1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 308. ze dne II. listopadu 1903.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záhadný nález. Z Paříže se oznamuje: Roku
1888 pohřbena byla v Montigny 28letá dcera výhyb-
káře Kateřina Grossova. Její matce, jíž po smrti dce-
řině zemřel také muž, bylo onehdy oznámeno, že
hrob její dcery bude vykopán. Když počali hrob vy-
kopávat, nalezli hrobníci v nevelké hloubce kovovou
rakev dle předpisu zaletovanou a poněkud promáčk-
nutou, jež způsobem dosud nevysvětlitelným a ne-
známo kdy, byla v tomto hrobě zahrabána. Při
soudním otevření rakve nalezena v ní natlačená
ženská mrtvola, jejíž uříznuté nohy ležely vedle
hlavy. Mrtvola, zejmena hlava s dlouhým plavým
vlasem, v němž vězel hřeben, byla rovněž jako její
šaty ještě velmi dobře zachována. Zavedené lékař-
ské, jakož i soudní vyšetřování snad tuto záhadu
objasní. Snad že tajný ten pohřeb jest ve spojení
s pozorováním vdovy Grossovy, jež před 7 neb8
lety nalezla na kříži u hrobu své nebožky dcery
věnec, pocházející od neznámé osoby.
Grossův
Paříž
3
article
= Kněžský skandál. Z Madridu se oznamuje
Zdejší »Heraldo« přináší zprávu o následující skan-
dální události, jež se přihodila minulého pondělkav
poledne v ulici Obrador. Obecenstvo zpozorovalo
kterak dva kněži v klerikách vešli do vykřičeného
domu. Z počátku spokojil se dav sykotem, ale po-
zději spustil ohlušující řev a povyk. Jednomu z kněží
jehož pronásledovalo na sta lidí, podařilo se uprch
nout. S balkonů lili na něj vodu a házeli na něj
brambory a rajská jablka. Druhý kněz zůstal v domě,
před nímž se záhy nashromáždil dav čítající na
3000 osob. Policie rozehnala dav, vyvedla knězez
domu a dopravila jej v povoze k civilnímu guverné-
rovi, jenž jej vydal biskupu. Záležitost tato vzbuzuje
značnou sensaci, neboť tu jde o osobnosti, známě po
celém městě.
= Na prospěch nemocnic. Z Londýna se ozna-
muje: Minulého úterka učiněn byl první pokus
s krámským dnem pro nemocnice (Hospital Shop-
ping Day). Zavázaloť se 1173 krámů a 60 hotelů a
restaurací, že z denního svého příjmu toho dne ode-
vzdají určité procento fondu nemocnice krále Edvarda.
Krámy, hotely a hostince, které na tento závazek
přistoupily, označeny byly velkými plakáty. Byly
mezi nimi nejen největší závody z Westendu, alei
malé krámky v Eastendu, kde chudina kupuje svoje
potřeby a malé restaurace, kde nemajetní za levný
peníz obědvají. Vozkové omnibusů, koňských draha
drožkáři měli na svých bičích žluté stuhy, aby za-
pomnětlivé upamatovali, že dnes je třeba nakupovat.
Na každý způsob závody, jež obětovaly část svého
zisku, nepochodily při tom nikterak špatně, nebot
majitel velkého jednoho obchodu ve Westendu pro-
hlásil, že toho dne stržil více než dvakráte tolikv
jiný den.
Day
Edvard
Krám
Vozka
Madrid
Obrador
Londýn
Eastend
Westend
4
article
= Bezzákonnost v Americe. »Daily Grapbic«
přináší zprávu o vskutku úžasném rozhodnutí ame-
rického soudu: Irčan Lynchehaun spáchal nejprve
vražedný attentát na statkářku, v jejíchž službách
byl zaměstnán a pak zapálil její dům. Byl odsouzen
k doživotnímu žaláři, ale podařilo se mu uprchnout
z Anglie do Spojených států. Zde konečně byl za-
tčen, ale soud v Indianopolis právě odepřel, vydati
ho anglickým soudům, poněvadž prý tu jde o »poli-
tický zločin« a propustil jej na svobodu. Rozhodnut
toto vzbudilo v Anglii značné rozhorlení a minister-
ský list anglický žádá o »přiměřené diplomatické
zakročení«. Prohlašuje s rozhodností vůči Američa-
nům nezvyklou, že »rozhodnutí způsobeno bylo
politickými motivy nejsprostšího druhu a že jest jed-
ním z nejhorších příkladů pohrdání zákonem a spra-
vedlností, jichž Spojené státy samy poskytly světu.«
Zločiny lynčovní snad prý se týkají toliko Ameri-
čanů. Avšak zřejmě se posmívati celé doktrině, jež
se zakládá na praxi vydávání zločinců, jest prý věc.
jež se netýká pouhých Američanů. Jest to zřejmé
porušení mezinárodní povinnosti a list prý doufá
že lord Lansdowne, ministr zahraničných záležitostí,
bude proti tomu důrazně protestovat.
Lynchehaun
Američan
Lansdowne
Amerika
Anglie
spojený stát
Indianopolis
Ameri
5
article
= Císařství na prodej. Pařížský „Journal des
Débats“ přináší zprávu, že jest na prodej císařství za
3000 fr. Tohoto měsíce totiž bude prodáváno devět
Sandwichských ostrovů. Prodavači jsou Američané,
jimž ostrovy dne 12. srpna 1898 byly přiřknuty. Henry
Bidon, jenž v „Journ. des Débats“ o této zprávě po-
jednává, radí svým čtenářům, aby některý z nich
ostrovy koupil. Devět ostrovů bylo by lze pojmenovat
podle devíti Mus; podnebí jest více než mirné, pobřeží
malebné. Jsou-li poddaní nového panovníka poněkud
silně snědí, vynikají za to svým kučeravým vlasem.
A kupec mimo to může se vydat na cesty, kde mu
jeho titul ve všech lázeňských městech získá úctu
hostí a obdiv mladých dam. Také nelze zapomínat,
že s novým místem možno spojit prodej řádů pro různé
ctižádostiváčky. A vše to lze získat za cenu, jež jest
hluboko pod cenou automobilu. Jedinou povážlivou
okolnost vytýká zpravodaj a radí k opatrnosti. Návěští
mluví o devíti ostrovech, ale na mapě skládá se celé
souostroví toliko z osmi ostrovů, k nimž se druží čtyři
neobydiené skály, jež Američani snad považují jako
nádavek v náhradu za devátý ostrov. Na každý způsob
třeba opatrnosti.
Američan
Henry bidon
6
article
= Velitel obrněnce »Terrible«. Z Lissabonu se
oznamuje: Málo kdy as se podařilo cestujícímu, my-
stifikovati vládu cizího státu a obyvatelstvo hlavního
města to měrou, jako to provedl burský důstojník
van Ruyter. Přibyl na německé pasažérské lodiz
jižní Afriky do Lissabonu a zde se klidně ubytoval
v jednom z četných hotelů. Avšak zde, vůči angli-
ckému loďstvu, jež opět manevruje na pobřeží portu-
galském, se probudila stará jeho zášť proti ne-
příteli vlasti a když se jak náleží napil, vstoupil do
drožky, dal se dovézt k ministeriu námořnictva a dal
se ohlásit u ministra jakožto velitel anglické bitevní
lodi »Terrible«. Byl ihned přijat a prohlásil bez
okolků, že na loďstvu vypukla cholera a že několik
plavců jeho lodi již nemoci podlehlo. Musí prý svoje
mužstvo vyslat na břeh a prosí, aby byli připraveni.
Představte si úžas úřadův a hrůzu obyvatelstva, když
se zpráva o tom rychlostí blesku po městě rozšířila.
Vydán rozkaz, aby byl zřízen zdravotní kordon, aby
nemocnice byly vyklízeny atd. Ale kdo nepřistál na
pevninu byli angličtí plavci, nakažení cholerou, na-
opak vyplula velká bitevní loď, jež považována za
»Terrible« na širé moře, ba záhy vyšlo na jevo, že
vůbec nepřistála žádná parní jachta válečné lodi, jež
by byla mohla přivézti domnělého velitele na břeh.
Teď jala se policie hledat vinníka a záhy se jí také
podařilo, polapiti jej v jedné z hlavních tříd. Omlou-
val se tím, že nenávidí Angličany a mimo to prý byl
spit. A oklamané úřady dobrácky přijaly tuto omluvu
a propustily jej.
Ruyter
Přibyl
Angličan
jižní Afrika
7
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 11. listopadu.
O 1/24. hod. odpol.
Směry života.
Činohra o třech dějstvích. Napsal Frant. X. Svoboda
Režisér Florentin Steinsberg.
OSOBY: Soukupová, vdova a soukromníce v Praze,
Ludmila Danzerová. Božena, její dcera, H. Kvapilová.
Červenka, kapitalista a majetník domu v Praze, .
Steinsberg. Černý, chalupník z Kytína, J. Mošna.
Černá, jeho žena, M. Pštrosová. Antonín, právník,
syn Černých, bytem u Soukupů, K. Želenský. Malík,
právník, jeho přítel, F. Matějovský. Děj v Praze za
našich dnů. První a druhé dějství u Soukupů, třetí
u Malíka.
Ve středu 11. listopadu.
21. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Král
František
Svoboda
Steinsberg
Soukupová
Danzerová
Božena
H Kvapilová
Černá
J Mošna
M Pštrosová
Antonín
Soukup
K Želenský
Malík
F Matějovský
Praha
Kytín
Černá
národní divadlo
8
article
Popelka.
Zpěvohra o třech dějstvích. Složil Jos. R. Roz-
košný. Text napsal O. Hostinský. Dirigent Moric
Anger. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Princ, Boh. Pták. Radoslav, bohatý zeman.
V. Kliment. Běla, Milada, Popelka, jeho dcery, K. Fa-
biánová, V. Hájková, M. Kubátova. Dvorní maršálek,
A. Krössing. Pocestný, F. Šír. Hlasatel, R. Polák. Hoste
princovi. Dvořanstvo. Pážata. Lid. Heroldi. V II. děj-
ství velký balet nově arranžoval baletní mistr Achille
Viscusi.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
Popelka
Složil
Anger
Krössing
Princ
Boh
Radoslav
Běla
Milada
V Hájková
M Kubátův
A Krössing
F Šír
Herold
Achilles
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 11. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Po sedmé. Naposledy v této sezoně.
Chňap, Lap, Šňůra.
Velká výpravná hra o 7. obr, Napsal J. Kolár.
Režisér Frant. Šípek.
Konec o půl 10. hodině.
Lap
J Kolár
František
Šípek
Praha
lidový divadlo
10
title
Pištěkovo lidové divadlo vrhrodco
Pištěkův lidový divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 11. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra Karla Liera. Jako host vystoupí
slečna Pavla Stolzova. Nově studováno:
Magelona.
Tragedie o 4 jednáních. Napsal J. J. Kolár.
Režisér K. Lier.
25805
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka v Praze
a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově.
Lier
Pavel Stolzův
Kolár
K Lier
Urbánek
Smíchov
Praha
Švandův divadlo
12
article
na Král.
Ve středu 11. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Železná maska
25803
aneb Tajemství královského domu.
Drama o 5 jednáních s předehrou od Arnoulda a
Fourniera.
Král
Arnould
Fournier
královský dom
13
article
Ve dnech lásky Karušek vskutku zapomínal na
všecko: na dům, na jídlo, ba i na Andělku. Běhal jak
zblázněný, po celou dobu trpělivě stával u dvéří milenky;
odehnán se vracel, holí, jimiž ho hojně častováno, nedbal,
ostatně se rval jako bohatýr. Celkem jednání jeho bylo
povzneseno nade všecku chválu, o což ostatně nedbal.
Ale i pro něj přišla hodina, když se vzpamatoval.
Přespal kdes na louce, zívl, natáhl tlapy, pocítil, kterak
ho bolí kosti a — s nechutí přehlížel svoji minulost.
»Měl jsem věru zač tak se trmácet!« pomyslil si,
máchl pohrdlvě ohonem a vydal se k domovu.
Již za zahradou pocítil zápach. Přispíšil kroky,
vběhl na nádvoří, zastavil se, spustil ohon a nastavil uši.
Nemohl poznati dvorce.
Počal běhat a očichávat půdu. Nalezl stopy cizích
noh, kopyt koňských, spáleniny. Na jednom místě za-
vrtěl ohonem: tu byla stála Andělka. Se svěšenou
hlavou přiběhl do kuchyně. Znovu se vrátil a oběhl celé
nádvoří.
Stopy Andělčiny, jevící se na několika místech, po-
jednou se přervaly. Bylť tu stál jakýs povoz. Pes běžel
za jeho kolejí až do vrat, ale dále ani krok. Koleje se
křižovaly; tolik zde bylo přejelo povozů, tak že Karušek
nikterak se nemohl orientovat.
Počal štěkat, výt a pobíhat cvalem. Oběhl zahradu,
sádku, podíval se pod kaštan, pádil pod plotem. Všude
byly dřívější stopy Andělčiny, ale každá končila u spále-
ného domu.
Vrhl se na spáleniště. Oběhl teplé ještě zdi, po-
pálil se o doutnající dřevo, odřel se o hřebíky. Ale
mimo nejrozmanitější zápach spáleniny nenalezl již ni-
čeho.
Andělčin
14
article
Vítr rozvíval šedý popel a rozdmychával hasnoucí jiskry.
Nad nádvořím rozkládal se pronikavý zápach.
Opřen o plot stál Gajda a bezmyšlenkově hledě na
spáleniště, bručel:
»Nic to nebylo platno! . . .«
»Co nebylo platno? . . .« tázal se Šmul, hledě
naň úkosem.
V první chvíli sedlák zdál se být zmaten. Ale
ihned se zase vzpamatoval a odpověděl klidně:
»Vskutku, nebylo nic platno, že hospodáři šli k paní
a chtěli se smluvit na tři jitra.«
»Aha! . . . o tom mluvíte? . . . Já myslil, že
o tom . . .« prohodil Šmul, ukazuje na zříceniny domu.
Sedlák znovu upadl ve zmatek.
»A co je mi po tom! . . . Já dělal, co jsem
mohl . . .«
»Já vím«, odpověděl žid, hledě mu do očí, že vy
jste dělal, co jste jen mohl . . . Ani vy ani já ne-
máme z toho nic. Tu sám dábel ničeho nepořídí! . ..
A Němci půjdou svou cestou a budou stavět mlýn, vino-
palnu, mne vyhodí z nájmu a vás zajisté ze vsi . . .«
Ale sedlák ho neposlouchal. Máchl rukou a od-
cházel ke své chatě.
V tu chvíli přijel na nádvoří dvorce starosta sou-
sedního městečka se stříkačkou a dvěma voznicemi.
Hodně křičel, lidem vykládal a na konec se vychvaloval,
že nebýt jeho a jeho tříspřežné stříkačky, byl by vy-
hořel nejen dvorec, ale i hospodářské budovy, zahrada,
ploty, ba snad i dokonce voda v sádce. Vyložil také
Andělka.
Gajda
Šmul
Sedlák
Němec
Andělka