ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae1e7d30-669b-11dc-b01e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 102, place 14, org 4, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
11. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 100
5 article
Poslanec Strache neměl o nic jiného starost, nel že se nám jedná o to, aby uhlí bylo »verwenzlte. Kdyby se tento pán zeptal svých voličů, které ubl je jim milejší, zdali to, které jest »verwenzelt«, nebo které jest, jako až dosud, »verjudelt« (Veselost) jsem přesvědčen, že by chtěli to povenclované. (Vý- borně!) Ostatně bych p. Strachemu doporučoval, aby si tak sprosté vtipy nechal pro své »pohlednice« které tiskne a vydává a které jsou svou sprostotou pověstny. Řečník vyvrací pochybnosti vůči pozemštění dolů a obchodu s uhlím činěné a má za to, že v této uhelné kalamitě se na novo ukázala veliká mo velkokapitálu proti parlamentu a vlá- dě. Jsem přesvědčen, praví řečník, že kdyby tito velkokapitalisté byli příslušníci českého národa že by vláda z cela energičtěji proti nim vystupovala. Útraty stávky zaplatilí nuzní dělníci a chud vrstvy střední a velkokapitalisté, židé, měli z toho prospěch. Vypadá to věru tak, jakoby si tito byli stávku aranžovali. Jeden vuchřář zde v Prazen vy- dělal denně 6000 zl. (Slyšte!) Když lichvář některý použije kritického stavu jednotlivce a půjčí mu peníze na 8—10 procent, zavrou ho;, když ale teď několik vydřiduchů využije bídy veškerého obyvatelstva, pak se nechají běhati zcela volně. Řečník vzpomíná srdcervoucích scén, které se v poslední uhelné kalamitě při nákupu uhlí a v ro- dinách chudiny odehrály a staví proti tomu jednáni vlády, která neznala jiného léku, než že svolala a n- ketu. Jest to známá věc, že se u nás ankela svolává tehdá, když se neví, kudy kam, nebo když sechce něco zabíti.
Strach Strache Útrata
6 article
Jakmile v Rusku, ve Varšavsku, vláda zvěděla, že tamní uhlobaroni pomýšlejí na zvýšení cen uhlí, vydal gubernator okam žitě úkaz, ve kterém po- hrozil, že ten, kdo by druhý den prodával uhlí za ceny vyšší než byly poslední, bude vy vez e do Sibíře. Hlasy: »To bychom tak polřebovali.“ (ve- selost.) Posl. Březnovský: Je škoda, že u nás není něco podobného možné. Inu ovšem: Řusko je tak nešťastné, že má vládu absolutislickou a my máme parlament. (Veselost.) Poslanec Formánek: My bychom je neměli kam vyvézt. (Veselost. Posl. Březnovský: Kdo četl protokoly po- slední uhelné ankety, musí se pozastaviti nad velkopanským lonem, jaký tam ved Petschek. Vypadalo to věru, jakoby měl cel ministerstvo v kapse a jakoby si byl anketu sám svolal. Rečník vzpomíná s uznáním zásluh a hmotných obětí, které si obec pražská získala o chudobu obyvatelstvo vůbec zakročením svým v uhelné kalamitě a vzpomíná šlechetného činu hr. Sylva Tarouccy (Výborně !), který jako pravý kavalí český obci dodal uhlí za touž cenu jako pře stávkou. (Výborně! Potlesk.) Na druhé straně je zajímavo konstafovati, že když místodržitelství zařídilo prodej uhlí, že to mě svěřeno bývalý agent s obilím Abeles. (Veselost.) Bez židovských vykořisťovatelů ostatně ani vláda nedovede se obejiti. Výhradný prodej ze šachet Juliových měla zadaný firma židovská. Když byla největší nouze v obyvatelstvu, vývá žel Petschek tislce vagonů uhlí za hra nice do Německa, což právě mělo následky že jsme své uhlí musili kupovati z Německa.
Posl Formánek Taroucca Abeles Juliův Rusko Německo
7 article
Rečník ukazuje telegram z Magdeburku, v něm tamní jedna firma offerovala pražské obe ducheovské uhlí za 1.35 marek. Tak da leko jsme to dopracovali. (Slyšte ! Slyšte !) Dále zmiňuje se několika slovy o deputa města Prahy u ministrů v příčině uhelné kalamity Ministr ovšem slíbil, že na dále již zmíněné dvě firmy ze státních dolů uhlí nedostanou, Jak to s mi- nisterskými sliby chodí, víme dobře. Ostatně máme bez toho ministry každých 14dní nové. (Ve- selost.) Ministr míní, »Bergrath« mění. že Řečník vrací se k myšlénce pozemštění uhlí a míní, že kdyby se sněm ptal v té příčině lidu a ne jeho zástupců, že by se shledalo, že by většina jeho se pro tulo myšlénku vyslovila. Toto pozemštění by se ostatně mělo vztahovali na všechny poklady pří- rodní, v zemi uložené. Zejmena také k minerál ním vodám. Naše minerální vody prýští ve veli kém množství ze země, židovský velkokapitál získá je se zcela nepatrným nákladem a pak je prodává tak draho, že si je mohou kupovati zase jen bo- háči. Naše léčebné vody prodlužují živoť židům my musíme umírat. (Veselost.) Rečník pojednává o refakcích, dráhami podnika telstvům dolů poskytovaných a cituje řadu příkladů. z nichž vychází, že státní dráhy jednotlivým tako- vým podnikatelům veliké slevy poskytují. Tak plati důl Janův dle tarilu za 10 vlečných tan 1 zl. 20 kr. a z toho mu dráha vrátila 1 zl. 10 kr. Slevy ty ob- nášely u státních dráh v r. 1898 na 350.000, v roce 1899 pak 320.000 zl.
Janův Magdeburk Praha
8 article
Jedné firmě konečně zdráhala se dráha ty slevy dáti, ale na pokyn z ministerstva musily jí přece býti přiznány. Inu ano, je to Jan Liebig v Teplicích a ten je s minister stvem spřízněn. (Veselost.) V poslední kalamité uhelně se ukázalo, že náš místodržitel nemá žádné exekutivy; ale i kdyby měl takovou právomoc, jako má kníže Imeretinský, nedal by přece darebáky vyvézt. Jednak by neměl ani kam, jednak by mu v tom zabránilo jeho okoli, které se tak rádo shromažďuje ve zdejším německém kasině. Jak málo mají rozhodující kruhy na zře- teli zájmy lidu, toho doklad podává výrok, který učinil horní rada Göbl v ministerstvu orby, když se k němu dostavil zástupce jedné firmy a žádal ho. aby s ním stát uzavřel smlouvu o dodávání uhlí ze šachet Juliových v Mostě pokud možno za nižší ceny. aby mohl konkurovali. Na to mu odpověděl p. Göbí »Není nyní vyhlídky, že by ceny uhlí mohly býti sníženy, poněvadž Anglie rozmnožuje své loďstvo, Německo chce rozmnožiti své loďstvo o polovici, průmysl železářský zkvétá, textilní také a následek toho bude, že bude veliká poptávka po uhlí, jež bude míti v zápětí na dobu nejméně pěti lel, že ceny uhlí nebudo moci býti nižší. Snad jen v tom případě. kdyby přišla na rolnictvo nějaká kalamita živelní mohlo by se pro tyto kruhy uleviti.« Když takto se v ministerstvu lichvář ům s uhlím pracuje do rukou, pak ovšem zájm ům lidu špalně se musí vésti. A snad nezbude nic jiného, než abychom, místo co bychom mluvili s vládou, raději poradili se s Petschkem a Weimannem, proto že tito mají větš mocnež vláda.
Liebig Juliův Petschek Weimann Teplice Most Anglie Německo
9 article
Řečník prohlašuje, že bude hlasovati pro návrh poslance Kaftana a končí míněním, že, nebude-li hlasům lidu vyhověno, tento konečně ele men tární silou kruhy rozhodující k čin- nosti donutí. (Výborně ! Pochvala.) Posl. Stein praví, že návrh posl. Kaftana jest pro jeho přívržence proto zajímavým, že žádá, by se 10% z čistého výtěžku přikázalo na zaopatřování horníků ve stáři. Rečník pojednává o zdražení uhl bez vyhovění požadavkům horníků a dovozuje, že jest povinností státu, aby vypracoval sociální pro- gram, neboť se sociálními reformami zůstal daleko pozadu. Vzorem mohl by nám býti ve směru tomto panující rod v německé říši, Hohenzollerové. Rečník obrací se k velkostatkářům poukazuje. že lavice jejich jsou dnes prázdné, protože pání ne- mají na otázce uhelné zájmu, vytýká jim, že schválili zákony, jimiž zakazuje se žebrota a tuláctví, avšak neodstranili tím příčinu zla- V dalším zabývá se otázkou mzdy a žádá, by zavedla se mzda minímální, jak stalo se již dávn v Německu. Vůči zákonu o minimální mzdé stál by zákon o pracovním výkonu, jenž měl by i cenu mravní. Kritisuje mzdové poměry u mostecké uhelné společnosti, u níž musí se horníci dříti při hladu. Posl. Wolf: Společnost však při tom vyplác 121/4% dividendy Posl. Iro: Hospodářský lupičský systém. Posl. Stein: Při hornictví nechť zavedou se též leta učednická, kterou prospělo by se i přáním rolnictva, stěžujícího si na nedostatek dělníků. Noční práce ať se úplně odstraní, rovněž i práce žena dětí pod zemí. Také vyvolený národ must řečník do ubelné de- baty zatáhnouti, protože lichva v uhlí a židovství jsou spojeny nerozlučně. Procento židů mezi děl nictvem jest mnohem menší, nežli mezí majíteli dolo.,
Kaftan Posl Stein Wolf jítbat Německo
10 article
neboť při poctivé práci nenalezne se žádný žid, nýbrž jen při vykořísťování ostatních tříd lidu. Ceny uhlí vyhnány do výše, což děje se, jak řečník míní, vše proto, že četní vysocí činitelé jsou s vykořisťovateli spleteni, že četné vysoké a nejvyšší panstvo jest při tom zúčastněno, ze kteréž příčiny vláda sř netroufá proti těmto akciovým společnostem energicky vystoupiti. Ke konci řečník prohlašuje, že připojuje se k ná- vrhu posl. Pachera a přeje si, by z toho, co uškubne se z výtěžku dolů, část dala se dělnictvu. Posl. Opitz: Dlouhá debata o zvyšování cen uhlí dokazuje, že jedná se o velice důležité věci. Pro zdražení ublí není důvodu, než-li hrabivost zvůle uhelných baronů. Vagon uhlí zdražen až o 15 zl., kdežto př 20 proc. mzdě zvýšila by se jeho cena asi o 2 zl. Zvýšení takovéto by byli konsumenti v zájmu trpí- cího horníka rádi snesli. Avšak zlovolné a ničím ne odůvodněné zvýšení cen naplnilo je nenávistí a hně vem proli spojeným židům a křestanským velkospe kulantům, kterýž hněv bude míti za následek jen opět brzkou stávku.
Pacher Posl Opitz
11 article
Trpi-li zdražením uhlí již továrny, pociťujíje tím více dělníci a mali muži, kupujíci uhlí na centy a půlcenty, ale trpí tím také naše dobročinné ústavy. protože rozpočty, učiněné na počátku roku pro ne- mocnice, chorobince, sirotčince atd., od nového roku značně jsou překročeny. Roboluje tedy vše pro tuto malou kapitalistickou společnost spekulantů. Řečník vytýká vládě slabost před těmito speku- lanty a praví, že nemá jenom právo vybírati daně. ale i povinnost, poskytnouti daním a břemenům státní ochranu. (Souhlas.) K tomu má soud a trestní zákon na ty, kdož společnost vyssávají. Stát zaujímá, jak se zdá, staré manchestrovské stanovisko: »Starejte se, dívám se na vás shora, sly ším obě strany a nechám vás pak vzájemně se rváti. až budete hotovi.« Řečník dokazuje, že vláda má právo, proti lichvářům s uhlím zakročiti a prohlašuje pak, že pro návrh Kaftanův hlasovati nebude. V ohledu formálním navrhuje, by všechny ná- vrby v příčině lichvy s uhlím, které již byly podány. neb teprve budou, přikázaly se zemskému výboru. bý o nich podal pokud možno záhy zprávu a posi- tivní návrhy, a nestane-li se tak, by přikázaly s národo hospodářské komisi. Návrh jest dostatečně podporován.
Kaftanův
12 article
Poslanec dr. Fořt:
doktor Fořt
13 article
Poslední obrovská stávka uhelných havířů, nouze o palivotím vzniklá, jakož i příkré vyůžití stávkou nastalé tak zv. konjunktury k upřílišněnému šroubo- vání cen uhelných do výše, to vše zasáhlo ták hlu- hoce do útrob celého našeho hospodářského života to vše vzbudilo v nejširších vrstvách obyvatelstva vzrušení tak mocné, že věru není s podívením, jestl návrh p. koll. Kaftana stal se předmětem rokování léměř dvoudenního, rokování, jež obsahem i hloub kou dosti podstatně se odlišuje od debat, které jsme v tomto slavném sněmu, zejmena při otázkách ho- spodářských, slýchali. Ze všech řečí vyznívalo pře- svědčení, že něco ve příčině problému, před zrakoma veřejností v minulých měsících se rozvinuvšího, státi ze musí S vlastním cílem návrhu souhlasí zajisté celý sl sněm, vyjímuje snad onu skupinu, která se z dok- triny staré liberalisující školy hospodářské dosud ne- dovedla vymaniti.
Kaftan
14 article
Intence návrhu směřuje k tomu, aby zakročením moci veřejné tržní cena minerálního paliva vhodným způsobem vzájmu veřejném byla regulována. Uhl jest jednou k nejdůležitějších surovin průmyslné vý- roby. Celá řada odvětví průmyslových svým zdarem a vývojem jest zakotvena v podmínce, vrcholící v za- bezpečení jednak dostatečného množství paliva mine- rálního, jednak v dosažení paliva toho za ceny rela- tivně levně. Jak těžba, tak i obchod uhelný však v průběhu několika desetiletí staly se doménou vý. roby velkokapitalistické. Kapitál chová v sobě při- rozenou tendenci, hromaditi zisk na zisk. Toť jest skutečnost, se kterou dlužno počítati, skutečnost která ukládá státu a veřejné správě za povinnost aby tam, kde kapitalistická snaha výdělková přesa- huje hranice přípustné, branice, za nimiž zřetel vý. dělkový hrozí poškoditi obecné dobro, mocí veřejnou bylo zakročeno. (Výborně!) Zdá se, že onen zřetel výdělkový v těžbě a ob- chodu uhelněm hranici onu při tvorbě cen skutečně překročil v míře, která snad v mnohém ohledu právem během debaly lichvou byla nazvána. Mám za to, ž i ti, kdož se nekloní k názorům, jež byly se strany pana poslance Steina rozvinuty, uznává se v případu takovém za povinnost státu a správy veřejné, aby za- kročily vhodným způsobem k tomu konci, by cena jistou mez přesahující repressí veřejné správy byl regulována. (Výborně!) Problém jest však sice těžký a složitý, že nestačí aby sněm vyslovil toliko intenci. nýbrž že jest laké potřebí, aby jí dal vnitřní struk- turu, aby cíl kýžený mohl býti také skutečně dosažen.
Uhl Stein
15 article
Nevěřím v uskutečnitelnost zemského obchodního monopolu uhelného a to z celé řady důvodů. Nevidím v pouhém přijetí tohoto návrhu již nastoupení cesty která by vedla k nápravě. Nechci tím nijak umenšo- vati zásluhu koll. Kaftana; poněvadž mně však běží o to, aby všestranným rozborem důležitá otázka se všech hledisk byla objasněna a vhodnost různých cest k cíli vedoucích zkoumána, neváhám poukázati n obtíže, jež uskutečnění myšlenky pana koll. Kaltana činí v dnešních poměrech nemožným. První nesnáze budou povahy legislativní. Nesouhlasím ani s tím, c bylo řečeno se strany německé, že by legistická for- mulace návrhu koll. Kaftana nedala se provésti. S tak zv. regálem horním věc přímo nesouvisí. Onen stav právní, který se zve obecně regálem horním, z dnešního zákonodárství jest vlastně jen fikcí. Dnešní poměry horního práva jsou podstatně jiné, nežli byly před rokem 1854. Dnes těžíř na základě horního práva nabývá neomezeného vlastnického práva vůči uhlí, uhlí se tím stává věcí volného obchodu res in commercio a tu by neběželo o nic jiného, nežli aby se stanovilo předkupné právo ve prospěch země, t.j. aby se zřídil zákonný monopol, jehož objektem bylo by uhlí stavší se tím částečné res extra commercium a jehož subjektem byla by země jakožto právnická osoba. Formulace nebyla by těžká, však usnášení se o věci té nenáleží bohužel nám, nýbrž dle čl. XI. ústavy radě říšské.
Kaftan
16 article
Již vůči tomu sluší pochybovati, zda říšská rada za nynějších politických a hospodářských poměrů by přání našemu vyhověla. Však kdyby i 1é ochoty bylo, nastanou obtíže povahy technické. Monopolní záko- nodárství, vyhražené říšské radě, týká se monopolu celoříšského. Monopol, výhradně zemský, tvořil by novou nesnáz, jež by se ovšem dala překonati, ale opatření, aby monopol nezasahoval do zemí jiných, bylo by za poměrů správního apparátu nynějšího velmi nesnadno sestrojiti. V každém případě by činila struktura ta veliké nároky na dobrou vůli říšského zákonodárství. Kromě překážek legislativních kynou další obtíže povahy finanční. Žemský monopol uhelný zasáhl by nepopíratelně do sféry soukromých práv, jednak uhelných obchodníků, zejmena však uhelně těžby. Kdyby se cestou legální zavedla úprava cen uhelných ve smyslu návrhu poslance Kaftana, šla by věc jen cestou vyvlastnění, leč cesta ta předpokládá, že by vyvlastnění díti se mu- silo přoti náhradě utrpené újmy majetkové. Uvažte. jaké obtíže by zjišťování této náhrady působilo, jak dlouho by akce taková trvala a do jakých sum tato případná náhrada by zasahovala
Kaftan
17 article
Dále však sluší uvážiti zřetele organisace ná- rodohospodářské. Obor, kde veřejná správa, ať státem či zemí representovaná, se zdarem může zasáhnoute do procesu výrobního, jest poměrně úzký. Mezi námi sotva kdo, vyjma socialisty, věří v možnost všeobecné výroby kollektivistické. Pusťme však zá- sadmí tuto stránku se zřetele a všimněme si jen, čého by zemský uhelný monopol vyžadoval v ohledu techniky správní. Bylo by tu především potřebí veli. kého složitého apparálu úřadnického, pak provozo- vacího kapitálu obnosem as 20 mil. zl., konečně pak zem by převzíti musila obrovské risiko, nikoli jen z deleredera plynoucí, nýbrž zároveň hrozící z pro- měnlivosti konjunktor obchodních. Prolo mám za to že kdyby i říšské zákonodárství ve všem všudy nám bylo po vůli, všechny ostatní překážky a obtíže jsou tak veliké, že bychom se realisování projektu sotva kdy as dočk. ali.
18 article
Jakkoli s věcným obsahem návrhu posl. Kaftana nemohu souhlasiti, přece debatu o něm vítám. Po- skytujeť nám debata o něm možnost, poohlédnout sepo jiných prostředcích. Cosetýče stanovení taxy není zásadné příčiny, proč by, právo taxovní ne mohlo býti rozšířeno na uhlí minerální, leč i tu na skytuje se řada velkých, podstatných překážek tech- nických a mravních. Ani od této myšlenky si tudy pro dozírnou dobu ničeho neslibuji. Mnohem více se mně zamlouvá myšlenka následující. Upřílišněne zvyšování uhelných cen jest dílem sloučení kartelo- vého. Kartel jest vyšším stupněm associace velko- kapitálu, směřující nejen k regulaci výroby odstraně- ním nadprodukce, nýbrž zároveň a to hlavně k udu- sení momentu vzájemné soutěžě, která dříve výstřelky velkokapitalistické výroby paralysovala. Dlužnose tedy pokusiti o to, aby konkurence opět k platnosti byla přivedena. Šestátnění nebo sezemštění všech dolů považuji tou dobou za nedosažitelné, nejde-li však sezemštění či sestátnění celku, dá se týž eíl do- sáhnouti získáním aspoň několika objektů, které by svou silou a svým významem stačily, aby konku- renčním tlakem držely ceny ostatních v soukrom tržbě prodávajících závodů v jistých hospodářsky odůvodněných mezích. Pinanční oběti by zde nebyly relalivně velké a risiko skorem žádně. Obnos 60—80 mill. zl. snad by slačil úplně k získání tolika dolů aby stát, po přípa tě země konkurencí vlastního svého zboží mohly vykonávali přiměřenou, bospo- dářsky žádoucí a účelnou regulaci cen. Celková lěžba uhlí v Rakbusku činí asi 400 mill. q ročně
Kaftan
19 article
Dejme tomu, že by byla regulována touto organisací cena jen polovice ublí a že by bylo uspořeno ra kouské výrobě průmyslové na jednom q jen 5 kr. již pak by tímto prostředkem zlepšily se podmínky celkové hospodářské výroby o 10 mill. zl. ročně Jsem přesvědčen, že i tato mnou naznačená cesta setká se s oblížemi, ale u porovnání s překážkami, na které narazí uskutečnění zemského prodejného monopolu uhclného, jsou obtíže ony mnohem menší. Ve příčině četných předmětů, o kterých se v tomto sněmu z pravidla před zahájením rozpočtové debaty jednává, nenáleží kompelence usnášení nám, nýbržje závislou od dobré vůle a milosti zastupitelstva říš- ského. Z toho plyne, že veškerá dotýčná naše usne- sení mají jen ráz platonických přání, kteráž mohou nabýti jen tenkráte významu, zjednati si respekta býti východištěm k nápravě, když se oprou o vnitřni pravdivost, technickou uskutečnitelnost a věcnou dů- vodnost. Proto prosím, poněvadž po stránce formální nemám práva činiti návrhu resolučního, aby komise které návrh posl. Kaftana bude odkázán, ať je to již komise rozpočtová nebo národohospodářská, vzala též k mým vývodům laskavý zřetel. (Výborně!)
Kaftan
20 article
Debata dnešní má svůj podnět v otázce nadmíru palčivé, tvořící předmět dlouholetého hnutí dělni- ckého, v otázce zkrácení pracovní doby v dolech uhelných. I z této příčiny vítám dnešní rokování, poněvadž mám za to, že hlasové, ve kterých čeln vývody vyzněly, budou k tomu spolupůsobiti, aby palčívá otäzka zákonného zkrácení pracovní dob v dolech uhelných konečně dospěla ku kýženému vyřízení. Kdo nestojí výlučně na stanovisku kapita- listické výroby, přizná, že zákonné předpisy, týkající se pracovní doby v dolech, obsažěně v zákonu zr 1854, dnešním poměrům nevyhovují. Má-li která děl nická vrstva narok na legislativní zkrácení doby pra- covní, jest to vrstva dělníků, v ubelných dolech pra cujících. Kdo viděl ty polonahé postavy, pracující denně 10—11 hodin hluboko pod zemí, jednak nesnesitelném vedra, jednak studeném průvanu, pra cující ve vzduchu prachem uhelným přeplněném, pracující za veliké fysické námahy a vydané přečet ným nebezpečím života i zdraví, ten musí doznati.
21 article
že, čítají-li se vojáku válečná těta dvojnásobně možno u horníka vším právem říci, že jeho pracovní výkon u porovnání s pracovním výkonem dělníka zaměstnaného nad zemí, vykazuje pracovní kochi- cient trojnásobný, ba i ještě větší. Od kapitálu v do ech investovaného lze očekávati, aby konal úkoly humanity. Úkol ten náleží v obor sociálně politick činnosti státní. Ochrana hospodářsky slabších, kteř nemají nežli jediný statek svůj, výkon pracovní, jejž jsou nucení zpeněžiti k zächraně svojí existence. jest jedním z nejušlechtilejších ikolů moderního státu. Tím nemá býti však nikterak nějaké proti- kapitalistické tendenci dán výraz, Každý soudný a střízlivý pozorovatel věcí hospodářských v plné míře uznává hluboký význam výroby kapitalistické, ale běží o to, aby výstřelky její nezasábly za mez, která jest v ohledu na hospodářsky slabět diktována. Kapi- tálu se vyhověním této žádosti horníků neubllží
22 article
Rečník pronáší pak prosbu, aby komise, které bude návrh posl. Kaftana příkázán, vzala v úvahu, zdal by se nedoporučovalo, aby při druhém čtení ov ná- vrhu tomto vhodným způsobem přišlo na jevo mí- nění tohoto sl. sněmu stran zkrácení doby pracovn v dolech ubelných. (Výborně! Výborně!) V ohledu formálním navrhuje, aby návrh ten přikázán by nejen komisi rozpočtové, nýbrž i výboru národo- hospodářskému. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk Řečníku se blahopřeje Posl. Reiniger: Vše, co se zde mluvilo, mlu- vilo se do větru a vláda dívati se na to bude, jak na makulaturu. Proli pozemštění dolů budou Němci z ohledů národních, by vliv zemského výboru se ne zvětšil a do německých krajin by nebyly posílány armády českých úřadníků. V dalších slovech shoduje se řečník s vývody posl. Stracha, polemisuje s posl drem. Leilnerem řka, že jeho zásady sotva se pod statně liší od zásad Petschka, Weimanna a sou drubo. Řečník prohlašuje, že hlasovati bude, by návrh Kaftanův přikázal se komisi, kde naskytne se příle žitost k novým návrhům a podnětům. Nejvyšší maršálek zemský. Ku slovu přichází posl. dr. Baxa. Posl. dr. Baxa: Nemohu dříve příkročiti k sv řeči, dokavad nezjistí se otázka, je-li toto shromáž- dění ještě sněmem a bude-li kompetentní se usnášeti. Jak já jsem se přesvědčil a spočítal, není ve sně movní místnosti přítomen takový počet poslanců. kterého jest k usnášení potřebí. Prosím nejv. pana maršálka zemsk., aby zjistil, zdali jest sněm kompe- tentní, a můžeme-li přikročiti k hlasování čili nic.
Kaftan Posl Němec Strach Petschek Weimann Kaftanův doktor Baxa
23 article
Nejvyššímaršálek zemský: K tomu nemohu dát jiné odpovědi, než jako dříve několikrát se stalo, že totiž náš jednací řád nezná vyzvání předsedy, aby mezí jednáním zjišťoval způsobilost usnášení se. Způsobilost tato konstatuje se na po- čátku schůze a může během jednání ještě při hlaso- vání zjištěna býti, jestliže totiž dostatečný počet poslanců žádá příslušným způsobem za blasování dle jmen. Přepočítávání přítomných ve sněmu během debaty náš jednací řád nezná. Prosím tedy pana posl. dra. Baxu, aby svou řeč zahájil. Posl. dr. Baxa: Nemohu počíti se svou řečí, poněvadž nejsme kompetentní. Po mé nebo snad ještě po některé další řači dojde k hlasování a pak se objeví, že nejsme kompetentní. Nač bych tedy mluvil před shromážděním, které není vlastně sně- mem. Jak jsem spočetl, je zde 75 poslanců a k plat nému usnášení se jest jich potřebí 125. Mám právo žádat, abych mluvil před sněmem a ne před shro mážděním soukromých osob. Nejv. maršálek zemský: Musím jen opakovat, že pan posl. dr. Baxa má slovo a že jes ovšem jeho věcí, chce-li mluviti čili nic. (Bravol) Posl. dr. Baxa: Před shromážděním soukromým mluviti nebudu. Konstatuji, že sněm není kompe- tentní, poněvadž zde není dostatečný počet členů k usnášení se. Je zde 75 poslanců i s těmi, kteř sedí v restauraci a chodí po kuloárech. (Mezitím tvoří jednotliví poslanci skupiny, v nichž živě mezi sebou hovoří. Nepokoj v celé sněmovně.). Nejv. maršálek zemský (zvoní): Pro- hlašuji ještě jednou, že až dojde k hlasování, bude každému volno žádat za hlasování dle jmen, čímž kompetence sněmu se zjistí. Nyní ale žádám p. dra Baxu, aby prohlásil, chce-li mluviti anebo ne. (Hluk a četné polohlasné poznámky se strany poslanců.
Baxa Posl doktor
24 article
Posl. dr. Baxa má za to, že výklad nejvyššího maršálka o konstatování způsobilosti sněmu není správný a praví, že jest zajisté v intenci jednacího řádu, aby ve sněmovně byl stále přítomen náležitý počet poslanců. Trvám na tom, že sněm není kom- petentní a před neůplným sněmem mluviti jako po- slanec nebudu, poněvadž se nacházím v soukromém shromáždění. Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si k p. posl. dr. Baxovi dotaz, zdali se vzdává slova nebo ne? (Trvalý hluk a nepokoj v celé sněmovně.) Posl. dr. Baxa: Ovšem že chci mluviti, ale jako poslanec. sněmu království českého na sněmu toto zhromáždění není všaky kompetentní, neni sněmem. Nejvyšší maršálek zemský (po chvíli zvoní): Miním, že buď řečník mluví anebo nemluví, něco třetího není možno. (Velmi dobře ! Bravo ! Ve- selost. Ve skupinách jednotlivých poslanců hovoří se živě dále.) Posl. dr. Baxa: Jako poslanec sněmu králov ství českého mohu mluviti jen tenkráte, je-li sněm kompetentní. Nejvyšší maršálek zemský (po pře- stávce): Jako nejvyšší maršálek království českého prohlašuji, že se držím jednacího řádu. (Bravo ! Vý- horně! Potlesk.) Ostatně má pan poslanec dr. Baxa právo proti prohlášení, které jsem učinil, podati pro- test přiměřeným způsobem, nemohu mu však při- znati právo, aby dle své vůle mluvením nebo ne- mluvením řízení sněmu zdržoval! (Bravo ! Souhlas trvalý hluk v celé sněmovně.
Posl doktor Baxa Miní
25 article
Posl. dr. Baxa: Já jsem takových protesto podal již několik, ale ještě nikdy se nestalo, že by to bylo bývalo co platné. Mně se jedná o to, abych dokázal, že jest celá veliká řada pánů poslanců, kteří úřad na ně vznesený pojímají tak, že když se jedná i o předmět tak důležitý, jako právě jest dnes na jednacím pořadu, že nejsou přítomni. Jest povin- nosti poslanců, aby jednání sněmovnímu byli pří- tomni a hájili zde zájmy lidu, jejž zastupují. Jak k tomu přijdou ti, kteří zde jsou? Jestliže tedy se dovolávám toho, aby se zjistilo, je-li zde počet po- slanců ku kompetenci potřebných, pak není to žádná kaprice, nýbrž má to svůj důtežitý účel. (Povýšeným hlasem): Já trvám, nejvyšší pane maršálku, na tom, že jako poslanec sněmu království českého mohu mluviti pouze na sněmu kompetentním, a poněvadž sněm kompetentním není, nepokládám se za povinna. abych v ctěném shromáždění 80 osob mluvil jako soukromá osoba. Posl. Wolf: Diety vybrati nedělá ještě po slancem, není liž pravda, pane doktore?
Posl doktor Baxa Wolf
26 article
Posl. dr. Baxa: Ano. Nejvyšší maršálek zemský (zvoní) Jestli p. dr. Baxa nemíní mluviti, pak musím míti za to, že se slova vzdává. Posl. dr. Baxa: Já se slova nevzdávám, al chci mluviti na sněmu, který jest kompetentní. (Hluk v celé sněmovně, do něhož se mísí četné polohlasné výkřiky jednotlivých poslanců, trvá dále. Přestávka. Posl. Wolf: Poněvadž zde nikdo nechce mlu- viti, dovolte mi návrh, by zítra o 11. hodině konala se schůze Posl. dr. Baxa: Račte dovolit, p. posl. Wolfe nemáte slovo Posl. Wolf: . , . a páni poslanci, kteří již od- jeli, byli do ní svoláni telegraficky. Nejvyšší maršálek zemský (zvoní Račte, prosím, dovolit! (Opět zvoní.) Upozorňuji, že zamýšlím po řeči pana poslance dra. Baxy přikročiti k ukončení sezení a odložiti pokračování v jednání dnešním na příští schůzi, která, jak jsem již něko- lika pánům na jejich dotaz sdělil, bude se konati ve čtvrtek po svátcích. (Hluk.) Posl. Wolf: Nemohl byste nám to říci tak německy?
Posl doktor Baxa Wolf
27 article Nejvyšší maršálek zemský opakuje svá
Nejvyšší maršálek zemský opakuje svá slova německy. Posl. Wolf: Opět protahování Posl. dr. Baxa: Prosím, jak k tomu ale přijdu zrovna já, že mám mluviti k prázdné sněmovně ? (Pře- stávka, v nížhlučný rozhovor jednotlivýcho poslaneo trvá dále.) Nejv. maršálek zenský: Připomínám že se již stalo velmi často, že mluvili řeční i v době Posl. Wolf: Žádám o slovo k volnému ná vrhu. Nejv. maršálek zemský (zvoní; povýše- ným hlasem): . . že časlo již řečníci mluvili v době kdy nebylo dosti poslanců přítomno. Posl. Wolf: Žádám o slovo k volnému ná- vrhu. Nejv. maršálek zenský (zvoní): Jsem ochoten k tomu, jestliže p. dr. Baxa s tím soublasi. přerušiti nyní schůzi a vyhraditi p. dru. Baxovi slov při počátku příštího sezení. (Hluk a odpor u četných poslanců. Hlasy: Proč nemluví hned?) Posl. Wolf: Navrhuji dnes večerní schůzí. Věc nesmí se více rozkouskovati a protáhnouti. Posl. Iro: Venku volá vše po zlevnění uhlí! Posl. Wolf: Pak kašleme na podobný zastupi telský sbor. Nejv. maršálek zemský prohlašuje ně- mecky, že hodlá schůzi přerušití a že poslanci dru Baxovi vyhražuje slovo jako prvému řečníku v příští schůzi. Posl. Welf: Žádám, aby příští schůze konala se dnes večer nebo zejtra dopoledne, protože obe- censtvo na to čeká.
Posl Wolf doktor Baxa
28 article
Nejv. maršálek zemský: Jelikož mně jako nejvyššímu maršálku přísluší právo, ustanovo vati schůze sněmu, stanovím, že příští schůze koná se ve čtvrtek po velikonočních svátcích. (Různé výkřiky u německých radikálů.) Posl. Wolf. To je proto, že máme zde před- sedu jmenovaného a nikoli voleného. Posl. dr. Dvořák: Tady nejsme ve vídeňském parlamentě! (Hlučný nepokoj. Hlasy: Zde to nejde jako ve Vídni, pane Wolfe ! To není Fuchs ) Posl. Wolfi Tento parlament tak jako vídeň- ský není hoden střelného prachu. Posl. Iro: Obecenstvo učiní si již o tom své mínění. Posl. Wolf: Zcela obyčejná komedie. Škoda peněz, co stojí. Použijte jich raději na německé české divadlo; bylo by to rozumnější. (Trvalý ne- pokoj ve sněmovně. Nejv. maršálek zemský několikráte zvoní ale hluk trvá dále. Nejvyšší maršálek zemský přistupuje za trvalého nepokoje ve sněmovně k ukončen schů ze. Posl. dr. Scharf dává se zapsati ještě v se znam řečníků v této debatě. Do rozpočtové komise zvolen byl posl. hrab Dey m. Návrh posl. Kutschera, jenž byl na jednacím pořadu dnešní schůze, přikazuje se bez prvého čten komisi. Posl. Březnovský a soudruzi podávaí na místodržitele
Posl Wolf doktor Dvořák Fuchs Wolfi Scharf Dey Kutschera Březnovská Vídeň český divadlo
30 article
V poslední době staly se chudé vrstvy širšího obyvatelstva pražského obětí neslýchaného vydři- dušství. Židovští obchodníci Posl. dr. Scharf: Co dělají křesťanští obchod- níci, o tom pan Březnovský jak živ nic neslyšel. Posl. Hřeznovský Já mámi na stárosti jen židy, o těch křesťanských podejte zase interpellaci vy. Posl. dr. Scharf: Jen tak dále, s tou konfes sionální jednostranností to daleko přivedete. Posl. Březnovský: . . . s moukou v mlýnech Pickových Gütigh a Wantoch vydali totiž zvláštní bloky po 1 zl. 50 kr., slibujíce tomu. kdo kupony v nich nalepené po 25 kr. rozprodá. v tom případě, vrátí-li všech šest ostatních překup- níků tyto kupony a zakoupíli zároveň po zl. 1.50 bloky nové, »zdarma« 50 kg mouky. Poněvadž dle posledních tržních záznamů 1 q mouky stál pouze 13 zl. 50 kr., půl cenlu tedy zl. 6.75, vydělávaln firma jmenovaná až přes 4 zl. při 50 kg mouky, kterýmžto nestydatým švindlem řada nezkušených chuďasů a řádné maloobchodnictvo těžce bylo poško- zeno, aniž by byli povolaní orgánové i v nejmenším proti tomuto zlořádu zakročili. Vzhledem k tomu dovolují si podepsaní vznésti na V. E. dotaz 1. Jest V. E. tento případ nestou- ného vyděračství zná m 2. Co hodlá V. E. učiniti, aby těmtoa podobným zlořádům, páchaným na- mnoze židolvským obchodnictvem. v brzké době a radikálně přítrž uči- něna byla? Posl. Joseí Krejčík, Václav Němec soudruzí podávají ve příčině zaveden zkrácené služby vojenské pro absol venty odborných škol průmyslových řemeslníckých a kupeckých
Posl doktor Scharf Březnovská Wantoch Krejčík Václav Němec Pickův Gütigh blok kg
32 article
Slavný sněme račiž se usnésti 1. C. k. vláda se vyzývá, aby učinila čeho třeba. by výhoda jednoroční služby vojen ské povolena byla též všem absol- ventům odborných učilištprůmyslo- vých, všeobecných škol řemeslnických a školobchod ních.
všeobecný škola řemeslnický
33 article
2. K jednoroční službě vojenské buďiež přin= štěni — mimo absolventy státních průmyslových a obchodních škol, jež práva toho již požívají — taktéž absolventi škol odborných, pokud mají 3 roční ky. 3. Vynikajícím žákům škol pokračovacích, kfeří mimo to ve svém působení živnostenském zvláště se vyznamenávají, budiž umožněno, po složení zvláštní zkoušky přijímací, taktéž právo na jedno- roční službu vojenskou, eventuálně budiž jim služba vojenská na 2 léta zkrácena. 4. V ohledě formálním budiž návrh tento při- kázán komisi živnostenské k předběžné poradě podání zprávy. Posl. Ant. Steiner (Kadaň) a soudr. táží s místodržitele na zákaz dovozu skotu do Saska, kde vyskytla se kulhavka a slintavka. Posl. Opitz a soudr. podávají návrh v příčině lichvy s uhlím a lupičství vuhelných dolech. V návrhu se praví, zdali žádným sou- kromým právem dosud nezískané a pod povrchem země nahromaděné nerostné bohatsví země, k němuž náleží též uhlí a event. i mínerální vody, má se prohlásiti pro zužitkování v době budoucí jako ma- jetek země nebo státu.
Posl Steiner Opitz Kadaň Sasko
34 article
Posl. Doležal a soudr. dotazují se místo- držitele ve příčině přísného způsobu vybírání daní v soudních okresích novobydžovském a chlu- meckém. Nejvyšší maršálek zemský sděluje návrh posl. Ant. Steinera z Kadaně na podpory státní rolníkům v Rudohoří, který bude dán vzhle- dem k učiněnému usnesení sněmu při prvním čtení příští schůze na jednací pořad. Příští schůze koná se dne 19. dubna o 11. hod. dopol. Předmětem rokování jsou: pokračování v de- batě o návrhu posl. Kaftana, pak návrh posl. Štěp. Richtra a dra. Pacáka, které byly již dnes na jednacím pořadu a prvá čtení návrhů posl. F. Albla a soudruhů ohledně ukládání daní na polní hospodářství; poslanců Čeňka Hofmanna, dra. Schreinera a soudruhů v příčině podporování chovu koní; poslance Opitze a soudruhů v příčině úpravy právních poměrů veškerých oseb učitelských na obecných školách národních a měšťanských v krá- lovství českém; poslance Niklfelda a soudruhů na změnu říšského zákona o reformě berní v tom smyslu, aby osobní daň z příjmu podrobena byla přirážkám autonomním. Nejvyšší maršálek zemský ukončuje schůzi o 4. hod. 45 min. odpol. s přáním všem po- slancům šťastných a veselých svátků.
Posl Doležal Steiner Kaftan Štěp Richter Pacák Albl Hofmann Schreiner Opitz Kadaň Rudohoří
35 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Komise školská pokračovala včera v po- všechném rokování o otázce mnohých úprav poměrů učitelstva a skončila ji. Posl. Šťastný popíral, že by byl podán důkaz, že učitelstvu vede se zle; dá- kaz takový se podává jen tenkráte, jestli příslušníci dotýčného stavu z něho utíkají: při rolnictvu se tak děje, kdežto naopak ke stavu učitelskému se lide hrnou. Učitelstvo staví se na stanovisko: my jsme zde, tedy nás zaopatřete slušně, t. j. tak, jak chiceme my. Na takové stanovisko se my v komisi postaviti nemůžeme, když chudne celý národ. Rečník míní, že jest v celé věci nesprávné pojímání poměrů, v kterém učitelstvo se nalézá k zemi, že totiž jest ve službě země, to učitelé zapomínají, neboť výbrůžky se strany služebníka jsou neslýchané a nevídaně. Státní úřadnictvo tak nedělalo, Mimo fo však jednajl také neobratně, neboť současně s požadavky na sněm podanými žádají zároveň, abý se rozštřily prázdniny. Členové sněmu jsou hospodáři penězi cizími a proto smějí povoliti jen to, čeho jest nevybnutelně zapo- třebí, oni tedy nesmějí dát žádných darů. Po pomě- rech v jiných zemích nám ničeho není; a porovná- vati je se státními úřadníky není případné, poně- vadž státní úřadník musí pracovati více nežli učitel Mimo to dlužno uvážiti, že ani úpravou dle návrhu posl. Anýže a Verunského nebude učitelstvo uspo- kojeno. Bude žíti dle svých poměrů a proto za ně- jaký čas zase bude nespokojeno. Nespokojenost v učitelstvo venkovské byla učitelstvem pražských měšťanských škol vnesena uměle. Uvnitř učitelstva venkovského však nespokojenost není, přijde ale čas, kde se zbaví terrorismu. Řečník ukazuje dále k úpravě platů učitelek. Vytýká, že měřítkem pro úpravu plata učitelských jest rodina a přece podle téhož měřítka měří se učitelkám, které nesmějí míti rodiny.
Posl Anýž Verunský
36 article
Oslatně učitelky z velké části nevěnují se škole z povolání, nýbrž aby se zaopatřily po dobu, ne av se vdají. Posl. Legler opravuje tvrzení posl. Šťastnéh o stáří, v kterém učitelé vstupují do služby a jeho výpočet času pracovního, jakož i jeho tvrzení o uči- telkách. Dále polemisuje s posl. Šťastným posl. Voll- gruber a posl. Sokol, jenž poukazuje, že posl. Šťastný letos žádá, aby úprava děla se krok za kro- kem, kdežto roku loňského byl proti tomu. Posl. Dr. Scharl v delší řeči vyvrátil námitky posl. Šťastného proti zvýšení služného a účitelstva proti jeho výpadům vřele a účinně se ujal, a ohra- dil se energicky proti redůkci platů učitelek. Dosavádní chování se stálu jest velice zdrželivé a dlužno poukázali k tomu, že vláda ani v otázce, kteráž by nevyžadovala téměř žádných finančních obětí, na příklad při otázce řádu disciplinárníh nechce přispět, abychom opravám, požadovaným uči telstvem, vybověli.
Posl Sokol doktor Scharl
37 article
Bylo také jednáno, aby obce přispívaly. Řečník jest proti tomu. Zbývá tedy jenom země; ale zvý- šením zemských přírážek k daním přímým úhrady zjednati nelze. Nahlédlo to nyní také učitelstvo. Ne- bude tedy jinak možno, nežli aby se příplatkem k daním nepřímým věc jinak formulovala, nikoliv snad, aby se k úpravě platů zavedl poplatek k dani z piva, nýbrž dalo by se odpovědíti: zrušení škol- ného jest požadavkem spravedlivým; stejně úprava platů jest požadavkem spravedlivým a tedy povin- ností a závazkem země; nestačí-li prostředky dosa- vadní, dlužno opatřiti úhradu a proto bude spra- vedlivo, jestliže zavedeme příplatek k daním nepří- mým, nikoliv na úpravu platů učitelských, nýbrž n upravení zemských financí. S návrhem, aby současně s otázkou učitelských platů projednalo se také zru- šení školného, řečník souhlasí, stejně pak souhlasí s návrhem hr. Zedtwitze, aby byla junctím také roz- řešena otázka úpravy poměrů katechetů. Řečník ovšem míní slovem katechetů učitele náboženství vůbec a očekává tudíž úpravu vyučování pro vy- znání všechna. V této příčině sice ohledně nábožen- ských menšin budou jakésí obtíže, proto že není všude dostatečný počet dítek, avšak okolnostt nesmí vadili, ahy se stala úprava osnovy vyučovací. Prol. dr. Čelakovský uvádí, že otázkou úpravy platů nezajímá se pouze učitelstvo, nýbrž i občanstvo, čemuž nasvědčuje veliký počet poda- ných petic, o nichž přece se nemůže předpokládati, že by občanstvo jenom lehkovážně je podpisovalo. Školská komise přihlížeti přece nebude pouze k zá- jmům jednoho stavu, nýbrž k prospěchu celé školy.
Zedtwitz Prol doktor Čelakovský
38 article
Uspokojení učitelstva zajisté může býti na prospěch školství, ovšem ale úprava, která by způsobila bouři v poplatnictvu a která by tedy občanstvo jaksi sta- věla proti škole, by na prospěch školství nebyla. Proto tedy bylo s naší strany prohlášeno, že uzná- váme nutnost úpravy platů, že uznáváme za spra- vedlivou zásadu tříd osobních, že ale jedná se nám o to, aby tato otázka byla řešena reálně, totiž tak, aby se přihlíželo na finanční její dosah, že proto do zákona má přijíti zvláštní klausule, že zákon ten má nabýti platností, až vstoupí v platnost zákon o finanční úhradě. Při otázce úhrady bylo přihliženo k tomu, že lze ji opatřiti jenom rozvržením nákladu na vrstvy nejširší, což jest možno při dani nepřímě, pro kterou ostatně nejširší vrstvy již se vyslovily. Žádá, aby oba návrhy (posl. Anýže a Werun- ského) byly přijaty za základ speciální debaty a zá- roveň schválil se návrh, aby svolán byl sub- komitét. Řečník lituje, že zemský výbor slibené předlohy dosud nedal. Oproti posl. Šťastnému po- dotýká, že nazírá na celou věc se stanoviska příliš místního, jsa živ v kraji, ve kterém dnes skutečná nouze je. Učitelé utíkají se ku dráze, ba učitel žádal i za místo obecního strážníka. Vyhrůžky, o nichž se posl. Šťastný zmínil, řečník ostrými slovy odsuzuje. Oproti tomu tvrdilo se, že učitel- stvo pražských měšťanských škol zavedlo agitaci; uvádí, že právě to docela slušným a legálným způ- sobem domáhalo se, aby zůstalo základní služné alespoň takové, jako dosud. Agitaci tehdy niěvnesl
Anýž Werun