1
article
Císař jmenoval od 1. listopadu 1903 gene-
rálními majory plukovníky: Emila Rukavinu
přespočetně v pěším pluku čís. 54 velitelem 88.
brigády zemských střelců, Benedikta šl. z Em-
mertu přespočetně v pluku zemské obrany v Ce-
lovci č. 4 velitelem 92. brigády zemské obrany,
Richarda svob. pána z Buttlarů přespočetně
v pěším pluku ryt. Suceovatyho čís. 87 velitelem
26. brigády zemské obrany, Adama Dombi-
ckého, přespočetně v pěším pluku zemské obra-
ny v Č. Budějovicích č. 29. velitelem 90. brigády
zemské obrany; Karla šl. Kailera přespočetně
v pěším pluku zemské obrany v Linci č. 2 ve-
litelem 47. brigády zemské obrany, Bedřicha Vi-
léma Lahousena šl. z Vavremontu přespočet-
ně v pěším pluku Arnošta Ludvíka velkovévody
Hessenského č. 14. velitelem 85. brigády zemské
obrany.
Z Pešti, 30. října. (C.-B.) Strana Košu-
tova konala dnes konferenci, v níž učinil posl
Jan Toth návrh, aby strana nebojovala proti
vojenským požadavkům prostředky mimořád-
nými, kdyby dala vláda ve lhůtě praeclusivní zá-
ruky, že bude provedena parlamentní volební re-
forma. Četní řečníci vyslovili s návrhem tím sou-
hlas. Usnesení stane se v úterý.
Z Pulje, 30. října. (C.-B.) Sněm. Při sdě-
lování došlých spisů pokračovala menšina opětv
obstrukci a žádala za přečtení došlých aktůa
za přidělení jich zvláštnímu komitétu, jehož
členy mají býti také zástupci menšiny. Dále na-
vrhovali hlasování dle jmen při každém návrhu.
Emil Rukavin
Richard svobodník
Dombi
Karel
Bedřich V
Lahousen
Arnošt Ludvík
Koša
Toth
em
Č . Budějovice
Linec
Pešť
Pulje
2
article
Posl. Laginja interpelloval v delší řeči zem-
ského hejtmana, spočívá-li na pravdě časopise-
cká zpráva o demissi a složení mandátu zemského
hejtmana. Zemský hejtman odpověděl, že podal
z důvodů osobních a na ochranu své důstojnosti
demissi jako zemský hejtman, ale na mandát po-
slanecký neresignoval. Požádal, aby byl tohoto
svého úřadu zbaven teprve po jmenování ná-
stupce a proto neučinil o své demissi sněmu žád-
ného sdělení.
Ve schůzi odpolední pokračovala minorita ve
své obstrukci. Přes to byly však na jednací
pořad položené žádosti, účetní závěrky a rozpočty
vyřízeny. Příští schůze koná se ve středu.
Z Kolína n. R., 30. října. (C.-B.) Dopiso-
vatel „Kölnische Ztg.“ ve Fezu telegrafuje dne
24. t. m. přes Tanger: Dnes byl přečten v me-
šitách za polední hlavní modlitby list, došlý ze
dvorního ležení, ve kterém sultán oznamuje, že
musí prozatím od podrobení povstalých kmenů
upustiti a polní tažení pro nastávající zimu za-
staviti.
Z Paříže, 30. října. (C.-B.) Ministr Del-
cassé dával dnes večer hostinu na počesť hr.
Lamzdorfa.
Z Říma, 30. října. (C.-B.) Dle zpáv časo-
piseckých nastal v řešení krise malý průtah.
„Tribuna“ píše: Každým způsobem sestaví G io-
litti ministerstvo a i kdyby se snad radikálové
vzpírali do ministerstva vstoupiti, budou přece
nový kabinet podporovati. „Italie“ míni, že li-
stina ministerská bude obsahovati v obsazen
dvou portefeuillů změnu.
Z Londýna, 30. října. (C.-B.) Admiralita
oznamuje, že král Řeků byl jmenován čestným
admirálem anglického loďstva.
Posl
Del
G io
Řek
Kolín
Tanger
Paříž
Řím
Londýn
Kölnische Ztg
Italia
3
article
Konec obstrukce?
Konec obstrukce?
Včerejší schůze uherské strany neod-
vislosti zasluhuje zvláštního povšimnutí, ježto
se v ní poprve a bez odporu mluviloo
možnosti zastavení obstrukce. Schůzi
předsedal František Košut. Prodlením debaty
dovozoval místopředseda strany, Jan Toth,
jeden z nejrozhodnějších borců dosavadní ob
strukce, že se strana nezávislosti vzhledem k
nové nynější situaci konečně rozhodnouti musí.
jakým způsobem dále bojovati aneb vůbec po-
stupovati bude. Toth uznal, jako už jiní řečníci,
kteří před ním mluvili, že vojenský pro
gram, jejž vláda jakožto svůj při-
náší, velké pokroky ve vojenském
oboru obsahuje. Je prý nepopíratelnou zá
sluhou strany nezávislosti, že tento program by
vymožen. »Při tom musíme si upřímně říci —
pravil dále Toth — že ve vojenském oboru na
ten čas větších úspěchů docíliti
lze není, ježto přání národa na tomto poli
všude naráží na odpor koruny. Musí se tedy
vzíti v úvahu otázka, má-li se v boji na
tomto poli pokračovat? Kdyby byla
důvodná naděje, že se v tomto oboru ještě dalši
ústupky vynutit dají, nesměl by se boj zastavit
avšak není-li už takovéto naděje aneb je-li čáka
v tom ohledu pochybná, musí se věc zu-
staviti národu. Především musí tedy
vládě položena býti otázka, je-l
ochotna, reformou sněmovny po
Košut
Toth
4
article
slanců, zejmena rozšířením voleebního práva.
snížením censu, spravedlivějším rozdělením vo-
lebních okresů atd. v rámci dosavadní ústavy
do politického života uvésti ši rš
vrstvy obyvatelstva. Kdyby vláda
projevila ochotu tak učinit, ne-
bylo již odůvodněno, brániti i n
dále použiváním mimořádných
prostředků rozvoji našeho stát
ního života. Strana naše musí si o tom
zjednati jistotu a teprve pak bude se moci
usnésti o další svojí taktice. František Košut
prohlásil, že s výkladem poslance Totha úplně
souhlasí, že sám také již touže myšlenkou
se obíral, že však o možnosti úspěchů v tomto
oboru pochybuje.
Posl. Szathmary schválil Tothův návrh
bez všeliké výhrady a prohlásil, dá-li se
myšlenka parlamentní opravy pro-
vésti, že jest pro zastavení ob
strukce ve sněmovně poslanců.
O této věci bude strana nezávislosti v příšt
schůzi své dále rokovat a očekává se bezpečně
že ještě před zahájením říšského sněmu defini-
tivně se rozhodne. Každým způsobem považuje
se za pozoruhodnou známku nastávajícího obratu,
že v konferenci strany nezávislosti, jak už shora
bylo podotknuto, bez jakéhokoli odporu o zastavení
obstrukce se smělo uvažovat. Ve vládních kru-
zích dělaji si z toho již naději, že strana
neodvislostí proti Tiszovu mini-
sterstvu nepovede boj krajním
prostředky, že bude sice vojenský program
vlády jakožto neúplný a nedokonalý potírat, že
ale proti tak zvaným státním nezbytnostem ob-
strukčními prostředky odporu již klásti nebude,
Zdali tato naděje se uskuteční, není s určitostí
lze předvidat, ježto někteří mladší členové oppo-
sice stále ještě jsou pro obstrukci, avšak ze
střízlivých řečí vůdcův strany nezávislosti lze
soudit, že se stav věcí pro hr. Štěpána Tiszu
každým způsobem lepší.
Košut
Toth
Posl
Szathmara
Tothův
Štěpán Tisza
5
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(Zvláštní telf. zpr. »Národních Listů«.)
(I. zasedání schůze 28.)
V Brně, 30. října.
V dnešní schůzi vyskytl se na novo přízrak ob
strukce. Podáno bylo několik pilných návrhů poslanc
lidovými a projednán byl z nich pilný návrh posl
dra. Šíleného na změnu obecního řádu z r. 1846
Za řeči posl. dra. Šíleného odebraly se všechny
kluby k poradě, tak že sněmovna poskytovala nebý
valého obrazu: řečník byl jediný z poslanců pří-
tomen.
K projednávání dalších návrhů nedošlo, tak že
lze souditi, že dojde v napjaté situaci k určité dohodě
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
v 11 hod. 5 min.
Vládu zastupují místodržitel hr. Zierotin a mí
stodržitelský rada Navrátil.
Posl. dr. šl. Oberleithner a soudr. podávaj
návrh, kterým vláda se vyzývá, by postarala se o lepš
rychlíkové spojení Brna se severní Moravou, zvláště
na zavedení rychlíku z Brna přes Šternberk a Šumperk
na zemskou hranici.
Ve smyslu § 24. jednacího řádu přidělují se bez
první čtení návrhy: posl. Felzmanna a soudr
stran subvence ke zřízení pazderen odboru hospo-
dářskému; návrhy posl. dra. Plachkého a soudr
stran změny honebního zákona v příčině prodloužen
prodejné doby pro zvěřinu odboru pro honební záleži-
tosti; stran změny zákona o okresních silnicích a upra-
vení činžovní daně domovní odboru pro záležitost
obecní.
Vetter
Zierotin
Navrátil
Posl
doktor
šl
Oberleithner
Felzmann
Brno
severní Morava
Šternberk
Šumperk
6
article
Posl. Hulka a soudr. podávají návrh, by v ka
ždém okresu soudním zřízeno bylo místo evidenčního
geometra.
Posl. Kancnýř podává svůj návrh na zřízen
živnostenské rady jako pilný.
Posl. dr. Šílený si přeje, aby návrh jeho na
změnu obecního řádu z roku 1864 prohlášen byl za
pilný a ještě dnes aby byl odůvodněn.
Místodržitel hr. Zierotin odpovídá na dotaz
posl. Přikryla a soudr. v příčině rozdělení lékařské
komory na sekce českou a německou, které bylo sice
usneseno, leč posud nebylo provedeno.
Posl. dr. Pereka soudr. podávají pilný návrh
na zrušení pozemkové daně.
Sněm přikročuje k jednání o pilném rávrhu
posl. dra. Šíleného na změnu obecního řádu
z r. 1864.
Posl. P. Ševčík a Jellinek postavili se před
řečníka a činí různé poznámky.
Při hlasování se pilnost návrhu posl. dra. Šíle
ného zamítá.
Sněm přikročuje k jednacímu pořadu.
Za zpravodajství posl. Primavesa jedná se
o zřízení třetího zemského ústavu ptro
choromyslné.
Zemský výbor ve věci té navrhuje:
1. Stavba třetího zemského ústavu pro chorctmy-
slné povoluje se na vyšetřeném místě v Bystřic
pod Host. a zemský výbor se zmocňuje, aby po-
zemky tvořící toto stavební místo zakoupil, pro ústav
choromyslných potřebné projekty s rozpočty sestaviti
dal zemským stavitelským úřadem a je pak přelňložil.
stran opatření vody a kanalisace dále vyjednávail a se
stavbou budovy započal ihned po dokončení plášnů.
Posl
Hulek
Kancnýř
Zierotin
Přikryl
doktor
Perek
P Ševčík
Jellinek
Šíl
Bystřice
7
article
2. Na uhražení nákladu na získání pozemků po-
voluje se obnos 140.000 K a jako první částka staveb-
ního úvěru obnos 600.000 K, dohromady 740.000 K
3. Obnos 140.000 K jest zařaditi jako mimořádnou
potřebu do rozpočtu na r. 1903 a obnos 60.000 K do
rozpočtu na ř. 1904.
Finanční odbor naproti tomu usnesl se doporučiti
Kroměříž, aby tam byl třetí ústav pro choromyslné
zřízen.
Posl. Bubela přimlouvá se za to, by přijat byl
návrh zemského výboru a snáší řadu důvodů pro By-
střici. Vyslovuje své politování, že posl. dr. Fux, jako
zástupce zem. výboru, návrh tohoto ve finančním od-
boru tak chabě hájil, že tam ani nebyl přijat.
Posl. Kul p přimlouvá se za to, by byl přijat návrh
finančního odboru.
Posl. bar. Gomperz přimlouvá se rovněž za
návrh odboru finančního
Posl dr. Žáček hájí v delší řeči stanovisko zem-
ského výboru.
Posl. Samohýl přimlouvá se za návrh zem-
ského výboru.
Po závěrečné řeči zpravodaje posl. Primave su
se hlasuje.
Návrh finančního odboru na Kroměříž se při-
jímá.
Potom projednána řada drobných předloh.
Příští schůze dnes o 9. hod. dopol.
Posl
Bubela
doktor
Fux
bar
Gomperz
Žáček
Samohýl
Kroměříž
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Děd »Böhmerwaldbundu« v obžalobě
pro podved. Jak známo, stoji České Budějovice
již po nepřehlednou téměř řadu měsíců pod do-
jmem poprasku, způsobeného objevem ohrom-
ných podvodů v budějovickém měšťanském pivo-
varu, do nichž zapletení četní němečtí předáci
a jimiž navždy kompromitována německá správa
města. Podvody tyto byly by v městě normál-
ních poměrů stačily na koště k důkladnému vy-
metení radnice, jinak v Budějovicích, jichž ně-
mecký radniční nátěr drží jenom tmelem, uplá-
caným z nekalých piklů nestydatosti a bezohled-
nosti, jakž typícky ukazuje historie čestných
morčat budějovických. Trestní vyšetřování pro
podvody v měšťanském pivovaře skončenoa
státním návladnictvím podána obžaloba pro zločin
podvodu, a pro spoluvinu na zločinu tom na J.
Löwenhöfra, býv. sládka Kerschbauma, býv.
insp. Neugebaura a konečně na Ant. Fr. Taschka,
otce známého Jos. Taschka, zakladatele něm-
čourské výbojné organisace pošumavské —
»Böhmerwaldbundu«. Ostatní vyšetřovanci vy-
vázli, ale i ti taškáři, kteří uvízli v síti stát-
ního návladnictví, stigmatisují obec budějovickou
tak, že nade vše jasně dokázáno, že kamarádi a
synové těchto otců nemohou nikomu do opravdy
prokázati česť zvolením za čestného občana.
Ant. F. Taschek, který na počátku své činnosti
v Budějovicích nejednu čamaru roztrhal, nyní
na stará kolena přinucen vzíti na svou rene-
gátskou šij břímě vinny — rodinné.
Děd
Böhmerwaldbunda
J Löwenhöfr
Kerschbaum
Neugebaur
František
Taschka
Taschek
Český Budějovice
Budějovice
9
article
— Projevy proti národnostnímu delení
diécesí. Městská rada ve Staré Bole-
slavi, uvažujíc ve svém zasedám dne 24. řijna
1903 konaném, o návrhu německých poslanců
dne 8. října t. r. sněmu království českého před-
loženém, ohledně zřízení nového biskupství v
Chebu pro část diécese pražské, Němci obydlené,
usnesla se jednomyslně protestovati proti trhání
arcidiécese pražské a tím i proti církevnímu
dělení království českého. Z městské rady ve
Staré Boleslavi, dne 27. října 1903. V. Sti-
binger, starosta. — Rada král. věn. mě-
sta Dvora Králové n. L. zaslala dne 26.
t. m. urcibiskupu pražskému telegram s prote-
stem proti dělení diécesí dle národnosti. Dr. Fr.
Jeřábek, náměstek starosty města.
— Arcivévoda Ferdinand Karel dnes ráno odjel
z Prahy do Vídně.
— Vyznamenání. Pražskému rodáku, p. Čeňku
Prakovi, kapelníku pěšího pluku č. 72, který kon-
certoval při dvorních hostinách, pořádaných za pří-
tomriosti anglického krále, německého císaře a ru-
skéto cara ve Vídni, udělil tento »ruskou císařskou
velkou zlatou medailli za zásluhy«, která nositi se
má na stuze řádu sv. Anny.
Němec
Jeřábek
Ferdinand Karel
Praek
svatý . Anna
Stará Bol
Cheb
Stará Boleslav
Dvůr Králové
Francie
Praha
Vídeň
Rada král
10
article
— Nadace. První spolek vzájemně se podporu-
jících řezníků pražských rozdělí dne 2. prosince
útroky z nadace spolkově. Žádosti členů spolku, po-
zjůstalých vdov a sirotků příjímá do 15. listopadu
starosta spolku pan Jan Zimpl čp. 714—I.
— Dívčí vojna na Václavském náměstí. V době,
kdy široký chodník dolejšího Václavského náměstí
byl naplněn procházejícím se obecenstvem, včera po
8. hod. večerní byla svedena dívčí vojna. Dvě dívky
potkaly třetí a patrně ze záští konkurenční daly se do
sporu. Ze slovní potyčky přešlo to i do rvačky a všech-
ny tři (dvě švadleny a jedna žačka operní školy) zuřivě
mlátily se pěstmi, cenily při tom zuby, rvaly si na-
vzájem vlasy a nadávaly nepěkná jména. Množství
zvědavců seskupilo se kolem této rvavé dívčí trojice.
Když konečně přišel policista, přestala vojna a zbité
dívky žádaly za úřadní intervenci. Poněvadž výslech
na ulici nebyl možný, odvedl je policista na strážnici.
Tam byly dívky provázeny velikým zástupem obe-
censtva.
— Na útěku s marmeládou. Frant. Hon, zaměst-
naný u firmy H. Taussig v Karlíně, včera po 7. hod.
večerní přijel s nákladem marmelády na dvoukolo-
vém vozíku do Sokolské třídy, kde před jedním do-
mem zastavil. V nepřítomnosti Hona, který nesl do
Zimpl
František
H Taussig
Hon
Václavský náměstí
Karlín