1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 294. ze dne 28. října 1903.
3
article
= Plakáty lupičů. Z Pešti se oznamuje: V Ra-
kos-Kereszturu provádí již po delší dobu svoje rejdy
tlupa lupičů, jež skorem každodenně dopouští se lu-
pičství a žhářství a je tak drzá, že lepí na domy
cedulky s nápisem: »Dnes vypleníme tento důma
pak jej zapálíme.« Onehdy opět nalepili lístek téhož
obsahu na dům Josefiny Turchanyiovy. Dům střežen
byl četníky; přes to vloudilo se do domu několik
lupičů a zapálilo jej. Pojednou spatřili četníci, kterak
z domu na třech stranách vyrazily plameny. Žháři
ovšem zmizeli a marné bylo namáhání četníků, na-
lézt jejich stopu.
= Hrozný výbuch bomby. Z Malty se ozna-
muje: V Balzanu bylo několik osob zaměstnáno ho-
tovením bomb k ohňostrojeckým účelům. Způsobem
dosud nevysvětleným vybuchla pojednou zásoba
střelného prachu, určená ku plnění bomb, střecha
domu, kde se výbuch udál, byla vymrštěna do výše
a zřítila se na blízkou farní budovu, jejíž střechu
rozdrtila. Z pod trosek vytaženo šest osob mrtvých,
pět těžce a několik lehce raněných.
= Zatčená společnost penězokazů. Z Říma se
oznamuje: Zmínili jsme se již o dopadení velké spo-
lečnosti penězokazů v některých jihoitalských mě-
stech. Zdejší policie již v lednu dostala zprávu o spo-
lečnosti penězokazů, jež se zabývala paděláním ital-
ských a cizích bankovek, jakož i zlatých a stříbrných
peněz. Do Palerma vysláni dva komisaři, aby po čle-
nech této společnosti pátrali. Jednomu z nich, jenž
vystupoval pode jménem Sor Bernardo a jenž udával,
že hodlá koupiti stroje a nářadí ke zhotovování velkých
bankovek a mincí, podařilo se vniknouti do hnízda
penězokazů. Byl přítomen výrobě padělkův a dal si od
každého dáti vzorek. Získal takto sbírku, jež obsaho-
vala padělky 500- a 100lirových bankovek národní
banky, 100- a 50lirových banky italské a 50lirovýcn
Turchanyiův
Sor Bernarda
Pešť
Malta
Řím
Palermo
národní banka
4
article
banky sicilské a banky neapolské, 10- a 5lirových
státovek italských, amerických 5dollarových bankovek,
rakouských desetikorunových a stříbrňáků po 2 a po
1 liře. Avšak měl proti padělkům mnohé výtky a pro-
hlásil, že stroje, kameny a desky může koupit jen
pak, budou-li výkony jejich dokonalejší. Aby se pře-
svědčil o zdokonalení, uložil pěnězokazům, aby zho-
tovili různé bankovky s určitými seriemi a čísly. Zatím
prý se odebere do Říma, aby opatřil potřebné peníze
a sliboval, že nikterak nebude skrblit. Po slavnostní
hostině rozloučil se se svými novými přáteli a odebral
se do Říma se svým kollegou, jenž s ním byl neustále
ve spojení, ale stýkal se s ním toliko mezi čtyřma
očima při zamčených dveřích a v nejrůznějším přestro-
jení. Oba dostali plnou moc, aby pátrali dále, až pří-
pravy penězokazů budou skončeny. Vrátiv se do Pa-
lerma dovedl Sor Bernardo odbornou znalostí, již dával
na jevo a hojnými sliby penézokazům tou měrou impo-
novat, že se mu svěřili s ceiou organisací svého taj-
ného spolku. Tak mohlo býti přikročeno k zatčení celé
společnosti: v Palermu deset osob, v Catanii šest, jiní
v Siraguse, Messině a Neapoli. Mezi zatčenými jest též
známý advokát, jenž byl jedním z náčelníkův a získal
si značné bohatství těmito podvodnými rejdy.
= Město přepadeno lupiči. Z Chicaga se ozna-
muje: Šest lupičů přepadlo 15. t. m. večer město Ber-
nik as 100 angl. mil odtud, postrašilo veškeré obyvatel-
stvo, oloupilo banku a uniklo se svým lupem. Přibyli
pozdě večer ve voze, taženém dvěma rychlými koni
Bernarda
Řím
Palermo
Catania
Siragus
Messina
Neapol
Chicago
Sor
5
article
do města, přijeli před budovu banky a vypáčili vrata
Dva lupiči zůstali na stráži, zatím co čtyři ostatní vy-
páčili dynamitem železnou pokladnu a vzali s sebou
30.000 dollarů. Výbuchem bylo celé město poplašeno
Zástup občanů, veden policejním ředitelem, spěchal
k bance, ale zapomněli vzít s sebou zbraně a tak)
je lupiči svými puškami mohli držet v šachu a bez
překážky nastoupit ústup. Naložili svoji kořist na vůz
a odjeli, aniž kdo se na ně odvážil. Později vydaly se
ozbrojené čety pronásledovat je, avšak nedostihly jich
— Zmizelý poštovní vak. Z Londýna se ozna-
muje: Zdejší poštovní ředitelství oznamuje, že mezi
Londýnem a Vídní ukraden byl poštovní vak a vy-
zývá všecky, kdož zaslali rekomandované dopisyz
Londýna, Eastburnu, Twickenhamu a Wockingu do
Vídně, aby oznámili, co dopisy obsahovaly, komu
byly adresovány a kdy byly dány na poštu. Anglické
časopisy připomínají, že anglická pošta není zodpo-
vědna za ztrátu vaku, poněvadž kapitán ostendského
parníku potvrdil, že vak převzal a krádež, pokud zná-
mo, spáchána mezi Cáchy a Vídní. Také belgická pošta
předpokládá, že krádež se stala za Cáchy na německé
půdě. Cena ukradených zásilek udává se na 500.000
franků, kdežto ve Vídni reklamováno cenných papírů
toliko za 120.000 korun.
Twickenham
Wocking
Londýn
Vídeň
Eastburn
Cáchy
6
article
= Zajímavý časopis založen právě v Paříži.
Bude mít jméno »Carte Journa!« a jest výsledkem
pohlednicového sportu. »Carte Journal« jest skutečně
tištěn na dopisnici. Jedna strana obsahuje jak oby-
čejně místo pro jméno a adresu, na druhé straně re-
produkována fotografie neb skizza, znázorňující nej
zajímavější denní událost, k čemuž se pojí půl tuctu
krátkých telegramů ze všech končm světa. »Carte
Journa!« bude stát deset centimů a bude prodáván
každodenně kolem čtvrté hodiny na boulevardech.
Mezi spolupracovníky jsou známí umělci jako Guil-
laume, Steinlen, Herman Paul, Léandre a Willette.
Bude-li míti »Carte Journal« úspěch, bude vycházeti
též v anglickém vydání, jež bude v Londýně prodá-
váno ráno.
již.
Steinlen
Herman
Léandre
Willett
Paříž
Londýn
Carte Journo
Carte journal
Carte journal
Carte Journa
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 20. října 1903: Novákova Marie, dcera
truhláře, 12 roků, 207—II. Mühlstein Adolf, obchodník
62 roky, 1675—II. Hartmann Michai, vetešník, 67 roků,
248—V. — Ve všeobecné nemocnici: Kettner
Jan, kočí, 74 roky. Kochlöfflová Anna, manželka nad-
strážníka, 35 roků. Novotná Barbora, manželka kupce,
35 roků. Pflügleilová Anna, vdova po rolníku, 72 roky.
— U Milosrdných bratří: Kraus Jan, kočí
64 roky. — U Milosrdných sester: Borovičko-
va Anna, dělnice, 22 roky. Kmoch Jan, dělník, 25 roků.
Roth Jan, jirchářský pomocník, 41 rok. — U Ajžbě-
tinek: Poláková Alžběta, ošetřovanka, 70 roků.
Mühlstein
Hartmann Michai
Novotná
Barbora
Borovička
Kmoch
Jan
Roth
Praha
Kochlöfflová Anno
Pflügleilová Anno
Novákův Marie
Kettner Jan
Kraus Jan
U Ajžba
Poláková Alžběta
8
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 28. října.
Začátek o 7. hod
Ve prospěch těžce ochuravělého režiséra Jos. Kysely
Naši furianti.
Jos
Kysela
Smíchov
Švandův divadlo
9
article
Pištěkovo lidové divadlo vahdeo.
Pištěkovo lidové divadlo vahdeo.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 28 října.
Lidové představení za poloviční ceny.
Sever proti Jihu.
24395
Obraz ze života amerického o 5 jedn. od Gilleta.
28 říjen
Pištěkův lidový divadlo
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpoledne o 3/43. hod.
Ve středu dne 28. října.
Blíženka.
Veselohra o čtyřech dějstvích. Německy napsal Lud-
vík Fulda. Veršem přeložil Bohdan Kaminský. Re-
žisér Alois Sedláček.
OSOBY: Orlando della Torre, pán na Albettone, K.
Želenský. Giuditta, jeho choť, H. Benoniová. Sandro,
jejich synáček, Ž. Bouškova. Hrabě Andrea Para-
bosco, Orlandův soused, J. Šmaha. Bartolomeo Valla,
malíř a stavitel, Fr. Matějovský. Renata Sismondi,
Giudittina sestra, P. Hlavatá. Lelio, Orlandův po-
lesný, F. Steinsberg. Líza, jeho žena, M. Hübnerová.
Domenico, Orlandův správce, J. Havelský. Beppo,
sedlák, R. Kafka. Angiolina, Cecca, Ghitta, panské,
A. Červená, A. Archlebová, R. Kolárová. Pietro,
sluha Orlandův, K. Mušek. Jiný sluha, Fr. Gerlický.
Sloužící Giudittin, V. Zintl. Jiný sloužící, J. Karásek.
Třetí sloužící, A. Hlaváček. Služebnictvo. Čeleď. Děj
ve ville Orlandově u Padovy v století šestnáctém.
Večer mimo předplacení.
Král
Kaminskij
Sedláček
K Želenský
H Benoniová
Sandra
Ž Bouškův
Andrea para
Orlandův
J Šmaha
Bartolomeo
Matějovský
Sismondi
Giudittin
P Hlavatá
Lelio
F Steinsberg
M Hübnerová
Domenico
R Kafka
Ghitt
A Červená
A Archlebová
R Kolárová
Pietro
Gerlický
V Zintl
J Karásek
A Hlaváček
Praha
Německo
Lud
Fulda
Re
Francie
Líza
národní divadlo
Orlando della Torre
11
article
Naposledy pohostinsku vystoupí c. k. komorní
pěvec Fran Naval.
Carmen.
Opera o 4 dějstvích. Složil Georges Bizet. Slova dle
novelly Meriméeovy napsali Meilhac a Halévy. Pře-
ložila Eliška Krásnohorská. Dirigent Karel Kovařo-
vic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Don José, stražmistr, F. Naval j. h. Esca-
millo, slavný zápasník s býky, B. Benoni. Dancairo,
Remendado, podloudníci, A. Krössing, B. Bohuslav. Zu-
niga, poručík, V. Kliment. Moralles, strážmistr, Fr.
Šír. Carmen, Gabr. Horvatova. Micaela, A. Bob-
kova. Frasquita, Mercedes, podloudnice, M. Ku-
bátova, K. Fabiánová. Lillas Pastia, krčmář, R. Kafka.
Vůdce, K. Pulc. — Španělský lid. Vojáci. Hoší. Pro-
davačí. Vodaři. Seňoři a kaballéři. Důstojníci. Cikáni
a cikánky. Podloudnice. Toreadoři. Alguazilové. Ban-
derillové. Espadové. Picadoři. Soudci. Sluhové. —
Děj ve Španělích.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Ve čtvrtek dne 29. října.
Fran
Carmen
Bizet
Meriméeův
Meilhac
Halévy
Krásnohorská
Karel Kovařo
Robert Polák
Benon
A Krössing
Bohuslav
Šír
Gabr
Horvatův
K Fabiánová
Lillas Pastius
R Kafka
K Pulc
Cikán
Španěl
Esca
Francie
Bana
Mercedes
Don José
12
article
9. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Ve prospěch Spolku českých žurnalistů a Pensijního
fondu spolku českých žurnalistů.
Poprvé
Knížata
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Zač. o 1/24. hod.
Ve středu 28. října.
Ve prospěch postavení pomníku K. Světlé.
Po páté: Přišla do rozumu.
Veselohra o 4 jednáních. Napsala Eliška Krásno-
horská. Režisér B. Lachman.
Konec před 6. hod.
Ve středu 28. října.
Začátek o 7. hod.
Po 4.: Zlaté časy.
Veselohra o 3 jednáních. Napsala B. Dovská. Přel.
K. Mašek. Režisér B. Kovář.
Konec o 1/210. hodině.
Eliška Krásno
Lachman
B Dovská
K Mašek
Praha
lidový divadlo
15
article
jdouc pěšinou zahrady, zkoušela běhat za motýlkema
mávat ručkama nad kvítkem, ovšem že ve chvíli, kdy ji
nikdo neviděl.
Od přírody velmi odvážná, snažila se lekat se —
především ošklivého svůdce pana Jana. Toužila obklíčit
svoje srdce morálním parkánem a ozbrojit se proti celé
armádě, ponechávajíc mezi hradbami toliko jediná dvířka,
kterými měl vejít — citlivý, věrný a knížky milující Sa-
turnin.
Někdy si představovala, že opřena o rukáv jeho
černého kabátu a zahleděvši do jeho řídkých licousů,
setká se na ulici s panem Janem a — odskočí od něho
jako od jedovaté zmije.
Po takovémto výjevu setkání ctihodné ženy s prosto-
pášníkem nastal by tklivý, ne-li příšerný popis bojů, jež
musila s ním podstoupit, chvíli ochablosti a triumfu, do-
bytého zbytky sil. Takto dumajíc toužila bojovat, slábnout
a vítězit. Na neštěstí pan Jan zabýval se více obědem,
spaním a doutníky (nemluvě o majetkových trampotách),
než aby poskytoval příležitost k bojům, slábnutí a trium-
fům kněžce osvěty.
Za vlivu těchto představ slečna Valentina konala
divné věci. Někdy nepřicházela na oběd. Jindy zase, při
večeři, úsilovně kryla svoje vnady za velkým mosazným
samovarem. Někdy po celou noc nechala hořet ve svém
pokoji světlo, anebo vážně rozjímala o tom, nemá-li volat
o pomoc? . . . Všecko to činila v dobré víře, soudíc, že
chlad a mlčení dědicovo skrývají jakési nectné záměrya
usilujíc svojí nedokrevnou obrazností předvídat možnou
skutečnost nájezdu.
V nájezd věřila tak pevně, jako chudý švec, jenž
dal v zástavu vše, aby mohl koupit los, věří ve hlavní výhru.
Jan
Valentinos
16
article
»Chraniž mne bůh!...« pravil, bije se v prsa.
»Chraniž mne bůh!...« pravil, bije se v prsa.
»A nikdy ? . . .«
»Již nikdy nebudu bít malé děti, aby snad Pánbůh
neseslal na mne nějaký trest . . .«
»Andělko! Andělko!«
»Nu, tak buďte zdráv!... Děkuji vám! . . .«
A ustupujíc ku plotu poslala mu rukou hubičku.
Sedlák stál, hleděl za ní a poslouchal poslední šelest.
Pak se požehnal a počal se modlit otčenáš. Srdce mu
prudce bilo. Kdyby byl spatřil zázrak, nemohl býti více
dojat.
Potom jal se kráčet zvolna se skloněnou hlavoua
zmizel na záhybu cesty, drže stále čapku v ruce. Duše
lidu jest jako oheň pod žulou.
Sedlák
Andělka