1
article
že právo panovníkovo ve příčině stanovení
jazyka pro komando a službu jest právem
vrchnostenským a to jest názor chlop-
ský. Hned potom praví se však v elabo
rátu vládní strany, že souhlasiti m usí
legislati va.
To je důkazem, že se nejednalo upřímně.
Neboť tato dvě tvrzení se navzájem vylu-
čují. Bylo usneseno, konati dnes odpoledne
opětně schůzi.
Ve druhé skupině obstrukčn
bylo usneseno zahájiti obstruke
proti kabinetu Tiszově nepro-
dleně, poněvadž jeho program nemůže býti
dodkladem k pokojnému rozřešení, naopak,
jest přímo a hojně nebezpečným, niče snahu
po svéprávnosti uherského státu.
Z Pešti, 30. října. Ve vládním tá-
boře vítali projev, který učinil ve včerejší
schůzi vládní strany národní poslanec Ho-
doszy. Vyslovuje se naděje, že následkem
toho počet poslanců, kteří by s hr. Appo-
nyem ze strany vystoupili, bude menší.
Appa
Pešť
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. října. (C.-B.) Císař dovolil,
aby bylo professorovi architektury na německé
technice v Praze, dvornímu radovi Josefu Z it-
kovi při jeho odchodu na vyžádaný trvalý
odpočinek projeveno nejvyšší uznání. — Ministn
pro kultus a vyučování jmenoval inženýra
Bohdana Amesedra učitelem v IX. hod-
nostní třídě na odborné škole pro průmysl ho-
dinářský v Karlově Týně.
Ze sněmovny francouzské.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Za povšech-
ného rokování rozpočtového ve sněmovně po-
slanecké káral nacionalista Massabuan
trvalé zvyšování výdajů na správu civilní a do-
poručoval jako prostředek proti tomu decentra-
lisaci. Socialista Puech chválil naproti tomu
však hospodářskon i rozpočtovou situaci jako
výbornou. Po vývodech dvou dalších řečníků
bylo pak povšechné rokování skončeno. Obě
první kapitoly rozpočtu ministerstva vnitra byly
schváleny a schůze pak odročena.
Bouřlivá schůze.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Dělníci, zaměst-
naní v oboru potravinářském, konali dnes od-
poledne opětně schůzi na dělnické burse. Za
schůze té byly proneseny hrozby vůči radě muni
cipální, prefektům policejním a strážníkům poli-
cejním. Když byla z okna dělnické bursy vy
hozena na ulici láhev, jíž byl jeden strážník zra-
něn, tasila jízdní stráž municipální šavle a po-
stoupila blíže k budově dělnické bursy. V oka
mžiku tom bylo vrženo s oken asi deset lahví
ale nebyl jimi nikdo zasažen. V povstalé potom
Josef
Amesedra
Puy
Vídeň
Praha
Karlov Týn
Paříž
3
article
Odešla do druhého pokoje a vrátila se s hro-
madou krabic. Otevřela je a vyňala z nich bílé
hedvábné závoje. Tázal jsem se:
„Čí jest to?
Políbila je.
„Ty byly mé matičky, Djusíčku! Ale ted
jdi na chvíli do vedlejšího pokoje, až tě za-
volám.“
Poslechl jsem. Odešel jsem do vedlejší
komnaty a lehl jsem si na koberec. Čekal jsem,
až mne Aglaja zavolá a čekal jsem tak dlouho
— až mne přemohl spánek.
Vzpomínky mé jsou již zmatené. Jen tolik
vím, že mne probudil strašlivý výkřik. To jen
lev může tak zasténati, když kule zasáhne jeho
srdce. Dal jsem se hrůzou do pláče a běžel jsem
do pokoje k Aglaji. Tam již hořelo světlo. Ne-
zapomenu nikdy, co jsem tehdy spatřil. Aglaja
byla sněhobílá; bílý závoj na hlavě, oči zavřené
líce bílé jako šat, který měla na sobě. Otec jej
ji držel v náručí a přebíhal s ní po pokoji a tak
chudák vzdychal a tak štkal.
Ztrnul jsem hrůzou. Když mne plukovník
zpozoroval, položil dívku na pohovku, šel ke mně
vzal mne za ruku a dovedl mne do kuchyně k tetě
Martě.
„Teta Marta tě dovede domů, synáčku. My
odjedeme, protože Aglaja jest chudák nemocná.
A ty se modli za ni, synáčku, aby se uzdravila.
Již nikdy jsem Aglaji nespatřil. Když jsem
se opět vrátil do Monoslavy, nebydleli tam již
Na tvář její se již také skoro ani nepamatuji
jen na její písně. A kdykoliv slyším smutnou, ru-
skou píseň, jest mi, jakobych viděl širou sněžnou
step. Modravá měsíční záře chvěje se na bílém
sněhu. Vítr fučí a žene studené, bílé vločky. A
uprostřed této sněhové stepi, sehnutý, bělovousý
stařec vleče v náručí dívku v bílých šatech, v bí-
Z maďarštiny.
lém závoji, s bílou tváří.
Aglaja
Martha
Mars
4
article
rvačce bylo asi 40 osob, strážníků i účastníků
schůze, více méně těžce zraněno. Četné osoby
zranily se také skokem s druhého patra do velké
síně bursy dělnické. Později vyklidila policie
místnosti dělnické bursy a zatkla četné osoby.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) V 7 h. več. nabylo
okolí dělnické bursy opět obvyklé tvářnosti. Z
dopoledne i odpoledne bylo zraněno asi 70
osob.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Z osob zatče-
ných při včerejších výtržnostech na dělnické
burse bylo 44 dopraveno do policejní věznice
a 33 opět propuštěno na svobodu.
Výtržnosti v Paříži.
Z Paříže, 29. října. (C.-B) Dle zpráv po-
licejní prefektury bylo při odpoledních demon-
stracích 20 policejních zřízenc
lehce nebo těžee poraněno a 35
osob zatčeno. Není dosud hlášeno, že by by
někdo býval zabit.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Když opouštěli
poslanci dnes palác bourbonský, vystřelila jistá
žena, stojící u zevního zábradlí, do vzduchuz
revolveru. Byla zatčena.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Ona žena, jež
před sněmovní budovou střílela z revolveru, jest
dle všeho choromysinou. Udala, že přišla z Gre-
noblu, aby se dožádala spravedlnosti v jistém
processu.
Paříž
5
article
Hr. Lamzdorf a Delcassé.
Z Versaillu, 29. října. (C.-B.) Po návštěvě
parku a zámku pozval ministr Delcassé hr.
Lamzdorfa na snídani, jíž se zúčastnili
dále ještě ruský velevyslanec v Paříži kníže
Urusov, tajemník hr. Lamzdorfa, konservátor
museí versaillských a zámecký architekt. Dnes
odpoledne navštívili ministři Trianon. Ve 3 hod.
odpoledne vrátili se ministr zahraničních záleži-
tostí Delcassé, hr. Lamzdorf a jeho prů-
vodčí do Paříže.
Demisse Zanardellova králem
přijata.
Z Říma, 29. října. (C.-B.) »Agenzia St
fani« oznamuje: Král podepsal dnes dekretyo
přijetí demisse předsedy ministerstva Zana-
della a ostatních ministrů, jakož i o pověření
Giolitta sestavením nového ministerstva.
Delcassé
Trianon
Hradec
Versaill
Paříž
Řím
Delcassé
Demiss Zanardellov král
ministerstvo Zan
6
article
Marocká půjčka.
Z Londýna, 29. října. (C.-B.) »Reuterova
kanceláře dovídá se, že je otázka o marocké
půjčce 2 millionů liber šterlingů dosud před-
mětem úvah. Angličtí finančníci jsou ochotni
žádaný obnos zapůjčit, bude-li půjčka anglickou
vládou schválena. O věci té se dosud mezi vlá-
dami anglickou a francouzskou vyjednává a jest
pravděpodobno, stane-li se půjčka skutkem, že
budou marocká cla její zárukou.
Krvavé srážky v Bilbau.
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Ze sně-
movny poslanců. Poslanec Salmeron
prohlašuje postup vojska při srážkáchv
Bilbau za vraždění a žádá, aby byla do
Bilbaa vyslána komise, sestavená ze
členů sněmovny, aby srážkám tamějším
konec učinila. Ministerský předseda Villa-
verde prohlašuje, že by přijetím tohoto ná-
vrhu sněmovna na konvent se proměnila. Žádá
za úplnou volnost a přejímá také plnou zodpo-
vědnost za svoje jednání, o němž sněmovna
bude míti příležitost soudit.
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Ministerská
rada, jež se sešla dnes za předsednictví krále
a zabývala se událostmi v Bilbau, vyslovila se
pro sesílení tamější vojenské posádky. Příslušná
opatření svěřena byla generálu Zappinovi.
Reuterův
Salmeron
Zappin
Londýn
Bilbao
Madrid
Villa
sněmovna
7
article
Zdá se, že v Bilbau byl už obnoven klid,
ačkoliv stávka trva ještě dále. Spojení telefo-
nické jest opět obnoveno. V předměstích došlo
k několika srážkám.
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) V senátu
sdělil ministr vnitra, že nemá žádných zprávo
nových srážkách v Bilbau. Jest prý tam ticho.
Policie střeží všechny ohrožené závody. Mini-
sterský předseda potvrzuje, že byli při vče-
rejších srážkách čtyři dělníci za-
biti a 15 jich poraněno, dále pak že je-
den poručík, jeden poddůstojník a dva žandar-
mové byli poraněni. Spor není prý dosud ukončen
a nebezpečí srážek nepomine, dokud nebude
ukončena stávka.
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Úřadní te-
legramy potvrzují, že v Bilbau zvolna klid na-
stává. Městské dráhy opět jezdí. Ale chleb
se dosud nedostává. Přibyly sem další
posily.
Z Bilbaa, 29. října. (C.-B.) Dělníci z to-
várny Vasconiovy v Altos Homos zahájili také
stávku. Noviny ani dnes ještě nevyšly.
Přibyl
Bilbao
Madrid
Min
Altos
8
article
Z Madridu, 29. října. (C.-B.) Dle soukro-
mých zpráv z Bilbaa, házeli stávkující dělníci
v blízké vsi Sodorpe kamením na kočár
jednoho z továrníků a poranili kočiho
Komitét socialistů uveřejnil provolání, v němž
dělníci se vyzývají, aby se všelikým
srážkám s vojskem vyhýbali. Za-
městnavatelům jest prý vítáno, když dělníci s
vojáky bojují.
Z Madridu, 30. října. (C.-B.) V oficiálním
telegramu vyslovuje se pochybnost, že se po-
daří v Bilbau záhy obnoviti pořádek. Minister-
ská rada usnesla se vyslati do Bilbaa tři dělové
čluny.
Spor rusko-japonský.
Z Paříže, 29. října. (Č.-B.) »Agence Ha-
vas« oznamuje z Petrohradu: S kompe-
tentní strany sděluje se, že rusko-japonská krise
smírnému vyřizení se blíží.
Exotické vzpoury.
Z Kapu Haitského, 29. října. (C.-B.) Povsta-
lecký parník »Independenzia« zahájil útok na
město Puerto Plata. Očekává se sem francouz-
ský křižák.
Ze San Dominga, 29. října. (C.-B.) Na
severu San Dominga prohlášen následkem vzpoury
stav obležení.
Madrid
Bilbao
Paříž
Petrohrad
Kapa
Puerto Plata
San Domingo
Sana Domingo
9
article
O veřejných poměrech v Americe
O veřejných poměrech v Americe
promluvil včera ve členské schůzi »Klubu národní
strany svobodomyslné« pan Tomáš Čapek, advokát
z Nového Yorku.
Schůzi předsedal místopředseda klubu p. JUDr.
Krajník; mezi účastníky, jichž sešel se počet neob-
vykle hojný — také několik dam bylo mezi nimi —
nalezali se poslanci inž. Kaftan a Houra, dále člen
zemské školní rady prof. dr. Metelka, spisovatel řed.
Kořenský, městský fysik dr. Záhoř, prof. dr. Veselík,
z výkonného výboru národní strany svobodomyslné
obchodník Rud. Keclík, dále vrchní inženýr Jiří
Kressl, advokáti dr. Matys, dr. Nesý a mn. j. Pokud
bylo lze pozorovati, zúčastnilo se schůze několik
pánů, kteří svého času sami v Americe dleli. Je při-
rozeno, že téměř vše, co pan Čapek vypravoval, bylo
posluchačstvu nové.
Pozornost, již tím vzbuzená, upoutána a až do
konce udržena byla lehkým, nenuceným a jímavým
způsobem, jímž p. Čapek svoje výklady podával po-
sluchačstvu, jež bylo znamenitě animované a oprav-
dově vděčné. Pan Čapek vložil do úvodu svého vy-
kladu vtipnou americkou humoresku, allegorii před-
pojatosti Američanů vůči Evropě a Evropanů vůči
Americe. Naznačiv potom nejhlavnějšími rysy počátky
stěhování Čechů do Ameriky v padesátých létech mi-
nulého století, ukázal na vliv, jejž zřízení americká
na Čechy vykonávají: vlévají jim energii a sebevědomí,
neničí však jejich národnostní českou uvědomělost.
Čapek
JUDr
Krajník
Ing
Kaftan
Houra
profesor
doktor
Metelka
Kořenský
Záhoř
Veselík
Keclík
Kressl
Matys
Nesý
Američan
Evropan
Čecho
Amerika
Nový York
Evropa
Čechy
klub národní strana
národní strana
10
article
Newyorská česká kolonie čítá asi 35.000 duší, ale je
lépe organisována a lépe opatřena nežli 300.000 Čechů
vídeňských. Má dva spolkové české domy, jeden
v ceně 175.000 doll., druhý v ceně 75.000 doll.; v obou
soustřeďuje se vespolný a národní český život v New
Yorku; domy ty jsou po celém městě známy. Někteří
tamní Čechové jsou již majiteli domů. Domy kupují
se obyčejně tak, že majitel hotově splatí tu část kupní
ceny, které je třeba k úhradě rozdílu mezi kupní ce-
nou a dosažitelným hypotekárním úvěrem. Úvěr tento
pak dle učiněné úmluvy splácí. Domy mají průměrnou
cenu 21.500 doll. (107.500 K), a 40% ceny dlužno za-
platiti hotově; ostatek splácivá se annuitami. Pojed-
nav o spolkovém životě Čechův amerických, rozho-
vořil se p. Čapek o kulturních jejich poměrech. Český
živel v Americe rozdělen je v tábor svobodomyslných
a v tábor věřících. Živel svobodomyslný vychází zvlá-
ště ze soukromých škol, jež jsou navštěvovány v ne-
děli vedle návštěvy verejných škol ve dnech všedních.
Čecho
Čechův
Čapek
New York
Amerika
11
article
Velmi zajímavě vylíčil p. Čapek občanský život
v New Yorku, specialisaci činnosti, pak soudnictví,
zřízení porotní, poměry chudinské, soustavu ameri-
ckého školství, dále systém ústavy americké, jakož
i zřízení parlamentní: kongress a senát. Seznámiv
posluchačstvo se zásadami státního práva Unie, po-
jednal o volbách v Americe, jež se dějí vesměs vše-
obecným právem volebním. Až na některé výstřelky
bývají volby v Americe čisté a zkušenost ukázala, že
všeobecné hlasovací právo působí na vývin lidu blaho-
dárně. Volební podvody se přísně stíhají. Pojednav
velmi zajímavě o otázce černošské, kteří jsou v jižní
Americ- nenávidění, ježto tam drží nadvládu pře-
svědčení, že jsou živlem retrogressivním, probral pan
Čapek americkou otázku ženskou: žena má v Americe
lepší postavení nežli v Evropě; je přičinlivá a z pra-
vidla výtečná hospodyně. Ukázav na vzornou a sociál-
ně silnou organisaci amerického dělnictva, vyložil
p. Čapek poměry politických stran amerických.
Čapek
New York
Amerika
Evropa
státní práv Unia
12
article
Pan Čapek hlásí se ke straně demokratické,
ježto je příznivější vystěhovalcům. Popsav některé
části otázky vystěhovelecké, zabýval se p. Čapek
výzvou k americkým Čechům často učiněnou, aby
s původní svou očinou navazovali kulturní svazky.
Ale nikdo mu neumí říci, co se tím vlastně míní. Če-
chové američtí mají české soukromé školy, staví
kostely pro české bohoslužby, mají českou žurnali-
stiku, českým umělcům do Ameriky přijevším proka-
zují všemožnou pozornost, kde třeba jich pomoci, při-
spějí původní své vlasti, co tedy mají ještě činiti?
Kulturní svazky měly by se tedy dle přesvědčení
jeho navazovati se strany Čechů z Čech u vědomí,
že v Americe žije celá jedna desetina českého národa.
Čechové američtí, když je třeba, dovedou se rváti za
svou vlast. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Na to nastala v přednášce přestávka, jíž p. vrch.
inženýr Jiří Kressl použil ke krátkému vypravování
svých zkušeností z cesty po Americe.
Po přestávce p. Čapek, hlučným potleskem uví-
tán. vykládal o nynějším houfném stěhování Slováků
Čapek
Čecho
americký
Kressl
Slovák
Amerika
Čechy