ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 abe556d0-70f3-11dc-8520-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 62, place 17, org 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 308. ze dne II. listopadu 1903.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Záhadný nález. Z Paříže se oznamuje: Roku 1888 pohřbena byla v Montigny 28letá dcera výhyb- káře Kateřina Grossova. Její matce, jíž po smrti dce- řině zemřel také muž, bylo onehdy oznámeno, že hrob její dcery bude vykopán. Když počali hrob vy- kopávat, nalezli hrobníci v nevelké hloubce kovovou rakev dle předpisu zaletovanou a poněkud promáčk- nutou, jež způsobem dosud nevysvětlitelným a ne- známo kdy, byla v tomto hrobě zahrabána. Při soudním otevření rakve nalezena v ní natlačená ženská mrtvola, jejíž uříznuté nohy ležely vedle hlavy. Mrtvola, zejmena hlava s dlouhým plavým vlasem, v němž vězel hřeben, byla rovněž jako její šaty ještě velmi dobře zachována. Zavedené lékař- ské, jakož i soudní vyšetřování snad tuto záhadu objasní. Snad že tajný ten pohřeb jest ve spojení s pozorováním vdovy Grossovy, jež před 7 neb8 lety nalezla na kříži u hrobu své nebožky dcery věnec, pocházející od neznámé osoby.
Grossův Paříž
3 article
= Kněžský skandál. Z Madridu se oznamuje Zdejší »Heraldo« přináší zprávu o následující skan- dální události, jež se přihodila minulého pondělkav poledne v ulici Obrador. Obecenstvo zpozorovalo kterak dva kněži v klerikách vešli do vykřičeného domu. Z počátku spokojil se dav sykotem, ale po- zději spustil ohlušující řev a povyk. Jednomu z kněží jehož pronásledovalo na sta lidí, podařilo se uprch nout. S balkonů lili na něj vodu a házeli na něj brambory a rajská jablka. Druhý kněz zůstal v domě, před nímž se záhy nashromáždil dav čítající na 3000 osob. Policie rozehnala dav, vyvedla knězez domu a dopravila jej v povoze k civilnímu guverné- rovi, jenž jej vydal biskupu. Záležitost tato vzbuzuje značnou sensaci, neboť tu jde o osobnosti, známě po celém městě. = Na prospěch nemocnic. Z Londýna se ozna- muje: Minulého úterka učiněn byl první pokus s krámským dnem pro nemocnice (Hospital Shop- ping Day). Zavázaloť se 1173 krámů a 60 hotelů a restaurací, že z denního svého příjmu toho dne ode- vzdají určité procento fondu nemocnice krále Edvarda. Krámy, hotely a hostince, které na tento závazek přistoupily, označeny byly velkými plakáty. Byly mezi nimi nejen největší závody z Westendu, alei malé krámky v Eastendu, kde chudina kupuje svoje potřeby a malé restaurace, kde nemajetní za levný peníz obědvají. Vozkové omnibusů, koňských draha drožkáři měli na svých bičích žluté stuhy, aby za- pomnětlivé upamatovali, že dnes je třeba nakupovat. Na každý způsob závody, jež obětovaly část svého zisku, nepochodily při tom nikterak špatně, nebot majitel velkého jednoho obchodu ve Westendu pro- hlásil, že toho dne stržil více než dvakráte tolikv jiný den.
Day Edvard Krám Vozka Madrid Obrador Londýn Eastend Westend
4 article
= Bezzákonnost v Americe. »Daily Grapbic« přináší zprávu o vskutku úžasném rozhodnutí ame- rického soudu: Irčan Lynchehaun spáchal nejprve vražedný attentát na statkářku, v jejíchž službách byl zaměstnán a pak zapálil její dům. Byl odsouzen k doživotnímu žaláři, ale podařilo se mu uprchnout z Anglie do Spojených států. Zde konečně byl za- tčen, ale soud v Indianopolis právě odepřel, vydati ho anglickým soudům, poněvadž prý tu jde o »poli- tický zločin« a propustil jej na svobodu. Rozhodnut toto vzbudilo v Anglii značné rozhorlení a minister- ský list anglický žádá o »přiměřené diplomatické zakročení«. Prohlašuje s rozhodností vůči Američa- nům nezvyklou, že »rozhodnutí způsobeno bylo politickými motivy nejsprostšího druhu a že jest jed- ním z nejhorších příkladů pohrdání zákonem a spra- vedlností, jichž Spojené státy samy poskytly světu.« Zločiny lynčovní snad prý se týkají toliko Ameri- čanů. Avšak zřejmě se posmívati celé doktrině, jež se zakládá na praxi vydávání zločinců, jest prý věc. jež se netýká pouhých Američanů. Jest to zřejmé porušení mezinárodní povinnosti a list prý doufá že lord Lansdowne, ministr zahraničných záležitostí, bude proti tomu důrazně protestovat.
Lynchehaun Američan Lansdowne Amerika Anglie spojený stát Indianopolis Ameri
5 article
= Císařství na prodej. Pařížský „Journal des Débats“ přináší zprávu, že jest na prodej císařství za 3000 fr. Tohoto měsíce totiž bude prodáváno devět Sandwichských ostrovů. Prodavači jsou Američané, jimž ostrovy dne 12. srpna 1898 byly přiřknuty. Henry Bidon, jenž v „Journ. des Débats“ o této zprávě po- jednává, radí svým čtenářům, aby některý z nich ostrovy koupil. Devět ostrovů bylo by lze pojmenovat podle devíti Mus; podnebí jest více než mirné, pobřeží malebné. Jsou-li poddaní nového panovníka poněkud silně snědí, vynikají za to svým kučeravým vlasem. A kupec mimo to může se vydat na cesty, kde mu jeho titul ve všech lázeňských městech získá úctu hostí a obdiv mladých dam. Také nelze zapomínat, že s novým místem možno spojit prodej řádů pro různé ctižádostiváčky. A vše to lze získat za cenu, jež jest hluboko pod cenou automobilu. Jedinou povážlivou okolnost vytýká zpravodaj a radí k opatrnosti. Návěští mluví o devíti ostrovech, ale na mapě skládá se celé souostroví toliko z osmi ostrovů, k nimž se druží čtyři neobydiené skály, jež Američani snad považují jako nádavek v náhradu za devátý ostrov. Na každý způsob třeba opatrnosti.
Američan Henry bidon
6 article
= Velitel obrněnce »Terrible«. Z Lissabonu se oznamuje: Málo kdy as se podařilo cestujícímu, my- stifikovati vládu cizího státu a obyvatelstvo hlavního města to měrou, jako to provedl burský důstojník van Ruyter. Přibyl na německé pasažérské lodiz jižní Afriky do Lissabonu a zde se klidně ubytoval v jednom z četných hotelů. Avšak zde, vůči angli- ckému loďstvu, jež opět manevruje na pobřeží portu- galském, se probudila stará jeho zášť proti ne- příteli vlasti a když se jak náleží napil, vstoupil do drožky, dal se dovézt k ministeriu námořnictva a dal se ohlásit u ministra jakožto velitel anglické bitevní lodi »Terrible«. Byl ihned přijat a prohlásil bez okolků, že na loďstvu vypukla cholera a že několik plavců jeho lodi již nemoci podlehlo. Musí prý svoje mužstvo vyslat na břeh a prosí, aby byli připraveni. Představte si úžas úřadův a hrůzu obyvatelstva, když se zpráva o tom rychlostí blesku po městě rozšířila. Vydán rozkaz, aby byl zřízen zdravotní kordon, aby nemocnice byly vyklízeny atd. Ale kdo nepřistál na pevninu byli angličtí plavci, nakažení cholerou, na- opak vyplula velká bitevní loď, jež považována za »Terrible« na širé moře, ba záhy vyšlo na jevo, že vůbec nepřistála žádná parní jachta válečné lodi, jež by byla mohla přivézti domnělého velitele na břeh. Teď jala se policie hledat vinníka a záhy se jí také podařilo, polapiti jej v jedné z hlavních tříd. Omlou- val se tím, že nenávidí Angličany a mimo to prý byl spit. A oklamané úřady dobrácky přijaly tuto omluvu a propustily jej.
Ruyter Přibyl Angličan jižní Afrika
7 article Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 11. listopadu. O 1/24. hod. odpol. Směry života. Činohra o třech dějstvích. Napsal Frant. X. Svoboda Režisér Florentin Steinsberg. OSOBY: Soukupová, vdova a soukromníce v Praze, Ludmila Danzerová. Božena, její dcera, H. Kvapilová. Červenka, kapitalista a majetník domu v Praze, . Steinsberg. Černý, chalupník z Kytína, J. Mošna. Černá, jeho žena, M. Pštrosová. Antonín, právník, syn Černých, bytem u Soukupů, K. Želenský. Malík, právník, jeho přítel, F. Matějovský. Děj v Praze za našich dnů. První a druhé dějství u Soukupů, třetí u Malíka. Ve středu 11. listopadu. 21. hra v předpl. (1. čtvrtka.)
Král František Svoboda Steinsberg Soukupová Danzerová Božena H Kvapilová Černá J Mošna M Pštrosová Antonín Soukup K Želenský Malík F Matějovský Praha Kytín Černá národní divadlo
8 article
Popelka. Zpěvohra o třech dějstvích. Složil Jos. R. Roz- košný. Text napsal O. Hostinský. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. OSOBY: Princ, Boh. Pták. Radoslav, bohatý zeman. V. Kliment. Běla, Milada, Popelka, jeho dcery, K. Fa- biánová, V. Hájková, M. Kubátova. Dvorní maršálek, A. Krössing. Pocestný, F. Šír. Hlasatel, R. Polák. Hoste princovi. Dvořanstvo. Pážata. Lid. Heroldi. V II. děj- ství velký balet nově arranžoval baletní mistr Achille Viscusi. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod.
Popelka Složil Anger Krössing Princ Boh Radoslav Běla Milada V Hájková M Kubátův A Krössing F Šír Herold Achilles
9 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 11. listopadu. Začátek o 7. hod. Po sedmé. Naposledy v této sezoně. Chňap, Lap, Šňůra. Velká výpravná hra o 7. obr, Napsal J. Kolár. Režisér Frant. Šípek. Konec o půl 10. hodině.
Lap J Kolár František Šípek Praha lidový divadlo
10 title
Pištěkovo lidové divadlo vrhrodco
Pištěkův lidový divadlo
11 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. Ve středu 11. listopadu. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra Karla Liera. Jako host vystoupí slečna Pavla Stolzova. Nově studováno: Magelona. Tragedie o 4 jednáních. Napsal J. J. Kolár. Režisér K. Lier. 25805 Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově.
Lier Pavel Stolzův Kolár K Lier Urbánek Smíchov Praha Švandův divadlo
12 article
na Král. Ve středu 11. listopadu. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Železná maska 25803 aneb Tajemství královského domu. Drama o 5 jednáních s předehrou od Arnoulda a Fourniera.
Král Arnould Fournier královský dom
13 article
Ve dnech lásky Karušek vskutku zapomínal na všecko: na dům, na jídlo, ba i na Andělku. Běhal jak zblázněný, po celou dobu trpělivě stával u dvéří milenky; odehnán se vracel, holí, jimiž ho hojně častováno, nedbal, ostatně se rval jako bohatýr. Celkem jednání jeho bylo povzneseno nade všecku chválu, o což ostatně nedbal. Ale i pro něj přišla hodina, když se vzpamatoval. Přespal kdes na louce, zívl, natáhl tlapy, pocítil, kterak ho bolí kosti a — s nechutí přehlížel svoji minulost. »Měl jsem věru zač tak se trmácet!« pomyslil si, máchl pohrdlvě ohonem a vydal se k domovu. Již za zahradou pocítil zápach. Přispíšil kroky, vběhl na nádvoří, zastavil se, spustil ohon a nastavil uši. Nemohl poznati dvorce. Počal běhat a očichávat půdu. Nalezl stopy cizích noh, kopyt koňských, spáleniny. Na jednom místě za- vrtěl ohonem: tu byla stála Andělka. Se svěšenou hlavou přiběhl do kuchyně. Znovu se vrátil a oběhl celé nádvoří. Stopy Andělčiny, jevící se na několika místech, po- jednou se přervaly. Bylť tu stál jakýs povoz. Pes běžel za jeho kolejí až do vrat, ale dále ani krok. Koleje se křižovaly; tolik zde bylo přejelo povozů, tak že Karušek nikterak se nemohl orientovat. Počal štěkat, výt a pobíhat cvalem. Oběhl zahradu, sádku, podíval se pod kaštan, pádil pod plotem. Všude byly dřívější stopy Andělčiny, ale každá končila u spále- ného domu. Vrhl se na spáleniště. Oběhl teplé ještě zdi, po- pálil se o doutnající dřevo, odřel se o hřebíky. Ale mimo nejrozmanitější zápach spáleniny nenalezl již ni- čeho.
Andělčin
14 article
Vítr rozvíval šedý popel a rozdmychával hasnoucí jiskry. Nad nádvořím rozkládal se pronikavý zápach. Opřen o plot stál Gajda a bezmyšlenkově hledě na spáleniště, bručel: »Nic to nebylo platno! . . .« »Co nebylo platno? . . .« tázal se Šmul, hledě naň úkosem. V první chvíli sedlák zdál se být zmaten. Ale ihned se zase vzpamatoval a odpověděl klidně: »Vskutku, nebylo nic platno, že hospodáři šli k paní a chtěli se smluvit na tři jitra.« »Aha! . . . o tom mluvíte? . . . Já myslil, že o tom . . .« prohodil Šmul, ukazuje na zříceniny domu. Sedlák znovu upadl ve zmatek. »A co je mi po tom! . . . Já dělal, co jsem mohl . . .« »Já vím«, odpověděl žid, hledě mu do očí, že vy jste dělal, co jste jen mohl . . . Ani vy ani já ne- máme z toho nic. Tu sám dábel ničeho nepořídí! . .. A Němci půjdou svou cestou a budou stavět mlýn, vino- palnu, mne vyhodí z nájmu a vás zajisté ze vsi . . .« Ale sedlák ho neposlouchal. Máchl rukou a od- cházel ke své chatě. V tu chvíli přijel na nádvoří dvorce starosta sou- sedního městečka se stříkačkou a dvěma voznicemi. Hodně křičel, lidem vykládal a na konec se vychvaloval, že nebýt jeho a jeho tříspřežné stříkačky, byl by vy- hořel nejen dvorec, ale i hospodářské budovy, zahrada, ploty, ba snad i dokonce voda v sádce. Vyložil také Andělka.
Gajda Šmul Sedlák Němec Andělka