1
article
Z Inšpruku. »Zde je rozšířena zpráva,
že italský konsul poslal protestní
nótu do Říma a do Vídně v příčině
událostí inšpruckých.«
Z Tridentu: »Městská rada včera
mimořádné schůzi přijala projev, ve kterém
se protestuje proti novému násilí,
spáchanému úřady inšpruckýmia
luzou inšpruckou na Vlaších. Vládě
vyslovuje se nelibost za to, že lichými prostředky
protáhnouti chce rozřešení otázky universitní.
Vlašským studentům a professo-
rům vInšpruku posílá sepozdrav.«
Z Tridentu: »Zdejší byciklistský spo
lek chtěl uspořádat hromadnou výpravu k zej-
třejším dostihům. Policie výpravu tu z politi-
ckých důvodů zakázala.«
Z Terstu: »Z Verony dochází zpráva
Na telegramy o nepokojích inšpruckých u spo-
řádali studenti demonstrace, Ra-
kousku nepřátelské. Došlo ke
srážkám s policií, při čemž voláno;
»Abasso l'Austria!« Policie demonstranty roze-
hnala.«.
Zápas o civilní listu v Uhrách.
Z Pešti, 9. července. V poslanecké sně-
movně počne dnes tuhý boj o civiln
listu. Počítá se, že potrvá nejméně d ve
neděle, přes to, že jsou zde děsná vedra.
Je zapsáno již 32 poslanců oppo
sičních. Všichni poslanci strany Ugronovy
jsou mezi nimi. Rozšířila se zpřáva, že král
italský resignoval na 2 milliony
lir ve své civilní listě a že italská
vláda co nevidět po té stránce podá komoře
osnovu. Mezi odpůrci předlohy j sou
také všichni přivrženci stra ny
Banffyovy. V kuloarech poslanecké sně-
movny se proslýchá, že kněžský příslušník
frakce té vyloží stanovisko její, zároveň pak
hájiti bude Banffya proti včerejším nájezdům
předsedovým.
Vlach
Řím
Vídeň
Terst
Verona
Uhry
Pešť
Trident
Austria
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Rakouský vyslanec s císařovým listem u sultána
Z Gařihradu, 8. července. (C.-B.) Rakousko-
uherský vyslanec baron Calice podal ve vče-
rejší své audienci sultánovi vlastnoruční list
císaře a krále Františka Josefa I. a přítomným
dvěma nejmladším princům udělené velkokříže
řádu Františka Josefa.
Rozhodčí soudy.
Z Bernu, 8. července. (C.-B.) Spolková
rada zmocnila spolkového presidenta Comtessa
aby zahájil s většími státy vyjednávání v pří-
čině uzavření smluv o zřízení stálých rozhod
čích soudu.
Velevyslanec Zinověv.
Z Cařihradu, 8. července. (C.-B.) Ruský
velevyslánec Zinověv, vrátiv se z dovoleně,
přijat byl po dnešním selamliku od sultána v
zvláštní audienci.
vzrostla v mých očích ještě více. „Demosthene
byl proti ní pouhá bublina,“ myslil jsem si. —
„Komisarka“ dostala novou sousedku. Cini-
bulkovou. Přistěhovala se z dolejšího města. Do-
stala výpověď a nikdo v sousedství ji nechtěl
vzíti do bytu. S každým se prý svářila.
Spřátelila se brzy s „komisarkou“. Souse-
dům nastaly zlé časy. Nikdo nebyl jist ani den
ani hodinu před spojenou tou moci. Všichni se
před nimi chvěli. Ale!
Ale netrvalo to dlouho. Zase jsem jednou
zaslechl křik. Byla to směs dvou hlasů.
Calic
František Josef
Comtessa
Zinověv
Démosthénes
Komisarek
Bern
Cařihrad
Sousa
Gařihrad
král František Josef I
3
article
Záse jsem vyběhl ven a... co jsem spatřil?
Na silnicí stála „komisarka“. Na ramenou
měla nůší. Proti ní stála Cinibulková a šermo-
vala jí pěstmi před obličejem. Obě coší křičely
až uši zaléhaly. „Komisarka“ byla celá zšinalá
v obličeji. Byla zlostí téměř bez sebe, tak že
už jenom sípala. Bylo slyšeti toliko mocný hlas
Cinibulkové.
A teď se stálo něco pro mne neočekávaného
„Komisarka“ se dala na útěk! Nevěřil jsem
svým očím. „Což je konec světa?“ šeptal jsen
si. V očích se mi zatmělo.
Cinibulková běžela za „Eomisarkou“. Cho
pila ji za nůši a mocně jí trhla. „Komisarka“
i s nůší klesla na zem. Z nůše vyvalíla se spousta
hub a malin.
A v těto hromadě ležela „komisarka“ be
vlády
Nepromluvila ani slova.
Nad ni stála triumfujíci Cinibulková
smála se jí.
Z očí vyřinuly se mi sky.
Slzy nad padlým majestátem.
Cinibulková
Komisarek
Cinibulk
4
article
Ke smlouvě francouzsko-siamské.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Za příčinou
smlouvy francouzsko-siamské dohodují se obě
vlády na jmenování francouzského přísedícího
v korunní radě krále siamského. Dle „Tempsu“?
vyhlédnut pro toto místo Romul Padoux.
Cizí jazyky v anglickém námořnictvu.
Z Londýna, 8. července. (C.-B.) Ze sně-
movny lordů. Odpovídaje na podaný dotaz,
prohlašuje první lord admirality hrabě
Selborne, že považuje za žádoucí, a by
mělo loďstvo štáb důstojníků, kte-
rýžby mocen byl všech důležitých
jazyků světa. Soudí, že si více důstojníků
znalost cizích jazyků osvojilo, než v námořním
seznamu je uvedeno. Důstojníků, kterým je do-
voleno, aby za hranicemi jazyková studia ko-
nali, je dvacet. V Osbornu budou chovanci vy-
učováni ve frančině a němčině, ve Vejhajveji
pak byl dosazen učitel japonského jazyka. Du-
stojníkům bude dána dovolená, aby se za hrani
cemi cizím jazykům učili.
Výtržnosti na Krétě.
Z Athén, 8. července. (C.-B.) Dle úřadní
zprávy z Kaneje udeřili v Lakioji stoupenci ne-
dávno pro politický přečin odsouzeného vůdce
strany Malindreta útočně na staro-
stenský úřad a roztrhali prapor,
načež se rozutekli do hor.
Bernská konvence.
Ze Štokholmu, 8. července. (C.-B.) Státní
rada usnesla se v dnešní schůzi, že Švédsko
přistoupí k bernské konvenci ze dne 1./8. 1904.
Chamberlainovy 68. narozeniny.
Z Londýna, 8. července. Dvě stě člen
anglického parlamentu uspořádalo včera u příle-
žitosti 68. narozenin Chamberlainových slav
nostní banket. Odpovídaje na pronešený přípitek
prohlásil Chamberlain, že všichni účastníci ban
ketr si přejou, aby vláda, která jejich důvěry po-
žívá, u vesla zůstala. Na to vykládal Chamber
lain svůj plán na utvrzení anglické říše.
Selborne
Chamberlainův
Chamberlain
Chamber
Paříž
Londýn
Kréta
Atény
Švédsko
Štokholm
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Systém Körbrův — systém »přechodní-
Tisková offieina německého souručenství pracuje
téměř neunavně, zasílajíc drobnému německému
tisku k otiskování situační úvahy, jež s růz-
ných stran a hledisk stále tutéž myšlenku sle-
dují. Nejnovější epištola této literárně politické
dílny pojednává »o pádu Körbrova ministerstva«
a dokazuje, že by svržení nynějšího
ministerského předsedy, o které my
usilujeme, neprospělo nám, nýbrž je-
nom Němcům. »Je možná, že Körber udělá
fiasko«, praví epištola, »ba věc je velm
pravdě podobna, ježto dávno spředená
trpělivost dojíti může. Ale kde stojí psáno, že
musí po Körbrovi přijíti systém nového posil-
ňování Slovanů? Takovýto systém po Körbrově
pádu nepřijde, ježto se dá sice odstraniti Körber,
ale nikoli síla Němectva, jež takového pokusu
již nestrpí. Proto pracují Čechové jenom
proti sobě, ani o svržení dra. Körbra usilují.
Co po dru. Körbrovi přijde,
bude musit zcela jinak vy pa-
dat, než jak si Čechově nadutě představují.
Nejenom Körbrův systém, nýbrž také celý jeho
poměr k levici má ráz prozatímnosti.
Ale tato prozatímnost svědčí jenom Čechůma
Nenémcům, jak nejnovější vládní opatření zase
dokazují. Toto provisorium ponechává Čechům
všechny vymoženosti, kterých prodlením času
na úkor Němců dosáhli a jest tedy nespravedl-
nosti k Němcům . . . Němci považují
Körbrovu érů jenom za přechod
k docela nové vládní sousta vě,
která jim především plnou spravedlnost v ná-
rodním ohledu zjednati musí, spravedlnost, která
se jim tak dlouho již zadržuje.« Proto pracu-
jeme prý jenom pro Němce, usilujíce o svržení
nynější vlády a zavedení nového systému. —
Čtenářové byli by asi uraženi, kdybychom na
tento žvast nějakým kritickým rozborem odpovídali.
Němec
Körber
Körbrův
Čecho
Čechův
Čechůma
Slovan
Körbrův
6
article
Körbrův systém svědčí prý jenom nám a nikoli
Němcům . . . čím děje se tedy, že všichni
»čelní« němečtí politikové a všechny velké poli-
tické časopisy německé tak věru nevídaným a
neslýchaným způsobem dřu. Körbrovi stále chva-
lozpěvy činí a politickou reklamu dělají,
která dávno již překonala všechno, co americko-
barnumská methoda dosud v dryáčnických ti-
rádách dokázala. Nikdy ještě netřásli se němečtí
státníci a publicisté o žádného ministerského
předsedu tak, jako se chvějou zástupcové ně-
meckého souručenství o kurulské křeslo pana
dra. Körbra, toť zjevno každému, kdo má oči
k vidění a uši k slyšení. O tom tedy netřeb
sířiti slov. Zajímavou je při tom otázka :e
myslí si asi moudřejší čtenáři epištol tiskové
kanceláře německé, ve kterých se jim stále
tvrdí, že se »nalézají v politickém ponížení«, že
se jim« zadržuje v národním ohledu spravedl-
nost« a tak dále? .. . Nepochybně myslí si, že
je to psáno spíše pro nás, než pro ně, abychom
se ve svém mínění o situaci zviklali, a mají asi
pravdu, ale přesvědčí se, že s námi není lze
prováděti bajku, ve které »lišák husám káže«.
— Národní práce v Olomouci slaví zejtra
svátek radostného činu. V tak zv. »úřadnické
části« olomoucké, valem vzkvétající, nacházel
se sta českých děti až dosud bez vyučování,
poněvadž na N. Ulici, kam čtvrt přísluší, české
školy není a do olomoucké školy radničtí Němci
české děti nepustí. Zejtra bude vysvěcenav
úřadnické čtvrti nová česká škola, zbu-
dováná přičiněním tamějšího odbořu Národní
jednoty, teprve před dvěma léty založeného.
Uvědomění a obětavosti české v Olomouci škola
tato přináší čest nemenší, jako česká reální
škola v Olomouci, českou svépomocí zřízená.
Němec
Körbr
Olomouc
7
article
— Němečti nalezenci německým pěstou-
nům. Tak z ní jedno z nejnovějších německých
hesel, dané v oběh frydlantským německým
spolkem pro ochranu dětí. Spolek tento prý již
několikráte poukázal na nepřístojnost v tom se
jevíci, že dítky německých matek vydávají se
správou zemského nalezince českým rodinám
k ošetřování. Bylo prý zjištěno, že vzhledem
k příliš nepatrné odměně 8 K měsíčně za oše-
třování hlásí se málo německých pěstounů,
tak že správa nalezince jest nucena používati
četných přihlášek z chudších českých okresů.
Pročež usnesl se frydlantský okr. výbor vyzvati
všechny německé okr. výbory v Čechách, aby
výzývaly německé pěstouny k přihláškámo
německé nalezince a povolovaly subvence
ke zvýšení odměny německým pěstounům.
Čechy
8
article
Stesky frydlantského spolku a usnešení okr.
výboru tamního vzaly původ z toho, že se ně-
kolikráte přihodilo, že německým matkám, uchý-
livším se kdyši do zemské porodnice, vydány
byly po uplynuti let dítky, neznající ani slova
německého. Nemůže býti přirozenějšího a lid-
štějšího práva nad požadavek rodičů, aby dítě
bylo zachováno jich jazyku. Leč na útlocit,
jaký frydlantské německé matky zemských na-
lezinců vyvinují vůči svým dětem, jež v nej-
útlejším jich věku na jich místě ošetřovala česká
pěstounka, má zajisté právo i řádná česká matka.
V tisících a tisících případech v Čechách a na
Moravě potlačují svým terrorem a známou, ne-
omylně pracující organisací německé obce ná-
rodnostní právo českých rodičů a na jich
dítky od kolébky počestně vychovávanéa
každý zápis školní v obcích, Němci znásilně-
ných, jest jenom novým opakováním násílnosti,
výdírání a všech nezákonných skutků, jimiž
udrženy býti mají školy německé a podkopány
školy české. Oproti pocitu německé polomatky,
která je toho pravidelně sama vinna, že svému
dítku nebyla matkou od kolébky a s ním se
dorozuměti nemůže, jest bolest české matky,
z jejíž náruče rváno jest dítě její na pospas
germanskému molochu, jistě několikráte mohut-
nější a také oprávněnější. Konečně pak úprava
poměrů nalezeneckých dávno volá po reformě.
Výzva frýdlantského okr. výboru vlastně ničím
jiným není, leč povzbůzením k nalezeneckému
průmyslu, jemuž oddá se vždy jen venkovská
chudina. Altruismu při tom bude málo a právě
tím méně i »bohatších« okresů německých,
kteréž mají býti vnaděny vyššími subvencemi
k úkolům pěstounským.
Steska
Němec
Čechy
Morava
9
article
— obci předměstskýck. Městské zastupitelstv
ve Vysočanech, které bylo zvoleno dne 30. června,
má ustavující schůzi v pondělí dne 11. července o 21
hod. odpol. v zasedací síni.
— P. Poštulka hlásí se opět o katechetstvi. Zná-
mý býv. katecheta u okresního inspektora P. dr. Po-
štůlka, který byl zbaven učitelské své funkce pro
známé afféry s příslušnicemi slabšího pohlaví, jejichž
jevištěm byly i olomoucké veřejné ulice, přihlásil se
o místo katechety na českém gymnasiu v Olomouci
a vytkl ve své žádosti, jak oznámuje »Pozor«, s dů-
razem, že toto místo dostati musí, poněvadž prý na
něm spácháne bylo bezpráví suspendací a satisfakce
že zjedná se mu jen tehdy, když se mu dá-
místo na předním ústavě moravském, jakým
jest gymnasium olomoucké. Když však přes
to místa zmíněného neobdržel, zaslal P. Poštulka
dle zmíněného listu kabinetní kanceláři ci-
sařské ve Vídni písemné udání na zem-
ského školního inspektora pana Lošťáka, že prý
si při vyšetřování jeho nepěkných affér počínal ne-
spravedlivě a že prý je vlastní příčinou jeho pensio-
nování a suspendování s místa okresního inspektora.
Kabínetní kancelář zaslala udání to mof. místodrži-
telství k vyjádření a zem. inspektor p. Lošťák byl
minulého týdne za tou příčinou na rychlo povolán
do Brna od maturitních zkoušek v Přerově, jimž
přeďsedal a které musily být přerušeny, tak že budou
skončeny o několik dní později. — Čelá historie ta
P Poštulka
Lošťák
Vysočany
Olomouc
Vídeň
Brno
Přerov