ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae194d10-669b-11dc-87db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 44, work 6, person 101, org 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu une tl. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 100.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí sor v Praze v administraei měal na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čoníškou a měsí Ba čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve lIalkšch: a K 3o za něsle. Poštout na měsíe. . . . . . nant la . . . . 9 kon s dvají zásllken na měste ar n. . : . : nke
Praha K 3
5 article Návštěva v Berlíně.
Návštěva v Berlíně. Zpráva o nastávající návštěvě císaře Františka Josefa v Berlíně způsobila na všech stranách značné překvapení. Nikoliv snad proto, že by současné politické poměry vylučovaly různá překvapení, ale spíše tím. že dána do veřejnosti rázem jako hotová událost, aniž by veřejnost byla dříve postihl jakékoliv přípravy k ní. Vnějším podnětem k návštěvě této jes rodinná slavnost Hohenzollerů, prohlášení osmnáctiletého německého prince korunního za zletilého, kterážto slavnost bude se ko- nati dne 6. května t. r. a jíž císař František Josef hodlá se osobně zúčastniti jakožto kmotr německého následníka. Do Berlína přibude císař již v pátek dne 4. května v průvodu ministra zahraničných záležitosti hraběte Goluchowského. Mluvčí orgán zahraničného ministerstva třikráte připomíná ve článku této návštěvě věnovaném, že náš panovník měl tuto krásnou a srdečnou myšlenku, že se rozhodl rodičům i korunnímu princi německému osobně vysloviti své přání a že pocítil po- třebu, aby sám do hlavního města říše ně- mecké přibyl a jinochu, jenž dospívá k tak velikému povolání, sám ruku stiskl a ku vý- znamné slavnosti gratuloval. V podobném smyslu vyslovují se i ostatní listy vídeňské, kladouce důraz na osobní přátelství obou panovníků a vidouce v ná- vštěvě této nový důkaz stále rostoucího upevňování spolku středoevropského; pouze »Ostdeutsche Rundschau« odchyluje se v po- sudku svém, ostatně velmi stručném a ne dosti jasném, což zdá se nasvědčovati tomu že není domnělým svým úspěchem své strany zcela jista.
František Josef Goluchowský Berlín Ostdeutsche Rundschau
6 article
Přes to vše, že rodinná slavnost Hohen- zollerů jest jediným podnětem připravené návštěvy berlínské, připouští dobrovolný orgán zahraničného ministerstva, že návštěva ne- zachová výhradní ráz rodinný, protože v prů- vodu panovníkově nacházeti se bude i hrabě Goluchowský. Naskytne prý se příležitost, porokovati o politických záležitostech a vy- měniti názory o předmětech, kteréž se tý kají zájmů obou říší. Na omylu prý by však byl, kdo by hledal příčinu této cesty v ně- kterých zcela určitých otázkách, protože prý tato návštěva vytryskla z přání mon- archova. Máme za to, že i tento, poměrně úzký rámec, do nějž »Fremdenblatt« snaží se vměstnati význam berlínské návštěvy, zůsta- vuje velmi široké pole politice dohadů. Byť i pravdou bylo, že určité politické otázky nezpůsobily tuto návštěvu, jisto jest, že jakákoliv výměna názorů může se týkati právě jen určitých, a snad i velmi na- lehavých otázek. Takových jest na ten čas hojně zde, i v ostatní Evropě,a právě vědomí, že takové otázky vznášejí se ve vzduchu, jest jednou z příčin, proč ohlá- šení návštěvy způsobilo dojem překvapení. což samo o sobě již jest význačnou znám- kou souvěkých poměrů. I listy jinak prou dění ve vládních kruzích opodál stojící uzná vají za nutné prohlašovati, že jest to jen nahodilé, že berlínská návštěva oznámena byla v okamžiku, kdy vyskytly se známky utajeněho kvašení na poloostrově balkán- ském, ač ihned připouštějí, že okázalé osvěd- čení pevnosti dvojspolku se dá oceniti vzhledem »ku rušnému poletování krkavců« tamtéz. Berlínské časopisy sice se ohražují proti tomu, jakoby poměry balkánské byly na programu návštěvy, ale všeobecně se poci tuje, že asi nebudou z programu vyloučeny.
Goluchowský Evropa Hohen
7 article
Ba ve Vídni stal se v orgánu antisemitův přímo pokus, provésti důkaz, že Německ nemůže býti k Balkánu lhostejné a že Bis markův výrok, dle něhož »neobětuje tam Německo hnáty ani jediného pomořanského granátníka«, již dávno událostmi byl před- stižen. Od cesty císaře Víléma na Východ pletivo tamní německé politiky se rozmno- žilo, ovšem prozatím pouze v oboru zájmů hospodářských, ač i toto vyžaduje přímého účastenství Německa v otázkách východních Také prý zvýšená diplomatická činnosť Ruska v Cařihradě snad zavdala středoevropským spojencům podnět, aby porokovali o způ sobu, ják uvésti v souhlas zájmy německé. ruské a rakouské na Východě. A jest otázek východních několik nyní v popředí, postup Němců a Rusů v Mal Asii (koncesse na stavby dráh), otázka bul- harská, otázka srbska, kvašení v Albanii atd. Některé z nich, jako na př. nynější vnitřní situace v Srbsku sotva asi přispělv k utužení dohody rakousko ruské z r. 1897. a jest tudíž na snadě myšlenka, zda na- vštéva právě po třech letech po návštěvé petrohradské do Berlína podniknutá, jest ohlasem vlivu jiného, odchylného politického proudění čili nic. Vedle těchto více méně známých zjevů na Východě v poslední době vyskytlo sei několik nedosti jasných dosud zpráv, jež na- svědčují tomu, že východní hladina politická není dosti klidná. Sem klademe zprávy o sporu, jejž měl německý velevyslanec v Petrohradě kníže Radolin s velkoknížetem Vladimírem a okázalé vyznamenání, jakéž dal císař Vilém tomuto svému velevyslanci sem náleží i zpráva »Berl. Tagblattu« o na- stávajícím příjezdu carově do Moskvy a svo- lání ruské šlechty tamtéž, což se stává v Rusku jen za poměrů zvláště důležitých Takto by ovšem mohly za návštěvy berlín- ské býti vyměněny názory o věcech, kteréž by mohlv zasáhnouti hluboko do poměrů
Víléma Němec Rus Radolin Vladimír Vilém tento Berl Vídeň Balkán Německo Rusko Cařihrad Mala Asie Albánie Srbsko Berlín Petrohrad Moskva
8 article
středoevropského spolku k celému souboru jeho postavení k východní Evropě. Avšak, jak již praveno, jsou vídeňské časopisy v tomto směru mnohem povídavěj šími, než jest v Berlíně milo, takže se ozval již odtud hlas, že někomu na tom záleží aby do chaosu východních otázek zapletlo se i Německo a jakoby se mu na novo po- dávala příležitost, aby vykonávalo úřad » po- ctivého makléře«. Není-li tento hlas pouhým vypočtěným pokusem, aby na Berlín nepadl v Petrohradě nejmenší stín podezření, ne- zbylo by než předpokládati, že v Berlíně hodlají své zájmy opatřiti na straně jiné.
Evropa Berlín Německo Petrohrad
9 article
Rozumí se samo sebou, že nákladná válka Anglie s republikami v jižní Africea nedohledný dosud její konec a výsledek, jest nyní v popředí všech otázek mezinárodních, a to tím více, čím patrnější jest, že válk tato neobyčejně vyčerpává branné síly angli- cké a že již proto nemůže zůstati bez účinku na poměry mezinárodní. Některé listy angli- cké, jako na př. »Standard«, okázalým pro- jevem radosti na zprávu o berlínské návštěvě přímo prozrazují, že nepokládají nyní posta- vení Anglie za totožné s bývalou její vše- mohoucností a že snaží se přispěti ku při- ostření poměrů mezinárodních — na pevnině evropské. Jestiť přirozeno, že v Anglii se obávají, aby z těžké jejich posice v jižní Africe nevypučel zárodek společného postupu evropských velmocí všude tam, kde zájmy některé z nich křižují se zájmy anglickými. Byť i pravdou bylo, že setkání panov níkův za našich dnů nemívá již takových dalekosáhlých následkův, jako v dobách mi- nulých, nikomu nenapadne podceňovati je. tím méně pak nastávající setkání v Berlíně. kteréž se uskuteční za poměrů mezinárod- ních nejen velmi nejasných, ale, jak zřejmo ve viditelném kvasení se nacházejících. Snad jsou i velmi blízké otázky, o nichž budou se vyměňovati názory při návštěvě v Berlíně
Anglie Afrika Berlín
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze jedenáctá. R. V Praze, 10. dubna. Dnešní denní pořádek p. t. politické publikum dole ve sněmu i na hoře poněkud překvapil. Původně měl za nedodělanou de- batou uhelnou následovati německonacionální návrh v příčině podpory hospodářských druž- stev k zřízení obilních skladišť a potom návrh Pacákův, v příčině provedení rovného práva jazyka českého při soudech a státních úřadech, však ku podívu, vsunuto před oba tyto ná- vrhy první čtení návrhu posl. Richtra v příčině vydání zákona kartelního. K tomu poukázal hned první řečník o návrhu posl Kaftana, jenž dnes ujal se slova, německo- nacionálně - radikální poslanec A. Pacher, jenž káral tuto změnu v denním pořádku. o kterou prý se smluvil liberální poslanec Štěpán Richter s nejvyšším mar- šálkem. Kdyby prý na tom německým ra- dikálům sešlo, dokázali prý by tito panu Richtrovi, že by se k slovu nedostal přes všechnu »Thomasovu moučku« — se kterouz provozuje obchod a proti níž, k vůli ničím neoddůvodněnému zdražení, zejmena mezi rolnictvem německým rozhodná se zvedla opposice. Pan Richter ovšem měl na zřeteli účel jiný, než nejvyšší náměstek. Nám zdá se, že vsunut byl návrh posl. Richtra do denního pořádku, aby sněm nerozešel se na svátky v — nesmiřlivé náladě. A to by se bylo snad stalo, kdyby na denní po- řádek dostal se návrh posl. dra. Pacáka.
Pacákův Richter Kaftan A Pacher Thomasův Pacák Praha
11 article
Poslanec Pacher líčil nesvědomitou lichvu, která se provozuje dnes s uhlím v této zemi a neblahé následky, které tato lichva má na vývoj průmyslový a na všechny ho- spodářské poměry vůbec. Řečník ale, pokud se týče vinníků negeneralisoval, nýbrž atta- koval určité osoby. Vybral si zejmena velko- obchodníky s uhlím pány Weimanna Petschka, jejichž solidnost postavil bez- ohledně na pranýř, zejmena líčením, jak Weimann, jenž má s Petschkem uhelný monopol ve svých rukou, konal naproti státu i obci povinnosti své. Tak poctivě, že byl donucen doplatiti, byv usvěd- čen z berní defraudace, státu 50 tisíc zlatých daní dodatečných a obci dokonce 100.000 zl. A když byl potom jako člen obecního zastupitelstva v Ústí n. L. vyzván, aby pochroumanou čest svou očistil anebo se mandátu v obecní re- presentaci vzdal, co učinil? Vzdal se man- dátu. Jakou ale přes to mají moc tito bo- háči, kteří vlastníky dolů mají ve svých spá- rech, patrno z neslýchané věci, že tito v nej- větší bídě uhelné zdráhali se v samém sou- sedství dolů menším konsumentům, ba i ob- cím prodati uhlí na nádraží, nýbrž že odhodlali se k tomu teprve potom, když od- běratelé zavázali se koupené uhlí odvézti si domů po vozech. A z jakého důvodu? Po- něvadž prodati uhlí ve vagonech nedovolovala jim smlouva uza- vřená s Petschkem a Weiman- nem. Však přes všechno to pan Pacher s návrhem posl. Kaftana nesouhlasil.
Pacher Weimann Petschek Weimann Petschek Weiman Kaftan
12 article
K vůli tomu, že byl příliš — český že zemi mělo býti ponecháno právo výhrad- ního velkoprodeje uhelného. Tak mají v lásce tuto zem, že jsou jim i uhelní lichváři mi- lejší! V ohledu formálním navrhl, aby ná- vrh Kaftanův odkázán byl ne komisi roz- počtové, nýbrž komisi zvláštní, kdyby ale návrh propadl — prohlásil pan P ache — hlasovati budou německo-nacionální radi- kálové pro to, aby odkázán byl trvajícímu výboru národohospodářskému.
Kaftanův
13 article
Poslanec Březnovský dobře začal Mnoho uhelného prachu, pánové, ale pochy buji, že se při něm kdo ohřeje. A to proto poněvadž mají u nás Petschkové a Wei mannové větší moc než sám stát a jeho or gány. V tom to vězí. Řečník líčí na to dra- stickým svým způsobem slabost státní a na prostou dekadenci jeho autority naproti zpup- nosti millionářů, již celou vládní Vídeň mají v hrsti. Anketa vídeňská — ankety se svo- lávají vždy jen, když neví se, kudy kam — prý byla křiklavým dokladem k tomu, že vlastními a jedinými rozhodujícími činiteli. pokud jde o uhlí v tomto státě, jsou pánové Weimann a Petschek, a že by sněm snad lépe učinil, kdyby se přímo na tyto pány obrátil, než na pana místodržitele. Vždyť na troufalost a nezdvořáctví těchto pánů nedo- vedl ministr obchodu nic jiného říci, než že mu to způsobilo potěšení. Řečník vyslovil tušení, že jmenovaní a ostatní ještě z cechu uhelných lichvářů stávku aranžovali sami, neboť je dokázáno, že jeden z nich vydělal denně víc než 6000 zl. Aby pak charakterisoval hospodářství státní pokud se uhlí týče, ukázal depeši, jež došla městské rady v Praze a ve které na- bízeno jí duchcovské uhlí — tedy uhlí domácí cent za 1 marku 40 feniků z — Magdeburku. Oproti německým řeční- kům konstatoval posl. Březnovský, jak těžko bude lze docíliti shody ve směru národním a politickém, když nelze nalézti formulky, na jejíž základě by se shodly národnosti ve věci hospodářské, pod níž trpí kmeny oba. Že pan Březnovský při této příležitosti nemluvil o židech v rukavičkách, rozumí se samo sebou. Však v ohledu tom jej němečtí řečníci o několik délek předstihli. Ne pouze pan Prade a včera p. Czeller, dnes zle nimi účtoval též posl. Stein a Opitz.
Březnovská Petschek Weimann Prade Czeller Stein Opitz Vídeň Praha Magdeburk
14 article
Jako stoupenec strany německé národ ního dělnictva poukázal Stein především na více než podezřelou allianci úhlavních nepřátel kapitálu — sociálních demokratů — ku representantům kapitálu židům. Na to líčil hospodářské poměry uhlokopa, jeho pře- smutné postavení i dokazoval, že jen zoufal- stvím byl dohnán uchopiti se prostředku nej- krajnějšího. Barvami místy až příliš živým líčil utrpení a útrapy lidu dělného, jenž na lezá se ve spárech podzemních vykořisto vatelů. Však při tom čestnou vzpomínku vě- noval skutečnému příteli lidu dělného, v je- hož dolech stávky také nebylo, hraběti Sylvě Tarouccovi. Rečník žaloval, jak v Rakousku pranic se v oboru sociálních oprav neděje. a to co se děje, že je vlastně paskvilem. uváží-li se, že úrazovna, uštědřila horníku zaměstnanému v grafilárně schwarzbašskéza utrženou nohu celých 12 kr. pense denně Postupem řeči své postavil na pranýř zjevne zločiny různých akciových společností a ci- toval, jak ohledně nich vyslovil se professor Ihering.
Stein Taroucca Ihering Rakousko
15 article
Řečník poukázal též na hrozné tarifové nesrovnalosti, zejmena při dopravě uhlí na státních a jiných dráhách rakouských a spa- třuje ne bez důvodu příčinu neblahých po- měrů v tomto státě také v tom, že při věcech odsouzení hodných a obecně škodlivých jsou zúčastněni různí páni, menší, větší a také velicí. Zmínil se též o pověstném panu Rap- pichovi, jenž jako nejodbornější znalec vládě o poměrech v dolech referoval a o němž tvrdil poslanec Stein, že nejen s Weimanny a Petschky, nýbrž i s jejich agenty a doha- zovači velmi důvěrné udržuje styky. Svou řeč zakončil ale zase jen nacionálně a ještě ke všemu hrozivým citátem básníka revolu- cionáře Herwegha, v níž káže utlačovaný místo lásky společnosti lidské — nenávist. Poslanec Opitz, který náramně rád se dle všeho slyší, mluvil již zase. Opakoval prostě, co řekli ti před ním a připojil k tomu ne právě originální vývody. My šlenku novou jsme v řeči jeho neslyšeli.
Stein Weimann Petschek Herwegh Opitz
16 article
Jakkoliv se mu návrh poslance Kaftana v ledačems líbil, zejmena že má býti dle něho 10 proc. z čistého zisku věnováno dělnictvu na zaopatření ve stáří, což také posl. Steina naplnilo spokojeností, nicméně s návrhem v jeho podstatě nesouhlasil. Nelíbilo se mu ustanovení, kterým, jak pravil, stal by se nejvyšší maršálek nejvyšším uhlířem krá- lovství českého. Dnes dopadala vůbec rána za ranou na německo-ústavácký liberalismus a věru, že páni z této strany v dobré náladě nebyli. Vždyť ani na místech nejostřejších nezmohl se na odmítavý výkřik, k čemuž den před tím ještě měli kuráž. V řeči, jenž zvedla debatu na úroven vyšší probral dr. Fořt otázku uhelnou různé stránky uhelně výroby v několika pri- vilegovaných rukou soustředěné, poukázav k následkům soustavy této s velikou důklad- ností a znalostí. Jakkoli mluvil ve forměs obvyklou noblessou, nešetřil ve věci nikoho. ba s naprostou bezohledností dorážel na ty. kteří krisi zavinili. Rozebral dopodrobna ná- vrh Kaftanův, i poukázal k obtížím, jaké by vznikly v ohledu právním i komerciálním. kdyby země chtěla uchopiti se prodeje do- bytého v Čechách uhlí. Dr. Fořt nesrovnával se s návrhem Kaftanovým. Jakkoli se nám zdá, že zaujal oproti návrhu tomu stano- visko poněkud theoreticko-ekonomické, byly v mnohém ohledu jeho vývody zajímavéa sytými črtami platně doplnily obraz, jejž skytá otázka uhelná. Positivní myšlenka, kterou dr. Fořt pronesl, záležela v tom, aby regulace cen uhelných provedena byla cestou ve- doucí k rozbijení kartelů vůbec, to jest získáním několika konkurenčních velkopodniků se strany správy veřejné, které
Kaftan Stein Kaftanův doktor Fořt Čechy
17 article
by pak svojí soutěží každé nemístné vyhá- nění cen podnikům soukromým mařily. Ko nec vývodů dra. Fořta vyzněl ve vřely appell, aby sněm použil nynější příležitost k tomu, by votem svým poskytl aspoň mravn podpory těm, kdož usilují o brzké zákonné v daných poměrech přípustné, zkrácení doby pracovní v dolech uhelných. Německý nacionál Reiniger zano- toval opětně variace na themata svých do- brých politických přátel, aby na konecse zbytečným pathosem zaburácel proti návrhu Kaftanovu, jejž odmítá proto, že by ještě více přispěl k utužení »moci« zemského vý boru. Jakou pak »moc« má u všech všudy tato naše samosprávná instance? Měl slova ujati se dr. Baxa, však ne zdálo se mu, poněvadž sněmovní síň byla skorem prázdna. »Nebudu mluviti ku sněmu, nýbrž ku přítomným kěkolika pánům«, pra- vil, »poněvadž jako sněm shromáždění to je nekompetentní.« Nejvyšším maršálkem pře- rušen chce, aby schůze na nějakou dobu byla přerušena, potom aby se v ní pokra- čovalo. Nejvyšší maršálek na to, že jeho věcí jest určovati, kdy má býti schůze. Po několika výkřicích Wolfových a Irových pro- hlašuje na to schůzi za skončenou, připome- nuv, že dru. Baxovi dá slovo ve schůzi příští. jež konati se bude ve čtvrtek 19. dubna.
Reiniger Kaftanův doktor Baxa Wolfův Irová
18 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajoje schůzi o 11. hod. 25 min. U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček okresní hejtman dr. Neumann. Tiskem rozdány: Návrh poslanců dra. Dvo- řáka, dra. Engla, dra. Grégra, dra. Malinského, dra. Moravce, dra. Samánka, dra. Šíla, dra. Zahoře a sou- druhě na změnu čl. 2. S 11. řádu volení v obcích království českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z.z. — Návrh posl. dra. Eppingra, Röhlinga a soudruho na zrušení školného. — Zpráva zemského výboru v příčině úpravy platů učitelských. — Návrh posl. Jindřicha Doležala a soudruhů v příčině změny usta- novení § 5. stanov zemsk. jubilejního úvěrního fondu cisaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malo- výrobců zemědělských. — Návrh posl. Fr. Schwarze a soudruhů na změnu 88 39. a 41. zák. ze dne 13. května 1894 z. z. čís. 36 o upravení právních svazků učilelstva veřejných škol národních v král. českém. — Návrh poslanců Ant. Steinera (Most), F. Alblaa soudruhů v příčině zrušení cukrovarnických kartelo v severozápadních Čechách. — Návrh poslance dra.
doktor Vojáček Neumann Grégr Malinský Moravec Šíl Eppingr Röhling Doležal František Schwarz Antonín Steiner F Alblaa Most Čechy král František Josef I
19 article
Aug. Zátky a soudruhů v příčině účinku slev z pří- mých dani, reformou berní stanovených, na census pro volby do sněmu. — Návrh posl. Rob. Rožánk a soudr. v přičině spojení Labe a Vltavy s Dunajem. jakož i uprůplavnění Vitavy vzhůru až k Badějovi- cům. — Zpráva zemského výboru král. českéhoo činnosti okr. hospodářských záložen za rok 1898. Nejvyšší maršálek zemský přikazuje bez prvního čtení komisím návrh posl. dra. Dvo- řáka a soudr. ve příčině změny některých článko řádu volení v obcích království českého, návrh posl. Schwarze ve příčině upravení právních svazků učitelstva, návrh posl. Doležala ve příčině usta- novení článku 5. stanov zemského jubilejního pod- půrného fondu cís. a krále Františka Josefa L., ná- vrh dra. Zátky ve příčině účinků slev přímých daní volební reformou slanovených na volební census do sněmu, posl. Nowaka na opatření prostředků ku stavbě místní dráhy z České Lípy do Šenova Kame- nického a návrh posl. Albla ve příčině ukládání daní na polní hospodářství. Posl. Udržal a soudr. podávají návrh na i nancování prací melioračních. Posl. dr. Podlipný a soudr. podávají v pří- čině užívání titulatury a označován cís. král. místodržitelství ve králov ství českém, jakož i zeměpanských úřadů na př c. k. zemské školní rady, c. k. poštovního ředitel- ství atd.
Aug Rob Vitava Schwarz Doležal Nowak Albl Posl Udržal doktor Podlipná Labe Vltava Dunaj Český Lípa Šenov Kame zpráva zemský výbor král král František Josef L
21 article
Slavný sněme! Dne 27. prosince 1898 podali jsme pod čís. 107 sněm. tisk. VII. návrh ve příčině správného a zákonitého označování cís. král místo- držitelství v království českém. Návrh tento nedospěl ani ku prvnímu čtení avšak také cís. král. místodržitelství neupustilo o zlořádu v užívání názvu ve svých tiskopisech. Opa- kujeme prostě tehdejší návrh s celým odůvodněním Když v srpnu roku 1804 císař František vydal nařízení obsahující pojmenování spojených rakou ských států, ráčil ustanoviti, že veškerá království knižectví a provincie své dosavadní tituly atd. atd nezměněné podržeti mají. Na tomto základním ustanovení nebylo platným státními akty nie měněno ani později, naopak diplo mem daným dne 20. října 1860 čís. 226 ř. zák. Jeho Veličenstvem císařem a králem Františkem Josefem bylo vytknuto, že jen takové instituce a taková zří zení právní mohou býti zavedeny, ježto »stejnou mě rou se srovnávají s vědomím práva historického s roz dílností Našich království a zemi« atd. a patent daný dne 26. února 1861 čís. 20 ř. z. výslovně uvádí »III. pro naše království české atd. atd.e Názvu »království české« setří i zákon ze dne 19. května 1868 č. 44 ř. z., kde doslova se prav v 8 6.: »Místodržitelství pod správou místodržícíe zřízena budou: 1. v Praze (recte král. hlav. městě Praze) pre království české atd.« A přece tohoto názvu a přesného předpisu se nešetří při prvním úřadě království tohoto, totiž při c. k. místodržitelství, neboť tiskopisy, vydávané z to- hoto úřadu, nesou nadpisy »C. k. místodržitelstv v Čechách« a nikoli »c. k. místodržitelství v krá- lovství českém.e Podle tohoto nešetření zákona chovají se země- panské úřady, jako c. k. zemská školní rada, c.k poštovní ředitelství aj.
František František Josef Praha Čechy království
22 article
Poněvadž se nejedná o nějakou zkráceninu a poněvadž z takového jednání vychází na jevo, že s nešetří zákonních předpisů a nepřímo se zavdává příčina k podceňování, ano zlehčování názvů císař skými a královskými patenty a zákony stanovených činíme návrh Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Cís. král. vláda se vyzývá, by uči- nila bez průtahu náležitá opatření aby liskopisy a listiny, vycházejíe od cís. král. mistodržitelství v krá- lovství českém a veškeré spisy jaké- hokoli druhu od místodržitelství tob kúřadům a soudům neb osobám sou- kromým byla opatřena a opatřována nápisem neb podpisem zákonitým, totiž c. k. mistodržitelství v králov- ství českém a nikoliv pouze c. k. místodrži telství v Čechách, a aby také zeměpanské úřady jako c. k. zemská školní rada, c. k. poštovní ředi telství a j. úřady náležitého označení »pro králov ství české« užívaly. II. Návrh tento budiž přikázán 18členné komisi volené po 3 členech z každé kurie a 9 členecl z celého sněmu. V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za 8h vdpolední . . . sa ž h Ve Blialkách na veukovši ranní čtalo. 10h vdpolední . . . . . . . Inserát, platí se hotově napřeš. Fředplaceni a inssvty přijímá sdminl- strace v Mariasské slici č. z Tam nacházejí se táž radakea tiskirna a ozpedice „Národnich Listů“ Rukopisy ze nevraneji.
Čechy
23 article
Posl. dr. Pacák a soudruzi podávají návrh n vyšetření škod, způsobených vodami v okresu kutnohorském a čáslavském a na nut- nou odpomoc. Posl. Jaroš činí dotaz na místodržitele ve pří- čině odpisu daní obce Veselice v okresu novo- městeckém, stížené živelními pohromami Posl. Hořica činí na místodržitel dota r: Když r. 1872 strašná vodní pohroma stihla kra- jinu berounskou, jala se vláda na přímý rozkaz císaře a krále činiti přípravy k úpravě dravého po- toka Litavky a řeky Berounky v dolním toku. Přípravy tyto trvají nyní již 28 let bez zřetele k tomu, že každoročně Litavka a Berounka na- dělají škody, jak se o tom vláda právě nyní zase přesvědčiti může. Z té příčiny dotazují se pode- psaní- 1. Jest c. k. vláda ochotna ujati se konečně rozhodně a opravdo vě úpravy Litavky a Berounky? 2. Jest vláda ochotna těžce posli- ženému obyvatelstvu hned potřebné podpory uděliti, aby zemědělci, po- kud to jde, pozemky své upravilia znovu oséti mohli? Posl. Jos, Horák a soudr. podávají ve příčině poskytnutí státní pomoci rolnictvu v kra- inách, živelními nehodami stížených návrh: Slavný sněme račiž se usnésti C. k. vláda se vyzývá, aby rolníctvu které utrpělo různými živelními ne- hodami, jako sněhem, dešti a po- vodní, značné škody, poskytla co nej- dříve státní pomoc a sice 1. Správným vyšetřením škod na plodinách odepsáním c. k. daní 2. posečkáním c. k. daní do požní; 3. poskytnutím subvencí a bez- úročitelných půjček.
Posl doktor Pacák Jaroš Hořica Horák Berounka Litavka Jos
24 article
Návrh budiž přikázán bez prvního čtení komisi zemědělské. Posl. Jos. Horák a soudr. podávalí ve pří- čině pokusného pěstování tabáku v král. českém: ná vrh Slavný sněme račiž se usnésti: C. k. vláda se opětně vyzývá, abyv příštím roce provedla pomocí radv zemědělské pro království české po- kusné pěstování tabáku v král. če- ské m. Návrh tento budiž bez prvního čtení odkázán komisi zemědělské. Posl. Heřman Janda a Vorlíček omlouvají se pro dnešní schůzi. Přechází se k jednacímu pořadu a vyko- nává se volba jednoho člena komise rozpočtové celým sněmem. Dalším předmětem je pokračování v prvním čtení návrhu posl. Kaftana a soudr. na vydání zákona v příčině prodeje uhli v král. českém vyteženého. Posl. Pacher vítá, že konečně dostala se do sněmu otázka o uhelné lichvě, jež jest pohromou země, ale zároveň hanbou její i říše.
Posl Horák Heřman Janda Vorlíček Kaftan Pacher
25 article
S obsahem návrhu posl. Kaftana však nesou- hlasí z ohledů národních a hospodářských Po odpomoci proti lichvě s uhlím marně se volá protože mezi majiteli dolů jsou, jak praví lid, židé, hrabata i arcivévodové; stát nedělá nic, protože ministrem orby jmenuje se vždy osoba, která země- dělství a hornictví nejméně rozumí. Nyní přesvědčili se i průmyslníci, že nemohou od ministerstva ob- chodu očekávati nejmenší pomoci. Uhelná anketa jest žalostným obrazem slabosti oněch, kteří jsou povo- láni, by hájili zájmy průmyslu a zemědělství Řečník pojednává o nedostatku uhlí v Rudohoří. uvádí číslicemi, jak ceny jeho stoupaly a nazývá ny- nější jejich výši neodůvodněnou. (Poslanec Iro Z uhelného prachu razili zlato!) Zvyšování cen uhlí slouží jen k nekalým účelům a zdražení uhelno- dolných akcií jest bursovním manevrem. Uhelná an- keta musila učiniti dojem, že v Rakousku má dosu slovo nejnestydatější manchestrovství; zastoupeni byli na ni jen zástupci majitelů dolů a obchodníků s uhlím, pak průmyslníků z obchodních komor, kdežto na velký počet statisíců konsumentů, již ob- chodními komorami nejsou zastupováni, nevzal se žádný ohled. Ministr obchodu hrál si při anketě na poctivého makléře, vyslechl, co jeden neb druhý vy- pravoval, ale sám neřekl ničeho. Jedná-li se však o rozhodnutí mezi vykořisťováním a všeobecnou nouzí lidu, zjevným bezprávím a oprávněnými požadavky. nemá zástupce státu a vlády hráti si na »nestran- ného«, nýbrž musí se zastati strany, na které jest spravedlnost a blaho lidu. (Souhlas.) Příčinu lichvy s uhlím dlužno hledati v mono- polisování jeho prodeje, že zmocnilo se ho jen ně- kolik málo lidí: Weimann a Petschek.
Kaftan Weimann Petschek Rudohoří Rakousko
26 article
Když se jednalo dříve o drancování uhlí, zvolali Češi: »To jsou vaši lidé!« My, při nejmenším, my radikální nacionálové, pokračuje řečník, odmítáme co nejrozhodněji, abychom pány tyto považovali za sourodáky neb přívržence své strany. Jsou to páni. kteří nenáležejí ani k německému ani k českému ná- rodu, nýbrž ku třetí národnosti v Čechách. Včerejší řeč posl. Leitnera byla nefalšovan manchestrovsko-liberální. Nežli stane se nějaké usne- sení, budou míti Petschek a Weimann dosti příleži- tosti, by inkasovali velké účty za uhli. Zdá se, že stát jest do jisté míry spojen s těmi kteří lid odírají, neboť má před právy těchto vykoři- sťovatelů lidu nesmírnou úctu, které však postrádá před právy pracujících a nemá žádné před právy průmyslníků, živnostníků atd. Přivrženci řečníka musí se však přes to vyslo- viti proti pozemštění neb postátnění dolů, proto že stát provádí dvoujazyčnost způsobem, který národní city Němců uráží a při pozemštění nevedlo by se Němcům lépe, jako dosvědčuje dnešní obsazování míst úřadnictva zemského výboru. Prvním, co by se sta-o, byl by na prodejnách červeno bílý nápis: »Krá- lovský český zemský prodej uhlí. Náprava může se státi státním dozorem nad pro- dejem uhlí, změnou horního zakona, zejmena však kontrolou uhelného obchodu.
Čech Leitner Petschek Weimann Němec Čechy
27 article
Strana řečníka přes to, že s obsahem návrhu Kaftanova nesouhlasí, hlasovati bude, by přikázán byl komisi, avšak nikoli rozpočtové, nýbrž zvláštní 24členné, jež podala by zprávu do 8 dnu. Kdyby návrh tohoto smyslu nebyl přijat, necht přikáže se návrh posl. Kaftana komisi národohospo- dářské. Návrh tento jest dostatečně podporován. Posl. Březnovský pochybuje, že by z uhel ného prachu, který v této sněmovně byl rozvířen, nastaly pro obyvatelstvo nějaké výsledky. Roz- hodujlcí kruhy nechají zástupce lidu mluvitia samy budou dělati, co budou chtíti. Dále za- bývá se vývody promluvivších řečníků se strany ně- mecké a má za to, že z jejich vývodů těžko asiu nás to může dojíti ku smíru. Když ani ve věci tak eminentně hospodářské nemůžeme se dohodnouti, jak chceme dohodnouti se v otázkách politických? Co se prvého, v této debatě slova se uchopivšího řečníka s německé strany týče, náleží to jako u advo- káta jaksi k povolání, že mluvil tak, jak učinil; jest zvyklý hájiti malé darebáky a tentokráte si za- hrál na obhájce velikých darebáků. Snad to převzal ex odo. (Hlučná veselost.) Že do debaty této byla vtažena otázka židovská, není nic divného. Kde se jedná o velkoobchod s uhlím, tam se bez žídu neobejdeme.
Kaftanův Kaftan Posl Březnovská