1
article
Z Berlína, 10. listopadu. (C.-B.) Císařský
guvernér německé jiho-západní Afri-
ky hlásí dnes z Vindhuku: Z bojiště není
dosud důležitých zvěstí. Právě přibyl tam okresní
správce šl. Burgsdorff se 150 jezdci, kdežto
setník šl. Fiedler se 180 jezdci a čtyřmi děly
tam postupuje. Bethaniové zachovávají věrnost
Z Madridu, 10. listopadu. (C.-B.) V San-
tandru jest klid. Za posledních výtržností byly
tři osoby zabity a dvanáct raněno.
Z Athěn, 10. listopadu. (C.-B.) Dnes uve
řejněn byl královský dekret, kterýmž se sně-
movna na 40 dní odročuje. Obecně soudí se,
že bude sněmovna rozpuštěna.
Z Tokia, 10. listopadu. (C.-B.) Předsed
ministerstva Kacura přijal dnes ve slyšení
deputaci ligy protiruské. Kacura vy-
ložil deputaci co nejdůrazněji, že jest vzhledem
na nynější situaci, kterou má za ne jvýš kriti
ckou, naprosto nezbytno upevniti v lidu svor
nost a solidaritu.
Fiedler
Kacura
Berlín
Madrid
San
Athit
Tokio
2
article
Z Nového Yorku, 10. listopadu. (C.-B.) Dle
telegramu z Kolonu projevili konsulové německý
anglický a francouzský konsulovi Spojených států
úřadním způsobem díky za ochranu, jíž poskytl
ve dnech 4. a 5. listopadu jejich krajanům.
Z Nového Yorku, 10. listopadu. (C.-B.) ze
Santa Domínga se oznamuje, že město San
Pedro de Macoris byl minulou středu bombardo-
váno dominikánským křižákem. Bombardováni
bylo napřed o 21/2 hodiny opovězeno. Parník
ještě téhož dne odplul a nepokusil se ani vyloditi
mužstvo. Střelbou byla způsobena na majetku
americkém značná škoda. Smýšlení je proti Ame-
rice velice nepřátelské.
Z Washingtonu, 10. listopadu. (C.-B.) Když
sem došla zpráva, že vláda kolumbijská má
v úmyslu najati jistý počet anglických lodí pro
dopravu vojska z Buenaventury na Isthmus, ob-
držel jeden americký křižák rozkaz plouti do
Buenaventury a v případě nalodění vojska ozná-
miti veliteli, že vojsko nesmí na Isthmu přistáti.
Nový York
spojený stát
San Pedro jít Macoris
Washington
Buenaventura
Santa Domíng
3
article
Admirál Glass přibyl s dvěma válečnými lodm
a s jednou bitevní lodí do Panamy. Má se za to
že Kolumbie nevyšle vojsko ke vpádu do Panamy
poněvadž americké válečné lodi brání přístupu do
Panamy.
Z Washingtonu, 10. listopadu. (C.-B.) Ame-
rický zástupce v St. Domingu telegrafuje, že
loď, náležející dominikánské vládě, střílela na
město San Pedro de Macoris a z části je z ni-
čil a. V telegramu ze St. Dominga se ozna-
muje, že povstalci dne 27. m. m. na město stři-
leli, ale nezpůsobili žádné škody. Velitel po-
vstalců žádal, aby se město v zdalo, což bylo
však o depřeno. Na to bylo opět zahájeno ne-
přátelství. Zásob je dostatek.
Glass
Macoris
Panama
Kolumbie
Washington
St . Domingo
San Pedro
4
article
nezúčastnily blokády, očekávaly, že se bude s ni-
mi stejně jednati a nemíchaly se do věci, poně-
vadž očekávaly, že hned při zahájení vyjednávání
bude blokáda zrušena. Spojené státy vyslovily svě
politování nad tím, že bylo třeba užíti prostředků
donucovacích, jednaly pouze jako prostředník,
poněvadž mocnosti na blokádě zúčastněné své
vyslance z Caracasu odvolaly a vyslanec Spoje-
ných států je dočasně zastupoval. Spojené státy
musí všelikou zodpovědnost za válku odmítnouti.
Radíly, aby obě strany se podvolily smírčímu
soudu a president Spojených států byl ochoten
hned na počátku sporů předložiti celou záležitost
haagskému soudu rozhodčímu. Nyní důvěřují
Spojené státy, že rozhodnutí soudu bude odpo-
vídati jasným zásadám práva a spravedlnosti.
Venezuelský zástupce ve smíšené komisi
americko-venezuelské, José Paul, prohlásil, že
smíšená komise většinu nároků prozkoumalaa
povolila Francii 2,700.000 franků, Německu
1,600.000 marek, Anglií 24.000 liber šterlinků.
Španělsku 1,900.000 fr. a Americe 1,700.000
bolivárů. Naproti tomu zdráhá se však Venezuela
platiti požadavky Mexika a Belgie pro vodní spo-
lečnost v Caracasu. Uznané požadavky budou
splaceny ve 3 letech.
Wöste protestoval proti neočekávanému
neoprávněnému jednání Venezuely, jež se zdráhá
uznati autoritu rozhodnuti smíšené komise ve pří-
čině Caracasu.
José Paul
spojený stát
Caracas
Francie
Německo
Anglie
Španělsko
Amerika
Venezuela
Mexiko
Belgie
5
article
Rusové v Mandžursku.
Z Londýna, 11. listopadu. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Tokia: Ve zdejších do
věcí zasvěcených kruzích nesdílejí v Evropě
rozšířeného příznivého mínění o stavu věcí
na dálném Východě. Naopak soud
se, že bude lze mír záchovati je-
nom, splníli Rusko japonské poža
davky ohledně Mandžurska. Vládě
stává se vždy nesnadnějším ovlá-
dati rozčilení lidu. — Dle další zprávy
»Reuterovy kanceláře« z Tokia byla tam př
jakési hostíně, v níž 250 osobností se súčast-
nilo, přijata resoluce, ve kteréž se praví, že usta-
vičné odkládání úpravy mandžurské otázky ná-
rodní zájmy a mir na dálném vy-
chodě poškozuje. Vláda jest pry
povinna rozhodně zakročiti.
Z dálného východu.
Z Petrohradu, 10. listopadu. (C.-B.) »Ru-
ská telegr. agentura« oznamuje z P o r
Arthuru: Proslýchá se, že tajné společnosti
chystají v údolí řeky Jantse po-
vstání. Z Petrohradu a Rostova na Donu
přibyli sem zástupcové velkých firem, aby ujed-
nali a zařídili obchodní spojení s dálným vý
chodem.
Rus
Reuterův
Arthur
Londýn
Evropa
dálný východ
Rusko
Tokio
Petrohrad
Rostov
Reuterův
dálný východ
6
article
bách nepohodlných žurnalistických protiv-
níků a osobách těmto drahých, dopouštějí
se tak vydírání, jehož povaha jest vyložena.
Ve slušné společnosti nemůže jednání takové
vzbuditi než opovržení, zvláště když je známo,
že české národní smýšlení napadených dam jest
nade vší pochybnost povzneseno. Zvláště ze-
snulých šetřiti, toť požadavek, jaký jest oprávněn
i vůči masarykovské morálce, zejmena jedná-li
se o dámu, jejíž úspěšná a krajně obětavá
činnost v ohledu národním byla nad všechno
tušení realistických redaktorů neocenitelnou!
— Oslava rozbiječe českých lebek v Praze.
Praha
7
article
Důstojnou prý a ve mnohých ohledech zajímavou
slavnost na památku Theodora Mommsena uspo-
řádala včera v Klementinu, jak německé listy
sdělují, „Německá společnost pro starožitnosti““
za přítomnosti rektora, děkanů a četných pro-
fessorů německé university. Jeden ze slavnost-
ních řečníků, prof. dr. Jung, vytasil se s do-
pisem, který mu byl Mommsen zaslal r. 1897,
bezprostředně po zákazu oslavy 80. Mommseno-
vých narozenin, v Praze chystané, uprostřed
bouří pražských, k nimž valnou měrou přispěl
právě výrok Mommsenův o českých lebkách a
ranách do nich. Tehdejší slavnost platila v první
řadě tomuto výroku, bez něho, kdo ví, byla-li by
celá starožitnická společnost německá na Momm-
sena na krásně vzpomněla. Policie slavnost do
Klementina položenou a okázale německými lísty
oznamovanou zakázala, o čemž bylo Mommse-
novi učiněno sdělení. Novogermánský druid
Mommsen, v němž tenkráte patrně ožil attavis-
mus teutoburských bijcův lebek, napsal panu
prof. Jungovi dopis, v němž se dí, že „utrpení
pražských Němců dlužno číst s pocity velmi smí-
šenými, avšak utrpení to ponese pro německou
věc ovoce.“ Mommsen pojednává v dopise tom
také o „pražské civilisaci“ (die dortige
Zivilisation“) i píše, že civilisace tato, ukazuje-li
se tak „puris naturalibus“, nemine se s nějakým
účinkem ve Vídni. Zajímavý jest závěrek dopisu,
v němž Mommsen dí:
»Jestliže měly zásuvky proti Badenovi úspěch,
tož se proti jeho nástupcům na jevo dává tolik
umírněnosti a vyčkávání, že nelze uhodnouti, kam
to všechno dospěje. Co se stalo, pokládám za od-
ražený jezdecký útok, hlavní bitva ještě přijde.
Mommsen
profesor
doktor
Jung
Mommsenův
Novogermánský
Němec
Baden
Klementinum
Mommsit
Praha
Vídeň
8
article
Ostatně nebudiž vám přerušené obětní slavnosti
líto, i přijměte dík můj za vlídný úmysl.«
Utrpení Němců v Praze zákazem slavnosti
narozenin Mommsenových bylo ovšem nevý-
slovné. „Buďte tvrdi! Rozumu česká lebka pří-
stupnou není, avšak ranám i ona porozumí!“
hlásal Mommsen Němcům v Rakousku a pražští
Němci se sešli v Praze, aby vzdali čest této
nauce uprostřed národa, o jehož lebky při tom
běží! Když jim to nebylo povoleno, stali se
mučedníky . ..
— Jinak u nás, jinak mezi Němci. Píše se nám
z Dobřichovic: Za našich dnů, kdy Čech v tak zva-
ném uzavíraném území německém nesmí ani slova
svým mateřským jazvkem promluviti, kdy ani na
svěm domě nesmí vyvěsiti stit s českým navěštím,
kdy zkrátka proti všemu, co je českého, vede se nej-
zarputilejší, bezohledný boj, vídíme u nás v této pří-
čině až hříšnou lhostejnost. V našem výletním místě
Dobřichovicích, kde mimo několik israelitských ob-
chodníků nikdo německy nemluví, usadil se nájemce
velkostatku rytířského řádu křižovnického Prušák
Rudolf Rössener, jehož prvním činem bylo, že ze
svých povozů odstraniti dal české tabulky a opatřil je
velkými černými něm. nápisy »Dobrichowicz«.
Co by se stalo českému nájemci ve smiseném území,
kdyby se podobně proti německému obyvatelstvu za-
choval?
Němec
Mommsenův
Mommsen
Prušák
Rössener
Praha
Rakousko
Dobřichovice
Čechy
9
article
— Velikomyslný dar. Exkursnímu fondu pro po-
sluchače c. k. české vysoké školy technické v Brně
dostalo se skvělého daru. Pan inženýr O. Žiwotski,
podnikatel železničních staveb v Tišnově, věnoval mu
5000 korun, provázeje svůj dar přípisem, ve kterém
praví, že jako Moravan, technik a přítel brněnské
techniky přeje jí plného zdaru. Tímto novým
skutkem — není tomu ani půl léta, co věnoval pan
inženýr Žiwotski témuž účelu 1000 korun — postavil
se obětavý dárce do první řady příznivců našeho
technického dorostu a tím i celé české vysoké školy
technické v Brně. Uznavaje veliký význam pravidel-
ných vědeckých exkursí do ciziny pro dospívajícího
inženýra a znaje neutěšené hmotné poměry většiny
našich studujících, neváhal otevříti štědrou ruku, ne-
ohlížeje se na to, že ho za to nečeká veřejná pocta,
ba snad ani užnäní širší veřejnosti, nýbrž pouze
vděčná vzpomínka studentů, jimž i po mnohých ještě
létech dostane se dobrodiní jeho šlechetného skutku.
Daru Žiwotského bude nepochybně užito k utvoření
základního jmění jmenovaného fondu.
— Z české techniky. Jak jsme již oznámili, na-
vrhl sbor professorský, aby přednášky z mechanické
technolegie za prof. Vávru supplovali společně pro-
fessoři pp. Jedlička a Budil. Ministerstvo vyučování
ve zvláštním přípise však vyslovilo přání, aby před-
nášky ty vloženy byly pouze do jedněch rukou, což
je pro posluchače výhodnějším a aby bylý předány
professoru Jedličkovi všecky tři díly mechanické
technologie.
— Bílá Hoza a arcibiskup dr Kohn. V neděli
dne 8. listopadu, kdy každého roku putují zástupy
lidu na Bílou Horu v upomínku na osudnou pro nás
O Žiwotski
Moravan
Vávra
Jedlička
Budil
Hoza
Kohn
Tišnov
Bíla Hora
vysoký škola technický v Brno
10
article
Změna v srbské diplomacii.
Z Bělehradu, 10. listopadu. (C.-B.) Úřadn
věstník uveřejnuje jmenování dosavadního srb
ského diplomatického jednatele v Cařihradě Jo
vana Christiče srbským diplomatickým je
dnatelem v Athénách.
Vystěhovalecká lod.
Z Terstu, 10. listopadu. (C.-B.) Včera ve-
čer přistála zde první pro dopravu vystěho-
valců určená loď »Aurania« pro novou lini
mezi Novým Yorkem a Terstem, Neapolí a Be
nátkami. »Aurania« odplula dnes s několika ce
stujícími do Rjeky, kdež větší počet vystěho
valců na palubu vziti má.
Giolitti u krále.
Z Říma, 10. listopadu. (C.-B.) »Tribuna
praví: Následkem smutných událostí posledních
dnů a pojednou změněné politické
parlamentní situace vyžádal si mini-
sterský předseda audienci. Tato byla mu ihned
s projevem důvěry povolena. Giolitti odjede
zejtra ráno do Pisy a bude pak v San Rossore
ihned králem přijat.
Smírčí soud haagský.
Z Haagu, 10. listopadu. (C.-B.) V dnešní
schůzi rozhodčího soudu pokračoval Penfiel
ve svých včerejších vývodech. Pravil, že moc-
uosti, které provedly blokádu, se spokojilys
protokolem ze dne 13. února, v němž nejsou
obsažena pražádná ustanovení o právu předno-
sti. Ani smlouva ze dne 7. května nemluvío
žádném poskytování přednesti, nýbrž pouzeo
zvláštním vyjednávání. Záruka 30% je dostateč-
nou, poněvadž smíšené komise uznaly jen zčela
nepatrnou část požadovaných dluhů. Spojené
státy nevyslovily nikdy souhlas s postupom moc-
nosti blokádu provádějících, který směřoval jen
k tomu, aby si ziskalý přednosti na úkor ostat-
nich věřitelů.
Penfield přečetl pak sděleni Bowe-
novo, ve kterém se pravi, že mocnosti, jež se
Jo
Christič
Giolitti
Bowe
Bělehrad
Cařihrad
Atény
Terst
Nová York
Neapol
Rjeka
Řím
Pisa
San Rossore
Haag
spojený stát
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na stanovisku našem v příčině ná-
vštěvy německého divadla v Praze českým
obecensivém nemůže, jak se samo sebou roz-
umí, nic změniti ani dnešní »zasláno« ano-
nymního člověka v realistickém exorgáně, na-
mířené na externího spolupracovníka našeho
listu. Pravíme ještě jednou s veškerou určitostí,
že za nynějších poměrů nemá žádný řádný.
poctivý, k věci české v Praze věrné sto-
jící český člověk v německém divadle,
opětovně a v každém provolání divadelního
némeckého podnikatelstva za »baštu pražského
němectví« prohlašovaném za žádnou podmínkou
co činiti a že žádný umělecký zisk, je-i jaký,
nemůže býti kladen nad nezměnitelný pož-
davek národní discipliny a orga-
nisace v Praze, aniž jím může vyvážen
býti. Není hanbivějšího pocitu, leč toho, že
nutno veřejně v českém listě tolikrát takovon
samozřejmost dotvrzovati a že se vyskytujív
českých řadách a — také v českých listech
literáti a podlí anonymové, kteří mají odvahy
k protestu proti nejjednodušším rudimentům ná-
rodního karakteru. Jací lidé dávají přestupníkům
národní slušnosti a sebevážnosti rozhřešení,
vidno na novinářském bojovníku za návštěvu
Neumannova divadelního závodu, realistickém
denníku prof. Masaryka. Nestalo se dnes po-
prvé, že tento umravněnec ztracenou věc svou
posiliti mínil útokem na dámy, vůčí nimž každý
slušný Evropan, i když se nepovznesl k mravní
úrovni masarykovské, vždy zachovává slušný
ohled. Vůdce realistický, který ve svém listě
trpi podobné útoky aneb snad k nim nabádá,
spekuluje, že tou ničemností vynutí mlčeník
rejdům, směřujícím k znehodnocení veškeré ná-
rodní výchovy a sespatnění karakteru národní
společnosti v Praze i všude jinde. Tito výteč-
níci, kteří se za porázku ve věci mstí na oso-
bitvu r. 1620, oslavuje se tato ztráta samostatnosti
profesor
Masaryk
Evropan
Praha
Neumannův