ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 addbf110-717f-11dc-8c16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 219, place 73, org 20, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. září 1903.
4 masthead
Císlo 251.
5 article
jích slátoprávních a pokrokových. Také v po hnuté době nynější dal zase podnět k tomu, aby lidu hanáckému dána byla příležitost, aby rázně vyslovil se pro restituci českého práva státního a pro úpravu různých poměrů politi- ckých, s otázkou touto souvisících. Stalo se to na dnešní veřejné schůzi lidu, jež ko- nala se v prostorném sále p. Černého v Pro- stějově za účasti velice hojné. Zvláště vytknout dlužno s uznáním, že velmi četně zastoupen byl náš venkov; přítomni byli téměř všichni starostové ze širého okolí, mnohá představenstva dostavila se korporativně; městská rada prostě- jovská projevila součinnost svoji, přijavši pro- tektorát schůze. Z poslaneů zemských přítomn byli pp. dr. Václav Perek a MUDr. Ondře Přikryl, pak říš. a zem. poslanec p. J. Vy- ehodil a říš. poslanec p. Reich städter kdežto posl. p. Skála vřelým přípisem omluvi svojí nepřitomnost.
Černý doktor Perek MUDr Přikryl Reich Skála
6 article
Schůzi zahájil předseda spolku kom. rad p. Jos. Špaček poukazuje na to, že politikové naši sie kladli vždy důraz na státní právo zemí našich, ale více jen theoreticky; soudilo se, že musíme předem zmohutněti kulturně a hospo- dářsky. Sesflili jsme nyní tou měrou v obou směrech, že nelze už odkládati boj za politická práva státním právem naším nám zaručená; li musí už naléhati, aby to, co dle historického vývoje mu patří a přísahami i reskripty panov- níků mu bylo zabezpečeno, také bylo dáno ko- nečně. Lid musí snažiti se, aby byly odstraněny překážky toho: především vnucená nám ústava s nespravedlivým sborem zákonodárným nynějším a pak největší nepřítel národa českého: vláda Körbrova. (Hlučný souhlas.) Předsedou schůze zvolen byl jednomyslně p. Špaček, místopředsedou p. Fr. Vavrou ch, předseda sboru starostů obceních v pol. okresu prostějovském a zapisovateli starosta p. Novák a ředitel továrny p. Votruba. Před vlastním jednáním ocenil posl. p. Vychodil význam vítěz- ství českého v Hranicích a navrhl, aby se novému starostovi hraniekému a pak na sou- časně konaný reskriptový tábor lidu v Kroměříži poslaly ze sehůze pozdravné telegramy, což se též ihned stalo.
špaček Novák Votruba Vychodil Hranice Kroměříž Lido
7 article
Prvý řečník p. dr. Quido Houba, advokát v Přerově, vřelou řečí nastinil přehled státo právních poměrů v říši, jež r. 1526 povstala vůlí zástupců národa českého a uherského přijetím Ferdinanda I. za krále, až po památný reskript císaře Františka Josefa I. dne 12. zář 1871 a odůvodňoval, že historické právo naše nepropadlo, násilím sie bylo potlačeno na čas ale nemohlo býti jednostranně zničeno. Stát rakousko-uherský může míti jediné poslání historické, to, jež mu dáno bylo r. 1526, aby byl ochranou svobodným národům, kteř stát ten utvořili a aby zaručoval práva jejřch, jež si v tuto říši přinesli; zpronevěří-li se Pa- kousko úkolu tomu, pozbývá svého základu právního. Bez Čech není Rakouska. V nynější státní krisi rakousko-uherské dáno jest naše postavení českým státním právem: vědouce, ž naše právo není horší uherského, musíme žádati, aby nám bylo vráceno v plné míře, co nám patří, co nám bylo opět a opět slibeno a přísa- hami stvrzováno. Až stane se, co napsáno n hradě vídeňském: »Spravedlnost základem státu« Nezáleží li vládám vídeňským na národě českém nebude národu záležeti na nich, jak řekl Palacký: Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm. (Hlučný souhlas).
doktor Houba Palacká Přerov Čechy Rakousko císař František Josef I . den 12
8 article
Druhý řečník posl. dr. Perek lituje, že od poslední korunovace r. 1836 nenalezla se ve Vídni vláda, která by panovníku poukázala, že jest též českým králem a osvětlila mu právní závazky z poměru toho plynouci. Nyní před novým zasedáním sněmů zemských musí lid zahřmíti nynější vládě, aby učinila to, co se mělo státi již při nastoupení panovníkově. Ne- žádáme formy, slavnosti; žádáme korunovaci krále českého pro právní důsledky, jež obřad ten přináší. Chceme změnu nynějšího zřízeni tak, aby národu našemu dostalo se příslušícího mu vlivu jak v radě korunní, tak v zákonodár- ství, tak i ve správě státní. V radě korunní, jež panovníka přímo informuje, není jediného muže poetivě česky smýšlejícího, a povolá li se tam kdo, nedoslane se mu výkonné moci a brzo se i z místa tak málo významného vytlačí.
doktor Perek Vídeň
9 article
Sněmy zemské nemají se zabývati mali- čkostmi přímo směšnými, jim příslušeti má zá- konodárství ve všech směrech. Správa našiel zemí musí býti od Vídně neodvisla a vešker úřady ať civilní ať vojenské mají býti odpovědny našim sborům zákonodárným; dovedeme již vládnouti sobě k rozkvětu zemí našich a ná- roda. Chceme míti i své soudnictví na Vídní nezávislé, jak tomu bylo dříve, domáháme se, aby koruně české vrácena byla i práva ho- spodářská a aby její léna (jako »komora« tě- šínská) byla spravována ku prospěchu zemi našich a nikoliv proti národu českému, jak tomu chce Vídeň. Pouta centralismu a germani sace, tísníci naše živnostnictvo a rolnictvo, musí býti zlomena. Úprava nových poměrů na zá kladě státního práva musí býti moderní a po kroková ku prospěchu všech. tříd lidu. Poža- davky tyto musí každý hlásati všude: v rodině, obci, zemi a zvláště vůči úřadům. Lid nesmí se spokojiti schůzemi, musí v boji tom účinně podporovati poslance své na sněmě a nedopu- sliti, aby umdlévali v rázném, bezohledném boji za státní právo; vláda musí poznati, že stejné jako v Uhrách dovedou i na Moravé bojovati za práva svá. (Nadšený souhlas.)
Vídeň Uhry Lido
10 article
Poslanec pan Reichstädter uvádí, že ono heslo »Spravedlnost základem státu« marně hledal na zámku vídeňském; z venčí tam není, snad uvnitř kdesi. — Horujíce pro státní právo, bojujeme pro kus veřejné mravnosti: aby se plnilo to, co zaručeno a slibováno přísežně. Za- slepená láska ke kmeni německému vede říši do krise, jež může býti koncem státu i dy nastie; my protestovati musíme proli tomu, abychom proto sami hospodářsky trpěli a aby trpěli nevinně zejmena bratři naši, skončivší tříletou povinnost vojenskou. Navrhuje pak re- soluci: »Shromáždění lidu na veřejné schůzi, po- řádané Politickým spolkem v Prostějově, pojed- navši o ústavních zmatcích, které uslavičně naším veřejným životem zmítají a hospodářský úpadek všeho obyvatelstva působí, jest pevného přesvědčení, že trvalé nápravy těchto nejdůleži- tějších poměrů dosíci lze pouze bezodkladnou změnou ústavy, kterou by nešťastná soustava
Reichstädter spolek v Prostějov
11 article
centralistická nahrazena byla autonomií zákono- dárství i správy veřejné ve všech královstvíeh a zemích. Shromáždění lidu trvajíc neoblomně na historickém státním právu českém a poukazujíe na královský reskript ze dne 12. záři 1871, jímž panovník slavnostně uznal politická práva zemí koruny české a jímž přislíbil, že talo práva korunovační přísahou uvede v platnost, důrazně žádá své poslance, aby vší silou se zasadilio to, aby české státní právo co nejdříve stalo se skutkem, ovšem ve smyslu moderním a pokro- kovém. Shromáždění lidu vyzývá své poslance, aby v nastávajíeím zasedání sněmu moravskéhoo tuto úpravu státoprávních poměrů pro naši vlast a pro celý český národ nejdůležitější s největší rozhodností usilovali. Shromáždění jest pevně přesvědčeno, že největší překážkou dosažení politické samostatnosti českého národa jest vláda dra. Körbra, největšího to nepřitele českého národa a ústřední vídeňský parlament žádá své poslance, aby úsilovným a bezohled ným bojem obě tyto překážky odklidili.
12 article
Shromáždění s největším důrazem žádá, aby občané, kteří tříletou službu vojenskou vykonali, nebyli po 1. říjnu při vojsku zdržo váni, poněvadž by tím nejen jednotliveům nýbrž i celým krajům těžká hospodářská škoda vzešla.« (Výborněl) K slovu příhlásil se sociální demokrat re daktor p. Sýkora, který výslovně prohlásil, že nechce rušiti dojem schůze dnešní a kladi důraz na to, že národ tak vyspělý jako český nemá co prositi, nýbrž má právo žádati, aby se mu poskytla polřebná volnost a ona jazyková práva, která jsou zaručena státními základními zákony. Národ musí se domáhati, aby jádro jeho: dělnictvo, živnostnictvo a rolnictvo do- stalo takového zastonpení, jaké mu přísluší. Každá vláda, jež se proti tomu stavi, musí být beze všeho smetena. Potom byla navržená reseluce přítomnýmí jednohlasně přijata, což bylo zjištěno zkouškou opačnou, načež byla sehůze skončena, zanechavši v každém přitomném dojem mohutný
Sýkora Výborněl
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. září. (Zemské sněmy. K třem zemským sněmům, bukovinskému, sol- nohradskému a vorarlberskému, jež se poprvé sešly dne 10. t. m, přibudou v pondělí dne 14. t. m. další čtyři, totiž slezský, haličský dolnorakouský a korutanský. »N. W. Tagblattu« se sděluje z Prahy, ž sněm království českého svolán až na 29. 1. m. na žádost konservativní šlechty české. V Praze, 13. září. (Tyro!ští naei- onálové pro osobní unii.) Výkonný výbor tyrolské strany německo nacionální a ně- mecko-lidové učinil společné usnesení, v němž činí námitky pro prodloužení služby mužstva třetího ročníku a zástupeům německéhio liduv Rakousku se ukládá, aby zamitli vyrovnání s Uhrami. V případě potřeby má se obnova vyrovnání zmařiti obstrukcí. V resoluci té se praví, že pouze zřízením osobní unie s Uhrami, odloučením Dalmacie a upravením samostatné správy pro Halič bude možno uvésti Rukousko na onu půdu, s níž bylo svedeno na svou vlastní škodu. Půda ta jest, jak se u německých nacionálů rozumí samo sebou, co nejtěsnějšt přilnuti k německé ríši.
N W Praha Tyra Rakousko Uhry Dalmacie Halič
14 article
V Praze, 18. září. (Úmysly hr. Khue- na-Hedervára.) Agrárnický „Hazank“ při- nesl zprávu, že v poslední poradě uherského mi- nisterstva došlo k vážnému rozporu mezi mini- sterským předsedou hr. Khuenem-Hederváren a některými členy kabinetu, kteří pohrozili do- konce ustoupením z úřadů. Vládní listy tute zprávu hned za tepla popřely, ale „Hazank“ trvá na svém sdělení a přináší k němu nové po- drobnosti. Hr. Khuen měl vážný úmysl, rozpu- stiti uherskou sněmovnu za stavu ex-lex. Vlivu- plným osobám podařilo se však ministerského přodsedu přesvědčiti, že plán ten se provésti na dá, jelikož panovník by k němu nedal svého svo- lení. Hr. Khuen však od svého úmyslu v při- čině rozpuštění sněmovny neupustil, nýbrž jen svůj plán přepracoval. Jde o to, aby se odstra- nil stav ex-lex, aby se sněmavna mohla roz- pustiti a nové volby provésti za stavu zákon- ného. Proto hr. Khuen v poslední ministerské po radě vystoupil se sdělením, že učiní v parla- mentě po způsobu Kardorffově následující návrh- „Sněmovna přijímá prostým hlasováním bez debaty zatímný rozpočet a předlohu o rekru- tech.“ Předseda sněmovny, kterým by ovšem ne- směl býti hr. Apponyi, nařídí ihned hlasování
Khuen Hederváren Praha Khue Hazanc Hradec Hedervár zákonný
15 article
Strhne se snad bouře, ale sněmovna ve sehůzi jež bude trvati snad dva až tři dni a tři noci návrh přijme, načež se vypíšou nové volby. Hr Khuen prý dodal ve schůzi, že je si vědom, že tento návrh se bude příčiti jednacímu řádu sně- movnímu, ale pokládá za menší zlo, překročiti jednací řád, než rozpustiti sněmovnu za stavu ex-lex. Tento návrh hr. Khuena způsobil v mini sterské radě dle „Hazanka“ pravé zděšení Rychle za sebou povstali ministři Wlassies, Da rányi a Lang a odsoudili co nejrozhodněji návrk Khuenův. Současně prohlásili, že k tomuto ná vrhu Khuenovu nedají svého svolení a radějio pustí své úřady dřive, než bude jmenován nový kabinet. Ministerská rada rozešla se pak, neuči nivši nijakého usnesení.
Khuen Wlassies Lang Khuenův Hradec
16 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Hořicích. Schůze soukromého úřadnictva. V řadě sjezdů posledním byl sjezd soukromého úřadnictva, jemuž na významu tato ckolnost ovšem neubrala. Sjezd pořádal místní odbor Jednoly sou- kromých úřadníků a jakkoli v neděli předehozí ko nána veliká schůze v Pardubicích, přece mnozí vy- hověli pozvání z Hořic a vzdor nepříznivému počasí četná byla návštěva. Členové Jednoty z Hořic a okoli i z dábi, zejmena zástupci ústředního výboru z Prahy pak odborů: Hradec Král., Jičín, Pardubice, Kolin,- Praha I—VI., Král. Vinohrady, Náchod, Praha VIII. a j. ve společném průvodu odebrali se k polednímu na radnici, kdež je uvital po svém srdečném způsobu starosta města pan dr. Tomsa. Jemu projevil vděk účastníků pan Al. Pinz, obecní starší z Prahy, pří- padnou řečí. Po prohlídce radnice za průvodu páně starostova odebrali se shromáždění do hötelu Záložny, kdež poobědváno a v přátelské besedě vyčkáváno ho- diny projektované veřejně schůze. Předseda místního odboru Jednoty pan Maixner uvítal dostavivší se kollegy, začež se mu odvděčil jménem těchto pan Zahradecký z Král. Vinohradů. Následovala schůze. Po zvolení předsednictva (pp. Šejnoha z Kolína, Udalrik z Hradce Král. a Von drouš z Hořic) pozdravil shromáždění jménem úslr výboru p. Šejnoha, který zároveň stručně naznači úkol sjezdů v činnosti Jednoty.
Hradec Král Král doktor Tomsa Al Pinz Maixner Zahradecký Šejnoha Udalrik Hořice Pardubice Praha Jičín Kolin Náchod Hradec Královský I — VI
17 article
Předmětem jednání byla otázka nedělního klidu. Ku přednášce pozván byl pan Fr. Hašou- rek z Prahy, jenž předmět zevrubně probral. Při- pomenul, jak starým jest ustanovení klidu nedělního a jak se postupem doby otázka tato s různých hledisek řeší. Na místo starých předpisů náboženských hlásí se ke slovu sociální politika. Zákonodársiví však n tomto poli nehledí se stejnou péčí ke všem vrstvám námezdních pracovníků. Na důkaz toho probírá řečník platný zákon o klidu nedělním ze dne 16. ledna 1895. Zákon tento jest pro soukromé úřadnictvo malým dobrodiním, neboť dovoluje nedělní práci při živnosti obchodní i práci administrativních úřadníků v prů- myslu a za druhé neplatí vůbec pro polovici soukro- mých úřadníků a zřizenců, pokud jsou toliž zaměst- náni v podnicíeh, které nepodléhají řádu živnosten- skému. V tom ohledu nepřináší žádného zlepšení ani zákon, jak byl přijat sněmovnou poslaneckou dne 17. června 1903. Přípustné obmezování dovolené práce v neděli se strany zemských politických úřadů není opatřením dostatečným, ježto dolyčná nařízení jsou ohrožována změnami a zvlášť macešsky odbývají ven- kov. — Z těchto důvodů musí soukromé úřadnictvo stále opakovali své volání po klidu nedělním a žá- dati, aby otázka nebyla stále řešena jako měnění a doplňování řádu živnostenského, nýbřž aby bylo dbá- no příkazů zdravovědy a ohledů sociálních také poku jde o soukromé úřadnictvo. Řečník skončil navržením této resoluce: „Soukromé úřadnicivo, shromážděné dne 13 září na sjezdu v Hořicích, připomíná znovu kruhům povolaným řadu známých důvodů, na jichž zá- kladě pravidelná práce v neděli označena i uznána jest za zlo, a lo zlo nenutné.
František Haša Praha Hořice
18 article
Zdraví a síla těla i duše po šestidenní inlen sivně práci jsou vůbec podminěny jedním dnem ne rušeného odpočinku. Pro zdárný vývoj života rodin ného, jehož vysokou důležitosl popírati nelze, jes pak klid nedělní potřebou nezbytnou. A dokázán jest, že morální důsledky klidu nedělního zobrazuj se také v hospodálských úspěších. Proto soukromé úřadnictvo prohlašuje za svoj požadavek: nezkrácený nedělní klid a to nejen pro podniky a zaměstnání, jež podléhají Hádu živnostenskému, nýbrž i pro ostatní podniky pro- vozované po živnostensku, jejichž personál podléh povinnému pojistováni nemocenskému, dle zákona ze dne 30. března 1858, F. z. č. 33.. Vývody páně Hlažeukovy vyslechnuty s napjatou pozozností a odměněny boulným polleskem Resoluce přijala jednomyslně, načež struč ným doslovem předseda schůzi skončil. Za průvodu svých vlídných hostitelů prohlédlis cizí účastníci sjezdu památky města a odebrali se pal hromadně na výstavu. Zde byli uvítáni ředitelem výstavy panem Fej farem, jemuž odpověděl p. Šejnoha, provolav na konec „slávu“ výstavě a pořadatelstvu jejímu.
Fej Šejnoha
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Valný sbor Národní rady české mě včera svoji konstitující schůzi. Zúčastnili se jí pp.: posl. Anýž (za redakci »Nár. Listů«) V. Aksamit (za úřadnictvo samosprávné), dr. Baxa (za poslance sněmu král. českého bez klubovního příslušenství), V. Beneš (za red. »Nár. Politiky«), dr. Blažek (za výkonný výb. nár. str. svobodom.), V. Bubník (za české dělnictvo), V. Březnovský (za klub říšských poslanců nár. str. svobodom.), R. Cejnek (za red. »Moravské Orlice«), J. Čipera (za město Plzeň), dr. Jar. Čelakovský (za klub sněm. poslanců nár. str. svobodom.), dr. Dolanský (za výkonný výbor strany nár. na Moravě). JUDr. Lad. Dvořák (za klub sněm. poslanců nár. str. svobodom.), Kar. Dvořák (za české menšiny), dr. Formánek (za města východnl části král. českého), J. Dürich (za výkonný výb. čes. str. agrárni), dr. Frida- Vrchlický (za české členy panské sněmovny), dr. K. Groš (za král. hl. m. Prahu), dr. J. Herol (za klub říš. posl. nár. str. svobodom. ), v.
V Aksamit doktor Baxa V Beneš Blažek V Bubník V Březnovská R Cejnek J Čipera Čelakovský Dolanský JUDr Lada Dvořák Formánek J Dürich Vrchlický K Groš J Herol moravský Orlice Plzeň Praha národní rada strana národní . na Morava Kara panská sněmovna
20 article
Hovádek (za výkonný výbor strany křest.- sociální lidové), V. Hübner (za red. »Nár. Pol.«), V. Jírava (za české učitelstvo), F. Chaloupka (za klub posl. str. agrární), JUDr. Petr Jandač (za výk. výbor strany rad.- státoprávní). JUDr. L. Jeřábek (za stát. úřad- nictvo), V. Jílek (za poslance str. agrární na sněmu), J. Jirousek (za sdružení poslanců str. národní), V. Jiroušek (za výk. výb. str. křesť-sociální), B. Kancnýř (za klub poslanců moravské strany lidové), V. Karbus (za klub říšských posl. nár. strany svobodom.), Jan Kessler (za král. m. Plzeň), V. J. Klofáč (za výk. výb. str. nár. sociální), dr. Al. Kotr- belec (za města čes. jihu), dr. Koudela (za poslance str. katol.-nár. na Moravě), P. Krejčí (za obchodnictvo české), JUDr. Kühn (za král. hl. m. Prahu), F. Kubín (za úřadnictvo pražské), Stan. Kubr (za poslance strany agrární), J. Kummer (za red. »Politik«), JUDr.
V Hübner Pol V Jírava F Chaloupek JUDr Jandač L Jeřábek V Jílek J Jirousek V Jiroušek V Karbus Kessler V J Klofáč doktor Al Koudela Kühn F Kubín Stan J Kummer Plzeň Morava Praha strana rada
21 article
J. Lamka (za města čes. severozápadu), Jan Lhoták ryt. ze Lhoty (za red. »Katol. Listů«) JUDr. K. Mattuš (za čes. členy panské sně movny), Phdr. J. Metelka (za české professor stvo), Ant. Mráček (za učitelstvo), V. Myslivec (za stranu křesť. social.-lidovou), J. Nechanský (za české menšiny), Jaroslav Němec (za Čech vídeňské), Václav Němec (za klub zem. posl. nár. strany svobodomyslně), Fr. Niklfeld (za klub zem. poslanců nár. str. svobodomyslné), dr. B. Pacák (za klub říšských posl. nár. str. svobodom), JUDr. Ed. Palkovský (za Čechy ostravské), dr. F. Pantůček (za státní úřad- nictvo), dr. K. Pippich (za klub čes. posl. sněm. nár. str. svobodom.), JUDr. B. ryt. Plaček (za klub říšských posl. nár. strany svobodom.), JUDr. Jar. Pluhař (za Čechy na Ostravsku), JUDr. J. Podlipný (za král. hl. m. Prahu), JUDr. Jar. Pospíšil (za české menšiny), K. Prášek (za klub poslanců str. agrární), JUDr. Ot. bar. Pražák (za poslance strany národní na Moravě), JUDr. Jar. Preis (za české menšiny), V. Řezníček (za úřad- nictvo samosprávné). J. Skalička (za úřad- nictvo soukromé), JUDr. Fr. Sláma (za klub říšských posl. nár. str. svobodom.), Fr. Slavík (za české menšiny jihomoravské), Jan Rataj (za klub posl. str. agrární), JUC. J. Sedlák (za výk. výbor strany národní), JUDr. Vlad.
J Lamka Lhoták JUDr K Mattuš Phdr J Metelka Antonín Mráček J Nechanský Jaroslav Němec Václav Němec Pacák Ed Palkovský doktor F Pantůček K Pippich J Podlipná Pospíšil K Prášek Otakar V Řezníček J Skalička Sláma Rataj J Sedlák Vlad Lhota Francie Čechy Ostravsko Praha strana národní na Morava strana národní
22 article
Srb (za král. hl. město Prahu), Fr. Srbený (za red. »Hlasu« v Brně), MUDr. A. Steidl (za sdružení posl. str. národní), JUDr. Mir. Stránecký (za posl. na sněmě král. českého bez klubovního příslušenství), Jos. Suhrada (za rolnictvo české), Jan Šafr (za čes. živnost- nictvo), Fr. Šebor (za čes. členy panské sně- movny), dr. Václ. Škarda (za výk. výb. nár. str. svobodom.), JUDr. Jindř. Šolc (za výk. výbor str. národní), Boh. Štěchovský (za red. »Lid. Novin« v Brně), Karel Tichý (za české obchodnictvo), Jos. Úrban (za Čechy vídeň- ské), P. Ant. Trukal (za Čechy slezské), JUDr. Fr. Ulrich (za klub sněmov. posl. nár. str. svobodom.), Al. Vaníček (za české živnost- nictvo), Jan Vojna (za čes. dělnictvo), Jos. Wohanka (za české členy panské sněmovny) Ant. Zázvorka (za poslance strany agrární) Jos. Žďárský (za poslance strany agrární.) Omluvili se: ThDr. J. Burian, MUD Em. Engel, Fr. Hašourek, Věnceslav Hrubý C Papoušek, Jindřich Maštálka, JUDr.v Perek, MUDr. O. Přikryl, V. Sehnal, hr. v Schönborn, princ dr. Bedř. Schwarzenberg. JUDr. Ad. Stránský, JUDr. F. Stratil, JUD . V. Šílený, Erv. Špindler. Schůzi předsedal předseda organisač- ního odboru dr. Herold. Zahájiv ji srdečným pozdravem uvítal všecky účastníky. Zapiso vateli zvoleni Fr. Chaloupka a JUDr. L Jeřábek. Dr. Herold podal pak zprávu o čin- nosti organisačního odboru od minulé schůze valného sboru. Zpráva tato byla jednomy- slně vzata na vědomí; stejně sehválen by zápis o minulé schůzi valného sboru. Pak projednán byl pořad schůze. Prvním bodem bylo konstituování valného sboru Nár. rady české volbou předsednietva, číenů výborua náhradníků.
Srb MUDr A Steidl JUDr . Mir Stránecký Šafr Šebor doktor Václ JUDr Jindřichův Šolc Tichá Čecho Ulrich Al Vaníček Jan Zázvorka J Burian Engel Hašourek Hrubá Maštálek Perek Přikryl V Sehnal Bedř Schwarzenberg Ada Stránský F Stratil Špindler Herold Chaloupek L Jeřábek Praha Francie Brno Jos Schönborn Lido panská sněmovna MUD em
23 article
Volby provedeny byly po návrhu JUDra Václava Škardy akklamaci dle principu, by v předsednictvu zastoupeny byly všecky zemé koruny české, ve výboru pak dle ustanovení řádu pokud lze směry české. Byli pak zvo- leni: předsedou JUDr. Jos. Herold, místo předsedy. JUDr. Ot. bar. Pražák a JUD. Fr. Stratil; do výboru: MUDr. Em. Engel. JUDr. Jindřich Šole, Stan. Kubr, JUDr. Kar. Baxa, JUD. Václ. Perek a JUDr. Jar. Po spíšil; náhradníky: JUDr. Lad. Dvořák JUC. Jan Sedlák, Ant. Zázvorka, V. J. Klofa a Jindř. Nechanský. Po děkovných proslovech členů před- sednictva a po konstatování, že všichni zvo- lení volbu přijímaji, projednán byl druhý oddíl pořadu: návrhy organisačního odboru Předseda JUDr. J. Herold přečetl reso- luci organisačního odboru, obsahující návrhy na zřízení odborů: 1. pro Moravu a Slezsko. 2. menšinového, 3. jazykového, 4. tiskového, 5. finančního, 6. národohospodářského a so ciálního. O těchto návrzích provedena byla de bata, jíž se zúčastnili: J. Dürich, dr. Pippich dr. Podlipný, V. Aksamit, JUDr. L. Jeřábek J. Urban, Jirava, Řezníček, dr. Ot. bar Pražák, dr. Koudela, Anýž, Zázvorka a v J. Klofač. Na to byly návrhy organisačního odbor jednohlasně přijaty, podněty pak během de- baty vyslovené odkázány byly rovněž jedno- myslně novému výboru. Schůze byla potom povzbuzujícím do slovem předsedy dra. Herolda skončena.
Škarda JUDr Jos Herold Otakar Stratil MUDr em Engel Šole Stan Kubr Kara Baxa Václ Perek Jar Lada Dvořák Sedlák Antonín Zázvorka Klof Jindřichův Nechanský J Dürich doktor Pippich Podlipná V Aksamit L Jeřábek J Urban Jirava Řezníček Koudela Anýž J Klofač Pražák Morava Slezsko
24 article
— »Zbankrotělé němeciví«. Úřadní li t Sehreinerova pašaliku, »Pils. Tag.«, přináší v ne- děli pod uvedeným záhlavím velice zajímavý článek. Nadává jako špaček a tentokráte Něm- cům! Němectví zbankrotělo! Němci v Čechách a v Rakousku nemají žádných peněz, tak zvaná národní država Němců ukázala se býti »shnilým kouzlem«, neboť prohlašuje svůj dobrovolný bankrot a řve: »Nemáme žádných peněz ! Čer nechť prý vezme všechny fráse o německém lidu« atd. A takovým tónem láteří, či dává zebytralý plzeňský notár láteřiti bezmála na pěti sloupeích svého listku. A proč tento silný tón?, kterým bije pověstný pošumavský germa- nisator do nejslabších slabin německých? »P. T.« netají se s vysvětlením. Dne 6. října koná se u c. k. okr. soudu v Nýrsku exekuční prodej — hotelu »Rixi« na Špičáku a sice násled- kem zakročení spořitelního a úvěrního spolku smíchovského; německá sláva na Špičáku octla se v licitaci po necelých dvou le- tech svého trváni, odtud ručej zlostných slzí německých. Hotel Rixi a tři hospody s ním spojené s několika kusy pozemků do- stanou se nejvíce podávajícímu kupci v majetek. A kdo jím bude? Toť prý teskná, závažná otázka, a odpověď na ni zní jako těžká uniču- jící hanba pro Němce, neboť dnes prý je tak dobře jako jisto, že ten nádherný pošumavský majetek připadne Čechům! Němci v Čechách a v Rakousku nemají peněz, naříká dr. Schreiner, kterému dosud nikdy neselhalo, když se obrátil v nedostatku německých peněz v Čechách Rakousku přímo do Němec. Bylo by mu snad tentokráte sklaplo, či by už byl letos utratil mnichovskou apanáž v Brodu n. L. povolenou?
Němec Rix Čecho doktor Schreiner Německo Čechy Rakousko Nýrsko Sehreinerův pašalik
25 article
Nejedná se přece o žádné milliony, jak sám píše v »P. T.«, neboť úhrnný odhad všech těchto šesti čísel pozemkové knihy činí něco přes 100.000 K. Nádherný prý to »bohem po- žehnaný majetek«, jeho získání dlužno prý nazvati vzáeným příležitostným přímo šťast- ným kupem, nehledě ani k národnímu mo- mentu, a přece nelze žádného německého kupce najíti. Co takový majetek v rukou českých znamená, o tom jest již dosti příkladů, dráždí německonacionální list po handlířsku koupěchtivost německou, nechť prý se jenom pomyslí na pensionát Krásnohorské na Č. Kubici a nyní, když přejde Rixi do rukou českých, roztáhne se česká doména s hotelem Prokopovým přes celý Špičák. Že Češí kupují hotel Rizi není prý pouhá domněnka, nýbrž »mrtvá jistota«. Češi prý jsou jako čerti za tím licitačním prodejem, předsedové různých po- češťovacích spolků mohou prý si nohy na Špičák ujezdit, shledávají peníze a na svědectví, že dobře vědí, co pro ně hotel Rixí znamená, uvádí plzeňský list slova dra. Škardy, pronesená prý k jeho průvodci, když opouštěli Špičák: »To nesmíme pustit!«, kterážto slova pro větší effekt u čtenáře otiskuje česky. Bude prý mu to učiněno velice lehkým, neboť Němci prý se k soudní dražbě vůbec nedostaví. Byl by makléřsky dráždivý článek plzeňského listu skutečně psán v domněnce, že to Češi uvěří a že se snad dají ukonejšiti k nějaké neopatrnosti?
K Nádherná Kubik Rix Prokopův Čech Němec Rizi
26 article
To by bylo přece jen přespřilišné podceňování, horší než jizlivá otázka, zdali se Němci na Špičáku dají »od méně cenných« vyprodat. Harangování německých kapitalistů a bank na- svědčuje, že boj u okresního soudu nýrského dne 6. pří tiho měsíce bude o něco roztrpče- nější a jestliže se praví, že toho dne bude rozhodnuta otázka, »zdali němectví v Čechách skutečně hmotně i mravně zbankrotělo«, nelze na to říci nic víc, než, že i když to pravda není, svatou povinnosti Čechů jest vynaložiti vše, aby původně český majetek na vrcholu Špičáku, jeden z triangulančních bodů germani- sační geometrie pošumavské, byl vrácen do rukou českých stůj co stůjl — Nástrahy české veřejné škole v Trutnově. Píše se nám: Po tuhých zápasech zřízena byla u nás česká veřejná škola, zatím o třech třídách, avšak ani nyní není trvání její prosto stálých protivenství. Přes to, že ani český nápis na škole té v něm. reálce umístěné není trpěn a četní ně- mečtí továrníci různým způsobem svým dělní- kům pro posílání dítek jich do české školy nepří- jemnosti činí a tajně i veřejně jinak se agituje proti rozšíření školy, jež by dávno měla býti na vicetřídní rozšířena, hlásí se stále značný počet žáků. Tu připadli nyni v městském úřadě popis- ném na zvláštní nápad. Následkem úřadní vyhlá- šky byli rodiče dětí školou povinných vyzváni,
Němec Čecho Čechy Trutnov
27 article
aby děti do 31. ke všeobecnému zápisu do škol přihlásíli, při čemž ovšem mnohému dostalo s poučení o výhodách škol německých, když pak destavili se rodiče děti z dolejšího Starého mě- sta, jež část města tvoří a bezprostředně s vnitř- ním městem samým souvisí, bylo jim sděleno, že nyní zřízena jest pro děti z této čtvrti města zvláštní škola — ovšem německá — a byli po- ukázání na školu tu a zápis do české školy byl jim odepřen. Tak mělo tedy býti odejmuto české škole mnoho českých dětí, jež měly pomoci na- plniti německou školu, v niž i jinak jest vždy převážná většina české mládeže. Proti tomuto neobvyklému a neslýchanému jednání podali tu- díž zdojším advokátem JUDrem. Justem ihned čeští rodičové z dolejšího Slarého města stížnost k zemské školní radě a oznámili věc tu i okresni radě školní, dovolávajíce se svého práva, jež nemůže býti k vůli nějaké choutce městských zří- zenců zkracováno. Podepsáno bylo na stížnosti více oteů a matek, kteří mají 43 školou povinné děti, z nichž největší díl až dosud bez překážky českou veřejnou školu v městě navštěvoval. Vy- řízení této choulostivě věci, jež vzhledem. na blízkost započetí školního roku se očekává dy- chtivě, dosud však z Prahy nedošlo. Takovým způsobem má býti u nás ohrožována existence české školy.
JUDr Just Praha
28 article
Znojemská vzpoura — proli Ústředni Matici školské. Neuvěřitelné zprávy zvěstují s ze Znojma. Neuvěřitelně, neboť nelze důvěřovati vlastním očím, čtemeli, že na schůzi nespoko- jenců se správou tamní matiční školy, pořádaně jednatelem znojemského Sokola p. Františkem Malošíkem, byla nejen správa školy, vedená říd. učitelem p. Košvancem, nýbrž Ústřední Matici školské provolána dokonce »hanba«, ba že i její delegát pan řed. Zeman, známý paeda- gogický spisovatel ve schůzi potupen. Nejenom to, týž jednatel Sokola neostýchá se přemlou- vati české rodiče, aby raději posllal své děti do německé školy než do matiční. Je to možné, Sokola činovník jednoty? To bychom se brzo octli před počátkem konců, kdyby takové znamení doby nemělo zůstati ojedinělým, a kdyby takový úkaz nebyl hned v zárodku potřen a odsouzen způsobem exemplárním. Nechť jsou přičiny od- poru znojemských nespokojenců proti osobě ří- dicího p. Košvance jakékoliv, vyřízení jich má býti zůstaveno nejpovolanější instanci, ústřední správě matiční, kteráž k tomu konci vyslala přece do Znojma svého delegáta. Dostane-li se mu takového vděku za obělavou jeho cestu na žádost po sdělení příčin nespokojenosti s ří- dícím Ústřední Matice školské slov — jaká ve- škerým českým lidem musí býti pociťována ja- kožto rouhání, pak dlužno takový čin politovati jako nečeský, jako ničemný. Provolá-li Čech Ústřední Matici školské, představitelce nejčistších cilů národa, hanbu, již hanba ta v témž oka- mžiku nesmazatelně spadá na hlavu háncovu, nechť on kdokoli.
Malošík Košvanec Zeman Sokol Znojmo Čechy Sokol
29 article
— Manilestační schůze. Dne 28. září uspo- řádá okresni výbor pardubický manifestační schůzi reskriptovou všech českých okre- sních zastupitelstev v Pardubi c ích s tímto pořadem: V 10 hodin dopoledne uvitáni budou všichni pp. delegáti ve velké zasedaci siní obecní radnice. Potom zahájí pan JUDr. Ant. Formánek, zemský poslanec, pojednání o císařském reskriptu a o působnosti českého sněmu. Debaty zúčastní se vynikající dožádaní poslanci. Pak pojednáno bude o reformě vo- lebního řádu v obeích, jak ji navrhuje zemský výbor království českého. Záležitostv rozhovor uvede p. Josef Podolák, tajemník okresního zastupitelstva. I k tomuto bodu pro- mluví několik vynikajících odborníků. Ježto věci na program dané jsou velikého významu pro ka- ždého opravdového přítele naší samosprávy, lze se naditi, že veškerá česká okresní zastupitelstva zúčastní se tohoto sjezdu v počtu pokud možná největším. Po vyčerpání programu bude společ- ný oběd v hotelu „u Střebských“, načež odpo- ledne odeberou se všichni účastníci na výstavu pardubickou, kde bude postaráno o různé atrak- ce a zábavy. — Kluby občanské. Malostranský občanský klub koná dnes v pondělí 14. t. m. o 8. hodině večerní v hostinci su křížku« na Maltézském náměstí řádnou sehůzi výboru. Program důležitý, přítomnost všech členů výboru nutna.
JUDr Antonín Formánek Záležitostv Podolák Střebský maltézský náměstí malostranský občanský klub
30 article
— Orobní z Moravy. Karel Beneš, prol. na vyšší zemské rehlce české v Prostějově, jmenován byl ředile- lem téhož ústavu; dále jmenováni byli na českých reálkách zemských: supplent Zdeněk Heindl v Hodoníně zatímným učitelem tamtéž; prof. v Nověm Městě Jan Minks skutečným učitelem v Kroměříži; supplentlos. Hyš z české reálky v Praze skutečným učitelem v Jevíčku; supplent Ferd. Gillar v Příboru zatím. učitelem na témž ústavu; assistent Fr. Kříž ve Velkém Meziříčí zatím. učitelem na témž ústavu. Skutečný učitel Fr. Slavík v Hodoníně přeložen byl po své žádosti na reálku v Jevíčku. Rodinné zprávy. Pan Vilém Pácha, advo- kátní kancelista a pl. Albína Páchová, roz. Po- lesných, slavili sňatek manželský dne 13. září 1903 v chrámu sv. Rocha v Olšanech. — Paní Růženka Vernerová roz. Zelených a pan Jarosl. Verner, stavitel a likvidátor banky »Slavia«, slavili dne 12 t. m. sňatek svůj v chrámu u sv. Gottharda v Bu- benči.
Beneš Heindl profesor Minks Slavík Pácha Albín Páchová Vernerová Jarosl Verner svatý . Gotthard Morava Prostějov Hodonín Nově město Kroměříž Praha Jevíčko Gillar Příbor Velký Meziříčí Francie Olšany Hyš Slavia svatý . Roch
31 article
— Čestné měšfanství. Obecní zastupitelstvo No- vého Města na Moravě jmenovalo ve schůzi ze dne 11. září za příležitosti dokončení slavby nové reálni budovy za jich zásluhy o město čestnými měšťany půny: zemského a říšského poslance J. N. Hei m- richa, továrníka v Bohdalově, c. k. zemského škol- ního inspektora Jana Slavíka v Brně a zemského a říšského poslance dra. Adolía Stránskéhov Brně. — Z Trutnova, 13. září. (Pův. zpráva.) [Arei- vévoda Rainer) přijel, jak jsme již sdělili, v pálek dne 11. t. m. k manévrům zeměbranecké divise vlakem o 7. hod. več. a byl na nádraží uvílán purkmistrem Rauchem a zástupci c. k. úřadů. Vo- jenské uvítání na výslovný příkaz arciknížete od- padlo. Na vyzvání purkmistra byly četné domy ozdo- beny prapory v barvách zvláště rakouských — což bylo návěštími žádáno — patrně by se neopakovala událost s velkoněmeckými barvami jako o poslední slavnosti dělostřelecké, přes to však, ovšem spoře, bylo možne
Hei rich Slavík Rainer Rauch Morava Bohdalov Brno Trutnov Adolía Stránskéhov Brno