2
masthead
V Praze, ve středu une tl. dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí sor
v Praze v administraei
měal
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čoníškou
a měsí
Ba čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve lIalkšch: a K 3o
za něsle.
Poštout
na měsíe. . . . . .
nant la . . . . 9 kon
s dvají zásllken
na měste
ar n. . : . : nke
Praha
K 3
5
article
Návštěva v Berlíně.
Návštěva v Berlíně.
Zpráva o nastávající návštěvě císaře
Františka Josefa v Berlíně způsobila na
všech stranách značné překvapení. Nikoliv
snad proto, že by současné politické poměry
vylučovaly různá překvapení, ale spíše tím.
že dána do veřejnosti rázem jako hotová
událost, aniž by veřejnost byla dříve postihl
jakékoliv přípravy k ní.
Vnějším podnětem k návštěvě této jes
rodinná slavnost Hohenzollerů, prohlášení
osmnáctiletého německého prince korunního
za zletilého, kterážto slavnost bude se ko-
nati dne 6. května t. r. a jíž císař František
Josef hodlá se osobně zúčastniti jakožto
kmotr německého následníka. Do Berlína
přibude císař již v pátek dne 4. května
v průvodu ministra zahraničných záležitosti
hraběte Goluchowského.
Mluvčí orgán zahraničného ministerstva
třikráte připomíná ve článku této návštěvě
věnovaném, že náš panovník měl tuto
krásnou a srdečnou myšlenku, že se rozhodl
rodičům i korunnímu princi německému
osobně vysloviti své přání a že pocítil po-
třebu, aby sám do hlavního města říše ně-
mecké přibyl a jinochu, jenž dospívá k tak
velikému povolání, sám ruku stiskl a ku vý-
znamné slavnosti gratuloval.
V podobném smyslu vyslovují se i ostatní
listy vídeňské, kladouce důraz na osobní
přátelství obou panovníků a vidouce v ná-
vštěvě této nový důkaz stále rostoucího
upevňování spolku středoevropského; pouze
»Ostdeutsche Rundschau« odchyluje se v po-
sudku svém, ostatně velmi stručném a ne
dosti jasném, což zdá se nasvědčovati tomu
že není domnělým svým úspěchem své strany
zcela jista.
František Josef
Goluchowský
Berlín
Ostdeutsche Rundschau
6
article
Přes to vše, že rodinná slavnost Hohen-
zollerů jest jediným podnětem připravené
návštěvy berlínské, připouští dobrovolný orgán
zahraničného ministerstva, že návštěva ne-
zachová výhradní ráz rodinný, protože v prů-
vodu panovníkově nacházeti se bude i hrabě
Goluchowský. Naskytne prý se příležitost,
porokovati o politických záležitostech a vy-
měniti názory o předmětech, kteréž se tý
kají zájmů obou říší. Na omylu prý by však
byl, kdo by hledal příčinu této cesty v ně-
kterých zcela určitých otázkách, protože
prý tato návštěva vytryskla z přání mon-
archova.
Máme za to, že i tento, poměrně úzký
rámec, do nějž »Fremdenblatt« snaží se
vměstnati význam berlínské návštěvy, zůsta-
vuje velmi široké pole politice dohadů.
Byť i pravdou bylo, že určité politické
otázky nezpůsobily tuto návštěvu, jisto jest,
že jakákoliv výměna názorů může se týkati
právě jen určitých, a snad i velmi na-
lehavých otázek. Takových jest na
ten čas hojně zde, i v ostatní Evropě,a
právě vědomí, že takové otázky vznášejí se
ve vzduchu, jest jednou z příčin, proč ohlá-
šení návštěvy způsobilo dojem překvapení.
což samo o sobě již jest význačnou znám-
kou souvěkých poměrů. I listy jinak prou
dění ve vládních kruzích opodál stojící uzná
vají za nutné prohlašovati, že jest to jen
nahodilé, že berlínská návštěva oznámena
byla v okamžiku, kdy vyskytly se známky
utajeněho kvašení na poloostrově balkán-
ském, ač ihned připouštějí, že okázalé osvěd-
čení pevnosti dvojspolku se dá oceniti
vzhledem »ku rušnému poletování krkavců«
tamtéz.
Berlínské časopisy sice se ohražují proti
tomu, jakoby poměry balkánské byly na
programu návštěvy, ale všeobecně se poci
tuje, že asi nebudou z programu vyloučeny.
Goluchowský
Evropa
Hohen
7
article
Ba ve Vídni stal se v orgánu antisemitův
přímo pokus, provésti důkaz, že Německ
nemůže býti k Balkánu lhostejné a že Bis
markův výrok, dle něhož »neobětuje tam
Německo hnáty ani jediného pomořanského
granátníka«, již dávno událostmi byl před-
stižen. Od cesty císaře Víléma na Východ
pletivo tamní německé politiky se rozmno-
žilo, ovšem prozatím pouze v oboru zájmů
hospodářských, ač i toto vyžaduje přímého
účastenství Německa v otázkách východních
Také prý zvýšená diplomatická činnosť Ruska
v Cařihradě snad zavdala středoevropským
spojencům podnět, aby porokovali o způ
sobu, ják uvésti v souhlas zájmy německé.
ruské a rakouské na Východě.
A jest otázek východních několik nyní
v popředí, postup Němců a Rusů v Mal
Asii (koncesse na stavby dráh), otázka bul-
harská, otázka srbska, kvašení v Albanii
atd. Některé z nich, jako na př. nynější
vnitřní situace v Srbsku sotva asi přispělv
k utužení dohody rakousko ruské z r. 1897.
a jest tudíž na snadě myšlenka, zda na-
vštéva právě po třech letech po návštěvé
petrohradské do Berlína podniknutá, jest
ohlasem vlivu jiného, odchylného politického
proudění čili nic.
Vedle těchto více méně známých zjevů
na Východě v poslední době vyskytlo sei
několik nedosti jasných dosud zpráv, jež na-
svědčují tomu, že východní hladina politická
není dosti klidná. Sem klademe zprávy
o sporu, jejž měl německý velevyslanec
v Petrohradě kníže Radolin s velkoknížetem
Vladimírem a okázalé vyznamenání, jakéž
dal císař Vilém tomuto svému velevyslanci
sem náleží i zpráva »Berl. Tagblattu« o na-
stávajícím příjezdu carově do Moskvy a svo-
lání ruské šlechty tamtéž, což se stává
v Rusku jen za poměrů zvláště důležitých
Takto by ovšem mohly za návštěvy berlín-
ské býti vyměněny názory o věcech, kteréž
by mohlv zasáhnouti hluboko do poměrů
Víléma
Němec
Rus
Radolin
Vladimír
Vilém tento
Berl
Vídeň
Balkán
Německo
Rusko
Cařihrad
Mala Asie
Albánie
Srbsko
Berlín
Petrohrad
Moskva
8
article
středoevropského spolku k celému souboru
jeho postavení k východní Evropě.
Avšak, jak již praveno, jsou vídeňské
časopisy v tomto směru mnohem povídavěj
šími, než jest v Berlíně milo, takže se ozval
již odtud hlas, že někomu na tom záleží
aby do chaosu východních otázek zapletlo
se i Německo a jakoby se mu na novo po-
dávala příležitost, aby vykonávalo úřad » po-
ctivého makléře«. Není-li tento hlas pouhým
vypočtěným pokusem, aby na Berlín nepadl
v Petrohradě nejmenší stín podezření, ne-
zbylo by než předpokládati, že v Berlíně
hodlají své zájmy opatřiti na straně jiné.
Evropa
Berlín
Německo
Petrohrad
9
article
Rozumí se samo sebou, že nákladná
válka Anglie s republikami v jižní Africea
nedohledný dosud její konec a výsledek, jest
nyní v popředí všech otázek mezinárodních,
a to tím více, čím patrnější jest, že válk
tato neobyčejně vyčerpává branné síly angli-
cké a že již proto nemůže zůstati bez účinku
na poměry mezinárodní. Některé listy angli-
cké, jako na př. »Standard«, okázalým pro-
jevem radosti na zprávu o berlínské návštěvě
přímo prozrazují, že nepokládají nyní posta-
vení Anglie za totožné s bývalou její vše-
mohoucností a že snaží se přispěti ku při-
ostření poměrů mezinárodních — na pevnině
evropské. Jestiť přirozeno, že v Anglii se
obávají, aby z těžké jejich posice v jižní
Africe nevypučel zárodek společného postupu
evropských velmocí všude tam, kde zájmy
některé z nich křižují se zájmy anglickými.
Byť i pravdou bylo, že setkání panov
níkův za našich dnů nemívá již takových
dalekosáhlých následkův, jako v dobách mi-
nulých, nikomu nenapadne podceňovati je.
tím méně pak nastávající setkání v Berlíně.
kteréž se uskuteční za poměrů mezinárod-
ních nejen velmi nejasných, ale, jak zřejmo
ve viditelném kvasení se nacházejících. Snad
jsou i velmi blízké otázky, o nichž budou
se vyměňovati názory při návštěvě v Berlíně
Anglie
Afrika
Berlín
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze jedenáctá.
R. V Praze, 10. dubna.
Dnešní denní pořádek p. t. politické
publikum dole ve sněmu i na hoře poněkud
překvapil. Původně měl za nedodělanou de-
batou uhelnou následovati německonacionální
návrh v příčině podpory hospodářských druž-
stev k zřízení obilních skladišť a potom návrh
Pacákův, v příčině provedení
rovného práva jazyka českého
při soudech a státních úřadech,
však ku podívu, vsunuto před oba tyto ná-
vrhy první čtení návrhu posl. Richtra
v příčině vydání zákona kartelního. K tomu
poukázal hned první řečník o návrhu posl
Kaftana, jenž dnes ujal se slova, německo-
nacionálně - radikální poslanec A. Pacher,
jenž káral tuto změnu v denním pořádku.
o kterou prý se smluvil liberální poslanec
Štěpán Richter s nejvyšším mar-
šálkem. Kdyby prý na tom německým ra-
dikálům sešlo, dokázali prý by tito panu
Richtrovi, že by se k slovu nedostal přes
všechnu »Thomasovu moučku« — se kterouz
provozuje obchod a proti níž, k vůli ničím
neoddůvodněnému zdražení, zejmena mezi
rolnictvem německým rozhodná se zvedla
opposice. Pan Richter ovšem měl na zřeteli
účel jiný, než nejvyšší náměstek. Nám zdá
se, že vsunut byl návrh posl. Richtra do
denního pořádku, aby sněm nerozešel se na
svátky v — nesmiřlivé náladě. A to
by se bylo snad stalo, kdyby na denní po-
řádek dostal se návrh posl. dra. Pacáka.
Pacákův
Richter
Kaftan
A Pacher
Thomasův
Pacák
Praha
11
article
Poslanec Pacher líčil nesvědomitou
lichvu, která se provozuje dnes s uhlím v této
zemi a neblahé následky, které tato lichva
má na vývoj průmyslový a na všechny ho-
spodářské poměry vůbec. Řečník ale, pokud
se týče vinníků negeneralisoval, nýbrž atta-
koval určité osoby. Vybral si zejmena velko-
obchodníky s uhlím pány Weimanna
Petschka, jejichž solidnost postavil bez-
ohledně na pranýř, zejmena líčením, jak
Weimann, jenž má s Petschkem uhelný
monopol ve svých rukou, konal naproti státu
i obci povinnosti své. Tak poctivě, že
byl donucen doplatiti, byv usvěd-
čen z berní defraudace, státu 50
tisíc zlatých daní dodatečných
a obci dokonce 100.000 zl. A když
byl potom jako člen obecního zastupitelstva
v Ústí n. L. vyzván, aby pochroumanou čest
svou očistil anebo se mandátu v obecní re-
presentaci vzdal, co učinil? Vzdal se man-
dátu. Jakou ale přes to mají moc tito bo-
háči, kteří vlastníky dolů mají ve svých spá-
rech, patrno z neslýchané věci, že tito v nej-
větší bídě uhelné zdráhali se v samém sou-
sedství dolů menším konsumentům, ba i ob-
cím prodati uhlí na nádraží, nýbrž že
odhodlali se k tomu teprve potom, když od-
běratelé zavázali se koupené uhlí odvézti si
domů po vozech. A z jakého důvodu? Po-
něvadž prodati uhlí ve vagonech
nedovolovala jim smlouva uza-
vřená s Petschkem a Weiman-
nem. Však přes všechno to pan Pacher
s návrhem posl. Kaftana nesouhlasil.
Pacher
Weimann Petschek
Weimann
Petschek
Weiman
Kaftan
12
article
K vůli tomu, že byl příliš — český
že zemi mělo býti ponecháno právo výhrad-
ního velkoprodeje uhelného. Tak mají v lásce
tuto zem, že jsou jim i uhelní lichváři mi-
lejší! V ohledu formálním navrhl, aby ná-
vrh Kaftanův odkázán byl ne komisi roz-
počtové, nýbrž komisi zvláštní, kdyby
ale návrh propadl — prohlásil pan P ache
— hlasovati budou německo-nacionální radi-
kálové pro to, aby odkázán byl trvajícímu
výboru národohospodářskému.
Kaftanův
13
article
Poslanec Březnovský dobře začal
Mnoho uhelného prachu, pánové, ale pochy
buji, že se při něm kdo ohřeje. A to proto
poněvadž mají u nás Petschkové a Wei
mannové větší moc než sám stát a jeho or
gány. V tom to vězí. Řečník líčí na to dra-
stickým svým způsobem slabost státní a na
prostou dekadenci jeho autority naproti zpup-
nosti millionářů, již celou vládní Vídeň mají
v hrsti. Anketa vídeňská — ankety se svo-
lávají vždy jen, když neví se, kudy kam —
prý byla křiklavým dokladem k tomu, že
vlastními a jedinými rozhodujícími činiteli.
pokud jde o uhlí v tomto státě, jsou pánové
Weimann a Petschek, a že by sněm snad
lépe učinil, kdyby se přímo na tyto pány
obrátil, než na pana místodržitele. Vždyť na
troufalost a nezdvořáctví těchto pánů nedo-
vedl ministr obchodu nic jiného říci, než že
mu to způsobilo potěšení. Řečník
vyslovil tušení, že jmenovaní a ostatní ještě
z cechu uhelných lichvářů stávku aranžovali
sami, neboť je dokázáno, že jeden z nich
vydělal denně víc než 6000 zl. Aby pak
charakterisoval hospodářství státní pokud se
uhlí týče, ukázal depeši, jež došla
městské rady v Praze a ve které na-
bízeno jí duchcovské uhlí — tedy
uhlí domácí cent za 1 marku 40 feniků z —
Magdeburku. Oproti německým řeční-
kům konstatoval posl. Březnovský, jak těžko
bude lze docíliti shody ve směru národním
a politickém, když nelze nalézti formulky,
na jejíž základě by se shodly národnosti ve
věci hospodářské, pod níž trpí kmeny oba.
Že pan Březnovský při této příležitosti
nemluvil o židech v rukavičkách, rozumí se
samo sebou. Však v ohledu tom jej němečtí
řečníci o několik délek předstihli. Ne pouze
pan Prade a včera p. Czeller, dnes zle
nimi účtoval též posl. Stein a Opitz.
Březnovská
Petschek
Weimann
Prade
Czeller
Stein
Opitz
Vídeň
Praha
Magdeburk
14
article
Jako stoupenec strany německé národ
ního dělnictva poukázal Stein především
na více než podezřelou allianci úhlavních
nepřátel kapitálu — sociálních demokratů —
ku representantům kapitálu židům. Na to
líčil hospodářské poměry uhlokopa, jeho pře-
smutné postavení i dokazoval, že jen zoufal-
stvím byl dohnán uchopiti se prostředku nej-
krajnějšího. Barvami místy až příliš živým
líčil utrpení a útrapy lidu dělného, jenž na
lezá se ve spárech podzemních vykořisto
vatelů. Však při tom čestnou vzpomínku vě-
noval skutečnému příteli lidu dělného, v je-
hož dolech stávky také nebylo, hraběti Sylvě
Tarouccovi. Rečník žaloval, jak v Rakousku
pranic se v oboru sociálních oprav neděje.
a to co se děje, že je vlastně paskvilem.
uváží-li se, že úrazovna, uštědřila horníku
zaměstnanému v grafilárně schwarzbašskéza
utrženou nohu celých 12 kr. pense denně
Postupem řeči své postavil na pranýř zjevne
zločiny různých akciových společností a ci-
toval, jak ohledně nich vyslovil se professor
Ihering.
Stein
Taroucca
Ihering
Rakousko
15
article
Řečník poukázal též na hrozné tarifové
nesrovnalosti, zejmena při dopravě uhlí na
státních a jiných dráhách rakouských a spa-
třuje ne bez důvodu příčinu neblahých po-
měrů v tomto státě také v tom, že při věcech
odsouzení hodných a obecně škodlivých jsou
zúčastněni různí páni, menší, větší a také
velicí. Zmínil se též o pověstném panu Rap-
pichovi, jenž jako nejodbornější znalec vládě
o poměrech v dolech referoval a o němž
tvrdil poslanec Stein, že nejen s Weimanny
a Petschky, nýbrž i s jejich agenty a doha-
zovači velmi důvěrné udržuje styky. Svou
řeč zakončil ale zase jen nacionálně a ještě
ke všemu hrozivým citátem básníka revolu-
cionáře Herwegha, v níž káže utlačovaný
místo lásky společnosti lidské — nenávist.
Poslanec Opitz, který náramně rád
se dle všeho slyší, mluvil již zase. Opakoval
prostě, co řekli ti před ním a připojil
k tomu ne právě originální vývody. My
šlenku novou jsme v řeči jeho neslyšeli.
Stein
Weimann
Petschek
Herwegh
Opitz
16
article
Jakkoliv se mu návrh poslance Kaftana v
ledačems líbil, zejmena že má býti dle něho
10 proc. z čistého zisku věnováno dělnictvu
na zaopatření ve stáří, což také posl. Steina
naplnilo spokojeností, nicméně s návrhem
v jeho podstatě nesouhlasil. Nelíbilo se mu
ustanovení, kterým, jak pravil, stal by se
nejvyšší maršálek nejvyšším uhlířem krá-
lovství českého.
Dnes dopadala vůbec rána za ranou na
německo-ústavácký liberalismus a věru, že
páni z této strany v dobré náladě nebyli.
Vždyť ani na místech nejostřejších nezmohl
se na odmítavý výkřik, k čemuž den před
tím ještě měli kuráž.
V řeči, jenž zvedla debatu na úroven
vyšší probral dr. Fořt otázku uhelnou
různé stránky uhelně výroby v několika pri-
vilegovaných rukou soustředěné, poukázav k
následkům soustavy této s velikou důklad-
ností a znalostí. Jakkoli mluvil ve forměs
obvyklou noblessou, nešetřil ve věci nikoho.
ba s naprostou bezohledností dorážel na ty.
kteří krisi zavinili. Rozebral dopodrobna ná-
vrh Kaftanův, i poukázal k obtížím, jaké by
vznikly v ohledu právním i komerciálním.
kdyby země chtěla uchopiti se prodeje do-
bytého v Čechách uhlí. Dr. Fořt nesrovnával
se s návrhem Kaftanovým. Jakkoli se nám
zdá, že zaujal oproti návrhu tomu stano-
visko poněkud theoreticko-ekonomické, byly
v mnohém ohledu jeho vývody zajímavéa
sytými črtami platně doplnily obraz, jejž skytá
otázka uhelná. Positivní myšlenka, kterou dr.
Fořt pronesl, záležela v tom, aby regulace
cen uhelných provedena byla cestou ve-
doucí k rozbijení kartelů vůbec,
to jest získáním několika konkurenčních
velkopodniků se strany správy veřejné, které
Kaftan
Stein
Kaftanův
doktor
Fořt
Čechy
17
article
by pak svojí soutěží každé nemístné vyhá-
nění cen podnikům soukromým mařily. Ko
nec vývodů dra. Fořta vyzněl ve vřely
appell, aby sněm použil nynější příležitost
k tomu, by votem svým poskytl aspoň mravn
podpory těm, kdož usilují o brzké zákonné
v daných poměrech přípustné, zkrácení doby
pracovní v dolech uhelných.
Německý nacionál Reiniger zano-
toval opětně variace na themata svých do-
brých politických přátel, aby na konecse
zbytečným pathosem zaburácel proti návrhu
Kaftanovu, jejž odmítá proto, že by ještě
více přispěl k utužení »moci« zemského vý
boru. Jakou pak »moc« má u všech všudy
tato naše samosprávná instance?
Měl slova ujati se dr. Baxa, však ne
zdálo se mu, poněvadž sněmovní síň byla
skorem prázdna. »Nebudu mluviti ku sněmu,
nýbrž ku přítomným kěkolika pánům«, pra-
vil, »poněvadž jako sněm shromáždění to je
nekompetentní.« Nejvyšším maršálkem pře-
rušen chce, aby schůze na nějakou dobu
byla přerušena, potom aby se v ní pokra-
čovalo. Nejvyšší maršálek na to, že jeho
věcí jest určovati, kdy má býti schůze. Po
několika výkřicích Wolfových a Irových pro-
hlašuje na to schůzi za skončenou, připome-
nuv, že dru. Baxovi dá slovo ve schůzi příští.
jež konati se bude ve čtvrtek 19. dubna.
Reiniger
Kaftanův
doktor
Baxa
Wolfův
Irová
18
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajoje
schůzi o 11. hod. 25 min.
U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou
denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček
okresní hejtman dr. Neumann.
Tiskem rozdány: Návrh poslanců dra. Dvo-
řáka, dra. Engla, dra. Grégra, dra. Malinského, dra.
Moravce, dra. Samánka, dra. Šíla, dra. Zahoře a sou-
druhě na změnu čl. 2. S 11. řádu volení v obcích
království českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z.z.
— Návrh posl. dra. Eppingra, Röhlinga a soudruho
na zrušení školného. — Zpráva zemského výboru
v příčině úpravy platů učitelských. — Návrh posl.
Jindřicha Doležala a soudruhů v příčině změny usta-
novení § 5. stanov zemsk. jubilejního úvěrního fondu
cisaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malo-
výrobců zemědělských. — Návrh posl. Fr. Schwarze
a soudruhů na změnu 88 39. a 41. zák. ze dne 13.
května 1894 z. z. čís. 36 o upravení právních svazků
učilelstva veřejných škol národních v král. českém.
— Návrh poslanců Ant. Steinera (Most), F. Alblaa
soudruhů v příčině zrušení cukrovarnických kartelo
v severozápadních Čechách. — Návrh poslance dra.
doktor
Vojáček
Neumann
Grégr
Malinský
Moravec
Šíl
Eppingr
Röhling
Doležal
František
Schwarz
Antonín
Steiner
F Alblaa
Most
Čechy
král František Josef I
19
article
Aug. Zátky a soudruhů v příčině účinku slev z pří-
mých dani, reformou berní stanovených, na census
pro volby do sněmu. — Návrh posl. Rob. Rožánk
a soudr. v přičině spojení Labe a Vltavy s Dunajem.
jakož i uprůplavnění Vitavy vzhůru až k Badějovi-
cům. — Zpráva zemského výboru král. českéhoo
činnosti okr. hospodářských záložen za rok 1898.
Nejvyšší maršálek zemský přikazuje
bez prvního čtení komisím návrh posl. dra. Dvo-
řáka a soudr. ve příčině změny některých článko
řádu volení v obcích království českého, návrh posl.
Schwarze ve příčině upravení právních svazků
učitelstva, návrh posl. Doležala ve příčině usta-
novení článku 5. stanov zemského jubilejního pod-
půrného fondu cís. a krále Františka Josefa L., ná-
vrh dra. Zátky ve příčině účinků slev přímých daní
volební reformou slanovených na volební census do
sněmu, posl. Nowaka na opatření prostředků ku
stavbě místní dráhy z České Lípy do Šenova Kame-
nického a návrh posl. Albla ve příčině ukládání
daní na polní hospodářství.
Posl. Udržal a soudr. podávají návrh na i
nancování prací melioračních.
Posl. dr. Podlipný a soudr. podávají v pří-
čině užívání titulatury a označován
cís. král. místodržitelství ve králov
ství českém, jakož i zeměpanských úřadů na př
c. k. zemské školní rady, c. k. poštovního ředitel-
ství atd.
Aug
Rob
Vitava
Schwarz
Doležal
Nowak
Albl
Posl
Udržal
doktor
Podlipná
Labe
Vltava
Dunaj
Český Lípa
Šenov Kame
zpráva zemský výbor král
král František Josef L
21
article
Slavný sněme! Dne 27. prosince 1898 podali
jsme pod čís. 107 sněm. tisk. VII. návrh ve příčině
správného a zákonitého označování cís. král místo-
držitelství v království českém.
Návrh tento nedospěl ani ku prvnímu čtení
avšak také cís. král. místodržitelství neupustilo o
zlořádu v užívání názvu ve svých tiskopisech. Opa-
kujeme prostě tehdejší návrh s celým odůvodněním
Když v srpnu roku 1804 císař František vydal
nařízení obsahující pojmenování spojených rakou
ských států, ráčil ustanoviti, že veškerá království
knižectví a provincie své dosavadní tituly atd. atd
nezměněné podržeti mají.
Na tomto základním ustanovení nebylo platným
státními akty nie měněno ani později, naopak diplo
mem daným dne 20. října 1860 čís. 226 ř. zák. Jeho
Veličenstvem císařem a králem Františkem Josefem
bylo vytknuto, že jen takové instituce a taková zří
zení právní mohou býti zavedeny, ježto »stejnou mě
rou se srovnávají s vědomím práva historického s roz
dílností Našich království a zemi« atd. a patent daný
dne 26. února 1861 čís. 20 ř. z. výslovně uvádí
»III. pro naše království české atd. atd.e
Názvu »království české« setří i zákon ze dne
19. května 1868 č. 44 ř. z., kde doslova se prav
v 8 6.: »Místodržitelství pod správou místodržícíe
zřízena budou:
1. v Praze (recte král. hlav. městě Praze) pre
království české atd.«
A přece tohoto názvu a přesného předpisu se
nešetří při prvním úřadě království tohoto, totiž při
c. k. místodržitelství, neboť tiskopisy, vydávané z to-
hoto úřadu, nesou nadpisy »C. k. místodržitelstv
v Čechách« a nikoli »c. k. místodržitelství v krá-
lovství českém.e
Podle tohoto nešetření zákona chovají se země-
panské úřady, jako c. k. zemská školní rada, c.k
poštovní ředitelství aj.
František
František Josef
Praha
Čechy
království
22
article
Poněvadž se nejedná o nějakou zkráceninu a
poněvadž z takového jednání vychází na jevo, že s
nešetří zákonních předpisů a nepřímo se zavdává
příčina k podceňování, ano zlehčování názvů císař
skými a královskými patenty a zákony stanovených
činíme návrh
Slavný sněme račiž se usnésti:
1. Cís. král. vláda se vyzývá, by uči-
nila bez průtahu náležitá opatření
aby liskopisy a listiny, vycházejíe
od cís. král. mistodržitelství v krá-
lovství českém a veškeré spisy jaké-
hokoli druhu od místodržitelství tob
kúřadům a soudům neb osobám sou-
kromým byla opatřena a opatřována
nápisem neb podpisem zákonitým,
totiž c. k. mistodržitelství v králov-
ství českém a nikoliv pouze c. k. místodrži
telství v Čechách, a aby také zeměpanské úřady
jako c. k. zemská školní rada, c. k. poštovní ředi
telství a j. úřady náležitého označení »pro králov
ství české« užívaly.
II. Návrh tento budiž přikázán 18členné komisi
volené po 3 členech z každé kurie a 9 členecl
z celého sněmu.
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vdpolední
. . . sa ž h
Ve Blialkách na veukovši
ranní čtalo.
10h
vdpolední . . . . . . .
Inserát,
platí se hotově napřeš.
Fředplaceni a inssvty přijímá sdminl-
strace v Mariasské slici č. z
Tam nacházejí se táž radakea
tiskirna a ozpedice „Národnich Listů“
Rukopisy ze nevraneji.
Čechy
23
article
Posl. dr. Pacák a soudruzi podávají návrh n
vyšetření škod, způsobených vodami v okresu
kutnohorském a čáslavském a na nut-
nou odpomoc.
Posl. Jaroš činí dotaz na místodržitele ve pří-
čině odpisu daní obce Veselice v okresu novo-
městeckém, stížené živelními pohromami
Posl. Hořica činí na místodržitel
dota r:
Když r. 1872 strašná vodní pohroma stihla kra-
jinu berounskou, jala se vláda na přímý rozkaz
císaře a krále činiti přípravy k úpravě dravého po-
toka Litavky a řeky Berounky v dolním toku.
Přípravy tyto trvají nyní již 28 let bez zřetele
k tomu, že každoročně Litavka a Berounka na-
dělají škody, jak se o tom vláda právě nyní zase
přesvědčiti může. Z té příčiny dotazují se pode-
psaní-
1. Jest c. k. vláda ochotna ujati se
konečně rozhodně a opravdo vě
úpravy Litavky a Berounky?
2. Jest vláda ochotna těžce posli-
ženému obyvatelstvu hned potřebné
podpory uděliti, aby zemědělci, po-
kud to jde, pozemky své upravilia
znovu oséti mohli?
Posl. Jos, Horák a soudr. podávají ve příčině
poskytnutí státní pomoci rolnictvu v kra-
inách, živelními nehodami stížených
návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti
C. k. vláda se vyzývá, aby rolníctvu
které utrpělo různými živelními ne-
hodami, jako sněhem, dešti a po-
vodní, značné škody, poskytla co nej-
dříve státní pomoc a sice
1. Správným vyšetřením škod na
plodinách odepsáním c. k. daní
2. posečkáním c. k. daní do požní;
3. poskytnutím subvencí a bez-
úročitelných půjček.
Posl
doktor
Pacák
Jaroš
Hořica
Horák
Berounka
Litavka
Jos
24
article
Návrh budiž přikázán bez prvního čtení komisi
zemědělské.
Posl. Jos. Horák a soudr. podávalí ve pří-
čině pokusného pěstování tabáku v král.
českém:
ná vrh
Slavný sněme račiž se usnésti:
C. k. vláda se opětně vyzývá, abyv
příštím roce provedla pomocí radv
zemědělské pro království české po-
kusné pěstování tabáku v král. če-
ské m.
Návrh tento budiž bez prvního čtení odkázán
komisi zemědělské.
Posl. Heřman Janda a Vorlíček omlouvají
se pro dnešní schůzi.
Přechází se k jednacímu pořadu a vyko-
nává se volba jednoho člena komise rozpočtové
celým sněmem.
Dalším předmětem je pokračování v prvním
čtení návrhu posl. Kaftana a soudr.
na vydání zákona v příčině prodeje
uhli v král. českém vyteženého.
Posl. Pacher vítá, že konečně dostala se do
sněmu otázka o uhelné lichvě, jež jest pohromou
země, ale zároveň hanbou její i říše.
Posl
Horák
Heřman Janda
Vorlíček
Kaftan
Pacher
25
article
S obsahem návrhu posl. Kaftana však nesou-
hlasí z ohledů národních a hospodářských
Po odpomoci proti lichvě s uhlím marně se volá
protože mezi majiteli dolů jsou, jak praví lid, židé,
hrabata i arcivévodové; stát nedělá nic, protože
ministrem orby jmenuje se vždy osoba, která země-
dělství a hornictví nejméně rozumí. Nyní přesvědčili
se i průmyslníci, že nemohou od ministerstva ob-
chodu očekávati nejmenší pomoci. Uhelná anketa jest
žalostným obrazem slabosti oněch, kteří jsou povo-
láni, by hájili zájmy průmyslu a zemědělství
Řečník pojednává o nedostatku uhlí v Rudohoří.
uvádí číslicemi, jak ceny jeho stoupaly a nazývá ny-
nější jejich výši neodůvodněnou. (Poslanec Iro
Z uhelného prachu razili zlato!) Zvyšování cen uhlí
slouží jen k nekalým účelům a zdražení uhelno-
dolných akcií jest bursovním manevrem. Uhelná an-
keta musila učiniti dojem, že v Rakousku má dosu
slovo nejnestydatější manchestrovství; zastoupeni
byli na ni jen zástupci majitelů dolů a obchodníků
s uhlím, pak průmyslníků z obchodních komor,
kdežto na velký počet statisíců konsumentů, již ob-
chodními komorami nejsou zastupováni, nevzal se
žádný ohled. Ministr obchodu hrál si při anketě na
poctivého makléře, vyslechl, co jeden neb druhý vy-
pravoval, ale sám neřekl ničeho. Jedná-li se však
o rozhodnutí mezi vykořisťováním a všeobecnou nouzí
lidu, zjevným bezprávím a oprávněnými požadavky.
nemá zástupce státu a vlády hráti si na »nestran-
ného«, nýbrž musí se zastati strany, na které jest
spravedlnost a blaho lidu. (Souhlas.)
Příčinu lichvy s uhlím dlužno hledati v mono-
polisování jeho prodeje, že zmocnilo se ho jen ně-
kolik málo lidí: Weimann a Petschek.
Kaftan
Weimann
Petschek
Rudohoří
Rakousko
26
article
Když se jednalo dříve o drancování uhlí, zvolali
Češi: »To jsou vaši lidé!« My, při nejmenším, my
radikální nacionálové, pokračuje řečník, odmítáme
co nejrozhodněji, abychom pány tyto považovali za
sourodáky neb přívržence své strany. Jsou to páni.
kteří nenáležejí ani k německému ani k českému ná-
rodu, nýbrž ku třetí národnosti v Čechách.
Včerejší řeč posl. Leitnera byla nefalšovan
manchestrovsko-liberální. Nežli stane se nějaké usne-
sení, budou míti Petschek a Weimann dosti příleži-
tosti, by inkasovali velké účty za uhli.
Zdá se, že stát jest do jisté míry spojen s těmi
kteří lid odírají, neboť má před právy těchto vykoři-
sťovatelů lidu nesmírnou úctu, které však postrádá
před právy pracujících a nemá žádné před právy
průmyslníků, živnostníků atd.
Přivrženci řečníka musí se však přes to vyslo-
viti proti pozemštění neb postátnění dolů, proto že
stát provádí dvoujazyčnost způsobem, který národní
city Němců uráží a při pozemštění nevedlo by se
Němcům lépe, jako dosvědčuje dnešní obsazování
míst úřadnictva zemského výboru. Prvním, co by se
sta-o, byl by na prodejnách červeno bílý nápis: »Krá-
lovský český zemský prodej uhlí.
Náprava může se státi státním dozorem nad pro-
dejem uhlí, změnou horního zakona, zejmena však
kontrolou uhelného obchodu.
Čech
Leitner
Petschek
Weimann
Němec
Čechy
27
article
Strana řečníka přes to, že s obsahem návrhu
Kaftanova nesouhlasí, hlasovati bude, by přikázán
byl komisi, avšak nikoli rozpočtové, nýbrž zvláštní
24členné, jež podala by zprávu do 8 dnu.
Kdyby návrh tohoto smyslu nebyl přijat, necht
přikáže se návrh posl. Kaftana komisi národohospo-
dářské.
Návrh tento jest dostatečně podporován.
Posl. Březnovský pochybuje, že by z uhel
ného prachu, který v této sněmovně byl rozvířen,
nastaly pro obyvatelstvo nějaké výsledky. Roz-
hodujlcí kruhy nechají zástupce lidu mluvitia
samy budou dělati, co budou chtíti. Dále za-
bývá se vývody promluvivších řečníků se strany ně-
mecké a má za to, že z jejich vývodů těžko asiu
nás to může dojíti ku smíru. Když ani ve věci tak
eminentně hospodářské nemůžeme se dohodnouti,
jak chceme dohodnouti se v otázkách politických?
Co se prvého, v této debatě slova se uchopivšího
řečníka s německé strany týče, náleží to jako u advo-
káta jaksi k povolání, že mluvil tak, jak učinil; jest
zvyklý hájiti malé darebáky a tentokráte si za-
hrál na obhájce velikých darebáků. Snad to
převzal ex odo. (Hlučná veselost.) Že do debaty této
byla vtažena otázka židovská, není nic divného. Kde
se jedná o velkoobchod s uhlím, tam se bez žídu
neobejdeme.
Kaftanův
Kaftan
Posl
Březnovská