1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 297. ze
3
masthead
dne 3l. října 1903.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ze života Maurice Rollinata, o jehož úmrtí
v blázinci jsme již přinesli zpravu, přináší »Gau-
lois« následující podrobnosti: Autor sbírky »Le
Nevroses« byl podivný poeta tajemného života a smrti.
Jeho verše vzbuzovaly nadšení; byla tehda ještě
doba, kdy někteří duchové libovali si v tom, dumat
nad umrlčími lebkami. Recitoval s oblibou svoje
básně a deklamoval je neobyčejně půvabně. I v kru-
zích, kde neměli zálibu v pochmurném a trapném
rázu této literatury, vzbuzoval značnou zvědavost.
Vyhledávali jej, prosili jej, aby přednášel a v někte
rých salonech býval dlouho attrakcí pro společnost.
Jeden z jeho přátel vypravoval o něm: »Vidím jej
před sebou v kněžské póse, jež mu byla vlastní. Či-
nil skutečně mocný dojem. Měli jste před ním ne-
určitou hrůzu jako před temnotou. Dovedl zužitkovat
nejmenších modelací svého měkkého hlasu. Ovládal
a dovedl chytit svoje obecenstvo. Jednoho krásného
dne, uprostřed úspěchů, zmizel. Uchýlil se do
Berry, kdež se narodil. Pak přichazel vždy říd-
čeji do Paříže. Jeho milenka, s níž žil 20 let
a jejíž smrt as před půl letem, následkem úmyslného
či bezděčného požití značné dávky chloroformu způso-
bila u něho výbuch šílenství, byla žárliva a přiměla
jej, aby opustil Paříž. Ve svém rodišti zahýval se
náruživě rybářstvím, žil samotářsky a zabýval se
horlivě legendami kraje, v němž panují četné pověry.
Mauric Rollinata
Gao
Berra
Paříž
5
article
V rozsáhlých lesích převláda habr, vedle něhož se
zvedá temný kaštan. Básník sbírky »Livre de la Na-
ture« bloudíval často v této pochmurné tišině a často
bylo ho vídat před fantastickými obrysy habrů, jež
se obrážely v soumraku neb od svitu měsíce. Tam
vdechoval tajemství, noční hrůzu, jež pronikají jeho
verše. Dílo jeho vzniklo z takovýchto několikahodin-
ných pozorování. Zatím zachmuřoval se duch jeho
čím dál tím více. Hleděl zaplašovat chmury, jež ho
často obestíraly, hudbou. Shledával konečně, že slovo
jest malomocné, aby tlumočilo některé stavy duševní.
v něž často zabloudil. Bez tohoto zasmušilého sa-
motářství bylo by bývalo dílo jeho větší, hlubší.
zdravější . . .«
= Řecké poměry. Přítel našeho listu píše nám
z Athén: Zlořády při posledních obecních volbáchv
Pireu byly tak křiklavé, že vzbudily všeobecnou ne
voli a daly podnět ke krvavým demonstracím. Z těch
byla nejpovážlivější, kterou protivníci zvoleného sta-
rosty uspořádali minulé neděle. Tisíce se jich večen
sebralo u městského divadla, by vyžádali od vlády
zrušení volby. Jen stěží zachránil tajemník starostův
život svůj, když se pokoušel zastati se svého před-
staveného, neboť rozčilený dav počal po něm střílet
z revolverů. Policie a vojsko přiblížely nečinně, nebot
nebyly dosti silny by mohly zakročiti a třeba přiznati.
že jsou v takových případech opatrny a trpělivy.
jít le Natur
Atény
Pireus
6
article
Vědíť, že když se Řekové vykřičí, umlknou sami.
Včera prohlásil vrchní soud v Athénách volbu tu za
neplatnou, a jest jisto, že rozsudek ten potvrdí též
appellační soud. Následkem toho bude vypsána nová
volba, které padne bezpochyby několik životů za
oběť. Ministerstvo ovšem sesílilo hned policii a vojsko
v Pireu, ale ty nebudou s to zameziti vraždy. Věci
dospěly v Řecku tak daleko, že jest vláda při ta-
kých příležitostech úplně málomocná a bojí se i za-
kročiti rozhodně, by se nestala u obyvatelstva pro
budoucí poslanecké volby neoblíbenou. Jest totiž po-
chybno, že bude ministerstvo s to tímto sněmem
vládnouti a nebude-li nuceno rozpustiti jej. Nemát
žádná strana majoritu v něm a veškerá státní správa
tvoří jediný hrozný chaos, v němž již nikdo si neví
rady a každý jen hledí, jako před, potopou světa
pro své zájmy ho využitkovati. Z venkova docházejí
jen zprávy o nových vraždách. Tak v Kalamatě za-
střelil syn svou matku; v Pireu syn svého otcea
včera zavraždil v Athénách jakýs námořník policistu.
Řek
Atény
Pireus
Řecko
Kalamata
7
article
Vraždu tu spáchal v krčmě u železniční stanice, kde
seděl ještě se dvěma námořníky. Jelikož počali v
krčmě zpívati, žádal je krčmář, by odešli anebo se
tiše chovali. Ti se vrhli na něj, ale on se zručně bránil,
až mu přispěli na pomoc dva policisté, kteří se nej-
raději zdržují u krčem nebo v nich. Sotva však plavci
uzřeli policisty, nechali krčmáře a vrhli se na poli-
cajty, z nichž jednomu jeden z plavců vrazil nůž do
prsou, tak že hned klesl. Témuž osudu by byl pro-
padl i druhý policajt, kdyby mu nebylo přišlo na pomo
oddělení policie, které plavce odzbrojilo a zatklo.
Tolik vražd nebylo spácháno v Rakousku za celý
rok jako v nepatrném Řecku, čítajícím asi dva a půl
millionu obyvatelů, za málo měsíců a při tom není
žádné naděje, že vláda tomu učiní přítrž. Ano, jest
se co obávati, že, budou-li nové volby pro sněm vy-
psány, nastanou ještě horší poměry. A za takých po-
měrů má řecká vláda smělost, žádati od Evropy, by
jí svěřila správu ostrova Kréty a činiti nároky na
turecké kraje, kde různost vyznání a národností dává
podnět ke svárům a krveprolití a udržování pořádku
ztěžuje. Kdyby dnes byla Kréta přivtělena k Řecku.
nastaly by tam mnohem horší poměry než za tu-
recké správy, neboť Kréťané toliko ze strachu před
posádkami velmocí podrobují se zákonům a žádají
jen proto o přivtělení k Řecku, by se zbavili těchto
pout a mohli pod řeckou správou dělati, co chtějí.
Z té příčiny utvořila se na Krétě potitická strana
opravdových vlastenců, kteří se zasazují, by alespoň
ještě několik let vykonávána byla správa za dozoru
velmocí.
Rakousko
Řecko
Evropa
Kréta
8
article
= Pošinování budov, jež bývají mnohdy na
mnoho metrů odsunuty se svého místa, není sicev
naší technicky pokročilé době nijakou novinkou, ale
následující případ zasluhuje přece jen zmínky, po-
kud se týče značné hmoty budovy a poměrně pro-
stých prostředků, jichž při tom použito. Šlo tuo
budovu staniční u Mott-Havenu v Nov. Yorku, jež
měla být pošinuta as o 25 metrů na západ. Budova
jest cihlová, má as 48 metrů délky a 10.6 metrů
hloubky a má čtyřhrannou věž 24 metry vysokou.
Váha věže samé jest 500 tun, váha ostatní budovy
1200 tun. Budova byla nejprve obvyklým způsobem
podložena silným roštem a dráha ku posunování
opatřena kolejemi ze silných příčných a podélných
pražců. Pak rozděleno podél průčelí budovy 14 šrou-
bových hřídelů, z nichž 4 umístěny k věži. Šrouby
u věže nejprve otočeny tak, až se věž hnula. Pak
podle zvuků signálního zvonu otočeno současně
všech 14 šroubových hřídelů o čtvrt obratu, čímž
budova posunuta vždy o pět milimetrů. Když obraty
dospěly až ke konci šroubů, nasazeny šroubové hří-
dele znovu a v obratech šroubových pokračováno.
Aby se zmírnilo tření, byly koleje namazány mýdlem
a tukem. Po osmi dnech bylo dílo skončeno. Budova
dosti nepravidelná neutrpěla při tom nejmenší po-
hromy.
Šroub
MottHaven
Nova
York
9
article
= Strašný požár v Oděsse. Přítel našeho listu
píše nám z Oděssy: Včera okolo 6 hodin večer nájem-
níci čtyřpatrového domu Grosmana na Alexandrovské
ulici byli najednou ohlušeni hromovým výbuchem,
jenž se udál ve skladišti železného zboží p. Rauch-
verga. Ačkoliv skladiště bylo uzamčeno, přece bylo
vidět jak se odtud vali celé spousty dýmu. Otřesení
bylo tak silné, že všechna okna v bytech se rozbila.
Členové rodiny nájemníka čtvrtého poschodí israelity
Gitelesa (stařena matka, syn a tři dcery) v okamžíku
výbuchu pozbyli rozvahy a polekáni běželi ke dveřím.
Sotva však otevřeli dvéře, vedoucí na chodbu, přivalil
se do komnaty dým a všichni v úžasu zpozorovali,
že dřevěné schody a čásť chodby jsou v plamenu.
V tutéž chvíli bylo slyšet ze sousedních bytů strašný
křik a volání o pomoc. Mezitím oheň se více a více
rozšiřoval a světnice byla tak naplněna dýmem, že
rodina Gitelesova se již dusila. — „Matko, jsme ztra-
ceni!“ zoufale zvolal syn „Vyskočte z okna, nebo
všichni za živa shoříme.“ — Po těchto slovech Giteles
vyskočil na okno a vrhl se se čtvrtého patra dolů.
Rauch
Gitelesov
10
article
Za ním se strašným křikem vrhly se matka i dcery.
Padajíce všichni, též i Giteles, se zadrželi za železnou
tabuli Rauchvergovu a zůstali okamžik viset. Tabule
však nevydržela takovou tíhu a sřítila se s nešťastníky
na chodník. V bytech po sousedstvu Gitelesa se ode-
hrála též taká scéna. Lidé jako šílení vrhali se z oken
na ulici. Jistý Andrusenko prodral se po hořících scho-
dech do druhého patra a vynesl odtud dvě děti. Pak
se odvážil ještě do třetího patra, což bylo pro něj
osudné. Tam byl zasáhnut plamenem a nezbývalo
mu nic jiného, než vyskočit z okna. Tím časem při-
nesli k domu konečně žebřík a několik smělých mužů
zachránilo takým způsobem 30 osob. Všichni ne-
šťastníci, již se vrhli z oken, leželi na chodníku s roz-
tříštěnými údy bez příznaků života. Těžce raněné od-
vezli do nemocnice. Za nedlouho přijeli 3 sbory ha-
sičů. Požár, jenž nabyl již velikých rozměrů, byl po
několikahodinném úsilí uhašen. Příčina požáru není
ještě vyjasněna, myslí se však, že ve skladišti pana
Rauchverga praskla plynová roura.
Rauchverg
11
article
Zemřelí v Praze.
Dne 22. října 1903: Porias Hynek; jednatel,
71 rok, 755—I. Valenta Josef, plavec, 44 roky, 1026—I.
Petranová Marie, manželka domovníka, 41 r., 126—II.
Schořovská Marie, obchodnice se zeleninou, 73 roky,
1589—II. Gerstlova Emilie, dcera cestujícího, 3 měs.,
162—V. Petrák František, syn jircháře 13/% roku,
34—VIII. Černá Marie, soukromnice, 73 r., 342—VIII.
Hauftová Anna, býv. posluhovačka, 73 roky, 388—II.
— Ve všeobecné nemocnici: Rus Antonín,
advokát, 70 roků. Hřebec Václav, lesní adjunkt, 24 r.
— U Milosrdných bratří: Zápotocký Karel,
typograf, 47 roků. — Vměstskémchudobinci:
Hetschlová Alžběta, vdova po zámečníku, 73 roky.
Dne 23. října 1903: Štroblova Marta, dcera
krejčího, 2 měsíce, 716—VII. Koflák Ferdinand, syn
topiče, 7 týdnů, 74—VIII. — Ve všecbecné ne-
mocnici: Kuthánová Marie, manželka kočího, 35
roků. Hřebíková Josefa, manželka zedníka, 29 roků.
Filip Josef, syn čeledína, 31/2 roku. Hodinova (Hudi-
nova) Anna, 18 roků. — U Milosrdných bratří:
Pirko Josef, dělník, 50 roků.
Dne 24. října 1903: Šuranova Věra, učitelka,
45 roků, 172—II. Nebeských Josefa, dcera obuvníka;
14 roků, 613—VII. Kalušova Josefa, dcera klempíře,
I Valent
Josef
I Petranová
Marie
Gerstlův
Emilie
V Petrák
František
Anna
Rus
Antonín
Hřebec
Karel
Koflák
Filip Josef
Hodinův
Huďa
Praha
Šuranův Věra
Kalušov Josef
Porias Hynek
Černá Marie
Hetschlová Alžběta
Štroblův Mars
Kuthánová Marie
12
article
Kapitola IX.
Kapitola IX.
Poplach ve vsi, následkem čehož Gajda plaší vrabce.
Druhý den po odjezdu pana Jana hospodář Josef
Grzyb přišel do krčmy pro vodku. Nalezl Šmulovou zamy-
šlenější než kdykoli a Šmula, jenž ze zlosti křičel se s děv-
četem proto, že minulého týdne hosté rozbili skleničku
Jedva že Grzyb vešel do jizby, oslovil ho Šmul
s ironickým úsměvem:
»Nu, pěkně to jde, hospodáři! Bude nový dědie ...«
»Může být!« odpověděl Grzyb a zamyslil se.
»Budete mít ve vsi vinopalnu, mlýn . .«
»Z toho nebudeme mít nic, ale vy, Šmule, vyhrajete,
vždyť ten mlýn, po kterém jste se tolik pachtil, na-
jmete . . .«
Žid vybuchl.
»Mlýn bude zrovna tak můj, jako les váš'!« zvolal
»Ajl hloupí lidé, co jste si nadrobili.. .«
»Ale co pak?« tázal se znepokojený Grzyb.
»Co pak? Pán přenechá statky Němci a ten slibuje,
že mne hned vyžene z nájmu a za rok z krčmy.«
»No, to se týče vás, ale co nám potom ?
»Tolik, že Němec už se dověděl, že vy nemáte
práva ani polovici toho užívat, čeho užíváte . . .«
»Ale!«
Gajda
Jan
Grzyb
Žid
Němec
13
article
Pan Jan mimo všeliké společenské zábavy, módní
kroje, eleganci, lehkost a vedení rozmluvy, důvtip, takt a
tisíc jiných předností, byl jako děcko. Pohrával s ohněm,
nemysle na nebezpečí a když zapálil dům — utíkal.
Utíkal ne proto, že opustil děti, uvrhl ženu v zou-
falství a všechny zanechal bez chleba, ale — aby unikl
poměrům, jež byly pro něj nepříjemny. Potěšit a upo-
kojit rodinu, vydržet pohledy čeledi, provázet nové ma-
jitele při přejímání majetku, a všechno to v úloze ban-
krotáře, byly pro něj věci, jež v něm vzbuzovaly odpor.
»Na místě jim nepomohu,« pomyslil si, »a sám po-
zbudu chladné krve, jíž mi je teď nejvíce třeba. Což
není lépe, uniknout scénám, opatřit zájmy mimo dům, po-
starat se ženě o útulek a o všem tom podat jí zprávu
písemně? Takovýmto způsobem zpráva zlá sejde se se
zprávou dobrou a nebohá žena nebude se musiti trýznit
otázkou, kam se poděje, když se ve dvoře usadí
někdo jiný.
Bez ohledu na všechnu praktičnost těchto názorů
byl pan Jan podrážděn. Snad že v celé té věci jest jakýs
falešný tón? ... Snad by se slušelo, zůstat u ženy au
dětí, když ženě samotné, bez toho nemocné, bude těžko
obejít se bez rady a pomoci? ... A co řekne An-
dělka?
Ostatně — ten vlastní kout jest tak milý, tak bez-
pečný, tak lahodí vlastnímu vkusu!.. . Kolikráte před
patnácti lety trávil v tomto kabinetě celé hodiny se ženou!
Ta lípa u okna byla tehdáž tenčí a méně košatá. Třpytící
se povrch sádky, nyní zacloněné křovím, bylo viděti z okna.
Tam pod kaštanem, nyní skorem spráchnivělým, hrávala
si každodenně Andělka na rukou chůvy. Byla malá jako
loutka, oděná dlouhými modrými šatečkami s bílým slin-
Andělka.
Jan