1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 27. září 1913.
Praha
4
masthead
Na rannt a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci,
na měsle.
na čtvrt Iota . . . . 6 K —h
s dvojt donáškont
a měsíe
na čtvrt leta
Praha
5
masthead
NAR
NAR
kei
ve filiálkáchí
na měsie.. .. 2 K Bon
Pošton:
něsle
na čtvrt leta . . . . K
a dvoji zásilkou
a měsle.
na čivrt ieta . . . . k ek
Nara
6
masthead
Vecerní
Vecerní
dlání
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za s
večerní
. . . . na th
Ve fliálkách na venkově-
ranni čislo . . . . . . . 10t
večerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul,a
Tam nacháneji se táš
redakce, tískárna a ozpedlee
Národnlch Láistu“
Rakopisy se nevznosí.
Rakopisa
8
article
V Praze, 27. září.
Hloupá hra začíná znova. Rakousko-
Uhersko a Italie poslaly do Bělehradu důtkli-
vou výstrahu, aby se Srbové omezili jen na
obranu, protože by překročení albanských
hranic vedlo k vážným zápletkám. Nač se
stále pleteme do osudu národa, jehož celá hi-
storie vyčerpává se pouze líčením bojů a lou-
peží, které měl buďto se svými sousedy nebo
s jednotlivými vlastními kmeny? Proč nám
tak strašně leží na srdci osud těchto balkán-
ských loupežníků, že nechceme ani dovolit.
aby za svůj pych byli potrestáni? Budeme
zase opakovat loňskou prizrenskou Prochaz-
kovštinu, která monarchii získala takovou
blamáž? Jaké životní zájmy máme na tom.
aby Isa Boljetinac mohl i nadále svobodně
loupit na osvobozeném Kosově polí? Snad to
neděláme jen z vděčnosti za to, že tento vůd-
ce loupežných band albanských poslal své dva
syny do rakouských školl
„N. F. P.“ cedí krokodilí slzy nad osu-
dem Albanců a bojí se, že snad by jich boi
mohl vésti k vážným zápletkám. V „Reichs-
postu“ jakýsi generál přímo pláče nad ubo-
hými Albanci, kterým nikdo nejde na pomoc.
Volá po Červeném kříži, který měl by se vy-
pravit na nynější bojiště. To by nebylo ještě
tak zle, to by vyplývalo i z křesťanské lásky.
kterou by nám ukládal i staletý „katolický
protektorát“, jehož se dovolává i generál
z „Reichspostu“. Ale nač při tom bije na
srdce rakouských matek, které by se měly
ustrnout nad těžce zkoušenými matkami al-
banskými, jichž synové budou teď hynout pod
ohněm srbských pušek a děl! Což srbským
matkám nebude krvácet srdce nad padlými
syny, kteří vytáhli na obranu vlasti proti
albanskému vpádu?
Italia
Srba
Kosův
V Reichs
Praha
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Prochaz
Isa Boljetinac
9
article
Generálům svědčí meč, ne péro. Není di-
vu, že v péře nezkušený generál chce pohnout
srdcem rolníkovým, když mu vyloží tklivou hi-
storii s Wagnerovým Lohengrinem, kterého ha-
nební Francouzi vypískali a Taliani při tom
volali: „Pojďme spat!“ čím je sedlákovi Wa-
gnerův Lohengrin více než Hekubou? Rakou-
ský sedlák půjde raději spat, než by měl tá-
hnout na pomoc albanskému Lohengrinovi. O
Albanie přece nezávisí budoucnost naší mon-
archie!
Pravdu má „Arbeiterzeitung“, když píše-
„My varujeme, my hrozíme, my staráme se
věci, které se nás netýkají, my hasíme, co nás
nepálí; teď albanské povstání, před rokem
balkánskou válku. A zítra zase uslyšíme: pro-
tože jsme už varovali a hrozili, jde v té věci
o čest Rakousko-Uherska, a když jde o čest.
nesmíme se lekat žádné oběti. My jsme také
po 12 měsíců nelekali se žádné oběti. Ještě
nevíme, zda to stálo 500 či 600 milionů, které
jsme hodili do propasti balkánské krise, ale
víme přesně, že 400.000 záložníků skoro čtyři
měsíce a že 40.000 mužů po 6 až 10 měsíců
bylo odtrženo od občanského života a zaměst-
nání a že nevídaná hospodářská krise rozpro-
střela rubáš bídy po naší zemi! Má se to zase
opakovat?“
Jen tyto úvahy může vzbudit v naší mysli
albanské povstání. O Srby nemusíme mít
strach: ti si to s Albanci sami vyřídí. Ale o to
musíme mit strach, aby naše diplomacie znovu
nezatoužila po vavřinech a nechtěla příliš
energicky vytahovat za Albance kaštany
ohně.
Či záleží opravdu tolik na tom, aby při-
pravené válečné loďstvo italské v družné sho-
dě s námi zakročilo na obranu nepokojné Al-
banie a za odměnu si podrželo toužený kou
valonský, čím by konečně z otevřeného Jader-
ského moře udělalo italské jezero? Potom
ovšem by nám nezbývalo, než znovu se pustit
„au dě la Mitrowitza“
Wagnerův Lohengrin
Francouz
Lohengrin
Hekuba
Srba
Wa
Albánie
RakouskoUhersko
Jadera
10
article
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Výklad a obrana srbské vlády.
Z Bělehradu, 27. záři. (K. k.) Naproti pokusům
svaliti všechnu vinu za události na srbsko-bulhar-
ských hranicích na Srbsko, prohlašuje srbská ti-
sková kancelář: že Srbsko si upřímně přá-
lo zachovati mír a vůli velmoci re-
spektovati, dokazuje skutečnost, že demobili-
sace celého vojska byla ihned provedena, což by
se nebylo slalo, kdyby bylo mělo nějaké záludné
myšlenky. Snad, ano jistě nebylo by došlo ke vpá-
du Albanců do území srbského, kdyby albanské
hranice byly bývaly obsazeny značnější silou vo-
jenskou s kdyby už napřed byla bývala odňats
všeliká možnost ozbrojeného znepokojování Alban-
ci. Přesvědčení, že byl mír zachován, hranice za-
jištěny a stav pořádku a bezpečnosti, velmocemi
v Albansku žádaný, zaručen, přispělo k tomu, že
v Srbsku uviděli zcela neočekávaně se blížiti po-
slední zarmucující události. Pokud srbské vojsko
mělo obsazeny hranice albanské, byl na nich po-
koj a pořádek. Po odvolání srbského voj-
ska upadla albanská územi do stare
anarchie. Každý se pamatuje, že z
srbské okupace se chovali Albane
klidně, částečně dokonce přívětivě
a ochotně. že nyní tomu tak není, může být
považováno za důkaz, že Alhanci jsou nyní s vým
vůdci a jejich našeptávači proti Srb-
sku podněcováni za účely politický.
mi. Mimo to není pravda, že Albanci, žijící na
území srbském povstali proti panství srbskému.
Albane
Alhanec
Srb
Albanec
Bělehrad
Srbsko
Alban
11
article
Srbští Albanci chovali se také v ny-
nějším okamžiku úplněklidně aloyál-
ně, mimo některé ojedinělé případy, kdy dokáza-
telně agitátoři z Albanie sváděli své soukmenovce
na oné straně srbských hranic k činům neloyálním
že Albanci musili vniknouti na srbské území, ple-
niti tu a vražditi a organisovati pravou válku proti
Srbsku, jest dalším důkazem, že se jim nepoda-
řilo pobouření srbských území a že
srbští Albanci nejevili chuti vytaho-
vati pro své soukmenovce na druhe
straně hranic kaštany z ohně. Dále jsou
úplně bezpodstatnými všechny zprá-
vy o domnělých srbských ukrutno-
stech, jako žhářství, vraždách, komolení těl atd
Zprávy tyto jsou vypočitány na neinformovanost
evropského světa. Srbským vofákům jes
tento způsob boje, který jesi Alban-
cům vrozený, úplně neznám, jak může te
býti dosvědčeno četnými válečnými dopisovateli
kteří za obou válek prodlévali v srbském vojsku
a lékařskými výpravami ze všech států. Jsme zmoc-
něni s indlgnací odmítnouti všechny takové zprávy
o Srbsku, jako zlomyslné a tendenční výmysly.
Albanec
Albánie
Srbsko
Alban
12
article
Postup Albanců k Bitolji a Skoplji.
Z Vídně, 27. září. „Südslav. Korrespon-
denz“ oznamuje z Bělehradu: Albánští po-
vstalci, novými četami ozbrojených Albanců
stále posilováni, snaží se zrychleným
pochody dostihnouti Bitolje
Skoplje. Na jihu obvodu vzpoury došlo dne
24. t. m. poblíže Ochridy k několikahodi-
novému bojí, který skončil plným úspě-
chem Albanců. Povstalci ukořistili dvě
polní děla a strojní pušku. Srbské voj-
sko, které si vůči velké přesile statečně po-
čínalo, musilo konečně ustoupiti
ztratilo při tom zmíněná děla. Ztráty v tuhých
bojích svedených od 19. t. m. jsou na obou
stranách velké. Srbské vojsko ustu-
puje ke starým srbským hranicím,
aby spojilo se s posilami. Velké lijáky učinily
v posledních dnech cesty bezednými a stížily
postup větších oddílů i dopravu děl. Dle sou-
kromých zpráv je Prizren oblehán 6000
povstalců, ale srbská posádka 2800 mužů
s lehkými děly se jim dosud ubránila. Pro-
slýchá se, že v Prizrenu propukly v alban-
ském obyvatelstvu nepokoje. Albanci prý se
v domech zatarasili a střílejí z nich n
srbské vojíny. Srbský velitel dal četné
takové domy zapáliti a obyvatelé jejich za-
hynuli v plamenech. U Dakova byli Albanci
srbským vojskem odraženi a též druhý, v úterý
Albanci podniknutý útok prý se nezdařil
Jiná, soukromá zpráva však tvrdí, že se Al-
banci Dakova zmocnili a srbske
vojsko že ustoupilo.
Albánci na ústupu od Kičeva.
Z Bělehradu, 27. žáří. (N. Fr. Pr.) Dle
úřadní zprávy odrazil y došlé srbské posily.
podporovány dělostřelectvem, Albance o
Mavrova a Kičeva. Albanci prý rychle
ustupují.
Albanec
Vídeň
Bělehrad
Ochrid
Prizren
Dakovo
Francie
13
article
Srbská mobilisace.
Z Bělehradu, 26. září. (Z úřadního prame-
ne srbského.) Zpráva, že byla zřízena drinská
divise, záležející z 8 pluků, jest nepravdiva
Mobilisována byla jen první vý
zva divise moravské, jež ze odebrala
do povstaleckého území.
Z Bělehradu, 27. září. (K. k.) Srbská tisko-
vá kancelář uveřejňuje toto komuniké: Jak
jsme již včera oznámili, nařídila královská
vláda mobilisaci první výzvy moravské divise.
Zprávy o mobilisaci jiných divisí jsou nepra-
vdivy. Dnes byl královským úkazem potvr-
zen rozkaz svolávací ke cvičen
ve zbraní. Záložníci nebudou cvičení kona-
ti mimo staré hranice. Na ochranu srb-
ských území proti Albancům bude
použito řadového vojska, kter
již bylo vysláno tam, kde toho by
1o tře ba.
Pašíč do Bělehradu.
Z Bělehradu, 26. září. (K. k.). Předseda
ministerstva Pašič sem v pondělí přibude
Srbská skupština.
Z Bělehradu, 26. září. (K. k.) V mimořád
ných schůzích skupštiny bude pokračováno
dne 8. října.
Prodloužení moratoria v Srbsku.
Z Bělehradu, 27. září. (N. Fr. Pr.) Násled-
kem událostí na albanské hranici a vydržován
značné částí mužstva do zbraně, povolaného.
zamýšlí prý vláda, jak se proslýchá, morato-
rium od 10. listopadu dále prodloužiti.
Pašič
Bělehrad
Srbsko
Francie
14
article
Generál Míšič do výslužby.
Z Bělehradu, 26. září. (K. k.) Bývalý ná
čelník štábu vrchního velitelství, generál Mi-
ši č, byl dán do výslužby, což se různě vyklá-
dá a uvádi ve spojení s nynějšími událostmi.
Z Dunaje odvolané řecké lodi.
Z Brajly, 27. září. Zdejší plavební kruhy
obdržely rozkaz, aby urychlily odplutí řeckých
lodí, nalézajících se na Dunaji.
Řecký generál Danglis z Francíc nakvap od-
volán.
Z Berlína, 27. září. „Lokalanzeiger“ sdě
luje z Paříže: Řecký generál Dangli s, který
dlel na francouzských manevrech jako zástup-
ce řecké armády, byl náhle ministrem vojen-
ství telegraficky povolán na své místo v Ja-
nině, aby řídil opatření, která byla
učiněna proti možnému vpádu Al-
banců.
Mezinárodní posádka v Albanií.
Z Londýna, 26. září. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá: Pověsti, které kolují v ti-
sku na pevnině o britské vládě a její posádce
ve Skadru, jsou nesprávny. Před nějakou do-
bou navrhl kontreadmirál Burney rozšířen
pásma, podléhajícího jurisdikci mezinárodního
vojska. Jeho názor nebyl však sdílen všemi
zástupci velmocí. Není tudíž v úmyslu
učiniti z Albanska druhou Krétu.
ani tam nemá mezinárodní vojsko
zůstati trvalc. Okamžik, kdy mezi-
národní kontrolní komise započ
ne své práce, bude vhodným mo-
mentem k odvolání mezinárodn
posádky.
Italská výprava do Albanska.
Z Brindisi, 26. září. (K. k.) Dnes ráno přiby
sem z Videmu oddíl 8. alpského pluku, který jes
určen za ochranný sbor komise pro vytyčování s
verních hranie Albanska. Oddil odpluje zítru do
Míšič
Danglis
Dangle
Al
Reuterův
Burney
Bělehrad
Dunaj
Berlín
Paříž
Albánie
Londýn
Kréta
Brindisi
Brajl
15
article
Skadru
Skadru
Obviňování Rakouska.
Z Petrohradu, 27. září. („N. F. P.“) „Rěč
uveřejňuje rozmluvu s „vynikajícím balkán-
ským diplomatem“, který obviňuje Rakousko-
Uhersko, že poštvalo Albance proti Srbsku
Také „Novoje Vremja“ činí tuto výtku na zá-
kladě vyjádření diplomata trojdohody.
žádní rakouští důstojníci u Albanců.
Z Vídně, 27. září. (K. k.) „Fremdenblatt“
píše: Srbské listy přinášejí zprávu, která pře
šla i do zahraničních listů, že v řadách Al
banců, bojujících se srbským vojskem, nalé
zají se také rakousko-uherští důstoj
níci. Na základě informací z kompetentního
vojenského místa jsme s to toto tvrzení roz-
hodně vyvrátiti.
Rěč
Al banec
Rakousko
Petrohrad
RakouskoUhersko
Srbsko
Vídeň
Novoj Vremja
16
article
Vzájemné obviňování a vyvracení.
Z Bělehradu, 27. září. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář jest zmocněna vyvrátiti zprá-
vu z bulharského pramene, že sta obyvatelů
z nově získaných srbských krajů se stěhují do
Bulharska. Stejně nepravdivy jsou z téhož
pramene pocházející zprávy o domnělých úto-
cích srbských vojáků na bulharské stráže na
nových srbsko-bulharských hranicích. Jest na-
opak prokázáno, že Bulhaři jak na starých,
tak na nových hranicích vyvolávají nepokoje
Královská vláda oznámila již tyto události ru-
skému vyslanectví v Bělehradě, aby zvědělo
o nekorektním jednání bulharských pohranič-
ních posádek.
Povstání protí Bulharům v Thrakii.
Z Cařihradu, 27. září. (N. Fr. Pr.) Meška-
jící zde president prozatímní vlády pro západ-
ní Thrakii ulema Salih obdržel telegram
z Gimildžiny, sdělující, že 11.000 vystěho-
vavšíchsemužů, zanechavších ro-
diny v Anatolii, se vrátilo bojov at
proti Bulharům, kteží byli již za-
hnáni za staré hranice. Bulharři, jichž
prý bylo mnoho zajato, ztratili četné zbraně
a několik děl. Dle řeckých listů hodlajo
povstalcitáhnoutina Plovdiv. Pro-
zatímní vláda dala již tisknouti poštovní znám-
ky. Řečti starostové v Sufli a Orta-
köji přihlásili se již k boji za svo-
bodu a ulema Salih jim za to telegrafi-
cky poděkoval. Dle drinopolské zprávy zapá-
lili přibyvší tam mohamedáni ze Slivenu
Ortaköje před uprchnutím své domy.
Bulhar
Meška
Ort
Bělehrad
Bulharsko
Cařihrad
Francie
Gimildžina
Anatólie
Suft
Sliven
17
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
18
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně. 27. září. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař udělil knihovníkům
prvé třídy při universitní knihovně v Praze dru
Bořivoji Prusíkovi, dru. Spiridionu Wukadi
novíči a dru. Zdeňkovi Tobolkovi titu
a charakter vrchního knihovníka.
Z armádního věstníku.
Z Vídně, 27. září. (K. k.) Armádní věstník uve-
řejňuje jmenování pol. podm. hr. Karla Huyn
vrchním velitelem hulánského pluku č. 12.
Po anglických manévrech pozemních.
Z Londýna, 27. září. (K. k.) Po skončených
manévrech pronesl král před shromážděnými ge-
nerály a důstojníky řeč, v níž pravil: Uspořádání
vojenských cvičení mělo za následek použit
velkých mass vojska pod jedním ve-
lením, jakž se dosud v Anglii nikd
ne stalo. Ziskané při tom zkušenosti jsou zvlášt
Wiener Ztg
Prusík
Tobolka
Huyn
Vídeň
Praha
Londýn
Anglie
19
article
cennými, poněvadž uzavřený ráz země stěžoval do-
pravu. Těšim se ze značného rozmnožen
vzduchoplavidel. Z toho, co jsem pozo-
roval, nabyl jsem přesvědčení, že praktické vyško-
lení vojska učinilo velký pokrok.
Francouzové a Španělé v Marokku.
Z Paříže, 26. září. (K. k.) Dle madridské zprávy
prohlásil ministerský předseda hr. Romanones, že
španělská vláda vyslovila přání, aby generál
Liautey, generální resident francouzského ochran-
ného území, provázel presidenta Poincaréa na jeho
cestě do Madridu, poněvadž chce s generálem po-
jednati o marockých záležitostech.
Z moskevského slovanského spolku.
Z Vídně, 27. září. „Neues Wiener Tagblatt
oznamuje z Petrohradu: Místopředseda moskev-
ského všeslovanského spolku Tučev vzdal se své
funkce a odůvodnil to bratrskou válkou na Balká-
ně, lterá myšlenku slovanské solidaräty těžce
zkompromitovala.
Z ruské diplomacie,
Z Petrohradu, 27. září. Dle pařížské zprávy
„Ruského Slova“ opustí Izvolský své místo
ještě v tomto roce. Ujišťuje se, že ruský vyslane
v Sofijt Něklu do v stane se vyslancem ve štol-
holmu.
Guvernér amazonského státu zavražděn.
Z Ria de Janeíro, 27. září. (K. k.) Telegram
z Belenu (stát Para) zaznamenává houževnatě s
udržující pověst, že byl guvernér amazonského
státu Pedrosa zavražděn. Podrobností není.
Francouz
Španěl
Liautey
Wiener
Pedrosa
Maroko
Paříž
Madrid
Vídeň
Petrohrad
Rio jít Janeíro
Belen
Tučev
20
article
Japonské ultimatum Číně.
Japonské ultimatum Číně.
Z Londýna, 27. září. (K. k.) „Times“
oznamují z Pekina: Japonský vy-
slanec. upozornil čínskou
vládu, že nevyhověla japon-
ským požadavkům pro pří-
hodu v Nankině. Prohlásil, že
nebudou-li tyto požadavky splněny do
tří dnů, bude se Japonsko považovati za
zmocněno učiniti nutná opatření.
10 japonských válečných lodí, ob-
sazených plně námořními vojáky, čeká
u Nankinu na výsledek tohoto zakro-
čení.
Čína
Londýn
Japonsko
Nankin
21
title
Politická hlídka.
22
article
Z vnitřního boje německých stran v Čechách
Z vnitřního boje německých stran v Čechách
Je známo, že Němci v Čechách zápasí
teď mezi sebou o další svou jednotnou orga-
nisaci a o její útvar. Rovněž je známo, že ně-
mečtí radikálové a agrárníci nesmířitelně za-
mítají projekt „sněmu Němců v Čechách“a
vládu Tittova Volksratu v něm
Obraně tohoto sněmu jsou dnes v „Brüxer
Ztg.“ věnovány skoro celé dvě strany: vý-
klady ty jsou však tak hubené a prázdné, že
z nich zbývají pouze dvě zajímavé věty, jež
však pro spor sám mají význam zcela podří-
zený. V jedné se anonymně zaznamenává, že
vážený německý politik pravil onehdy v kru-
hu svých stoupenců, že kn. Thun a hr. Stürgkh
projevili svou spokojenost z organisačního
sporu v německém táboře. Dle druhé zmíněné
věty se v německých kruzích pražských vý-
slovně tvrdi, že někteří pánové, odmítající
poručníkování (t. j. zamitající „sněm Němců
v Čechách“ a vládu Volksratu) vyslovili se
proti „sněmu Němců v Čechách“ proto, poně-
vadž by se tím mohlo jako radikální svépo-
mocí naraziti v kruzích vládních.
I Němci se tedy takto ocitají v sítích poli-
tických klepů, jako se — žel, často — stává
i v lůnech české politiky.
Jak německý okres upravuje své přírážkové
hospodářství
reteruje dnes poučně „Prager Tagblatt“. Teplické
okresní zastupitelstvo rokovalo 25. t. m. o zvýšení
svých okresních přirážek. Okres teplický uzavřel
své doby s obcí teplickou a ústecko-teplickou že-
lezniční smlouvu, v níž ústecko-teplická dráha
prohlásila, že pro město Teplice i okres teplický
Němec
Thun
Stürgkh
Prager
Čechy
Teplice
Tittov Volksra
Brüxer Ztg
24
article
Krásy Prahy.
Krásy Prahy.
Dovoluji si připojiti několik řádků ke článk
p. Jaroslava Horáčka: Nový hlas o krásách Prahy
(.Nár. Listy“ 16. září 1913.)
Myšlenka promluvit k cizině jasně slovy mo-
hutnými, daleko slyšenými, způsobem originálním
a cizině vskutku imponujícím, jak o ní píše pan
Pavel Hartner, vznikla též před rokem v našem
malém kroužku, který jsme tvořili v Paříži. Sedá-
vali jsme často v přátelském kruhu několika Rust
a Poláků, zavítavších na studia do Paříže a v pří-
tomnosti některých kolegů Francouzů a dam. Sa-
mozřejmě přicházely také na přetřes rozhovoryo
našem životě národním i krásném a vábivém našem
městě Praze. Podařilo se nám dobře informovati
své spolustolovníky o krásách naší matičky a lito-
vali z nich mnozí, že zajíždějíce do ohromného
Babylonu nad Sekvanou, nezastavili se u bratrské-
ho národa a nepokochali se krásami jeho králov-
ského města. Konali někteří z nich cesty do Paříže
velikými zajíždkami přes Německo nebo zeměmi
aipskými. Slíbili, že při návratu do vlasti neopo-
menou učiniti povinnou návštěvu naší stověžaté
poznati z autopsie naše umění a děkovali, že jsme
je dovedli nejen upozorniti, ale i nadehnouti pro
krásy Prahy, na které již předem se těšilí. Dvě
pak z dam francouzských, učitelka- a sochařka.
které dříve, než jsem se s nimi seznámil, znaly již
dosti o kráse našeho města, o našem umění, zvláště
hudbě a divívaly se, proč nedovedeme rozohniti
eizinu pro hojnou návštěvu Prahy, kde doma mohli
bychom mnohem zřetelněji ukázati, čím jsme. Bylo
to hlavně po vítězném zájezdu Pěveckého sdruže-
ní pražských učitelů do Paříže. Přirozené pal
bylo, že často jsme pak zabývali se myšlenkami
jakými cestami by se toho dalo doeíliti. Došli
jsme k podobným závěrům, jako podává asi pan
Krása
Horáček
Pavel Hartner
Polák
Francouz
Praha
Paříž
Babylón
Sekvana
Německo
25
article
Hartner. Proč naši umělci a umění, které doved
oslniti v cizině, nemohlo by uchvátiti cizince, po-
dáno jsouc u nás doma, na naší vlastní půdě,
osobitém přiléhavém prostředí?
Jména Bohemian, Böhme, Tchěque často io-
pomenuta na návěstích i nadšené referáty kritick
nedovedou vzbuditi takových sympatií pro náro
umělce, z něhož pochází, jako by vzbudila jistě
návštěva interesovaných cízinců u nás doma.T
by pak zcela jinak roznesli slávu jména, umění
národa do všech úhlů světa. Vždyť to zřejmo n
turistech, kteří jen náhodou zavadí o Prahu, jak
se jim stává nezapomenutelnou.
Hartner
Bohemian
Böhm
Tchěque
Praha
26
article
Smluvili jsme se pak, že po návratu svém
do vlasti myšlenky své předložíme veřejnosti k
diskusi. Jeden z přátel, který vydal se na dalao
cesty po světových centrech, učinil si provedení
této myšlenky životním snem a chtěl na svých
cestách sbírati hlavně poznatky k jejímu usku-
tečnění. Přál bych mu, aby po svém návratu našel
nejen dávné myšlenky naše prodiskutované, ale
aspoň cestu k jich realisaci. Myšlenka ozvala s
však již veřejně. Jako vyplynula z péra p. Hartne-
rova, zrodila se v malém kroužku našem, kmitla
snad v jiné formě hlavami jinými. Pokud mně do-
přáno bylo v cizině pozorovati, doufám, že jistě by
tam došla ohlasu, byla-li by opravdu mohutně
realisována. Je na povolaných činitelích, aby seje
chopili a důkladně uvážili. Vždyť mnohá místav
cizině jsou, celkem vzato, navštěvována pro nie
pouze jen proto, že jméno jejich jednou v čas vy-
křiknuto bylo do světa a dobrou reklamou udržo-
váno, takže nýní již zvykově náleží k dobrému
tónu prázdninového turisty, aby se mohl pochlubi
jich návštěvou. A my přece máme dost věcí nejen
v Praze, ale i v širém království, jež vskutku stoj
za ukázání cizině.
Nemáme sice mecénů, kteří by myšlenk
každoroční trvalé návštěvy Prahy úplně mohli pod-
pořiti, ale máme obětavé národní nadšení, kter
nikdy nesklamalo. Dovedou-li sokolské slety shro-
mážditi tisice cizinců do Prahy, dovedly by toho
i podniky jiného druhu. Přál bych ze srdce i mnozi
jiní naší zlaté, stověžaté, aby dostalo se jí ve svě-
tovém kalendáři zasvěcených svásků.
Praha
27
article
Jan Strnad.
Strnad
28
article
THEATRALIA.
THEATRALIA.
„Valdštejn“ na jeviští plzeňského divadla
(Pův. zpráva.) Ředitelství českého divadla král.
města Plzně vypraví ve dnech 1. a 2. listopadu
Schillerovu trilogii „Valdštejn“ za osobní režie
chefa činohry pražského Národního divadla Jar.
Kvapila. Valdštejna hraje v Plzni vrchní režisér
Miloš Nový.
Schillerův
Kvapil
Miloš
Valdštejn
Plzeň
plzeňský divadlo
český divadlo král . město Plzeň
národní divadlo
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Pěvecké sdružení moravských učitelů uza-
vřelo smlouvu k cestě na Rus. Bylo už na jaře
pozváno Českým výpomocným spolkem v Petro-
hradě ke třem koncertům, k nimž nyní přistupují
koncerty v Moskvě a Kyjevě. Moravští pěvcí při-
pravovali se už o prázdninách pilně k zodpověd-
nému tomuto uměleckému podniku, takže kon-
certy v neděli 5. října v Praze konány jsou
předvečer zájezdu P. S. M. U. na Rus.
+ Hudební zápas v Londýně. Dnes koná sev
Kříšťálovém paláci největší hudební slavnost
jaká dam kdy byla slavena. Účinkuje v ní 200 hu-
debních sborů s více než 6000 hudebníky. Devět
závodních koncertů koná se tu současně. Jde
především o dobytí championátu ve Velké Britanii
a jejích koloniích. Vítězi obdrží trofej v ceně 15
lisíc korun. Daným úkolem jest přesné a působivé
provedení skladby „Práce a láska“ od anglickéh
skladatele R. E. Fetchera.
+ Mařenka Kohlíková, mladistvá vírtuoska n
housle, koncertuje v Dušníkách ve dvoraně Sokol
dne 5. října t. r. o 1/28. hod. večer ve prospěc
tamějšího Sokola
M U
Rus
Fetcher
Kohlíková
Petra
Moskva
Kyjev
Praha
Londýn
Velká Británie
Dušníky
+ pěvecký sdružený moravský učitel uza
Kříšťálový palác
Sokol den
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Určování velikosti hvězd dle fotografických
snímků. O rozluštění problému tohoto pokoušele
se v posledních letech mnoho astronomů a teprve
v minulém roce práce prof. E. C. Pickeringa z har-
vardské observatoře dávají naději, že problém
tento konečně jest rozluštěn. Záleželo na tom.
určiti dle fotografických snímků od největších a
do nejmenších velikostí hvězd, do jaké třídy veli-
kostní fotografovaná hvězda přináleží. Pickering
zhotovil snímky 96 hvězd v okolí severního polu.
které představují absolutní škálu, dle níž pal
hvězdy i v jiných obvodech nebeských budou srov-
návány a měřeny. Observatoře, které si na tomto
poli fotografického měření jasnosti hvězd získaly
největších zásluh. jsou: observatoř v Götinkách.
v Yerkesu, na Mount Wilsoně a v Greenwichu.
Následkem vykonaných výzkumů možno nyní určit
fotografickou jasnost hvězd (až do 9. aneb 10. ve-
likostní třidy) na jednotlivé desce s pravděpodob-
nou chybou až 0.1 velikostní třídy.
— Telefon příčinou rozvodu. Rychlý kone
mělo manželské štěstí jistého manželského párku
v Sant Louis, který po romantickém únosu dne
16. července oddavky slavil a již za měsíc opět
byl rozveden. Věc sběhla se takto: něžná a citu-
plná mladá panička byla příliš hovornou čili sdíl-
nou a aby této své libůstce nebo vášni vyhověla.
povolávala si svého manžela denně 15kráte až
20kráte od pracovního stolu k telefonu. To pohně-
valo schéfa závodu tou měrou, že dal manželovi
příliš něžné paničky bez velikých okolků výpověd.
Tento pak rozzloben nad tím, že pro hovořivost
svojí ženy přišel o pěkné místo, běžel rovnou ce-
stou k advokátovi a dal se rozvésti
profesor
E C
Pickering
Yerkes
Santa Louis
Mount Wilsona
hvězda
31
article
Krevní krystaly ve službě kriminalistiky
V poslední době výzkum lidské krve značně po-
kročil. Že haemoglobin, barvivo krevní, tvoří za
jistých okolností krystaly, je známo již plné tr
čtvrtiny století, ale teprve v poslední době bylo
ujasněno, jaký krystaly ony mají význam pro bá-
dání zoologické, ale také pro kriminalistiku. Dv
američtí učenci, prof. Reichert, fyslolog pensyl-
vanské university, a prof. Brown. prof. mineralogje
a geologie na tomže učelišti, konali v uvedeném
oboru četné pokusy, jichž výsledek uveřejněn byl
Carnegiovým ústavem. Dle jejich zprávy zdařilo
se jim nalézti způsob, jímž z každé krve lze obdr-
žeti krystaly haemoglobinové, a dále stanovili, že
krev každého druhu živočišného vytváří krystaly
odlišné, takže krystaly nabyté z lidské krve, třeba
již před delší dobou zaschlé, lze zcela určitě roze-
znati od krystalů krve zvířecí. Že objev tento bu-
de míti pro kriminalistiku význam důležitý, je ne-
sporno.
profesor
Reichert
Brown
mineralogj
Carnegiův
32
article
= Neobyčejně drzé přepadení. Z Nového
Yorku, 27. září. Neobyčejně drzé přepadení, jaké
vůbec ani ještě v Americe na drahách se nepřiho-
dilo, událo se včera. Útok proveden byl n
expresní vlak, jedoucí z Nového Yorku do
Nového Orleansu, na blízku stanice Biville. Za no-
ci byl vlak expresní nedaleko zmíněné stanice na-
jednou zastaven a poštovní vůz dvěma
poměrně ještě mladými muži vylou-
pen. Kořist činí as 500.000 K na hotových peně-
zich. Po lupičích není stopy přes to, že 100 poli-
cistů a 40 psů policejních bylo po jejich stopách
vysláno. Bandité totiž upravili signál na volnou
jízdu a když vlak zmírnil jizdu, donutili, vysko-
čivše na lokomotivu, strojvůdce, aby zastavil vlak.
Topiče, který chtěl klásti odpor, pro-
stě zastřelili. Také v poštovním vo-
ze donutili revolvery bandité po-
štovní personál, aby vůz opustil. Když
se tak stalo, odepiali pak lokomotivů a poštovní
vůz od ostatních vozů a odjeli s poštovním vozem
na několik mil dále, kde pak v bezpečí rozbili
pokladnu dynamitem a vybrali z ní všechny pe-
níze.
Nový York
Amerika
Nový Orleans
Biville