ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8b634cb0-71f1-11dc-a688-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 25 celkem · entity: person 57, place 9, org 7, work 6
1 masthead
Románová přileha
2 masthead
„Národnich Listů“ k číslu 185. ze dne 6. července 1904.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= V táhoře marockých brigantů. Velmi romanti- cky zní líčení, jež vyproštěný teď Američan Perdicaris podal o svých příhodách v táboře marockého briganta Raisulia dopisovateli anglického listu „Tvrz Raisu- liova,“ vypravuje, „podobá se orlímu hnízdu; stojí na vrcholi ohromné skály, jež se příkře zvedá nad okolím. Rozsáhlé přirozené hradby prostupují hřeben. Úzká klikaté stezka táhne se od úpatí skály až k vrcholi mezi skalami skorem kolmými. Na plochém vrcholi této přirozené tvrze nalezají se chýže lupičův uprostřed zelené oasy. Je to skutečný ráj na zemi... V prvním týdnu byli jsme vězněni v chýži malé, až hrůza špi- navé, v prostoru as devíti čtverečných stop. Střecha chýže byla tak nízká, že jsme nemohli vzpřímeni stát a poněvadž jsme neměli ničeho na práci, zůstali jsme na loži. Když nás konečně pustili z chýže, trval Raisu i na tom, abychom nosili turbany a galabije (burnusy), abychom nevzbudili pozornost vesničanů, kteří ne- věděli, že jsme ve vsi. Pokud jsme meškali v jeho tvrzi. nakládal s námi s podivně vznešenou zdvořilostí Mau- ra. Několikráte snažil se rozptýliti naše obavy pokud se týče naší bezpečnosti a ujišťoval nás, že život náš je v bezpečí, pokud se nepokusíme o útěk. Každý den navštěvoval nás v naší chýži. Má pozoruhodné vy- brané způsoby a jest jedním z nejintelligentnějších
Američan Perdicaris Tvrz liův
5 article
Maurů, jež znám. Hlas jeho jest tichý a příjemný, způ- soby jeho dvorné a zdrželivé. Rozkaz dá vždy jen jednou a jeho přívrženci jsou mu slepě oddáni. Nikdy nezapomenu večer našeho zajetí. Byla to jedna z oněch krásných měsíčných nocí, kde stíny chodců skrývají se v koutech budov. Byli jsme právě po večeři, když naše hospodyně pojednou dala se do křiku. Hádala se stále s ostatním služebnictvem a vyšel jsem ven, oče- kávaje, že ji opět naleznu při takové hádce. Byla ob- klopena čtyřmi ozbrojenými Maury, které jsem z po- čátku považoval za naši stráž, ale jedva jsem poznal svůj omyl, přiskočili jiní a chopili se mne. Mr. Warie vyběhl, chopil jednoho z mužů za hrdlo a mrštil ym o stěnu, ale byl přepaden jinými, při čemž prudce udeřen do hlavy a utržil zející ránu nožem. Bojovai jsem zoufale, ale byl konečně přemožen a my oba spoutáni a ucpána nám ústa. Pak nás dovlekli do nej- bližšího pokoje, kde se k nám přiblížil slušně oděny muž a pravil nám měkkým, libozvučným hlasem: „Jsem Raisuli. Život váš jest úplně v bezpečí, nepo- kusíte-li se o útěk.“ — Pak se obrátil k ostatním obyvatelům domu a pravil velmi zdvořile: „Nepokou- šejte se o odpor, jinak byste mne přinutili, abych vás zabil.“ — Po celou tu dobu byl Raisuli úplně klidný a netečný, ale ovšem hleděl, aby co nejdříve byl pryč. Posadili mne rychle na jednoho z mých koní do sedla nanejvýš nepohodlného. Jako duchové plížili jsme se pak nočním stínem a započali nanejvýš trapnou cestu, trvající 24 hodiny na cestách neskonale drsných.
Maur
6 article
Mr. Warley upozornil lupiče, že náš šat sotva se hodí pro cestu tak dlouhou. To Raisulia, jak se zdálo, velmi dojalo; omluvil se a odeslal ihned jednoho ze svých mužův, aby nám přinesi jiné šaty. Bohužel, nemělo toto poselství výsledku a Raisuli na novo se nám omlouvaje připomenui, že otálet bylo by nebezpečno a že musíme spěchati dále. Když jsme přibyli na místo, byl bych ovšem rád své manželce do Tangeru o sobě zprávu podal, ihned mi dal Raisuli péro a papír. Také šerifovi ve Vazenu jsem směl psáti a lupič dal moje dopisy dopraviti svými lidmi. Zdálo se, že mu velmi na tom záleží, aby veřejné mínění evropské nebylo mu nepříznivo a pravil: „Nezajal jsem vás ze sprostých pohnůtek. Pomocí vás chci se pomstíti svým nejnesmířitelnějším nepřátelům, rodině šerifa v Tangeru.“ — Dále chtěl prý upozornit na malomoc vlády, jež toliko úpiatky může cos poříditi u horských kmenů. Raisuli dal mi na srozuměnou, že utvořil ja- kýsi spolek mezi kmeny v okresech Tarudant, Beni- der a Benimonsur a že má pod svým velením 6000 mužů, vyzbrojených moderními puškami. Zdá se, že Raisuli jest jedinou mocí v této časti země.«
Warley Beň Tanger
7 article
= V nové škole. Z jedné obce blíže Kodaně oznamuje se tragikomický případ při otevírání nové školy pro hochy. V nové školní budově bylo vše venku i uvnitř čerstvě natřeno a činilo dojem velmi příjemný. Učitel těšil se z pěkné učební síně a žáci byli neméně potěšeni. Tak v dobré míře na všech stranách započala první hodina vyučování, nábožen- ství. Učitel vykládal již delší dobu a dovedl sku- tečně opoutat pozornost svých žáků. Konečně jeden ze žáků prosil o dovolení, aby směl »ven«. Účitel svolil, ale ku podivu, žák se nehýbal s místa, nýbrž vrtěl sebou se vzezřením nanejvýš nešťastným. Pří- čina byla velmi prostá, hoch měl spodky přilepené na čerstvě natřené lavici a nemohl povstat, nechtěl-li si spodky roztrhat. Soudruzi jeho nechápali ihned situaci a vysmáli se mu, ale když se k němu chtěli přiblížit, aby mu pomohli, shledali, že jim není nic lépe. Na pokřik jejich přerušil učitel na chvíli vyučování, ale nastojte! také on byl pevně přilepen k židli u kathedry. Bližší ohledání bylo takto na- prosto nemožno, ale bylo také naprosto zbytečno, neboť všem bylo zjevno faktum, že jsou pevně při- lepení ke svým sedadlům a nikdo se neodvážil po- užít násilí, aby si neroztrhal spodky. Konečně měl jeden z hochů dobrý nápad: vylezl z přilepených spodků a zavolal školníka, jenž mu pomohl odlepiti spodky a pak pomohl i učiteli a ostatním žákům z jejich nepříjemné situaci. Z vyučování toho dne ne- bylo již nic.
Kodaň
8 article
= Spící pianistka. Po spící tanečnici a spící re- citátorce objevila se v Rotterdamu spící pianistka. Toto hudební medium, slečna Nydia, produkovalo se onehdy před kroužkem zvaných hostí. V hypnotickém spánku, sedíc u klavíru se zavázanýma očima, hrála nejprve z not, jež postaveny na klavír. Pak složilo několik pánů z obecenstva kousek pro klavír, do ně- hož vpleteno i několik dissonancí. Noty složeny, vlo- ženy do obálky, jež zalepena a položena na hlavu media. Přes to zahrála Nydia tyto noty bez jediné chyby se všemi dissonancemi.
Nydium Noto Rotterdam
9 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 30. června 1904: Abrham Josef, knihai, 46 roků, 225—V. Danielová Anna, vdova, 73 roky. 643—I. Novák Jaroslav, studující, 21 rok, 1152—II. Storchenfeld František, knihař, 53 roky, 28—I. No- votný Petr, dlaždičský pomocník, 22 roky, 491—II. — Ve všeobecné nemocnici: Sýkorová Marie manželka sluhy, 54 roky. Bubníkova Eleonora, šva- dlena, 23 roky. Erbenová Marie, manželka zámečníka, 26 roků. — U Milosrdných sester: havlíček Václav, nádenník, 70 roků. Dne 1. července 1904: Dohnal Václav, ka- mennický pomocník, 47 roků, 193—II. Podhorský Gotthard, kamenotiskař, 67 roků, 1026—I. Kamberská Marie, sv. soukromnice, 72 roky, 1836—II. Reach Abra- ham, podomní obchodník, 40 roků, 439—I. Karpelesová
V Danielová Anna I Novák Jaroslav Petr Bubníkův Eleonora Erbenová Marie Václav Dohnal Gotthard I Kamberská Karpelesová Praha Abrham Josef Storchenfeld František Sýkorová Marie Reach Abra
10 article
Klára, soukromnice, 67 roků, 279—V. — Ve vše- obecné nemocnici: Tichá Anna, soukromnice, 73 roky. Zelenka Josef, plavec, 38 roků. Mikšovský Karel, 49 roků. Landschaková Anna, vdova, 66 roků. — U Milosrdných bratií: Květoň František, lakýrnický pomocník, 29 roků. — V josefovské nemocnici: Černá Marie, posluhovačka, 33 roky.
Klár Zelenka Josef Mikšovský Karel Landschaková Anno Tichá Anno Květoň František Černá Marie
11 title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
12 article
Národní divadlo.
národní divadlo
13 article
Ve středu 6. července.
14 article
224. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Na paměť Mistra Jana Husa. Jan Žižka. Historická hra o 5 dějstvích. Napsal Alois Jirások. Režisér Jaroslav Kvapil. Po třetím dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.
Hus Žižek Jirások Kvapil
15 title
Ve čtvrtek 7. července.
16 article
225. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Nina Vávrova od zem. chorvatského divadla v Zá- hřebě naposledy j. h. Tragedie člověka.
Ninos Vávrův
17 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 6. července. Začátek o 7. hod. Na paměť výročního dne upálení Mistra Jana Husa. II. hra organ. strany nár.-sociální v I. volebním okresu ve prospěch svých účelů. Proslov. Napsal K. L. Machač. Přednese sl. Krečmanova. Na to po 21.: Jan Hus. Dramatická báseň o 5 odděl. (9 obrazech). Napsal J. K. Tyl. Režii má B. Kovář. (blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.
Hus K L Machač Krečmanův Tyl Palacký Praha lidový divadlo
18 title
Aréna na Smíchově
Smíchov
19 article
Ve středu 6. července. Cyklus frašky X. Novinka: Bludná Hollanďanka. Komická operetta o 3 jednáních. Napsali B. Buch- binder a J. Wattke. Hudbu složil J. Weinberger. Přeložil a scenoval Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 14972
B Buch J Wattke J Weinberger Kubík Urbánek Praha Smíchov národní divadlo bludný Hollanďanka
20 title
Pištěkovo lidové divadlo vno rotcon.
Pištěkův lidový divadlo
21 article
na Král. Ve středu 6. července. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po 15.: Jan Hus. Dramatická báseň o 5 odděleních od J. K. Tyla. Zejtra ve prospěch pana G. Pracného Strakonický dudák.
Král Hus Tyl G Pracný
22 title
14958
23 article
který ji miluje a jehož ona sama od srdce ráda má, žádá za ruku její.« Doktor Maintrel vyhledal plukovníka de Riverolles, zpravil ho o všem a odešel, doporučiv důstojníku ještě: »Nechoďte ihned k oběma ženám!.. . Ponechte je na pokoji a o samotě po několik minut! Utiší se zatím a tak to bude lépe!«
Maintrel Riverolles
24 article
Lékař domníval se, že nervosní chorobné záchvaty Lauřiny mají vznik svůj toliko v nešťastném výsledku souboje Jacquesa Dauriola. Nebezpečí, v kterém se ocitl život Dauriolův, jedině zasadilo — mínil doktor Maintrel — strašlivou ránu dívce, její lásce a její nadějím. Leč dnes již vše se obrátilo k lepšímu Krise slz lékaře neděsila. Radost sama vyvolala pláč tenl Doktor Maintrel byl si přál sám oznámiti choré, že Jacques Dauriol uchází se o ruku její, neboť obával se, že by tak veliké vzrušení mohlo u dívky vyvolati ještě mdlobu i pokládal za vhodné býti pro všechen případ na místě. Nyní ale odcházel klidně, neboť nemohl nikterak ovšem tušiti, co se skrývalo v duši dívčině. Slzy, jež prolévalo nešťastné dítě, vyřinuly se z po- hnutí radostného i ze záchvatu zármutku záraveř! Ze vzrušení radostného, zajisté! Přiznání, že jest milována tím, jejž si byla vyvolila sama též v čistotě své duše, srdce její rozechvělo rozkoš
Lauřin Dauriola Maintrel Dauriol
25 article
»Doufám také tak!... Nuže, za několik dnů již musí matinka, jak byl jsem již řekl, odvézti dcerušku svou na venkov.« Matka odvětila »Ano, stane se tak, pane doktore. Odjedeme, jak- mile nám nakážete.« Doktor Maintrel, drže neustále ještě ruku dívčinuv ruce svojí, dodal, kdežto madame de Riverolles upírala zrak svůj pevně na dcerušku svou »Nuže, třeba také provdati dívčinku tuto.« Ruka Lauřina hnula se živě v ruce doktorově Zároveň dívka vztýčila se, srdce prudce jí zabušilo, tváře lehce jí zrůžověly I děla — se zřejmým přemaháním; », nikoli, doktore, nemluvte o tom ... Nechci se vdát.« Maintrel upustil ruku, kterou byl dosud něžně svíral. Skříživ ruce, svraštil čelo i dodal očím i hlasu svému zúmyslně hněvivého důrazu: »A to zvete, slečno, vy poslušností ?« »Milý pane doktore, prosím vás, nemluvte již o tom. Já se nechci vdáti. Ubezpečuji vás, že jsem velice šťastna, mohu-li žíti takto zde s matkou svou i strýcem.« »Já ale, tvrdošijná slečinko, tvrdím pravý opak. Jak vidíte, takhle bychom se neshodli . . .« Madame de Riverolles vmísila se nyní sama v roz- »Drahoušku můj, chceš mně tedy způsobiti žalost Proč odmítáš všeliké pomyšlení na sňatek ?« »Matinko, znáš dobře myšlenky moje. A víš, že ne- vzpírám se proto, abych ti žalost způsobila !« Maintrel ujal se opět slova: Zaprodáni nopřitol hovor.
Matek Maintrel Riverolles Lauřin