1
article
podporoval vplutí člunu „Cherokii“ do uzavře-
ného přístavu. Město San Pedro de Macoris
bylo bombardováno dominikánským par-
níkem „Inpendenzia“. Bombardováním byla způ
sobena značná škoda.
Z Londýna, 10. listopadu. (C.-B.) Na ho-
stině pořádané dnes večer v Guildhalle promluvil
premir ministr Balfour řeč, ve které prohlásil
v záležitosti nejzazšího východu, že není vášni-
vějšího zastance všeobecného míru nad cara ru-
ského. Jsem přesvědčen — pravil řečník — že
ukážou naši japonští spojenci jistě umírněnost
a rozmyslnost při kladení svých požadavků. My
můžeme hleděti na nerozřešené dosud obtíže a
na otázky, zaměstnávající diplomaty na nejzazším
Východě, bez obav. Otázka makedonská jest mno-
hem spletitější. Nemoc tu nelze žádnou diploma-
tickou dovedností navždy vyléčiti. My jsme však
na pravé cestě, hájíme-li stanovisko, že se jedná
o otázku evropskou, která má býti upravena kon-
certem evropským, který nemůže své úmysly pro-
vésti účinněji než spolučinností Rakousko-Uher-
ska. Jest snadným činiti pozvolný postup evrop
ského koncertu směšným, ale jesť jisto, že ny-
nější nešvary nejsou tak velkými, jako by byly,
kdyby nebylo kooperace moeností a kdyby byla
celá záležitost ponechána rozmarům a egoismu
některého národa samotného. To neznamená sice
že by byl projekt rakousko-ühersko-růský něčím
dokonalým, ale tvoří minimum a jest nutno, aby
ťoto minimum býlo provedeno. Jest naprosto ne-
možno, aby Rakousko-Uhersko a Rusko, jež jed-
nají jako zástupci signatárních mocností smlouvy
berlínské, strpěly, aby projekt byl buď přímým
odmítnutím anebo něustálými odklady zmařen.
Z Washingfonu, 9. listopadu. (Č.-B.) Při
dnešní volbě předsedy sněmovny zástupeů ob-
držel Cannon 198 hlasů a demokrat Wil-
liams 166 hlasů.
Balfour
San Pedro jít Macoris
Londýn
zazší východ
Rakousko
Uhry
RakouskoUhersko
Rusko
Washingfon
Wil
2
article
Svolání říšské rady.
Z Vidně, 10. listopadu. »Wiener Žei-
tunge uveřejňuje císařský vlastnoruční list,
kterýmž se říšská rada svolává ku dni 17. li-
stopadu.
Nová obstrukce v Uhrách.
Z Pešti, 10. listopadu. (C.-B.) O včerejší
schůzi straný neodvislosti, ve kte-
réž se 69 členů strány zúčastnilo, vydána táto
zpřáva:
Předseda strány František Košut zahájil
poradu touto řečí: V jedné z posledních našich
konferencí došlo u četných členů souhlasu mí-
nění, žeby strana naše, vzhledem na roz-
hodné stanovisko, jež koruna zaujala a vzhledem
ku programu ministerského předsedy v záleži-
tosti, jež byla za posledních měsíců cílem boju
náší strany i nářoda, ministerskému
předsedovi položiti měla otázka
ohledně věcí, na něž strana velkou váhu
klade, poněvadž by jejich provedení přo celou
zemi bylo důležitou vymožeností. Usnesenív
té příčině nestalo se žádné. Ale proto přece do-
volil jsem si v sobotní schůzi poslanecké sně-
movny položiti ministerskému předsedovi otázky
toho smyslu a odpověď, jíž se mi na ně dostalo.
nepovažuji za uspokojivo u. (Dlouho-
trvající pochvala a potlesk.)
Strana, jak vidím, se mnou souhlasf. Ale
to neznačí, že by stráná nějakým usněsením
obstrukci prohlašovala ani že by od po-
užívání mimořádných prostředků upouštěla.
Wiener
Košut
Uhry
Pešť
Žei
3
article
Stav věcí je tak vážný a vlast naše prodělává
tak velkou zkoušku, že muší každý ze
svého svědomí čerpati povel, ja-
kými zbraněmi v boji pokračovat.
Bojujme všichni! Avšak boj nemusí
býti nutně obstrukcí, zejmena
chceme-li v Uhrách zachovati ži-
vot ústavní. Navrhuji tedy, ježto jdeo
taktickou otázku, aby zůstavena byla
úplná volnost, jakými prostředky
každý člen bojovati chce. (Bouřlivý,
dlouhotrvající souhlas a volání: »Přijímáme ten
návrh jednohlasně!«) Zemé nalezá se ve stavu
svrchovaně obtížném a jsou zajisté lidé, kteří
se svým svědomím srovnati nemohou, aby tento
stáv svým jednáním ještě obtížnějším učinili a
kteří soudí, že parlamentním bojem
opposice nemusí býti jenom ob-
strukce.
Naproti tomu jsou zase lidé, kteří ve vítězství
pevně doufají a ti budou arci všemi parlament-
ními prostředky v boji pokráčovati. (Hlučné volán
„Eljen!“, potlesk a hlasy: „Ať žije Košut!“) —
Poslanec Kalman Tbaly prohlašuje, že nesle-
doval nikdy jiné politiky než politiku strany nezá-
vislosti a že chtěl týž návrh učiniti jako předseda
Košut. Dnešňí prohlášení ministerského předsedy
ukážalo, že je vyrovnání nakloněnou plochou,
na kteréž snadno lze sklouznouti. Dnes známe už
společný znak, jehož by František Deák
nikdy se nebyl odvážil sestaviti.
Košut
Kalman Tbala
Deák
Uhry
4
article
Hrabě Štěpán Tisza je dvořan. Usnesení liberální
strany je takové, že se řečník s ním nikterak smí-
řiti nemůže. Řečník je odhodlán hájiti madar-
ského jazyka a svatých práv národa do posledního
svého vzdechu. (Hlučná pochvala.) Thaly soudí
že celá strana předsedův návrh s radostí přijímá.
(Bouřlivá pochvala.) Na to prohlašuje předseda
toto jednomyslně učiněné usnesenít
Strana neodvislosti prohlašuje za otevřenou otázku
zdali jednotliví členové její krom-
obyčejnými prostředky bojovat
chtějí. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Uherská krise.
Z Pešti, 9. listopadu. (C.-B.) Liberá lní
strana měla večer konferenci, ve kteréž sta-
novení byli kandidáti na uprázdněná místa ve
výborech. Předseda Podmaniczky vznesl
na členy žádost, aby schůze poslanecké sně-
movny co možná četně navštěvovali. Na to pro-
jevil místopředsedovi sněmovny Daniel o v
uznání za jeho namahavou činnost minulého
téhodne. K tomuto projevu uznání připojil se
též ministerský předseda hrabě Tisza a při-
pomenul, že bude na příště velmi důležito,
aby členové strany schůze posla-
nečké sněmovny co možná četně
navštěvovali. Na to byla schůze ukon-
čena.
Štěpán Tisza
Podmaniczky
Daniel
Tisza
Pešť
svatá práv národ
5
article
Ministr Hartl.
Z Vídně, 10. listopadu. (C.-B.) Stav mini-
střa přo kultus a vyučování dra. ryt. Hartla
se včerejším večerem potěšitelnou měrou zlepšil.
Státní železniční rada.
Z Vídně, 10. listopadu. (C.-B.) V neúřadní
části oznamuje »Wiener Zeitung«, že je s tátn
železniční rada svolána na den 4. pro-
since k řádnému výročnímu podzimnímu za
sedáni.
Čechové a Němci v rozpočtu
zemském.
Jedním z hlavních trumfů pro německou
obstrukci byla roztrpčená slova: »Zneužíval
jste své většiny ve sněmu na naše vykořisto-
vání a utlačování. Z peněz zemských jsme ne-
měli ani z daleka tolik, co by připadlo na nás
dle počtu obyvatelstva, tím méně pak dle naší
poplatnosti a nášeho významu hospodářského.-
Výčitka tato opakuje se v německých li-
stech, v německých schůzích neustále, nuž
vizme, jak je pravdivá. Vydání zemská rozpa-
dávají se v řadu kapitol. Probeřme jednu po
druhé: Zemský sněm. Páni poslanci ně-
mečtí nemohou přece tvrditi, že by poslanei
čeští větší brali snad diéty než oni, neb těšil
se větším výhodám, spojeným s povinnostmi po-
slance zemského.
Následuje kapitola druhá: Zem s ká
správa, jež vyžadovala v roce 1902 nákladu
1,392.459.07 korun, které vyčerpány býly
zvláště pláty úřadnickými a vůbec nákladém osob.
ním, jenž obnášel ve zmíněném roce 1,196.870.25
korun. Je pravda, úřadnictvo při zemském vý-
boru je velikou většinou národhosti če-
ské, však z jakých důvodů.
Hartl
doktor
Čecho
Němec
Vídeň
Wiener Zeitung
6
article
Páni Némci nemohou přece za křivdu na
nich spáčhanou prohlašovati to, stará-li se zem-
ský výbor království o to, aby úřadníci jeho
üměli dokonale česky. Zejmena konceptní
síly, na něž, co do jázyků právem činí se ná-
roky nejvyšší. Však Němci, vychováváni v zášti
a opovrhování jázykem naším, se mu neučí a
následek toho je, že k zemské šlůžbě jsou ne-
způsobilými. Kdyby se hlásili a proká-
zali způsobilost, nečinilo by se
nijakého řozdílu při obsazovánt
míst v úřadech zemských. Nejsou-li dnes v nich
zastoupeni, jak by si přáli a jak by snad
právo měli, jsou tím sami vinni. Zems ký
archiv o dějiny království českého vyžadovaly
nepatrného nákladu 37.397.50 korun. A také
tu nelže mluviti o nějakém křivdění Němcům.
zejmena když se uváží, že po dlouhá leta byl
historiografem českým Němec, národu našemu
ne valně přátelský. Pokud jde o kapitolu z em-
ských statků, jež vyžadovaly nákladu
92.871.15 K, dovolíme si poukázati k tomu, že
Královská Obora, jejíž udržování ztráví
téměř všechnu tuto sumu, mnohem více slouží ve
prospěch a ke zpříjemnění života Němcům, než
nám Čechům. Následuje rubrika zeměděl-
ství. A sice především náklad na zemé-
dělskou radu.
Ústřední sbor této korporace je pro obě
národnosti společný, německému sboru
Němec
Čecho
7
article
dostalo se ale na rok 1902 korun
70.163.19, českému ale jen 74.562.80.
Porovnejme ale rozsah zemědělství českéhoa
německého a jeho význam a přesvědčíme se,
že Němci obdrželi na tuto svou instituci z pe-
něz zemských aspoň o 50 víc, než jim
po právu patřilo. Zrovna tak má se to
s akademiemi hospodářskými. Německáv
Libverdě vyžadovala nákladu ko-
run 84.239.29, česká v Táboře je
64.686.67 K.
Na střední hospodářské školy
německé navrženo K 59.630.77, na
české K 75.398.25, což zajisté jen sprave-
dlivo a ne na úkor Němcův. Rolnických
škol českých bylo v roce tom 10, něme-
ckých 5. Náklaď na české obnášel K 102.000,
na německé 53.800 K. Zimních hospo-
dářských škol bylo 27, z nichž ovšem jen
7 českých, však když interessenti o ně se ne-
hlásili, nebyly zřizovány. Kde ale ji míti chtěli,
tam bez odporu byla aktivována. Za to měli
Němci 3 školy hospodyňské, na něž přispívala
země 10.000 K, my české rovněž 3, však pouze
s příspěvkem 6000 .
Němec
Němcův
Tábor
Německáv Libverda
8
article
Následuje příspévek na meliorace a
tu opět sluší připomenouti, že rozhoduje tu při-
hláška a ne větší či menší přízeň. Při podpo-
rách různým jednotám a obcím počínal si zem-
ský výbor s takou svědomitostí, že zrovna na
zlatých vážkách váženo, čeho komu dostati se
má. A že Němci při paritě, která tu dodržována,
vždy dobře pochodí, je zjevno, když zejmenav
oboru zemědělském jsou nejen číselně, nýbrž i co
do intensity hospodářské mnohem slabším živ-
lem. A přece se dostalo jejich jednotě hospo-
dářských společenstev tolik co jednotě české,
jejich známkovací tržnici na chmel zrovna tolik
co českému spolku chmelařskému. Následuje ka-
pitolá zdravotnictví a ústavů h-
manitních.
A tu si Němci stěžují, že prý většina
ústavů nálezá se v kraji českém. Je to pravda,
však stalo se tak náhodou a zvláště koupí
vhodných budov, jako naposled v Opořanech
v Horních Beřkovicích. Jinak ale nečiní se při
přijímání chovánců, ať do nemocnie, do blá-
zinců, do ústavů kárných a polepšovacích, nej-
menšího rozdílu pokud jde o národnost. Pokud
jde o personál, dbá se ovšem i zde na to, aby
každý lékař, úřadník a zřízenec význal se v ja-
zyku českém jako v německém. Na zásadě té
ale výbor zemský již proto trvati musí a trvati
bude, že to přincip ve správě zemské
přijatý jednohlasně českými i ně-
meckými člený zemské správy,
tedy dojista princip spravedlivý.
Náklad na školy nářodní čini
23,739.648.01 a sice činil na školství české
okrouhlou sumu 13,800.000 K, na školstv
německé ale 9,939.000 K. Je v tom snad po-
škození Němců, kdy uváží se, že Němců u nás
36 procent, Čechů ale 64 proc.?
Na Némče mělo připadnout pouze 8,570.000,
tak že Němcům výplácí na jejich školství země
bezmála o 1,400.00 korun víč, než by měla.
Němec
Čecho
Horní Beřkovice
ústav hmanitne
9
article
Kde tedy jaké stranění nám Čechům na úkor
Něméův? V poslední době výskytla se agi-
tace v německém kraji, jejíž účelem je zrušiti tak
zvané stravovny aneb je aspoň srozděliti«.
I ta škýva má býti tedy řozdělena, jež podává
se hladovícímu chudákovi, aby oněměl pokryte-
cký nářek na bídu a žaloby na to, že němečt
chudí cestující dostanou menší krajíček, menší
hrneček kávy než čeští. Je prävda, že bylo
českých strávníků víc než němec kých, ale Če-
chů žíje v této zemi též o hodně víc než
Němců. A potom míioho-li Němců odchází do
světa. Řemeslo jim nevoní, ani zde v zemi,
ani ve Vídni. Všude ve smíšeném kraji samý
řemeslník Čech, řovněž tak ve Vidni.
A tato ohromná ařmáda pömoénická, do-
stane-li se nějakou sebe menší stagnaci v životě
hospodářském do pohybu, ujde za den tisice
kilometrů a také něco sní. A již i to se těm
našim českým zvandrovním« vytýká, jakkoli vše-
chen náklad na stravovny české i německé ob-
náší jen 197.371.21 Kl
Při četnictvu, při übytování vojska, při pen-
sích a zúročení zemského dluhů však se Če-
chům nestraní. Ale při veřejných stav-
bách. Jde tu zejmena o železnice. A těch
že bychom měli v českém kraji víc než v ně-
meckém, dovede tvřdit jen pan Schalk a Schö-
nerer, kteří dojížději do Čech teprve od tě doby,
co se zde dají lovit všeněmecké mandáty a pak
lidé, kteří jak živi želežniční mapy Čech nevi-
děli. Probrali jsme kapitoly zemského rozpočtu
jenom zbéžně a pokud se dalo v rámci časopi-
Čecho
Němec
Klement
Schalk
Schö
Čo
Vídeň
Čechy