1
masthead
nomänová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 188. ze dne 9. července 1904.
4
article
= Pan generál v pasti. Francouzské noviny při-
nášejí následující zajímavou episodu ze vzpomínek
známého bankéře Lafitta, jenž v prvních letech
vlády Ludvíka Filipa byl finančním ministrem. Ge-
nerál St. Pierre, jenž často býval u dvora, navštívil
v říjnu r. 1827 jednoho z nejčelnějších bankéřů pa-
řížských a vypravoval mu mimo jiné: »Byl jsem
v zámku, kde dostali právě zprávu o události velmi
důležité, jež dosud ještě nikomu není známa, o níž
však večer bezpochyby bude obšírně vypravováno.«
— »A jaká je to událost?« tázal se bankéř. — »Tu-
recké vojsko bylo u Navarinu Francouzi, Angličany
a Rusy úplně potřeno.« — »Vskutku?« tázal se ban-
kéř zdánlivě lhostejně. »Promiňte, pane generále, ne-
chám-li vás chvilku o samotě. Vrátím se okamžitě.«
Generál zůstal půl hodiny samoten, divil se velice
dlouhé nepřítomnosti bankéřově a chtěl odejít — ale
dvéře byly zamčeny. Zazvonil, ale nikdo nepřicházel,
křičel seč mohl u otevřeného okna, ale nikdo se ne-
ukázal. Teprv když byl několik hodin ve vazbě, vrátil
se bankéř, omlouvaje se: »Promiňte, pane generále,
že jsem vás nechal o samotě poněkud déle, než jsem
měl v úmyslu!« — »Poněkud déle? Plné tři hodiny.
Nechtěl byste mi vysvětlit, co to má znamenat?« —
»To znamená, že jsem pracoval pro vás a pro sebe.
Odebral jsem se po vaší zprávě na bursu, abych do-
sáhl zisku, musilo býti tajemství přísně zachováno.
Poněvadž pak soudím, že mlčelivost jest jednou nej-
křehčí ze ctností, kterou lze zabezpečit jen pod zám-
kem, nezazlíte mi moji nedůvěru, jež byla rovněž ve
prospěch váš jako ve prospěch můj, neboť jsem vás
učinil společníkem své spekulace.« A řka to, položil
bankéř generálovi na stůl padesát tisícovek.
Lafitt
Ludvík Filip
Stanislav
Pierre
Francouz
Angličan
Rus
5
article
— Doba dešťů v Mandžursku. Nastávající doba
dešťů v Mandžursku učiní bezpochyby přítrž všem
vojenským pohybům na bojišti rusko-japonském.
V posledním čísle měsíčníku »Věstník Jevropy« na-
cházíme zajímavý popis této neutěšené doby z do-
pisu manželky ruského důstojníka, jež roku 1901
meškala se svým chotěm v Mandžursku. Vypravuje
»Čistě fysická příčina brání mi, psáti vám, totiž
tropické vedro, jež tu máme. To snad by samo sebou
nebylo tak zlé. Na neštěstí druží se k tomu ještě
hrozné výpary. Teď máme zde v jižním Mandžursku
tak zvanou dobu dešťů. Prší tu vskutku v tropické
hojnosti dva až tři dny, pak na den nebo dva dny
přestane a pak počnou lijáky znovu. A tak to trvá
již po šest neděl! Pravili mi, že to budeme musit
snášet ještě as dva týdny. Ani mezi deštěm tempe-
ratura neklesá, tak že se nemůžeme zbavit pocitu,
jako bychom seděli v parní lázni. Můžete si tedy
představit jak bude, až přestane pršet a slunce vy-
volá ze země výpary. Následkem hrozného vlhka
vyvíjí se též ohromné množství hmyzu, jenž nám
život přímo otravuje. A co ještě horšího: jest tu
ohromné množství škorpionů a již se událo několik
případů bodnutí těmito škorpiony. V našem bytě za-
bili již tři škorpiony a čtvrtého na prahu. Následkem
lijáků bylo množství střech odplaveno a ve mnohých
domech sřítily se stěny. Ještě povážlivější však jsou
spousty na železnicích. Železniční hráz na mnoha
místech odplavena, cesty jsou neschůdné a tak se-
díme po tři neděle bez dopisů, bez novin, bez množ-
ství nutných věcí. Stává se, že vlaky zůstanou vězet
6
article
osm až deset dnů, poněvadž lijáky každou dalií
jízdu znemožňují.«
= Ministr zastřelil v souboji poslance. Přítel
našeho listu píše nám z Athén: Jak jsme již při
jiné příležitosti přípomenuli, panují v Řecku v poli-
tickém životě prazvláštní poměry, jež nemožno ani
s tureckými porovnati. Každý poslanec vyžaduje na
prvém místě uspokojení svých osobních zájmů. Ty
jsou různých druhů, což závisí na charakteru po-
slance a mnoha jiných okolností. Zájmy státua
blahobyt obyvatelstva jsou vždy vedlejší věcí, nebot
dle orientalských názorů jest státní a oběcní majetek
kořistí vládnoucích osob. Z té příčiny jest každý
na omylu, kdo se obdivuje řeckému patriotismu. Ten
není nic jiného, než závisť, by nikdo jiný se nemohl
zmocniti kořisti. Řecko samo, jako stát, má pro
Řeky jen ten význam, jako Palestina pro židy. Dle
zásady této požadoval poslanec Hadžipetro od mini-
stra vyučování, by v rozpočtu pro tento rok ustano-
vil jakousi částku pro školy, by mohl uspokojiti své
přívržence, kterým při volbách připověděl místa. Mi-
nistr mu to přislíbil, ale, okamžitě nemožno určiti,
zapomněl-li na svůj slib nebo zúmyslně nechtěl ho
dodržeti, v rozpočtu nevyhověl přání poslance. To
podráždilo poslance okresu tak, že setkav se s mi-
nistrem ve sněmovně, nadal mu nejsprostším způso-
bem, nazvav ho lhářem, šibalem a podlcem. Násled-
kem této pocty vyzval ho ministr na souboj, který
se konal tento pátek odpoledne. Sekundanti roz-
hodli se pro pistole na vzdálenost pětadvaceti kroků.
Před soubojem vzdal se ministr Stays své hodnosti.
Řek
Atény
Řecko
Palestina
7
article
Oba odpůrcové stříleli současně na znamení nejstar-
šího sekundanta a hned při prvém výstřelu padl
Hadžipetro smrtelně raněn. Střela vnikla mu pod
pravou paží do prsou a pronikla jeho srdce. Po ně-
kolika minutách skonal na místě. Podivno jest, že
sekundanti se rozhodli pro tento způsob souboje,
neboť zastřelený poslanec byl tak krátkozraký, že
na takou vzdálenost nemohl viděti ani svého soka.
8
article
= Zvláštní způsob léčení. Z Louisvillu, Ky., se
oznamuje: V nemocničním oddělení státní university
nachází se zvláštní pacientka; ač jest tělesně zdráva,
je pečlivě svázána a myslí, že prodělala nebezpeč-
nou operaci, během které vyjmut jí byl ze žaludku
nádor. Lékaři doufají, že tímto způsobem vyléčí ji z
hysterie, jíž už po několik měsíců trpí. Pacientka
byla operována před několika roky. Od onobo času,
jak lékaři její tvrdí, trpí halucinací, že roste jí v ža-
ludku nádor. Ačkoliv lékař po důkladném prozkou-
mání neshledal žádné příznaky podobné choroby,
stála pacientka na svém, aby na ní provedena byla
operace a lékaři, chtějíce ji vyléčiti, vykonali k tomu
veškeré přípravy. Paní podáno bylo jen tolik opiatu,
aby upadla ve stav polovičního bezvědomí. Mohla
slyšeti i cítiti, ale nemohla viděti. Lékaři hovoříce
s hrobovou vážností, ztrávili značnou porci času,
aby nalezli místo, kde nádor roste. Když bylo vše
přichystáno, vzal jeden z lékařů džbán s vodou, držel
jej nad místem zdánlivě chorobným a po přestáv-
kách 15 vteřin nechal na místo to dopadnouti kapku
vody. Každá kapka vyvolala u pacientky vzdechy a
pohyby, jakoby velikou bolestí trpěla. Dvakráte še-
ptala lékařům, aby neřezali příliš hluboko. Konečně,
když lékaři sez nali pravý čas, kdy komedie mohla
býti ukončena, obvázali pečlivě pacientku a nařídili
jí přísný klid. Doufají, že tímto způsobetn ji vyléčíz
představ o zdánlivé chorobě.
Louisville
Ka
9
article
= Smělý návrh. Před nedávnem vyskytl seu
nás návrh dosti skromný, aby byla posluchačům
vysokých škol hojnější měrou poskytována stipendia
na cesty do ciziny a poukazováno na — nepopíratelný
ostatně — praktický význam takovéhoto seznámení
se s cizími poměry. Avšak současně vyskytl sev
Německu návrh mnohem smělejší. Spolupracovník
časopisu »Umschau«, jenž sám jak náleží zná svět,
navrhuje totiž: »Návštěva cizích zemí, zejmena Vý-
chodu, různých britských, holandských, francouz-
ských a německých osad a sídel starých kultur, ze-
jmena Číny, rozvíjí takový svět porovnání a nových
a vyšších hledisk, zejmena co se týče otázky ple-
men, že by měla být učiněna součástí každého vyš-
šího vzdělání. A poněvadž jest nanejvýš cenné, aby
každý záhy naučil se posuzovati vlastní svoje ple-
meno a čáky Východu vůči němu, činím tudíž násle-
dující návrh: Každé město nechať každoročně při
závěrku škol ustanoví příspěvek dostatečný na cestu
kolem světa pro nejhodnějšího žáka, budiž jakého-
koli stavu nebo povolání a nechať takto vyšle četu
mladíků na půl léta za vedení znalce na takovýto
vědecký »vandr« světem! Pak během několika dese-
tiletí bude v Německu kmen mužů (a také ženy a
dívky měly by být účastny tohoto vyznamenání)
s volným a hlubším přehledem poměrů světa, než
jaké mají jiní národové. — Založili bychom se, že
tento smělý návrh v Německu bude spíše uskuteč-
něn, než skromný návrh u nás. Majíť Němci emi-
nentně vyvinutý smysl pro praktické účely a ačkoli
jest německá vláda, co se týče kulturních potřeb,
rovněž skrblivá jako rakouská, nelze pochybovat, že
onen návrh dojde všeobecného souhlasu, zejmena,
poněvadž tu jde o koloniální politiku, zamilovaného
to koníčka všech Němců.
Umschau
Němec
Německo
Čína
10
article
Zemřelí v Praze.
Praha
11
article
Dne 4. července 1904: Koníček Jan; syn
celního assistenta, 5 roků, 805—VII. Šindelář Jan,
syn švadleny, 1/4 roku, 5-7—V. Uttitz Izák, obchodník,
80 roků, 56—I. Pokorná Terezie, manželka mlékaře,
41 rok, 36—I. Šachová Albína, dcera truhláře, 1/2 roku,
772—VII. Zaradičkova Anna, dcera hostinského, 3 m.,
218—VII. Benešová Anastazie, vdova, 33 r., 715—VII.
Řepková Františka, vdova po truhláři, 56 r., 483—VIII.
Ve všeobecné nemocnici: Katz Robert,
realista, 16 roků. Benoni Edvard, lesní, 66 roků. Kru-
pičková Františka, vdova po zedníku, 56 roků. Ouřa-
dová Ludmila, vdova po obchodníku, 63 roky. Škop-
ková Anna, manželka překupníka, 54 r. Zároba Fran-
tišek, malíř pokojů, 58 roků.
Dne 5. července 1904: Žežulka Josef, veřejný
posluha, 59 roků, 472—I. Bařtipánova Marie, dcera
obchodního sluhy, 13 měs., 565—II. Buchar Jan, inva-
lida, 72 roky, VI Čemusova Zdeňka, 7 dní, 384—II.
Fischer Salvátor, syn pošt. expeditorky, 1 r., 533—VII.
Stehno Ludvík, řezbář, 37 roků, 624—VII. Sommer
Karel, syn dělnice, 1 den, 289—VIII. Horký Jan, obuv-
ník, 31 rok, 713—VII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Hepová Antonie, manželka dělníka, 39 roků.
Kejmarová Barbora, dělnice, 55 roků. Ouřednikova
Anna, služka, 18 roků. Nováková Marie, manželka
číšníka, 33 roky. Weis Václav, dělník, 30 roků. —
U Milosrdných sester: Müller František, ho-
kynář, 72 roky. Sechter František, 36 roků. Záhlava
Václav, kočí, 28 roků. — U Alžbětinek: Pištorová
Jan
Šindelář
V Uttitz
Terezia
Albín
Zaradičkův
Anna
Benešová
František
Benon
Ludmila
Škop
Josef
Marie
Čemusův
Fischer
Salvátor
Stehno
Sommer
Karel
Kejmarová
Ouřednikův
Nováková
Weis
Záhlava
Zároba Fran
Buchara
Sechter František
Katz Robert
Hepová Antonia
Müller František
U Alžbětinka
12
title
Kristina, sluzka, 65 roků. Veselých Josefa, šička, 16.
Kristin
Josef
13
article
Eugenie Ponchuova nevystihla dvojího smyslu této
odpovědi.
Naopak potěšena, odtušila
»Tím lépe tedy! A o čem jste se rozhodl, pane
komandante?«
Tardin počal se tvářiti potutelně.
»Neučinil jsem ještě rozhodnutí určitého! Mám pro to
své váhání hned několik důvodův!«
»Jaké? Mohu je zvěděti?«
»Důvod první jest rázu velmi jednoduchého a pro-
saického: jest to otázka peněžní !«
Eugenie Ponchuova odpověděla tónem pohrdavým:
»Vy shledáváte požadavek můj přílišným! A přece
nemůžete dostati jen tak snadno zpráv, jakýchž bych vám
mohla já poskytnouti !«
»Neběží o to, madame, ale nemám obnosů tak
značných pro tento . . . druh služeb.«
Žena přemítala chvíli.
A potom doložila:
»Bože můj, to by nebyla konečně překážka hlavní.
Učinila bych ústupky, abych měla aspoň potěšení, ukázati
vám, co dovedu a jak velice mohu vám býti užitečnou.
Učiňte mi nabídku rozumnou a přijmu ji.«
Důstojník si pomyslil:
»Vida, záleží jí velice na tom, aby se u nás uchy-
tila za každou cenu. Má tedy jiný proto důvod nežli pe-
níze, aneb dává se za to platiti . . . druhou stranou.«
A hlasitě, tónem velmi chladným, jako když jedná
se o věc čistě obchodní, komandant Tardin pravil
»Pět tisíc napřed, pět tisíc po úspěchu; to jest vše,
čím mohu disponovati.«
Eugenius Ponchuův
Tardin
14
article
Komandant Tardin zmlkl, aby chvíli přemýšleti mohl,
ale tvář jeho svraštila se hněvem.
Povstal prudce, přešel několikrát komnatou a zastaviv
se před přednostou kabinetu ministerského, jenž zachovával
mlčení, zvolal:
»Ne, druhou domněnku nelze odůvodniti! .. U nás
to bylo, kdež ničemné ženě té dostalo se informací . ..
, kdybych věděl, kým!«
Přednosta tázal se;
»Z čeho můžete ale tak souditi, pane komandante?«
Tardin opáčil prudce:
»Z čeho mohu tak souditi? Toť přece jasno, jako
den sám! Kdyby vyslanectvo bylo bývalo dříve již zpra-
veno a již na základě toho k nám Fedoru bylo vyslalo,
nebylo by teprve dnes samo o tom zprávu do Berlína po-
dávalo. Ano, více ještě! V případě takém byl by býval
Rochemond dávno už v Německu zatčen, aneb by býval
prostě jen vypovězen z německé říše, aby zatčením jeho
nebylo vyvoláno sporů s námi. Nuže, Rochemondovi ne-
stalo se nic takového a není také již v Berlíně ni vůbec
v Německu, jest však stále ještě v patách těch, jež stihá.
Závěrek jest tudíž na snadě a jest tak logický, že samo
dítě by k němu přemýšlením dospělo.
Nepřítel byl zpraven sice o výpravě Rochemondově,
ale zpraven byl jen z polovice .. . Chtěje zvěděti více,
vyslal k nám Fedoru Rominěvovu, dav jí jedinou onu in-
formaci, aby učinilo to na mne dojem tím, že jest žena
ta velmi obratná, aby vzbudil tím ve mné chuť, použít
služeb její a aby, jak jsem již řekl, tahal mne za nos :.
Na štěstí neměl jsem valně důvěry k ženě té. Nicméně,
když jsem zvěděl, že pan de Revel používá služeb její,
Zaprodání nopřiteli.
Rominěvův
jít Revel
Berlín
Německo