Denní zprávy.

odešlo by z tábora vládního 42 poslanců. Vládní většina činí — ovšem v to počítaje delegaci chorvatského sněmu — 302 poslance, tak že by také bez 42 poslanců narodních zbyla ještě slušná většina. Z Pešti, 28. října. Čelný člen vojen- ského komitétu vyslovil se včera, že ještě před půl rokem byl by každý býval nazván šílencem, kdo by byl doufal, že Maďarům dostane se tak podstatných koncessívojen- ských, jaké se jim dávají nyní. Z Pešti, 28. října. Hr. Tisz a přišel včera do vládního klubu, ale neprones! se o situaci. Měl dlouhou rozmluvu s dr. Lu- kácsem a Szellem. Tento uznal, že každý maďarský vlastenec může přijati vojenský program Tiszy. Dr. Lukács pak dodal, že program onen jest velkou národní vymožeností, která předstihla všecky naděje. Z Pešti, 28. října. V táboře stran neodvislosti pokládají secessi skupiny Apponyovy za jistou. Ve straně se uznává, že rozdíl mezi stanoviskem hr. Tiszy a sta- noviskem Apponyovým jest takový, jak byl včera označen, že totiž o vrchnosten- ských právech panovníkových praví se v návrhu Tiszově, že se budou vy- konávati způsobem dosavadním, kdežto v návrhu vojenské komise vládní se praví, že mají se vykonávat způsobem ústa vním.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 27. října. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Ministerský předseda jakožto správce ministerstva vnitra připustil ve srozumění s ministerstvem obchodu akciovou společnost »Helios« pro výrobu a zužitko- vání elektřiny v Kolíně nad Rýnem ku prová- dění jejích stanovami vytčených obchodů v ze- mích na říšské radě zastoupených se sídlem jejího zastoupení v Karlových Varech. Sněm haličský. Ze Lvova, 27. října. (C.-B.) Ve večern schůzi sněmu bylo pokračováno v rozpočtovém rokování. Biskup Pelczar vyslovil uznání cho- vání se zemského sněmu a polského klubu v há- jení práv země a v zajištění velmocenského po- stavení říše. Vyslovil se rozhodně proti proudům radikálním a stěžoval si na úpadek citu nábo- ženského. Socialismus působí protinárodněa protinábožensky, proto musí mu býti přiměřeně čeleno. Pokud jde o poměry národnostní, nedá se popříti, že výroky časopisů přispívají podstatně k přiostření antagonismu mezi Poláky a Rusy. Na popolštění Rusů haličských prý nikdo na straně polské nepomýšlí. V ohledu národnostním vydává se právě na ruské straně heslo odluky. Rozvoj národnosti ruské činí veliké pokroky. Bylo bysi jen přáti, aby Poláci mimo Rakousko žijící, měli stejná práva jako Rusové v Haliči. (Hlučný sou- hlas.)

Uherská krise. Z Pešti, 27. října. (C.-B.) »Uher. telegr.a korresp. kanc.« oznamuje: Poslanci, kteří si vyžádali svolání poslanecké sně- movny na čtvrtek, ohlásili dnes místo- předsedovi Tallianovi, že vzhledem k stavu věcí od své žádosti upouštějí. Ježto však schůze již svolána byla, prohlásí předsednictvo na počátku schůze, že následkem odvolané žá- dosti konání schůze bezpředmětným se stalo. Z Pešti, 27. října. (C.-B.) »Uher. telegr.a korresp. kancelář« oznamuje: Katolická stra- na lidová usnesla se v dnešní konferenci, že trvá na prohlášení, jež byl hrabě Jan Zichy po pádu Szellova ministerstva v posla- necké sněmovně učinil. — Szederkenyov skupina usnesla se, že vyčká výsledku po- zejtřejší konference liberální strany. Z Pešti, 28. října. (C.-B.) Ministr vnitra zvěděl, že se všude v zemi rozesílá tiskopis s titulem »Vyzvání k uherskému ná- rodu« a podepsaný: »Zemský výbor.« Ministr dal ihned všem úřadům pokyn, aby vý- tisky tohoto provolání, jež je s to uvésti obe- censtvo v omyl, zničily a aby provolání tomu nedávaly žádné víry a neuposlechly ho. V provolání tom, jež některé časopisy již otiskly, navrhuje se plebiscit (hlasování lidu)o národních požadavcích. Hrabě Lamzdorr. Z Paříže, 27. října. (C.-B.) Ruský ministr zahraničních záležitostí hrabě Lamzdorí bude zejtra odpoledne presidentem Loube- tem přijat v audienci. Při této audienci bude nejspíše přítomen také ministr zahraničních zá- ležitostí.

Balkánské zmatky. Z Londýna, 27. října. (C.-B.) »Reuterova kancelář« dovídá se, že mocnosti svorně podporují reformní plán Rakou- sko-Uherska a Ruska. K ministerské krisi v Italii. Z Říma, 27. října.. (C.-B.) Král vrátí se zejtra dopoledne do Říma a bude míti poradu s Giolittem. Má se dosud za to, že Gio- litti přijme úkol sestaviti ministerstvo. »Italie« oznamuje, že prý bude ministrem námořnictví jmenován civílista. »Tribuna« dementuje zprávu, že Gio- litti nabídl markýzovi Visconti Veno- s tovi křeslo ministerstva zahraničních záleži- tostí, jež však tento zamítl.

— Co v nynějších universitních událostech zaráží, jest tón, kterým mluví někteří professoři právnické fakulty ke studentstvu českému, de- monstrujícímu o své nejpřirozenější právo, o mí- sto na universitě, které na kvestuře zaplatili. Co snad university jsou universitami, nebylo dosud provedeno sympatičtější demonstrace, jako se provádí dnes na české, demonstrace pro zdar studia! Demonstrace pro návštěvu kollegií, pro umožnění úkolu vysoké školy. Jsou známy také demonstrace na jiných universitách, na př. na německé v Praze, kde nejničemnější nicotnost, jako nošení barevných čapek a jiných cárů za účelem provokace českého obyvatelstva praž- ského rozvíří nejen všechno buršáctvo, ale naplní i nadšením i senáty, děkanáty, sbory a rektorát universitní. V takovém případě dosud nikdy se nestalo, aby některý professor anebo děkan volal na demonstrující buršáky: Nechovejte se jako kluci! anebo: Nestojíte na půdě legální! a vy- hrožoval jim následky jich universitní obstrukce.

Naopak, právě němečtí professoři bývají to, kteří jako jeden muž připojují se k německému stu- dentstvu, kteréž demonstruje všecko jako jeden kluk, a zjednají deputaci jeho, která jde se vlastně zastávat průmyslu čepičářského, audienci u místodržitele, jenž se radostně projeví jako „alter Herr“ některého buršáckého spolku, zjed- nají pithekantropickým průvodům buršáků po Příkopě vojenský špalír, tak že důstojnická čáka postaví se do služby buršácké čapce, alarmují všechny vysoké máteře po celém Německu ve prospěch kulérových strastí svých milovaných komilitonů, přilévají oleje do ohně, jsou všude v čele a svou autoritou, svými řečnickými výkony dopomohou k úspěchu záležitosti, která ani z daleka nesnese porovnání s vážností akce stu- dentské, domáhající se konečně o radikální vy- léčení dvacetileté, vleklé choroby, na jakou by dávno musila zahynouti každá jiná universita, kdyby měla — konkurenta. Divadlo, které by prodávalo vstupenky, avšak nemělo pro platící návštěvníky místa, anebo nutilo diváky, kteří zaplatili sedadlo, státi, je nemyslitelno, ale ta- ková universita je možná, a přece nejedná se o zábavu, ale o nejdůležitější vážnost životní.

Na místě, aby takové ušlechtilé a veskrze ethi- cké hnutí našeho studentstva bylo podporováno, musí studenti slyšeti, že se chovají jako kluci, anebo že opouštějí půdu legální. Jsou to ovšem jenom dva professoři právnické fakulty, kteří se dali strhnouti ku podobným výrokům, ale i to jest hořko mysli českého studentstva, kteréž německému co do poměru k universitnímu uči- telstvu může záviděti! Že takové scény nepro- spívají národnímu duchu, oba činitele univer- sity jednotiti majícímu, jest vlastně samo- zřejmo! Vůbec vykazuje život našich vysokých škol leccos chorobného, jak tomu nasvědčují po- kusy o přechod z české na německou techniku, jichž se horlitelé o české vysoké školy v Praze zajisté nenadáli!

— Upuštění světícího biskupa dra. Frinda od obžaloby na far. Zahradníka k okresnímu soudu podané, o čemž jsme dnes ráno zprávu podali, pokládá se patrně v kruzích církevních za vyřízení celé čestné záležitosti, urovnané před tím již u církevního soudu. Kdyby se církevních předpisů a zákonů šetřilo také, jedná-li se o fia- lcvý límec, nebyl by pan biskup tak snadno hotov se svým výletem z církevní jurisdikce k soudu světskému. Nejen, že jeho žaloba, po- daná současně u církevního a u okresního soudu, znamená vlastné přímé prohlášení, že biskup po- kládá soud církevní za nekompetentní, ježto pro případ zamítnutí své žaloby svatou církví byl hotov provokovati nejen rozsudek soudu svět- ského, nýbrž i konflikt světské spravedlnosti s církevní, ale sám fakt jeho obžaloby u soudu státního jest podle církevních zákonů mnohem větším proviněním, než jakého se mohl farář Zahradník na světícím biskupu dopustiti. Na zá- kladě přesného znění příslušných ustanovení, vydaných Piem IX., jest biskup Frind vlastně z církve vyobcován ipso facto své žaloby, kterou jako duchovní podal na jiného duchovního u sou- du mimocírkevního. Biskup Frind se asi směje sám těmto ustanovením, kteráž jsou, jak se v jeho sladké mateřštině říká, patrně pro kočku a ne pro nejdůstojnější biskupy. Leda snad také pro české faráře, neboť kdyby se byl farář Zahradník opovážil žalovati nejdůstojnějšího Frinda, třeba jen u příslušného církevního soudu, dnes seděl by snad už v pověstném útulku kněžském u Milosrdných; co by se s ním stalo, kdyby žaloval u okresu, těžko uhodnouti. — Doplňovací volby de sboru obecních starších král. hlav. města Prahy, byly dnes

„Mějte trochu útrpnosti, pro milosrdenství boží,“ zalkal mužík, jakoby mu puknouti mělo srdce a spínaje ruce k nebesům, klekal na zem před křeslem šlechetného pána. „Chci, co mi patří!“ zlobil se pán. „Bu plaťte, nebo se kliďte, chudá holoto! — — — Dým zahalil prostoru a podivný obraz mizel zrakům mladikovým. Na bledém hochu bylo znáti vzrušení. Již již stisknouti chtěl střelnou zbraň, namířenou proti spánku, aby tím své jméno jednou pro vždy vymazal ze seznamu ži- jících lidí... A aby se vysmál osudu, kterýž očekává jej v dobách, zastřených hávem budouc- nosti .. V tom však zasípala čarodějná baba: „Promluv, co chceš vidět do třeticel“ „Mám toho již dost!“ zasténal mladík a v třesoucí se ruce svíral smrtící zbraň. „Promluv, do třetice! Do třetice!“ syčela baba jedovatě a zadržovala mu pravici. „Ukaž mi tedy mé mládí!“ pronesl zni- čeným tonem bledý hoch a natahoval kohoutek revolveru. Dým ztratil se po třetí a naposledy zahučelo moře. A mladík pohlížel do čarovné zahrady, dýšící opojivou vůní květů ... V růžovém křov zpíval pták a do zeleně travin lehalo si světlo měsíce... Byla krásná, jarní noc... Rosou z květových kalichů svlažovala si rty dívka, bílá jako labut. Bože! Ta lepá bytost... ten svůdný Mladík odhrnul jí s čela nedočkavě hedváb zlatých vlasů a vzkřikl, jako střelným šípem zraněn: „Má Růženko! Má drahá, zlatá Rů- ženko! — — —“ A revolverem mrštil daleko od sebe — — — V té chvíli procitl na loži z divokého snaa oknem smálo se na něho mladé ráno . ..

zjev —

Poměr francouzsko-ruský. Z Paříže, 27. října. (C.-B.) „Journal des Débats“ píše o cestě hr. Lamzdorfa, že je zcela přirozeno, že hrabě Lamzdorf, který se nachází poblíže hranie francouzských, přijde na několik dnů do Paříže a to tím spíše, že jde o vážné otázky mezinárodní, jako jsou na př. udá- losti na Východě a ve vých. Asii, jež vyžadují velké pozornosti, dále francouzsko-anglickéa francouzsko-italské sblížení, jež nejsou pro Rusko nikterak znepokojivé, nýbrž spíše potěšitelné. Po- věsti, jako by byla pevnost spojenství francouzsko- ruského otřesena, jsou naprosto bezdůvodné; Rusko mohlo by snad býti znepokojeno řáděním jistých francouzských revolucionářských kruhů proti své vnitřní a zahraniční politice, ale vláda ruská ví, že velké vrstvy lidu francouzského toto řádění odsuzují. Konflikt japonsko-ruský. Z Yokohamy, 27. říjha. (C.-B.) Dle úřadních zpráv z Tokia opevnili Rusové Jongampho. Okol- nost ta může vésti ke značnějším událostem, po- něvadž se považuje za porušení integrity Koreje. 40 mužů ruského vojska přibylo prý dne 23. t. m. do Vízu. Potom překročil prý druhý vojenský oddíl ruský o 200 mužích Tumana vnikl do území korejského. Přes to je prý situace méně napjatá. Je stále dojem, že nynější vyjed- návání mezi Ruskem a Japonskem jest bližším smírnému řešení než dříve.

Opět stav obležení ve Španělsku? Z Madridu, 27. října. (C.-B.) Ministr vnitra prohlásil ve sněmovně na učiněný dotaz, že se situace v obvodě stávkovém přiostřila tak, že vláda jest odhodlána prohlásiti stav oble- žení. Soukromé zprávy oznamují v ážné sráž ky při pichž užila policie střelných zbraní.