Ročník XXXXII

V Praze, v pondělí dne 14. září 1903.

Číslo 25l.

Na ranní a odpol. list předplscí eet v Praze v admlnistrae na nise. . . . . . 5 R — na čtvrt leta . . .. s dvejí denáškou na naěsí 7K5oi na čtvit leta .. ve úlialkácha 2 K a0 na něsíc . Poštout za naaěn ie kei n čivrt lei- s dvejí zásilkou na mění n ivrt leta . . . . 11 K 40

Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 14. září. Nemůže býti žádné pochyby, že poslední projevy z německého tábora: pro neprodlené svolá n říšské rady za neukončené krise uherské, proti ponechání vojínů třetího roku v další presenci, proti dru. Körbrovi namířené, způ- sobily tomuto situaci nepříjemnou. Vypravuje se aspoň, že na místech nejvyšších o nyněj- ším chefu vlády bylo pověděno slovo,se kterým snad souvisí asi dnešní úvahy pon- dělních ofſiciosů, ve kterých se ml u v podrážděným tónem oproti stra- nám německým vůbec, zvláště pak straně německo lidové. »Extra- post«, jindy docela stranící německým stranám, uzavírá svou stať, nadepsanou »Volání po parlamentu«, slovy: »Co se má státi na říšské radě, budou-li obstruovat Čechové? Co navrhují Němci? O tom nikdo od pánů na sjezdě sdružených stran nie neuslyšel. Bylo by třeba rozumného ná- vrhu, návrhu, kterým by ukázali Němci konečně také určité stanovisko. Potom se jim bude také věřiti, že parl ame n opravdu chtějí a potom také jich přání po něm bude vyslyšeno.« Druhý oficiosní pondělník, antisemitské »Neueste Nachrichten«, mají v čele listu stať nadepsanou: »Až na dále,« která — pokud se tkne této poloviny říše — zní »V Rakousku dělí nás ještě asi osm nedě od sestoupení říšské rady. Do té doby nej- spíše bude krise v Uhrách urovnána tak anebo tak Známo jest, že »čelní politikové« by rádi uvedli v souvislost konec krise uherské s počátkem krise cislajtánské. Spekulace »čelných poli- tiků« v tom ohledu důkladně se přepočítá.

Hrozba české anebo jiné obstrukce, touha po portefeuillu, kterou mají němečtí velkostatkáři z království českého, nezmění nynějš režim ve Vídni, který se snaží, aby spořádal poměry vůči Uhrám a parlamentní situaci vyvedl z bludiště.« Naráží se tu na nedávný přípis, uveřejněný v »Neues Wiener Tagblattu«, jehož pisatel se hledá mezi ně- meckými velkostatkáři. Bylo zde hádáno, že jest jím dr. Bärnreither, ale pokud nám jest známo, není jím. Z Vídně, 14. září. »Montagspresse- vznáší apostrofu na strany v zemských sně- mech, zvláště pak na německé, aby věno- valy celou kampaň věcem hospo- dářským a po stránce politické nečinili žádných praejudicí, pokud se tkne věc říšských. Demonstrace sociálních demokratů ve Vídni. Z Vídně, 14. září. Včera konalo se zde několik táborův sociálně- demokratických proti ponechán vojínů třetího ročníku v dalš službě po třech letech. Mluvili na schů- zích těch říšští poslanci dr. Ellenbogen a Seitz. Mluveno také česky. Po skonče- ných schůzích účastníci seřadili se k de- monstrativnímu průvodu, v jehož čele šli praporečníci s prapory, ozdobenými rudými stuhami, na kterých byly nápisy: »Pryč s privilegovaným parlamentem !«, »Pryč s militarismem !«, »Sláva všeobecnému rov- nému hlasovacímu právu!« Několikráte sra- zili se dělníci s policejní stráží. 11 praporů zabaveno, jeden praporečník zatčen, poně vadž při konfickaci svého praporu provolal slávu všeobecnému rovnému hlasovacímu právu. Včera podali také sociálně demokratičtí poslanci na říšské radě v »Arbeiterzeitungue provolání k vojínům Wolf do Brna. Z Brna, 14. září. Za příčinou poli- tické schůze, na které bude zde mluviti Wolf, vydali brněnští sociální demokratě letáky: »Ženy a dívky brněnské, chraňte svých nejdražších statků! Wolf přichází !« Telegrafické zprávy „N. L. Císař v Haliči.

Ze Lvova, 13. září. (C. B.) Na celé jízdě od zemské hranice až ke hlavnímu městu byl císař ve všech bohatě ozdobených stanicích před- mětem nadšených ovací. Ve Lvově byl očekáván na nádraží mistodržitelem. hr. Potocký m, zemským maršálkem hr. Stanisl. Badenem předními vojenskými osobnostmi a purkmistrem drem. Malachovským. Po vřelém přivítání odebral se císař za hlučného pozdravování veliee četného obecenstva, shromážděného ve hlavních ulicích, do ruské katedrály, kdež byl přijat vy- sokým klérem a zúčastnil se liturgie. Za opět ných ovací odjel pak císař, provázen místo držitelem, ke katedrále římsko-katolické, kdež by přítomen tichým bohoslužbám. Na to odebral se panovník do paláce místo- držitelského a přijal tam v soukromém slyšení nejdříve německého a ruského konsula. Zemský maršálek hr. Badeni v čele sněmu pozdravii císaře delší německou, ruskou a polskou řečí Po odpovědi císařově byla přijata deputace bukovinského zemského výboru, jejíž jménem zemský hejíman Lupul vzdal císaři hold. Na- to oslovil císaře jménem vysokých hodnostůa šlechty kardinál Puzyna. Císař odvětil, že jest přesvědčen, že má ve vysokých hodno- stech a slechtě stále a za všech okolností bez- pečnou podporu. Po přijetí duchovenstva byla vyslechnuta městská rada Ivovská. Purkmistr dr. Mala- chovský pozdravil panovníka a vyslovil ve- likou radost, že cisař hlavní město Lvov byt

jen na krátko navštívil. Císař projevil naději, že se mu naskytne záhy příležitost, aby se mohl osobně o rozvoji hlavního města přesvědčiti. Když pak byl císař ještě přijal deputaei hlavního zemského města Černovců a různé korporace, pokračoval za stále se obnovujícíeh nadšených ovací ve své cestě do Chlop. Z Chlop, 13. září. (C.-B.) Ve 2 hodiny od- poledne přijel dvorní vlak za bouřlivého provolá vání slávy do stanice Buczaly Komárno. Zde oče- kávali panovníka okresní hejtman, starosta ko- márenský a j. funkcionáři. Císař je blahosklonnč oslovil a odebral se špalírem místního obyvatel- stva do Chlop. Po celé cestě sypaly děti před panovníka kvítí. Ve 3 hodiny odpoledne dorazi cisař do Chlop. Současně s ním přibyli tam mí- stodržitel hr. Potocki, zemský maršálek hr Badeni, kardinál Puzyna, posl. ryt. Ja worski a hr. Tarnowski, dále pak maji tel zámku chlopského hr. Lanekoronski kteří byli pozváni císařem na hostinu ve staně Před hostinou byli císaři chefem generálního štábu představeni generálové a důstojníci. Po4 hodině odebral se císař pěšky v průvodu gene- rálního adjutanta hr. Bolírasa ko hr. Lane- koronskému. Návštěva trvala 20 minut.

Císaři byly z obecenstva podány osobně tři pro- sební listiny. Zejtra časně ráno odjede císař na manévry. Počasí jest příznivé. Z Chlop, 13. záři. (C.-B.) V 8 hod. 5 min. přijel arcivévoda František Ferdina n do Grodku, kdež byl přivítán okresním hejtma- nem. Před nádražím shromážděný lid provolával mu hlučně slávu. Arcivévoda odebral se přímo do farního chrámu komárenského a byl tam pří- tomen tiché mši. V 10 hodin dopoledne přijal arcivévoda v paláci chlopském chefa generálního štábu Becka, sborové velitele G algot zy ho a Fiedlera, generálního inspektora jízdy hr. Paara, hraběte a hraběnku Lanekoron- ské a barona de Vaux. Na ulicích očeká- valo přečetné obecenstvo příjezd císařův. Německý císař v Uhrách. Z Mohače, 13. září. (C.B.) Císař Vilém sem dnes odpoledne přijel. Demonstrace sociálních demokratů v Pešti.

Z Pešti, 13. září. (C.-B.) Zdejší socialisté uspořádali velké shromáždění lidu. na kterémž se súčastnilo asi 35.000 osob. Mezi řečníky nalézali se také paní Sorgueová z Pa- říže, belgický socialista Fournement a člen švý carské národní gardy Brüstlein. Shromážděn přijalo resoluci proti maďarské straně nezávislosti a další resoluci proti prodloužení služby třetího ročníku vojska. Na konec zpívány dělnické písně. Potom se účastníci táboru klidně rozešli. Žádná deserce. Z Pešti, 13. září. (C.-B.) »Uherská telegr a korresp. kancelář« oznamuje z Miškol ce Zpráva, že 18 vojáků 65. pluku pěchoty ná- sledkem prodloužené služby třetiho ročníku desertovalo, je nepravdiva. Ani jediný voják neutekl. Také nejeví se v mužstvu žádné znepokojení, naopak: všude je nejlepší pořádek a kázen

Srbští důstojníci. Z Bělehradu, 13. září. (C.-B.) Z úřad- ního pramene se oznamuje: Časopisecká zpráva. že vznesl král Petr na ruského cí- saře telegrafickou prosbu, aby Rusko změnilo své chování k srb- ským důstojníkům, kteří na kralo- vraždě účastenství měli, je úplně smyšlena. (?) Není k tomu ani žádné příčiny, ježto všechny moci dosud v Bělehradě prove- dený převrat zcela správně za vnitřní záležifost Srbska považovaly a následkem toho také žádná z nich nebyla s to projeviti nějaké přání ohledně postavení, jež původcové onoho převratu zaují- mají. Skupština dala jim rozhřešení a král Petr jakožto konstituční panovník musí dle těchto usnesení jednati. Z Bělehradu, 13. září. (C.-B.) Obž lovací spis proti důstojníkům Niši zatčeným opírá se o dvě fakta 1. Že v důstojnických provoláních se činí ná- vrhy, dle nichž všichni spiklenci ze dne 11 června usmrceni býti mají, s kterýmžto návrhem tři důstojníci projevili souhlas a za 2., že splnění požadavků, jež důstojnický sbor na krále vzné- sti chtěl, aby totiž spiklenci ze dne 11. června z armády odstraněni byli, po případě i násilím mělo býti vynuceno. Obžalovací spis označuje jako strůjce celého hnutí setníky Novako- viče a Protiče, nadporučíka Lugomer- ského a poručíka Dondareviče. Na tato provinění je článkem 53. srbského vojenského trestního zákona stanoven trest pevno st n vazby až do jednoho roku. Pro pů- vodce spáchaného provinění stanoví týž člá- nek ve spojení s § 97. trestního zákona obec- ného několikaletou pevnostní vaz- bu, v obou případech bez ztráty hodnosti.

Vojenský soud sestoupí se nejspíše dne 15. září. Z Bělehradu, 13. září. (C.-B.) Dnes konalo se tu studentstvem vysoké školy svolané veřejné shromáždění, ve kterémž se asi 2000 osob zúčastnilo. Průběh táboru byl klidný. Na konec přijata resoluce, kterouž se odsuzuje stanovisko denníku »Narodní List« »Večerne Novosti«. Z Bělehradu, 12. září. (C.-B.) Zdejš časopis, jehož styky s dřivějším náčelníkem ti- skového odboru Alexandrem Petrovičem známy jsou, prohlašuje, že Petrovič svého úřadu neopustil proto, že by byl ohrožen býval, nýbrž z té příčiny, že všechen tisk a posléz také orgán ministerského předsedy se od něho o vrátil. Nové finanění předlohy ve Špa- nělsku. Z Madridu, 13. září. (C.-B.) Ministerská rad a se usnesla, aby sněmovně předloženy byly- osnova zákona o rozpočtových opra- vách, osnova zákona na zlepšení směneč- ného kursu, kterýmž dovoleno býti má svobodné ražení zlatých mineí osnova zákona o dani z lihu a osnova zá kona o likvidaci dluhů zámořských kolonií. Sociálně-demokratický sjezd v Drážďanech. Z Drážďan, 13. září. (C.-B.) Soci álně demokratický sjezd byl dnee večer zahájen. Za předsedu zvolen poslanec říšského sněmu Singer. Po sestavení jedna- cího pořadu bylo rokování přerušeno. Anglická královna v Dánsku. Z Helsingöru, 13. září (C.-B.) Anglická královna Alexandra připlula sem na palubě lod »Vietoria and Albert« a byla na přístavišt uvítána králem Kristianem se všemi přítomným knížecími osobnostmi. Na to odjela královna s panstvem do Frederiksborgu. K volbě do říšské rady ve volebním okresu chrudimském. Z Chrudími. (Pův. dop)

Volební zápas do říšské rady v našem vo lebním okrese jest ukončen zdreující porážkou agrárníků, jež jest tím významnější, poněvadi při volební agitaci — vlastně štvanici — jaké ještě v Čechách nebylo, použí vali všech prostředků a všech lidí kteří se propůjčili k hanobení strany mladočeské Situace agrárníků při této volbě byla v nejednom ohledu velice příznivou; neměli nesnáze s kandidaturou, kdežto se jednání o kandidáta strany svobodomyslně z příčin dosud úplně ne vysvětlených do nekonečna vleklo a teprve ně- kolik dní před volbou, když byli agrárníci čilou a bezohlednou agitací již téměř celé volební bojiště zabrali, t. 31. srpna ukončeno, tak že nebylo již fysického času k rozvinutí souběžné agilace volební v celém okrese volebním. Volební nálada v kruzích mladočeských byla již z počátku ztlumena projektovanou kandi- daturou dra. Rezka. Agrárníci, kteří se dru.

Rezkovi, arciť »dokud byl milosti rozdávajícím ministrem«, lichotili, dovedli jeho kandidatury plnou měrou využitkovati. Kandidatura dra. Janovského vzbudila v táboře agrárníků velký postrach, »věčný kan- didát poslanectví« Markalous práskl statečně do bot a jeho místo zaujal nejstatečnější z pluku řvavých, Švejk. Boj proti dru. Janovskému byl zahájena veden způsobem přímo hnusným, avšak když se kandidatury vzdal, vůdce agrárníků, posl. Kubr vážně navrhoval, aby dr. Janovský při jal manifestační kandidatur agrárníků Stejnými zbraněmi, arciť ještě náruživěj poráželi agrárníci kandidaturu Udržalo vu Pamílet proti Udržalovi vydaný: »J ak soudí sedlák z Polabí o kandida- tuře hospodáře Udržala z Doln Rovné« — jako pamflet podobný proti dru Janovskému v Národní tiskárně v Praze tisknutý a u velikém počtu v celém okrese agrárníky roz šiřovaný, zůstane smutnou upomínkou na tut prvou přímou volbu venkovských obcí do říš- ské rady !

Tak se smí a může ještě přáti českému rolnictvu na počátku XX. století! Kdyby masy rolnického lidu nebyly zfanatisovány falešným hesly, musily by tak nízké a surové projevy pokládati za největši urážku českého rolnictva. Vždyť se v těchto hanopisech nešetří an poměrů rodinných, ano i z osobních vlastnost kandidátů se v nich činí úsměšky. Tomuto ha nopisci jest také směšným, že je Udržal ho spodářeml Vedle těchto hanopisů pracovali agrárníei zaplavováním celého volebního okresu netolik »Obranou zemědělců«, ale také nejnovějším. neodvislým orgánem agrárním, pardubickými »Samostatnými směry«, bombastickým provoláním Švejkovým a j. a nalézali při tom podpory také některými venkovskými listy, jako pověstným chrudimským žurnálem Tomšovým a jinými. Agrárnický kandidát Švejk projíždělse svými místními i přespolními korteši po celý týden volební okres, pořádaje na všech stranách volební schůze a soukromé porady, při nichž jej také zastupovali netoliko redaktor Hybě, ale také vynikající členové vedení strany. Generální štáb agrárníků od přísedícího zem. výboru Ždárského až po »ředitel zem. banky«, nezbytného Hyrše, s četnými pobočníky od někdejšího statečného vůdce par dubických socialistů Štěpánka až po výteč ného a velezasloužilého professora-učitele zimní hospodářské školy chrudimské Markalo u s byl v permanenci a vyvinoval v agitaci volební tak horlivou činnost, že nebylo s podivením, že v táboře agrárním panovala pevná naděje ve volební vítězství.

Naděje tato byla také udržována dobrovol- níky místními, kteři ne tak z politických, jako z místních a osobních příčin přihlásili se k službě proti straně svobodomyslné. Musí býti uznáno že agrárničti agitátoři dovedli těchto slabin na šeho venkova bezohledně, plnou měrou vyu žitkovati. Neštítili se žádného prostředku, ano k získání evangelických voličů dovedli použiti také odmítnutí, jehož se dostalo »Národními Li sty« několika evangelickým kněžím za punkto vání s Prušáky! Své-postavení proti této zuřivé agrární agi taci nejvíce oslabil Udržal sám. Jádro mladoče- ského voličstva; uznávající za nynějších poměrů nezbytnou potřebu soustřeďování sil, zvláště na říšské radě, nesouhlasilo se samostatnou kandi daturou a tím se také vysvětluje, že bylo v ně kterých částech našeho okresu účastenství při volbě tak malé. Udržalovi bylo také vytýkáno. že přijetím kandidatury sám dokázal, že nebyla jeho resignace na mandát odůvodněnou a že bez vážné věcné příčiny tento volební zápas vyvolal. Nepříznivou byla situace Udržalova také proto, že kandiduje samostatně, musil také sám čeliti četným, bezohledným agitátorům, jimiž agrárníci náš okres zaplavili a že také neměl, jak bylo přirozeno, tak výdatné podpory časo- pisecké, jako jeho soupeř. Žalostný obraz poskytovaly schůze voličů, konané v Chrudimi, Chrasti, Vostřešanech a j a na nichž předáci agrárničtí, zvláště pak posl. Ždárský, nechali zářiti svá světla, závodíce cenu nejnižšího podezřívání a nejsurovějšího hanobení svých politických odpůrců, strany mladočeské. Co v tomto směru bylo na těchto veřejných schůzích vykonáno, přesahuje vše, čeho jsme dosud u nás v politických zápasech zažili. Sociální demokracie je překonána !

Tyto volební schůze velice přispěly k ro- zeštvání našeho venkovského lidu a ještě většímu otrávení našeho veřejného života. Vavříny na téchto schůzích, zvláště v Chru dimi a v Chrasti dobyté, si zvláště p. Ž dár ský, který svou důstojnosti jako přísedící zemskéh výboru měl oslňovati voličstvo, nedá za rá meček! Není nesmyslu, kteréhož by byli kortešové Švejkovi na schůzích voliců ke zfanatisování neprozíravých mas nebyli použili, neni slibu jímž by nebyli vábili, není příhany, kterou by nebyli své odpůrce pokáleli! Zvolení Švejkovo prostě prohlášeno za nej důležitější prostředek k zažehnání zemědělské krise, ke zvýšení cen obili, k dobytí státníh práva aj. Agitační postup agrárníků byl tím snazší protože jim Udržal nemohl čeliti ani tiskem ani osobně na všech mnohdy i současně pořá daných a napřed také ani neohlašovaných schů zích, tak že mohli nekontrolovaně svou podrý vačskou práci konati a oni tuto práci s uznán hodnou vytrvalostí a obětavostí až do posledního okamžiku, ano ještě v den volby konali. Za těchto poměrů musil arciť konečný vý sledek volby nejvíce agrárníky samé překvapiti Zapřísahali lid na heslo: Kdo nejde s námi, jest nepříte a zrádce rolnictval Nejnáruživějším vyznavačem této nauky jest jinak zbožný apoštol míru a pokoje, pan Žďárský. Na toto heslo lapili zajisté mnoho prostých duší a přece v tomlo volebním okrese, v němž jest 9500 voličů, obdržel nejnovější spasitel rolnictva Švejk pouze 1041 zuřivě a draze vyagitovaných hlasů a 2216 »zrádců rol nietva« — rolníků zvolilo »arcizrádce věc agrární« hospodáře Udržala, jejž ve své porad pardubické agrárničtí důvěrníci ušlechtile po rovnávali s rasovým psem Porážka vgrárníků by byla bývala ješt větší, kdyby byl Udržal sám nesnáze své kan didatury nebyl kupil.

Vedle positivného výsledku této volby mus také zapsati agrárníci na svůj účet, že klackář skou agitací, již v našem okrese od obce k obei vyvinuli, prohloubili trhlinu v naš organisaci národní a že valně při- spěli k znechucení účastenství v veřejném životě všem lidem ct a slušnosti společenské dbalým Tyto zásluhy agrárníků nesmažou cituplné omluvy melancholického zástupce Švejkova na schůzi voličů ve Vostřešanech, poslance Ch loupky aj. Ovoce této selby sklidí agrárníci sami. Tato cesta nevede ke spáse če- ského rolnictva, ale toliko k roz- poutání bratrovražedných zápas v českém národě, z nichž kyne nej- větší prospěch toliko našim úhlav- ním nepřátelům a vládě. Reskriptové schůze. Staroměstský Občanský klub v P'raze uspořádal v sobotu v restaurantu p. Sochůrk v »Kopmance« večer reskriptový. Místopředseda klubu, městský radní pan Zikan vřelými nadšenými slovy zahájil četně vybraným obe- censtvem staroměstským navštívenou schůzi udělil slovo panu zemsk. a říšsk. poslanci dru.

Lad. Dvořákovi. Týž v úvodu nastínil události politické, které předcházely vydání re- skriptu královského dne 12. září 1871, v němž panovník slibuje dáti se korunovati na krále českého a chce obnoviti přísahou korunovační veškerá práva zemí koruny české. Královské toto poselství na sněmu tehdy s nadšením bylo přijato a ihned činěny přípravy k položení zá kladu k státoprávnímu vyrovnání s národem če- ským. Němci ihned snažili se zmařiti přípravy tyto a ze sněmu odešli, ale většina sněmovní jednomyslně učinila důležitá usnesení, z nichž nejznámějšími jsou tak zvané fundamentální články. Utěšený ruch politický ze sněmu rozvíři se i v lidu a četné tábory po vlasti naší z doby té v dobré jsou paměti. Leč úklady nepřáte národa českého Beusta a Andrássyho příznivý směr ve Vídni dovedly odvrátiti, ministerstvo Hohenwartovo bylo propuštěno, ač do poslední doby při právech našich věrně setrvalo. Tak sluší vzpomenouti i vynikajícího působení histo- rické šlechty v tomto našem státoprávním zá- pase, v kterém, žel bohu, brzo ochladla. Přítomné oslavy reskriptové mají vý- znam všeobecné manifestace státo- právní a mají sloužiti uvědomění o hlubokém významu státního práva našeho, že toto jes V drobném prodejí ranní čísle o zobě . . . za s odpoledni . . . n zk Ve filialkách na venkově runní číslo. . . . . . vdpolední . . . . . . . . Bb Inserá ty platí se hotově sapřel. Přečplacení a inserty přijímá zdhminl strace v Marissské ulici č.z Tam nacházejí se též redake Ulskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukepisy se novzaceji

systémem positivních práv, pramenem právním živým, ježto v kardinálních otázkách, na př. po- sloupnosti, jest státní právo naše rozhodujícím. Jinak ovšem jest zdrojem upravujícím všechny právní poměry v zemích koruny české a v jejím vztahu k říši rakouské. Z té příčiny ve svém státoprávním zápasu vzpomínáme všech události, kde toto státní právo tak slavně uznáno bylo, jako v reskriptu královském ze dne 12. září 1871. Ve státním právu českém zobrazen po- žadavek celého národa, který musí býti upraven moderně tak, aby mohl sloužiti všem vrstvám národa; v něm právě naše otázka národní i kul- turní jedině utěšeně se bude rozvíjeti. V otázce státoprávní bývá nám vésti boj nejen proti ne- přátelům našim, ale i proti projevům z řad, které chtějí míti různé názory. Slavnostním pro- jevem panovníkovým o našem státním právu je oslavované poselství královské, které uznává zá- roveň neudržitelnost poměrů ústavních, jež jsou protichůdnými státnímu právu našemu a zároven naznačuje cesty k nápravě těchto poměrů. Ne- dílnost a neodcizitelnost ze m koruny české, toť dva význačné body v po- selství krále našeho k národu! Přehlížíme-li zápas centralismu a germani- sace, který od dob Marie Terezie trvá nepřetržito dále, vidíme, že přímo neodvažuje se nikdo vy- sloviti proti státnímu právu, kde jen se dělá ná- lada prolistátoprávní v politických kruzích, mající vésti k zapomenuti.

Jestli dnes ústavní život ve svých zákla dech se chvěje, jest následkem toho, že tento život ústavní na chybných pilířích byl zbudován, že přirozené opory, které právní poměry chrá- nily, po věky uznány býti nechtějí. I hospo- dářské poměry a vyplývající z toho prospěchy v této chvili klesti vítěznou cestu našemu stát- nímu právu, a bohda budou tak silnými, že i našim krajanům německým oči otevrou. Jen vášnivosí a zfanatisování činí nepřístupnými Němce zdravé úvaze o těchto tak jasných a oběma národům stějně výhodných poměrech, z upravení státo- právního poměru vyplývajících. Velikosť našeho státoprávního boje žádá vytrvali i ve chvílich nepříznivých, důsledně vždy a vytrvale k boji státoprávnímu se hlásiti a zanechati politi ky cislajtanské, kterou v březnu r. 1889 tak zmalátněle dvorní rada Mezník ohlašoval. Vznešenosť cíle, posvátnosť myšlenky prospěti vlasti a národu, toť heslem budiž v našem státoprávním zápase, zjednati všemu lidu če- skému bezpečný útulek k rozkvětu jeho vše- obecnému v národnosti, ve svobodě politické v hospodářském jeho povznesení. Všeobecná snaha všech vrstev národa společnou prací sloužiž velikému a svatému tomuto úkolu. V této chvíli drtí řady naše rozháranosť apatie, zmocňující se širokých vrstev, bude třeba věsti politiku českou agressivním tónem, aby byla politikou mužné cti, která po- vede celý národ český k těžkým jeho zápasům.

Státní právo naše, toto společné nadšenía svornou práci, vždy umožniti může a musí po- litika státoprávní, ona budiž základem všeho budoucího zápasu našeho politického národního, která nás k eíli pak jistě dovede. (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan Náhlovský navrhl pak resoluci: »Shromáždění občané staroměstští v památ- ný den vydání reskriptu královského oslavují vznešený skutek uznání práv království č- ského a byli by šťastnými, kdyby dnes usku- tečnění oslavovati mohli. Že neuskutečnilo se slovo královské, toho příčmou není lid český ani poměr jeho k ostat- ním národům v soustátí habsburském. Národ český je sobě vědom své zdatnosti, svého práva a důležitosti v říši, své rovnocennosti a svého pokroku a poplatnosti v tomto staro- slavném království. Proto trvá na svém právu státním a vyzývá své poslance, aby znovu veškerým vlivem svým o restituci práv král. českého v plné míře se zasadili.« Pan dr. Podlipný vzpomíná význam- ných momentů z řeči dra. Dvořáka a podotýká, že na Starém městě nastává jakési kvašení prý za účelem vzpružení myšlénky státoprávní, čehož jistě zapotřebí není, kdo zná minulou i přítom- nou činnost klubu staroměstského. — Státní právo naše trvá po staletí, bylo a jest velikou historickou pravdou, slávou naší minulosti, le- sklou hvězdou naší budoucnosti. Uznáváno bylo, ale diviti se musíme, že jednáno bylo nesvě- domitými rádci proti našemu státnímu právu Nebude-li porozumění u vlád rakouských, dovede si národ český pomoci také i proti vlá- dám rakouským i proti choutkám trhacím, at vycházejí z kterékoli strany.

Místopředseda p. Zikán navrhl k resoluci dodatek: »Protestujeme proti nařízení ministerstva vojenství, aby naší synové ve službě vojenské setrvali nad zákonitou povinnost a žádáme pány poslance, aby důrazně u ministra vo- jenství zakročili.« Pan posl. Němec přeje si, aby tento do- datek byl považován jako resoluce samostatná, čemuž se p. Zikán přizpůsobuje. Pan Duda přeje si, aby podán byl v této věci zvláštní protest. Obě resoluce přijaty byly jednohlasně. Výbor občan. klubu staroměstského učiní v zále žitosti druhé náležité kroky u rady král. hlav. města Prahy. Reskriptní schůze v Prostějově. V Prostějově, dne 13. září 1903. Politický spolek prostějovský, vedený už po řadu let v rázném duchu svobodomyslném, bedlivě stopuje veškeré události politické, pro národ náš významné a poctivě se snaží, aby politický ruch nejen na Hané, nýbrž vůbec n Moravě stále byl oživován a udržován v kole-