1
article
něno nejvyšší rozhodnutí, kterým
se v Pešti zřizuje uherská tělesná
garda trabantů.
Ministr dr. Harll.
Z Vídně, 14. července, Ministr vyučování
dr. Hartl odjede dnes večer na delší letní
pobyt do Gastýnu.
Česká slavnost ve Floridsdorfu.
Z Vídně, 14. července. Čechům ve Florids
dorfu podařilo se nalézti vhodné místnosti n
uspořádání slavnosti. Pan Václav Bräuner, ma
jitel cihelny, přenechal jim bezplatně fouku
na níž slavnost v neděli 17. července o 2. hod.
odpolední bude zahájena.
Výlupek vší svobodomyslnosti a liberálnosti
»N. Fr. Presse« volá již po policii, aby slavnost
zamezila.
Otázka italské university v Rakousku.
Z Inšpruku, 14. července. »Voce Catho-
lica« sděluje: Poslanec Conci měl roz-
mluvu s ministrem vyučování dr.
Hartlem. Ministr pravil, že jediným rozřeše-
ním otázky universitní je přeložení uči-
telských stolic do Terstu. Poslední
události by prý ospravedlňovaly použití Su 14.
Ale byť on byl osobně nakloněn projektu terst-
skému, nebude tím věc ještě vyřízena, poněvadž
pro její politický ráz o záležitosti té rozhoduje
též ministerský předseda dr. Körber a minister-
ská rada.
Meziparlamentní konference.
Z Bernu, 14. července. Pro mezipar-
lamentní konferenci v St. Louis,
jež koná se od 12. do 14. září, je stanoven
tento jednací pořad: 1. Vývoj ideje míru;
2. svolání druhé sekce konference v Haagu;
3. redukce zbrojení a 4. revise smlouvy ženev-
ské, zvláště v příčině výbušných látek.
Harll
doktor
Hartl
Čecho
Bräuner
Conec
Körber
Pešť
Vídeň
Rakousko
Inšpruk
Terst
Bern
St . Louis
Haag
Voc Cat
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Sultánův posel.
Z Cetyně, 13. července. (C.-B.) Guvernér
vilajetu skadarského Hajdar paša přibude
sem v sobotu jakožto zvláštní posel sultánův,
aby přednesl knížeti Mikulášovi sultánovy po-
zdravy.
Francouzský senát.
Z Paříže, 13. července. (C.-B.) Senát přijal
jednohlasně osnovu zákona o přímých daních.
Na to bylo zasedání ukončeno.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 13. července. (C.-B.) Z
sněmovny poslanců. Montagu táže
se, byla-li pozornost vlády obrácena na faktum,
že němečtí námořní důstojníci fo-
tografovali opevnění a loděnice
v Devonportu, dále je-li tomu tak, hodlá-li
vláda v zájmu národní obrany nějaký krok uči-
nit a posléz, je-li anglickým důstojníkům v ně-
„No, paní správcová a slečna Jarmila.
Udivení Zákoutského rostlo a stupňovalo se
v otázkách:
„Jaká slečna? Jaká Jarmilal?“
„Sestra paní správcové.
„A tak! Je hezká?“ Nečekaje odpovědi, do-
„Co pak je se sbírkou? Vyměnil's?.
„Vyměnil, kamaráde, za nejnovější zlatou
ménu korunovou.
Mikuláš sultánův
Montag
Jarmil
Paříž
Londýn
Devonport
3
article
„Ty's prodal svoje mince?
„Neprodal — vyměnil.
„Co to žvaníš k dasu, neprodal, když'
vzal za ně zlaté koruny. A kolik, prosím tě?“
„Tak asi za dvacet tisíc zlatých,“ odpově
děl Hrdlička co nejklidněji.
„Tohle přestává všechno,“ oficiál se prudce
na židli odsunul, „buď blázníš ty, nebo se s roz-
umem minul ten, kdo ti za to plesnivé harabur
tolik dal — —
„I nepominul, Fricánku, koukej, tuhle
obrázek mince, jejíž originál, před osmnácti léty
ražený, dosťanu nádavkem.
A položil před užaslého přítele fotografi
mladičké dámy, zjevu tak milého, že na prvn
pohled zaujal.
„To je?
„Slečna Jarmilka, moje nevěsta, která se
správcovými přijela do Prahy objednati si vý-
bavu — —
„O, já trojka, dobře jsem ti to zařídil!“
hněval se oficiál sám na sebe, prohlížeje si po-
zději „originál“, jehož líbeznost jej tak po-
pletla, že ta „trojka“ bylo jedno z nejlichotivěj-
ších epithet, kterých si před usnutím téže noe
celou zásobu uštědřoval ..
Neprodal
Hrdlička
Jarmilka
Praha
5
article
meckých válečných přístavech dovoleno totéž
činiti. Občanský lord admírality Lee odpovídá,
že o uvedeném případě ničeho neví, že ale.
kdyby se skutečně něco nepřístojného bylo stalo,
zodpovědné úřady jistě by byly o tom zprávu
podaly.
Lea
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Maturitní zkoušky na matičním gym-
nasiu v Zábřeze, při nichž všech 39 abiturientů
uznáno zralými, deset obdrželo vysvědčení
s vyznamenáním, celému ústavu pak vysloven
veřejný obdiv zems. inspektora p. J. Loštáka,
způsobily poplach v německém tisku. Je to
sice k neuvěření, ale německé listy prote-
stují proti tomuto výsledku zábřežské matu-
rity. Jich rozhorlení nad 39člennou oktávou,
skvělým nadáním a železnou pílí abiturientů
matičního gymnasia nelze jinak nazvati
než protestem... »Tedy z 39 abiturientů ma-
tičného gymnasia nikdo nepropadl. Je to možno?
Toť přece výsledek, jaký nebyl na žádné ně-
mecké střední škole zaznamenán, neboť při ně-
meckých maturitách musí puknout aspoň jeden
kandidát, aby se neřeklo. V Seitenstettenu
v Dol. Rakousích na tamějším gymnasiu sklá-
dalo 40 abiturientů maturitu, tedy přibližně
tolik jako na matičním gymnasiu v Zábřeze, z
těchto 40 maturovalo 7 s vyznamenáním, 21 s do-
brým prospěchem, 13 obdrželo opravu, 5 propadlo,
kterýžto výsledek uznán byl mimořádně výteč-
ným. Na lublaňské německé státní reální škole
za předsednictví slovinského (?) inspektora ob-
drželo z 31 maturantů opravu 7 a 4 propadli
nadobro, podobný poměr panuje na ostatních
něm. středních školách, kteréž vykazují větší počet
abiturientů«. Tak horlí němečtí šriftlajtři i s
důrazem dodávají, že počet německých abituri-
entů v Čechách a na Moravě jest neobyčejně
slabý u srovnání s počtem českých abiturientů, což
prýmusí míti za následek další počeštění (» Vertsche-
chung«) úřadnictva v německých krajích v Če-
chách. Žádná německá střední škola nemůže
J Lošták
Zábřeh
Dolo
Rakousy
Čechy
Morava
7
article
se pochlubiti tak skvělým výsledkem jako ma-
tiční gymnasium v Zábřeze, opakují závistníci i do-
dávají s výrazem podezření, jež nelze jinak nazvati
leč ničemným: »Nevíme věru, komu se obdivovati
spíšelzdali matičním studentům, matičním professo-
rům, anebo zemskému školnímu inspektoru či
snad — všem třem dohromady. Takové německé
škemrání opakuje se ke konci každého školního
roku a není pochyby, že skutečně nápadně
skvěléjší výsledky českých maturit s německými
komentáry k nim zajisté zavdaly už mnohokráte
příčinu k pokynům, aby dozor k maturitním
zkouškám na českých ústavech byl se vší přís-
ností zostřen. Není také nejmenší pochyby, že
se zkoušky tyto na českých ústavech také sku-
tečně dějí s požadavky k nalehání německému
nepoměrně zvýšenými. Dá pak rozum, že taková
přísná, zvýšená observance byla nařízena zrovna
pro střední školy matiční a především v Zábřehu,
kdež obrovská oktáva 40 výtečných abiturientů
jest nesvědomitosti vyučovací správy, se sestát-
něním tohoto gymnasia stálé ještě otálející, výt-
kou tím těžší. Naposled budou tvrditi naši
Němci, že maturitní zkoušky jsou vlastné jejich
národní državou a budou snad dokonce chtit
vypočítávat, kolik procent českých abiturientů
smí projít! Nezbylo by věru už nic jiného, než
aby pan Eppinger i tento požadavek pojal ve
svůj obstrukční program sněmovní .
Samostatná německá obec v Praze . . .
Eppinger
Zábřeh
Praha
8
article
Jak známo, náleží pan Prade k nejbezohledněj-
ším kroutitelům českých krků, prozatím a —
dokud se ty jisté oči nezavrou — ovšem jenom
na papíře. Kdyby se šl. Körber ve všem všudy
a venkoncem držel jeho dobře míněných rad,
nepotřebovaly by se zmíněné oči ani zavíratia
Schönererem pro ten případ slíbený pořádek ve
prospěch Němců, který prý učiní v Čechách ně-
mecký hohenzollernský císař, dávno by byl
hotov. Podle Pradových sdělení, učiněných nej-
nověji vydavateli »Deut. Corresp.« stačilo by
Körbrovi jen chtíti a dodýchali bychom. Je prý
v moci vlády, kdyby chtěla provésti přes hlavy
české násilné rozdělení země, ano i okresy smí-
šené nacionálně ohraničiti a německou državu tak
zabezpečiti. Co prý překáží vládě, aby na pří-
klad Němcům v Praze pořídila sa-
mostatnou německou obec s vlast-
ními německými soudy? Nuže, vláda
by to nepochybně zvěděla v míře velice notné,
kdyby k něčemu podobnému přikročiti chtěla,
co by jí v tom překáželo . . . Jinak požadavek
takový dělá pradeovské neomalenosti všechnu
čest. Žádati něco podobného, k tomu ovšem
patří notná porce nestydatosti, veliká jako
Prade
Körber
Němec
Pradová
Čechy
Praha
9
article
Petřín! Dnes, kdy hrstka pražských Němců
jest skutečně pánem Prahy, jak tomu nasvěd-
čuje na příklad zákaz, vydaný policejním řidi-
telstvím pořadatelstvu zahradnické slavnosti mi-
nulé neděle, zákaz, že hudba v průvodu slav-
nostním nesmí přes Příkop hráti pochody z
národních písní proto, že se na Příkopě
nachází kasino, »Deutsches Hause; nepochybně
z toho důvodu, že v tamní restauraci může být
u oken několik na nedělní odpoledne vymydle-
ných německo-asyrských hláv! Na témž Pří-
kopě, kde letošního března řvala chasa pod
ochranou c. a k. bodáků a ve špalíru obzvláštní
odměnou obmyšlených c. k. pol. strážníků svou
»Wacht am Rhein!«
— Vyznamenání. (Telef. zpr. z Vídně.) Ministn
vyučování udělil řídícím učitelům Vojtěchu Kryšpí-
novi na první chlapecké škole na Smíchově a Janu
Malátovi na první obecné dívčí škole tamtéž titul
ředitelů.
Němec
Vojtěch Kryšpit
Malát
Petřín
Praha
Vídeň
Smíchov
Deutsches Hausa
Wacht be Rhein
10
article
— Oslava 70. narozenin prof. dra. Randy. Vý-
konný výbor národní strany svobodo-
myslné zaslal následující projev: Slovutný
pane dvorní rado! Dožil jste se právě sedmdesátého
roku svého života. K trvalému dobru a obrovským
úspěchům české vědy právnické, k povznášející vý-
chově nespočetných řad vysokoškolského studentstva
českého, dřívějšího i nynějšího, ku plodonosným dě-
jům národní politiky české a vším tím k přeskvělému,
nikým nezrušitelnému vzmachu národní osvěty naší
pracovaly po celé půlstoletí nejvzácnější síly Vaše,
a nyní všichni věrní synové národa blaženi jsou
vědomím, že veškerá velkolepá činnost Vaše požehnána
jest zdarem nejvábnějším, zdarem, jenž projevy po-
divu vzbuzuje i v myslích a výrocích těch, kdož zna-
jíce Vás, neznají nebo nemohou znáti celého našeho
národa. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné
s upřímnou vděčností oceňuje nehynoucí Vaše zá-
sluhy o náš milovaný národ, blahopřeje Vám s úcty-
plnou srdečností ku převzácnému jubileu zářného
života Vašeho, jehož činotvorná svěžest svítí všem
nám Čechům dobré vůle v budoucnost bohdá ještě
dalekou. V dokonalé úctě za výkonný výbor národní
strany svobodomyslné: V Praze, 9. července 1904,
úřadující místopředseda. — Ministr Pientak
zaslal prof. Randovi tento telegram: Na sklonku sed-
mého decennia Vaší slavné tvorby vynikajících děl
právnických, plných hlubokého samostatného bádání,
račte přijati nejsrdečnější blahopřání od Vašeho
dlouholetého ctitele ministra Pientaka. — Zároveň
blahopřála pařížská Société de legislation
comparée a současně zaslal mu předseda „Comité
de centenaire du code civil“ v Paříži president Bau-
doin pozvání k slavnosti za příčinou stoletého trvání
franc. občanského zákonníka ke dni 27. a 28. října t. r.
profesor
doktor
Randa
Čecho
Pientak
Praha
Paříž
Bao
národní strana svoboda
národní strana
Société jít legislation comparée
Comitý jít centenaire
11
article
— Úmrtí. V Čáslavi zemřela dne 13. t. m. choť
tamějšího městského tajemníka a známého národovce,
paní Antonie Milinovská rozená Bradáčova v
63. roce věku svého. Pohřeb koná se v pátek dne
15. července o 5. hodině odpolední. — Dnes rano
zemřel zde vrchní ředitel České spořitelny Arnošt
rytíř z Theumerů.
— Pohřeb paní Matyldy Peškové koná se dnes
ve 4 hodiny ze starokatolické kaple na břbitov
olšanský.
— Starostou smíchovského okresu byl v dnešní
schůzi okresního zastupitelstva zvolen opět pan
dr. Alois Koldínský.
— Pražská obchodní a živnostenská komora po-
dává toto vysvětlení: V poslední době došlo pražské
obchodní a živnostenské komory několik stížností
na to, že českým firmám, společenstvům a pod. za-
slány byly výhradně německé prospekty vídeňského
„Nakladatelství rakouského ústředví-
ho katastru“, na nichž také komora byla spolu-
podepsána. K tomu podotýká komora, že prospektů
těch ani sama nerozesílá ani nemá na rozesílání tom
pražádného účastenství; na prospektech
otištěno je bez jejího vědomí toliko osvědčení, jež
svého času k výslovné žádosti vídeňskému podniku
vydala a to tak, že vypuštěn jest adresát,
jemuž přípis komorní svědčil. Následkem toho, jakož
i z přitištěných faksimilovaných podpisů, k čemuž
rovněž nedáno svolení, se zdá, jakoby prospekt
pocházel přímo od komory. Také byly již zahájeny
kroky u řečeného nakladatelství, aby nedorozuměním
podobným bylo nadále zabráněno.
Milinovská
Arnošt rytíř
Pešek
doktor
Koldínský
Čáslav
Bradáčov
Theumer
Olšanský
Český spořitelna
12
article
Sjezd oktavánů českého gymnasia v Olomouci
z roku 1879. Ve dnech 19. a 20. července t. r. sejdou
se v Olomouci v Nár. domě oktaváni českého gymna-
sia z r. 1879. Ač pozvání jednotlivcům už rozeslána,
zvou se ještě jednou všichni srdečně ke schůzce přá-
telské po 25 létech! Bude zajisté každý potěšen, uvidí-li
za čtvrt století milé druhy z mládí, jichž snad po celou
tu dlouhou dobu nespatřil! Přijďte všichni! Na shle-
danou v Olomouci večer 19. července v Národním
domě!
— Na ochranu sadů. Jest obecně známo, že sady
ve středu velkých měst mají nejen dalekosáhlý vý-
znam esthetický, nýbrž také zdravotní a že slouží
valně k osvěžení obyvatelstva. Uznávajíc důležitost
jich věnuje obec pražská na udržování a zvelebování
sadů každoročně velké obnosy. Ačkoliv obecenstvo
často na velký význam a užitečnost sadů bývá upo-
zorňováno, přece nevěnuje jim té přízně, jaké by
zasluhovaly, neboť na tisíce vysázených květin bývá
zlomyslnou rukou vytrháno, květů poškubáno, křovin
i stromů poškozováno, ano i úplně zničeno. Stálá
hlídka v sadech zařízená nestačí, neboť hlídači tito
nemohou na všech místech býti přítomni, a tak ka-
ždému poškození zabrániti. Obecenstvo se proto po-
zorno činí a žádá, aby sadům pozornost svoji ve
vlastním zájmu svém věnovalo, zřízence sadové ve
vykonávání jich těžké služby podporovalo a samo
dle možnosti poškozování zabraňovalo, při čemž se
připomíná, že jakýmkoli způsobem zaviněné poško-
zení sadů nebo stromořadí tresce se pokutou až do
200 K. Také se žádá obecenstvo, aby odhazováním
papírů a jiných odpadků sady neznečistovalo.
Olomouc
národní dům