ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 acc45170-717d-11dc-b688-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 41, place 36, org 8
1 article
že právo panovníkovo ve příčině stanovení jazyka pro komando a službu jest právem vrchnostenským a to jest názor chlop- ský. Hned potom praví se však v elabo rátu vládní strany, že souhlasiti m usí legislati va. To je důkazem, že se nejednalo upřímně. Neboť tato dvě tvrzení se navzájem vylu- čují. Bylo usneseno, konati dnes odpoledne opětně schůzi. Ve druhé skupině obstrukčn bylo usneseno zahájiti obstruke proti kabinetu Tiszově nepro- dleně, poněvadž jeho program nemůže býti dodkladem k pokojnému rozřešení, naopak, jest přímo a hojně nebezpečným, niče snahu po svéprávnosti uherského státu. Z Pešti, 30. října. Ve vládním tá- boře vítali projev, který učinil ve včerejší schůzi vládní strany národní poslanec Ho- doszy. Vyslovuje se naděje, že následkem toho počet poslanců, kteří by s hr. Appo- nyem ze strany vystoupili, bude menší.
Appa Pešť
2 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. října. (C.-B.) Císař dovolil, aby bylo professorovi architektury na německé technice v Praze, dvornímu radovi Josefu Z it- kovi při jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek projeveno nejvyšší uznání. — Ministn pro kultus a vyučování jmenoval inženýra Bohdana Amesedra učitelem v IX. hod- nostní třídě na odborné škole pro průmysl ho- dinářský v Karlově Týně. Ze sněmovny francouzské. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Za povšech- ného rokování rozpočtového ve sněmovně po- slanecké káral nacionalista Massabuan trvalé zvyšování výdajů na správu civilní a do- poručoval jako prostředek proti tomu decentra- lisaci. Socialista Puech chválil naproti tomu však hospodářskon i rozpočtovou situaci jako výbornou. Po vývodech dvou dalších řečníků bylo pak povšechné rokování skončeno. Obě první kapitoly rozpočtu ministerstva vnitra byly schváleny a schůze pak odročena. Bouřlivá schůze. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Dělníci, zaměst- naní v oboru potravinářském, konali dnes od- poledne opětně schůzi na dělnické burse. Za schůze té byly proneseny hrozby vůči radě muni cipální, prefektům policejním a strážníkům poli- cejním. Když byla z okna dělnické bursy vy hozena na ulici láhev, jíž byl jeden strážník zra- něn, tasila jízdní stráž municipální šavle a po- stoupila blíže k budově dělnické bursy. V oka mžiku tom bylo vrženo s oken asi deset lahví ale nebyl jimi nikdo zasažen. V povstalé potom
Josef Amesedra Puy Vídeň Praha Karlov Týn Paříž
3 article
Odešla do druhého pokoje a vrátila se s hro- madou krabic. Otevřela je a vyňala z nich bílé hedvábné závoje. Tázal jsem se: „Čí jest to? Políbila je. „Ty byly mé matičky, Djusíčku! Ale ted jdi na chvíli do vedlejšího pokoje, až tě za- volám.“ Poslechl jsem. Odešel jsem do vedlejší komnaty a lehl jsem si na koberec. Čekal jsem, až mne Aglaja zavolá a čekal jsem tak dlouho — až mne přemohl spánek. Vzpomínky mé jsou již zmatené. Jen tolik vím, že mne probudil strašlivý výkřik. To jen lev může tak zasténati, když kule zasáhne jeho srdce. Dal jsem se hrůzou do pláče a běžel jsem do pokoje k Aglaji. Tam již hořelo světlo. Ne- zapomenu nikdy, co jsem tehdy spatřil. Aglaja byla sněhobílá; bílý závoj na hlavě, oči zavřené líce bílé jako šat, který měla na sobě. Otec jej ji držel v náručí a přebíhal s ní po pokoji a tak chudák vzdychal a tak štkal. Ztrnul jsem hrůzou. Když mne plukovník zpozoroval, položil dívku na pohovku, šel ke mně vzal mne za ruku a dovedl mne do kuchyně k tetě Martě. „Teta Marta tě dovede domů, synáčku. My odjedeme, protože Aglaja jest chudák nemocná. A ty se modli za ni, synáčku, aby se uzdravila. Již nikdy jsem Aglaji nespatřil. Když jsem se opět vrátil do Monoslavy, nebydleli tam již Na tvář její se již také skoro ani nepamatuji jen na její písně. A kdykoliv slyším smutnou, ru- skou píseň, jest mi, jakobych viděl širou sněžnou step. Modravá měsíční záře chvěje se na bílém sněhu. Vítr fučí a žene studené, bílé vločky. A uprostřed této sněhové stepi, sehnutý, bělovousý stařec vleče v náručí dívku v bílých šatech, v bí- Z maďarštiny. lém závoji, s bílou tváří.
Aglaja Martha Mars
4 article
rvačce bylo asi 40 osob, strážníků i účastníků schůze, více méně těžce zraněno. Četné osoby zranily se také skokem s druhého patra do velké síně bursy dělnické. Později vyklidila policie místnosti dělnické bursy a zatkla četné osoby. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) V 7 h. več. nabylo okolí dělnické bursy opět obvyklé tvářnosti. Z dopoledne i odpoledne bylo zraněno asi 70 osob. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Z osob zatče- ných při včerejších výtržnostech na dělnické burse bylo 44 dopraveno do policejní věznice a 33 opět propuštěno na svobodu. Výtržnosti v Paříži. Z Paříže, 29. října. (C.-B) Dle zpráv po- licejní prefektury bylo při odpoledních demon- stracích 20 policejních zřízenc lehce nebo těžee poraněno a 35 osob zatčeno. Není dosud hlášeno, že by by někdo býval zabit. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Když opouštěli poslanci dnes palác bourbonský, vystřelila jistá žena, stojící u zevního zábradlí, do vzduchuz revolveru. Byla zatčena. Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Ona žena, jež před sněmovní budovou střílela z revolveru, jest dle všeho choromysinou. Udala, že přišla z Gre- noblu, aby se dožádala spravedlnosti v jistém processu.
Paříž
5 article
Hr. Lamzdorf a Delcassé. Z Versaillu, 29. října. (C.-B.) Po návštěvě parku a zámku pozval ministr Delcassé hr. Lamzdorfa na snídani, jíž se zúčastnili dále ještě ruský velevyslanec v Paříži kníže Urusov, tajemník hr. Lamzdorfa, konservátor museí versaillských a zámecký architekt. Dnes odpoledne navštívili ministři Trianon. Ve 3 hod. odpoledne vrátili se ministr zahraničních záleži- tostí Delcassé, hr. Lamzdorf a jeho prů- vodčí do Paříže. Demisse Zanardellova králem přijata. Z Říma, 29. října. (C.-B.) »Agenzia St fani« oznamuje: Král podepsal dnes dekretyo přijetí demisse předsedy ministerstva Zana- della a ostatních ministrů, jakož i o pověření Giolitta sestavením nového ministerstva.
Delcassé Trianon Hradec Versaill Paříž Řím Delcassé Demiss Zanardellov král ministerstvo Zan
6 article
Marocká půjčka. Z Londýna, 29. října. (C.-B.) »Reuterova kanceláře dovídá se, že je otázka o marocké půjčce 2 millionů liber šterlingů dosud před- mětem úvah. Angličtí finančníci jsou ochotni žádaný obnos zapůjčit, bude-li půjčka anglickou vládou schválena. O věci té se dosud mezi vlá- dami anglickou a francouzskou vyjednává a jest pravděpodobno, stane-li se půjčka skutkem, že budou marocká cla její zárukou. Krvavé srážky v Bilbau. Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Ze sně- movny poslanců. Poslanec Salmeron prohlašuje postup vojska při srážkáchv Bilbau za vraždění a žádá, aby byla do Bilbaa vyslána komise, sestavená ze členů sněmovny, aby srážkám tamějším konec učinila. Ministerský předseda Villa- verde prohlašuje, že by přijetím tohoto ná- vrhu sněmovna na konvent se proměnila. Žádá za úplnou volnost a přejímá také plnou zodpo- vědnost za svoje jednání, o němž sněmovna bude míti příležitost soudit. Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Ministerská rada, jež se sešla dnes za předsednictví krále a zabývala se událostmi v Bilbau, vyslovila se pro sesílení tamější vojenské posádky. Příslušná opatření svěřena byla generálu Zappinovi.
Reuterův Salmeron Zappin Londýn Bilbao Madrid Villa sněmovna
7 article
Zdá se, že v Bilbau byl už obnoven klid, ačkoliv stávka trva ještě dále. Spojení telefo- nické jest opět obnoveno. V předměstích došlo k několika srážkám. Z Madridu, 29. října. (C.-B.) V senátu sdělil ministr vnitra, že nemá žádných zprávo nových srážkách v Bilbau. Jest prý tam ticho. Policie střeží všechny ohrožené závody. Mini- sterský předseda potvrzuje, že byli při vče- rejších srážkách čtyři dělníci za- biti a 15 jich poraněno, dále pak že je- den poručík, jeden poddůstojník a dva žandar- mové byli poraněni. Spor není prý dosud ukončen a nebezpečí srážek nepomine, dokud nebude ukončena stávka. Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Úřadní te- legramy potvrzují, že v Bilbau zvolna klid na- stává. Městské dráhy opět jezdí. Ale chleb se dosud nedostává. Přibyly sem další posily. Z Bilbaa, 29. října. (C.-B.) Dělníci z to- várny Vasconiovy v Altos Homos zahájili také stávku. Noviny ani dnes ještě nevyšly.
Přibyl Bilbao Madrid Min Altos
8 article
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Dle soukro- mých zpráv z Bilbaa, házeli stávkující dělníci v blízké vsi Sodorpe kamením na kočár jednoho z továrníků a poranili kočiho Komitét socialistů uveřejnil provolání, v němž dělníci se vyzývají, aby se všelikým srážkám s vojskem vyhýbali. Za- městnavatelům jest prý vítáno, když dělníci s vojáky bojují. Z Madridu, 30. října. (C.-B.) V oficiálním telegramu vyslovuje se pochybnost, že se po- daří v Bilbau záhy obnoviti pořádek. Minister- ská rada usnesla se vyslati do Bilbaa tři dělové čluny. Spor rusko-japonský. Z Paříže, 29. října. (Č.-B.) »Agence Ha- vas« oznamuje z Petrohradu: S kompe- tentní strany sděluje se, že rusko-japonská krise smírnému vyřizení se blíží. Exotické vzpoury. Z Kapu Haitského, 29. října. (C.-B.) Povsta- lecký parník »Independenzia« zahájil útok na město Puerto Plata. Očekává se sem francouz- ský křižák. Ze San Dominga, 29. října. (C.-B.) Na severu San Dominga prohlášen následkem vzpoury stav obležení.
Madrid Bilbao Paříž Petrohrad Kapa Puerto Plata San Domingo Sana Domingo
9 article O veřejných poměrech v Americe
O veřejných poměrech v Americe promluvil včera ve členské schůzi »Klubu národní strany svobodomyslné« pan Tomáš Čapek, advokát z Nového Yorku. Schůzi předsedal místopředseda klubu p. JUDr. Krajník; mezi účastníky, jichž sešel se počet neob- vykle hojný — také několik dam bylo mezi nimi — nalezali se poslanci inž. Kaftan a Houra, dále člen zemské školní rady prof. dr. Metelka, spisovatel řed. Kořenský, městský fysik dr. Záhoř, prof. dr. Veselík, z výkonného výboru národní strany svobodomyslné obchodník Rud. Keclík, dále vrchní inženýr Jiří Kressl, advokáti dr. Matys, dr. Nesý a mn. j. Pokud bylo lze pozorovati, zúčastnilo se schůze několik pánů, kteří svého času sami v Americe dleli. Je při- rozeno, že téměř vše, co pan Čapek vypravoval, bylo posluchačstvu nové. Pozornost, již tím vzbuzená, upoutána a až do konce udržena byla lehkým, nenuceným a jímavým způsobem, jímž p. Čapek svoje výklady podával po- sluchačstvu, jež bylo znamenitě animované a oprav- dově vděčné. Pan Čapek vložil do úvodu svého vy- kladu vtipnou americkou humoresku, allegorii před- pojatosti Američanů vůči Evropě a Evropanů vůči Americe. Naznačiv potom nejhlavnějšími rysy počátky stěhování Čechů do Ameriky v padesátých létech mi- nulého století, ukázal na vliv, jejž zřízení americká na Čechy vykonávají: vlévají jim energii a sebevědomí, neničí však jejich národnostní českou uvědomělost.
Čapek JUDr Krajník Ing Kaftan Houra profesor doktor Metelka Kořenský Záhoř Veselík Keclík Kressl Matys Nesý Američan Evropan Čecho Amerika Nový York Evropa Čechy klub národní strana národní strana
10 article
Newyorská česká kolonie čítá asi 35.000 duší, ale je lépe organisována a lépe opatřena nežli 300.000 Čechů vídeňských. Má dva spolkové české domy, jeden v ceně 175.000 doll., druhý v ceně 75.000 doll.; v obou soustřeďuje se vespolný a národní český život v New Yorku; domy ty jsou po celém městě známy. Někteří tamní Čechové jsou již majiteli domů. Domy kupují se obyčejně tak, že majitel hotově splatí tu část kupní ceny, které je třeba k úhradě rozdílu mezi kupní ce- nou a dosažitelným hypotekárním úvěrem. Úvěr tento pak dle učiněné úmluvy splácí. Domy mají průměrnou cenu 21.500 doll. (107.500 K), a 40% ceny dlužno za- platiti hotově; ostatek splácivá se annuitami. Pojed- nav o spolkovém životě Čechův amerických, rozho- vořil se p. Čapek o kulturních jejich poměrech. Český živel v Americe rozdělen je v tábor svobodomyslných a v tábor věřících. Živel svobodomyslný vychází zvlá- ště ze soukromých škol, jež jsou navštěvovány v ne- děli vedle návštěvy verejných škol ve dnech všedních.
Čecho Čechův Čapek New York Amerika
11 article
Velmi zajímavě vylíčil p. Čapek občanský život v New Yorku, specialisaci činnosti, pak soudnictví, zřízení porotní, poměry chudinské, soustavu ameri- ckého školství, dále systém ústavy americké, jakož i zřízení parlamentní: kongress a senát. Seznámiv posluchačstvo se zásadami státního práva Unie, po- jednal o volbách v Americe, jež se dějí vesměs vše- obecným právem volebním. Až na některé výstřelky bývají volby v Americe čisté a zkušenost ukázala, že všeobecné hlasovací právo působí na vývin lidu blaho- dárně. Volební podvody se přísně stíhají. Pojednav velmi zajímavě o otázce černošské, kteří jsou v jižní Americ- nenávidění, ježto tam drží nadvládu pře- svědčení, že jsou živlem retrogressivním, probral pan Čapek americkou otázku ženskou: žena má v Americe lepší postavení nežli v Evropě; je přičinlivá a z pra- vidla výtečná hospodyně. Ukázav na vzornou a sociál- ně silnou organisaci amerického dělnictva, vyložil p. Čapek poměry politických stran amerických.
Čapek New York Amerika Evropa státní práv Unia
12 article
Pan Čapek hlásí se ke straně demokratické, ježto je příznivější vystěhovalcům. Popsav některé části otázky vystěhovelecké, zabýval se p. Čapek výzvou k americkým Čechům často učiněnou, aby s původní svou očinou navazovali kulturní svazky. Ale nikdo mu neumí říci, co se tím vlastně míní. Če- chové američtí mají české soukromé školy, staví kostely pro české bohoslužby, mají českou žurnali- stiku, českým umělcům do Ameriky přijevším proka- zují všemožnou pozornost, kde třeba jich pomoci, při- spějí původní své vlasti, co tedy mají ještě činiti? Kulturní svazky měly by se tedy dle přesvědčení jeho navazovati se strany Čechů z Čech u vědomí, že v Americe žije celá jedna desetina českého národa. Čechové američtí, když je třeba, dovedou se rváti za svou vlast. (Výborně! Hlučný potlesk.) Na to nastala v přednášce přestávka, jíž p. vrch. inženýr Jiří Kressl použil ke krátkému vypravování svých zkušeností z cesty po Americe. Po přestávce p. Čapek, hlučným potleskem uví- tán. vykládal o nynějším houfném stěhování Slováků
Čapek Čecho americký Kressl Slovák Amerika Čechy