ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad216590-717d-11dc-b3ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 26, place 17, org 4, work 2
1 article
podporoval vplutí člunu „Cherokii“ do uzavře- ného přístavu. Město San Pedro de Macoris bylo bombardováno dominikánským par- níkem „Inpendenzia“. Bombardováním byla způ sobena značná škoda. Z Londýna, 10. listopadu. (C.-B.) Na ho- stině pořádané dnes večer v Guildhalle promluvil premir ministr Balfour řeč, ve které prohlásil v záležitosti nejzazšího východu, že není vášni- vějšího zastance všeobecného míru nad cara ru- ského. Jsem přesvědčen — pravil řečník — že ukážou naši japonští spojenci jistě umírněnost a rozmyslnost při kladení svých požadavků. My můžeme hleděti na nerozřešené dosud obtíže a na otázky, zaměstnávající diplomaty na nejzazším Východě, bez obav. Otázka makedonská jest mno- hem spletitější. Nemoc tu nelze žádnou diploma- tickou dovedností navždy vyléčiti. My jsme však na pravé cestě, hájíme-li stanovisko, že se jedná o otázku evropskou, která má býti upravena kon- certem evropským, který nemůže své úmysly pro- vésti účinněji než spolučinností Rakousko-Uher- ska. Jest snadným činiti pozvolný postup evrop ského koncertu směšným, ale jesť jisto, že ny- nější nešvary nejsou tak velkými, jako by byly, kdyby nebylo kooperace moeností a kdyby byla celá záležitost ponechána rozmarům a egoismu některého národa samotného. To neznamená sice že by byl projekt rakousko-ühersko-růský něčím dokonalým, ale tvoří minimum a jest nutno, aby ťoto minimum býlo provedeno. Jest naprosto ne- možno, aby Rakousko-Uhersko a Rusko, jež jed- nají jako zástupci signatárních mocností smlouvy berlínské, strpěly, aby projekt byl buď přímým odmítnutím anebo něustálými odklady zmařen. Z Washingfonu, 9. listopadu. (Č.-B.) Při dnešní volbě předsedy sněmovny zástupeů ob- držel Cannon 198 hlasů a demokrat Wil- liams 166 hlasů.
Balfour San Pedro jít Macoris Londýn zazší východ Rakousko Uhry RakouskoUhersko Rusko Washingfon Wil
2 article
Svolání říšské rady. Z Vidně, 10. listopadu. »Wiener Žei- tunge uveřejňuje císařský vlastnoruční list, kterýmž se říšská rada svolává ku dni 17. li- stopadu. Nová obstrukce v Uhrách. Z Pešti, 10. listopadu. (C.-B.) O včerejší schůzi straný neodvislosti, ve kte- réž se 69 členů strány zúčastnilo, vydána táto zpřáva: Předseda strány František Košut zahájil poradu touto řečí: V jedné z posledních našich konferencí došlo u četných členů souhlasu mí- nění, žeby strana naše, vzhledem na roz- hodné stanovisko, jež koruna zaujala a vzhledem ku programu ministerského předsedy v záleži- tosti, jež byla za posledních měsíců cílem boju náší strany i nářoda, ministerskému předsedovi položiti měla otázka ohledně věcí, na něž strana velkou váhu klade, poněvadž by jejich provedení přo celou zemi bylo důležitou vymožeností. Usnesenív té příčině nestalo se žádné. Ale proto přece do- volil jsem si v sobotní schůzi poslanecké sně- movny položiti ministerskému předsedovi otázky toho smyslu a odpověď, jíž se mi na ně dostalo. nepovažuji za uspokojivo u. (Dlouho- trvající pochvala a potlesk.) Strana, jak vidím, se mnou souhlasf. Ale to neznačí, že by stráná nějakým usněsením obstrukci prohlašovala ani že by od po- užívání mimořádných prostředků upouštěla.
Wiener Košut Uhry Pešť Žei
3 article
Stav věcí je tak vážný a vlast naše prodělává tak velkou zkoušku, že muší každý ze svého svědomí čerpati povel, ja- kými zbraněmi v boji pokračovat. Bojujme všichni! Avšak boj nemusí býti nutně obstrukcí, zejmena chceme-li v Uhrách zachovati ži- vot ústavní. Navrhuji tedy, ježto jdeo taktickou otázku, aby zůstavena byla úplná volnost, jakými prostředky každý člen bojovati chce. (Bouřlivý, dlouhotrvající souhlas a volání: »Přijímáme ten návrh jednohlasně!«) Zemé nalezá se ve stavu svrchovaně obtížném a jsou zajisté lidé, kteří se svým svědomím srovnati nemohou, aby tento stáv svým jednáním ještě obtížnějším učinili a kteří soudí, že parlamentním bojem opposice nemusí býti jenom ob- strukce. Naproti tomu jsou zase lidé, kteří ve vítězství pevně doufají a ti budou arci všemi parlament- ními prostředky v boji pokráčovati. (Hlučné volán „Eljen!“, potlesk a hlasy: „Ať žije Košut!“) — Poslanec Kalman Tbaly prohlašuje, že nesle- doval nikdy jiné politiky než politiku strany nezá- vislosti a že chtěl týž návrh učiniti jako předseda Košut. Dnešňí prohlášení ministerského předsedy ukážalo, že je vyrovnání nakloněnou plochou, na kteréž snadno lze sklouznouti. Dnes známe už společný znak, jehož by František Deák nikdy se nebyl odvážil sestaviti.
Košut Kalman Tbala Deák Uhry
4 article
Hrabě Štěpán Tisza je dvořan. Usnesení liberální strany je takové, že se řečník s ním nikterak smí- řiti nemůže. Řečník je odhodlán hájiti madar- ského jazyka a svatých práv národa do posledního svého vzdechu. (Hlučná pochvala.) Thaly soudí že celá strana předsedův návrh s radostí přijímá. (Bouřlivá pochvala.) Na to prohlašuje předseda toto jednomyslně učiněné usnesenít Strana neodvislosti prohlašuje za otevřenou otázku zdali jednotliví členové její krom- obyčejnými prostředky bojovat chtějí. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Uherská krise. Z Pešti, 9. listopadu. (C.-B.) Liberá lní strana měla večer konferenci, ve kteréž sta- novení byli kandidáti na uprázdněná místa ve výborech. Předseda Podmaniczky vznesl na členy žádost, aby schůze poslanecké sně- movny co možná četně navštěvovali. Na to pro- jevil místopředsedovi sněmovny Daniel o v uznání za jeho namahavou činnost minulého téhodne. K tomuto projevu uznání připojil se též ministerský předseda hrabě Tisza a při- pomenul, že bude na příště velmi důležito, aby členové strany schůze posla- nečké sněmovny co možná četně navštěvovali. Na to byla schůze ukon- čena.
Štěpán Tisza Podmaniczky Daniel Tisza Pešť svatá práv národ
5 article
Ministr Hartl. Z Vídně, 10. listopadu. (C.-B.) Stav mini- střa přo kultus a vyučování dra. ryt. Hartla se včerejším večerem potěšitelnou měrou zlepšil. Státní železniční rada. Z Vídně, 10. listopadu. (C.-B.) V neúřadní části oznamuje »Wiener Zeitung«, že je s tátn železniční rada svolána na den 4. pro- since k řádnému výročnímu podzimnímu za sedáni. Čechové a Němci v rozpočtu zemském. Jedním z hlavních trumfů pro německou obstrukci byla roztrpčená slova: »Zneužíval jste své většiny ve sněmu na naše vykořisto- vání a utlačování. Z peněz zemských jsme ne- měli ani z daleka tolik, co by připadlo na nás dle počtu obyvatelstva, tím méně pak dle naší poplatnosti a nášeho významu hospodářského.- Výčitka tato opakuje se v německých li- stech, v německých schůzích neustále, nuž vizme, jak je pravdivá. Vydání zemská rozpa- dávají se v řadu kapitol. Probeřme jednu po druhé: Zemský sněm. Páni poslanci ně- mečtí nemohou přece tvrditi, že by poslanei čeští větší brali snad diéty než oni, neb těšil se větším výhodám, spojeným s povinnostmi po- slance zemského. Následuje kapitola druhá: Zem s ká správa, jež vyžadovala v roce 1902 nákladu 1,392.459.07 korun, které vyčerpány býly zvláště pláty úřadnickými a vůbec nákladém osob. ním, jenž obnášel ve zmíněném roce 1,196.870.25 korun. Je pravda, úřadnictvo při zemském vý- boru je velikou většinou národhosti če- ské, však z jakých důvodů.
Hartl doktor Čecho Němec Vídeň Wiener Zeitung
6 article
Páni Némci nemohou přece za křivdu na nich spáčhanou prohlašovati to, stará-li se zem- ský výbor království o to, aby úřadníci jeho üměli dokonale česky. Zejmena konceptní síly, na něž, co do jázyků právem činí se ná- roky nejvyšší. Však Němci, vychováváni v zášti a opovrhování jázykem naším, se mu neučí a následek toho je, že k zemské šlůžbě jsou ne- způsobilými. Kdyby se hlásili a proká- zali způsobilost, nečinilo by se nijakého řozdílu při obsazovánt míst v úřadech zemských. Nejsou-li dnes v nich zastoupeni, jak by si přáli a jak by snad právo měli, jsou tím sami vinni. Zems ký archiv o dějiny království českého vyžadovaly nepatrného nákladu 37.397.50 korun. A také tu nelže mluviti o nějakém křivdění Němcům. zejmena když se uváží, že po dlouhá leta byl historiografem českým Němec, národu našemu ne valně přátelský. Pokud jde o kapitolu z em- ských statků, jež vyžadovaly nákladu 92.871.15 K, dovolíme si poukázati k tomu, že Královská Obora, jejíž udržování ztráví téměř všechnu tuto sumu, mnohem více slouží ve prospěch a ke zpříjemnění života Němcům, než nám Čechům. Následuje rubrika zeměděl- ství. A sice především náklad na zemé- dělskou radu. Ústřední sbor této korporace je pro obě národnosti společný, německému sboru
Němec Čecho
7 article
dostalo se ale na rok 1902 korun 70.163.19, českému ale jen 74.562.80. Porovnejme ale rozsah zemědělství českéhoa německého a jeho význam a přesvědčíme se, že Němci obdrželi na tuto svou instituci z pe- něz zemských aspoň o 50 víc, než jim po právu patřilo. Zrovna tak má se to s akademiemi hospodářskými. Německáv Libverdě vyžadovala nákladu ko- run 84.239.29, česká v Táboře je 64.686.67 K. Na střední hospodářské školy německé navrženo K 59.630.77, na české K 75.398.25, což zajisté jen sprave- dlivo a ne na úkor Němcův. Rolnických škol českých bylo v roce tom 10, něme- ckých 5. Náklaď na české obnášel K 102.000, na německé 53.800 K. Zimních hospo- dářských škol bylo 27, z nichž ovšem jen 7 českých, však když interessenti o ně se ne- hlásili, nebyly zřizovány. Kde ale ji míti chtěli, tam bez odporu byla aktivována. Za to měli Němci 3 školy hospodyňské, na něž přispívala země 10.000 K, my české rovněž 3, však pouze s příspěvkem 6000 .
Němec Němcův Tábor Německáv Libverda
8 article
Následuje příspévek na meliorace a tu opět sluší připomenouti, že rozhoduje tu při- hláška a ne větší či menší přízeň. Při podpo- rách různým jednotám a obcím počínal si zem- ský výbor s takou svědomitostí, že zrovna na zlatých vážkách váženo, čeho komu dostati se má. A že Němci při paritě, která tu dodržována, vždy dobře pochodí, je zjevno, když zejmenav oboru zemědělském jsou nejen číselně, nýbrž i co do intensity hospodářské mnohem slabším živ- lem. A přece se dostalo jejich jednotě hospo- dářských společenstev tolik co jednotě české, jejich známkovací tržnici na chmel zrovna tolik co českému spolku chmelařskému. Následuje ka- pitolá zdravotnictví a ústavů h- manitních. A tu si Němci stěžují, že prý většina ústavů nálezá se v kraji českém. Je to pravda, však stalo se tak náhodou a zvláště koupí vhodných budov, jako naposled v Opořanech v Horních Beřkovicích. Jinak ale nečiní se při přijímání chovánců, ať do nemocnie, do blá- zinců, do ústavů kárných a polepšovacích, nej- menšího rozdílu pokud jde o národnost. Pokud jde o personál, dbá se ovšem i zde na to, aby každý lékař, úřadník a zřízenec význal se v ja- zyku českém jako v německém. Na zásadě té ale výbor zemský již proto trvati musí a trvati bude, že to přincip ve správě zemské přijatý jednohlasně českými i ně- meckými člený zemské správy, tedy dojista princip spravedlivý. Náklad na školy nářodní čini 23,739.648.01 a sice činil na školství české okrouhlou sumu 13,800.000 K, na školstv německé ale 9,939.000 K. Je v tom snad po- škození Němců, kdy uváží se, že Němců u nás 36 procent, Čechů ale 64 proc.? Na Némče mělo připadnout pouze 8,570.000, tak že Němcům výplácí na jejich školství země bezmála o 1,400.00 korun víč, než by měla.
Němec Čecho Horní Beřkovice ústav hmanitne
9 article
Kde tedy jaké stranění nám Čechům na úkor Něméův? V poslední době výskytla se agi- tace v německém kraji, jejíž účelem je zrušiti tak zvané stravovny aneb je aspoň srozděliti«. I ta škýva má býti tedy řozdělena, jež podává se hladovícímu chudákovi, aby oněměl pokryte- cký nářek na bídu a žaloby na to, že němečt chudí cestující dostanou menší krajíček, menší hrneček kávy než čeští. Je prävda, že bylo českých strávníků víc než němec kých, ale Če- chů žíje v této zemi též o hodně víc než Němců. A potom míioho-li Němců odchází do světa. Řemeslo jim nevoní, ani zde v zemi, ani ve Vídni. Všude ve smíšeném kraji samý řemeslník Čech, řovněž tak ve Vidni. A tato ohromná ařmáda pömoénická, do- stane-li se nějakou sebe menší stagnaci v životě hospodářském do pohybu, ujde za den tisice kilometrů a také něco sní. A již i to se těm našim českým zvandrovním« vytýká, jakkoli vše- chen náklad na stravovny české i německé ob- náší jen 197.371.21 Kl Při četnictvu, při übytování vojska, při pen- sích a zúročení zemského dluhů však se Če- chům nestraní. Ale při veřejných stav- bách. Jde tu zejmena o železnice. A těch že bychom měli v českém kraji víc než v ně- meckém, dovede tvřdit jen pan Schalk a Schö- nerer, kteří dojížději do Čech teprve od tě doby, co se zde dají lovit všeněmecké mandáty a pak lidé, kteří jak živi želežniční mapy Čech nevi- děli. Probrali jsme kapitoly zemského rozpočtu jenom zbéžně a pokud se dalo v rámci časopi-
Čecho Němec Klement Schalk Schö Čo Vídeň Čechy