
mnoho let vídeňským zpravodajem petrohrad-
ského »Nového Vremeni« a je ve stálém styku
se zástupci všech slovanských národů této říše.
zná dokonale politické i hospodářské poměry
rakeuských a balkánských Slovanů, tak že list.
vydávaný pod jeho vedením, může se státi věr
ným obrazem slovanského života vně říše ruské
a může tedy ruským časopisům nahraditi ně-
mecké denníky vídeňské a berlínské, z nichž
až dosud čerpají všechny své zprávy o rakou-
ských Slovanech. »Slovanský Věk« bude však
vedle stati politických přinášeti také feuilleton,
psaný lehko srozumitelným jazykem ruským
s označením přízvuku a korrespondence ze zem
slovanských, bude otiskovati částečně i v pů-
vodním jazyku s ruským překladem, čímž bude
vhodnou pomůckou pro každého, kdo se ru-
skému jazyku učí neb se v něm chce zdoko-
nalit. Konečně připomínáme, že zvláštní péče
v novém časopise bude věnována věcem národo
hospodářským, při čemž bude dbáno obchodníc
styků mezi západními Slovany a Ruskem, čímž
se vyhoví potřebě dávno cítěné, zejmena v na-
šich kruzích obchodních a průmyslových. Upo-
zorňujeme tedy opělně na tento nový žurna
listický podnik a dodáváme, že předplatné 1
kor. na celý rok možno zasílati přímo redake
»Slavjanského Věku« ve Vídni VIII. Benno-
gasse 22.
Dmitr
doktor
Vergun
Benno
Vídeň
Rusko
Slovan
23
article
— Nový advokát. Pan JUDr. Lud. Roube
ček otevřel svoji advokátní kancelář v Praze, v Jin
dřišské ulici čís. 10.
— Úmrtí. Včera zemřel v Praze ve věku 3
let pan Ivan Rüffer, úřadník pražského magistrátu
syn spisovatele a známého upřímného vlastence
Pohřeb koná se ve čtvrtek 12. t. m. o 5. hod. odpol
z evang. kostela u sv. Salvátora v Kostečné ulici. —
V pátek dne 6. t. m. zemřel po delší trapné nemoci
ve svém rodišti v Malé Chýšce u Milevska p. JUC
Josef Chochole, úřadník banky »Slavie«. Ústav
ztrácí v něm svědomitého, pilného úřadníka a úřad-
nictvo milého kollegu. Na rakev zesnulého položeny
skvostné věnce za ústav a spolek »Lýra« uřadníků
»Slavie« k pohřbu vyslanou deputací. — V p ndělí
odpoledne zemřel zde p. Jan Svarcer, vrálný v
staroměstské radnici, jsa stár 71 rok. Pohřeb koná
se dnes o 3. hodině odpolední z chrámu před Týnem
na hřbitov olšanský.
JUDr
Lud
Roub
Rüffer
svatý . Salvátor
Chochol
Svarcer
Praha
Kostečný ulice
Milevsko
Olšanský
úřadník banka
Slavia
24
article
Jmenování ve službách obce pražské.
Ve včerejší schůzi městské rady pražské byl jme.o-
ván magistrátním sekretářem v VIII. třídě hodnostní
pan Karel Procházka, mag. komisař v referátu
hospodářském. Magistrátním komisařem v IX. třídě
hodnostní stal se p. Josef Hanke, mag. koncipisla
v kanceláři měst. elektr. podniků. Kancelisty se služ
ným 1400 K byli jmenování pp. Jan Karel, Slan.
Hermann, Karel Mašek, Bedřích Mišek, Karel
Wolf. Karel Tůma, Josef Ackermann, Vladi-
mír Nechanský, Václav Meinhard, Jan
Malý, Enil Kraus, Josef Příhoda, Václav
Faber, Autonín Macák, Josef Denk, Václav
Vencl, Jan Řehák, Václav Soukup. Otokar
Javůrek a Julius Hajny.
Procházka
Hanke
Jan Karel
Slan
Hermann
Mašek
Wolf
Tůma
Ackermann
Vlad
Nechanský
Meinhard
Malá
Kraus
Příhoda
Faber
Autonín Macák
Denk
Vencl
Řehák
Soukup
Javůrek
Julius Hajn
Bedře Mišek
25
article
— Z městské rady pražské. Schůze v úterý
dne 10. dubna. (Soukromá zpráva.) Správní rada
městských elektrických podniků oznámila radě měst-
ské, že starosta v Toursu na učiněný dotaz odpo-
věděl, že vedení Diattovo na tamní elektrické
dráze dobře se osvědčilo. Návch městského rady pana
Storcha, aby do Toursu byli vysláni dva znalci, kteří
by vedení ono zevrubně prozkoumali, odkázán by
správní radě elektrických podniků k vyjádření. —
Rada městská usnesla se podati ohražení proti
zprávě zemského výboru v příčině zřízení zemské
pojišťovny, jako by Pražská městská pojišťovna byla
na závadu zřízení zemského ústavu, a to z toho
důvodu, že vybírá městská pojišťovna v Praze pouze
100.000 zl. na premii, kdežto ostatní v Čechách pů
sobicí pojišťovny přijímají více než 7 millionů roční
premie. Rada městská trvá na tom, že zřízením zem
ské pojišťovny důchodům obce Pražské újmy se státi
nemůže, že však by se našel klíč k účtování jako
jest to při pojišťovně dolnorakouské, kde město Vídeř
má zaručeno 50 pct. čistého výtěžku. — Rada městská
usnesla se, aby byla podána offerta Pražskou
městskou pojišťovnou společně s bankou »Slavií-
na pojištění Národního divadla, které doposu
pro vysokou premii nemohlo být pojištěno. —
Storch
Tours
Praha
Čechy
Vídeř
městský pojišťovna
banka
Slavia
národní divadlo
26
article
C. k. priv. společnost státní dráhy za dohlídku v tu-
nelu pod tratí poslala radě městské opět německé
účty, ačkoli na nešetrnost tu bylo již vícekráte po-
ukázáno. Tentokráte usneseno, aby pro budouchost
německé účty státní dráhy nebyly honorovány. —
Vrchní ředitel chudinského ústavu p. Sokol podal
zprávu o činnosti ústavu pro bezplatné zprostředko-
vání služby a práce v král, hlav. městě Praze v mě-
síci březnu. V oddělení mužském hlásilo se zaměst-
navatelů 820 (od 1. ledna do 31. března 1568), děl-
níků o práci hlásilo se 1167 (3027) a to z Prahy 727
(1947) a z venkova 440 (1080). Práci obdrželo děl-
níků 828 (2059) z Prahy 525 (1365), z venkova 303
(694). V oddělení ženském hlásilo se zaměstnava-
telů 245 (od 1. ledna 765), o práci hlásilo se slu-
žebných 420 (1340) a to z Prahy 229 (752), z ven-
kova 191 (588). Práci obdrželo 250 (793) a to
z Prahy 141 (447) a z venkova 109 (346). V oddě-
lení mužském obdrželo práci nejvíce mužských krejčí
(291), pak obuvníků 224), dále truhlářů (97), holiči
(57). V oddělení ženském obdrželo zaměstnání nej-
více služek (158), pak chův (30), kuchařek (21).
Praha
27
article
Podporami bylo v měsíci březnu poděleno 753 osob,
jimž rozdáno 6079 K 73 h. V prvém čtvrtletí t.r.
poděleno celkem 2660 osob, jež obdržely 18.687 K
75 h. Oděvem poděleno v březnu 108 osob v ceně
1280 K 40h a za čivrilelí 450 osob v ceně K 3062.50.
V humanitních ústavech obecních opa-
třeno jest: v městském chudobinci u sv. Bartoloměje
403 osoby, v městském chudobinci u sv. Vojtěcha
27 osob, v chorobinci 313 osob a v sirotčinci 100
osob, celkem požívají tudíž 843 osoby zaopatření
v ústavech obecních. — Známek na obědy
v prvém čtvrtletí t. roku rozdáno 14.325 v ceně
2293 K 36 h. — K zahájení světové vý-
stavy v Paříži bude radou městskou zaslán
blahopřejný telegram. — Na obsazení místa zvěro-
lékařskébo assistenta vypsán bude konkurs. — Pan
dr. Podlipný sdělil slanovisko, jaké zaujímá sdru-
žení poslanců za Prahu v záležitosti státní prů
Bartoloměj 403
svatý . Vojtěch
doktor
Podlipná
Paříž
Praha
obecní op
28
article
myslové školy, po případě všeobecné školy řemesl-
nické v Holešovicích. — Pan dr. Štych upozor-
ňoval, že množí se stížnosti na nedostatečné čistění
lázní žofinských. Starosta slíbil dáti vyšetřiti stiž.
nosti. — Předsedající starosta p. dr. Srb sdělil, že
následkem svátků velkonočních odpadá tento týden
páteční schůze rady sněstské.
— Výprava Sokolstva do Paříže hromadná
vypravena nebude, ale zúčastní se Sokolstvo všech
slavností gymnastických a bude účastno všech slav-
ností hlavních a representačních. Předsednictvo České
Obce sokolské zúčastní se několikačlenné těchte
tělocvičných slavností. Do Paříže pojede se přes
Kostnici, kdež bude složen hold památce národního
světce Mistra Jana Husa a odlud pak spěje celá vý-
prava do Paříže k shlédnutí všech krás. Letošní
francouzský sjezd gymnastů, k němuž i v řadách
sokolských konány pilné připravy, obmezen tento-
kráte jen na francouzské spolky tělocvičné. Podni-
katelstvo výstavní totiž zabezpečilo sjezdu podporu
100 000 franků jen s tou podmínkou, že to bude
buď slavnosť mezinárodní, ke kteréž by všechny
národnosti zvány byly, aneb jen pouze francouzská.
doktor
Štych
Srb
Hus
Holešovice
Paříž
29
article
Sjezd Unie francouzských gymnastů nechtěje k slav-
nosti zváti též na příklad Němce, usnesl se vypra-
vili slavnost pouze pro francouzské gymnasty, ná-
sledkem čehož jiné národnosti zvány nebudou. Vý-
stavní podnikatelstvo chystá ve dnech 29. a 30. čer-
vence závody o mezinárodní přebornictví v tělocviku
(podnik čistě sportovní), ke kterému ale spolky so-
kolské se nepropůjčí. Technický odbor České Obc
sokolské vyšle jako zpravodaje několik bratrů k po-
dání pak zpráv a referování o celém podniku a zá-
vodech. Jak známo, zaveden v jednotách sokolských
dle způsobu francouzského box a baton. Schůze vý-
boru Ceské Obce sokolské, který rozhodne o celé
výpravě této, koná se 29. t. m. a pozvání br. zá-
stupcům br. soko'ských žup rozešlou se v několika
dnech. Pořad jednání otištěn ve »Věstníku Sokol-
ském« číslo 7 ze dne 10 dubna. Doufáme, že i tento-
kráte kruhy sokolské zúčastní se v počtu nejčetnějším
výpravy této, aby tak neutuchlo bratrství francouz-
ských gymnastů s naším Sokolstvem, které v celé
Paříži je dobře v paměti zapsáno skvělým výsledkem
závodů v letech minulých, kdy po dvakráte dobylo
předních cen. Žel, že tentokráte nemůže Sokolstvo
bráti též podílu na závodech. V Paříži ustavil se při
»Sokole« zvláštní »výstavní odbor«, který podá všem
účastníkům zprávy o celém podníku výstavním
informuje interessenty o celé výstavě a všech slav.
nostech. Při posledním sletu všesokolském r. 1895.
zúčastnili se výpravy z Francie pp. Měge s chotí,
Němec
Sokol
Paříž
Francie
Český Obce
Sokol
30
article
Cazalet s chotí, Sausboeuf, Paradol, Bellois, Leroy
s chotí, Privat, Edeline a hosté francouzští a hlavně
předsednictvo Unie Irancouzských gymnastů bylo
všude bouřlivé vítáno a pozdravováno. V čele fran-
couzského poselstva nalezal se tehdy jednatel Unie
francouzských gymnastů pan Paradol a j. zástupcové
francouzských spolků tělocvičných. Sokolstvo české
pak zúčastnilo se XV. sjezdu francouzských gymnasto
v Paříži roku 1889 (9. a 10. června), kdež zastupoval
Sokolstvo starosta České Obce sokolské dr. Jan Pod-
lipný. Roku 1892 spělo podruhé Sokolstvo na půdu
francouzskou a sice do Nancy, kdež setkalo se
s gymnasty podruhé. Zde dostalo Sokolstvo nádherný
hedvábný prapor trojbarevný. Výpravy této zúčastníl
se opět br. dr. Podlipný, který několikráte připil
k bratrství a přátelství. Přihlášky a dotazy
vyřídí tajemnický úřad České O bce
sokolské (J. B. Zika) ve Ferdinandově
tříde čís. 60 »U Choděry«. K dotazům
budiž přiložena známka na odpověd
— Tonnerova nadace, jejíž výnos určen jest
k tomu, aby absolventům Ceskoslovanské obchodní
akademie umožněno bylo zdokonaliti odborné své
vzdělání, došla živého ohlasu. Příspěvky na tuto na-
daci buďtež adresovány přímo Českoslovanské ob-
chodní akademii. Pan Frant. Procházka, ředitel
Zemské banky, věnoval nadaci 200 K. Příspěvky
k fondu Tonnerovu dále odevzdali bývalí po-
sluchači Českoslov. akad. obchodní pp. Ad. Lambl
20 K, Boh. Welz 5 K, Fr. Sekyrka 10 K, Ant. Bradáč
10 K, Boh. Karmazin 5 K, posluchači letošního roč-
níku I. A 39.40 K, Bou. Friedländer, majitel realit
na Král. Vinohradech 10 K, Fr. Václav, účetní v Ho-
loubkově 10 K, úřadníci městské spořitelny pražské
65 K, Gustav Kosinka, účetní a Václav Mudra, ad-
junkt cukerní raffinerie ve Skřivanech 10 K.
Bellois
Leroy
Privat
Paradol
doktor
Jan
Podlipná
Zika
Choděra
Tonnerův
František
Procházka
Boh
Welz
Bradáč
Karmazin
Bo
Friedländer
Král
Václav
Kosinka
Mudra
Paříž
Nancy
Ferdinandov
Vinohrady
Francie
Unia Irancouzský
Český O bec sokolský
Ceskoslovanský obchodní akademie
zemský banka
31
article
— Výstavy Sbírky musea královstv
českého budou o svátcích velikonočních
otevřeny v pondělí dne 16. dubna od 9. hod.
ráno do 12 hodin v poledne. Vstupné 10 kr.
za osobu. Kromě, sbírky starých rukopisů a tisko-
pisů, a dále sbírek archaeologických a mincovního
kabinetu, české a moravsko-slezsko-slovenské selské
síně přístupny jsou též sbírky mineralogicko petro-
grafické, botanické, zoologické a geologicko-palaeonto-
logické. Od 12. do 15. dubna zůstanou musejní
sbírky uzavřeny.
— Lidové přednášky české university.
Dnes o 1/28. hod. večerní přednáší doc. dr. Karel
Švehla »O výživě dělí« v Českoslovanské obchodní
akademii v Resslově ulici v přízemí.
— Místa markytánů. Pro případ všeobecné
mobilisace jest zapotřebí několik osob, které by místa
markytánů vhodně zastávati mohly. Žádosti o do-
tyčná místa markytánů podány buďtež nejdéle do
15. t. m. u c. a k. okresního doplňovacího velitelství
č. 28 v Praze v Bruských kasárnách s udáním přesné
adresy.
— Vydatné výpomoci!!! dostane se le-
tešního roku — protože všechny potřeby životní,
zejmena palivo, k tomu ještě při dlouhé zimě v ce-
nách značně stouply — ubohým výpomocným úřad-
níkům (diurnistům) a sluhům c. k. berních referátů
a berních úřadů, neboť dle výnosu praesidia c. k.
docent
doktor
Švehla
Resslův ulice
Praha
muzeum
moravskýslezský
32
article
zemského finančního ředitelství ze dne 5. dubna
1900 čís. 1637 P. P. nařízeno c. k. okresním hejt-
manům, resp. berním referentám, aby nej děle
do 10. dubna podali návrhy na udělení podpor,
ale aby přesně přihlíželi k tomu, by se jí dostalo
toliko starším, zasloužilým a skutečně
potřebným, a pak aby žádný návrh nepře-
sahoval u písařů ohromnou výši 1l a u sluhů 81
zlalých, anať prý státním rozpočlem povolená
suma na udílení mimořádných podpor pro státní
zřízence obnosem 600.000 zl. jest velice nepa-
trnou. Jiná leta obdrželi písaři alespoň 25 až 40
zlatých a sluhové 15 až 25 zl. Když regolován jakž
takž plat všemu úřadnictvu a služebnictvu státnímu.
a když pomýšlí se na opětné značnější zvýšení gáží
důstojníkům — tu věru jest hotovým skan-
dálem, že státní rozpočet rakouský nesnesl by ně-
jaké větší částky na úlevu bidy těch ubohých
tvorů, jichž platy již z časů Marie Terezie
zůstávají stále nezměněny a při nichž tito na mnoze
velice inteliigentní lidé, kteři poctivě a neunavně
pracují za mnohé dva až tři konceptní úřadníky —
zejmena vyšší — hlad trpěti jsou odsouzeni. Nebylo
by divu, kdyby diurnisté a sluhové hromadně podě-
kovali se za dar tak nedůstojný, ba skan-
dální a dali jej panu finančnímu ministrovi
k disposici, aby jím postavil finance rakouské na
noby. Jak dlouho potrvá ještě a bude se trpěti ta
stát zahanbující diurnistická mizerie?
Marie Terezia