ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad02ec20-72b1-11dc-90f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 42, place 41, work 4, org 4
1 article
Vyjednávání o nový branný zákon a trestní řád vojenský. Z Vídně, 6. července. Ministr vojenstv! Pitreich vrátil se včera z Pešti, kde, jak se sděluje, jednal s uherskou vládouo novém branném zákoně a novém trestním řádu vojenském. Ke zprávě „Lidových Novin“, také námi zaznamenané, že mezi ministrem vojenství a hr. Štěpánem Tiszou v otázce jazykové, pokud jde o tento nový trestní řád vojenský, došlo již k dohodě, sděluje „N. Fr. Presse“, že zpráva ta je předčasnou. Dosud k dorozumění nedošlo, ba ministerstvo vojenství ještě ani návrhu hr. Tiszy nemá. Proslýchá se dokonce, že není aniv uherské vládě jednání ještě skončeno a nedo- spělo ještě k tomu, aby resortní ministeria (ju- stice a zeměbrana) byla mohla návrhy vy- slechnouti ku přesnému formulování. Třeba jest známo, že uherský ministerský předseda naleh na nejrychlejší vyřízení věci té, nelze nadíti se, že návrhy uherské budou podány ministru vo- jenství před podzimem.
Štěpán Tisza Vídeň Pešť Tisza
2 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Úplatková afféra kartuzianská.
3 article
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Komise, vy- šetřující záležitost Kartuzianů, pověřila poslance za Alžír Colina zpravodajstvím. Zkoumáním zápisků Mascuranda vyšlo na jevo, že byl doma v době, kdy dle udání Cendra měl býti u Kartuzianů. Prohlásil, že učiní vše, aby do- sáhl spravedlnosti a že jest ochoten vyhledati priora Kartuzianů, kdyby ho chtěl tam někdo doprovoditi. Komise usnesla se rokování o tom odročiti na zejtra. Na to byla schůze skončena. Vypravuje se, že členové komise jedno- hlasně uznali, že Emil i Edgar Combes musí být zůstaveni v celé záležitosti úplně stranou. Zpravodaj Colin byl vyzván, vysloviti polito- vání nad tím, že předseda ministerstva uznal za nutné mluviti ve sněmovně o pokusu úplatku, poněvadž svědeckými výpověďmi bylo dokázáno, že kroky, učiněné u Edgara Combesa rázu takového nebyly. Bulharsko a Turecko. Ze Sofie, 5. července. Ježto se množi zprávy, že turecké úřady domů se vracející uprchlíky všelijak týrají, uložila bulharská vláda svému zástupci v Cařihradě, Načevičovi, aby u turecké vlády důrazně proti tomu protestoval. Avšak Načevič ne- měl přitomúspěchu a tak se stal poměr mezi Bulharskem a Tureckem opět silně napjatým. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 5. července. (C.-B.) Sněmovna poslanců přijala Balfourův návrh ve příčině vý- čepního zákona 262 hlasy proti 207.
Colin Mascuranda Cendra Kartuzian Emil Combes Edgar Combesa Balfourův Paříž Alžír Bulharsko Turecko Sofie Cařihrad Načevič Londýn
4 article
v kamnech hořel oheň, příjemné teplo uspalo pana sekretáře. Bylo již hodně po půldruhé, když slečna Matilda probudila pana sekretáře, s omluvou, že mu tak krásný spánek neopovažovala se zkazit. Pan sekretář, podíval se na hodinky, rázně za- klel, rychle začal se oblékati do své uniformy. Vyšel na ulici. Děti neměly školu. Hrálo si jich množství na náměstí. Nejprve se udiveně při spatření pana sekretáře dívali, potom ale začaly se hlučně smát. Panu sekretáři bylo to divné. Potkal jednu hezkou, mladou slečnu, tato se také dnes na něho usmívala. To pana sekretáře těšilo. Za chvíli potkal starou babu, která při podívání se na něj, začala se také hlučně smát. Pan sekretář teď dostal vztek: „Co pak je na státním úřadníku něco k smíchu?“ Křečovitě svíral v ruce kord. V tom vyšel z kláštěra, kolem něhož pan sekretář právě šel, převor, dobrý známý pana sekretáře. Jak spatřil tohoto dal se do hlučného smíchu. Pěkné jeho bříško jen, jen se házelo. Sekretář dostal vztek: „Co pak voni se mi smějou, to jsou pěknej duchovní pastýř!“ Pan převor stále a stále se smál. Ko- nečně ze sebe vypravil: „Podívejte se na váš podivný klobouk!“ a zas se dal do hlučného smíchu. Pan sekretář pozvedl svou pokrývku hlavy, nohy se pod ním zatřásly, a už byl ten Pan sokretář nosil totiž doma na hlavě turecký fez, ahy jeho pleš nenastydla; a v rych losti zapomněl tento vyměniti za parádní čáku. Kráčel po ulici ve sváteční uniformě, šavli za sebou vleka, na hlavě maje fez jakc nějaký tu recký paša. Teď se ovšem už nedivil, že se mu všichni smáli. Ale zlobil se na zlomyslnosta škodolibost světa. Podobných historek o panu sekretáři jes velice mnoho. tam.
Matilda ko
5 article
Dreyfusiáda ve francouzské sněmovně. Z Paříže, 6. července. (C.-B.) Ve včerejší schůzi sněmovní vyvolal Lasies debatu o ma- jorovi Cuignetovi a prohlásil, že zdravotní rada vytýká ministrovi, že chtěl prohlásiti Cuig- neta za slabomyslného, aby mu bylo zabráněno vystoupiti jako svědek v procesu Dreyfusově. Manévr ten se však nepodařil a Cuignet bude opakovati, že okolí ministra dopustilo se v této záležitosti chyb. Ministr války André protesto- val proti obvinění Lasiesa a vypravoval, že když přišel Cuignet do ministerstva, vzkázal mu prostřednictvím plukovníka Bourdeauxa. aby nedodával časopisům žádných sdělení více. Cuignet byl prý velice rozčilen a chtěl Bourdeauxa soudně stíhati, poněvadž chtěl jeho mlčení zakoupiti. André nařídil prý lékař- ské vyšetření Cuigneta, aby nabyl jistoty. zdali je možno činiti Cuigneta za jeho jed- nání zodpovědným. (Souhlas na levici, protesty na pravici.) Gauthier předčítal listy Cuig- ne tovy a dodal, že z nich lze viděti, že Cuig- net není slabomyslným. Řečník doufá, že se najde ještě většina, hájící svobodu a česť ob- čanů. (Souhlas ve středu.)
Dreyfusův André protesto Bourdeauxa André Cuignet Gauthier Cuig Paříž
6 article
Povstání Hererů. Z Berlína, 5. července. (C.-B.) Generál Trotha oznamuje z Okahandže: Obchodník Wallace tvrdil při výslechu, že byl od Hererů v polovici ledna o všechen majetek oloupen a pak násilně do zajetí odvlečen. Opustil Herery dne 8. června. Hererové táboří dle jeho všemi zprá- vami potvrzeného udání s dobytkem a vším, co mají, u Velkého Vleysu (?), na jižní straně Wa- terbergu, mezi Waterbergem a řekou Omuram- bou a kolem Ombiya-Vimbora. Mají řeku Omu- rambu obsazenu. Michael drží se svými lidmi průsmyk u Omuveroumy. Práce na prodloužení obojího mola ve Svakopmondu budou zahájeny. Celní tarify. Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Ve sněmovně poslanců dnes rozdaná druhá zpráva celní komise ohledně zahraničních tarifů obsahuje list ministra zahraničních záležitostí Delcasséa, zaslaný předsedovi celní komise, ve kterémž ministr předsedu komise pozorna činí, že každý tarifový ústupek, jejž Německo učiní některému ze států, jež ve frankfurtské smlouvě uvedeny nejsou, nepřímo připadne také státům ve smlouvě uvedeným, tedy také Francii.
Herero Troth Wallace Michael Berlín Oma Paříž Německo Francie Wa
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Napomenutí moravským židům. Morav- ským židům dělá velmi zajímavou kapitoluv Brně vycházející časopis »Jüdische Volks- stimme«. Vytýká jim jejich pošetilou poli tiku, která se stotožňuje s protičeskou, o za- chování německého panství na Moravě usilující strategií germánských a pangermánských boreů rázu Groszova a d'Eivertova, ukazuje na škod- livé následky této politiky v ohledu hospodář ském i mravním a vyzývá je, aby svůj poměr k českému lidu a jazyku radikálně opravili. Malá ukázka z této delší epištoly nebude snad na škodu. »Dosavadní školská a jazyková poli tika moravských židů« — praví »Jüdische Volks- stimme« — »náleží k neblahým chybám a poblouzením, kterých se moravští židé od svého vstoupení do politického života, od svého nešťastného činného zasáhnutí do národ- nostního sporu dopustili. Nesmyslná poli- tika, jejímž jediným účelem je st, udržovati v zemi za každou cen německou nadvládu, krutě se msti.
Groszův Jüdisch Volks Morava Brno Jüdische Volk d ' Eivertův
8 article
Naše hospodářská bezpečnost a celé naše ob- chodní postavení na venkově jsou vážně ohro- zeny, z části už ztraceny. Od let zpívají už vrabci na střechách, že podporová ní německých snah, tedy také ně- mecké školské politiky, židům jenom nenávisť a opovržen vynáší, vydávajíc je ve vší formě národnímu boykotu. Je to pravda již otřepaná, a přece za- vírají před ní oči a uši tak četní židé jakožto nenapravitelní khille-politikově. Náš hospodářský úpadek dostavuje se oklikou německo-liberáln politiky volební a strannické. On je obmezen na jednotlivé obce, na jednotlivá města a jednotlivé okresy. Avšak přímou, hmatavou a skoro vše- obecnou škodu máme z toho, že židé v naší zemi vlivem německé a němčící politiky své omeškali osvojiti si jak náleží če- ský jazyk, kterýmž přece 75 pro cent všeho obyvatelstva na Mo- ravě hovoří a že tím sami svojí živnosten- ské činnosti a obchodní působnosti užší meze vytknuli, sami svoji konkurrenční sílu oslabili .
9 article I v německých kruzích, jejichž hospodářské po
I v německých kruzích, jejichž hospodářské po stavení přec samo sebou je pevnější a jistější, vzmáhá se přesvědčení, že musí býti žádána nejúplnější znalost zemského jazyka a to neje- nom u německého dorostu úřadnické ho nýbrž také u dorůstajících něměckých obchodníků a živnostníků. Na německých sjezdech byl tento po- žadavek vyhlášen od poslanců strany lidové. V židovském táboře musí se toto napomenutí ozývati vždy hlasitěji, vždy pronikavěji. Odpor proti prakticky-hospodářskému požadavku, a by český ja zyk byl učen a pěstován, byl by u židů nesrozumitelným, prostě hlou- pým . . . Národní država Němců na Moravě, v jejíž beznadějné obraně by moravští židé, kdyby při své dosavadní poli- tice setrvali, vykrváceti musili, musi býti konečně z oboru našich sta- rosti a obětí vymetena. Naše vlastní hospodářská država musí nám býti vyšší. Tot pro nás jediná správná zasada vůči moravským otázkám jazykovým a školským. Jest nej- vyšší čas, abychom obrátili!« — Také my soudíme, že by již nejvyšší čas byl, aby moravští židé přestali býti oporami a sloupy šílené politiky, která v zemi 75proc. české mermomocí chce ustáliti hegemonii německé národnosti a nadvládu německého jazyka.
Němec Morava
10 article
Povinností židů jest, aby se všude chovali co možná přátelsky k národu, v jehož středu žijou, aby se nestavěli na odpor spravedlivým požadavkům a snahám většiny obyvatelstvaa nemohou-li se již dle své výchovy odhodlati, aby o právo a spravedlnost sami také činně se zasazovali, nechť jsou bedlivi aspoň slušné ne- strannosti. Je zajímavo, že »Jüdische Volks- stimme« ve své epištole k moravským židům nikde se nedotýká zásad ethických, mravních a právních, mluvíc stále jenom o škodě a vžitku, o potřebě a prospěchu, o hospodářské účelnosti, ale budiž si; shodují-li se praktické ohledy s politickou morálkou, s ideálnými snahami po rovnoprávnosti a rovnosti národů, tím lépe: tato shoda měla by býti pro židy tím mocnější spru- hou, aby přestali býti bankéři a předbojníky ne- přátelských výprav proti českému lidu — Osobní. Pan dr. tech. Vladimír Šrámek stavební adjunkt c. k. rak. státních drah a stavbyve- doucí inženýr 4. losu dráhy pyhrnské ve Windisch- garstenu v Horních Rakousích byl jmenován staveb- ním komisařem. = Jmenování. (Telel. zpr.) Supplent na zemské reálce ve Velkém Meziříčí, František Chudoba, jmenován byl učitelem IX. hodnostní třídy na české státní průmyslové škole v Brně — Úmrti. V Turčanském Sv. Martině zemřel dne 4. t. m. ve věku 27 let pan JUDr. Vilko M. Dula.
doktor technický Šrámek Chudoba JUDr M Dula Horní Rakousy Velký Meziříčí svazek . Martin státní průmyslový škola v Brno Jüdische Volk Úmrt
11 article
Pohřben bude dnes 6. t. m. o 5. hod. odpolední. - Ve Zlonicích zemřel dne 5. t. m. ve věku 76 let pan Filip Štěpánek, mlynář, býv. člen měst. rady zlonícké. Pohřben bude ve čtvrtek dne 7. t. m. o 3. hod. na místním hřbitově. — V pondělí dne 4. čer- vence zemřel v Hosticích po dlouhé nemoci pan Jindřich šlechtic ze Schuttersteinů, po- slanec velkostatkářské kurie na zemském sněmu, majitel statku a člen mnohých dobročinných spolků, v 53. roce věku svého ochrnutím srdce. Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne 7. t. m. o 10. hodině dopolední ze zámku hostického na místní hřbitov. — Nadace pro vdovy a sirotky po učitelích. Za účelem propůjčení požitku 124 K z nadace Františka Karlíka ku podpoře sirotků a vdov po účitelích, po případě i ku podpoře neštěstím stižených učitelů, dne 7. září 1904 splatného, vypisuje se konkurs do 17. srpna 1904. Při udělování této nadace dlužno při- hlížeti k uchazečům dle následujícího pořadu: 1.z příbuzenstva zvěčnělého učitele pana Františka Kar- lika ; 2. z učitelů, kteří působili v Rokycanech ; 3. z učitelů, kteří působili v obcích: Bušovicích, Ejpoví- cích, Březině, Klabavě, Kolvíně, Litohlavech, Jehotě Šťáhlavské, Mešně, Mirešovech, Oseku, Padrti, Skoři- cích, Šťáhlavech, Timákově, Veselé a Volduších. Ne- kolkované žádosti přijímá v uvedené lhůtě městská rada král. města Rokycan.
Štěpánek Jindřich šlechtic František Karlík František Kara Zlonice Rokycany Bušovice Ejpový Březina Klabava Kolvín Litohlavy Osek Skor Šťáhlavy Timákov
12 article
— Schůze srbského komitétu českých lékařů koná se dnes odpoledne o 5. hodině v ústavu prof. dra. J. Hlavy. — Nepoctivý zákazník. Zámečnický pomocník Václav Vlk ze Vřetovic u Kladna nemá zaměstnání a proto včera provedl zlodějský kousek, aby si opatřil prostředky k výživě. Ačkoli neměl peněz, přece vstou- pil do zlatnického krámu p. Jana Neumanna v čís. 296 v Kinského třídě na Smíchově a dal si předložit několik zlatých řetězův a náušnic, jež potřebuje na dary. Pan Neumann vyložil mu na pult několik ře- tězův a náušnic a Vlk při vhodné příležitosti odcizil mu zlatý řetěz v ceně 92 K a dva páry granátových náušnic. Zlatník poznal však, že krádež provedl, dal Vlka zatknout a při prohlídce byly u něho odcízené předměty nalezeny. — Automobilem za cikány. Na Přešticku potlou- kala se v poslední době tlupa cikánů, která provedla tam několik krádeží a dne 4. t. m. vykradla v Pře- šticích byt dělníka. Krádež tato byla záhy zpozoro- vána a za zlodějskou tlupou cikánskou pustil se čet- nický strážmistr Poukar, který na silnici potka! hr. Františka Kolovrata Krakovského, z Týnce u Klatov jedoucího na automobilu a požádal jej o pomoe v pronásledování. Hr. Kolovrat Krakovský obrátil automobil a uháněl s četníkem za prchajícími cikány, které v několika minutách také dohonil. Jelikož na- tezeny u nich věci z krádeží pocházející, byli cikáni zatčení a dopraveni do vazbu k soudu v Přešticích.
doktor Vlk Jan Neumann Neumann Zlatník Cikán Poukar Kolovrat Smíchov Přešticko Týnec Klatovy Hradec Přeštice Vřetovic u Kladno