úřadu pra správní záležitosti ministarstva války a o změnách, jež následkem opatření toho po- vstanou. Předsedou komitétu toho jest viscount Esher a členy admirál Fisher a sir George Clarke, guvernér Vietorie. Zemské sněmy. Ze Št. Hradce, 6. listopadu. (C.-B.) Ve- černí schůze sněmovní byla zahájena o půl 9. hodině. Rozdána byla zpráva polítického výboru o surtaxe nja cukr, vyvážený do Uher. Výbor navrhuje: Sněm štyrský protestuje se vší rozhodnosti proti zavedení převozního poplatku za cukr, dovážený z Rakouska do Uher a prohlašuje, že tento požadavek uherský jest naprosto neslučitelný s platným dosud společným celním územím. Schůze byla o půl 12. hodině noční skončena. Věci uherské. Z Pešti, 7. listopadu. (C.-B.) Strana neodvislosti měla včera za předsednictví Františka Košuta poradu, na kteréž se stalo usnešení, že strana o svém postupu ve sněmovně poslanců definitivně rozhodne v konferenci, která se v ponděli večer bude konati. Dále usnesla se strana, že při dnešní volbě předsedy poslane- cké sněmovny odevzdá prázdné hlasovací lístky. Z Pešti, 7. listopadu. (C.-B.) Ministerský předseda hrabě Tisza byl včera večer v libe- rálním klubu, kdež hojně poslanců bylo shro- mážděno, za příčinou svého úspěchu ve sně- movně neobyčejně vroucně a bouřlivě uvítán. Z Prešpurku, 6. listopadu. (C.-B.) Mínistn zemské obrany generálmajor Nyiry zaslal mí- stožupanovi prešpurského komitátu výnos, ve kterémž se praví, že politický stav věcí se tou měrou změnil, že jest naděje, že kontingent nováčků bude povolen, pročež se mu- nicipium žádá za vykonání potřebných opatření aby hlavní odvod ode dne 23. do 28. prosince vykonán býti mohl.

Finští emigranti a car. Z Frankfurtu, 6. listopadu. (C.-B.) »Frank- furter Zeitung« oznamuje z Darmštatu: Zá- stupcové ze své vlasti vypovězených Finů žádali o audienci u císaře Mikuláše, aby mu podali pamětní spis, ve kterémž podpisatelé politiku nynější ruské vlády kritisují a na ministra vnitra si stěžují. Audience nebyla jim povolena, ale je- jich pamětní spis císař obdržel. Odvolaná demisse. Ze Santiaga (chilského), 6. listopadu. (C. - B.) Ministři vnitra, věcí zahraničních, financí a války odvolali své žádosti za propuštění. Ministerská krise bude dnes ukončena. Spojené státy uznaly vládu pa- namskou. Z Washingtonu, 6. listopadu. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje: Vláda Spoje- ných států uznala novou vládu panamskou. Uložila americkému vyslanciv Bogotu, Beaupréovi, aby kolumbijské vláděo tom zprávu podal, dále pak místokonsuloviv Panamě, Ehrmannovi, aby vládě panamské vše to oznámil. Smírčí soud haagský. Z Haagu, 6. listopadu. (C.-B.) V dnešní schůzi rozhodčího soudu v záležitosti venezu- elské formuloval anglický zástupce Finl ay své vývody takto: Záruky 30proe. cel bylo do- saženo výhradně blokádou, jež byla podniknuta pouze na nebezpečí a náklady mocností blo- kády se zúčastnivších. Válka byla naprosto oprávněnou a nutnou. Rozhodčímu soudu ne- náleží však zkoumati, byla-li válka oprávněnou. Doklady bude prokázáno, že Venezuela svolila jen za nátlaku blokády, aby byla dána moc- nostem blokádu provádějícím dostatečná zá- ruka. Právo přednosti nebude nikterak praeju- dicem pro přáva ostatních mocností.

Denní zprávy. — Německá kritika řeči dra. Herolda u arci- biskupa došla do „Bohemie“ z Chebu, její za- sílatel nazývá slova mluvčího deputace u arci- biskupa osobivými a vyzývavými, neboť Čechy jsou prý provincií „rákouského cisařského státu“ a Češi prý nemají žádného práva nazývati Čechy „svým“, t. j. Čechům náležitým královstvím. Je prý to bezpříkladnou domýšlivostí, jakéž je sehopno jenom velikášství české, nazývati Čechy nedělitelným českým královstvím. Co bylo před tolika a tolika sty léty, dnes už není, sic jinak musily by povstati znova všechny, v dřívějších ti- síciletích trvavší státy a páni Češi musili by opětně vykliditi pole a vystěhovati se tam, od- kud přivedl je jich vůdce Čecli, Nenť více tád- ného království českého v bývalém smyslu, žád- ných českých vojáků, žádných českých peněz, žádných českých měr a váh, Čechy jsou správní provineií „císařského rakouského státu“, jako každá jiná — tvrdí chebský kritik Heroldovy řeči. Podivuhodno — že lze něco podobného slyšeti z města přísah všech německých stran, v ruce Schönererovy skládaných na státoprávní význání všech Němců v Rakousku, jedněmi ta- jené, druhými veřejně hlásané, v ten smysl, že „česká provincie“ jest vlastně majetkem něme- ckého bundu, jemuž musí býti s jinými provin- ciemi tak zv. cís. státu rakouského co nejdříve vrácena, nehledě ani k tomu, že t. zv. Egerlan podle speciálního státního práva Irova, na sněmu hlásaného, jest v Rakousku vlastně „zaraženo v báni“. Jinak musí býti připomenuto házovské minuci, kteráž chebské názory otiskujíc, za své je přijímá, že podobného nesmyslu už dávno neuveřejnila. Čechy jsou skutečně — nehledě ani ku právním dokumentům smlouvy národa

českého s korunou — neskonale spíše králov- stvím než Rakousko, id est Cislajtanie „císař- ským rakouským státem“, i podle státoprávního názvosloví, Němci uznaného. „Cís. rak. státu“ není, nýbrž jsou jen „království a země na říš- ské radě zastoupené“ a mezi těmito královstvími stojí české na prvním místě, a jeho zvláštní práva jsou, jak známo, korunou mileráda uzná- vána! „Správní provincie“ jest rakouské státní vědě neznáma stejně jako ústavě. Také v Uhrách nebylo uherských peněz a uherských vojáků, dokud byly Uhry pouhou „správní provincií“ a ejhle! Dnes jsou samostatným královstvím, před nímž všechno cislajtánské Němectvo leží na svém státotvorném břiše, mají své uherské pe- níze a co nevidět budou míti své uherské vojáky. Tak tedy, co bylo, může znova se státi. Kdyby měla býti nastoupena historická retrospektiva ve smyslu chebském, co se týče příchodu národů do Čech i návratu Čechů tam, odkud je přivedl Čech — maji Němci přednost, odejiti tam, od- kud je nepochybně čert přinesl. Ať tak či onak, přišli po nás! — Dvojjazyčnost nápisů. K nedělnímu feuilletonu píše se nám: »Pohleďte na pražské ulice — poskytují-li pohled města českého nebo dokonce — slovanského? Počítejte nápisy na pražských veřejných místnostech, krámech, ob- chodech, živnostech. Hádáme se s vládou, aby k nám byla rovnoprávna a dovedeme-liž sami k — sobě býti »rovnoprávnými« ? Dovedeme-liž proti městům, která drží Němci, postaviti svoje město, které držíme — my? Nedovedeme. Pro vlastní svůj předsudek a nic než předsudek, svoji vlastní chabost a neschopnost »rovnopráv- nosti« nedovedeme. Naši lidé říkají: »máme mezi svým obecenstvem také Němce, musíme mít německý nápis. Jakoby odběratel chodil do jeho krámu k vůli — nápisu. A jakoby těch

několik procent Němců, kteří chtějí žít v Praze, neumělo chodit do českého ob- chodu i kdyby tam — nebyl nápis. Jsou přece stateční jednotlivci, kteří dokázali, že platí také u nás, co platí jinde, mají na svém ob- chodě jen český nápis a — mají německé obecenstvo. Opak právě dokazuje naši nevědo- most, naši neschopnost uvědomiti si svoji hod- notu, naši — inferioritu, k níž dobrovolně se hlásíme. Náš člověk nedovede rozpoznat mezi zájmem osobním a zájmem celku. Nechápe, že je nějaký zájem veřejnosti a čeho žadá, nechápe, je-li dům na ulici, že zevní stránka domu ne- náleží jenom soukromému jeho majiteli, nýbrž veřejnosti, která smá na ni právo, a je-li veřejnost česká, že nemá právo tu českost porušovati. Zvláště ne v době, kdy se o právo bojuje. To náš člověk ještě ne- chápe a proto jsme tak pozadu a tak i nfe- riorní. Je u nás málo vyvinutý smysl pro vyšší zájem — pro celek, pro národnost. Proto tak těžce zápasíme. Neuvědomělost našinců je tu vinna. Když už majitel závodu počítá na procento druhojazyčných krajanů, domnivaje se, že by bez německého upozornění se ne- obešel, což by nestačilo při úplně české firmě upozornění: »Es wird deutsch gesprochen«, jako píšeme: »On parle frangais« nebo »English spoken«? Což je třeba, aby k vůli něja kému procentu zisku šlapal hned všechen národní zájem, zobojetňoval svoji firmu, tedy jaksi svoje příslušenství národní, vlastně — sebe? — Dnešní »Věstník českoslovanského obchodního pomocnietva« píše pod záhlavím »Národní vlaž- nost« zcelá správně: »Po známých prosincových bouřích v r. 1897 nastala nejen v Praze, ale i po celém venkově radikální očista v zevnějším označování krámů, veřejných i soukromých podniků. Zbytečná němčina skoro všude odpadla a čeština kansčně přišla k patřičnému uplatnění.

Leč bouřlivý rok 1897 přešel a — odporny utrakvismus opět troufá si vystrkovati růžky. Že v Praze bují nejvíce, jest přirozeno. Nebo- lelo by nás, kdyby si v tomto hamižném obojetnictví libovali lidé jiných národností — když už by uznali za vhodné zde v Praze se svou němčinou obecenstvo provokovati, ale odporem nás naplňuje, když tak zvaní »čeští vlastenci« a »české korporace« neostýchají se utrakvistickými nápisy znešvařovati český ráz Prahy.« V záležitosti zevnějšího rázu města měla by se věci uchopiti nějaká povolaná korporace. Jednotlivee nemá pro počin dost odhodlání. Kdyby se věc podnikla rázem, šla by snadněji. — Užší volby do sboru obecních starších ve tře- tím sboru v Holešovicích bůdou se konati ve středu dne 18. listopadu. — Professor Vávra požádal sám o supplenturu.

Oznamuje se nám, že akce proti professorovi Vávrovi na c. k. české vysoké škole technické skončena jest dočasným úspěchem posluchačův. Professor Vávra požádal o dovolenou; ministerstvo ji povolilo n na místo tákto uprázdněné povoláni dva supplenti: mim. prof. Josef Jedlička pro mechanickou technotogi I. i II. a řádný prof. Kamil Budil, který předná- šeti bude mechanickou technologii III. Oba jmeno- vaní pánové jsou inženýry, dlouhou dobu pracovali vynikajících firem, prvý jako inženýř u firmy Ringhofferovy, druhý jako vrchní inženýr u firmy Märky, Bromovský, Schulz v Hřadci Králové. Mají tedy vedle theoretických vědomostí i žkušenosti prak- — V záležitosti připojeni města Žižkova ků Praze dostavili se dnes po 10. hod. dopolední na staroměst- skou radnici pp. starosta Žďárský ze Žižkova, náměstek jeho Žák a členové městské rady Wei ter a Šára. Tato deputace vyjednávala s presidiem městské rady o podmínkách, za kterých by Žižkov moh! býti připojen ku Praze. Po Smíchovu je to druhá předměstská obec, která prorazila železný kruh dřívější solidarity, směřující proti připojení předměstí ku Praze.

Bude volba obecního staršího na Starém městě? Po úmrtí městského rady p. Zikana, který při minulých doplňovacích volbách byl opětně zvo- len do sboru obecních starších , vyskytla se otázka, zda na místo člena sboru obecních starších, úmrtím jeho uprázdněné, mná býti vypsána nová volba či nikoliv. Verifikační komise omezila se při verifikaci voleb na to, že městské radě ponechá na vůli, zda volba se má vypsati. Městská rada ve své včerejší schůzi otázku tuto opět nerozřešila a ponechala ji sboru obecních starších k rozhodnutí. Včera večer konala se v Koppmance schůze širšího výboru Staromést- ského občanského klubu, v níž po čtyřhodinné de- battě nabyl vrchu názor,« že nebylo by opportunní vysloviti se pro vypsání doplňovací volby a převlád! názor, že bylo by nejlépe, kdyby dopíňovací volba konala se až za rok. V pondělním sboru obecních starších bude v tomto sméru učiněn návrh.

— Koucese knihkupecká pro město Beroun udě- lena byla výnosem c. k. ministerstva vnitra ze dne 24. září 1903 č. 42.541, Václavu Antony n u. — Za příčinou výročního trhu v Houdnici na den 12. listopadu t. r. připadajícího vypraven bude zvlá- štní vlak osobní z Kralup do Roudnice a zpět, který na všech stanicích a zastávkách osobních zastaví, Odjezd z Kralup dne 12. listopadu v 7 hod. ráno, příjezd do Roudnice v 8.46 hod. ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3.10 hod. odpoledne, příjezd do Kralup ve 4.58 hod. odpol. Bližší v dotýčných vyhláškách. — Bezohledné lupičské výkořisťování doiú v se- verní hnědouhelné pánvi české vyžádalo si novou oběť. Včera řáno pracoval na dolu »Nová naděje« u Chabařovic, náležejícím mostecké uhelnodolné spo- lečnosti, 35letý, ženatý, do Chabařovic příslušný Fr. Kaške se třemi soudruhy v dole. Podkopávali vrstvu uhlí, která, by se ušetřilo práce a výloh, podkopává se tak, by se pak svou tíhou sama utrhla. Vrstva tato utrhla se však předčasně a Kaška úplně zasy- pala, kdežto ostatním třem horníkům podařilo sev čas uskočiti, čímž se zachránili. Přikročeno bylo sice neprodleně k záchranným pracím, při nichž byloz počátku ještě slyšeti, jak zasypaný volal o pomoc, ale do večera nepodařilo se jej vytáhnouti. Odstra- nění sřítivšího se uhlí vyžadovati bude práci ještě několik dní. Kaške, který vytažen bude již jako mrtvola, byl pilným a spořádaným dělníkem. Dne měl býti svědkem při svatbě svého bratra, zřízence ústecko-teplické dráhy.

— Hledá se dědička. V červenci roku 1902 ze- mřela v Praze 70letá Anna Jakubcová, rozená Chvoj- kova z Polehrad (okres Brandýs nad Lab.) a zane- chala jmění (spořitelních knížek) as 7000 korun. Chvojková porodila prý za svobodna dceru, která dána na vychování k neznámé rodině na Kladnoa zde prý se ještě před 15 až 20 léty zdřžovalá. Täto nemanželská dcera, nebo její potomci, maji nárok na toto dědictví a poněvadž jméno a bydliště jejich soudu známo není, byl za opatrovníka pozůstalosti ustanoven pan dr. Karel Wolf, advokát v Praze, Ferdinandova třída, čís. 24, kde se dědicové, niebo ti, kdož by o nich zprávu podati mohli, přihlásiti mohou. — Řádění cikánů. Soudí se, že krádeže, které prováděny byly v poslední době na Ústecku a Cha- bařovicku, a o nichž jsme se zmínili, dopouštěla se cikánská tlupa, jež pak zmizela. Na další cestu ne- opomenula se ovšem ještě důkladněji zásobiti a ne- byla při tom tak vybíravou, jako v předešlých dnech, kdy spadeno měla, zvláště na vykrmené husy. V Medlanech na Ústecku zcepeněl hospodáří vepř a musil býti zahrabán. O tom dověděli se cikáni, vepře vyhrabali a prchli s nim. — Studující zatčen pro krádež. Včera odpoledne byl v klášteře u sv. Markéty v Břevnově přistižen 22letý posluchač filosofie Heřman Holdschek z Heln: