1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 193. ze dne
3
masthead
14. července 1904.
5
article
= Nové výzkumy o rakovině. Z Londýnas
oznamuje: Ve schůzi komise pro výzkum rakoviny,
konané těchto dnů za předsednictví prince Walesského,
podával sir William Church zprávu o pokrocích, uči-
něných v poslední době v oboru zkoumání rakoviny
a uvedl pak následující zjištěná fakta: Rakovina jest
rozšířena jak po civilisovaném, tak po necivilisova-
ném světě, není tudíž civilisace příčinou vzniku ra-
koviny. Vyskytujeť se rakovina u lidí i u zvířat.
mimo jiné dokonce též u mořských ryb. Zachvacuje
všechny bytosti na poměrně stejném rozhraní věku,
není nakažlivá a nelze ji přenášet s jednoho drubu
na jiný. Rakovinná buňka může nabýti schopnosti,
rozplozovati se samovolně. Choroba není vyvolána
cizopasníkem a také jí nepřibývá. Doposud nebylo
zjištěno, že radium má u rakoviny léčivé účinky.
= Poslanec, který hlasuje v plavkách. Z Lon-
dýna se oznamuje: Když minulého úterka ve sně
movně poslanců zvoněno ke hlasování, vrazila po
jednou do zasedací síně podivně oděná osoba. Byl
to poslanec sir F. U. Penrose-Fitzgerald, jenž přiběhl
zahalen ve dlouhý žlutý koupací plášť, aby odevzdal
svůj hlas pro vládu. Zvonkový signál byl jej pře-
kvapil v koupelně. Zjev poslancův vyvolal ovšem
ohromnou veselost.
Walesský
Church
F U
Penros
Fitzgerald
Londýnas
Lon
6
article
= Vyláčení zimnice strachem. Podivný případ
léčení oznamuje athénskému lékařskému spolku okres-
ní lékař z Egionu. Ve vesnici Xylokastro chlapec
jednoho rolníka trpěl již osm dnů silnou zimnicí.
následkem které tak vyhubl a seslábl, že mohl sotva
choditi a nalezal se v nebezpečí života. To přimělo
rodiče, kteří se v takových případech jinak obejdou
bez lékaře a upotřebují domácích prostředků, by za-
volali lékaře. Když lékař vstoupil do bytu rolníka,
ulekl se ho dvanáctiletý chlapec tak, že vyskočiv
z lůžka, utíkal z domu jako šílený. Pronásledující ho
rodiče brzy ho dohonili, neboť za vesnicí klesl una-
ven a donesli ho domů. Lékař shledal, že horečka
dosáhla značného stupně, ale okamžitě nemohl proti
ní ničeho poříditi. Unavený chlapec klesl v těžký spá-
nek, ze kterého se druhého dne zotaven a bez horečky
probudil, tak že lékař, který se obával zlých
= Žralokem pronásledováni. Z Richmondu, Va.
se oznamuje: Hrozné dobrodružství se žralokem za-
žili tři muži, kteří tvořili posádku škuneru »Ada«,
jenž náhle se snesší vichřicí připraven byl o plachty
a převrácen uprostřed Mob-Jack Bay. Kapitán, plavec
a černošský kuchař uvrženi tím do vody a pokusili
se ke břehu se dostati. Jsouce dobrými plavci, nelekali
se obtíží, jež jim vzdálenost k pevnině způsobovala.
Richmond
Virginie
Jack Bay
Ada
7
article
Avšak sotva že urazili asi 100 yardů od místa ne-
štěstí, zpozorovali pěkný exemplář žraloka za nimu
se ženoucího. Plovali rychle, co jen mohli a plácaii
do vody, aby mořského dravce odstrašili, ale ten
tvrdošijně hnal se za nimi. Honba trvala takto hez-
kou chvíli, aniž se žraloku podařilo plavce dostih-
nouti. Až konečně blízko břehu chňapl žralok po
černém kuchaři a chopil jej za nohu. Černoch pro-
nikavě vzkřikl a počal po žralokovi pěstí tlouci; spo-
lečníci přispěchali mu také ku pomoci a tak se po-
dařilo žraloka zahnati. Zatím plavci ocitili se již u
břehu, na kterém byli již ovšem bezpečni. Černoch
však jest na noze pořádně pošramocen.
= Kohout a slon. V nedávno vyšlé knize o Mfrice
nalezáme následující lidovou báchorku kmene Dinko
Černoch
Kohout
Dinka
8
article
na Bílém Nilu. Kdysi se založili kohout a slon, kdo
z nich je větším jedlíkem. Již druhého dne časně
z rána sešli se oba soupeři. Slon požíral ohromné
množství trávy a lupení až úpině nasycen usnui.
Když se probudil po několika hodinách, byl nanejvýš
překvapen, že kohout dosud sbírá potravu. Počai se
také na novo pást, ale byl záhy unaven a ponecnal
pole svému soupeři, jenž ve trávě dosud hledal vždy
novou potravu. Když slunce zapadlo, vyletěl si kohout
na hřbet slona, jenž již tvrdě spal, ale probudil se
ucítiv, že něco po něm zobá. — „Co pak to děláš?“
tázal se kohouta. — „Ale nic,“ odpověděl kohout
„sbírám jen hmyz, který je na tvé kůži.“ — „Jakže
Ty ještě nejsi hotov s jídlem?“ zvolal slon poděšen
a dal se na útěk. — Proto dosud ještě, slyší-li kokrhat
kohouta, utíká
= Uprchlý perský princ. Z Cařihradu se ozna-
muje: Dle důvěrného sdělení z věrohodného pramene
není příčinou útěku bratra perského šacha Achmeda
Mirzy Rizychana, jenž sem uprchl, spiknutí, zosno-
vané proti perskému panovníku, nýbrž proto, že šach
odepřel svému bratru povolení k cestě do Evropy. P -
něvadž v tomto případě jde toliko o případ neposluš-
nosti, spokojil se perský šach tím, že rozeslal všem
perským vyslanectvům v cizině oběžník, v němž jim
ukládá, aby uprchlého jeho bratra neuznávala jako
perského prince. Perské vyslanectvo v Cařihradě
tudíž bratra šachova nikterak neobtěžuje a ne-
podníká ničeho proti jeho pobytu v Bujukdere na
hořejším Bosporu.
Mirza
Rizychan
Nil
Cařihrad
Evropa
Bospor
9
article
= Duch jako svědek. Těchto dnů předvolán byl
do soudní síně soudce Chytrausa v Chicagu zvláštn
svědek — duch Cornelia van Zandwicka, jenž by
před několika měsíci v Harvey zavražděn. Zandwick
byl nosičem v hostinci George Freemana, jenž byl
obžalován, že vraždu spáchal. Van Zandwick jednoho
dne nepřišel, následkem čehož prý se Freeman tak
rozčilil, že šel do jeho bytu a prostřelil mu srdce.
Výpomocný státní zástupce Barbour ve svých koneč-
ných důvodech připravil účastníkům soudu zvláštní
překvapení, oznámiv, že předvolá na svědectví za-
vražděného, kterého již několik měsíců kryje země,
jeho ducha. Na to dostavil se duch do síně. Ovšem,
že nikdo ho neviděl, avšak on zde byl pro všechny
záměry a účely právníka. „Sem, prosím,“ pravil pan
Barbour, ukazuje domnělému duchu na židli svěde-
ckou. Van Zandwickův duch se posadil. — „Podívejte
se na něho, pánové,“ pravil Barbour, ukazuje prstem
na místo, kde měl neviditelný duch domněle seděti.
Harvey
Freeman
Barbour
Zandwickův
Chicago
Sema
Cornelio van Zandwicko
10
article
Porotcové pohlíželi na prázdnou židli zrovna lak, jako
by tam skutečně viděli stín van Zandwicka. Obžalo-
vaný Freeman pohlížel na místo ono jako omámený,
kdežto mezi obecenstvem jevila se stísněnost. —— „Po-
dívejte se na jeho ránu, popatřte, jak projela mu kuika
srdcem,“ pokračoval právník. Na to počal se drama-
tickým způsobem dotazovati ducha, čině po každé
otázce přestávku. A při těchto přestávkách, kdy vlast-
ně měl duch odpovídati, bylo patrným v soudní sini
velké, ač potlačované rozčilení. Když pak dokonřil
státní zástupce svůj výslech, nařídil duchovi, aby šel
zpět. Právník dosáhl tím svého účelu, neboť promy-
šlenými otázkami, domnělému duchu kladenými, jež
měly hluboký význam, rozezvučel struny citové u ka-
ždého, neboť každý mohl si na ně odpověděti místo
ducha sám, a v tom vlastně spočíval účel celé té ko-
medie. Státnímu zástupci podařilo se takto strhnouti
porotce na svou stranu.
Zandwick
Freeman
11
article
Zemřelí v Praze
Dne 8. července 1904: Jaroš František, děl-
ník, 17 roků, 48—VII. Francl Čeněk, býv. hostinský,
64 roky, 776—I. — Ve všeobecné nemocnici:
Kraus Václav, truhlář, 57 roků. Vávrová Josefa, vdova
po dílovedoucím, 56 roků. Lurie Albert, gymnasista,
19 roků. — U Milosrdných bratří: Štastný
Ludvík, sedlář, 64 roky. Buchnar František, zámečník,
49 roků. — U Milosrdných sester: Sofroi
Bernard, rukavičkář, 45 roků. Landa Josef, kamenník,
38 roků. Diblík Bohumil, obuvník, 29 roků. — V jo se-
fovské nemocnici: Kadlecová Barbora, manžel-
ka, dělníka, 46 roků. Paukertová Julie, choť stavitele,
46 roků.
Dne 9. července 1904: Kozderová Aloisie,
manželka kočího, 28 roků, 113—IV. Hruška Antonín,
jirchář, 70 roků, 588—VII. Smolík Rudolf, sazeč,
20 roků, 582—VII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Novotný František, dělník, 64 roky. Hampiová
Bohumila, dělnice, 27 roků. — U Milosrdných
bratří: Kořan Leopold, číšník, 67 roků. — U Mi-
losrdných sester: Konvalinková Marie, sou-
kromnice, 67 roků. Reinemannová Karolina, vdova
po zedníku, 70 roků. Semecký František, nádenník,
66 roků
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 14. července.
231. bra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou, a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Francl
Vávrová
Josef
Lurie
Buchnar
Kadlecová
Hruška
Smolík
Rudolf
František
Semecká
Král
Madách
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
Reinemannová Karolina
národní divadlo
Jaroš František
Kraus Václav
Štastná Ludvík
Sofroi Bernard
Diblík Bohumil
obuvník
Paukertová Julie
Kozderová Aloisie
Hampiová Bohumil
dělnice
Kořan Leopold
Konvalinková Marie
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Ve čtvrtek 14. července.
Začátek o půl 8. hod.
Ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech
Spolku vzáj. se podporujících zřízenců elektr. dráh
král. hlavního města Prahy.
Po druhé: Diblík, šotek z hor.
Obraz venkovského života o 5 jednáních. Napsala
Karolina Birch-Pfeifferová. Přeložil J. V. Frič. —
Režisér V. Spurný.
(bliže Palackého
Diblík
Birch
Pfeifferová
J V Frič
V Spurná
Palacký
Praha
lidový divadlo
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 14. července.
Začátek o 7. hod.
Rossitta (La Fiancie en loterie.)
Komická operetta o 3 jednáních. Nápsali Ch. Adair
a A. Donave. Přel. V. Táborský. Hudbu složil A.
Messager.
Režisér Josef Kubík.
Adair
A Donave
V Táborský
A Messager
Kubík
Smíchov
Le Fiancie
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohrarcech
Pištěkovo lidové divadlo vinohrarcech
na Král.
Ve čtvrtek 14. července.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Hugona Novotného.
Chce mít švandu
aneb: Kupečtí mládenci v hlavním městě.
Fraška se zpěvy o 4 jednáních, dle J. Nestroje volně
upravil E. F.Š.
Král
Hugon Novotný
Fraško
Pištěkův lidový divadlo
15
article
Vzlykot zvedal mocně prsa úřadníkova: slzy vy-
tryskly z očí jeho a řinuly se po jeho tváři
Jerboc se zapotácel a sklesl do křesla, které byla
teprve před chvílí opustila Fedora Rominěvna.
Komandant Tardin pohnut jsa více, nežli chtěl do-
znati, děl:
»Zajisté! Budiž! A přece jste obviňován a to zcela
určitě.«
Jerboc se tázal:
»Kdo mne obviňuje ?«
Neustal však vzlykati.
»Zapřísahám vás, pane komandante, rcete mi, kdo
to jest? . . .«
»Rominěvna!«
Jerboc vztýčil se prudce z křesla svého a zcel
jeho ozval se ryk
»Bídnice ! Bídnice!«
A potom stoje zpříma, obličej ale maje křečovitě
zkřivený záchvatem nervosním a celý slzami zrosený,
prudce i rukou máchnuv, jakoby chtěl něco od sebe od-
puzovati a odmítati, volal:
»Pane komandante . .. mějte slitování se mnou . ..
trpím . . . vidíte, jak trpím!. . . O, nemáte ani tušení,
jak trpím, jsa takto obviněn . . . Jsem muž poctivý . ..
Žena ta neodvážila by se říci to přede mnou, že jsem
zradil zemi svoji! Netroufala by si pronésti přede mnou
obžalobu tak strašnou, nesmyslnou, ničemnou!«
Komandant Tardin pozoroval nešťastníka.
Měl skutečně soucit s duší tak vzbouřenou a roz-
rušenou, ale nebyl zde, aby se dal strhnouti citli-
vostí svou.
Jerboc
Fedora Rominěvna
Tardin
Rominěvna
16
article
okamžiků na to vstoupil do kanceláře agent, jenž v den
ten měl právě službu.
»Jděte pro Heugga do síňky v pozadí chodbya
přejměte za něj zatím výkon, jenž byl jemu mnou
uložen.«
Když pak Heugg se znovu v kanceláři objevil,
Tardin mu děl:
»Jdětež požádati pana Jerboca, aby přišel ihned
ke mně!«
Jerboca
17
article
Raul Jerboc byl muž asi šestatřicetiletý, z výborné
rodiny a chování až dotud nezávadného.
Znaje tři jazyky: italsky, německy a anglicky,
vstoupil, když vypršela jeho služba vojenská, do mini-
sterstva, kdež jako síla přespočetná přidělen byl k od-
dělení překladatelskému; odtud komandant si ho vyvolil,
aby ho připojil ke své službě osobní.
Až posud nebylo nikdy příčiny, činiti mu výtky, ni
v příčině jeho služby, ani pokud se týkalo jeho života
soukromého,
Bydlil s rodinou svou, která neměla velkého jmění,
jež měla ale přece z čeho žíti, i vedl život zcela pravi-
delný a vystupování jeho známo bylo vždy jen jako zcela
slušné.
Rovněž, pokud se vědělo, nebyl nikdy zapředl trvalých
styků se ženami.
Náhoda osudná uvedla ho ve styk s Fedorou Ro-
miněvnou, jež byla obývala ve třídě Clichy dům týž
jako on.
Zanrodáni nanřítal.
Jerboc
Clichy
Fedora Ro