3
masthead
14. září 1903.
5
article
jích slátoprávních a pokrokových. Také v po
hnuté době nynější dal zase podnět k tomu,
aby lidu hanáckému dána byla příležitost, aby
rázně vyslovil se pro restituci českého práva
státního a pro úpravu různých poměrů politi-
ckých, s otázkou touto souvisících. Stalo se to
na dnešní veřejné schůzi lidu, jež ko-
nala se v prostorném sále p. Černého v Pro-
stějově za účasti velice hojné. Zvláště vytknout
dlužno s uznáním, že velmi četně zastoupen
byl náš venkov; přítomni byli téměř všichni
starostové ze širého okolí, mnohá představenstva
dostavila se korporativně; městská rada prostě-
jovská projevila součinnost svoji, přijavši pro-
tektorát schůze. Z poslaneů zemských přítomn
byli pp. dr. Václav Perek a MUDr. Ondře
Přikryl, pak říš. a zem. poslanec p. J. Vy-
ehodil a říš. poslanec p. Reich städter
kdežto posl. p. Skála vřelým přípisem omluvi
svojí nepřitomnost.
Černý
doktor
Perek
MUDr
Přikryl
Reich
Skála
6
article
Schůzi zahájil předseda spolku kom. rad
p. Jos. Špaček poukazuje na to, že politikové
naši sie kladli vždy důraz na státní právo zemí
našich, ale více jen theoreticky; soudilo se, že
musíme předem zmohutněti kulturně a hospo-
dářsky. Sesflili jsme nyní tou měrou v obou
směrech, že nelze už odkládati boj za politická
práva státním právem naším nám zaručená; li
musí už naléhati, aby to, co dle historického
vývoje mu patří a přísahami i reskripty panov-
níků mu bylo zabezpečeno, také bylo dáno ko-
nečně. Lid musí snažiti se, aby byly odstraněny
překážky toho: především vnucená nám ústava
s nespravedlivým sborem zákonodárným nynějším
a pak největší nepřítel národa českého: vláda
Körbrova. (Hlučný souhlas.)
Předsedou schůze zvolen byl jednomyslně
p. Špaček, místopředsedou p. Fr. Vavrou ch,
předseda sboru starostů obceních v pol. okresu
prostějovském a zapisovateli starosta p. Novák
a ředitel továrny p. Votruba. Před vlastním
jednáním ocenil posl. p. Vychodil význam vítěz-
ství českého v Hranicích a navrhl, aby se
novému starostovi hraniekému a pak na sou-
časně konaný reskriptový tábor lidu v Kroměříži
poslaly ze sehůze pozdravné telegramy, což se
též ihned stalo.
špaček
Novák
Votruba
Vychodil
Hranice
Kroměříž
Lido
7
article
Prvý řečník p. dr. Quido Houba, advokát
v Přerově, vřelou řečí nastinil přehled státo
právních poměrů v říši, jež r. 1526 povstala
vůlí zástupců národa českého a uherského
přijetím Ferdinanda I. za krále, až po památný
reskript císaře Františka Josefa I. dne 12. zář
1871 a odůvodňoval, že historické právo naše
nepropadlo, násilím sie bylo potlačeno na čas
ale nemohlo býti jednostranně zničeno.
Stát rakousko-uherský může míti jediné
poslání historické, to, jež mu dáno bylo r. 1526,
aby byl ochranou svobodným národům, kteř
stát ten utvořili a aby zaručoval práva jejřch,
jež si v tuto říši přinesli; zpronevěří-li se Pa-
kousko úkolu tomu, pozbývá svého základu
právního. Bez Čech není Rakouska. V nynější
státní krisi rakousko-uherské dáno jest naše
postavení českým státním právem: vědouce, ž
naše právo není horší uherského, musíme žádati,
aby nám bylo vráceno v plné míře, co nám
patří, co nám bylo opět a opět slibeno a přísa-
hami stvrzováno. Až stane se, co napsáno n
hradě vídeňském: »Spravedlnost základem státu«
Nezáleží li vládám vídeňským na národě českém
nebude národu záležeti na nich, jak řekl
Palacký: Byli jsme před Rakouskem a budeme
i po něm. (Hlučný souhlas).
doktor
Houba
Palacká
Přerov
Čechy
Rakousko
císař František Josef I . den 12
8
article
Druhý řečník posl. dr. Perek lituje, že
od poslední korunovace r. 1836 nenalezla se ve
Vídni vláda, která by panovníku poukázala, že
jest též českým králem a osvětlila mu právní
závazky z poměru toho plynouci. Nyní před
novým zasedáním sněmů zemských musí lid
zahřmíti nynější vládě, aby učinila to, co se
mělo státi již při nastoupení panovníkově. Ne-
žádáme formy, slavnosti; žádáme korunovaci
krále českého pro právní důsledky, jež obřad
ten přináší. Chceme změnu nynějšího zřízeni
tak, aby národu našemu dostalo se příslušícího
mu vlivu jak v radě korunní, tak v zákonodár-
ství, tak i ve správě státní. V radě korunní,
jež panovníka přímo informuje, není jediného
muže poetivě česky smýšlejícího, a povolá li se
tam kdo, nedoslane se mu výkonné moci a brzo
se i z místa tak málo významného vytlačí.
doktor
Perek
Vídeň
9
article
Sněmy zemské nemají se zabývati mali-
čkostmi přímo směšnými, jim příslušeti má zá-
konodárství ve všech směrech. Správa našiel
zemí musí býti od Vídně neodvisla a vešker
úřady ať civilní ať vojenské mají býti odpovědny
našim sborům zákonodárným; dovedeme již
vládnouti sobě k rozkvětu zemí našich a ná-
roda. Chceme míti i své soudnictví na Vídní
nezávislé, jak tomu bylo dříve, domáháme se,
aby koruně české vrácena byla i práva ho-
spodářská a aby její léna (jako »komora« tě-
šínská) byla spravována ku prospěchu zemi
našich a nikoliv proti národu českému, jak
tomu chce Vídeň. Pouta centralismu a germani
sace, tísníci naše živnostnictvo a rolnictvo, musí
býti zlomena. Úprava nových poměrů na zá
kladě státního práva musí býti moderní a po
kroková ku prospěchu všech. tříd lidu. Poža-
davky tyto musí každý hlásati všude: v rodině,
obci, zemi a zvláště vůči úřadům. Lid nesmí
se spokojiti schůzemi, musí v boji tom účinně
podporovati poslance své na sněmě a nedopu-
sliti, aby umdlévali v rázném, bezohledném boji
za státní právo; vláda musí poznati, že stejné
jako v Uhrách dovedou i na Moravé bojovati
za práva svá. (Nadšený souhlas.)
Vídeň
Uhry
Lido
10
article
Poslanec pan Reichstädter uvádí, že
ono heslo »Spravedlnost základem státu« marně
hledal na zámku vídeňském; z venčí tam není,
snad uvnitř kdesi. — Horujíce pro státní právo,
bojujeme pro kus veřejné mravnosti: aby se
plnilo to, co zaručeno a slibováno přísežně. Za-
slepená láska ke kmeni německému vede říši
do krise, jež může býti koncem státu i dy
nastie; my protestovati musíme proli tomu,
abychom proto sami hospodářsky trpěli a aby
trpěli nevinně zejmena bratři naši, skončivší
tříletou povinnost vojenskou. Navrhuje pak re-
soluci:
»Shromáždění lidu na veřejné schůzi, po-
řádané Politickým spolkem v Prostějově, pojed-
navši o ústavních zmatcích, které uslavičně
naším veřejným životem zmítají a hospodářský
úpadek všeho obyvatelstva působí, jest pevného
přesvědčení, že trvalé nápravy těchto nejdůleži-
tějších poměrů dosíci lze pouze bezodkladnou
změnou ústavy, kterou by nešťastná soustava
Reichstädter
spolek v Prostějov
11
article
centralistická nahrazena byla autonomií zákono-
dárství i správy veřejné ve všech královstvíeh
a zemích.
Shromáždění lidu trvajíc neoblomně na
historickém státním právu českém a poukazujíe
na královský reskript ze dne 12. záři 1871,
jímž panovník slavnostně uznal politická práva
zemí koruny české a jímž přislíbil, že talo práva
korunovační přísahou uvede v platnost, důrazně
žádá své poslance, aby vší silou se zasadilio
to, aby české státní právo co nejdříve stalo se
skutkem, ovšem ve smyslu moderním a pokro-
kovém.
Shromáždění lidu vyzývá své poslance, aby
v nastávajíeím zasedání sněmu moravskéhoo
tuto úpravu státoprávních poměrů pro naši vlast
a pro celý český národ nejdůležitější s největší
rozhodností usilovali. Shromáždění jest pevně
přesvědčeno, že největší překážkou dosažení
politické samostatnosti českého národa jest
vláda dra. Körbra, největšího to nepřitele
českého národa a ústřední vídeňský parlament
žádá své poslance, aby úsilovným a bezohled
ným bojem obě tyto překážky odklidili.
12
article
Shromáždění s největším důrazem žádá,
aby občané, kteří tříletou službu vojenskou
vykonali, nebyli po 1. říjnu při vojsku zdržo
váni, poněvadž by tím nejen jednotliveům
nýbrž i celým krajům těžká hospodářská škoda
vzešla.« (Výborněl)
K slovu příhlásil se sociální demokrat re
daktor p. Sýkora, který výslovně prohlásil,
že nechce rušiti dojem schůze dnešní a kladi
důraz na to, že národ tak vyspělý jako český
nemá co prositi, nýbrž má právo žádati, aby
se mu poskytla polřebná volnost a ona jazyková
práva, která jsou zaručena státními základními
zákony. Národ musí se domáhati, aby jádro
jeho: dělnictvo, živnostnictvo a rolnictvo do-
stalo takového zastonpení, jaké mu přísluší.
Každá vláda, jež se proti tomu stavi, musí být
beze všeho smetena.
Potom byla navržená reseluce přítomnýmí
jednohlasně přijata, což bylo zjištěno
zkouškou opačnou, načež byla sehůze skončena,
zanechavši v každém přitomném dojem mohutný
Sýkora
Výborněl
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 13. září. (Zemské sněmy.
K třem zemským sněmům, bukovinskému, sol-
nohradskému a vorarlberskému, jež se poprvé
sešly dne 10. t. m, přibudou v pondělí dne
14. t. m. další čtyři, totiž slezský, haličský
dolnorakouský a korutanský.
»N. W. Tagblattu« se sděluje z Prahy, ž
sněm království českého svolán až na 29. 1. m.
na žádost konservativní šlechty české.
V Praze, 13. září. (Tyro!ští naei-
onálové pro osobní unii.) Výkonný
výbor tyrolské strany německo nacionální a ně-
mecko-lidové učinil společné usnesení, v němž
činí námitky pro prodloužení služby mužstva
třetího ročníku a zástupeům německéhio liduv
Rakousku se ukládá, aby zamitli vyrovnání
s Uhrami. V případě potřeby má se obnova
vyrovnání zmařiti obstrukcí. V resoluci té se
praví, že pouze zřízením osobní unie s Uhrami,
odloučením Dalmacie a upravením samostatné
správy pro Halič bude možno uvésti Rukousko
na onu půdu, s níž bylo svedeno na svou
vlastní škodu. Půda ta jest, jak se u německých
nacionálů rozumí samo sebou, co nejtěsnějšt
přilnuti k německé ríši.
N W
Praha
Tyra
Rakousko
Uhry
Dalmacie
Halič
14
article
V Praze, 18. září. (Úmysly hr. Khue-
na-Hedervára.) Agrárnický „Hazank“ při-
nesl zprávu, že v poslední poradě uherského mi-
nisterstva došlo k vážnému rozporu mezi mini-
sterským předsedou hr. Khuenem-Hederváren
a některými členy kabinetu, kteří pohrozili do-
konce ustoupením z úřadů. Vládní listy tute
zprávu hned za tepla popřely, ale „Hazank“
trvá na svém sdělení a přináší k němu nové po-
drobnosti. Hr. Khuen měl vážný úmysl, rozpu-
stiti uherskou sněmovnu za stavu ex-lex. Vlivu-
plným osobám podařilo se však ministerského
přodsedu přesvědčiti, že plán ten se provésti na
dá, jelikož panovník by k němu nedal svého svo-
lení. Hr. Khuen však od svého úmyslu v při-
čině rozpuštění sněmovny neupustil, nýbrž jen
svůj plán přepracoval. Jde o to, aby se odstra-
nil stav ex-lex, aby se sněmavna mohla roz-
pustiti a nové volby provésti za stavu zákon-
ného. Proto hr. Khuen v poslední ministerské po
radě vystoupil se sdělením, že učiní v parla-
mentě po způsobu Kardorffově následující návrh-
„Sněmovna přijímá prostým hlasováním bez
debaty zatímný rozpočet a předlohu o rekru-
tech.“ Předseda sněmovny, kterým by ovšem ne-
směl býti hr. Apponyi, nařídí ihned hlasování
Khuen
Hederváren
Praha
Khue
Hazanc
Hradec
Hedervár
zákonný
15
article
Strhne se snad bouře, ale sněmovna ve sehůzi
jež bude trvati snad dva až tři dni a tři noci
návrh přijme, načež se vypíšou nové volby. Hr
Khuen prý dodal ve schůzi, že je si vědom, že
tento návrh se bude příčiti jednacímu řádu sně-
movnímu, ale pokládá za menší zlo, překročiti
jednací řád, než rozpustiti sněmovnu za stavu
ex-lex. Tento návrh hr. Khuena způsobil v mini
sterské radě dle „Hazanka“ pravé zděšení
Rychle za sebou povstali ministři Wlassies, Da
rányi a Lang a odsoudili co nejrozhodněji návrk
Khuenův. Současně prohlásili, že k tomuto ná
vrhu Khuenovu nedají svého svolení a radějio
pustí své úřady dřive, než bude jmenován nový
kabinet. Ministerská rada rozešla se pak, neuči
nivši nijakého usnesení.
Khuen
Wlassies
Lang
Khuenův
Hradec
16
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Hořicích.
Schůze soukromého úřadnictva.
V řadě sjezdů posledním byl sjezd soukromého
úřadnictva, jemuž na významu tato ckolnost ovšem
neubrala. Sjezd pořádal místní odbor Jednoly sou-
kromých úřadníků a jakkoli v neděli předehozí ko
nána veliká schůze v Pardubicích, přece mnozí vy-
hověli pozvání z Hořic a vzdor nepříznivému počasí
četná byla návštěva. Členové Jednoty z Hořic a okoli
i z dábi, zejmena zástupci ústředního výboru z Prahy
pak odborů: Hradec Král., Jičín, Pardubice, Kolin,-
Praha I—VI., Král. Vinohrady, Náchod, Praha VIII.
a j. ve společném průvodu odebrali se k polednímu
na radnici, kdež je uvital po svém srdečném způsobu
starosta města pan dr. Tomsa. Jemu projevil vděk
účastníků pan Al. Pinz, obecní starší z Prahy, pří-
padnou řečí. Po prohlídce radnice za průvodu páně
starostova odebrali se shromáždění do hötelu Záložny,
kdež poobědváno a v přátelské besedě vyčkáváno ho-
diny projektované veřejně schůze. Předseda místního
odboru Jednoty pan Maixner uvítal dostavivší se
kollegy, začež se mu odvděčil jménem těchto pan
Zahradecký z Král. Vinohradů.
Následovala schůze. Po zvolení předsednictva
(pp. Šejnoha z Kolína, Udalrik z Hradce Král. a Von
drouš z Hořic) pozdravil shromáždění jménem úslr
výboru p. Šejnoha, který zároveň stručně naznači
úkol sjezdů v činnosti Jednoty.
Hradec Král
Král
doktor
Tomsa
Al
Pinz
Maixner
Zahradecký
Šejnoha
Udalrik
Hořice
Pardubice
Praha
Jičín
Kolin
Náchod
Hradec Královský
I — VI
17
article
Předmětem jednání byla otázka nedělního
klidu. Ku přednášce pozván byl pan Fr. Hašou-
rek z Prahy, jenž předmět zevrubně probral. Při-
pomenul, jak starým jest ustanovení klidu nedělního
a jak se postupem doby otázka tato s různých hledisek
řeší. Na místo starých předpisů náboženských hlásí
se ke slovu sociální politika. Zákonodársiví však n
tomto poli nehledí se stejnou péčí ke všem vrstvám
námezdních pracovníků. Na důkaz toho probírá řečník
platný zákon o klidu nedělním ze dne 16. ledna 1895.
Zákon tento jest pro soukromé úřadnictvo malým
dobrodiním, neboť dovoluje nedělní práci při živnosti
obchodní i práci administrativních úřadníků v prů-
myslu a za druhé neplatí vůbec pro polovici soukro-
mých úřadníků a zřizenců, pokud jsou toliž zaměst-
náni v podnicíeh, které nepodléhají řádu živnosten-
skému. V tom ohledu nepřináší žádného zlepšení ani
zákon, jak byl přijat sněmovnou poslaneckou dne
17. června 1903. Přípustné obmezování dovolené práce
v neděli se strany zemských politických úřadů není
opatřením dostatečným, ježto dolyčná nařízení jsou
ohrožována změnami a zvlášť macešsky odbývají ven-
kov. — Z těchto důvodů musí soukromé úřadnictvo
stále opakovali své volání po klidu nedělním a žá-
dati, aby otázka nebyla stále řešena jako měnění a
doplňování řádu živnostenského, nýbřž aby bylo dbá-
no příkazů zdravovědy a ohledů sociálních také poku
jde o soukromé úřadnictvo.
Řečník skončil navržením této resoluce:
„Soukromé úřadnicivo, shromážděné dne 13
září na sjezdu v Hořicích, připomíná znovu kruhům
povolaným řadu známých důvodů, na jichž zá-
kladě pravidelná práce v neděli označena i uznána
jest za zlo, a lo zlo nenutné.
František
Haša
Praha
Hořice
18
article
Zdraví a síla těla i duše po šestidenní inlen
sivně práci jsou vůbec podminěny jedním dnem ne
rušeného odpočinku. Pro zdárný vývoj života rodin
ného, jehož vysokou důležitosl popírati nelze, jes
pak klid nedělní potřebou nezbytnou. A dokázán
jest, že morální důsledky klidu nedělního zobrazuj
se také v hospodálských úspěších.
Proto soukromé úřadnictvo prohlašuje za svoj
požadavek: nezkrácený nedělní klid a to
nejen pro podniky a zaměstnání, jež podléhají Hádu
živnostenskému, nýbrž i pro ostatní podniky pro-
vozované po živnostensku, jejichž personál podléh
povinnému pojistováni nemocenskému, dle zákona
ze dne 30. března 1858, F. z. č. 33..
Vývody páně Hlažeukovy vyslechnuty s napjatou
pozozností a odměněny boulným polleskem
Resoluce přijala jednomyslně, načež struč
ným doslovem předseda schůzi skončil.
Za průvodu svých vlídných hostitelů prohlédlis
cizí účastníci sjezdu památky města a odebrali se pal
hromadně na výstavu.
Zde byli uvítáni ředitelem výstavy panem Fej
farem, jemuž odpověděl p. Šejnoha, provolav
na konec „slávu“ výstavě a pořadatelstvu jejímu.
Fej
Šejnoha
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Valný sbor Národní rady české mě
včera svoji konstitující schůzi. Zúčastnili se
jí pp.: posl. Anýž (za redakci »Nár. Listů«)
V. Aksamit (za úřadnictvo samosprávné), dr.
Baxa (za poslance sněmu král. českého bez
klubovního příslušenství), V. Beneš (za red.
»Nár. Politiky«), dr. Blažek (za výkonný výb.
nár. str. svobodom.), V. Bubník (za české
dělnictvo), V. Březnovský (za klub říšských
poslanců nár. str. svobodom.), R. Cejnek (za
red. »Moravské Orlice«), J. Čipera (za město
Plzeň), dr. Jar. Čelakovský (za klub sněm.
poslanců nár. str. svobodom.), dr. Dolanský
(za výkonný výbor strany nár. na Moravě).
JUDr. Lad. Dvořák (za klub sněm. poslanců
nár. str. svobodom.), Kar. Dvořák (za české
menšiny), dr. Formánek (za města východnl
části král. českého), J. Dürich (za výkonný
výb. čes. str. agrárni), dr. Frida- Vrchlický
(za české členy panské sněmovny), dr. K.
Groš (za král. hl. m. Prahu), dr. J. Herol
(za klub říš. posl. nár. str. svobodom. ), v.
V Aksamit
doktor
Baxa
V Beneš
Blažek
V Bubník
V Březnovská
R Cejnek
J Čipera
Čelakovský
Dolanský
JUDr
Lada
Dvořák
Formánek
J Dürich
Vrchlický
K Groš
J Herol
moravský Orlice
Plzeň
Praha
národní rada
strana národní . na Morava
Kara
panská sněmovna
20
article
Hovádek (za výkonný výbor strany křest.-
sociální lidové), V. Hübner (za red. »Nár.
Pol.«), V. Jírava (za české učitelstvo), F.
Chaloupka (za klub posl. str. agrární), JUDr.
Petr Jandač (za výk. výbor strany rad.-
státoprávní). JUDr. L. Jeřábek (za stát. úřad-
nictvo), V. Jílek (za poslance str. agrární na
sněmu), J. Jirousek (za sdružení poslanců
str. národní), V. Jiroušek (za výk. výb. str.
křesť-sociální), B. Kancnýř (za klub poslanců
moravské strany lidové), V. Karbus (za
klub říšských posl. nár. strany svobodom.),
Jan Kessler (za král. m. Plzeň), V. J. Klofáč
(za výk. výb. str. nár. sociální), dr. Al. Kotr-
belec (za města čes. jihu), dr. Koudela (za
poslance str. katol.-nár. na Moravě), P. Krejčí
(za obchodnictvo české), JUDr. Kühn (za
král. hl. m. Prahu), F. Kubín (za úřadnictvo
pražské), Stan. Kubr (za poslance strany
agrární), J. Kummer (za red. »Politik«), JUDr.
V Hübner
Pol
V Jírava
F Chaloupek
JUDr
Jandač
L Jeřábek
V Jílek
J Jirousek
V Jiroušek
V Karbus
Kessler
V J Klofáč
doktor
Al
Koudela
Kühn
F Kubín
Stan
J Kummer
Plzeň
Morava
Praha
strana rada
21
article
J. Lamka (za města čes. severozápadu), Jan
Lhoták ryt. ze Lhoty (za red. »Katol. Listů«)
JUDr. K. Mattuš (za čes. členy panské sně
movny), Phdr. J. Metelka (za české professor
stvo), Ant. Mráček (za učitelstvo), V. Myslivec
(za stranu křesť. social.-lidovou), J. Nechanský
(za české menšiny), Jaroslav Němec (za Čech
vídeňské), Václav Němec (za klub zem. posl.
nár. strany svobodomyslně), Fr. Niklfeld (za
klub zem. poslanců nár. str. svobodomyslné),
dr. B. Pacák (za klub říšských posl. nár. str.
svobodom), JUDr. Ed. Palkovský (za Čechy
ostravské), dr. F. Pantůček (za státní úřad-
nictvo), dr. K. Pippich (za klub čes. posl.
sněm. nár. str. svobodom.), JUDr. B. ryt.
Plaček (za klub říšských posl. nár. strany
svobodom.), JUDr. Jar. Pluhař (za Čechy na
Ostravsku), JUDr. J. Podlipný (za král. hl.
m. Prahu), JUDr. Jar. Pospíšil (za české
menšiny), K. Prášek (za klub poslanců str.
agrární), JUDr. Ot. bar. Pražák (za poslance
strany národní na Moravě), JUDr. Jar. Preis
(za české menšiny), V. Řezníček (za úřad-
nictvo samosprávné). J. Skalička (za úřad-
nictvo soukromé), JUDr. Fr. Sláma (za klub
říšských posl. nár. str. svobodom.), Fr. Slavík
(za české menšiny jihomoravské), Jan Rataj
(za klub posl. str. agrární), JUC. J. Sedlák
(za výk. výbor strany národní), JUDr. Vlad.
J Lamka
Lhoták
JUDr
K Mattuš
Phdr
J Metelka
Antonín
Mráček
J Nechanský
Jaroslav Němec
Václav Němec
Pacák
Ed
Palkovský
doktor
F Pantůček
K Pippich
J Podlipná
Pospíšil
K Prášek
Otakar
V Řezníček
J Skalička
Sláma
Rataj
J Sedlák
Vlad
Lhota
Francie
Čechy
Ostravsko
Praha
strana národní na Morava
strana národní
22
article
Srb (za král. hl. město Prahu), Fr. Srbený
(za red. »Hlasu« v Brně), MUDr. A. Steidl
(za sdružení posl. str. národní), JUDr. Mir.
Stránecký (za posl. na sněmě král. českého
bez klubovního příslušenství), Jos. Suhrada
(za rolnictvo české), Jan Šafr (za čes. živnost-
nictvo), Fr. Šebor (za čes. členy panské sně-
movny), dr. Václ. Škarda (za výk. výb. nár.
str. svobodom.), JUDr. Jindř. Šolc (za výk.
výbor str. národní), Boh. Štěchovský (za red.
»Lid. Novin« v Brně), Karel Tichý (za české
obchodnictvo), Jos. Úrban (za Čechy vídeň-
ské), P. Ant. Trukal (za Čechy slezské), JUDr.
Fr. Ulrich (za klub sněmov. posl. nár. str.
svobodom.), Al. Vaníček (za české živnost-
nictvo), Jan Vojna (za čes. dělnictvo), Jos.
Wohanka (za české členy panské sněmovny)
Ant. Zázvorka (za poslance strany agrární)
Jos. Žďárský (za poslance strany agrární.)
Omluvili se: ThDr. J. Burian, MUD
Em. Engel, Fr. Hašourek, Věnceslav Hrubý
C Papoušek, Jindřich Maštálka, JUDr.v
Perek, MUDr. O. Přikryl, V. Sehnal, hr. v
Schönborn, princ dr. Bedř. Schwarzenberg.
JUDr. Ad. Stránský, JUDr. F. Stratil, JUD .
V. Šílený, Erv. Špindler.
Schůzi předsedal předseda organisač-
ního odboru dr. Herold. Zahájiv ji srdečným
pozdravem uvítal všecky účastníky. Zapiso
vateli zvoleni Fr. Chaloupka a JUDr. L
Jeřábek. Dr. Herold podal pak zprávu o čin-
nosti organisačního odboru od minulé schůze
valného sboru. Zpráva tato byla jednomy-
slně vzata na vědomí; stejně sehválen by
zápis o minulé schůzi valného sboru. Pak
projednán byl pořad schůze. Prvním bodem
bylo konstituování valného sboru Nár. rady
české volbou předsednietva, číenů výborua
náhradníků.
Srb
MUDr
A Steidl
JUDr . Mir
Stránecký
Šafr
Šebor
doktor
Václ
JUDr
Jindřichův
Šolc
Tichá
Čecho
Ulrich
Al
Vaníček
Jan
Zázvorka
J Burian
Engel
Hašourek
Hrubá
Maštálek
Perek
Přikryl
V Sehnal
Bedř
Schwarzenberg
Ada
Stránský
F Stratil
Špindler
Herold
Chaloupek
L Jeřábek
Praha
Francie
Brno
Jos
Schönborn
Lido
panská sněmovna
MUD em
23
article
Volby provedeny byly po návrhu JUDra
Václava Škardy akklamaci dle principu, by
v předsednictvu zastoupeny byly všecky zemé
koruny české, ve výboru pak dle ustanovení
řádu pokud lze směry české. Byli pak zvo-
leni: předsedou JUDr. Jos. Herold, místo
předsedy. JUDr. Ot. bar. Pražák a JUD.
Fr. Stratil; do výboru: MUDr. Em. Engel.
JUDr. Jindřich Šole, Stan. Kubr, JUDr. Kar.
Baxa, JUD. Václ. Perek a JUDr. Jar. Po
spíšil; náhradníky: JUDr. Lad. Dvořák
JUC. Jan Sedlák, Ant. Zázvorka, V. J. Klofa
a Jindř. Nechanský.
Po děkovných proslovech členů před-
sednictva a po konstatování, že všichni zvo-
lení volbu přijímaji, projednán byl druhý
oddíl pořadu: návrhy organisačního odboru
Předseda JUDr. J. Herold přečetl reso-
luci organisačního odboru, obsahující návrhy
na zřízení odborů: 1. pro Moravu a Slezsko.
2. menšinového, 3. jazykového, 4. tiskového,
5. finančního, 6. národohospodářského a so
ciálního.
O těchto návrzích provedena byla de
bata, jíž se zúčastnili: J. Dürich, dr. Pippich
dr. Podlipný, V. Aksamit, JUDr. L. Jeřábek
J. Urban, Jirava, Řezníček, dr. Ot. bar
Pražák, dr. Koudela, Anýž, Zázvorka a v
J. Klofač.
Na to byly návrhy organisačního odbor
jednohlasně přijaty, podněty pak během de-
baty vyslovené odkázány byly rovněž jedno-
myslně novému výboru.
Schůze byla potom povzbuzujícím do
slovem předsedy dra. Herolda skončena.
Škarda
JUDr
Jos
Herold
Otakar
Stratil
MUDr
em
Engel
Šole
Stan
Kubr
Kara
Baxa
Václ
Perek
Jar
Lada
Dvořák
Sedlák
Antonín
Zázvorka
Klof
Jindřichův
Nechanský
J Dürich
doktor
Pippich
Podlipná
V Aksamit
L Jeřábek
J Urban
Jirava
Řezníček
Koudela
Anýž
J Klofač
Pražák
Morava
Slezsko
24
article
— »Zbankrotělé němeciví«. Úřadní li t
Sehreinerova pašaliku, »Pils. Tag.«, přináší v ne-
děli pod uvedeným záhlavím velice zajímavý
článek. Nadává jako špaček a tentokráte Něm-
cům! Němectví zbankrotělo! Němci v Čechách
a v Rakousku nemají žádných peněz, tak zvaná
národní država Němců ukázala se býti »shnilým
kouzlem«, neboť prohlašuje svůj dobrovolný
bankrot a řve: »Nemáme žádných peněz ! Čer
nechť prý vezme všechny fráse o německém
lidu« atd. A takovým tónem láteří, či dává
zebytralý plzeňský notár láteřiti bezmála na
pěti sloupeích svého listku. A proč tento silný
tón?, kterým bije pověstný pošumavský germa-
nisator do nejslabších slabin německých? »P. T.«
netají se s vysvětlením. Dne 6. října koná se
u c. k. okr. soudu v Nýrsku exekuční prodej
— hotelu »Rixi« na Špičáku a sice násled-
kem zakročení spořitelního a úvěrního spolku
smíchovského; německá sláva na Špičáku
octla se v licitaci po necelých dvou le-
tech svého trváni, odtud ručej zlostných
slzí německých. Hotel Rixi a tři hospody
s ním spojené s několika kusy pozemků do-
stanou se nejvíce podávajícímu kupci v majetek.
A kdo jím bude? Toť prý teskná, závažná
otázka, a odpověď na ni zní jako těžká uniču-
jící hanba pro Němce, neboť dnes prý je tak
dobře jako jisto, že ten nádherný pošumavský
majetek připadne Čechům! Němci v Čechách a
v Rakousku nemají peněz, naříká dr. Schreiner,
kterému dosud nikdy neselhalo, když se obrátil
v nedostatku německých peněz v Čechách
Rakousku přímo do Němec. Bylo by mu snad
tentokráte sklaplo, či by už byl letos utratil
mnichovskou apanáž v Brodu n. L. povolenou?
Němec
Rix
Čecho
doktor
Schreiner
Německo
Čechy
Rakousko
Nýrsko
Sehreinerův pašalik
25
article
Nejedná se přece o žádné milliony, jak sám
píše v »P. T.«, neboť úhrnný odhad všech
těchto šesti čísel pozemkové knihy činí něco
přes 100.000 K. Nádherný prý to »bohem po-
žehnaný majetek«, jeho získání dlužno prý
nazvati vzáeným příležitostným přímo šťast-
ným kupem, nehledě ani k národnímu mo-
mentu, a přece nelze žádného německého
kupce najíti. Co takový majetek v rukou
českých znamená, o tom jest již dosti
příkladů, dráždí německonacionální list po
handlířsku koupěchtivost německou, nechť prý
se jenom pomyslí na pensionát Krásnohorské na
Č. Kubici a nyní, když přejde Rixi do rukou
českých, roztáhne se česká doména s hotelem
Prokopovým přes celý Špičák. Že Češí kupují
hotel Rizi není prý pouhá domněnka, nýbrž
»mrtvá jistota«. Češi prý jsou jako čerti za tím
licitačním prodejem, předsedové různých po-
češťovacích spolků mohou prý si nohy na Špičák
ujezdit, shledávají peníze a na svědectví, že
dobře vědí, co pro ně hotel Rixí znamená,
uvádí plzeňský list slova dra. Škardy, pronesená
prý k jeho průvodci, když opouštěli Špičák:
»To nesmíme pustit!«, kterážto slova pro větší
effekt u čtenáře otiskuje česky. Bude prý mu
to učiněno velice lehkým, neboť Němci prý se
k soudní dražbě vůbec nedostaví. Byl by
makléřsky dráždivý článek plzeňského listu
skutečně psán v domněnce, že to Češi uvěří a
že se snad dají ukonejšiti k nějaké neopatrnosti?
K Nádherná
Kubik
Rix
Prokopův
Čech
Němec
Rizi
26
article
To by bylo přece jen přespřilišné podceňování,
horší než jizlivá otázka, zdali se Němci na
Špičáku dají »od méně cenných« vyprodat.
Harangování německých kapitalistů a bank na-
svědčuje, že boj u okresního soudu nýrského
dne 6. pří tiho měsíce bude o něco roztrpče-
nější a jestliže se praví, že toho dne bude
rozhodnuta otázka, »zdali němectví v Čechách
skutečně hmotně i mravně zbankrotělo«, nelze
na to říci nic víc, než, že i když to pravda
není, svatou povinnosti Čechů jest vynaložiti
vše, aby původně český majetek na vrcholu
Špičáku, jeden z triangulančních bodů germani-
sační geometrie pošumavské, byl vrácen do
rukou českých stůj co stůjl
— Nástrahy české veřejné škole v Trutnově.
Píše se nám: Po tuhých zápasech zřízena byla
u nás česká veřejná škola, zatím o třech třídách,
avšak ani nyní není trvání její prosto stálých
protivenství. Přes to, že ani český nápis na škole
té v něm. reálce umístěné není trpěn a četní ně-
mečtí továrníci různým způsobem svým dělní-
kům pro posílání dítek jich do české školy nepří-
jemnosti činí a tajně i veřejně jinak se agituje
proti rozšíření školy, jež by dávno měla býti na
vicetřídní rozšířena, hlásí se stále značný počet
žáků. Tu připadli nyni v městském úřadě popis-
ném na zvláštní nápad. Následkem úřadní vyhlá-
šky byli rodiče dětí školou povinných vyzváni,
Němec
Čecho
Čechy
Trutnov
27
article
aby děti do 31. ke všeobecnému zápisu do škol
přihlásíli, při čemž ovšem mnohému dostalo s
poučení o výhodách škol německých, když pak
destavili se rodiče děti z dolejšího Starého mě-
sta, jež část města tvoří a bezprostředně s vnitř-
ním městem samým souvisí, bylo jim sděleno, že
nyní zřízena jest pro děti z této čtvrti města
zvláštní škola — ovšem německá — a byli po-
ukázání na školu tu a zápis do české školy byl
jim odepřen. Tak mělo tedy býti odejmuto české
škole mnoho českých dětí, jež měly pomoci na-
plniti německou školu, v niž i jinak jest vždy
převážná většina české mládeže. Proti tomuto
neobvyklému a neslýchanému jednání podali tu-
díž zdojším advokátem JUDrem. Justem ihned
čeští rodičové z dolejšího Slarého města stížnost
k zemské školní radě a oznámili věc tu i okresni
radě školní, dovolávajíce se svého práva, jež
nemůže býti k vůli nějaké choutce městských zří-
zenců zkracováno. Podepsáno bylo na stížnosti
více oteů a matek, kteří mají 43 školou povinné
děti, z nichž největší díl až dosud bez překážky
českou veřejnou školu v městě navštěvoval. Vy-
řízení této choulostivě věci, jež vzhledem. na
blízkost započetí školního roku se očekává dy-
chtivě, dosud však z Prahy nedošlo. Takovým
způsobem má býti u nás ohrožována existence
české školy.
JUDr
Just
Praha
28
article
Znojemská vzpoura — proli Ústředni
Matici školské. Neuvěřitelné zprávy zvěstují s
ze Znojma. Neuvěřitelně, neboť nelze důvěřovati
vlastním očím, čtemeli, že na schůzi nespoko-
jenců se správou tamní matiční školy, pořádaně
jednatelem znojemského Sokola p. Františkem
Malošíkem, byla nejen správa školy, vedená
říd. učitelem p. Košvancem, nýbrž Ústřední
Matici školské provolána dokonce »hanba«, ba
že i její delegát pan řed. Zeman, známý paeda-
gogický spisovatel ve schůzi potupen. Nejenom
to, týž jednatel Sokola neostýchá se přemlou-
vati české rodiče, aby raději posllal
své děti do německé školy než
do matiční. Je to možné, Sokola
činovník jednoty? To bychom se brzo octli
před počátkem konců, kdyby takové znamení
doby nemělo zůstati ojedinělým, a kdyby takový
úkaz nebyl hned v zárodku potřen a odsouzen
způsobem exemplárním. Nechť jsou přičiny od-
poru znojemských nespokojenců proti osobě ří-
dicího p. Košvance jakékoliv, vyřízení jich má
býti zůstaveno nejpovolanější instanci, ústřední
správě matiční, kteráž k tomu konci vyslala
přece do Znojma svého delegáta. Dostane-li se
mu takového vděku za obělavou jeho cestu
na žádost po sdělení příčin nespokojenosti s ří-
dícím Ústřední Matice školské slov — jaká ve-
škerým českým lidem musí býti pociťována ja-
kožto rouhání, pak dlužno takový čin politovati
jako nečeský, jako ničemný. Provolá-li Čech
Ústřední Matici školské, představitelce nejčistších
cilů národa, hanbu, již hanba ta v témž oka-
mžiku nesmazatelně spadá na hlavu háncovu,
nechť on kdokoli.
Malošík
Košvanec
Zeman
Sokol
Znojmo
Čechy
Sokol
29
article
— Manilestační schůze. Dne 28. září uspo-
řádá okresni výbor pardubický manifestační
schůzi reskriptovou všech českých okre-
sních zastupitelstev v Pardubi c ích
s tímto pořadem: V 10 hodin dopoledne uvitáni
budou všichni pp. delegáti ve velké zasedaci siní
obecní radnice. Potom zahájí pan JUDr. Ant.
Formánek, zemský poslanec, pojednání o
císařském reskriptu a o působnosti českého
sněmu. Debaty zúčastní se vynikající dožádaní
poslanci. Pak pojednáno bude o reformě vo-
lebního řádu v obeích, jak ji navrhuje
zemský výbor království českého. Záležitostv
rozhovor uvede p. Josef Podolák, tajemník
okresního zastupitelstva. I k tomuto bodu pro-
mluví několik vynikajících odborníků. Ježto věci
na program dané jsou velikého významu pro ka-
ždého opravdového přítele naší samosprávy, lze
se naditi, že veškerá česká okresní zastupitelstva
zúčastní se tohoto sjezdu v počtu pokud možná
největším. Po vyčerpání programu bude společ-
ný oběd v hotelu „u Střebských“, načež odpo-
ledne odeberou se všichni účastníci na výstavu
pardubickou, kde bude postaráno o různé atrak-
ce a zábavy.
— Kluby občanské. Malostranský
občanský klub koná dnes v pondělí
14. t. m. o 8. hodině večerní v hostinci su
křížku« na Maltézském náměstí řádnou sehůzi
výboru. Program důležitý, přítomnost všech
členů výboru nutna.
JUDr
Antonín
Formánek
Záležitostv
Podolák
Střebský
maltézský náměstí
malostranský občanský klub
30
article
— Orobní z Moravy. Karel Beneš, prol. na vyšší
zemské rehlce české v Prostějově, jmenován byl ředile-
lem téhož ústavu; dále jmenováni byli na českých
reálkách zemských: supplent Zdeněk Heindl
v Hodoníně zatímným učitelem tamtéž; prof. v Nověm
Městě Jan Minks skutečným učitelem v Kroměříži;
supplentlos. Hyš z české reálky v Praze skutečným
učitelem v Jevíčku; supplent Ferd. Gillar v Příboru
zatím. učitelem na témž ústavu; assistent Fr. Kříž
ve Velkém Meziříčí zatím. učitelem na témž ústavu.
Skutečný učitel Fr. Slavík v Hodoníně přeložen
byl po své žádosti na reálku v Jevíčku.
Rodinné zprávy. Pan Vilém Pácha, advo-
kátní kancelista a pl. Albína Páchová, roz. Po-
lesných, slavili sňatek manželský dne 13. září 1903
v chrámu sv. Rocha v Olšanech. — Paní Růženka
Vernerová roz. Zelených a pan Jarosl. Verner,
stavitel a likvidátor banky »Slavia«, slavili dne 12
t. m. sňatek svůj v chrámu u sv. Gottharda v Bu-
benči.
Beneš
Heindl
profesor
Minks
Slavík
Pácha
Albín Páchová
Vernerová
Jarosl
Verner
svatý . Gotthard
Morava
Prostějov
Hodonín
Nově město
Kroměříž
Praha
Jevíčko
Gillar
Příbor
Velký Meziříčí
Francie
Olšany
Hyš
Slavia
svatý . Roch
31
article
— Čestné měšfanství. Obecní zastupitelstvo No-
vého Města na Moravě jmenovalo ve schůzi ze dne
11. září za příležitosti dokončení slavby nové reálni
budovy za jich zásluhy o město čestnými měšťany
půny: zemského a říšského poslance J. N. Hei m-
richa, továrníka v Bohdalově, c. k. zemského škol-
ního inspektora Jana Slavíka v Brně a zemského
a říšského poslance dra. Adolía Stránskéhov
Brně.
— Z Trutnova, 13. září. (Pův. zpráva.) [Arei-
vévoda Rainer) přijel, jak jsme již sdělili,
v pálek dne 11. t. m. k manévrům zeměbranecké
divise vlakem o 7. hod. več. a byl na nádraží uvílán
purkmistrem Rauchem a zástupci c. k. úřadů. Vo-
jenské uvítání na výslovný příkaz arciknížete od-
padlo. Na vyzvání purkmistra byly četné domy ozdo-
beny prapory v barvách zvláště rakouských — což bylo
návěštími žádáno — patrně by se neopakovala událost
s velkoněmeckými barvami jako o poslední slavnosti
dělostřelecké, přes to však, ovšem spoře, bylo možne
Hei
rich
Slavík
Rainer
Rauch
Morava
Bohdalov
Brno
Trutnov
Adolía Stránskéhov Brno