1
article
Vyjednávání o nový branný zákon a trestní řád
vojenský.
Z Vídně, 6. července. Ministr vojenstv!
Pitreich vrátil se včera z Pešti, kde, jak se
sděluje, jednal s uherskou vládouo
novém branném zákoně a novém
trestním řádu vojenském. Ke zprávě
„Lidových Novin“, také námi zaznamenané, že
mezi ministrem vojenství a hr. Štěpánem Tiszou
v otázce jazykové, pokud jde o tento nový
trestní řád vojenský, došlo již k dohodě,
sděluje „N. Fr. Presse“, že zpráva ta je
předčasnou. Dosud k dorozumění nedošlo,
ba ministerstvo vojenství ještě ani návrhu hr.
Tiszy nemá. Proslýchá se dokonce, že není aniv
uherské vládě jednání ještě skončeno a nedo-
spělo ještě k tomu, aby resortní ministeria (ju-
stice a zeměbrana) byla mohla návrhy vy-
slechnouti ku přesnému formulování. Třeba jest
známo, že uherský ministerský předseda naleh
na nejrychlejší vyřízení věci té, nelze nadíti se,
že návrhy uherské budou podány ministru vo-
jenství před podzimem.
Štěpán Tisza
Vídeň
Pešť
Tisza
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Úplatková afféra kartuzianská.
3
article
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Komise, vy-
šetřující záležitost Kartuzianů, pověřila poslance
za Alžír Colina zpravodajstvím. Zkoumáním
zápisků Mascuranda vyšlo na jevo, že byl
doma v době, kdy dle udání Cendra měl býti
u Kartuzianů. Prohlásil, že učiní vše, aby do-
sáhl spravedlnosti a že jest ochoten vyhledati
priora Kartuzianů, kdyby ho chtěl tam někdo
doprovoditi. Komise usnesla se rokování o tom
odročiti na zejtra. Na to byla schůze skončena.
Vypravuje se, že členové komise jedno-
hlasně uznali, že Emil i Edgar Combes musí být
zůstaveni v celé záležitosti úplně stranou.
Zpravodaj Colin byl vyzván, vysloviti polito-
vání nad tím, že předseda ministerstva uznal za
nutné mluviti ve sněmovně o pokusu úplatku,
poněvadž svědeckými výpověďmi bylo dokázáno,
že kroky, učiněné u Edgara Combesa rázu
takového nebyly.
Bulharsko a Turecko.
Ze Sofie, 5. července. Ježto se množi
zprávy, že turecké úřady domů se vracející
uprchlíky všelijak týrají, uložila
bulharská vláda svému zástupci v Cařihradě,
Načevičovi, aby u turecké vlády důrazně
proti tomu protestoval. Avšak Načevič ne-
měl přitomúspěchu a tak se stal poměr
mezi Bulharskem a Tureckem opět silně
napjatým.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 5. července. (C.-B.) Sněmovna
poslanců přijala Balfourův návrh ve příčině vý-
čepního zákona 262 hlasy proti 207.
Colin
Mascuranda
Cendra
Kartuzian
Emil
Combes
Edgar Combesa
Balfourův
Paříž
Alžír
Bulharsko
Turecko
Sofie
Cařihrad
Načevič
Londýn
4
article
v kamnech hořel oheň, příjemné teplo uspalo
pana sekretáře.
Bylo již hodně po půldruhé, když slečna
Matilda probudila pana sekretáře, s omluvou, že
mu tak krásný spánek neopovažovala se zkazit.
Pan sekretář, podíval se na hodinky, rázně za-
klel, rychle začal se oblékati do své uniformy.
Vyšel na ulici. Děti neměly školu. Hrálo si jich
množství na náměstí. Nejprve se udiveně při
spatření pana sekretáře dívali, potom ale začaly
se hlučně smát. Panu sekretáři bylo to divné.
Potkal jednu hezkou, mladou slečnu, tato se také
dnes na něho usmívala. To pana sekretáře těšilo.
Za chvíli potkal starou babu, která při podívání
se na něj, začala se také hlučně smát. Pan
sekretář teď dostal vztek: „Co pak je na státním
úřadníku něco k smíchu?“ Křečovitě svíral
v ruce kord. V tom vyšel z kláštěra, kolem
něhož pan sekretář právě šel, převor, dobrý
známý pana sekretáře. Jak spatřil tohoto dal
se do hlučného smíchu. Pěkné jeho bříško jen,
jen se házelo. Sekretář dostal vztek: „Co pak
voni se mi smějou, to jsou pěknej duchovní
pastýř!“ Pan převor stále a stále se smál. Ko-
nečně ze sebe vypravil: „Podívejte se na váš
podivný klobouk!“ a zas se dal do hlučného
smíchu. Pan sekretář pozvedl svou pokrývku
hlavy, nohy se pod ním zatřásly, a už byl ten
Pan sokretář nosil totiž doma na hlavě
turecký fez, ahy jeho pleš nenastydla; a v rych
losti zapomněl tento vyměniti za parádní čáku.
Kráčel po ulici ve sváteční uniformě, šavli za
sebou vleka, na hlavě maje fez jakc nějaký tu
recký paša. Teď se ovšem už nedivil, že se mu
všichni smáli. Ale zlobil se na zlomyslnosta
škodolibost světa.
Podobných historek o panu sekretáři jes
velice mnoho.
tam.
Matilda
ko
5
article
Dreyfusiáda ve francouzské sněmovně.
Z Paříže, 6. července. (C.-B.) Ve včerejší
schůzi sněmovní vyvolal Lasies debatu o ma-
jorovi Cuignetovi a prohlásil, že zdravotní
rada vytýká ministrovi, že chtěl prohlásiti Cuig-
neta za slabomyslného, aby mu bylo zabráněno
vystoupiti jako svědek v procesu Dreyfusově.
Manévr ten se však nepodařil a Cuignet bude
opakovati, že okolí ministra dopustilo se v této
záležitosti chyb. Ministr války André protesto-
val proti obvinění Lasiesa a vypravoval, že
když přišel Cuignet do ministerstva, vzkázal
mu prostřednictvím plukovníka Bourdeauxa.
aby nedodával časopisům žádných sdělení více.
Cuignet byl prý velice rozčilen a chtěl
Bourdeauxa soudně stíhati, poněvadž chtěl
jeho mlčení zakoupiti. André nařídil prý lékař-
ské vyšetření Cuigneta, aby nabyl jistoty.
zdali je možno činiti Cuigneta za jeho jed-
nání zodpovědným. (Souhlas na levici, protesty
na pravici.) Gauthier předčítal listy Cuig-
ne tovy a dodal, že z nich lze viděti, že Cuig-
net není slabomyslným. Řečník doufá, že se
najde ještě většina, hájící svobodu a česť ob-
čanů. (Souhlas ve středu.)
Dreyfusův
André protesto
Bourdeauxa
André
Cuignet
Gauthier
Cuig
Paříž
6
article
Povstání Hererů.
Z Berlína, 5. července. (C.-B.) Generál
Trotha oznamuje z Okahandže: Obchodník
Wallace tvrdil při výslechu, že byl od Hererů
v polovici ledna o všechen majetek oloupen a pak
násilně do zajetí odvlečen. Opustil Herery dne
8. června. Hererové táboří dle jeho všemi zprá-
vami potvrzeného udání s dobytkem a vším, co
mají, u Velkého Vleysu (?), na jižní straně Wa-
terbergu, mezi Waterbergem a řekou Omuram-
bou a kolem Ombiya-Vimbora. Mají řeku Omu-
rambu obsazenu. Michael drží se svými lidmi
průsmyk u Omuveroumy. Práce na prodloužení
obojího mola ve Svakopmondu budou zahájeny.
Celní tarify.
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Ve sněmovně
poslanců dnes rozdaná druhá zpráva
celní komise ohledně zahraničních tarifů
obsahuje list ministra zahraničních záležitostí
Delcasséa, zaslaný předsedovi celní komise, ve
kterémž ministr předsedu komise pozorna činí,
že každý tarifový ústupek, jejž Německo učiní
některému ze států, jež ve frankfurtské smlouvě
uvedeny nejsou, nepřímo připadne také státům
ve smlouvě uvedeným, tedy také Francii.
Herero
Troth
Wallace
Michael
Berlín
Oma
Paříž
Německo
Francie
Wa
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Napomenutí moravským židům. Morav-
ským židům dělá velmi zajímavou kapitoluv
Brně vycházející časopis »Jüdische Volks-
stimme«. Vytýká jim jejich pošetilou poli
tiku, která se stotožňuje s protičeskou, o za-
chování německého panství na Moravě usilující
strategií germánských a pangermánských boreů
rázu Groszova a d'Eivertova, ukazuje na škod-
livé následky této politiky v ohledu hospodář
ském i mravním a vyzývá je, aby svůj poměr
k českému lidu a jazyku radikálně opravili.
Malá ukázka z této delší epištoly nebude snad
na škodu. »Dosavadní školská a jazyková poli
tika moravských židů« — praví »Jüdische Volks-
stimme« — »náleží k neblahým chybám
a poblouzením, kterých se moravští židé
od svého vstoupení do politického života, od
svého nešťastného činného zasáhnutí do národ-
nostního sporu dopustili. Nesmyslná poli-
tika, jejímž jediným účelem je st,
udržovati v zemi za každou cen
německou nadvládu, krutě se msti.
Groszův
Jüdisch Volks
Morava
Brno
Jüdische Volk
d ' Eivertův
8
article
Naše hospodářská bezpečnost a celé naše ob-
chodní postavení na venkově jsou vážně ohro-
zeny, z části už ztraceny. Od let zpívají už
vrabci na střechách, že podporová ní
německých snah, tedy také ně-
mecké školské politiky, židům
jenom nenávisť a opovržen
vynáší, vydávajíc je ve vší formě národnímu
boykotu. Je to pravda již otřepaná, a přece za-
vírají před ní oči a uši tak četní židé jakožto
nenapravitelní khille-politikově. Náš hospodářský
úpadek dostavuje se oklikou německo-liberáln
politiky volební a strannické. On je obmezen na
jednotlivé obce, na jednotlivá města a jednotlivé
okresy. Avšak přímou, hmatavou a skoro vše-
obecnou škodu máme z toho, že židé v naší
zemi vlivem německé a němčící politiky své
omeškali osvojiti si jak náleží če-
ský jazyk, kterýmž přece 75 pro
cent všeho obyvatelstva na Mo-
ravě hovoří a že tím sami svojí živnosten-
ské činnosti a obchodní působnosti užší meze
vytknuli, sami svoji konkurrenční sílu oslabili .
9
article
I v německých kruzích, jejichž hospodářské po
I v německých kruzích, jejichž hospodářské po
stavení přec samo sebou je pevnější a jistější,
vzmáhá se přesvědčení, že musí býti žádána
nejúplnější znalost zemského jazyka a to neje-
nom u německého dorostu úřadnické ho
nýbrž také u dorůstajících něměckých obchodníků
a živnostníků. Na německých sjezdech byl tento po-
žadavek vyhlášen od poslanců strany lidové.
V židovském táboře musí se toto napomenutí
ozývati vždy hlasitěji, vždy pronikavěji. Odpor
proti prakticky-hospodářskému požadavku, a by
český ja zyk byl učen a pěstován,
byl by u židů nesrozumitelným, prostě hlou-
pým . . . Národní država Němců na
Moravě, v jejíž beznadějné obraně
by moravští židé, kdyby při své dosavadní poli-
tice setrvali, vykrváceti musili, musi
býti konečně z oboru našich sta-
rosti a obětí vymetena. Naše vlastní
hospodářská država musí nám býti vyšší. Tot
pro nás jediná správná zasada vůči moravským
otázkám jazykovým a školským. Jest nej-
vyšší čas, abychom obrátili!« —
Také my soudíme, že by již nejvyšší čas byl,
aby moravští židé přestali býti oporami a sloupy
šílené politiky, která v zemi 75proc. české
mermomocí chce ustáliti hegemonii německé
národnosti a nadvládu německého jazyka.
Němec
Morava
10
article
Povinností židů jest, aby se všude chovali
co možná přátelsky k národu, v jehož středu
žijou, aby se nestavěli na odpor spravedlivým
požadavkům a snahám většiny obyvatelstvaa
nemohou-li se již dle své výchovy odhodlati,
aby o právo a spravedlnost sami také činně se
zasazovali, nechť jsou bedlivi aspoň slušné ne-
strannosti. Je zajímavo, že »Jüdische Volks-
stimme« ve své epištole k moravským židům
nikde se nedotýká zásad ethických, mravních a
právních, mluvíc stále jenom o škodě a vžitku,
o potřebě a prospěchu, o hospodářské účelnosti,
ale budiž si; shodují-li se praktické ohledy s
politickou morálkou, s ideálnými snahami po
rovnoprávnosti a rovnosti národů, tím lépe: tato
shoda měla by býti pro židy tím mocnější spru-
hou, aby přestali býti bankéři a předbojníky ne-
přátelských výprav proti českému lidu
— Osobní. Pan dr. tech. Vladimír Šrámek
stavební adjunkt c. k. rak. státních drah a stavbyve-
doucí inženýr 4. losu dráhy pyhrnské ve Windisch-
garstenu v Horních Rakousích byl jmenován staveb-
ním komisařem.
= Jmenování. (Telel. zpr.) Supplent na zemské
reálce ve Velkém Meziříčí, František Chudoba,
jmenován byl učitelem IX. hodnostní třídy na české
státní průmyslové škole v Brně
— Úmrti. V Turčanském Sv. Martině zemřel dne
4. t. m. ve věku 27 let pan JUDr. Vilko M. Dula.
doktor
technický
Šrámek
Chudoba
JUDr
M Dula
Horní Rakousy
Velký Meziříčí
svazek . Martin
státní průmyslový škola v Brno
Jüdische Volk
Úmrt
11
article
Pohřben bude dnes 6. t. m. o 5. hod. odpolední. -
Ve Zlonicích zemřel dne 5. t. m. ve věku 76 let pan
Filip Štěpánek, mlynář, býv. člen měst. rady
zlonícké. Pohřben bude ve čtvrtek dne 7. t. m. o 3.
hod. na místním hřbitově. — V pondělí dne 4. čer-
vence zemřel v Hosticích po dlouhé nemoci pan
Jindřich šlechtic ze Schuttersteinů, po-
slanec velkostatkářské kurie na zemském sněmu,
majitel statku a člen mnohých dobročinných spolků,
v 53. roce věku svého ochrnutím srdce. Pohřeb konán
bude ve čtvrtek dne 7. t. m. o 10. hodině dopolední
ze zámku hostického na místní hřbitov.
— Nadace pro vdovy a sirotky po učitelích. Za
účelem propůjčení požitku 124 K z nadace Františka
Karlíka ku podpoře sirotků a vdov po účitelích, po
případě i ku podpoře neštěstím stižených učitelů, dne
7. září 1904 splatného, vypisuje se konkurs do
17. srpna 1904. Při udělování této nadace dlužno při-
hlížeti k uchazečům dle následujícího pořadu: 1.z
příbuzenstva zvěčnělého učitele pana Františka Kar-
lika ; 2. z učitelů, kteří působili v Rokycanech ; 3. z
učitelů, kteří působili v obcích: Bušovicích, Ejpoví-
cích, Březině, Klabavě, Kolvíně, Litohlavech, Jehotě
Šťáhlavské, Mešně, Mirešovech, Oseku, Padrti, Skoři-
cích, Šťáhlavech, Timákově, Veselé a Volduších. Ne-
kolkované žádosti přijímá v uvedené lhůtě městská
rada král. města Rokycan.
Štěpánek
Jindřich šlechtic
František Karlík
František Kara
Zlonice
Rokycany
Bušovice
Ejpový
Březina
Klabava
Kolvín
Litohlavy
Osek
Skor
Šťáhlavy
Timákov
12
article
— Schůze srbského komitétu českých lékařů koná
se dnes odpoledne o 5. hodině v ústavu prof. dra. J.
Hlavy.
— Nepoctivý zákazník. Zámečnický pomocník
Václav Vlk ze Vřetovic u Kladna nemá zaměstnání
a proto včera provedl zlodějský kousek, aby si opatřil
prostředky k výživě. Ačkoli neměl peněz, přece vstou-
pil do zlatnického krámu p. Jana Neumanna v čís.
296 v Kinského třídě na Smíchově a dal si předložit
několik zlatých řetězův a náušnic, jež potřebuje na
dary. Pan Neumann vyložil mu na pult několik ře-
tězův a náušnic a Vlk při vhodné příležitosti odcizil
mu zlatý řetěz v ceně 92 K a dva páry granátových
náušnic. Zlatník poznal však, že krádež provedl, dal
Vlka zatknout a při prohlídce byly u něho odcízené
předměty nalezeny.
— Automobilem za cikány. Na Přešticku potlou-
kala se v poslední době tlupa cikánů, která provedla
tam několik krádeží a dne 4. t. m. vykradla v Pře-
šticích byt dělníka. Krádež tato byla záhy zpozoro-
vána a za zlodějskou tlupou cikánskou pustil se čet-
nický strážmistr Poukar, který na silnici potka! hr.
Františka Kolovrata Krakovského, z Týnce u Klatov
jedoucího na automobilu a požádal jej o pomoe
v pronásledování. Hr. Kolovrat Krakovský obrátil
automobil a uháněl s četníkem za prchajícími cikány,
které v několika minutách také dohonil. Jelikož na-
tezeny u nich věci z krádeží pocházející, byli cikáni
zatčení a dopraveni do vazbu k soudu v Přešticích.
doktor
Vlk
Jan Neumann
Neumann
Zlatník
Cikán
Poukar
Kolovrat
Smíchov
Přešticko
Týnec
Klatovy
Hradec
Přeštice
Vřetovic u Kladno