1
masthead
V Praze, v úterý dne 10. listopadu.
Praha
2
masthead
K číslu 307.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
LSTi
LSTi
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K nastávajícímu zasedání říšské
rady.
Z Vídně, 10. listopadu. Úřadní list
sděluje námi již oznámený patent, jímž se
svolává říšská rada ke dni 17. t.
m. Úvahy časopisů za tou příčinou sepsane
nejsou zajímavy. »Neue Fr. Pressee
promlouvá o něm v části hospodářské, která
byla pro ni vždycky nejdůležitější, ba hlavní
Vysloveno jest mínění, že v krátké kam-
páni podzimní nedojde k žádnému
rozhodnutí, toto že se teprve stane po n vém
roce. »Deutsches Volksblatt«, který
nyní nepřátelství proti Čechům staví do po-
předí německých stran, volá tyto k jednotě
a svornosti proti českým stranám. »Neues
W. Tagblatt« přimlouvá se, aby z ob-
strukce byla vyloučena žádost, kterou před-
loží vláda v ten rozum, aby se jí dala plna
moc k provisoriu v příčině obchodní
smlouvy s Italií. »Ostdeutsche
Rundschau« volá po nové bitvě na Mo-
ravském poli proti Čechům, kteří se již od-
vážili sahat po Dolních Rakousích a Vídni.
Ministr dr. Hartl.
Z Vídně, 10. listopadu. Stav ministra
dra. Hartla jest nadmíru vážný. Nastudil
se při odhalování sochy na vídeňské tech-
nice. Dostal prudkou horečku. Přes to v ne-
děli dopoledne vstal z lůžka a urovnal ve
své pracovně některé věci. Při tom omdlel.
Povolán byl k němu professor Frisch,
který včera přibral ještě professora Gersu-
nya. Včera pozdě v noci byli ještě oba u
pacienta. K půlnoci se tomuto poněkud
ulevilo.
Neue
Čecho
Hartl
Frisch
Vídeň
Rakousy
Gers
Italia
Ostdeutsche Rundschau
Deutsches Volksblatt
7
article
Situace v Uhrách.
Z Pešti, 10. listopadu. Situace politi-
cká a parlamentní se včera usnesením strany
neodvislosti změnila, to jest, co nejpod-
statněji zhoršila. V táboře obstrukč-
ním jsou tomuto usnesení strany velmi po-
vděčni. Vykládá se v ten rozum, že obno-
vena jsou dřívější rozhodnutí strany, podle
kterých boj povede se dále, dokud
se nedostane maďarského jazyka
velení. Dnes zahájí svou akci opětně ob-
strukční komitét, do kterého povoláni
budou také poslanci skupiny Szederkényovy.
Ke straně lidové (klerikální) chovají se ob-
strukčníci zamítavě. Způsobilo poněkud pře-
kvapení, že hr. Aladar Zichy ze strany lidové
včera se objevil v jejich středu. Ve vládní
straně z azlívají hrab. Tiszovi, ze
Aladar Zich
Uhry
Pešť
Szederkényův
Tisz
8
article
včera vůbec mluvil a zvláště, že o d-
halil karty v příčině budoucího
zřízení vojenských praporů. Ma-
ďaři — to jest nyní zřejmo — jsou proti
všelikým praporům společným
a žádají výhradně maďarské ná
pisy na obou stranách.
České školy ve Vídni.
Z Vídně, 10. listopadu. Čechové vídeň-
ští podali dnes stížnost proti roz-
hodnutí zemské školní rady dol-
norakouské, odmítajícímu jich žádost
za zřízení veřejných obecných škol,
k říšskému soudu. Zvláštní stížnost podají
správnímu dvoru soudnímu.
Demonstrace.
ze Záhřeba, 10. listopadu. Ze Za
prišice se sděluje: Na hřbitověv
Brdovci jest hrob tří rolníků, kteří v létě
t. r. ve známé afféře praporové byli zabiti.
Záhřebský sochař jeden vlastním nákladem
postavil jim pomník, který v neděli u pří-
tomnosti as 5000 osob, rolnlků a studentů byl
odhalen. K slavnosti té dostavila se též de-
putace z Bosny a Dalmacie. Nad hrobem
promluvilo několik řečníků a položilo věnce.
V nádraží zaprišickém strže ny
maďarské nápisy, rovněž i ve
vozech železničních, do Záhřeba
jedoucích. V hlavním městě samém
příchozí brali se, zpívajíce a demonstr ujíce,
ulicemi. Policie na náměstí Zriniově je roze
hna la.
K sebevraždě italského ministra
financí.
Čecho
Ma
Vídeň
Záhřeb
Bosna
Dalmacie
Český škola
9
article
Z Říma, 10. listopadu. Vyšlo na jevo
že ministerský předseda Giolitti by
zpraven o situaci, v jaké se nalézá jeho mi
nistr financí Rosano a také na nepřátelství
které si způsobí, povolá-li ho do svého ka
binetu. Ale Giolitti se nedal přesvědčiti, na-
opak prohlásil, že nepochybuje ani dost
malo o poctivosti Rosanově.
Z Říma, 10. listopadu. Tragický
osud Rosanův způsobil velkou
sensaci. Z Neapole sdělují, že příčiny
jeho sebevraždy nebyly pouze politické a fi-
nanční, nýbrž také rodinné. Měl d va
nezvedené syny, které musil veřejně
dát potrestat. Jeden z nich musil nedávno do
Matiny na souboj pro intimní záležitost. Ro-
sano jel do Neapole, aby urovnal své věci.
Byl klidný. Tu však časopis »Roma« uve-
řejnil list sociálně-demokratického poslance
Bergamaschi, potvrdil žalobu vznesenou
sociálními demokraty na ministra dopodrobna.
Několik hodin potom došla z Říma na
ministra financí důtklivá výzva, aby na pro-
hlášení »Romy« dal přesné náležitou a uspo-
kojivou odpověď. Překonán návalem těchto
okolností, sáhl Rosano ke zbrani. Své ženě
poslal tento list: »Jsem muž čestný. Od ně-
kolika let rozpoutal se proti mně takový
proud obviňování, že mu nedovedu čeliti.
Odpouštím svým nepřátelům bolest a trýzeň,
kterou mi způsobili a pro kterou se loučím
s životem. Přijde doba, kdy se mi dostane
spravedlnosti. Ty však odpusť svému Petrovi«.
Telegrafické zprávy.
Giolitti
Rosana
Rom
Bergamaschi
Petro
Řím
Neapol
10
article
Z Paříže, 9. listopadu. (C.-B.) Dle „Tempsu
bude se konati příští středu ministerská rada,
poněvadž si předseda ministerstva přeje se svými
kollegy porokovati o situaci, pro ministerstvo
vzniklé posledními příhodami v senátě.
Z Berlína, 9. listopadu. (C.-B.) Císařský ge-
nerální konsul oznamuje z Kapského Městaz
dneška, že Bondelcuartové vpadli do kolonie
kapské a že nastal boj s tamější policií.
Z Berlina, 9. listopadu. (C.-B.) Dle zprávy,
došlé právě od císařského guvernéra v německé
jihozápadní Africe, nemají ve Windhuku dosud
potvrzení zpráv, z pramenů anglických pocháze-
jících o událostech na jihu africkém. Spojení
heliografické mezi Windhukem a Keetmans-
hoopem je prý rovněž nepřerušeno. Z okolnosti
této dá se souditi také, že co nejdříve dojdou
o událostech tamějších bližší zprávy. Vzdálenost
mezi Keetmanshoopem Jevištěm nepokojůu
Warmbadu obnáší asi 260 km.
Bondelcuartová
Paříž
Berlín
jihozápadní Afrika
km
11
article
Z Haagu, 9. listopadu. (C.-B.) V dnešní
schůzi smírčího soudu učinil Bowen sdělení
o tom, že bude José Paul, venezuelský zástupce
ve smíšené komisi venezuelsko-americké, zastu-
povati Venezuelu. Španělský zástupce Villa-
sinda pravil, odpovídaje na vývody Mae
Veigha, že protokoly, sepsané mezi Vene-
zuelou a mocnostmi, jež se nezúčastnily blo-
kády, nejsou neplatnými, jak tvrdil Pieran-
toni. Zástupce Francie Clunet připojil se
k vývodům Villasindy, dodav, že mocnosti,
jež provedly blokádu, jednaly proti duchu kon-
vence haagské, poněvadž zahájily válku dříve,
než požádaly některou spřátelenou mocnost o její
prostředkování. Práva přednosti zde není. Vene-
zuela nechtěla nikdy vyjednávati pouze s moc-
nostmi, které provedly blokádu. Přála si naopak
úpravu všech požadavků. Zajištění příjmů z do-
vozných cel znamená způsob placení, ale ni-
kterak slib nějaké přednosti.
Ze San Dominga, 9. listopadu. (C.-B.) Pře-
rušení diplomatických styků se Spojenými státy
se potvrzuje. Křižák „Baltimore“ odplul, aby
Bowen
José Paul
Clunet
Villasinda
Haag
Venezuela
Villa
Francie
San Domingo
spojený stát
Baltimore
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sunečnice.
Črta z našeho venkova.
13
article
Přišli do vsi jako tažní ptáci. Kudy se tou
lali za mlada, nikdo nevi. Teď json mrzáci oba
a přišli na obec. Kam je usadí? V pastoušee
má starosta podruha a ani ten s nimi pod jednou
střechou nebude. Vždyť jsou to takoví bídní tu-
láci. V nouzi nejvyšší přece se našlo místo. Kus
za vsí, v polích, nedaleko lesa, měl starosta vá-
pencový lom a milíř. Před léty pálil vápno na
přestavbu stodoly. Zůstal tam v lomu ještě
budka, kde bývalo uschované nářadí, tam je
dají; mohou býti rádi, že jsou pod střechou.
A tak měli Burdovi domov. Chatrná budka
bez oken, pouhá, slamou krýtá, šikmá, až k zemi
sahající střecha, přistavěná ze dvou stran do
růžku příkré skalní stěny, na zbývající volné
straně jakés takés dvéře; ale to byl přece do-
mov. V létě do nich pralo slunéčko po celý den,
vždyť není kolem v polích ani stromku, za to
v zimě chránila je skála proti větrům.
Burdovi nebyli obci na obtíž, on byl sice
mrzák, ale kosou přece vládl — ovšem, dokud
Burda
14
article
jej nepřemohla touha po pálence. Žena, ač chu-
ravá, chodila podělkovati do polí — do stavení
ji nikdo nevzal — když však časem choroba její
se zhoršila, belhala se ode vsi ke vsi a žebrala.
Chudák Burda chtěl ženě pomoci, sehnal na
drahu a dovezl ji do Prahy. Nechali ji v nemoc-
nici asi týden, pak ji pustili; přišla již pozdě.
nemoc zastarala. Peněz na zpáteční cestu ne-
měla, psáti neuměla a tak se vydala pěšky
domů. Šla kolik dní, než se dobelhala, a odte
deby bylo stále hůře.
Byli sice Burdovi chudí, jako polní tráva.
ale sami přece nebyli, vždyť měli také Pepíka.
Pepík byl zdravý, čilý hoch, kdyby byl čistý
snad by byl i hezký, vždyť měl takové živé
jiskrné, černé očr.
Byl to podívný hoch. Když přišel do vsi
držel se úzkostlivé máminy sukně, jako malé
dítě, neb si zalezl někam do koutka — cítil, že
nepatří mezi ostatní děti. Byl by si rád zahrál
s dětmi, ale neodvážil se, vždyť i ten podruh
volal své děvče k sobě, jak jen se k němu při-
blížil, a všechny děti se ho stranily. Za to vá-
penka byla mu celým světem, tam si hrával.
běhával, lezl po skále, nikdo ho neokřikoval
nikdo se mu nevyhýbal, neštítil se ho.
Pepík si hrával sám r sám, vždyť Burdovi
ani psíka neměli. 1 když. Pepík někdy. dostal
Burda
Pepík
Praha
15
article
darem psa, starý si z něho připravil vzácnou po-
choutku, a Pepík neměl opět nic.
Až jedno léto byl Pepík nesmírně hrdý. Do-
stal někde seménka slunečnice a nasázel je ko-
lem boudy.
Jaká to byla radost! Slunečnice rostly jako
o závod, byly již vyšší než barák, stály kolem
jako stráž, a což když plně rozkvetly a otáčely
své jasné, zlaté korunky tak zálibně a hrdě
v paprscích slunečních! Pepík se nemohl na ně
vynadívati. Celé dny sedával u nich a obdivoval
se jim. Již ani neběhával do vsi, jen v poledne
se připlížil do statku, pojedl se svými někde
v koutku na dvoře — do světnice je nikde ne-
brali — a zase tak tiše zmizel a spěchal ke
svým slunečnicím. Nestál již o ostatní děti,
vždyť má své slunečnice a takové pěkné nemá
ani jeden kluk ve vsi! A což až dozrají, co tu
bude semének, celou zimu bude míti pochoutku.
Jednou z rána, sotva se probudil, vyběhl
ven, podívati se, ze zvyku již, na své sluneč-
nice. Radostně vyběhne, však pojednou pro-
pukne v žalostné štkaní. Jeho jediná, největší
radost — zločinnou rukou zničena — sluneč-
nice ležely do jedinké všechny polámané na
zemi. — —
Večer před tím šli kolem rozjaření výletníci
z blízkého městečka. — — — —
O. K.